Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

21. listopadu 1909. Číslo 321

4 article

zvolil si žádné těžké práce, hledal osla mez pány. Chodil po městě z ulice do ulice. Potkáv lidi pěkně přistrojené a je v rozpacích. — Tento... ne! Ten... ne . . . ach . . nel Nemůže nijak uhodnout, kdo ze jdoucíeh Byl kdysi oslem. Potkal jednoho. — No, konečně, to je onl pravil a přistoupil k němu. — Povězte mi, prosím — táže se h uctivě: vy jste byl kdysi eslem? Ten mu vynadal a odešel dále. Potkal Osud druhého a už nepochybuje, že je to jeho chráněnec, vesele přistupuje a praví: — My, zdá se, se známel — My? — divil se tente. — Ano, ano! Připomeňte sí, jak jste byl oslem . .. A ten se rozhněval, pohádal se a odešel dále. Potkal Osud třetího, poznal ho, byl hotov třepa vejíti v sázku; přistoupil k němu, objal b a on se táže- — S kým mám tu čest? — Já — Osud — odpovídá. — Tak — velmi mile! — To jsi ty, ty. Jen se nepřetvařuj — No, kdo? — Ach — osel, ten dobrý osel. Ano, to jsi ty: poznávám uši i chůzi, i hřbet tvůj je m znám. A tento, zlobivě se osopiv, obrátil se a ode šel pryč. I hledal Osud celý den až do tmave noci. Zejtra zase a pozejtří zase — dokud je. nepřemohla únava. I svěsil Osud ruce, vída veškeru beznaděj nost svého pátrání; nemůže pornati svého osla

5 article Lékařská hlídka.

Lékařská hlídka. Daň z minerálních vod. Úvaha MUDra, Frant. Veselěho, majitele zřídla Šaratice. Finanční ministří všech zadlužených státo mívají při vymýšlení nových daní zvláštní, až nepochopitelné nápady. Cislajtánský pan Biliňsk chce ždímati miliony i z minerálních vod a před- ložil za tím účelem říšské radě osnovu zákona. ale ta jest tak nesmyslná, že viděti z ní na prvý pohled, že ji pracoval člověk, nemající o minerálních vodách a prodeji jich ani zdání — Osnova činí rozdil pouze mezi vodami mi- nerálními a uhlíčitými, u nás stručně sodovkam nazývanými. První mají se zdaniti 10 hal. z litru, druhé 6 hal. z litru. Nečiní se rozdílu mezi minerálními vodami přírodními a umělými stíženy mají býti daní i minerální vody za hra- nici vyvážené. Protože pak každé pravidlo má nějakou v minku, pravi se v osnově, že vody léči v a u zřidel plněné mají býti od daně osvo- bozeny. A toto se p. ministrovi povedlo !I Pan ministr patrně neví, že jsou minerální vody, jež stejným právem zařaditi lze jak mezi léčivé, tak mezi stolní vody. Dají se přti k osvěžení i z účelem léčivým. Z kterých lahví má se daň pla titi a ze které ne? Třídění jest nemožné. Rovněž obrovský nesmysl jest, když ve druhé části osno- vy osvobozují se vody plněné u zřidel, ktere v prvé části dani podléhají. U zřídel plní se totiž všechny kyselky, jen uměle připravovane mínerální vody a sodovky plní se z obyčejnýel studní. A eo to za nápad, navrhovati daň z litru když minerální vody rozesílají se v lahvích nej- různějších velikostí?! To bude nějakého vypo- čftávání. Jak viděti, tedy osnova nové daně po stránce formální, provádčei, jest naprosto ne- smyslná, neodborná, šroubovaná. Než i po stránce praktické, věené jest naprosto zavržen hodna. Zavedení její mělo by pro celá odvětví průmyslová zhoubné následky.

Mudra František Biliňsk

6 article

Vývoz cislajtánských minerálních vod zn hranice stal by se nemožným. Ony dnes těžko konkurují, když by pak malá lahev se zdražila o 8, veliká o 16 hal., bylo by hned po vývozu. Takové zdražení nehraje úlohu u drahých vin u specialit lihovin, ale u laciných minerálních vod by bylo smrtelným. A jak by to odnesly továrny na lahve, které beztak zdražují své vý- robky každých dvou let! Nejzhoubnější by však nová daň byla z stránky zdravotni. Uvědoměme sobě, kolik míst u nás, kolik měst na pobřežích mořských neb v krajináeh močálových odkázáno jest na pití minerálních vod, nechtějí-li se lidé tamější vydati nebezpeč nákazy z pitné vody?! — Misto aby vláda se postarala všem občanům o dobrou pitnou vodu chce ještě zdražiti lidem jí nemajícím minerální vody! Jaké to zvrácené jednáni!! Ale netolik zvrácené, nýbrž jednání trestné!

7 article

Či chce vláda novou daní, uvalenou v ne- slýchané výši na minerální vody a sodovky, tyto poměrně největší přízni se těšící lihu prosté ná- poje, pollačiti na prospěch nevýnosných akeio- vých pivovarů? Bylo by to velmi nerozumné počínání. Přátelé přírozeného žití hlásají úspěš- ně boj proti lihovinám, chtějí, aby národ měl čilé, svěží, myšlenkové a rázné jednání a zbavil se lhostejné a ospalé nálady duševní z přílišného pití piva a lihovin jej na škodu nynějšího i pří- štiho pokolení ochronující a tu vymýšlí si vláda nový způsob udržeti lid v pivní ochablosti. — Zvláště my Čechové máme co nejvíce zaváděti nápoje, které by náš slaměný zápal u piva ne- měnily v lhostejnou ochablost druhého dne, ný- brž které by večerní hospodské nadšení přemě- ňovaly v čilé, rázné a odhodlané podnikání dru- hého dne. — Když by již však nebylo vyhnutí a nějaká daň měla či musila se na minerální vody a sodovky uvaliti, mohla by se uvaliti jen v rozumné výši! A ta by nemohla býti větší, než 1 haléř z lahví pod 1 litr, 2 hal. z lahví nad 1 litr velikosti. Takovou daní by se však ubo- hým státním financím nepomohlo. Proto jest nej- lépe od toho nešťastného nápadu vůbec upustiti.

Čecho litr

8 article

Bude věcí všech lidových poslanců v říšské radě návrh nové daně co nejvíce a nejodbor- něji potírati a poraditi ministru, kam se m pro scházející miliony obrátiti, že jich nalezne značný počet v pokladnách železářských a po- dobných akciových společností, které se mus namáhati při sestavování bilancí, jak by ty svoje 25—40ní dividendy zamaskovaly a tím stáe o ohromné miliony ročně připravily. Nechť po- staví se jednou na zkoušku v čelo ministerstva financí dobrý obchodník, který v nějaké veliké firmě dokázal svůj talent a své schop- nosti a ten přivede státní finance nejen do rovno- váhy, ale on docílí takových přebytků, že n takové zbrklé nápady, jako jím jest návrh na daň z minerálních vod, nikdy nepřijde. Ten by se zaň styděl. Tento nový vynález daňový na Šaratici jak vodu čisté léčivou sice nepadá, ale já se chápu péra v zájmu celku a volám proti nové dani do zbraně všechny pokrokové lidi a přátele ná rodního zdraví.

9 article Vivisekce.

Vivisekce. Nejvíce mají antivivisektoři v Zaludku pokusy fysiologické; uvádějí citáty fysiologů, z nichž někteř jsou jmén velké vědecké váhy; pí. Pavla Moudrá ci- tuje výrok Claude Bermardův: „Ruce naše jsou prázd- ny, ale ústa naše jsou plná slibů do budoucna.“ Dal ho tisknouti tučnými písmenami, považujíc ho patrně za velmi cenný a významný projev, píše o tomt výroku, že je kvintessencí všech výroků, dokazují- eích zbytečnost vivisekce; přikládá mu dokonce ta- kový význam, že myslí, že jediná tato věta by posta čila jako důvod pro nedostatečnost vivisekce úplně. Výrok je vzat z díla — jak sama cituje — lecons sur la diabéte 1877; použil tedy těchto slov, aby projevil, že nepodařilo se mu dokonale rozpoznati všechny podminky pro povstání dia- betu; nesvaluje vinu toho na vivisekci, ne- mluví vůbec o vivisekci; nestačí tedy uvésti tento výrok jako důvod pro nedostateč- nost vivisekce; výrok Claude Bernardův nesmí se vůbec vztahovati na vivisekci, poněvadž právě on to byl, jenž pokusy visisekčními obohatil fy- siologii nesmirně cennými poznatky. — Dále ci- tuje výroky Ch. Bella, Brown-Sequarda, zname- nitých fysiologů, týkající se některých pokusů fysiologických na ústrojí nervovém; mohou tedy výroky jejich míti platnost jen pro tyto při- pady vivisekcí a nestačí jako důvod proti vivi- sekci fysiologické vůbec; posudek chirur ga Lawsona Taita o pokusech fysiologických na ústrojí nervovém je velmi slabým dokladem, rov- něž výrok chirurga Nelatona o pokusech fysiologických vůbec; Roche, psychiatr Miraglia, Magno, Gerdy, Beclard nestojí za citování, je jich výroky odsuzují vlastně jen nedokonalost techniky tehdejších pokusů hlavně na cerebro spinálním ústrojí prováděných.

Pavel Claud Bermardův Dal Claud Bell Brown Sequard Lawson Tait Miraglius Gerd Roche

10 article

K oslabení významu pokusu na zvířeti pro farmakologii uvádí pí. P. Moudrá výrok Niemaye- rův:„Zvířecí pokusy s medikamenty zůstaly vzdor své vědecké ceně neužitečny pro léčb nemocí...“ Svědčí tento výrok proti vivisekci Vždyť uznává vědeckou cenu těchto vivisekčních pokusů. K výroku Niemoyerovu dodává pí. Pavla Moudrá: „Příčina leží na snadě; účinek jedů na různá zvířata se velice různí a nelze naprosto souditi z pokusů na zviřatech na účinek jedu na člověka. Protivivisekění spisy (!) přinášejí zajímavé toho doklady.“ — „Zeola jinak než člověk““ — cituje pan Pavla Moudrá z těchto spisů — „chovají se různé druhy zvířat vůči hyoscinu (blínu). Kdežtc u člověka je miligram hyoscinu maximální dáv- kou, jejíž překročení vyvolá těžké otravy, mů- žeme kočkám a psům dáti 100—300 násobnou důvku, aniž by zhynuli otravou blinem.“ Po- dobně uvádí, že na různá zvířata působí různě atropin, opium, digitalis, strychnin a pod. Teso mne, že i spisy antivivisekční uznávají cenná fakta, jakých skýtá pokus na zvířeti; nebýti po- kusů na živých zvířatech, kde byste, páni agilá toři, získali takové pěkné doklady o působen jedů na různá zvířata? Není to cenným a důleži- tým vědeckým faktem?

P Moudrá Niemay Pavel Moudrá spis

11 article

Pökusy vivisekční v pathologii odbývá paní Pavla Moudrá dvěma citáty; Herrmann Stenza prof. Weldenburg jsou její berličky. — Kdo je Stenz? Nevěděli bychom, kdyby nám to pani spisovatelka neprozradila. Spisovatel četných (jaká zásluha a kvalifikace!) protivivisekčních spisů a vydavatel letáku Die Vivisektion und die Arbciter. Dle toho také jeho citát vypadá. Cita „prof. Waldenburga“ není o nic lepší. Lituji člověka, jehož tyto výroky přesvědčí, že vivi- sekce není pathologii nutna; výroky příčí se — snad úmyslně — logice zdravého rozumu. Nejtěžší postavení mají agitátoři, mají-li do- kázati, že pokus na zvířeti není nutným bakteriologii. Ne mohouce toho, pomáhají si směšným způsobem: Zlehčují, po případě ne- gují úplně celý tento důležitý odbor vědecké me- diciny; činí to s tak slepou vášní, že upadají ve směšnosti ;proti dalekosáhlým objevům Kócho- vým, Pastourovým, Behringovým, Ehrlichovýma jiných duševních velikánů stačí jim citát jaké- hosi pana Quidda, jenž byl vědecky činným jen potud, že napsal brožuru „Návod ku po- rozumění vivisekční otázky“; touto báječnou prací stal se v očích vivisektorů mno- hem znamenitějším a důležitějším, než všichní bakteriologové světa. Gratuluji pí. Pavle Moudré. myslí-li, že bakteriologii smetla s povrchu zem- ského tímto citovaným výrokem Quiddeho:

Pavel Moudrá Herrmann profesor Weldenburg Cita Waldenburg Pastourův Behringův Ehrlichův Quidd Vivisektion und die Arbciter

12 article

„Bakteriologie, tato bacillová a očkovací mame moderní modiciny, která vyžaduje za oběť sta- tisíce zdravých zvířat (kolik lidí (!), nedá se tak lehce stanoviti, je, jak známo, jednou z nejskvě- lejších kapitol moderni finanční spekulace (?)a reklámy (?), jednou z nejsmutnějších (?) kapi- tol mediciny, jednou z nejspornějších (?) mezi lékaři a nejpustějším (?) rejdištěm prc jásota systematické překrucování (?) nebo zatajování pravdy (?) se strany obhájců vivisekce“ Ne- budu se tímto výrokem dlouho zabývati; jest to zbytečno, poněvadž každý moderní lékař,i vzdělanější laikové vědí, co bakteriologie při- nesla zisku celé vědě lékařské a zdravi lidské- mu vůbec. Postačí, řeknu-li, že jedná se při tomto výroku o hrubou nevědomost, napíše-li ho laik, o podlost, napíše-li ho lékař; moje slova odsouzení platí i pro vý- roky o tuberkulinu, očkování proti neštovicím, proti vzteklině, o léčivém seru Behringově proti difterii. Šíří-li agitátoři antivivisekční takové vý- roky do světa, dopouštějí se politování hodné infamnie. — Na těchto výrocích je zejména pa- trna jejich cena. To nejsou berličky, pí. Pavlo Moudrá; to jsou lži, klam a podvod. Myslíte, ž zvítězí Vaše idea, budete-li ji opírati na takových základech? Myslíte, že slačí citáty kohokoli k to- mu, aby přesvědčily o zbytečnosti pokusů na zvířeti? Považuje-li někdo pro svou osobu po- kusy na živých zvířatech za zbytečné a škodlivé neplyne z toho přece, že také jiný učenec je té- hož náhledu; záleží přoce na tom, jaký problém

Behringův Pavlo Moudrá

13 article

chce pokusem na zvířeti řešiti; je-li problém takový, že se touto cestou řešiti nedá, nebude mařiti sil a času zbytečně; posouzení, zda ně- jaká otázka se pokusem na zvířeti řešiti dá čili nic, musí býti ponecháno jen tomu učenci, jenž problém řeší; je dosti případů, kde pokusy ji- ných k cíli nevedly, až našel se učenec, jenž vhodným uspořádáním, vhodnou úpravou pokusu dospěl k cíli, jehož jiní učenci experimentem Dr. Spilka. nedosáhli.

doktor Spilka

16 article

192/„, 09. Číslo 315. ŠACHY. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, buďtei adresovány: Redakce „Národních Listá“í, Praha-1l., Marianská ula s poznámkou: ,Šach“ oblíbeným pro svou dobrou chuť, oblí- beným pro svůj spolehlivý a přece mírný účinek, takže i nejjemnější povaze nijak 22849 neuškodí,

Praha národní Listat

29 article

458. Španělská hra. Pátá partic matche, hraná dne 27. a 28. v Paříži. Černý: D. Janow l Bílý: dr. E. Lasker. Ve8—a8 1. e2— e e7—05 „32. Vcl—el. Vas—ds 2. Jg1—í3 Jb8—c6 33. Vel—al a6—a5 34. Kdg —e2 3. SÍ1—b5 37—a6 Sd6—e7 B5. a2—3 4. Sb5xc6 d7XKc6 h7—h5. 36. 83 ——at 5. d2—d4 e5XKdk h5—h4. 37. Va1 —di 6. Ddixd4 Sc8—gk h4xg3 7. Jb1—c Ddsxcdt 38. f3—f o—0—0 Vds—he 39. h2vkcg3 8. Jfsyrde Jg6—e 40. Jd3—f Sf8— c 9. Jd4— eza) Je7—fs 41. Ke2—f Sg4—e6 10. f2—f3 Jf5—e7 42. Vdl—d5 Jg8—e7 11. Sc1—de Je7 — jo. 43. Vd5—dt T7—fe 12. 0—0—0 Jf5—ds 44. Vd1—d5 Se6—c4 Se7 — b6 Sc4—fv 14. b2—b3 45. Sb2—c1 Vh8—e8 46. Sc1—e3 Sc5—dů 15. Jf4—ds Jds—cee 47. f4—f Sd6—am- 16. Sd2—f4 Je7—ge 48. Jf2 e4 Ve8—ha 17. Kc1—bí 49. Se3i xxk«cc ch Sb6—e7 Sa3—de 18. Sf4—ct c6—c5 50. Je4 —f Vh8—hu 19. g2—g3 Sc7—be Vh8—e9 51. Sc5 — f 20 Je3—d5 Vb2 —h7 Sť7xx«ds 52. Jf2—e4 21 Se1—bre Ve8—c2 53. Je4 —c Sb7—c7 22. e4xcd5 Se7—e5 54. Je5—e6 Vd8—e8 23. Vd1—ei 55. Vds—cá— Kc6—d7 Kc8—d7 24. Kb1—ct 56. Ve5 xka5 Vh7—h3 Ve8xke2 25. Ve1 xxee 57. Va5— ds Kd7—6 Ve2—e3 26. Kci —dt. b7—b5 58. Je6 — f Se5xkfk 27. Vht—fi Ves—e 59. KísXf4 Jes — bs 28. Kdt—ds c7—c 60. Vd5—46+- Kc6— -cr 29. c2— ct b5—b4 61. Vd6—d3 a černý s 30. Vfi — el vzdal-

Černá D Janow E Lasker Vd Jf Sd Kc Kd Kec Paříž Vasa Vela Virginie Jf 2 e e 7 B e 7 sa 3 Sf 4 c Sb 7 e 2 3 Sb 5 xc 6 d Ddsxcdt 38 Sf 8 T 7 Sb 2 c 1 vh Sd 2 c 5 50 d 5 Vb 2 c 7 23 d 7 Kb 1 c 60

37 article

459. Francouzská hra. Hrána v srpnu 1909 v jubilejním turnaji švýcarské jednoty šachové v Curychu. Bílý: A. Anthes. Černý: von Alten o7—e6 [11. Vh1—gt! Jg8 —f6e) 1. e2—et 12. Dg3—c7l Sc5—e7 2. d2—d4 d7—d5 13. e4—e5 h7—ho 3. Jb1—c8 c7—c5a) 14. Sg5xfell Dg6xgl- 4. d4xc5 Sf8x« c5b) 5. Ddl—gic) Dd8—fe 15. Ke1—e2 Dg1Xaí 16. De7—c7+ Kl8—gs 6. Jg1— Jb8 — es 17. De7—es++. Kg8—kr 7. Sc1—g5 Jc6 —e5 18. Sb5—d3 +- g7—g0 8. Sf1—55 +d) Ke8—fs 9. Dg4—g3 Je5 xfs — 19. Desxf7 mat.g 10. 2x D8 Poznámky dle „Schweizerische Schztg.“ a) Předčasno, neboť bílý může hrati 4. etxxds e6xd5, 5. Sci—14 (hrozí Je3 —b5) a pěšec d zůstan slabým. b) Na bílým zvolené pokračování měl nyní černý dřívo hráti d5—dt a pak teprve bráti na c5 c) Lepší bylo bráti klidně pěšce d. Nyní pi správném pokračování měl přejíti útok na černého 5. Jg8—f6, 6. Dgtg7 Vh8—g8, 7. Dg7—h6 Sc5xf2- d) Bílý mohl zde hráti 8. Sg5Xf6 Je5x«g4, 9. Sf6xg7 Jg4Xf2, 10. Vh1—g1, právem však dává před- nost útoku. e) Lépe 11.f7—f6. f) Černý doufá po e5xf6 g7«f6 dobýti figury zpět, protivník však rázným způsobem všechny kom binace zhati. g) Bílým řízně sehraná partie.

A Anthes Černá jít 7 Desxf Sf Curych černý 5 eso + + Schweizerische Schztg on Altena e 6 c 5 b c 7 Klement 8 Sb 5 — d 3 +g 7 Dgtg 7 vh 8

38 article

Zprávy šachově. Praha. Časopis českých šach i ste (IV. ročník) počne opět vycházeti 1. ledna 1910 za redakce osvědčených šachistů pp. B. Bosche, L. Pro- keše, T. Siky a Mg. Ph. A. Tomana. Administrac svěřena p. J. Skálovi, Praha-II., Trojanova 18, kam veškeré objednávky buďtež řízeny. Zároveň žádají se důtklivě veškeří odběratelé předešlých ročníků, ktel dosud dlubují předplatné, aby toto v době nejkratší na výše uvedenou adresu zaslali, jinak bude proti nim právní cestou zakročeno. Šachovní klub »Dobruský« koná dne 2. prosince 1909 o 8. hod. več. v kavárně Slavii mimořádnou valnou schůzi za účelem zadání Časo- pisu českých šachistů a doplnění výboru. Praba. V Šachovním klubu »Důrase dohrán zimní turnaj. I. ceny doby! Zavřel s 6 z 7, II. Šonrek, III.—IV. Mattouch a Kozler, V. Ju- lisch. Prvý vítěz postupuje do I. třídy. vystavulje ve svýchi nově zřízenýjch obchodnícímístnoslech Prahaterdinandova tř37. (rfiPertýna atd. vGménoojeaj jednodicje iřejjcýové vdůklaáném auměleckém provedeni. (Zasláno)

B Bosch T Sica A Toman J Skála Dobruský Důras Zavřel Mattouch Kozler Praha Trojanovo II Šachovní klub Slavia

39 article

V saísonní době nabízejí se P. T. obecenstvu k koupi kožešiny od neodborníků. Upozorňujeme proto, že jen odborník kožešník na základě dlouholeté praxe může rozeznati všechny vlastnosti surového materiálu, které na jakost zbaží mají veliký vliv, jakož i na trvanlivost kůže a srsti, ač si na první pohled nejsou často sni patrny. Nendborník nepozná kožešin dlouho ve velkoskladě ležících, proto levněji prodaných, že zboží takové se v brzku rozpadá, jelikož přeleželá kůže tvrdne, láme se a drtí. Rovněž při zpracování nutno požadovati práci zkušeného odborníka, má-li výrobek vyhovovati nejen požadavkům mody, alei trvanlivosti. Častá zkáza kožešin od molů bývá zpra- vidla zaviněna tím, že výrobek nebyl zpracován kožeš- níkem, následkem čehož jest srst zašita t do valtř. kde stává se kořistí ničivých larev molů, jejicht ukrytá činnost jest zřejmu až v pozdější dobé. Čhice-li proto kdo býti řádně obsloužen, nechť kupuje kužešiny výhradné u kožešníků, kteří za své výrobky ručí. Svaz samostatných kožešniků v zemích koruny české. 24019