Periodikum ALTO Viewer

1

21. listopadu 1909. Číslo 321

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 3.

4 article

řádu, pak bohužel není to první krok na této dle mínění České zemské komise nesprávné dráze. Již od samého počátku intensivnějšl činosti v oboru pěče o mládež zaráželo bylo s politováním pocifováno, že se státní správa přiliš často stavěla na stanovisko, že naklady plynoucí z úkolů, jež veřejným orgánům pěče o mládež byly ukládány, mají býti z velké části hrazeny z prostředků orgánů antonomních neb soukromé dobročinnosti. Třeba by toto stanovisko bylo vysvětlitelno ohledy finsnčními, přece nelze si zatajovati, že se v něm skrývá nebezpečná anomalie. Neboť má-li, jak častěj podoičeno, veřejná správa se soukromou dobro- činností v oboru pěče o mládež o prácise děliti, může se tak s úspěchem státi jen tehdy. hradí-li každá strana sama své náklady. Mal však soukromá dobročinnost svými prostředky hraditi náklady těch oborů péče o mládež, j e veřejné orgány za svůj okruh působností reklamují, pak jest poru šena rovnováha na škodu obou stran. Veřejné orgány jsou pak lákěny, aby míst intensivnější péče o vlastní svůj okruh exten- sivně zasahovaly v okruh působno sti, k němut svou povahou méně jsou povolány a soukromé dobročinnosti odnímají se bez toho skrovné pro- středky, takže nemůže s úspěchem a potřebnou intensitou se věnovati vlastnímu svému okruhu činnosti. Vedle toho nejasnosti, nedorozu mění často i třenice, jež touto nejasnostl oboru práee vznikají, vadí klidněmu vývoji péče o mláde jeho celku, v němž jednotliví zúčastnění činilel vzájemně na sebe jsou odkázáni.

5 article

Řád císařského jubilejního fondu jest dal ším, vážným krokem na této póchybné dráze. před niž Česká zemská komise co nejnalehavěj musí varovati. Neboť řádem tímto a výkladem, jenž mu namnoze, aniž by vláda proti tomu se ohradila, byl dán, chystá se statní správa prostředky soukromou dobročinností poskytnuté spra vo- vati vlastními důvěrníky, tedy svým orgány a dle výkladů, použiti jich ku plnění úkolů, jež veřejným ústřed- ním orgánům příslušejí V tom jes nesporně nejasnost. Neboť buď uznává se z nutno, aby vysoká vláda měla svůj zvláštní ve- řejný orgán, jemuž by přikázány byly jisté úkoly veřejně péče o mládež a pak by se právem mohlo očekávati, že tomuto orgěnu potřebné prostředky z veřejných fondů budou poskytnuty anebo se chce, aby prostředků soukromě dobro činosti k úkolu soukromé pěče o mládež byl použito a pak překvapuje, je-li tento fond spra vován výhradně veřejnými orgány Tyto dve oventuality právě sloučiti nelze, nemají-li nastat nesrovnalosti. Česká zemská komise chová obavy, že po dobná nejasnost vzájemného poměru mezi veřej nou péči o mládež a soukromou dobročinnost chová v sobě vážná nebezpeči pro další zdravý vývoj péče o mládež jako společného dila obou těchto činitelů.

6 article

Druhá skupina námitek, jež česká zemsk komise proti řádu císařského jubslejního fond má, vyplývá z úvah národnostně pol tických. Ve státě mnohojazyčném jako jest Rakousko, nemůže ce tralisace vychovatelstvi, zvlášt všsk péče o mládež potřebujíe zvláštní ochrany, véstikuspokoju jleím výsledkům. Připouštime, že je- radno, aby vláda přibrala poradní sbor z od- borníků složený, jak se též již dříve stalo, jenž by základní zásady péče o mládež a směr, jíma by vývoj této péče v celé říši se bráti měl, na- značoval. Provedení těchto zásed však musí být- u jednotlivých národů dle různo- stí jich kulturního vývoje, hospo- dářských poměrů a socialního slo žení rozličné a musí v tomto směru vlád nouti co největší decentralisace, nemá- jeden národ druhému ve vývoji péče o jeh mládež překážeti. Dokonce úmysl zatím do veřejnosti pronik nuvší, použiti čísařského jubilejního fondu k za- ložení vzorného vychovávací ho ústavu v okoli Vídně, je v přímém o poru k zásadám právě naznačeným, avšak nejer to, nýbrž zvlášť okolnost, že prostředků v celé říši sebraných se má ponžíti k tomu, aby učiněn byl královský dar jedně z nejbobatších zemí říše a ná- rodu, jenž svým bohatstsím a svou kulturní vyspělostí před ostatními se vynáší, tato okolnost musí při nejmenším pře kvapovati a buditi v zemích a národech méne šťaslných vše splše, než důvěru pro veřejnou péč o mládež.

Rakousko Vídeň

7 article

Také s praktického stanoviska bylo by možno proti řádu juhilejního fondu mnohé namitnouti, že ovšem tu vše záležeti bude na způsobu, jímž tento řád bude vykládán. A také v tomto směru nemůže Česká zemská komise dosti naléhavě varovati před použitím fondu ke zřízení vzorného ústavu. S pro středky poměrně značnými za součinnosti vlády zří diti vzerný ústav byla by konečně úloha snadná. Zda by však tento vzor lákal k napodobení a setkal se tedy se svým vlastním účelem, je více než pochybno neboť nikdo jiný, kdo by podobný ústav zřizoval, nebude zbaven starostí o to, jak proň opatřiti nutné prostředky. Mnohem více bychom potře- bovali vzoru, na němž bychom se učiti mohli, jak země a okresy při svých ne- přiznivých hmotných poměrech by mo- hly s malým nákladem nejnaléhavěj- ším požadavkům pěče o mládež vybo- věti.“ Výbor České zemské komise na základě těchto úvah žádá vládu, aby aspoň při praktickém sledo vání cílů, vytčených vydaným již řádem pro císar ský jubilejní fond pro ochranu dítek o péči o mlá dež k námitkám a pochybnostem v pamětním spise předneseným přihlížela a ve smyslu mnohoslibn započatého vývoje a vyhovujíe specifickým pomě- rům zemí a národů toholo soustátí a sledujíc prakti cké potřeby a tim zajisté i intence pano- níkovy, císařského jubilejního fondu předem k to mu používala, aby se zemským komisím pro ochranu dětí a péči o mládež jejich těžká úloha a spoň fi naněně usnadnila.

8 article K otázce převzetí českých nale- zenců z Vídně.

K otázce převzetí českých nale- zenců z Vídně. O pohnětky, jež vedly zemský výbor králov ství českého ku převzetí příslušných nalezene z Vídně do vlastní zemské správy, rozpoutal se na národnostní nevraživosti se zakládající boj, nemající žádné věcné podstaty, ve kterém podkládány jsou naši zemské správě neprávem národnostní úmysly Věhlasný svými nadutými expektoracemi o ví- tězné germanisaci českých nalezenců, dolnorakouský přísedici Bielohlawek, snaží se ve svých ohraženíc dementovati a vyvraceti správnou podstatu údajů o něž se opíral náš zemský výbor při svém usnášení a chápe se neplných a kusých statislických dat poměrné úmrtnosti českých nalezenců v tamní sprá- vě, jež dostala se do denních listů. Jest v zájmu pravdy, aby data o úmrtnosti če- ských dětí na základě úřadní statistiky, vzaté z vý- ročních zpráv dolnorakouského zemského nalezince uvedena byla na pravou míru, a aby tím odejmul byla možnost k ledabylé laciné polemice hrdinnéhi germanisátora p. Bielohla wvka.

Vídeň

9 article

Statistika dolnorakouského nalezince za šesti letí od 1901—1906 vykazuje povšechnou průmér nou úmrtnost v péči venkovské ze nalézajících tam ních nalezenců v 1. roce věku vůbec 30.70 pro všech dělí přijatých. Povšechná úmrtnost dětí praž ského nalezince činila v témž období 28 proc, Na- proti tomu zemřelo z ročně přijatých dětí vídei- ského nalezince, umístěných v Čechách, na nicha parlicipují naši češlí příslušníci nejméně 62 pro- centy, v tomtěž období ročně 41.1 proc., roku 1907 takřka 43.5 proc., kdežto úmrtnost vídeňských na- lezenců, umistčných v Dol. Rakousích, činila v 1. roce věku v témž období průměrně toliko 21.5 proe Veliký nepoměr úmrtí děti umístčných v Če- chách 41.1 k úmrinosti děti umistěných v Dol. Rta- kousích 21.5 proc., nemožno vysvětliti jinak, nej že jistá kategorie nalezenců vídeňských doslává se z většiny na prs, jiná však takměř výhradně aa láhev. Do které z obou těchto kategorií patří české děti, o tom svědčí mluva čísel. Dále vychází ze sta- tistiky vídeňského nalezince nade vší pochybnost na javo, že úmrtnost do Čech příslušných kojenců v tamní správě je nejméně o 10 procent vyšší, než celková úmrtnost nalezenců vídeňských i pražských.

Čechy Dolo Rakousy

10 article

Fakt ten potvrzuje i výroční statistika farních úfadů i lékařů. Veškeré pokusy p. Bielohlawka, umlčet číselně zjištěná fakta, zůstanou planým harašenli Širší veřejnosti byl by však v denních listech, přinášejících zprávu o řečeném závažném usnesení zemského výboru ze dne 17. listopadu b. r., zajisté mnohem srozumitelnějším býval moment finanční a národohospodářský, který má pro široké kruhy českého i německého poplalnictva v zemi naší za- jisté poměrně nejvíce do oči bijící význam. A tu je nezvratný fakt, že dosud plynulo z našeho zem- ského fondu každoročně na nalezence do Vídně na poplatcích nejméně 700.000 korun, a že sumy tyto zůstanou napříště v zemi k účelnému použití pro naléhavé potřeby naší domácí péče nalezinecké. Povídpčky, šířoné „Bohemi!“ v příčině hrozicího počešťování příslušníků, převzalých z Vídně do Čech, jsou naprosto lichým strašékem, vyplývajícím z vlastního špatného svědomí.

Bielohlawek Vídeň Čechy zemský výbor

11 article

Strašáky tyto zakládají se na úplné neznalost poměrů v pražském nalezinci obvyklých, kde o umi sťování nalezenců nerozhoduje ředitelství ústavu nýbrž oba lékařští přednostové oddělení nalezince český a německý, a kde mohou Němci spoléhat vždy na svého vlastního stoupence a důvěrníka který by z komára udělal velblouda. O naprosté objektivnosti zdejšího ředitelství v přidělování nalezenců svědčí ostatně nejvýmluv- něji fakt, že samo dalo — ač dosud v nesouhlasu německé kliniky — podnět k přidělování německých rodiček německé porodnické škole a tím i dětí ně- meckých výhradně německému oddělení nalezince. O jak nepatrný počet příslušníků německé ná- rodnosti se ostatně v pražském ústavu jedná, patrno ze statistiky z roku 1908, kdy bylo v pražské po- rodnici celkem toliko 169 německých nemanželských matek, z nichž vzalo si 64 děti buď bezplatně z vlastní nebo za plat a zůstalo po odečtení počtu dětí zemřelých toliko 46 německých dětí u pěstou- nek cizích, z nichž mnohé byly k tomu samy ně- mecké národnosti. Tolik zatím proti zůmyslnému klamání a po buřování veřejného mínění.

Němec

12 article „Paříž o Praze.

„Paříž o Praze. (Několik glos k vydání monume tální knihy: »Úřadn zprava o cestě a o uvítaní předsednictva municipální rady pařížské v Praze v září 1908.«) Dnes jest již veskrze prokázáno, že soustavná výměna návštěv a projevů přátelství mezi Paříží a Prahou tak výrazně odpovídajících hlubokým sym- patiím, kteréž chová národ český k Francii, měla též za následek neobyčejné rozšíření známosti o Če- chách po celé Francii, ba v pravém slova smyslu spopularisování Prahy, její krásy, její památek jejího hospodářského i politického významu ve všech vrstvách francouzského obyvatelstva. V anketě „Pa- řiž a Praha“ (v knih. Samostatnosti sv. XXVII.) píše p. Ludovic Naudeau, žurnalista světového jmé- na a spolupracovník pařižského „Le Journalu“ „Jest nepopíratelno, že Francouzi znají nyní Čechy a to jest zásluhou oněch článků, jež po svém ná- vratu napsali vaši pozvaní hosté, jež jste tak velko- lepě přijali...“ Téhož mínění jest věhlasný děje- pisec náš ve Francii p. Ernest Denis a mínění jeho jest v souhlasu s přesvědčením celé řady předních mužů Francie, Namalou ovšem zásluhu o šíření popularity Čech a Prahy ve Francii má sama municipální rada pařížská, Kolik projevů od r. 1900 byla učinila, aby dala na jevo svou příchylnost k nám? Kolik významných proslovů pronesli její předsedové a čelní členové. aby manifostovali přátelství Paříže ku Praze?

Naudeau Francouz Denis Paříž Praha Francie Čechy

13 article

Kolik článků bylo jen uveřejněno o Čechácl členy municipální rady pařížské, kteří oficiálně neoficiálně Prahu navštivili? Jaké spousty článků věnoval nám veliký tisl francouzský v posledních letech a jak vřelá sym- patie zračí se ve článcích těch ke všemu, co zna- mená naši snahu o uplatnění našeho práva? Kdo by si dal tu námahu a probral se Věstní- kem města Paříže v letech 1900—1909, nalezl by množství materiálu Nejkrásnější však důkaz toho, jak cennéa srdečné jsou styky obou měst, jež se spojily k přá- telství, tvoří oficiální zprávy o cestách zástupeů města Paříže do Čech, a mezi nimi poslední veliká zpráva, foliantová a úpravy neobyčejně nádherné. převyšuje vše, co dosud Paříž o Praze byla vydala. Tento vzácný svazek, jenž touhou žádostivou na- plňuje duši každého bibliofila, právě rozesílá Paříž hlavním městům celého světa, jakož i zástupcům ci- zích říší a nejvyšším úřadům ve Francii a v kolo- niích a již tím prokazuje se naší české věci v cizině služba veliká a neocenitelná. Svazek jest vydán Národní (státní) tiskárnou francouzskou, ozdoben přemnohými heliogravurami (pohledy na Prahu a obrazy p. starosty dra. Groše a členů presidia) a obsahuje na svých nádherných stranách, v úpravě typografické neobyčejně přepy- chové, věrné a nadšeně vylíčení celé cesty poselstva pařížského po Čechách a vítání na venkově iv Praze.

Groš Praha Paříž Čechy Francie iv Praga

14 article

Svazek jest opatřen dvojím předslovem. V jel- nem se praví, že členové předsednictva municipální rady pařižské, jimž dostalo se v Čechách od 5.— 10. září 1908 nejnadšenějšího uvítání, přáli si, aby úřadní zpráva -zvěčnila ty nezapomenutelné dny zachovala do budoucna paměť na ty projevy vřelé sympatie, jimiž byli zahrnuti Pan syndik Ernest Gay měl dozor nad vydáním tohoto díla, jehož redakce byla svěřena p. Ren Weissovi, chefu kanceláře presidenta municipální rady, jenž doprovázel presidium do Čech. Národní tiskárna, již bylo svěřeno vytisknut díla, zhostila se svého úkolu s pěčí vysoce uměle- ckou, jež vždy bývá znakem její prací tak veliee cenných. Krásné reprodukce heliogravurou jsou dí- lem p. Mairea. Obsáhlou a nadšenou předmluvu o stycích Pa- říže s Prahou napsal k této knize syndik Gay, jenž byl autorem předmluvy i v prvním díle Pařížeo Praze z r. 1901 (Slet sokolský — Delegace s p. L. Daussetem v čele). V zajimavé stati této mezi jiným se praví: „Na radnici pařížské na úsvitu styků tl šťastně navázaných mezi našimi vlastmi, nebyli při- liš daleko od mínění, že se přepíná a domnívali se že i tu Jih (se svou fantasii) se uplatňuje, i když nešlo o nic jiného než o vypravování prosté toho. co jsme viděli a co jsme na dojmech zažili, Leč o té doby, jakou cestu jsme urazilil? Budiž mně dovoleno, abych připomenul hlavní etapy styků mezi obcí pražskou a pařížskou, styko jež v posledních letech vzaly na sebe ráz intimnesti

Ernest gay Ren Weiss L Dausset Čechy Praha Pařížeo Praga

15 article

dotvrzený pohnutlivými a nezapomenutelnými mani festacemi. Návštěva v Paříží delegace městské rady praž- ské r. 1900; návštěva v Praze delegace municipáln rady pařížské k sletu sokolskému r. 1901; návštěva r. 1902 delegace městské rady pražské ke slavno- stem 100, ročnice V. Huga: účast delegace pařížské na slavnostech sjezdu sokolského r. 1907, to jsou ty etapy, jež označují cestu dlouhou, již ale stále dosud otevřenou.“ Pan E. Gay přesvědčivě vykládá o rozvoji styků obchodních, jež vykvelly ze styků těchto a ponesou obapolně ovoco a končí: „To bude, jsem tím jist trvalý výsledek těch návštěv a těch slavností, jež byly tak ušlechtile plodně. Bude ke cti měsťa Ta- říže, že tak mohutně přispěla k vytvoření toho stavu věcí, který může toliko prospěti oběma národům jež jsou způsobilí ke vzájemné lásce a k pochopení a lento stav věcí byl vládou několikrát již schválen.

Hug Paříž Praha

16 article Na milionový dar Ústřední Matic školské

Na milionový dar Ústřední Matic školské přispěli: Spol. pivovar a sladovna v Podkování K 200.—, hospodářské skladiště v Čáslavi 5.—, v Č- ském domě v Duchcově vybráno 4.40, mech. tkal covna T. H. a V. Mastný v Lomnici 50.—, ob Lhota Bradlecká 5.—, posvícenská sbírka sčítání lidu v Lenešicích 24.—, J. Nechleba, vrchní strojní ko- misař v Lounech 4.—, obec Podmoky 20.70, při po- svícenské zábavě v Libějicích vybráno alč. M. Z - mečníkovou 10.20, personál firmy M. Kremlička v Horní Nové Vsi-Bělohradě 32.50, sobotní společ nost v hostinci »u Baštů« v Řipei 5.13, Spoř. a zál. spolek v Šlapánově 10.—, obec Ličné 5.64, dr.J.

V Mastná J Nechleba M Kremlička Bašta doktor Podkováň Čáslav Duchcov Lomnice Lenešice Louny Podmoky Libějice Bělohrad Šlapánov 10 ský dům Ličný 5.64

17 article

Peka v Brně 20.—, učitelský sbor v Trojanovicích 10.—, Občanská záložna v Čjči 10.—, p. A. Roupie v Čejči 5.—, F. Pácalt, ředitel plynárny v. v v Praze-VII. 5.—, Jednota magistrátních a obecních úřadníků v Praze 100.—, dr. F. Mestek v Praze 14.40, dam. odbor v Berouně 326.—, těl. jednotn Sokol« a textilní odbočka v Haraticích 80.02, uči. sbor v Pertolticích 10.—, obec Stašov 12.30, městský úřad v Žebráce 100.—, odbor v Jičíně 260.—, host »u Choděrů« v Nově Vsi 11.—, hosté »u Vaníčků- v Koutku v Kolfně 100.—, odbor v Li tomyšli 1333 24. záložna Rasffeisenova 59.20), K. Jircha, katecheta v Opočně 11.20, obec Dobroutov 7.40. K. Šedivý v Ti sové 2.80, Okr. zál. hosp. v Rychnové 25.—, Spoř. zál. spolek v Průhonicích 10.—, odbor v Trnovaneci 200.—, Živnostenské společenstvo ve Čkyni 20.10 odbor v Bavorově K 155.42, odbor ve Zbraslavo 270.—, obec Dobročkovice 2.—, záložna Ra ffelsr- nova v Jaroměřicích 26.—, odbor ve Velkém Mez- říčí 119.05, týž 134.9, obec Hor. Raclavice 6.— obec Velká Batnice 10—, občané v Č-hovicíc 301.59, Občanská založna v Nedvědicích 200.— J. Schumpeter, maj. fotograf. atelieru na Král. Vino- hradech 10.—, stol společnost »Karavana« v hostini »u Šolců« v Praze-VII. 45.—, I. dělnický sbor »Tam- burašů« v Praze-VII. 5.—, dr. Adámek místo věnce na rakev zesnulého p. uč. Kodla 20.—, při přátel ském večírku kroužku poštovních konceptních úřad- níků v Nár. domě na Smíchově 10.—, mezi pp. člený domácí rady Klubu za Starou Prahu 42..-, z poll. č. 2225 v Praze 7—, úhrnem sebrano na milion do 19. listopadu 1909 325.064 K 3 h.

Peka A Roupie F Pácalt doktor F Mestek Choděra Vaníček K Šedivá Raclavice J Schumpeter Král Šolc Adámek Kodl Brno Trojanovice Čejč Praha Praha 100 Beroun Haratice Pertoltice Žebrák Jičín Opočeň Průhonice Čkyně Bavorov Dobročkovice 2 Jaroměřice Velká Batnice Nedvědice Tama Smíchov Praha 7 obec Stašov Nova ves obec Dobroutov Ra ffelsr obec hora odbor

18 article

Všeobecná sbírka místním odborem v Braniku na svatováclavský milion Ústřední Malice školsk dům od domu uspořádaná, vynesla 165 K 25 b. Ve prospěch Matičního milionu. V Adamově ka- várně »Na Proutkové« v Žizkově veškerý výtěžei kulečníků ve čtvrtek 25. t. m. bude věnován p Adamem jmenovanému účelu. Okresní zaslupitelstvo novopacké povolilo ve schůzi dne 12. zari 190s na mlionový dar Ú třed Matici školské 1000 K. Z Velvar. Na milion pro Ústřední Malic školskop vybrala slečna Andulka Adamcova o hlavním boně v Černuci dne 3. listopadu 1909 K 33.—— devzdala je místnímu odboru ve Velvarech. Divnou shodou okolností je, že kdykoliv v zá- siikacn, do kanclate mat ční docházejících, objeví se dopisy se sběracimí archy svatováclavskými, čo skými obcemi, korporacemi a ústavy vrácené s po- znamkou »Nepřijíma se«, vždy, jako na vyrovnán přijde vělší zánika peněžilá od krajanů našich v c zině. V těchto dnech zaslala Jednota českých dam v Novém Yorku na matiční mnion 200 K. Kéž by ubětavost krajsnů zámořských přiměla ty atalisíce čevkých duši, které dnes ná odní své povinnost k Ústřední Matici školské se vyhýbají k poznání, že není dnes v národě českém instituce narodnostné důležitější a potřebnější.

Adam Adamcův Branik Adamov ko Velvary Černuc Nový York

19 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Lioitační prodej Launovy sbírky v Be- lmě způsobil cenami, za jednotlivé starožitnosti docílenými, nesmírný vzruch v odborném obchod- nictvu. „Berl. Zeitung a. M.“ věnuje události této zvláštní článek žasnoucí nad výtěžkem, ob- nášejícím 1,350.000 marek. Takové sbírky, jako Lannova, již nikdy nepřijdou do prodeje, pravi list, nejlepší její kusy nevyskytují se dvakráte. Berlín nikdy nezažil podobné aukce, vše, co požívá jména a vážnosti, bylo tu shromážděno: Učenci z celého světa, ředitelé musef, chytři sběratelé a velicí obchodníci — malí seděli skromně v pozadí. A dosud nikde nebyly docí- leny takové ceny, jako zde v Berlíně — a to jest důležitý faktor. — nikdy nebyl dosud boj museí s obchodníky prudší, než tentokráte. Tak docí- lena byla u Lepkeho jedna rekordní cena za dru- hou. 121.000 marek, které pařížský Seligman zaplatil za relikviář, jest rekordní cena... Ne- hledě k pařížským a vídeňským obchodníkům, velice čile počmnali si frankfurtští, mnichovštía drážďanští. Ať jakkoli — německá musea vy- bojovala největší podíl. A vedle nich dlužno jmenovati Prahu, která odváží asi za 150.000 marek zakoupených předmětů z domácí své slav- né sbírky.“ Na nejvzácnější kus sbírky, vzácný románský relikviář z XII. století pražského nale- ziště, Praha ovšem nestačila. Má se důvodně za to, že relikviář tento, jehož vyobrazení putuje všemi ilustrovanými listy světa, aby našlo Se- ligmanovi amatéra, který mu zaplatí nejméně dvojnásobnou cenu berlínskou, jest domácí, česká práce, nepochybně ze Zlaté Koruny.

Launův Berl Lannův Be Berlín Praha Zeitung a

20 article

Nelřeba dodávati, že tento drahocenný svědek českého umění eírkevního z XII. století jest če- ským museím provždy ztracen. Jinak by bylo, kdyby zákon v čas byl se postaral o ochranu do- mácích uměleckých památek také ustanove- ním zabraňujícím vývozu jich ze země. Dnes by z Lannovy sbírky drahocenných unikátů nebyla říšsko-německá musea odnesla lví podíl, aspon to, co českého v nich, bylo by předkupním prá- vem zůstalo zachráněno Praze. — „Postavení německého Volksratu.“ P - čátkem listopadu uveřejněn byl v „Prag. Tagbl.“ od „jistého poslance“ prudký článek proti ně- meckému Volksratu a jeho vměšování se do ví- deňské politiky německých poslanců zvláště ve známé aféře Schreinerově. Podle „Deutschradi- kale Corr.“ bylo v parlamentě zjištěno, že člá- nek nepocházel od žádného německého poslance, nýbrž že sepsán jedním z redaktorů „Prag. Tag- blattu“ beze všeho spolupůsobení některého po- slance. Nikdo z německých poslanců prý nepro- jevil s článkem souhlns. K tomu dodává „Prag. Tagblatt“: „Naproti „Deutschrad. Korr.“ zji- šťujeme, že její tvrzení je nesprávno, a že tento článek před i po jeho uveřejnění došel souhlasu četných poslanců.“ Kasiňácký list neopakuje již své tvrzení, že článek proti Volksratu pochází od „jistého poslance“, ale historka svědčí o vy- soce vyvinutém poslušenství německé souruky a jejím bezodmluvném poddanství třebenickému Tittovi, na jehož zakročení všichni němečtí po- slanci líbaji důtky Volksratu. Tato „zemská organisace berlínského Všeněmeckého Verbandu v Čechách řídi veškorou vnitřní politiku cislaj- tánskou, dík proslulé věrnosti Nibelungů“.

Lannův Schreinerův Nibelung Praha Tagblatt Čechy Praga Pčátk

21 article

— Buršácký spolek pro výtržnosti suspan- dován. Ovšem nikoli v Praze, ani v Rakousku, nýbrž prozatím jenom v Prusku. Podle zprávy z Bonnu usnesl se universitní senát tamní uni- versity, aby tamní buršácký spolek »Borussia« byl na jeden semestr suspendován pro různé zlořády v Bonnu a na výletech do M-hlemu spáchané. Od císaře Bedřicha náleželi tomuto spolku téměl všichni němečtí císařští princové, také cisař Vilém a nynější korunní prine. Tak sdělují s ůžasem zdejší kasiňžcké večernikyl To je přece na pováženou. Činnost buršá kého spolku, jehož »starými pány« jsou všichni prin- cové, kteři v Bonnu studovali, sám clsař a ko- runní prine německý — zastavena na půl roku pro výtržnosti! V Praze se to nestane, tady stačí k beztrestnosti buršáckých výtržnostl ochrana mnohem menších »starých pánů« senát sám barevné jinochy německé k výtrž- nostem přímo vodí. Na štěstí naučila se Praha divati na buršácká alotria se stanoviska komiky, která v úhěstě ryze českém jest vždy nezbytnou průvodkyní provozování »starobylých« nemravů buršáckých, když jim obyvatelstvo odepře kýže- ného pozadí. Nechť při tom zůstane i nadále, nejpůsobivější demonstrací proti buršáckým pod- nikům bude, nedostaví-li se k nim ani jediný český človék, ani jediný český divák! Zůstaviti buršáctvo pražské na Přikopě s »vornehm« ně- meckou společností pražskou, jest nejpůsobivěj- ším důkazem nepřirozenosti celého zjevua snachronistického pokusu učiniti Prahu vysoko- skolským »městem německý mel

Bedřich Vilém Praha Rakousko Prusko Bonn Borussia Přikopa

22 article

— Třetina matíčního milionu dosažena — bez pouhých dvou tisíc! Podle včerejšího večer- ního stavu dosáhla sbírka 331.000 K, počítá-li se oficiální zahájení milionové sbírky dnem 4. října, je to účetní výtěžek 47 dnů a tím by pravděpodobná lhůta milionové sbírky obnášela kolem pěti měsíců a její dovršení by spadlo asi do druhé poloviny března. Tato bilance nesho- duje se ještě úplně s nadějí Matice, k jejíž vy- týčené metě musí býti docíleno tempa poněkud rychlejšího. Milion letošní má přece býti jejím mimořádným důchodem, jehož mimořádný roz- počel jsme již četli v oficiální její zprávě, jedná se o doplnění kmenového jmění, o pojištění uči- teistva a o odstranění delicitu, s nímž po léta již Matice účtuje. Neběží tedy jenom o vehiký morální skutek odvety Roseggerova fondu, o ve- liké všenárodní zadostučinění efektivným průka- zem nehynoueí jeho obětavosti pro první věe národní, pro věc matiční, ale také o velmi reální neodbytnosti. Říkáme letošní milion, napně- mež všechny síly, aby to byla pravda, všestran- ným úsilím a zdvojenou agitací lze dociliti zkrá- čení lhůty za čtyřicet dní lze v té příčině způso- biti velice mnoho. Všechny jiné sbírky měly by na ten čas ustati, ustoupiti době vhodnější, aby nebyla obětavost národa zkracována vedlejšími účely aspoň do té doby, než Matice šťastna bude moci vystaviti národu radostnou kvitanci za do- vršený milion. Nezapomínejme této nejpřednější povinnosti celé veřejnosti české!

Roseggerův Matica

23 article

— Nerovný zápas, jaký vede skuřečná česká většina členů Úrazové pojišťovny dělni- cké proti německé kapitalistické a sociální de- mokratické nadládě dostupuje tento týden kul- minačního bodu. Již jen sedm dnů schází do rpzhodnutí a napjetí i zájem všech interesentů se přirozeně stupňuje. Němečtí kapitalisté nale- zají se v té výtodné posici, že řízení voleb nacházi se v jejich rukou a že posice té do- vedou co nejlépe ve prospěch svůj využíti o tom svědčí námi již několika případy dotvrzená okol- nost, že českým voličům bezdůvodně se hlaso- vací lístky zadržují, že se jim snižuje počet hlasů a že jich reklamace se odmitaji nebo pro- tahují. To vše jsou předběžná opatření posa vadní nespravné většiny představenstva Úrazor

24 article

Tyto úbory nosí se nejčastěji s malými klo- bouky a čapkami. Je velmi snadno zvoliti si mo derní pokrývku hlavy, neboť nikdy nevyskytovalo s současně tolik tvarů klobouků a jejich garnitur. Na čapky se doporučují ozdoby ploché a střízlivé. Poně vadž již pončkud sevšedněly kokardy, dělají se po- zlacené nebo stříbrně vážky, jejichz rozevřená kří- dla připomínají křídla Merkurova a jejichž prodlou- žené tělo vypadá jako počátek galonu. Touto ozdo- bou lze snadno změniti vzhled klobouku. Malá po- zlacená nebo stříbrná ozdoba stačí, aby se kloboul ranní mohl vzíti k odpoledním nákupům a krajkový květ jej promění v klobouk velmi elezantní. Pro mladé dívky doporučují se dvě rákosiny umístěně po straně jako dva nože. Je to poslední mo- da, ozdoba jednoducha a zcela nová. Ostatně již pouhé umístění garnitury slačí úpl ně změniti klobouk. Dle toho, je-li aigretta na prave nebo na levě straně, mění se vzhled i silhouetl V této saisoně však je zvykem ozdoby velkých klo- bouků i aigrelty malých klobouků dávati úplně d zadu. Je to ovšem úplně proti dřívějšímu zvyku dámy, které jen pomalu přivykají modě, nosí aigretiy raději uprostřed v předu. Pro mladé dívky dávají s sigretty na stranu.

Merkurův

25 article

Dodávám ještě, že čapky a malé klobouky spa- dají velmi hluboko na hlavu. Dělají se nyní takové. že zakrývají úplně vlasy od čela až do týla a ty jsou nejelgantnější. Následkem toho stává se účea stále více plochým. Moda stočených vlasů, ovinu- tých kolem hlavy, se stále šíří. Přijdou opět vy- soké účesy? Stočené vlasy tvoří chignon a počínaj se opět nosit barety do týla; jsou vysoké a velm šircké. Je to prostředek, doplniti pěkně účes, takž dostačí i kratší cop. jenž mnohdy stojí mnoho pe něz, má-li býti dostatečně dlouhý! Úprava vlasů pro večer je velmi jednoduchá některé elegantní dámy nemění na večer nijak svůj denní účes a nenosí ani perly a stuhy, dříve tak oblí- bené. Široké a volně stočené prameny vlasů ostalně velmi sluší, zastrkují se do nich pouze velké čtyř- hranné jehlice, zvané vidlice. Pro večer berou s jshlice perletové, zdobené drahokamy. Velkému- spěchu těší se také nová ozdoha, toliž široký ko- teuč z perleti nebo napodobeniny, jenž se zasazu, do vlasů ve výši temene jako baret. Je to ozdoba jed- noduchá, laciná a přece elezantní. Stává se z ovšem nádherný šperk, je-li perleť zdobena pravým Mapdeleine Chaumiont. drahokamy.

26 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Pokushromadné otravy důstojníků Z Vídně, 20. listopadu. Jak již sděleno, padl zá- hadnému atentátu za oběť před několika dny setník generálního štábu Mader. Sluha nalezl ho k večeru vraceje se z nákupu pro večer, v předsíní v bezvě domí a když přivolán byl lékař, byla zjištěna ji jenom smrt. Protože příčina smrti byla záhadná, byl nařízena oblukce a tu se ukázalo, že nešťastný do- stojník zemřel požitím dávky cyankali. Toto konstatování sesílilo podezření, které hned po smrti důstejníkově se vynořilo, že se stal obět dábelského atentátu. Nešťastník den před smrtí sdě- lil, že mu byly poslány pilulky proti slabosti muž- ské. Také jiní důstojníci a to vesměs z generálníh štábu, dostali přípisy obchodní, ve kterých byly pi- lulky, které byly doporučovány jako výborný pr středek proti mužské slabosti. Jeden z příjemců těch to pilulek vzpomněl si při zprávě o smrti soudruh na tuto zásilku a dal pilulky chemicky vyšetřiti Tu se ukázalo, že obsahují čisté cyankali v dávce která stačí k usmrcení člověka. Jest nápadno, že pokud jest dosud známo, dostal tyto piluíky vesměs jenom důstojníci svobodní. Z t ho se soudí, že pachatel zná dobře osobní poměry důstojnictva u generálního štábu, Myslí se, že nyní po uveřejnění případu přihlásí se další důstojníci kteří snad takovou zásilku dostali. Rozumí se, že záhadná aféra vyvolala spoustu úvah o osobě vraha a jeho plánech. Tak. mluví se atenlátu nějaké cizí mocnosti, o atentátu anarchisti- ckém, neb o pomstě na generálním štábu. Především soudí se však, že jde o čin šílence. Také se vyslovpje možnost. ovšem málo pravděpodobná, že muž, který takové prostředky doporučoval, jest snad sám obe

Vídeň Madera

27 article

hrozného omylu. Vyšetřováním se snad záhy ukáž která eventualita zde platí. Z Vídně, 20. listopadu. Doposud jest zjištěnos důstojníků, kterým byly pilulky poslány. Myslí s že jde o pathologický případ vraždychtivosti. Důstoj níci, kterým pilulky byly poslány, jsou vesměs sel- níci, letos ke generálnímu štábu povolaného ročníku Z toho se též soudí, že vrah sám jest člověkem, který měl zájem na smrti důstojníků tohoto ročníku a ne- lze přejíti domněnku, že některý důstojník v návaln choromyslnosti ujal se tohoto prostředku, aby se zba- vil důstojníků, kteří mu stáli v cestě povýšení. Jd ovšem jenom o domněnku. Vojenské úřady z obavy aby neštěstí se nerozšířilo, obrátily se dnes s vý- strahou na všechny důstojníky zdejší posádky. Set- ník generálního štábu Mader, který tak tragickým způsobem skonal, byl 36 roků stár. Z Vídně, 20. listopadu. (K. k.) K aféře pokust otráviti důstojníky oznamuje „Korresp. Wilhelm“ Setník hl. štábu Richard Mader, jenž zemřel po po žití jedovaté pilulky, byl dnes pochován s velkými pociami a za účastenství téměř všech zde dlících důstojníků hl. štábu. Policie ve spojení s vojenským úřadem pátrá co nejhorlivěji po vysvětlení tohoto zá- hadného případu. Bylo zjištěno dosud, že 5 důsloj- níků obdrželo krabičky s jedovatými pilulkami.

Wilhelm Richard Madera Vídeň Madera

28 article

= Zmrzl ve vánici. Ze Salepurku se sděluje Dne 16. t. m. byl na Turské výšině nalezen 47letý zámečnický pomocník Frant. Kašpárek, příslušný do Mukubrunů u Něm. Brodu, mrtev. Šel ze Štyr- ska a chtěl přejíti Tury. Večer dne 12. t. m. vyšel s jiným cestujícím pomocníkem Edmundem Foliem z hostince do Horních Tur. Ve tmě a vánici se obo navzájem ztratili. Kašpárek asi únavou padl, kdežto Folie se dostal k senníku, chtěje tam přespali. Sen- ník byl uzavřen, proto ulehl vedle něho na zem, kdež byl druhého dne ráno nalezen ztuhlý a bez vědomí. načež dopraven do nemocnice. Mrtvola Kašpárkova byla sněhem zaváta a teprve včera při tání sněhu nalezena a pohřbena na hlbitově v Obertauernu. = Podvodný „hrabě Esterhazy“ zatčen. Z Pešti se sděluje: Bývalý obecní nolář Jan Takacs, jenž jak sděleno, představil se v klubu Justhovy strany jisté dámě jako hrabě Esterhazy a druhého dne jí v jejím bytě ukradl brillantové prsteny, byl zatčen Přiznal se na policii k činu a na to byl zachvácen zuřivostl. Zjistilo se, že je to nebezpečný sílenec, jenž

František Kašpárek Edmund folio Sen Kašpárkův Esterhaz Takacs Justhův Turská Německo Brod Pešť Mukubrun

29 article

byl již několikrát internován v ústavu choromyslných a také tentokráte zavezli jej příbuzní do Pešti, aby byl dopraven do ústavu. Lze eleklřinou vzkřísili mrtvé? Z Novéh Yorku, 20. listopadu. Zde zijící mladá ruská lé- kařka dr. Louisa Rabinovičova demonstrovala v Edi- sonově laboratoři přístroj vlaslního vynálezu. Nej- prve dala elektrickým proudem usmrtiti králíka. Dva lékaři prohlásili po důkladném ohledání, že zvíře je mrtvo. Na to zavedla dr. Rabinovičova proud vyso- kého napjetí do přístroje, v němž ležel mrtvý králík Již po 15 minutách počalo srdce králikovo znatelně biti, králík začal opět dýchati a za půl hodiny opět vesele skákal. Vynálezkyně tvrdí, že dovede svým přístrojem opět přivésti k životu také zemřelé lidli. = Annunzie odsouzen pro rychlou jizdu. Z R ma, 20. listopadu. (K. k.) Naproti novinové zprávě že básník Gabriel d'Annunzio při své nehodě za jí- zdy automobilem 24. června t. r. u Sieny, která měla soudní dohru, byl ve společnosti rak.-uher, velvy slance v Quirinalu hr. Lützowa, konstatuje „Ag. Ste- fani“, že zpráva ta jest úplně nepravdivá. Hr. Lützov nebyl v automobilu d'Annunzia. = Panihan podnikl včera v Mourmelon-le-Grand let ve výši 300 m a na to druhý do Chalonsu, př kterémž obeplul ve vzduchu chalonskou katedrálua vrátil se do Mourmelonu. Urazil v 55 minutách té- měř 60 km.

doktor Rabinovičův Annunzio Lützow Panihan Pešť Novéh York Ed Siena Quirinal Hradec Mourmelon R ma d ' Annunzio km

30 article

= Vzpoura hasičů. „Eclair“ sděluje, že mezi ha siči v Neapoli vyrukla vzpoura. Vypudili své velitele z kasáren, načež se v nich zatarasili. = Ta láska! Z Bydhoště, 20. listopadu. 16le tá žačka zastřelila se zde Browningovou pistolíz nešťastné lásky. = Výbnch na ponorné lodi. Z Portsmouthu 20. listopadu. Na ponorně lodi tř. A udál se výbuch kterým byli dva muží zranění a způsobena veliká hmotná škoda. = Velká krádež v hotelu. Jak se sděluje z Bu- kurešti, oznámilo policejní ředitelství ve Lvově te- legraficky rumunským úřadům, že vídeňskému ce- stujícímu s kleroty Adolfu Rosenblattovi, jenž seu- byfoval ve lvovském hotelu, byly ukradeny dva ku fry se vzorky, v nichž se nalézaly šperky, hodinky drahokamy v ceně 76.000 korun. Mezi ukradeným předměty je 937 hodinek a 436 prstenů. Lvovské po- licejní ředitelství se domnívá, že zloději uprchli s ko- řistí do Rumunska, kdež ji hodlají zpeněžiti, pročez nařizeno bedlivě střežiti hranice. = Zatčeni pro padělané úvěrní poukázky. Z Pe- trohradu, 20. listopadu. (Spb. Ag.) Dva zřízene státní tiskárny, u nichž bylo nalezeno asi 1500 pa dělaných úvěrních poukázek, byli zatčeni.

Browningův Rosenblatt Neapol Bydhošť Portsmouth Lvov Rumunsko Aga