Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář. gea

2

Zemědělství

3

Obohod

4

Průmysl

5

Finančniotví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 171. ze dne 23. června 1907.

7 article Technické museum ve Vídni či také v Praze?

Technické museum ve Vídni či také v Praze? Moderní doba se svými rychlými pokroky a převraty technickými, které rázem znehodno- cuji jak nákladná zařízení provozovaci, nutice k rychlé jejich amortisaci, tak nabyté vědo mosli a zručnosti pracovní, zbudilo potřebu dvojiho zařízení, jímž se čeliti má nepřiznivým účinkům této rychlé měnivosti života technického. Především potřeba rychlého poučovánío nejnovějších pokrocích technických a chemických. Vzdělání odborné, na sebe dokonalejších učili- štích nebo v dílnách nabyté, poskytuje sice ne- ocenitelný a nepostrádatelný základ pro veškerou budoucí činnost výrobní, ale nedostačuje na všechnu budoucnost v detailech a musí být doplňováno přednáškami, kursy a občasnými výstavami odbornými, literaturou, cestováním atd. Naproti tomu dříve oblibená musea technol - gicko-průmyslová, t. j. vlastně stálé výstavy majíci výrobce i konsumenty obeznamovati s vy- nálezy a výrobky průmyslovými, ukázala se pro tento účel nevhodnými, protože povahou svojí nehybnými, a udržují se podobně parma- nentní výstavy zvláště pro stroje a pracovní pomůcky maloživnoštníctva, jemuž pro snudnou prientaci o nových vynálezech nedostává se an prostředků ani přiležitosti, aniž namnoze čile chápavosti. S druhé strany vystupuje vždy zjevněj potřeba sbírati a uchovávati všechno, co ná poučuje o vývoji techniky a práce lidské, co nám poskytuje vhled v dějiny jednotlivých vy. nálezů a ideí — zřizovati tedy musea ne vý- robků, cenných nebo aspoň zajímavých po stránee umělecké, ethnografieké, technické, nýbrž muse výrobních pomůcek, nástrojů, nářadí a stroja surovin a pomocných látek, dílen a jich zarí- zenl, pracovních úborů, pracovníků v nich za- městnaných a pod.

Vídeň Praha

8 article

Taková technicko-historická musea stěles- ňují v sobě netoliko podstatný kus dějmn kul- turních, nýbrž mohou býti nezřidka i podnětem pokroků budoucích. V leckterých starých vy- nálezech a pokusech dřímají dosud platné ideje. kterým nedostalo se vůbec nebo aspoň ne úplnéh provedení, buď že nebylo užito přihodného mate- riálu nebo že nebylo potřeby po dotčeném pro duktu nebo z jiných příčin dočasných či zceln nahodilých, které však za poměrů dnešních nebo budoucích mohly by plně ukázati svoji život Musea taková vznikají často kolem výstav. které shromáždily hojnost vhodných objektů, dotud roztroušených a z pravidla úplně po hozených, protože neceněných, dílem ze sbírek objektů, které v době, kdy byly opatřeny, byly pracovními pomůckami úplně moderními, časo vými,rpre soudobou techniku směrodataý mi. které všsk časem velice zastaraly, a v prakti- ckém užívání jinými byly nahraženy, a protož se nepodařilo nebo nezamýšlelo je ze sbírek zavčas odstraniti, staly se historickou přitě museí, určených neustále v patách stopovat technické pokroky a přispívati k jejich šířen v životě praktickém.

9 article

Tak založeno v Paříži za velké revoluce Con- servatoire des arts et métiers, které se pocho- dem právě vyloženým stalo kromě vyučovacího a výzkumného ústavu k podpoře průmyslu a živ- ností museem historickým, v Anglil vznikly z vlád- ního patentního muses dnešní Scientific cole- etions v Londýně, ve Vídni dala světová výstava v r. 1873 přičiněním Exnerovým podnět ke zří- zení »musea dějin rakouské práce«, které však nemajíc samostatné existence, nalezá se v péč musea technologicko průmyslového, r. 1886 pro visorně otevřeny sbírky c. k. historického muse rakouských železnic, zřízeného k podnětu Röl- lovu, své historické museum založila si též ra- kouská správa poštovní a telegrafní, Vídeň ma i museum pro živnostenskou hygienu, přístupné sbírky vysoké školy technické a j., Mnichov zři- zuje velkolepé technické museum, jehož stavba rozpočtena na 7 mil. mk.

Exnerův Paříž Londýn Vídeň Mnichov vysoký škola technický Röllov

10 article

Zmar projektu jubilejní výstavy vídeňiské v r. 1908 vzbudil lelos opětný návrh Kxnerův, aby ve Vídni bylo v r. 1908 zřízeno » museum techniky, průmyslu a živností« sloučením roz- ptýlených musel dosavadních a doplněním obory a objekty novými, jakých je při vynikajícím podílu rakouských techniků v pokrocích techní ckých zajisté rozhodně bohatství nesmírné. Na- proti projektům, které zamýšleji 18. srpna nebo 2. prosince 1908 položiti základní kámnen k bu- dově musejní, Exner plaiduje pro okamžité ote- vření musea v r. 1908. Návrhu Exnerovu do- stalo se v německém tisku vídeňském i praž- ském (viz zajímavé články inženýra L. Karpeho v »Pr. T.« 1907 č. 91. a 92.) i proto v ně mecké veřejnosti ohlasu a podpory. Včerejšt »Nár. L.« přinesly pak zprávu korespondenční kanceláře, že o výroční valné hromadě klubu průmyslníků prohlásil dvorní rada Brosehe, že musea pro průmysl a techniku je v Rakousku nezbytně potřebí a že vláda jest odhodlána při- spěti k celkovým nákladům 30 procenty až do maxima 1 5 mil. K.

Exner Exnerův L Karpe Vídeň Rakousko maxima 1

11 article

Také v Čechách nechybělo podnětů ke zřl zení musoa technicko-historického. Uvádíme jen staré již snahy Průmysl. jednoty, prům. museum Náprstkovo, které je již samo sebou bohatým museem déjín práce, technicko- historické sbírky pražské vysoké školy technické a státní průmy- slové školy, nejnovější akci Národopisného musea českoslovanského k založení českého musea země- dělského nebo zemědělského oddělení při museu národopisném. Když v roce 1898 pražská obchodní a živ- nostenská komora pracovala o aktivování ústavu ke zvelebování drobných živností, jejž komor usnesením z 22. ledna 1895 na oslavu jubile půlstaletého panování císařova v Praze zaříditi se rozhodla, upozorňoval pisatel, že označení stechnologické průmyslové museum«, pro ústav komorním usnesením z r. 1895 zvolené, nesho- duje se s určením jeho jakožto technicko-práv- nického orgánu k výhradnému provádéní zvele- nost

Náprstkův Čechy Praha vysoký škola technický český muzeum země ústav komorní usnesení technickýpráv

12 article

bovaci průmyslové akce komorní, že bylo pře- vzato jen z té nahodilé okolnosti, že technické provádění zvelebovací akce státní bylo — a jen z počátku — svěřeno t. zv. c. k. technologi- ckému museu vídeňskému, které jest v podstaté vlastně souborem nejrozmanitějších průmyslových škol a ústavů pokusných a výzkumných, že by však vedle »Ústavu pro zvelebováni živnostl mělo býti v Praze zřízeno vlastní technologicko- průmyslové museum, t. j. museum vývoje tech- niky průmyslové a dopravní, po případě i země- dělské techniky, zkrátka museum technicko- historické — ač jestliže by komora sama ne- chtéta působnost svého — nedorozuměním tk přezvaného — technologicko-průmyslového mu sea rozšiřiti též na úkoly sběratelství technicko- historického. Zůstalo však i při nezměněném označení ústavu zvelebovací akce jakožto muse technologického i při obmezení jeho jakožto »musea« na »soustavné pěstění tochnické stránky výroby průmyslové, zvláště maloživnostenské.« Loňské a letošní přípravy k jubilejní ve- stavě komorní v Praze r. 1908 byly pisatel novou příležitosti, v jednáních o účasti správy poštovní, správ železničních a zdejších orgánů ku provádění staveb vodocestných, klásti důra na silné zastoupení retrospektivy v těchto obo- rech k tomu cíli, aby objekty takto shledane mohly býu jádrem budouciho musea technicko- historického, kterémuto podnětu dostalo se technických kruzích dotyčných ihned vzácnéh porozumění.

Praha

13 article

Nynější návrh Exnerův o zřízení musea ví- deňského nutí k energičtější akci pro věc. J třeba šířiti přesvědčení, že bychom vlastní česk museum technické miti mohli a měli, a že by prodlení znamenalo ztrátu snad neodčinitelnou. V Čechách a mezi Čechy bylo a jest mnoho vynikajíeích techníků i proslulých vynálezců provedeno bylo mnoho velkolepých techinických výkonů, v leckterých oborech mají Čechy a český národ prvenství v Rakousku nebo na celém světě. Gerstner je původcem myšlenky zbudovati první železnou dráhu na kontinentě z Budějovi do Lince, stavovský mechanik Božek činil roku 1815 první pokusy s parním automobilém a r. 1817 s první parolodí u Císařského mlýna v Král. Oboře u Prahy, geniálnosti Resslové dě- kuje svět za vynalezeni párního šroubu, ze stro jiren a laboratoří českých vyšly později přečetné vynálezy, které si vitězně proklestily dráhu svě- tem — jména Danék, Ringho ffer, Škoda, Křižík. Prášil, znamemají nejen zakladatele velkolepýeh závodů průmyslových, nýbrž is nositele velkýeh pokroků technických V oboru staveb pozemních, vodních, želez- ničních máme skvělou řadu jmen, klerá význa- mem daleko za hranice vlasti sáhají a jež jednotlivě vypočítávati, je nesnadno, nemá-li s natrodilým opomenutím tomu onomu mimodék ukřivdiii.

Exnerův Gerstner Božek Král Ressl Danék Ring Křižík Prášil Čechy Rakousko Praha

14 article

Památky na mnohé starší proslulé techníky naše, jejich pokusy, modely, podobizny, ruko- pisy, korespondence ald., musíme již nyní shl - dávati po muselch vídeňských a zahraničních. — zejmena ve Vídni nalezáme na př. flustrované vyhlášky »stavovsko-technického« hodináře mechanika Božka v Praze o produkci parníh vozu jím zbudovaného i jeho »velké« paroladi ve Vídni vůbec poučujeme se o historii svých železnic, svých vodních staveb, vynálezů stroj- nických, elektro-lechnických a pod. — smime do- pusuiti, sby nyní soustavně byly ve Vidní cen tralisovány, památky našeho vývoje technického. dnešního i budoucího, tak jako tam soustředi a soustřeďují naše archivy, naše umění, sni k tomu nehledie, že historicko-technické sbírk mají býti nepostrádatelným doplňkem technickéh výeviku novodobého V Čechách je roztröušeno dosud množstv vzácných památek technického vývoje průmyslo- vého i zemědělského — mnoho již nenahradi- telně jest ztraceno, protože nebyle místa, kde je uschovati. Tak ochuzeny byly pro nedo- statek umístění před lety ebirky vysokých skol technických a průmyslových škol v Praze, firma Lannova četné starší modely rozdala odborným učilištím tuzemským i cizím, po každé výstavě maji technické úřady, školy i soukromé podniky pravidelně potiž s vystavenými třeba nákladnými modely a objekty, které bývají zhusta pohazo- vány a časem k opravdové škodě se ztrácejí.

Božek Lannův Vídeň Praha Čechy stavovskýtechnický technický a průmyslový škola v Praga

15 article

Množství modelů a pamálek historicko- techniekých je dosud roztroušeno i v rukou soukromých — buď že majítelé o historické hodnotě objektů těch nevědí, nebo že je zá- měrně uschovávají až do doby, kdy by pro ně nalezeno bylo uspokojující útočišté veřejné. Tak je na př. ze starých pošt venkovských v Če- chách dosti památek, jichž získání by se če- skému technickému museu v Praze mnohem snáze podařilo, nežli úřadnímu museu poštov- nímu ve Vídni. Mnoho modelů a objektů cho- vají některé velkopodniky české, původem do první polovice 19. nebo i do konce 18. stoleu sáhající, leccos by se našlo ve starých školách, na panstvích a pod. Jubilejní výstava pražské obchodní komory objeví a snese i v té příčině mnoho neznáméh a cenného materiálu; bylo by věru škoda, kdyb se měl po výstavě ihned rozptýliti, nebo kdyb výstava pražská obstarávala zde jen sběratel- skou funkci pro budoucí technické museum vídeňské. Komora pražská pomýšlí na uktivování »so- ciálního musea« po výstavě zatím při »museue technologickém — snad by se v některé z budov výstavních nalezlo místo pro zatímní uschování objektů historickoitechniekých. Je jen potřebí, aby zde byl, a sice co nej- dříve, zvláštní organismus, který by, opíraje s pokud možná o činitele veřejné, pečoval o shromáž- dování a zatímní umístění musejních objektů I připravoval zřizení samostatné budovy musejní Program technicko-historického musea sn široce vypisovati netřeba; jen všeobecně nazna- čímo, že spadaly by v něj výkresy, fotografie, popisy a modely vynálezů, strojů, nástrojů nářadi průmvslového i zemědělského, po př-

Praha Vídeň

16 article

padě tyto objekty samy, figuriny pracovníků interieury dílen, znázorňování výroby staré i nové v jednotlivých oborech vyobrazeními a modely obrazy, plány a modely vynikajících staveb po- zemních, vysokých, železničních a vodních, do- pravních zařízení a pod., dále památky na pro- slulé pracovníky technické, jejich podobizny pracovny — bylo by překvapujícím seznati s jak skrovnými a nedokonalými pomůckami technickými byly často učiněny vynálezy nejvelko- lepější — korespondence, konečně památky na významné události technické, jako na př. zaha- jovací jízdy po nově zbudovaných železnicleh nebo vodních drahách, staré mapy, plakáty jízdní listky a pod. Péče o zachování drobných, obyčejně po- hazovaných, ale pro kulturní a i technický vývoj zajímavých »starých papírů« vzbudila nov v Patíži a j. zvláštní spolky, které již vykazují úspěchy opravdu pozoruhodné. Věc vyžaduje arci spolupůsobení všech či- nitelů zúčastněných; jsou jimi zemský výbor království českého a měslo Praha, vysoká škola technická a státní průmyslová škola v Praze, obchodní komora a zemědělská rada, Průmy- slová jednota a Spolek architektů a inženýrů. Národopisné musenm českoslovanšké a museum Náprstkovo a snad i jiné ústavy a školy úřady. Rok 1908 nebyl by nepřihodný k založen českého mussa technfeko-historického ; bylo by škoda nepoužili přiležitosti, jakou poskytuje vý- stava pražské obchodní komory. A necháme- se i zde předstihnouti Vídní, které budou napo máhati vlivní činitelé vládní, bylo by pozděj snad právě již pozdě.

Náprstkův Praha Vídeň vysoký škola technický státní průmyslový škola v Praga obchodní komora a zemědělský rada Průma spolek architekt obchodní komora

17 article Dr. Josef Graber.

Dr. Josef Graber. Z pražského trhu peněžního. V. Praze, 22. června Vrací se starý motiv, který několikkráte ji na se učinil pozorna, který stinem zapadá do roziaeněné nálady příznivé konjnnktury a který nuti ke zvýšené opatrnosti. Vzestup konjunktury má své hranice a meze. V aíle a pohotovosi kapitálové, jak se ukázalo na nespoutaném chtění a vzepjatých plánech Spojených států, a na ob mezenosti pracovních sil, jak ukazuje se v po- slední době u nás. Kdo prochází závody texti- ními, pozoruje, že není jen prolo možno praco- vati do krajní výrobni možnosti, poněvadž nen lidí. Ale co se jevi u průmyslu tohoto jen malé míře, a to ještě více méně lokálně, to vy- stupuje plnou váhou, u. průmyslu jiného, který jest blavní oporou produkční, u průmyslu uhelného. Pro průmysl uhelný — hnědého i kamen- ného uhlí — po hubených letech, která uložila hojně obětl, nastala konečně doba radostných žní. Vzestup cen a poptávka dosáhly úrovně nebývalé a výnosnost dolů rozpjala se na vy- soké nivenu. Stroje v závodech průmyslových letí a práce jich založena na parní síle. Uhl stále ještě — a bude na nedozirnou dobu — hlavním zdrojem enorglo a čím více se rozeplná práce průmyslu, tím větší jest spotřeba uhelná; k tomu druží se fakt, že zárody všech obor provedly podstátné- rozšiření a že tedy konsum uhelný v průmyslu dostoupil nebývalé výše. T zračilo se již na podzim loňského roku, kdy uhelné doly zase jednou disponovaly množstvím zakázek, o jakém se jim v letech tísně ani nezdálo.

doktor Graber Uhl Praha spojený stát

18 article

Již tehdy ale dostavoval se stín tohoto ví- tězného postupu. Za dob zmenšené produkc ztenčil se pochopitelně kmen dělnictva dolů uhel- ných. Opatřování nových sil naráželo na pře- kážky, protože bylo třeba dělnictva vyspělého s prací v dolech obeznámeného. A tak stávalo se, že již loni ozývaly se slížnosti, že německé doly lákaly sliby vyšší mzdy délnictvo z dol zemí českých do Německa a to jak do Slezska, tak do obvodu rýnsko-vestfálského. Již na pod- zim a ještě více na zimu projevoval se odliv sil, který byl tím větší, čím větší byla spotřeba uhli v Némecku. U nás z počátku fakt tento nebyl pocifován v plném svém důsledku a prů mysl vypomáhal si prostředky různými. Jest po- chopitelno, že i Německo ze zásob pracovních sil v zemích českých mohlo čerpati jen až po jistou hranici a jen při skýtání výhod neustále větších. Ještě v posledních dnech se stalo, že odešli z českých obvodů uhlokopové do Ne- mecka, kterým slíbena tam mzda až 8—9 denně. Nicméně však byl tento prostředek zvětšo- vání těžby záhy nedostatečným a dnes stojím před nedostatkem pracovních sil zde i v Německu.

Německo Slezsko

19 article

Jinými slovy: uhelné doly nalezají se v situaci, kde nelze těžby uhelné zvětšiti. Důsledky faktu tohoto jsou zřejmy: nelze stačiti rostoucí spo- třebě a při stoupání cen nemohou doly stačiti na příliv zákazek. Máme doklady v rukou, ž na př. dolnoslezský syndikát uhelný, který jest mocným a závažným dodavatelem uhlí pro český průmysl severovýchodu, odmítá i starým svým zákazníkům zvýšení závěrek: o 10—15 vagonů. A co činí syndikát tento, to déje se i u dol našich. V této situaci razí si na kontinent dráhu uhlí anglické a v něm zdražuje se podstatné opět jeden z hlavních produkčních předpokladů. Staré kalkulace se zvracují a kde nelze jinak. nutno obmezovati a zmenšovati naděje výno- sové, které ovšem zůstávají stále ještě znač- nými. Uhli anghické nemůže však býti úplnou náhradou a tu objevuje se nový a zajímavý směr státní politiky průmyslové. Německo jest opět jejím nositelem a prů- kopníkem. Z pruského ministerstva obchodu zavzněl poprvé důrazně konstatovaný názor,že uhelné doly mají v prvé řadé hraditi potřebu domácího průmyslu a v tom případu, kdyb jich prodejová politika šla jiným směrem, má stát plné právo zasáhnouti ku prospěchu do- máci výroby. To znamená, že by Německo v případu potřeby se neostýchalo sáhnouti ku prostředkům,.

Uhl Německo

20 article

které by stížily vývoz uhlí za hranice a i tehdy když by se jednálo o množství dříve již pro- daná. Německo má v rukou možnpst provésti tento plán. Prusko vládne soustavou státních drah, které není rovno, a jeho tarifní politika jest pružna do krajní možnosti. A nad to : Ne- mecko není vázáno v tom směru, že by nemohlo vyhlásiti přechodně vývozní clo. Oproti této eventualitě stojíme téměř bez- mocni. Naše železniční a dopravní politika do- pracovala to tak daleko, že na př. veliké se- verovýchodní a severní průmyslové obvody král českého jsou odkázány následkem nepoměrn výhodnějších sazeb dopravních na uhli slezské a že z těchto obvodů jest uhli české téměř vy- loučeno. Koupiti uhli z dolů českých znamenal by nepoměrné zvýšení cen výrobních, oslabilo by soutěžní potenci naší (jak na to na př. Uhry při průmyslu bavlnářském žádostivě čekají) nad to: tohoto prostředku z nouze nebylo bo v dané situaci ani možno použíti, poněvadž jsou české doly úplně- předprodány. Proto chová sobě eventuatní nová“ uhelná politika německ vážné nebezpečí pro průmysl království — n- valně příznivý doklad pro správnost dosavad průinyslově a obchodní politiky tohoto státu.

Německo Prusko Uhry

21 article

Tento těžký stín klade se v hukot strojů a překotnou produkci, jak vyvolány šlřící se vlnou konjunktury. Proli označené právě politice pruské nemůže zatím Předlitavsko postaviti prostředky stejné Jak situace dnes se má, ovládá tratě důležite pro náš průmysl soukromý kapitál, který vzhle- dem k postátnění nemá jiné snahy, než zvýšit výnos drah a tím vytvořiti co možno výhodný základ pro stanovení renty výkupní. Veškery ostatní ohledy ustupují. do pozadí a ustupuje specialně u osobnosti, jakou jest pan Taussi který tou dobou kontroluje veškery na váhu padající dráhy sopkromé, který, neovládá pouz do jisté míry takto- situaci průmyslu, který vš k současně má ve svých rukou linie, bez kterých jest nemožna jakákoli pohitika slly a odhodláni oproti Uhrám.

Taussi Předlitavsko Uhry

22 article

Ovšem: v nejkrajnější nouzi nalezne si prů mysl více méně nákladné a odhodlané vých diště, ale má-li býti doba dobré konjunktury pro středkem zpevnění, pak stane se takto prostřed- kem nespokojenosti a to není nikdy radostným signem, proto že se takto oslabuje a přímo pod- lamuje podnikatelské odhodlání. V dané situaci možno tedy přímo mluvii o uhelném nebszpeči, o nebezpečí, které se r suje čím dále tim více na jasném obzoru výroh ním. A toto nebezpečí, které nutí i rakouské stění dráhy k zvýšenému nákupu anglického uble a které opět vyvolává pián, aby stát zakoupil další své vlastní doly a stal se neodvislejším e do uhelně úhrady pro své dráby, jest tím aktuál nějším, že pozvolna připravuje se opětné hnut stavkové, které snad bude záhy překonáno, kter alo při sebo menší době trvání může míti nodo zírné následky. Stávka ve Svatoňovicích jest ovšem jen malým příznakem doby, ale jest přece jen příznakem. A stejně příznačnou jest okolnost, že mezi stávkujícími pracuje houf tal zvaných vorbířů pro — slezské doly... Vzhle- dem k tomu nelze průmyslu dosti důrazně do- poračiti úhradu uhelnou a pokud možno i pro- vedení její. Nedostatek vagonů projevuje se ji nyní —. v době, kdy jindy po něm není po- tuchy — jak bude teprve na podzu, kdy na- stane cukerní kampaň, kdy stoupnou dopravy obili, železa, kdy se zvýší potřeba uhli a kdy ruch obchodní rozlije se opět plnou šíří? Ne- stačí li naše dráhy nyní, postačí tím méně pak.

Svatoňovice

23 article

Tyto otázky, dalekosáhlé a význačné, za- sahují hluboko v děje průmyslu a ruší radost naději práce. Jest vzepjata energie na všech stranách, ale jest současně hojně postaráno, aby stíny doléhaly ve výhledy doby. Valná část zod- povědnosit připadá tu na státní správu. Nejsme z téch, kdož činí státní správu obětním berán- kem všudy a vždy. Jsme dosti kritickými, aby- chom konstatovali, kde vina leží na průmyslu. V temto případu ale těžce se mstí ochota, se kterou podporoval stát vývoz našeho uhlí a bene- volentnost, se kterou ustupoval neomluvitelné ta- rifní politice soukrom. drah. Není vyloučeno, že průmysl království nebude míti dostatek uhlí ci- zího, na něž valnou částí odkázán, a že nebude s to, aby mezery doplnil z dolů domácích. A tak bude nucen k obětem, které by jinak nebyly nutny a které citelně poškodí nejen jeho výnosy. ale které současně zdraží i otop pro široké vrst- vy lido vé.

24 article

A zde jsme u sociální stránky problému. která jest stejně vážnou a hlubokou. Co jest platno zvýšení mzdy, když stoupnou ceny ne- zbytných potřeb na výši, která paralysuje každé zvýšení mzdové a která vlastně dobu vyšší mzdy činí debou těžkého ukájení životních potřeb. T je reflex velikých výnosů soukromých drah, t je roflex „benevolentní“ vídeňské politiky. K těmto důsledkům nový parlament mlčeti ne- smí a také nebude. A nebude mlčeti ani v jiném sněru: oproti paktu obrovských a přímo ne- oprá nčných výdělků oněch obchodních fakto- rů uhelných, kteří kontrolují obchod uhelný, jak tomu na př. při českém uhlí hnědém Jest vážnou situace a vážnou bude i její dobira. A ukáže se, že bohatství uhelné určeno v prvé radě pro obyvatelstvo země, ve které sn nalézá, a že politika státní faktu tomu musí uči- niti zadost. O momentu tomto trůnní řeč sice ne- mluvíla, za to ale tím důrazněji o něm mluví živet sá m.

25 article

Otřesy z ostafních burs zapadaly k nám jen ohlasem — bursa jinak zachovávala své pevn smýšlení. V tomto týdnu zájem obracel se zvlášte k hodnotám dividendovým. Z těch papíry strojí- renské byly v prvé řadě. Za akcie strojírny dr Daňkovy nabízeno postupem K 443.—, 444.—, 448.50 a 453.—, aniž by za tento kura značně zvýšený nalezlo se zboží; za akcie Česko-moravské strojírny nabízeno 845.—, rovněž bez úspěchu. Vytrvale byly hle- dány akcie České společnosti pro prů- mysl cukerní (140.— a 146.—), hno- ilxky Kolín (402.50), podolské ce- mentárny (200.—), tov. na orient. cu- krovinky (260.—), aniž by bylo zboží. Z akcii bankovních placeny akcic Zaj i š ťo- vací banky 150.—. Jinak po akcřích ban- kovních byla čilá poptávka a hlodány akcie Ži- vnostenské banky za 242.—, České banky Union za 241.50, Praž. úvěrn banky za 524.—, České průmy s lo vé banky za 414.— a vyskytla se také nabídka 1769.— za akcie rakous ko-uher s ké banky. Trh hodnot ukládacích byl klidný; jednány zvláště renty, t. j. únorová 99.42 1/2, dubnová 91.521/2 a květnová 97.72 1.

Daňkův Českomoravský ilxka Kolín Český banka Union

26 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. z VIdně, 22. června. (Pův. zpráva »Národních Listů «.) V posledních týdnech dostala se opět olázla sestátňování drah do popředí diskuse. Ve minohém směru vyznačuje se posuzování cázky novými mo- menty a nulno říci hned, že byla to zkušenost s po- státněním severní dráhy Ferdinandovy, která vyjas- nila a vymezila nová hlediska Dříve panovala ohledně sestátňovací akce na všech stranách dost povážlivá nejasnost a povrchnost náhledů. Jen tak bylo možno , aby stát se severní drahou učinil tak špatný obchod. Zkušenost nutí k novému postupu nutno doznati, že nynější vláda počíná si tu s plným vědomím zodpovědnosti. A jest karakteristickým: kdežto dříve jen zmínka o postátňovací akci uvedla bursu u vytržení a vyhnala kursy akcií drah, zů- stává dnes bursa chladnou při nejvážnějších ujiště- ních vlády a při faktu, že nový parlament spíše bude nakloněn sestátňování než starý. Dřívější radostn

Ferdinandův

27 article

nálada bursy vysvětlovala se prostě spoleháním v po- vrchnost a naivnost vládních orgánů, kleré připou- štěly „napálení“ státu. Dnes bursa cití, že vláda neni již ochotna platiti za dráhy více než je třeba a že nad to je odhodlána nastoupili cestu energičtější, nez se to dělo dosud. Dokazuje to několik fakt, z nichz v prvé řadě jest zkoumání zařízení drah generální inspekci a ohlášení postátňovaciho zákona. Zkušenos se severní drahou ukázala, jaké hospodářství panuje na soukromých drahách před jich sestátněním a pe jen přirozeno, že vláda není ochotna ponechati dra- hám volnost, vkládali obnosy za nutné investice du položky zisku. Zkoumání stavu drah znepokojile bursu právě tak, jako určité ohlášení postátňovacího zákona. Již v říjnu loňského roku žádala sněmovna v resoluci podání postátňovacího zákona a poslední sezení státní železniční rady proslovilo tento poža- davek velmi energicky. Mezitím vláda osnovu při- pravila a zdá se, že bude tato podána sněmovně ne-li v zasedání letním, tedy najisto v podzimním.

28 article

Ohlášení tohoto zákona způsobilo nejrůznější pro- jevy. Na jedné straně žádá se co největší jeho přísnost a bezohlednost — na druhé straně prohla: šuje se za vsahování do nejsvětějších vlastmických práv a přímě poškozování širokých kruhů resp. ma- jitelů železničních akcif. Ani jedno ani druhé stano- visko nen správné, jsouc vzbuzeno na jedné strané agitačními úmysly na druhé straně zbytečnou obavou velkokapilalistických kruhů před chimérou sociálního vyvlastnění. Dle dosavadních zpráv bude zmocňovat zákon vládu k tomu, aby stát mohl se na své přání ujati majetku dráhy, dle koncese vyvazení podléhající a sice po závazném prohlášení vlády ohledně vý- kupné ceny a podmínek převzetí, jichž konečné stanovení ponechává se soudnímu rozhodnutí. Účelem zákena očividně má býti, aby postátňovací akci byla uvolněna cesta, aby tato akce nemohla býti mařena zůmyslně pro různé rozpory formálního rázu. Postup postátňování bude se díti i na dále cestou vyjedná- vání s jednotlivými společnostmi. Teprve kdyby

29 article

všechny cesty sblížení selhaly a nebyla naděje na dohodu, použije stát svého práva. Zdá se, že- praktickv zákon bude málo používán, poněvadž jeho schválen probudí u vůdčích osobností soukromých drah větší ochotu a zapudí touhu, různými prostředky protaho- vati převzetí dráhy státem. Ostatně při odporu, kter kapitalistický tisk zdvihl proti zamýšlenému postat- ňovácímu zákonu, zapomínáno namnoze, ze ani po vládu a zákonodárné sbory nebude provádění jeho bez obtíží. Převzetí dráhy některé na základě postát- ňovacího zákona musilo by předcházeti otéž závazné prohtášení vlády, že dráhu definitivně přebírá, a ze bezpodmínečně podrobuje se rozhodnutí soudu sporných otázkách. Přirozeně tedy převzetí dle sestai- novacího zákona znamenal“ by faktické sestátnění. k čemuž by vláda měla zapotřebí svolení zákon- dárných sborů. Sněmovnám, povolujícím sestátnění nebyty by známy konečné podmínky, o kterých roz- hodne soud a bylo by to tudíž otázkou důvěry k na- šemu soudnictví. Kromě toho je tu možnost vyrov- nání již po vykonaném převzelí. Má se tu dáti pře- dem vládě právo, resp. bude je míti na základě po- státňovacího zákona, aby sama, bez svolení sněm- ven, uzavřela definitivní smlouvu? Nedávalo by se tu vládě právo uvalovati na stát značné závazky aniž by co do jich výše byla kryta usnesením sně- moven?

30 article

Jak vidno, není olázka sestátňovacího zákona tak jednoduchou, jak by se snad zdálo. V každém případě však, nechť rozluštěna bude jakkoli, bud toto rozluštění znamenati urychlení přechodu k sv- stému státních drah u nás — a v tom především spo- čívá zásluha vlády, že tuto otázku chce dovésti k ře- šení. Zdá se, že započato bude nejdříve se dvéma drahami, které tvoří jednolnou moc, jsouce spojeny personální unií osobou svého presidenta ryt. Taussiga. Sestátnění „Taussigových drah“ nejen je důležilo poněvadž stát dokončí jim dopravní ovládnutí severu ale bude uvíláno všemi těmi, kteří spatřuji v jich vykořisťovaci politice nezdravý hospodářský a so- ciální zjev. Na burse vídeňské trvá zdrželivé smýšlení dále a v minulém týdnu docházelo tu a tam k značnému oslabení vlivem krise v Ezyplě, která dolýká se ne- příjemně některých vídeňských bank. Na trhu hodnot dopravních nastalo přechodná zlepšení, když ohlašován další postup postátňovací akce a když lombardy kupovány prc Berlín. Avšak nastalo pak ochabnutí, které způsobeno zprávami o investičním nařízení státní dráze a špatném stavu jednání jižní dráhy se státem o otázce výkupného Akcie bank trpěly značně egyptskou krisí, zvlášta banka Union a banka pro země rakouské. Trh akci průmyslových byl v celku pevný. Akcie železářské dosti kupovány, ač později na méně příznivé zprávy z Ameriky a Německa kursy opř povolily. Velmi pevny byly akcie Škodových závodů na pověsť, že dojde ke kartelu strojíren. Trh rent byl klidný a pevný Důležitější kursové variace v minutém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení

Taussig Taussigův Škodův Berlín Amerika Německo Union a banka

31 article

22. června 15. června 97.75 97 70 116.25 116.15 111.25 110.95 93 30 95.15 181.90 178 75 6i46 .— 646.— 436 . 25 746. 50 746. 50 534. 75 534.25 1015.— 1015. 241.50 241. 50 665.5 662.50 134. 50 135.50 425.— 425.— 1075.— 1010.— 995.— 530.— 525.— 570.75 572.50 535.— 535. 60 2535.— 715.— 719 —

32 article

Rak. korunová renta Rak. zlatá renta . . . . . Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky Banka pro země rakouské Uherské kraditky Bankovní jednota

34 article

Pozemkový úvěrní ústav .. Živnostenská banka Společnost státní dráhy . Jižní dráha

živnostenský banka státní dráha

35 article Polabská dráhy . . . . .

Polabská dráhy . . . . . Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Rým. muráňska společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlátská spolecnoao

pražský železářský společnost mostecký uhlátský