Periodikum ALTO Viewer

1

23. června 1907. Císlo 171.

2

NÁRODNI LISTY

3

Strana 13.

4 title

Výtvarné umění.

5 article Pokračování ankety.

Pokračování ankety. = Anketa naše pokračuje. Sbírá hlasy ne podle strannické zaujatosti, nýbrž podle vážnoste a odbornosti těch, jež je pronášejí. Toto míst jí vyhražené nechce býti kolbištěm vyvolaného sporu, nýbrž tribunou názorů, jež by snad jinak hned a v tento čas zůstaly na veřejnosti nevysloveny. O tuto veřejnost zde jde a n pouze o objekt sporu, o veřejnost, které bu z lásky a piety, buď z úřadní povinnosti připa- dá starost o starožitné a umělecké pamálky která má býti v čas poučena o přítomném sta ideí restauračních zase na prospěch památek, jež miluje neb ošetruje. Pan dr. Karel Chytil patří beze sporu k předním našim badatelům v historii českého umění. Jako učitel působí s katedry universitní; jako ředitel Umělecko-průmyslového museaje ve stálém a jaksi praktickém styku se starým uměním, je jeho sběratelem a také ošetřo- vatelem. Otázky konservace i restanirace př předmětech musealných jsou mu blízké takřk denně. Jako konservator Ústřední komise má celou řadu starých památek v evidenci a jaksi pod svým dozorem. Požádán za rozmluvu v zá- ležitosti restaurace křídla Vladislavského, podai místo interviewu radějí malý článek. Nechváta v něm rozhodnouti se ihned pro nějakou kraj- nost. Je mu důležilější uvésti i tento případ jednak na vyšší atanovisko pohledu, jednnk ukázati do hloubky, na nutnost, pochopiti nej- prve kořen věci, nežli se začne upravovati její koruna.

doktor Chytil

6 article

Zde jest jeho slet: »Jest nesporno — píše dr. K. Chytil — že otázka opravy hradu pražského musí zají- mati celou českou veřejnost; jelikož se jedná nejen o dílo vysoké ceny, ale i o budovu emi- nentního významu historického, který nedávnou diskusí o vlastnictví hradu znova byl akcen- tován. Chceme-li použiti moderní terminologie hodnotové, uvedené nyní i do záchrany uměle ckých a historických památek, máme zde jed noduše všecky hodnoty, a to všecky v plně platnosti, pohromadě a snad ještě o něco více. co nelze nyní obvyklými měnami hodnotit. Toto třídění hodnot jest dobré vademecum případech, kde za pět čtvrti hodin má se do- spěti k určitým, žádaným konklusím, ale bohu- žel nesvedete s ním nic, když stojíte před ob- jektem dalekosáhlého významu a začnete uva žovati od základu. Každá přednější umělecká památka jest individuum pro sehe, srostlé zá roveň s individualitou místa, národa a doby svého vzniku, ať náhlého či postupného. Z toh resultuje něco, co jest a má zůstati naprosto nezměnitelným, třeba že se dojem dlla stál mění v reflexich jednotlivce, který naň pohliat okem historika, znalce, umělce, profesionisty, nadšence neb politika, který kol něho kráč cestou domácího člověka neb cizince, Iuristy. a který konečně sám patří různým vrstvám ge- nerací. A ty se stále střídají a vystřídají se s generacemi jinými. A tak nadhodí-li se otázk zajištění, uchování památky, jest vše za jedno. ale jak se dospěje k otázkám konkretním, tu i v lůně korporaci, skládajících se z osob v mnohém ohledu stejně smýšlejících, zřídka se dojde k naprostému souhlasu. Ani analogie nám nepomohou. Všimněmež si jen několika staveb hradních, o jichž restauraci se poslední dobou jednalo: Heidelberg s malebnou zřicenou partií,

K Chytil Heidelberg

7 article

Wawel, jejž dlužno povznésti z nedůstojného stavu kasářnického, neb Castello Sťorzesco v Miláně, kde restaurace vynesla na jevo malby Lionerdovy a Bramantovy. Všude dlužno postu- povati jinak, a tak také vůči hradu pražskému stojíme před mohutnou individůalitou, jedinou svého druhu, při níž nevystačíme ani s pouhou šablonou, ani s nějakou analogil. A tu myslím, že dosavadní postup oprav, na hradě předse- vzatých, který vyplynul, jak obecně se uznává, z dobré vůle, a který zároveň dal první bez- prostřední podnět k celé nynější kontroversi, nemůže uspokojiti. Něco jako druhé vydání Karlstejna počalo se zde v sousedství ústavu šlechtičen objevovati. Karlštejn platí za typicke příklad starého směru renovačního, schema- tického, puristického a při tom lihovolného zá- roveň, a nyní znamenáme, že právě videňské kruhy, kruhy, které přestavbu Karlštejna řídily. rády by střásly se sebe odpovědnost za nezdar Směr, který vládl ve vídeňské centrále, byl represen- tován nejpřednějšími výkonnými architekty, jak byl stavitel svatoštěpánského dómu Schmidt, uplatnil se u nás určitými orgány. Byl to ovšem povšechný směr jisté periody, ale u nás s of- cielní markou potrval déle než jinde, a ozval-l se hlas proti němu, byl to namnoze ojedinělý při tom málomocný hlas z kruhů — pražských. Dnes věci stojí poněkud jinak, ale přece si po- necháme právo, s náležitou kritikou zachovati se k názorům nově hlásaným, byť byly i po- krokové a nejmodernější.

Lionerdův Bramantův Schmidt Wawel Milán Karlštejn Castello Sťorzesco

8 article

Každá restaurace má v první řadě účel zabezpečiti trvání objektu a to v čas, zamezit možnost brzkého rozkladu. Při tom hlavní úlohu hrají otázky technické, konstruktivní, ktere nutno vyřešiti tak, a v tom starší směr častc chyboval, aby původní historický a uměleck charakter netrpěl újmy. V tom ohledu jest staré dílo umělecké dokument, s nímž dlužno zachá- zeti s největší šetrností a objektivností, kterou vyžadujeme také na každém, kdo dějinami umění se obírá. Co to stálo práce, než dějiny umění péče o památky umělecké se emancipovaly o uměleckých proudů a estetických theorii dočas- ných a k této objektivitě po jistých odbočkáeh nejmladší generace umělecko-historická opětně s plným přesvědčením se vrací. Ale maně přec podléháme dobovým proudům. Nezdá se vám, še i z některých opravných návrhů, týkající se hradu pražského, vane mírně lehtivá vůn oblibeného ovzduší doby šosáků - biedermevrů, s jeho pěstěním břečťanů a záhonků? To ulpívání na zevnějším povrchu a vzhledu, na malebné stránce, pro niž ona doba měla svůj výraz »pittoreskní«, to již má jisté ana- logie s dobou let třicátých, dobou zanícení pro ruiny. Od vyhledávání malebných koutů, které se stávají nám tím nenahraditelněji milými, čím více mizejí, dochází se již k jich vytváření. Př- znávám se, že kout u kostela Všech svatých se mi zdál dřive také malebnějěím : ale nejen to, on byl původní, nedotčený, a nyní ty sloupy, ty římsy, ten patník připadají mně jakoby vysou- struhované, tupé, bezduché, a dle zdání i změ- něné v proporcich.

9 article

Také starý směr restaurační vedle zpevnění konstruktivního přihlížel více k zevnímu vzhledu, nedbaje přílis jádra, podstaty věci. Eklatantním příkladem kromě Karlštejna jest nádvoří vlaš- ského dvora v Kutné Hoře, v němž zrušeny zazděny přízemní komory, v nichž spočíval vlastní a v případě tom zcela ojedinělý char- akter míncovního domu. Ráz, který dán byl cele budově původním účelem, byl zde nadobro setřen ! Hrad pražský nepřestal sloužiti svému pů- vodnímu účelu a tak také vladislavské křídlo jeho jest v teorii i de facto »palácem« králov ským a není úmyslu určiti jej účelu jinému V některých částech používá se ho jako skladi stě, v jiných jako bydliště orgánů správních, někleré umělecky a historicky důležité části jsou přístupny návštěvě obecenstva domácího a tu- Ale to není jeho vlastní účel. V podstat své jest dobře zachován. Není to ani ruina jak křidlo Heidelberského zámku, a také neběží zde o od straněnístop hrubého znesvěcení, ja ko při Wawelu Zde není ani jedno, ani druhé. Ale přece jest » pa- lác« hradu pražského tak něco jako zaklený zámek, tichý a zamlklý, v němž dříme mnoh Růženka našeho umění, neznámá a nepro- buzená. Kolik osob, i odborníky v to počítaje, vi délo více než sál vladislavský, sněmovnu místnosti oknometu? Kdo nešel po jezdeckých schodech, kdo nevnikl do jednotlivých místnost pater, nemá potuchy, co jest to za velkolep eelek to, Vladislavské křídlo, postavené na mo- hutné substrukci goliekých, klenutých skle peníl Má-li se zalesknouti něco ve staré slávě, měl by to býti především vnitro budovy a k tomu nebude snad po stavitelské stránce ani mnoh zapotřebí — oteyření nějakého přístupu, odstra- nění nějakého pozdějšího rušivého přistavku.

Kutná hoře

10 article

Čím to je, že tato budova, až na některe části jest zcela neznáma? Máme dosud jen jediný věcný popis — od Tonnera v Ottových Čechách (díl I), pojatý zvláště se stanovisk bistorie politické; jen několik vyobrazení vnitr- ních partií existuje, od Liebechera a Kouly, to je téměř vše, zajisté nemnoho vůči velikému významu stavby. Kdybyste prohledali celou literaturu odbo- nou, nenajdete nikde přesného půdorysu hradu o jiných rysech ani nemluvě. Neprozrazují zajísté žádné tajemství, sdě- lim-li, že v pražských kruzích odborných, k nim patří archaeologická komise České akademie předem klade se váha na přesné vyšetření sta- vebního stavu budovy a na její vyměření probádání se stanoviska vědeckého. I historicko vývoj stavby za doby vladislavské a další, osvětlen jest zprávami Lemingrovými (v Památ kách) a regesty vídeňského Jahrbuchu, není ve všem dosud vyjasněn. V restauračních pracích, jež považovány jen jaksi za inlerní záležitost stavebních úřado dvorských, postupováno dosud po partiích. Sta- noviskem, zaujatým Centrální komisi, dostala s věc před forum veřejnosti a i v této fasi dosu se jednalo o otázky jednotlivé i podřízenějsí. zvláště o zevní vzhled některých částí. Ale jest zde celý komplex otázek technických, hi- storických a uměleckých, kťerý nelze řešiti po kouscích, nýbrž souborně z jednotného a vyso- kého stanoviska. A k tomu scházela dosu nutná basis. Až bude zjednána, nechť přistoupt se k vlastní úpravě, rozvážně, s chladným roz umem, ale s — vroueím srdcem.«

Tonner Liebecher Koula Ottův Čechy Český akademie

12 article

= Výstava grupy uborskosloven ských maliarov v Luhačovicích bude ote- vřena 19. července a potrvá do 1. září. = Nové publikace redakci této rubriky zaslané: Modernígalerie král. českého v Praz (Seznam s 35 světlotisky.) Praha »Unie« 1907. Soupis památek historických a umě- leckých v království českém od pra- věku do počátku XIX. století. Sv. XXIV. Podi ah Ant.: Politický okres českobrodský (se doěma tabul- kami a 351 vyobraz. v textu). Sv. XXV. Hostaš Karel a Vaněk Ferdinand: Politický okres přeštický (s 99 vyobraz. a značkami v textu). Praha. Archeologická komise při České aka- demii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost umění 1907. Podlaha Ant.: Památná místa král. českébo. Dějiny a popsání chrámů, kaplf, posvátných soch klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábož- nosti v král. českém. Řada prýní: Arcidiecese praž- ská. Díl I. Vikariaty: Českobrodský, Černokostelecký Mnichovický a Prosecký. — Praha. Dědictví sv. Jan Nepom. 1907. Typografia. Odborný list knihtiskařů. Ro 18. č. 5. Krása našeho domova. Roč. III. č. 5. (z krejs Vlad.: Budoucnost Staroměstského náměstí. Album Frant. Kupky. Úvodní studie K. K Schmidta. Vydáno péčí Jana Hájka. — Praha. B. Kočí (b. r. ) Dokončení publikace nyní provedené převzal druhý nakladatel. Co v Čáslavi započato, v Praze přivedeno ke konci podle programu. Veliký a místy i rušný úspěch cestující výstavy F. Kupky podnítil k tomuto dobrému a trefnému výběru 33 ukáze umění Kupkova, v němž lze sledovati umělce jako malíře i jako revoltujícího karikaturistu tvářnosti nyní už všady známé.

Antonín Karel Vaněk Ferdinand František Josef Podlaha svatý Jan Krása František Kupka Schmidt Hájek B Kočí F Kupka Kupkův Luhačovice Praha Vlad staroměstský náměstí Čáslav Modernígalerie král

13 article

Vervní kreslič, logických myšlenek, nechroženě břitkého vystoupení proti těžkým chorobám spole- čenským. Kresby jeho vyrostly z vášnivé vzpour proti nim a samy nyní vedou k přemítání. Maj mnoho podobnosti v teudenci i výrazu s bezohle- nými moralisty minulých věků, kteří drastikou úto- čili na mysle posluchačů nebo čtenářů. Přesnost sporost formy, pevného založení, staví Kupku k před- ním karikaturistům dneška. Hradecký kraj. Ilustrovaný dvouměsíčník věnovaný minulému i nynějšímu kulturnímu životu. Roč. IV. č. 3. (Pau! V.: Příspěvek ke studiu Matěje Bernarda Brauna a Daniele Třešňáka, malíře a rodáke Jaroměřského, obsahuje archivální zprávy o nich dvě vyobrazení Braunových děl.) Architektonický Obzor. Roč. VI. č. 6. Der Staedtebau. Roč. IV. seš. 6. (Hoe- mann R.: Novodobé snahy na poli uměleckého utváření zahrad. — Schmidkunz H. : Sbírky plánů měst. Dílo. Vydává Jednota výtv. umělců. Roč.v. č. 4. (Chytil K. v otisku své přednášky »U ko- lébky architektů« shrnuje v stručný a při tom pře- hledný obraz činnost oněch umělců a uměleckých rodů okolí luganského, k nimž patří téměř všichni vlaští architekti, zedníci, kamenníci a štukatéři, kteří od 16. do 18. věku v Čechách byli činni. — Ve zprá- vách doklady, jak je knížka E. K. Pelanta pla giatem z Mayeuzovy »La composition décorative«.

Kupka Pau Matěj Bernard Braun Třešňák Jaroměřský Braunův Chytil E K Pelant Čechy Mayeuzův Hoemann R

14 title

Školská hlídka.

15 article O nesnázích středních škol.“)

O nesnázích středních škol.“) (Profesor Ant. Beneš.) Krise mravní. Třetí a ten nejdůležitější činitel, z něhož pocházejí četné nesnáze školství střednímu jest mravní a myšlenková povah naší dobv. Celé nynější zřízení je zbudováno na pro- spěšnosti. Vyhledávání prospěchů hmotných hýbe všemi pákami a kladivy v dílně národohospo- dářské ; celý náš veřejný život puzen jest pou- hým prospěchářstvím. Na všech stranách vi- díme ustupovati idee prospěchům. Tento systém oportunní není výsadou našt. on jest součástí krise mravní, která zachvátila celý vzdělaný svět. Krise mravní jest však důsledkem náhled materialistních, jež hýbají myslemi těch, kteří vtělují v sobě úlohu přetvoření společenskýeh poměrů v Evropě. Jsou to myslitelé, kteří snaží se vtěliti v zákonodárství ducha národohospo- dářského, který má všecky lidi věsti ke klid- ným základům, na nichž by se dařilo všem výtvorům civilisace a všem výkvětům všeobee- ného lidského štěstí. Duch národohospodářský staví práci na místo výboje a klade místo za- slepeného antagonismu klidný soulad sil národo- hospodářských; pokouší se o zavedení přirozené společenské rovnováhy, o niž se předešlé věk pokoušely marně. Duch národohospodářský m dáti světu více nežli mu dalo křesťanství; o má zavésti věčný mír mezi lidmi. Tím celá E - ropa se rozdělila na dva tábory, jejichž stano- viska jsou diametrálně proti sobě postavena. Mezi těmito dvěma tábory panuje chaos, němžto lidstvo dlouho žíti nemůže.

Antonín Beneš Evropa

16 article

Chaosu podobného sotva nalezneme, leč. zajdeme-li nazpět asi 19 věků k pádu říše římské, kdy umírali staří bohové, kdy mysl lid- ská potácela se mezi skeptickým epikurejstvím pánů a touhou otroků po neznámém bohu, kdy země chvěla se kroky neznámých plemen, hna- ných tajemnou nezdolnou mocí ke středisku evropské společnosti. Kráčíme vstříc rozkladu anebo životu změ něnému ? A přece tato otázka musí býti rozlu štěna. Je to životní olázka. Nezbytně obsahuje pravidlo pro naše skutky. Dosavadní theorie, jež ovládaly celé mínění a výkony evropské, byly toliko praktickým po užitím zásad, jež staly se tvořivým duchem francouzské revoluce. Byla to theorie práva theorie mravní, jež definovala život jako pídění se po štěstí. První uvedla v život svrchova no st lidského Já, druhá pak s vrcho v a noe zájmů. Řečené dvě theorie staly se výchov- nými zásadami; důsledky z jejich přijetí jsou patrny všem. Výkony jednotlivců a tříd spole- čenských nebyla více řízena a uladňována obee nou věrou v mravní zákon daný Prozřetelnostl, nedostatek smyslu pro povinnost a mravnost vedl postupně lidi k přijímání hotových událostí, které byly-li se zdarem provázeny, braly na sebe známku zákonnosti a učily lidi úctu k mravno- sti a správnosti nahrazovati uetíváním skutečna. Také smýšlení přetvořilo se za krátkov klanění se moci. Tím způsobem vznikla osudná zásada »Moc předehází právo,« jež spáchala mnoh zlého ve světě. Po moci baží i ti, kteří se do- volávají svatých jmén spravedlnosti a pravdy. jakožto hlavních pomůcek svého konání a upo- třebení. Společnost sklání šíji svoji před těmi. kteří projevili nadbytek činorodé energie a osvo- jili si ohromnou moc.

17 article

Vyjádřil to správně v jednom svém ro- máně E. Disraeli, potomní lord Bedconsfield, klad otázku: »Čím by byl raději: »Cesarem neb Napoleonem? Homérem nebo Shakespearem ? A praví: »Odejděte ode mne bláhové myšlénky. Cesarem i Napoleonem ano ! Druhými ne ! Nebo jedině moc a sláva mluví k srdeím lidu. Všeck to pak, co morálkou a kulturou zoveme, odmít lidstvo s posměchem a každodenní zkušenost vrací jako společenské lžie V dobách vzpomenutých z theorie blabo bytu, jako cíle životního, vzklíčilo i símě so- bectví v srdcích lidstva. Roku 1854 ve sně- movně francouzské vydána byla maxima: »En- richissez vous!« Obohacujte se! a nalezla ne- sčíslné množství vyznavačů a zbudovala učení moderního prospěchářství a proměnila náš věk v dílnu materialistní. Věk náš stal se střízlivým. Zlá skutečnost a špatné příklady ani na okamžik nezatouží po souladu mezi jednotlivými a soubornými zájmy; vše se děje pod nátlakem chladných výpočtů v nedostatku všeliké víry v dokonalost vyšších záměrů. Ti, kterým se podařilo rafinovaně doeíleným sbratřením se s lidem dosáhnouti svých cílo nedbají pak svých slibů a přísah a spokojujís pokojným užíváním svých vymožeností a zůsta- vují ostatním, aby i oni dosáhli svého, mohou-li a jak mohou. Hmotné zájmy stávají se rozhod- čími ve všech věcech. Statky a moc národa po- kládány jsou za soujmenné s duše vn velikostí.

E Disraeli Bedconsfield Cesar Napoleon Shakespeare Homér

18 article

Indnstriální kurz. Horovický ou Bor 1 ed- noty učitelek, chtěje podporovali snahy kolegyn industriálních po dalším vzdělávání, pořádá pro ně začátkem letoěních prázdnin třínedělní kurs (120 hodin) v Hořovicích. Vyučovati se bude: Češtině se zřetelem k pravopisu, kreslení s na- ukou o harmonii barev, kreslení střihů prádla, umělému vyšívání (malba jehlou), paličkování a drobným oracím ozdob- ným. Na částečné hražení výloh přispěje každá účastnice členka J. U. 5 K, nečlenka 10 K, z nichž polovici nutno složiti hned s přihláškou a ostatní při početí kursu. — Aby výsledek byl co nej- lepší, přijme se nejvýše 25 účastnic. Cizí kolegyně mohou bydleti ve škole, kde bude pro ně zařízena společná ložnice. Veškery dotazy a při- hlášky do kursu přijímá Marie Livanská, odborná učitelka v Hořovicích, nejdéle do 7. července t. r. Téhož dne rozeslána budou zvláštní půzvání všem prihlášeným. Z české obchodní akademie v Brně. Zápis žáků pro školní rok 1907—8 konati se bude před prázd- ninami ve dnech 5. až 8. července; zkoušky přijímací do I. ročníku budou 8. července od 8 do 12 a o 2 do 4 hodin. Do I. ročníku přijímají se žáci, kteří absolvovali IV. třídu škol středních s prospěchem do- statečným, beze zkoušky, žáci pak ze III. třídy škol měšťanských, maji-li prospěch dobrý a vyhoví při *) Víz články prof. Ant. Beneše v této rubrice z 20. ledna a 16. června t. r. přijímaci zkoušce z češtiny a počtn. Všichiní abriel venti mají právo na jednoroční službu vojenskou Školné obnáší ročně 200 K. Žáci chudí mohou o- držeti slevu. Pro nejchudší žáky zřízeno jest 10 zem- ských ztipendií po 200 K ročně. Podrobné prospekly obdrži každý na požádání zdarma

Livanská profesor Antonín Beneš Hořovice Brno Horovický ou Bor 1 ed český obchodní akademie

19 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Automobilism.

20 article

Soutěž spolehlivosti Faříž- Ostende—Paříž pořádaná od Autocycle C. de France zahájena ve čtvrtek za účastenství 26 vozidel v 6 třídách; v prvé (kola s motorem. což jest správ- nější název než naše lehké motorky) startovaly 4. ve druhé (motorky do 1/4 1. válcového obsahu) 6. ve třetí (motorky do 1/4 1.) 4. ve čtvrté (tricary do 14 1.) 4, v páté (voituretty do 90 mm. vrtání) 1,v šesté (voituretty do 100 mm. vrtání) 6 startujících První etapa Paříž—Boulogne s. M. (265 km.), druhí Boulogne Ostende (125 knn)

Franc Faříž Ostende Paříž Boulogne Autocycle C Boulogne Ostende mm km

22 title

Ideálem

23 article

motocykl s dvojím

24 title

LAURIN Z KLEMEN

Laurin

26 article

v ml. Boleslavl. ** Laurin ž Klement v Petrohrad Mladoboleslavská továrna byla za svou účast potrohradské výstavě odměněna stríbrnou medai

Laurin Klement Petrohrad

27 title

Vítěz závodu v Taunu

Taun

28 article FIAr

FIAr víden, Pakring, po.

29 article Zastupitelství v Praze,

Zastupitelství v Praze, Fügnerovo nám., 5. ** Nové automobilní spojení. Firm Emanuel de Giorgi, obchod s automobily v Poděbra- dech, zavede, počínajíc 1. červencem, pravidelné auto- mobilní spojení mezi Poděbrady, Pečkami a Sadskou s vhodným připojením ke vlakům státní a severo- západní dráhy. Jizda bude se konati 3krát denně. Tím bude odpomoženo nedostatečnému spojení, jež vedl oklikou drahou buď přes Kolín nebo Nymburk a dobe jízdy bude zkrácena na minimum. Rozdíl doby jízdy automobilem, trvající 15 minut, oproti dřívějšímu spojení jest mnohonásobný, takže obecenstvo rád zajisté bude platiti zrychlené dopravě odpovídajíeí poplatek.

Fügnerův Giorgi Praha Poděbro Poděbrady Pečky Sadská Kolín Nymburk

30 article

Athletika a sportovní hry. ** S. K. Slavla Juniors nejedou do Král Hradce, neboť tamní klub zadal dnešní den již jinému soupeři. — Nabídky pro zápasy S. K. Slavia Junior přijímá Z. Jirák, úřadník Zemské banky, v Praze-II. Na příkopě. * Chorvatští footballisté v Praze Dnes o 126. hod. odpol. utká ve Slavia s „represen- tačním mužstvem chorvalským“. Od dnešních svých host, nesmíme mnoho očekávati, jeť u nich kopa dosud velmi mladá, a rostouc takořka bez vzorů, ne- vyvinuje se tak rychle, jako tomu bylo u nás. Oprávněnost dnešních zápasů dlužno hledati v uznání- hodné snaze Slavie přispěti svým uměním a svými prostředky k rozvoji kopané u Chorvatů. Jednání za- jisté správné a vzhledem k tomu, že Italům zaplacen studijní cesta do Prahy, přímo nakázané. Jsme-li tak daleko, že můžeme býti nositeli sportovní kultury buďme jimi především Sovanům. — Ve utředu 26 t. m. koná se odvelný zápas chorvatsko- český. ** Vinohradskému S. K. se podařilo zl- skati hřiště u České dětské nemocnice (konec Tá- borské ulice), načež své členy upozorňuje. Přihlášky buďtež řízeny na pana Josefa Leisnera na Král. Vino- hradech, v Puchmajerově ulici č. 667, ve III. posch. Zápisné K 2.—, měsíční příspěvek K 1.—. Vino- hradský S. K. zřídil letní team a vyprošuje si nabídky k jeho zápasům i k podzimním na p. Hugona Koje- ráka na Kr. Vinohradech, Tylovo nám. č. p9.

Slavel Juniors S K Z Jirák Chorvat Italos Leisner Král Tylův Hradec Praha borský ulice Puchmajerův ulice Slavia

31 title

Hlasy z obecenstva.

32 article Podporujte domácí vynálezy!

Podporujte domácí vynálezy! První česká výroba a sklad patentních pohovek a kře sel s lůžkovým zařízením. Důležité v každé domác- nosti, hotelu, pensionátě a letním bytě. Úspora peněz a místa. V každém provedení a solidně dodá vyná- lezce a výrobce Vojta Přibyl v Praze— II., Vodičkova ulice číslo 38. Lldové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měsť. pivovaru V neděli 23. června. Začátek o půl 4. hod. Po drubé Detektiv Frnk. Detektivní fraška o 3 dějstvích. Napsal Kurt Krastz a Max Neal. Přeložil Josef Pertold. Režisér Frant. Hlavatý. Začátek o 7. hod. V neděli 23. června. Jako host vystoupí slavná ruská operní pěvkyně pí. Natalie Sabinová. Po třetí: Manželové paní Leontiny. Komedie o 3 jednáních. Francouzsky napsal Alfred Capus. Přeložila V. Nováková. Režisér J. Počepický. Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. neděli 23. června. Odpol. o 21/4 hod. Na přání Spolku pro uměleckou výchovu školní mládeže. Jan žižka. Historická hra o 5 dějstvích. Napsal Alois Jirásek- Režisér Jaroslav Kvapil.

Vojta Přibyl Krastz Neal Pertold František Sabinová Leontin Capus V Nováková J Počepický Král žižek Jirásek Kvapil Praha Vodičkův II Lldová divadlo národní divadlo

33 article

OSOBY: Sigmund, římský a uherský král, Karel Želenský. Jiří, biskup pasovský, jeho kancléř, Josel Pásler. Náměstek legátův, Robert Polák. Jan Železný. biskup olomoucký, Václav Rabas. Michal, kanovník, Antonín Hlavaček. Pipo Spano, nejvyšší vojska Sig- mundova, Josef Karásek. Kašpar Šlik, králův' sekretář, Emil Focht. Komorník králův, Rudolf Kafka. Záviše Černý z Garbowa, polský pán. Alois Sedláček. Ka- pitán kumánský, Jaroslav Hurt. Jan Žižka z Troe- nova a z Kalicha, Eduard Vojan. Jan Roháč z Dubé, Kuneš z Bělovic, Zbyněk Buchovec z Buchova, Louda z Chlumčan, Michal Koudele ze Žitenic, Mikat Brada Odraný, hejtmané ve vojsku Žižkově, Karel Hašler, Eugen Vlesner, Bedřich Bohuslav, František Bartok, Josef Loos, Karel Kindl. Jan Laudát, Žižkův písal, Karel Mušek. Vílém z Pernštejna, zemský hejtman na Moravě, Petr Strážnícký z Kravař. Václav Stráž- nický, jeho syn, Vaněk Černohorský z Boskovie, Smil z Kunštátu, Jan Tovačovský z Cimburka, mo- ravští pání pod obojí, Karel Kolár j. b., Pravoslav Řada, František Malějovský, Jan Vávra, Kare Pulc, Josef Polák. Jimram, Zbyněk, Oldřich, bratfi z Doubravice, Vítězslav Bartoš, Karel Kindl, Josel Žižka. Jan Všembeřa z Boskovic, Jan Lholský z Ptení, Hartneid z Lichtenštejna, Jiří ze Šternberka, Jan brabě z Hardeka, moravští páni pod jednou, Florentin Steinsberg. Emil Poilert, Karel Hašler, Alois Snopek, Josef Vild. Vilém Kostka z Postupie, Hlas z Kamenice, Václav z Jenštejna, čeští pánové a rytíři pod obojí. Josef Loos, Josef Holub, Joseí Kaválek. Jan Městecký z Opočna, Jan Chudob z Ralska, Čeněk z Vartenberka, čeští pánové pod jednou, Karel Želenský, Karel Kindl, Josef Karásek.

Sigmund Želenský Jiří Josel Pásler Robert Polák Železná Rabas Michal Antonín hlavačka Karásek Kašpar Šlik Focht Kafka Černá Sedláček Hurt Žižek Vojan Roháč Kuneš Bělův Buchovec Buchův Louda Koudele Hašler Vlesner Bedřich Bohuslav Bartok Loos Kindl Laudát Žižkův Karel muška Strážnícký Václav Stráž Vaněk Černohorský Smil Jan Tovačovský Kolár Pravoslav Malějovský Vávra Kare Pulc Josef Polák Jimram Zbyněk Oldřich Bartoš Josel Žižek Všembeřa Lholský Hartneid Steinsberg Poilert Snopek Vild Kostka Václav Holub Kaválek Městecký Jan chudoba Čeněk Spano Komorník Ka Troe Dubá Chlumčany Žitenice Žižkov Pernštejn Morava Boskovie Kunštát Cimburk Doubravice Boskovice Ptení Lichtenštejn Šternberk Hardek moravský pán Postupie Jenštejn Opočno Ralsko Vartenberk Mikata Brad

34 article

Jan Hvězda z Vicemic, řečený Bzdinka, hejtman praž- ského vojska, K. Puic. Purkmistr pražský, K. Kolár j. h., Vaněk, řečený Pivo, Prokop Závada, Jakub, helméř, Šimon od »bilého lva«, Jan Kramář, Jeroným Šrol, Hrdoňka, Hedvika, Šilink, Pavel z domu rychtařova, Vaněk Charvát, Jan Charvát, Aleš, bývalý rychtář, pražští měšťané, Alois Sedláček, Řudolf Deyl, Robert Polák, Florentin Steinsberg, Joseí Vintika, Richard Klír, Rudolí Kafka, Emil Focht, Josef Ja- vůrek, Antonín Hlaváček, Josef Pásler, Josef Vild. Alois Sedlaček. Kněz Jan Rokycana, František Matě- jovský, Jan Želivský kazatel kostela u Matky Boží Sněžné, Jan Vávra. Kněz Martin, Rudofí Deyl, M. Křišťan z Prachatic, Pravoslav Rada. M. Jakoubek ze Stříbra, Josef Polák. M. Engliš, Karel Bašek. M. Příbram, Josef Kaválek. Kněz Vilém, Jan Petrus. Městský písař pražský, Karel Váňa. Trojánek, podruh. Jindřich Mosna. Vítek, podruh od »červených zvonů«, Karel Hašler. Purkmistr brněnský, V. Zintl. Kutn- horský měšťan, K. Mušek. Jiný měšťan kutnohorský, Karel Vaňa. Gunther, mladík z Kutné Hory, Kar Jareš. Pavel, posel z Hradce nad Labem, Kar.

Hvězda Bzdinka K Puic K Kolár Vaněk Prokop Závada Jakub Šimon Kramář Šrol Hrdoněk Hedvika Pavel Vaněk Charvát Charvát Aleš Sedláček Řudolf Deyl Robert Polák Steinsberg Vintik Klír Kafka Focht Josef já Hlaváček Pásler Vild Rokycan František Mata Želivský Vávra Martin Rudofí Deyl Rada M Jakoubek Josef Polák M Engliš Bašek Kaválek Vilém Petrus Váňa Trojánek Mosna Vítek Hašler V Zintl Vaňo Gunther Jareš Vicemice Prachatice Stříbro Příbram Kutná Hora Hradec nad Labe Kara kostel u Matek boží Sněžná

35 article

Kolár j. h. Posel, jiný posel českých pánů ke králi, Karel Mušek, Eugen Viesner. Posel Orebských, Antonín Hlaváček. Posel Táborských, František Ger- ický. Vrah, Jaroslav Hurt. Uherský hejtman, Jos. Kaválek. Uherský voják, Emil Hořešovský. Cepník z vojska Žižkova, Karel Bašek. Pachole královo, Julie Vildová. Sluha na pražské radnici, Václav Fabián. Anna, zemanka, Žižkova teta, M. Ryšavá. Kate- řina, Žižkova dcera, Ludm. Danzerová, Maří, sestra kněze Martina, Leopolda Dostalova. Stařena pražská, M. Pštrosová. Podruhyně pražská, Marie Hübne- rová. Mladá měšťanka pražská, Růžena Havelská. Stařena z Kutné Hory, Anežka Archlebová. Měšťanka kutnohorská, Berta Formanová. Jiná kutnohorská mě- šťanka, Eliška Volfova. Šest paní a panen brněn- ských, Helena z Towarnických, Marie Křečkova, Štěp. Pštrossova, Marie Papírníkova, Terezie Hálova, Marie Schmiedlova. Dvě děti z Kutné Hory, Vlasta Novotná, Františka Sazimova. Pražští a brněnští měšťané. Moravští páni pod jednou pod obojí. Zajatci Žižkovi. Vojsko pražské i Žížkovo, estry práčata, lid. Uherští a němečtí páni, vojsko uherské. Kumáni.

Kolár Karel muška Viesner Hlaváček Táborský František Gera Hurt Kaválek Hořešovský Cepník Bašek Vildová Fabián Anna Žižkův M Ryšavá Kate Ludm Danzerová Máří kněz Martino Dostalův M Pštrosová Hübne Růžena havelský Archlebová Měšťanka Formanová Volfův Helena Křečkův Štěp Pštrossův Papírníkův Hálův Schmiedlův Novotná Sazimův Žižek Kumán Jos Žižkov Kutná Hora Žížkovo Towarnický

37 article

0849 230. hra v předpl. (2. čtvrtka.)

38 article

neděli 23. června.

39 article Lazebník sevillský

Lazebník sevillský Komická zpěvohra o 2 dějslvích. Složil Gioacchina Rossini. S textem d Caesara Sterbina. Přeložil V. J. Novotný. Dirigent Fr. Picka. Režisér Adolf Krössing OSOBY: Hrabě Almaviva, Richard Figar, Doktor Bartolo, lékař, Robert Polák, Rosina, bohatá scho- vanka v domě Bartolově, Anna Görlichova j. b. Basilio, hudební učitel Rosinin, pokrytec, Václav Kliment, Berta, stará hospodyně Bartolova. Hedy Feldenova, Figaro, lazebník, Emnil Burian. Fiorillo, sluha hraběte Almavivy, Josef Hlaváček, Ambrosto, sluha Bartolův, Josef Karásek, Důstojník, Bedřich Bohuslav, Notář, Václav Zintl. — Sloužící, úradníci, hudebníci, vojáci a stráže. Děj v Seville. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/210. hod V pondělí 24. června.

Rossini Sterbin V J Novotná Picek Krössing Almaviva Figar Bartolo Robert Polák Rosin Görlichův Rosinin Václav Kliment Bert Bartolův Feldenův Figaro Emnit Hlaváček Ambrosto Karásek Bedřich Bohuslav Zintl Francie Sevilla dům Bartolův

40 article

231. hra v předpl. (3. čtvrtka.) Na rozloučenou s Václavem Viktorinem. Dalibo r.

Viktorin

41 article Švandovo divadlo na Smichovř.

Švandovo divadlo na Smichovř. V nedelí 23. června, Začátek o 7. hod. Zlatohlávek. Veselohra o 5 jednáních. Napsali Moser a Schöntham. Přeložil J. Pražský. Režisér Jan Kubík.

Zlatohlávek Moser Schöntham Kubík Smichovř Švandův divadlo

42 article Aréna na Smíchová cnlize Palzevek

Aréna na Smíchová cnlize Palzevek nostuo

43 article V neděli 23. června.

V neděli 23. června. Začátok o půl 4. bol 12101 Novinka; Jeho peslední kilometr. Fraška o 3 jednáních. Napsal Kurt Kraatz. Přel. Jan. Hurt. Režisér Josef Kubik. V neděli 23. června. Začátek o 7. hod. Paní Mařenka Zieglerová j. b. Novinka. Vagabundi. Velká výpravná operetta o 3 jedn. Text napsali L. Krenn a K. Lindau. Přel. Pavel Nebeský. Hudbu složil K. M. Ziebrer. Režisér Jos. Rubík. na Král.

Fraško Kraatz Jan Hurt Kubik Zieglerová L Krenn Pavel Nebeský M Ziebrer Rubík Král Jos

44 article Pištěkovo lidové divadlo vaeree.

Pištěkovo lidové divadlo vaeree. Začátek o půl 4. hod. neděli 23. června. Ptačí mozky Fraška o 3 jednáních. Napsal Jos. Skružný. Režisé 12102 Jar. Tišnov. 12108 Začátek o 7. hod.

Skružná Tišnov Pištěkův lidový divadlo

45 article

V neděli 23. června. Dva sirotei. Obraz ze života o 7 odděleních od d'Emeryho a Cor- mona. Režisér J. Tišnov. Zítra dělnické představení organisace soc. demokratů na Král. Vinohradech. Hejí pastorkyňa. Všichni, kdož budete přítomni slavnému sle- tu Sokolíků, nezapómeňte na své milé doma, pa- mátku skvostnou, trvalé ceny vzíti ssebou, jakou jsou jenom šperkové předméty posázené Čleyový- mi diamanty, které ma firma v nejlevnějších c nách ve své výkladní skříni. Příkopy 17, vystavene. 1189v

Emery Král Tišnov Příkop Coramona