2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
23. června 1907. Číslo 171.
5
article
Tuberkulosa a její příčina.
Tuberkulosa a její příčina.
Jest tomu právě dvacet pět let, kdy poda
řilo se Robertu Kochovi drobnohledně zjistii
v chrchli tuberkulosních lidí a v produkteek
tuberkulosních zvláštní tyčinky, pověstné » ba-
Skoro současně Baumgarten tytéž malink
organismy v tuberkulosních tkaních seznal
zhruba určil.
Teprve o něco později Koch po vytrvalém
studiu dovršil nesmrtelné dílo své, vypěstovav
v čisté kultuře, na pevném serum krevním.
teplem sraženém, onoho až do té doby záhad-
ného zhoubce lidstva, a způsobiv typické one-
mocnění tuberkulosní očkováním čistě vypěst
ných kultur zvířatům, hlavně morčatům.
Když pak z orgánů zvířat očkovaných
onemocnělých nazpět vypěstil čistou kulturu ba-
cila, uzavřen byl celý eyklus důkazný, že tu-
berkulosa jest nemoc nakažlivá, úplně specifiek
způsobená zvláštním druhem mikroorganismů
specifiekých.
Koch
Baumgarten
6
article
Každý, byť sebe epochálnější vynález, z
jišťujíel autoru nesmrtelné jméno a vděk lidstva
nehynoucí, jest přes to vezdy toliko vynikajíeím
článkem v celém řetěze vývojovém lidského po-
znání. Každékoliv takové etapě, posunující zdán-
livě obrovitým skokem v před vývoj vědomost
lidských, předchází celá souvislá řada poznatk
drobnějších, o sobě nevýrazných, ale ve vzá
jemné souvislosti tak důležitých, že tvoří ne
zbytný předchozí podklad k oněm činům nesmr
telných geniů.
Také dílu Kochovu o tuberkulose předehá
zela celá řada prací a výzkumů, které připra
vily Kochovi půdu k úspědnému bádání. Tu jme
novati jest především skvělé dílo Vírchowovo.
jímž učiněn obrovský pokrok v poznání skutečné
podetaty chorob vůbec, a to na základě soustav-
ného výzkumu anatomického a drobnohledného
rozborem tkaní chorých se stanoviska theorie
o buničném skladu živých organismů, nedávno
před tím založené Schleidenom.
Na tomto pevném základě Virchow vybu-
doval svůj chorobozpyt buničkový (pathologia
cellularis), a specielně v otázce tuberkulosy pro-
pracoval podrobně a v hlavních rysech šťastně
nauku o anatomické podstatě tuberkulosy.
Kochův
Koch
7
article
Kochovu dílu předcházely dále pečlivé
směrodatné práce Francouze Villemina, jenž
stopuje bystře děje tuberkulosního onemnocnění
vystihl, že tato choroba jest nakažlivou. Důkazy
prvé podal pokusem, a to tak, že očkoval zdra-
vým zvířatům částečku ze tkaně tuberkulosní.
vzatou ze zvířete nemocného i z tuberkulosy
lidské, a tím způsobil u zvířat očkovaných roz-
sáhlé onemocnění tuberkulosou
Úsudek, jejž sobě Villemin ze svých po-
kusů byl vyvodil, byl na tehdejší dobu heroickým
činem genia. Uvažme jen, že tehda obecně za
to se mělo, že podstata tuberkulosy tkvi ve
zvláštní osobní a rodové konstituci chorobné,
jež dědí se s genorace na generaci, — a nebyl
vůbec nikde ani potuchy, že by tüberkulosa byla
nemocí nakažlivou, podmíněnou činitelem para-
sitárním. Proto jest nám pochopitelno, že sdělení
Villeminova vzbudila v tehdejším světě vědeckém
silnou reakci a mohutný odpor. Tvrzení Ville
mina o přenositelnosti tuberkulosy přeočkováním
byla příkře odsouzena za výmysl ničím podstat
ným neodůvodněný, a nejlepší vědci té doby v
naložili veškeren svůj um, aby tuto »fantasti
ckou« nauku hned v zárodku potřeli.
Jedni poukazovali k tomu, že často vysky
tuje se spontanní tuberkulosa u zvířat pokus-
ných, zvláště u morčat a že tedy kladné vý
sledky Villeminovy mohou zcela dobře býti vy
loženy jako nahodilé případy samovolné tuber
kulosy; jiní cestou pokusnou snažili se otřásti
vývody Villeminovy, ukazujíce, že tuberkulosu
možno způsobiti i po vpravení neluberkulosníeh
částeček tkaně zvířeci, i rozličných cizích těles.
Kochův
Francouz
Villemin
Ville
8
article
Pokusy tyto, pokud dodělaly se positivních vý-
sledků, byly zcela vadně založeny a jak se
později vysvětlilo, v cizími tělísky aneb s čá-
stečkami tkaní neluberkulosních vpraveny byl
nahodile též bacily tuberkulosní (pracováno byl
e nedostatečnou čistotou v laboratořích, kde též
často zacházelo se s tuberkulosními hmotami)
neb v jiných případech při pokusech nebyl
docileno pravé choroby tuberkulosní, nýbrž hni
sání a tento proces mylně byl vykládán za tu
berkulosní a konečně uzlíky, které vnikají po
vpravení práškových cizích téles (Fremdkörper
tuberkel němec. autorů) jeví sice skladbu po
dobnou jako pravé uzliky tuberkulosní, ale
další jich osud jest podstatně různý od půběhu
tuberk. uzliků.
Jak patrno z krátkých těchto črt, cel
otázka přenosnosti a nakažlivosti tuberkulost
byla v době před Kochem náležitě zauzlena
tím větší jest tedy zásluha Kochova, kdy
v tento temný labyrint nálezem svým na ráz při-
vedl světlo a postavil celou nauku na věčně
neochivějný základ.
Koch
Kochův
9
article
Kochovi konečně předcházel Pasteur
dávno i před Pasteurem celé řady bystrýeh
badatelů, kteří jednak objevili existenci drob-
ných mikroskopických bytostí, jednak i podal
prvý výklad souvislosti života těchto mikroorga-
nismů s některými proměnami prostředl, v němz
tyto organismy žijí. Zde jmenovatí jest holland-
ského přírodozpytce Leeuwenhoecka (1632 až
1723), jenž k velikému překvapení svých
vrstevníků demonstroval primitivním mikrosko-
pem vlastní konstrukce poprve mikroorga-
nismy tak drobounké, že dosud o existenci jieh
nemohlo být ani potuchy. Ač jeho optické po
můcky byly nedostatečné, přece rozpoznal
popsal několik druhů bakterií a vyslovil pře
svědčení, že tyto organismy mají důležitý vý
znam při hnilobě a rozkladu.
Konstatoval jich přítomnosť ve vodě, v ná
levech rostlinných, ve střevé much, žab, kuřat
ve střevním obsahu lidském, ve vykotlaném zubu
ve slinách. Poznal, že při akutníc
Koch
Pasteur
Leeuwenhoecko
11
article
katarech střevních jich množstv
neobyčejně jest zvýšeno, a ta
vlasině první určil choroboplo-
ný vliv mikrobů. Popsal různé tyčinko-
vité tvary, dlouhé niťovité útvary i formy spi-
rilovité — na ten čas nálezy obrovské obsahem
i rozsahem. Leeuwenhoeck zasluhuje, aby jméno
12
article
jeho i v budoucích stoletích vždy vyslovováno
bylo s úetou a uznáníml
Po Leeuwenhoeckovi nastala delší přestávka
a teprve sestrojením drobnohledu složitého dány
byly k dalším studiím příznivé podmínky. Pak
teprve mohli další badatelé pokusiti se o roz-
hled v obsáhlém světě mikroorganismů a o první
základy jich roztřídění. Jméno Otty Fréderica,
Müllera, Ehrenbergra, Davaina, Braconneta,
Cagniarda-Latoura značí další etapy rozvoje
nauky o mikrobech. Pasteur zahajuje obdobl
nové. Vycházeje od prací Cagniard- Latourových.
jenž (1828) studuje kvašení vinné, přicházi
k úsudku, že toto jest důsledkem bujení a ži-
vota kvasinek, dokazuje vědecky úzký vztah
příčinný mezi vegetujícími v tekutinách mikro-
organismy a změnami těchto tekutin, na př.
zkvašením mléčným. Osvojiv sobě principy
Pasteurovy nauky, Davaine znovu ujímá
se studia sněti slezinné, hrozné nemoci nakažlivé,
která tehdy ve Francii decimovala stáda ovcí
též mnoho lidských obětí si vyžádala, a docházi
na základě serií pokusů a z nich vyvozených
dedukcí k poznání, že příčinou nemoci té jest
mikrob, určitě charakterisovaný, dnes obecně
známý bacilus sněti slezinné (b. anthracis). Tak
stali se Pasteur zakladatelem fysiologie bakterií,
Davaine pathologie bakterií.
Ott Fréderica
Müller
Ehrenberger
Davain
Braconnet
Cagniard
Latoura
Pasteur
Latourová
Pasteurův
Francie
13
article
Pasteur buduje však dále, šíře i hlouběji,
stanoví parasiterní příčinu dvou nemocí bourců
hedvábníkových, hrozným tehdy způsobem ničí-
cích chov bourců, nemocí zvaných pébrine
flacheiec. Pasteur kupí kolem sebe řadu bystrých
žáků, zakládá školu vlastní, jejíž dílo koruno-
váno bylo tolika úspěchy. Bezprostředně po
prvých úspěších Pasteurových vstupuje v Ne-
mecku Koch ve stopy Pasteurovy a svou in-
teligenei, svou houževnatou píli a neobyčejným
bystrozrakem stanoví sobě pevnými rysy pro-
gram budoueí své práce a předavším vybírási
právě nejtěžší a nejnebezpečnější problém z ne-
mocí nakažlivých, původu dosud neznámého dvo-
jíci, jež do té doby byla pravými metlami li-
stva: tuberkulosu a choleru.
Pasteur
Pasteurův
Koch
14
article
Při kultivaci mikroorganismů brzy oceňuje
obtíže, někdy nepřekonatelné, jaké vývstávají,
chceme-li ze směši několika druhů bakteráí vy-
pěstiti kultury čisté jen druhu jediného, prvn
požadavek ke zdárnému důkazu pokusnému.
žeta která choroba, neb ta která proměna pro-
středí naočkovaného určilým druhem jest
úzké příčinné souvislosti s vočkovaným druhem.
Koch přichází ke geniálnímu nápadu pěstovati
mikroby na půdách, jež jsou pevné, při tempe-
ratuře pokoje neb thermostatu, jež však možno
zkapalniti teplotou mírně vyšší, nemající škodli-
vého vlivu na život bakterií. Konstruuje půdy
gelatinově, agarové, dnes nepostrádatelně pro
snadné a rychlé pořízení čistých kultur; přenást
kultury jednou získané na jiné pevné půdy
vůbec nerozpustné (sražené teplem krevní serum,
brambory vařené, řepu atd.)
Stvořiv sobě takto novou, praktickou metho
diku vyšetřování, Koch snaží., se především
produktech tuberkulosních zjistiti onoho nezná-
mého mikroba, jehož existenci dle všech dosa
vadních zkušeností bylo nevyhnutelně nutno
předpokládati. Ovocem úmorné této práce, stě-
žovaně čelnými záludnými momenty (nepatrn
velikost mikroba, nesnadná barvitelnost, okol
nost, že často v rozpadajících se produktech
tuberkulosních vegetuje celá směs různých bak-
terií druhotně přidruživších se, okolnost, že
právě miliární uzličky, nejsvěžejší změny tuber-
kulosní na větším díle chudy jsou bacily
zvláště nesnadná kultivace !), konečně bylo předně
stanovení zvláštního druhu bacila barvícíhose
dle zvláštní methody a na konec i vypěstění
téhož mikroba v čisté kultuře na sraženém
krevním seru. Isolaci a vypěstění bacila tuber
kulosy pokládám pro tehdejší dobu za výkon
největšího uznání hodný, za rozřešení jednoh
z nejtěžších problémů, který kdy věda sobě
Prof. dr. R. Kimla.
řešení určila.
Koch
profesor
doktor
R Kiml
15
article
Ze školní hyoleny. V Německu byl podán návrh
směřující k tomu, aby nejičžší školní brašna
mladších žáků nepřesahovala 8. neb 9. díl váhy těla
Aby bylo zabráněno nesprávnému vývoji páteře, na-
řízeno nositi brašnu na zádech, doporučeno cvičen
ve veslování a v divčích školách mají se zaváděli bez-
platná orthopaedická cvičení tělocvičná.
Město Vídeň zamýšlí věnovati deset milionů
korun k účelům nemocničním za příležitosti jubilea
60letého panování císaře; zřízením nové nemocnice
moderně zařízené má se předejíti přeplnění nemoc-
nic, jímž je v jistých dobách ročních znemožněno
obyvatelstvu použiti dobrodiní nemocničního ošetřo-
vání. — K tomuto rozhodnutí uveřejňuje »Wiener
kl. Wochenschr.« případnou glossu: nešetříc nadše-
ných slov uznání — vždyť je to u nás vskutku
vzácný způsob projevu dynast. citů — radí zároveň,
jakým způsobem by nejlépe bylo vyhověno tendenei
věnování: zřízením sanatoria pro tuberkulosní ne-
mocné, kteří zvláště nemocnice vídeňské přeplňují
(tuberkulose přikládá se jméno lamorbus vienensis«)
tím býlo by odpomoženo nejen přeplnění v nemo-
nicích, ale bylo by postaráno i o ubožáky, kteří by-
nou nejen neléčení, ale namnoze i o hladu.
Kdy bude přáno českému listu 1ékařském
Dr. s.
p sáti glossy ža takové přiležitostir
Wiener
Německo
Vídeň
16
article
Z kruhů technických
Z kruhů technických
Letenský průkop.
Sděloje inž. F ra nt. zvě ři na.
Před nedávnem vyskytla se na veřejnosti
zpráva, že sl. městská rada pražská svolává
komisi znalců ku prozkoumání projektů na
letenský průkop.
Zpráva ta zajisté překvapila naši veřejnost,
zejmena technickou, neboť každý spíše očekával.
že konečně stane se usnesení, aby přikročeno
bylo ke skutečnému provedení a nikoliv teprve
ke zkoumání projektů. Každému je známo, ze
most asanační se blíží ke svému dokončení
že nákladná tato komunikace žádá pokračování.
Známo, že na toto prodloužení komunikace
čekají netrpělivě veškeří stavebníci třídy Miku-
lášské i obyvatelstvo celého pravého břehu
Vltavy a zejmena obyvatelé staroměstšu.
Kdo sleduje vývoj našeho města, ví, že
nedostatek spojení s letenskou plání a okruhem
i s Hradčany zavinil z velké části na úkor
našeho území rozvoj obcí předměstských na
pravém břehu ležících a proto se zájmem všímá
si projektů na letenský průkop i regulace po-
zemků na pláni ležících. V debatách ve spolku
architektů a inženýrů dávno byl vyřízen boj
obou nepřátelských táborů pro průkop otevření
či tunelový, neb serpentinu či spojení přímé
Nedávná zpráva nás však přesvědčila, že n-
postoupila otázka ta dále, než ze stadia pro-
jektů a že nejsme dál než před několika lety.
Každého přítele Velké Prahy musí zaboleti
nerozhodnost našeho zastupitelstva, nepochopení
dalekosáhlého významu tohoto projektu a jeho
neustálé, řekl bych systematické odkládání.
Ing
Vltava
Hradčany
Praha
spolek architekt
17
article
Doufám, že zavděčím se čtenářstvu pokud
možná krátkým vylíčením historie celého pro-
jektu. Pomlčím-li o myšlence spojení arch.
Zeyera, který nedoložil svůj návrh žádnou
podrobnější skizzou, uvádím, že v roce 1897.
tedy právě před 10 lety, předložil prof. Koula
návrh na průkop letenský spojením přímým o
asanačního mostu na Belerediovu třídu. V roce
1901 byl vypsán veřejný konkurs. Návrhů do-
šlo několik, které lišily se valně od sebe zá-
kladním pojetím celého úkolu. Porota, která
posoudila došlé projekty, neshodla se na jedi-
ném výroku, nýbrž podala své dobré zdání ve
dvou různících se úsudcích. Minorita, arch.
Wiehl, stav. rada Vlček a arch. Gregor, dopo-
ručovala serpentinu. Majorita, sestávající z prot
Schulze, prof. Kouly, arch. Bělského a cls.
rady Jahna, se vyslovila pro směr přímý a to
na počátku krátkým tunelem a polom otevřeným
průkopem. Z dobrozdání uvádím:
»Konkurs na úpravu Letné vypsán byl z
dvou hlavních důvodů, jednak aby pro plán
letenskou zjednán byl plán regulační, jednak
aby docíleno bylo komunikací pokud možná
krátkou a výhodnou spojení Starého města
s plání letenskou a přiléhajícími k ní obcemi,
to v prodloužení Mikulášské třídy v asanačním
obvodu, která má býti hlavní tepnou Stárého
města. Dle názoru majority bylo by nejvýhod-
nější přímé spojení pláně letenské od vyústění
mostu, a to nejprvé počátečným krátkým tunelem
jako vchodem a otevřeným průkopem jako po-
kračování na pláni letenské.
Zeyer
profesor
Koula
Wiehl
Gregor
Schulz
Bělský
Jahn
Belerediovo třída
Letná
18
article
Dle zkoušek, na místě provedených a foto-
grafiemi doložených, bylo zjištěno, že na kraji-
nářském zjevu stráně letenské takovýto tunelový
vstup mnoho by neměnil a ze všech alternativ
stráň letenskou nejméně by porušoval.«
Následovalo potom dlouhé jednání v an-
ketách, komisích, mnoho se uvažovalo o šířee
komunikace, o tom, který projekt se má vzíti
za základ provedení a za podklad pro řešení
plánu polohy pláně letenské, dosud ladem le-
žící. Za tím účelem, k návrhu písatele tohoto
článku, provedl úřad stavební nové přesné z-
měření situační i výškopisné, aby na jeho zá-
kladě mohly býti sdělány generelní projekty
různých alternativ a aby na stejném podkladu
provedeny byly generelní rozpočty nákladu. Př-
pomínám zde mimochodem, že naznačený zde
postup nutného nového zaměření partielního do-
tvrzuje, jak postrádáme v Praze správných plán
situačních a výškopisných a že pro každou
větší práci je nutno nová, nákladná měření pro-
váděti,
Při všech poradách odborných bylo zjevno
že uznává se velká důležitost komunikace této
pro rozvoj příští Velké Prahy. Pomijím zde
další osudy, jakými stihán byl projekt později.
i vyličení, jaké překážky byly mu stavěny
v cestu.
Praha
Velká Praha
19
article
V zastupitelstvu našem byli a jsou ješte
dnes zjevní nepřátelé díla tohoto, ba i zástupe
celých čtvrtí stavěli se proti projaktu, byť i ně-
kteři jen podminečně. Projekt zdál se na rad-
nici přilis smělý a nákladný a příliš mnoh
bylo těch, kteří nedali se přesvědčiti o jeho
nutnosti.
Když radnice chovala se k dílu tomu ne-
laskavě, nalézalo alespoň mimo radnici vřelé
sympatie. Záslužným je zde působení spolku
architektů a inženýrů. Roku 1902 vyslovuje
se spolek ve zvláštní resoluci pro zřízení mostu
assanačního a průkopu a v několika bodech
stanoví pro ně podmínky. První dvě podminky
týkaji se mostu a dále se praví ve článku III.
V pokračování mostu assanačního budiž zřízen
výstup na letenskou pláň a upraveno spojení,
které náležitě přihlédne k otázkám Velké Prahy
Ve článku IV.: Výstup ten seč možno nejméně
poruší souvislost letenské stráně. Ve článku V.:
Na pláni letenské nechť upraví se jen jedno
velké representační evičiště a mimo ně zbuduje
účelně rozložená čtvrť vilová.
Podáním novým v roce 1905, tedy po
dalších 3 letech spolek arch. a inženýrů vítá
počátek prací na mostě asanačním a doporučuje
znovu splnění požadavků ad 3, 4 a 5. své prvé
resoluce. Dále uvádí, že jeho skupiny I. a II.
ve společné schůzi doporučují spojení přímé
z důvodů těchto: Spojení přímé porušuje ny-
nější vzhled a spojitost stráně letenské co nej-
méně. Jest spojením nejkratším, dovoluje nej-
větší šířku uliční dráhy, jest nejbezpečnější
dovoluje z každého bodu přehled.
20
article
Mezi touto dobou bylo stále urgováno zho
tovení definitivního plánu polohy letenské pláně.
na níž má obec velký nezužlikovaný majetek
aby se mohlo přikročiti brzo k zužitkování
rozprodeji části jejl. Plán takový však předpo-
kládá přesné rozřešení průkopu, neboť teprv
potom lze regulaci sdělati, až známe přesně
způsob provedení této komunikace a její vy-
ústění.
Zdržuje-li se tedy rozřešení průkopu, odda-
luje se i zužitkování pláně letenské. Stavební
úřad na základě dobrozdání poroty, resoluei
spolku arch. a inž., anket a studií svých
sdělal a předložil koncem roku 1905 a počát-
kem roku 1906 nový samostatný návrh průkopu
letenské stráně. Komise technická uznala jedno
myslně, že tímto novým návrhem celá otázk
velice šťastně se řeší a doporučila městské rad
aby tento návrh byl vzat za základ pro vypra
cování plánu polohy Letné. Sbor obecních sta
ších usnesení toto také schválil. Nyní konečně
mohl býti vypracován plán poloby.
Po zhotovení byl předmětem porad technické
komise užší, do níž přizváni byli znalci ze spolku
architektů a inženýrů. Tato komise schválila ná-
vrhy čar regulačních. Na to předložen plán po-
lohy technické komisi širší. Dlouhé debatya
mnoho času stály úvahy o plánech těchto. Jed-
nalo se o to, aby zastavení pláně letenské pro-
vedeno bylo nejen účelně, ale i malebně. Aby
nechopila se pozemků těch bezohledná a eynická
spekulace podnikatelská a nevyužitkovala je do
krajnosti, bez zřetele na požadavky vzdušnosti
a malebnosti. Obec pražská nemůže dobře, jak
jistí idealisté si přáli, věnovati celou pláň na
zřízení sadů, poněvadž by zřízení a udržování
Ing
Letná
spolek arch
21
article
stálo veliký náklad, a proto vilové zastavení
s předzahrádkami z části malebnost sadovou má
nahraditi. Dále jednalo se také o návrhu pisatele
tohoto článku, aby jako nerozlučná součásť k
plánu polohy vydána byla přesná pravidla, dle
kterých se má připustiti zastavitelnost jak co
do polohy, tak co do výšky, aby právě meze
položeny byly nezdravé spekulaci.
Po dlouhých debatách bylo vše skončeno.
Leč zdá se, že i tato práce a čas, věnovaný
otázce této jak se strany úřadnictva našeho, tak
se strany členů technické komise, byly zbytečně
vynaloženy, neboť dle usnesení sl. městské rady.
na počátku citovaného, ocitli jsme se tam, kde
jsme stáli před desíti léty.
22
article
Ddbočením od vlastního průkopu chtěl jsem
jen letmo naznačiti neinformované veřejnosti
obsáhlost práce vykonané a vrátím se nyní ku
projektu průkopu samého, který stavební úřad
provedl, a uvádím, že loňského roku byl doplněn
přesným rozpočtem. Náklad obnáší 2,900.000
korun. Projekt sestává z krátkého vstupního tu-
nolu, za nímž ve přímém směru pokračuje spo-
jení o mírném spádu do zadní části pláně leten-
ské, odkud je výhodné spojení jak do Bubenče,
tak na Bolerediovu třídu. Mimo to však dociluje
spojení pro povozy lehčí i s partií přední části
letenské silnicí, která hned za tunelem odbočuje
a serpentinou stoupá nahoru a vrací se ke hraně
letenské stráně. Loňského roku mělo se konečně
již jednati o to, aby celý projekt průkopu bl
schválen a náklad na počátečné práce na rok le-
tošní povolen. Obecní finance dobře by byly po-
chodily, kdyby se tak stalo, neboť dnes, kdy již
práce na splavnění Vltavy jsou vypsány, zdraží
se silně provedení objektu našeho. Dobrý úmyel
se však nepovedl. Ozvaly se zase hlasy průkopu
nepřátelské. Hledaly se zase důvody k odročení
celé záležitosti. Jeden důvod nalezen byl v tom,
že obec bubenečská není dosud připojena a ze
by z nákladného projektu měla největší užitek.
Bubeneč
Bolerediovo
Vltava
23
article
Druhý důvod nalezen v tom, že prý se vyskytly
nové projekty a dlužno prý znovu uvážiti, který
jest výhodnější. Není to cvšem poprvé, a nebude
to žel naposled, kdy tak mnohohlavé korporace,
jako jsou samosprávné a jiné sbory, opět a opět
nám podají důkazy o tom, jak těžko jest s nimi
pracovati v záležitostech technických. Zájmy s
zde křižují. Zejména zájmy čtvrtové hrají
mnohdy úlohu velikou. Známo jest, jak dlouho
odkládalo se tunelové spojení Vyšehradu s P -
dolí. Hlasy odborných komisí jsou na radnici jen
poradními, které nemusí býti respektoványa
laké respektovány nebývají.
Ke konci minulého roku přihlásil se pro-
fesor Koula se svými myšlenkami a skizzami na
průkop letenský a doplnil je letos spojením Bel-
crediovy třídy přes dráhu Buštěhradskou s Bu-
benčí. Základní myšlenka neliší se od původ-
ního projektu před 10 lety uveřejněného, pouze
stoupání silnice se zmírňuje. Průkop letenské
stráně má se provésti před mostem v plné šířce
zářezu a povstalý takto otvor má se uměle pře-
mostiti za účelem putného spojení obou dílo
pléně.
Vedle toho arch. Pospíšil seznámil nás se
svými názory o regulaci Letné a jejím prokopá-
ní. Tyto okolnosti patrně zavdaly formálně pří-
činu ke svolání nové ankety znalců inžený rstvi
a architektury. Všichni povolaní znalci stojí
mimo náš sbor i komisi technickou. Snad v tom
hledati sluší tendenci chvályhodnou, že po této
anketě poskytne sl. městská rada ještě jiných
příležitostí dostatek, aby znalci radniční znovu
po léta následující lámali si hlavu a mařili svůj
čas, aby po letech zase — odročeno bylo pro-
vedení.
Koula
Bela
Pospíšil
Vyšehrad
Letná
24
article
Nelze než vřele přáti našemu městu, aby
znovu započaté porady pomohly k definitivnímu
rozřešení naléhavého tohoto díla. Odkládalo se
již dlouho a veřejnost čeká nyní čin. Na projektu
závisí kus celé budoucnosti naší Velké Prahy
a s tohoto hlediska nutno ho posuzovati. Zřetel
na politiku jinou, ať se jmenuje třeba čvrťová,
neb jiná, musí ustoupiti stranou. I zřetele na
tramwaycvé spojení s nově připojenými čtvrtmi
Bubenči-Dejvicemi, ba i s hořejší částí Hraděan
naléhají, aby otevřena byla komunikace prů-
kopem letenským a tak přiveden byl krátkou
cestou život do středu naší veleobce.
Spoléhám na energii našeho primatora, kte-
rému povedlo se šťastně provésti připojení okol-
ních obeí a kterému přeji, aby v brzku i tento
úkol zdárně rozřešil ke cti a slávě i prospěchu
našeho hlavního královského města Prahy.
Praha
Bubeneč
Dejvice
25
article
X Pravda o Port-Artaru. Třísvazkové dílo s tímto
názvem vydal minulý měsíc v Petrohradě ruský pu-
blicista E. K. Nošin, jenž jako válečný korespon-
dent zúčastnil se tažení východoasijského. O hájení
a vzdání Port Arturu povídá se v podstatě toto: »Na-
vštěvoval jsem téměř denně většinu bran a opevnění
a měl jsem srdečnou radost zde zdravého, svěžího
vzezření mužstva. Ti lidé strávili celičký den při na-
máhavých pracích opevňovacích, a přece večer roz-
léhal se všude hlahol písní. Zapomínali jsme při ta-
kové náladě téměř, že několikverst od nás leží ne-
přítel a že naše přední stráže stále těsněji s
přimykají k samým hradbám, a pod závojem noci
že se střílí výhradně jen na ostro. — Od chvíle, co
začala úzká blokáda, uváděla mě v úžas všeobecná
stísněnost důstojnictva, jež vyůstila v tom, že s
pořádaly stále větší a větší pitky. Generálové Stessel
a Fok ovšem odepřeli okamžitě po úplném sevření
tvrze vojákům veškeru vodku, avšak důstojnictvo do-
stávalo svoje dávky nepřetržité a nezmenšeně ve dne
v noci.
E K Nošin
Artur
Stessel
Fok
Petrohrad
X Pravda o Port
26
article
V neklidné době a na organismus tělesný bez-
toho zemdlený zvýšenými požadavky služby musilo
to ovšem míti vliv neblahý. Někteří důstojníci vlastně
ani nevycházeli z lehkého opojení. Vysvětlení těchto
poměrů třeba hledati snad v tom, že důstojníci,
zvlášť mladší, neměli před očima žádného příkladu,
neměli oblíbeného chefa, který by jim byl dodával
trochu nadšení. Foka, nenáviděli, jelikož ten hledal
jen popularitu mezi mužstvem, hrubými žerty, na-
dáváním a řízným chováním. Stessel naproti tomu
stál zase spíše o popularitu mezi důstojnictvem,
avšak přes to byl slepě obáván. — Velmi poučné
jest srovnání dvou drobných episod z jednoho dne,
kteréž vypráví E. K. Nošin, aby ukázal, jak rozdílně
se chovali jednotlivě generálové při obraně Port Ar-
turu. Generál Smírnov, znamenitý a neohrožený
vrchní velitel opevňovacích staveb odebral se sám
13. října na baštu čís. 2., aby tu vypálil proti nim
(proti Japoncům). V noci před tím totiž zaslechli
již zcela zřetelně podzemní činnost japonských mi-
nérů. Záleželo na tom, kdo z obou protivníků bude
dřív hotov. Kdo se opozdil, musil nezbytně vylét-
nouti do výše. Na této baště tedy co nejvíce ohro-
žené objevil se sám Smírnov a řídil explosi camon-
fletu (protiminy), která se znamenitě vydařila. Celá
posádka si oddychla ulehčeně.
S nepopsatelným enthusiasmem doprovodilo dů-
stojnictvo i mužstvo velitele opevňovacích prací domů.
E K Nošin
Smírnov
Japonec
27
article
Zpráva o tom, že Smirnov sám vedl útok na nejne-
bezpečnějším místě, letěla bleskem pevností, a vzbu-
dila všude nadšení a výbornou náladu. — Téměř
touž dobou, co Smirnov se obíral camonfletem, ode-
bral se Stessel na západní frontu, kde panoval úplný
klid a zdánlivě i bezpečí. Neočekávaně však sem
zaléti ójedinělý výstřel z ručnice, a ostrým kouskem
vydroleného kamene byl generál lehce škrábnut na
hlavě. Přiběhl hned felčar, jenž nešetřil obvazovým
materiálem, a Stessel vracel se s pečlivě ovázanou
hlavou triumfálně domů. Druhého dne četlo se v ran-
ním rozkaze, datovaném ze 14. října: »Vyslovuji dík
felčaroví 4. setniny 7. záložního praporu Senetov-
skému, jenž mi pečlivě opatřil střelnou ránu na hlavě,
utrženou na západní baště pevnostní.« Do Petrohradu
byl poslán po zvláštní šalandě (jejíž nájem stál 50
rublů!) důkladný telegram carovi, zpravující je
podrobně o nehodě velitelově. V Port Arturu však
šířila se mezitím sarkastická literatura, skládaly se
posměšné veršíky o neštěstí, které pevnost stihlo.
Smirnov
Artur
Petrohrad
28
article
V novém rozkaze ze dne 18. října stálo poznovu:
»Konaje dozor při západní pevnostní hradbě v ubi-
kacích 26. východo-sibířského pluku, byl jsem raněn
nepřátelskou kulí na pravé straně lebky a utrpěl
jsem tržnou ránu na kůži spojenou s kontusí lebeční
kosti. Toto poranění budiž zaneseno do mojí služební
listiny. Doklady: vysvědčení obvazové sub. č. 20,
dle či. 901. sv. 8. válečných zákonů vyd. z r. 1892..
Skuteční hrdinové port-arturští se celé té historii po
straně smáli, avšak rozvážní a prohlédací mezi nimi
říkali: »Dejte si pozor! Stessel hodlá vzdáti pevnosti
Chce vzbuditi domnění, že dělal všecky pokusy, že
se držel přes svoje »zranění«. A vskutku brzy potom
se v úzkém kruhu generálního štábu stále zjevněji
šířily narážky, že vzdání pevnosti je neodvratné«. —
Klidná a hojným podrobným materiálem průkazným
doložená kniha Nošinova budí v ruském čtenářstvu
pochopitelnou sensaci
Číslo 190.
32
article
Čenný: HIos.
Čenný: HIos.
Černý táhl naposled 24.. Se7—a5 s hrozbou bud
dobýti dámy nebo dáti mat. Bílý však dal pěkný mat.
v 5. tazích: 25. Vh3—h8!— Kg8xh8, 26. Vř4 — h4—
Kh8—g8, 27. Vh4—h8--! Kg8h8, 28. Dd2— ho-
Kh8—g8, 29. Dh6xg7+ mat.
Partie č. 266.
Hrána v mistrovském turnaji v Ostende 1907.
Vídeňská hra.
Černý: Snosko-Borowski.
13. f2—f4
e5xkfie
14. Vf1XKf4d) Df6 — en
15. d3—dk
S .5—b6
0-0. 0e)
16. Je2—g3
17. e4—65
c6 —e5
18. c2—c3
c5xd4
19. c3)d4 Kc8 —bs
20. a2—a4 a7—a5
21. b2—bilg) De7xk«cbuk
22. Va1—bi
Dbi—
23. Ddi— fi
Kb8 — aí
Černá
dh
Df
Ostende
Virginie
Kh 8
SnoskýBorowský
e 5 18
c 2
Combi Combi
Kb 8
35
article
z. vien
Kanrt
25. Df1—b5+ Kb6—a7
26. Db5xa5+ Ka7—b7
27. Ví4—f1 Vds—bs
a) 4..Sb4c3 bylo značně lepší.
b) Tento i předeházející tah jsou zcela korrektní.
c) Jestli 13.d5 e4 tu 14. f4XKe5 s násl. 15. d3 —dt
d) Lepší než 14. Je2x«f4.
e) Na 16.g7—g6 násl. by 17. e4—e5 s násl. Vf4—fe
na 16...0—0 pak 17. Jg3—f5.
O Nebezpečná procedura otvírati linii proti vlastnímu
králi; ale jest těžko udati hodící se obranu.
) Počátek pěkného a vítězného útoku.
) Jestli 21.a5Xb4 tu 22. a4—a5 s násl. 23. Ddt—at
i) Jestli 28.De7—a3 tu 29. Da5xd5- Kb7—c8, 3.
Dd5Kf7 s násl. 31. e5—e6. A na 29.. Kb7—a7, 30.
Dd5—a5+ Ka7—b7, 31. Jf5—d6+ c7xKd6, 32. Vfl-
b1+ Kb7—c6, 33. d4—d5+ a vyhraje.
Dd
Jf
Kb 7
Ka 7
Kb 7
b 7
1 + Kb
d 5 +
b 7 27
Vd
Sb 4 c 3
c 8
c 7 xKd 6
c 6
37
article
Zprávy čachové.
Praha. Šachový klub „Důras“ dokončil prál
svůj první klubový turnaj, který co do počtu účast
níků byl dosud největší v Praze; hrálo celkem 31
členů klubu. První ceny dobyl p. Fr. Kolb 29 výhr.
z 32., zajisté velmi čestný to výsledek při tak silné
konkurenci; II. a III. ceny dělili pp. Hakl a Hro-
mádka 28 výh., IV. a V. pp. S. Bílek a J. Krautitengl.
VI. Veirauch, VII., VIII. a IX. pp. Berla, Bröcki
Husák a X. Scheinost. Klub sehraje v brzku hromadnl
zápasy s „Dělnickým klubem“ a „Akademickou čítír-
nou“. S Dobruským odložen zápas až na podzim
Důras
Kolb
Hakl
S Bílek
J Krautitengl
Veirauch
Berl
Bröcký Husák
Dobruský
Praha
Francie