ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 1b76c5e0-78fd-11dc-8929-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 42 celkem · entity: person 307, place 152, org 49, work 10
1 masthead
23. června 1907. Číslo 171
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
Mčstská rads na Král. Vinolradech žádK občan- svo, aby ve dny sletové (27. června až 3. července) vyzdobile domy své a okna prapory i jiným přimě- řeným způsobem. Pěknou a tívalou upomínku na V. slet všesokol- ský lest kalamář a těžítko, které dala zholoviti firma Józa Papaž v Praze, Celetná ul. 40. Kalamár i těžítk zdebí sokol v letu, třímající činku ve spárech: vy pracování obou předmětů jest v pravdě umělecké a jich provedení velmí vkusné: jsou zhotoveny z imni- tované francouzské bronze, jemně patinované a svou rázovilosti hodí se dobře za čestný dar zdatným bor cům neb zasloužilým činovníkům sokolským. Knlhkapectví A, Stořch a syn, v Praze, na Staro- měslkém náměstí, upravilo originálně své výkladní skřina. Ve přední části stojí známá postava „borcc“ za níž umístěny jsou různé plakety, reliefy, podo bizny a publikace, pojednávající o sokolství a tělo cviku. Ostatek skříně jest vyzdoben palmovými rato lestmi.
Král Stoř Praha Celetná ulice měslký náměstí Józa Papaž Knlhkapectví A
5 article Účastníci ze slovanských a jiných zem
Účastníci ze slovanských a jiných zem na V. sletu všesokolském v Praze. Imposantním počtem hostí ze všech evropských států a zemí předčí pátý slet všesokolský nejen ve- škeré dosavadní slety, ale překoná dokonce i veškeré očekávání. Ze silného foliantu, obsahujícího jména dosud přihlášených hostí, vypisujeme následující: Anglie. Sully Eugen, ředitel gymnasia z Londýna. Hew son H. R. se synem. Cruden George, tajemník Svo bodné obce v Aberdeen. Hugh G. Reid, žurnalista z Londýna.
Sulla George Hugh G Reid Praha Anglie Londýn Aberdeen
6 article Belgie.
Belgie. upérus N. J., velkoobchodník v Antverpách předseda svazu belgického, s chotí. 8 členů zavod ního družstva. De Wallens z Bruselu a Fr. Peters z Antverp (soudci).
N J Wallens Peters Belgie Antverpy Brusel Francie svaz belgický
8 article
Kefsisov Ivan, profesor z Varny, předseda výbor »Svazu Junackého«. Danajl Blanšud, předseda tech- nické komise »Svazu Junackého«. Dr. D. Aršimkov, člen výboru svazu z Varny. Georgi Minčev, náčelník »Junaka primorského« z Balčiku. Gavril Iliev, pod- náčelník a Petr Sachatčijev, jednatel »Junaka černo- morského« z Varny. Nikola J. Čakolov, člen »Junaka černomorského« z Varny. V. Atanasov, předseda »Ju- naka bdinského« z Vidinu. Simeon Karadžov, náčel- ník a dr. St. Tjulev, člen »Junaka dobrudžanskéhoe z Dobriče. Vasil Abadžijev. Vasil Ch. Dimitrov, čle- nové »Junaka makedonského« z Dubnice. Georgi Danajlov, náčelník »Junaka osogovského« z Kjusten- dilu. Ivan P. Dimitrov, předseda, Ivan Slavov, náčel- ník, dr. As. Zlatev, Ivan Dijakov a St. Kacarov, čle- nové »Junaka osamského« z Lovče. Georgi S. Sla bakov, předseda »Janaka leskoveckého«. Stejčo Iliev náčelník »Junaka leskoveckého«. Andrej Bašev, člen,
doktor D Aršimkov Minčev Iliev Sachatčijev J Čakolov V Atanasov Karadžov Stanislav Tjulev dobrudžanskéhoe Abadžijev Ch Dimitrov Danajlov Ivan Slavov Zlatev Dijakov George Janak Stejčo Iliev Junak Bašev Balčik Dobrič Dubnica Kjusten St . Kacarov svaz Junacký Danajl Blanšud svaz z varna
9 article
Boris Dobrev, náčelník »Junaka plevenského«z Plevna. Roman Markov, náčelník, K. Abadžijev, člen »Junaka rusenského« z Rusčuku. Luj. Ajev, náčelník »Junaka dorostolského« ze Silistry. Panajot Bjelev, náčelník »Junaka trnovoského«. Dr. Chr. Piperov, člen »Junaka sofijského«. Lazar Popov, člen »Junaka trnovoského«. Lazar Bičev a Jurdan Conev. členové »Junaka elidžinského«. Christo Cvetkov, člen »Junaka elidžinského« z Iehtimanu. Nikola Kostov, člen »Ju- naka frakijského« z Jamdolu. Bondžo Jončev, člen »Junaka dunavského« z Lomu. Pí. Jončeva, členka »Junaka dunavského«. Jednotlivé junácké spolky vy- šlou následující počet členů z těchlo měst: Balčik 10, Varna 11, Vídin 9, Gor. Orěchodica 4, Dobrič 6. Dubnica 5. Elena 1, Kjustendil 4, Loveč 21, Lom 7 Leskovec 14, Plovdiv 15, Plevno 9, Radomir 5, Ruš čuk 9, Silistra 1, Sofije 11, Trojan 2, Tarnovo 12. Šumen 1, Jamdol 4, Ichtiman 7. Celkem přibude z Buiharska 200 členů junáckých spotků.
Dobrev Markov K Abadžijev Ajev Junak doktor Christum Popov Bičev Jurdan Conev Cvetkov Kostov Jončev Dubnica Trojan Lom Vídin Orěchodica Dobrič Elen Kjustendil Loveč Lom 7 Leskovec Plevno Radomir 5 Šumen Panajot Bjelevy Plovdiv Balčik 10 Silistra 1 Sofij 11 Ichtiman 7
11 article
Dr. Lechaud, poslanec, čestný člen »Unie«. Laly místopředseda »Únie«, Campiegne. Christmann, člen výboru »Unie« z Paříže. J. Sansboeuf, čestný před- seda župy sekvanské z Paříže. A. Leroy, předsed župy sekvanské z Pařiže. Frank s chotí, místopřed- seda téže župy. Lagarde, místopředseda župy sekvan- ské. MUDr. Heiser z Paříže. Bérard, předseda tech- nické komise župy sekvanské z Paříže. 22 členů závodního družstva. H. Avoiron, obchodník z Paříže. Slč. Sansboeufova z Paříže. 8členné družstvo jed- noty L'Avant Garde z Alžíru? Prévost, obchodník s chotí z Paříže. Lampué, náměstek presidenta města Paříže. Destandres, ta jemník města Paříže. Dherbé- court, tajemník města Paříže. Pí. Leroyová z Paříže. Richard, redaktor »Le Petit Parisien« z Paříže. J. Régamey, redaktor »Le Petit Journal« z Paříže. Georges Bourdon, redaktor »Figara« z Paříže. Lud Neaudeau, redaktor »Le Journal« z Paříže. Marcel Rouffié, redaktor »Le Temps« z Paříže. G. L. Meefais- Larivire, redaktor »L'Aurore« z Paříže. Robert de Caix, redaktor »Journal des Debats« z Paříže. Dale zástupce listu »Le Petite Republique« a zástupce »Agence Havas« z Paříže.
doktor Lechaud Lal Únie J Sansboeuf A Leroy Lagarde Heiser H Avoiron Leroyová Richard Petit Parisien J Régamey Georges bourdon Figar Rouffié G L Meefais Larivire Aurore Robert jít Caixa Petit Republique Havas Paříž Alžír Lud Neaudeau Le Temps
13 article
Dr. Bučar Frant., profesor s chotí ze Záhřeba. Dr. Janeček s choti a sestrou ze Záhřeba. Pl. Fonová, vdova po starostovi Sokola ze Záhřeba. Pl. Pavla Tomašičová ze Záhřeba. Pl. Pavla Kochanská ze Záhřeba. Pí. Růžica Fučkarová ze Záhřeba. Sič. Růžica Jagušičova ze Záhřeba. Slč. Pavla Jaguši- čova ze Zábřeba. Melichar s chotí ze Záhřeba. Grgu- rovič a Josef Guštin ze Záhřeba. F. Bartulič. Edo Schön a Anton Grahor ze Záhřeba. Slč. Mila a Tinka Kučerovy ze Záhřeba. Dr. Alex. Kuhar ze Zahřeba. Dr. Milan Amruš, starosta města Záhřeba. Pp. Hru- stič, Mondecar, Pipinič, J. Škaric, dr. M. Crnojevič, dr. Katičič, členové městské rady záhřebské. Dr.
doktor Bučar František Janeček Fonová Sokol Pavel Tomašičová Pavel Kochanská Růžica Fučkarová Sič Pavel Jaguš Melichar Guštin Bartulič Schön Grahor Mil Tinka Kučerův Alex Amruš Pipinič J Škaric M Crnojevič Katičič Záhřeb
14 article
Strižič Mil z Belovaru a 8 členů Sokola z Belovaru. 6 členů Sokola z Brodu nad Sávou. 8 členů Sokola z Gospiče. Dr. Vinkovič Boža, advokát z Karlovce. 24 členů Sokola z Karlovce. Dr. M. Javand a 12 členů Sokola z Koprivnice. Urbany s chotí a 25 členů Sokola z Křiževce. 25 členů Sokola z Osijeku I. a 19 členů z Osieku II. Dr. Izidor Kirjakovič a 6 členů Sokola z Ogulinu. Fran Gabanč a členů Sokola z Pilomača. 38 členů Sokola z Požegy. 28 členů So- kola ze Sisaku. Dr. Levin Plemid a 10 členů Sokola z Vinkovce. 7 členů Sokola z Varaždína. Dr. Tuškan a 11 členů Sokola z Blata. Dr. R. Arneri s 2 členy Sokola z Korčuly. Dr. Trinajstič, dr. Tomašič a 1 členů Sokola z Pazina. Dr. Posčič a 10 členů So- kola z Voloska. Dr. Lazar Car, náměstek starosty Svazu ze Záhřeba. César Akačič s chotí, II. nám. starosty Svazu ze Sušaku. Milan Vaniček, pokladník Svazu ze Záhřeba. Dragutin Šulce, náčelník Svazu ze Záhřeba Vilko Mahorič, člen technického odboru Svazu ze Záhřeba. Dr. Šime Kurelič, starosta obce Pazina. Bogoslav Sokolič z (Delnice. Nikola Karlovič z lloku. Bogoslav Hájek z Nové Gradišky. Dragutin Schalm z Osijeku. Lacko Križ z Puli. Drago Vla- hovič, Josip Šulek a Ant. Mach ze Senje. A. Sakat ze Sisaku. Dr. Sl. Ilankovič a Ljudevit Filipec z Va- raždína. Viktor Scarpa a Teodor Crnkovič ze Zadru.
doktor Vinkovič Boža M Javand Urban Kirjakovič Fran Gabanč Levin Plemid Sokol Tuškan R Arneri Trinajstič Tomašič Posčič Lazar Cara Akačič Milan vanička Dragutin Šulc Šime Kurelič Pazin Bogoslav Sokolič Karlovič Bogoslav Hájek Dragutin Schalm Lacko Vl Šulek Antonín Mach Filipec Scarpa Crnkovič Zadr Brod nad Sáva Karlovec Sisak Korčula Záhřeb Delnice Nová Gradiška Osijek Senj Virginie Sokol Gospič Koprivnica Křiževka Osijek Ogulin Pilomača Požeg Sokol z Varaždín Sokol z Blata Pazina Mahorič technický odbor svaz z Záhřeb Belovar Osiek II
15 article
Tom. Horvat z Koprivnice Ivan Kochanski ze Zá- hřeha. Ivan Kralj ze Zahřeba. Irena Prannsperger te Záhřeba. Ivan Pelicarič z Biogradu. Tomo Cvi- jetnič ze Záhřeba. Lucemburg- J. P. Baner, předseda Unie, Lucemburg. Al. Kayser, tajemník Unie, Roodt. Pierre Feyder, Lucem burg. Jul. Gref, Trois Vierges. 8 členů závodníh družstva. Uhry. Karoly Iszer z Pešti. Charles Nemeny z Pešti Osmičienné závodní družstvo z Pešti. Švýcary. Harimann Ernest, člen výboru Švýcarské řede race, profesor tělocviku z Lausanne. Z různých zemi. Dr. Benneth Barioth, lékař z Barcelony. Václav Kebl a Jan Kulhánek, zástupcové spolku »Komen sý« v Amsterodamu.
Horvat Kochanski Kralj Prannsperger Pelicarič Baner Lucemburg Kayser Roodt Feyder Luce Jula Uher Iszer Charles Nemit Švýcar Ernest doktor Benneth Barioth Kebl Kulhánek Komen sý Koprivnica Zá Zahřeba Záhřeb Biograd Pešť Lausanne Barcelona Amsterodam Toma Cvi Unia Trois Vierge
17 article Všetechnická schůze za zřízeni slovanských vysokých škol v Rakousku.
Všetechnická schůze za zřízeni slovanských vysokých škol v Rakousku. Nedávno slyšeli jsme hlas naší mládeže univer- sitní, volající po zřízení slovanských vysokých ško v Rakousku a včera přidružil se k němu i hlas čes- kých techniků. Schůze svolána svazem českoslovan- ského studentstva na včerejší odpoledne do poslu- chárny č. IV. v české technice. Zahájil ji za přítomnosti J. M. p. rektora Velflík a p. prof. Novotného kol. Brabec a navrhl zt předsedu kol. Ing. C. Sychravu, za místopřed- sedu kol. Ing. C. Lustiga, za zapisovatele Ing. C Tichého, jižl jednomyslně zvoleni. O požadavku druhé české university pojedna kol. Ing. C. Miloš Fiala. Poukázal k historické mu právu na universitu moravskou, která byla již o r. 1570 do r. 1851 v Olomoui, kdy zrušena za úče- lem potlačení probouzejících se českých snah ná- rodních. Uvádí důvody pro zřízení druhé české university zvláště nedostatečnost jediné naší university, odsuzuje nedbalost a nepečlivost vládních kruhů proti národu českému, který má na druhou českou universitu práv i na základě své poplatnosti. Česká universita má 3287 posluchačů, což jest více než počet posluchačů na třech universitách ně- meckých (Praha, Inšpruk, Černovce). Česká universita dostává 1,363.531 K. německá v Praze 1,360.324 K ač má posluchačů jen 1369! Druhá universita měla by dosti posluchačstva, neboť na Moravě je 17 gymn. s 5443 žáky a v Praze dnes studuje 90 Moravanů, ve Vídni pak z 500 českých posluchačů je většina Moravanů.
Velflík Novotný Brabec Inga Sychrava C Lustig C Tichý Fiala Moravan Rakousko Olomoui Praha Morava Vídeň univerzita moravský Český univerzita
18 article
Konečně dotýká se mladočeské politiky, jež prý s druhou universítou „kupčila a čachrovala“, nazýv její jednání nedůsledným. Předseda uvádí, že výtky řečníkovy mlado české straně nejsou oprávněny a poukazuje k činnost přítomného prof. Novotného na říšské radě v otázc druhé české university. Pan prof. Novotný, jako bývalý říšský posla- nec, pokládá za svoji povinnost odpověděti p. Flalovi Předem uvádí, že není na místě při podobných příle- žitostech, jako je dnešní, užívati jich k útokům, a tím nepěknější je, bezpodstatné podezřívati. (Potlesk.) Radí řečníkovi, aby požadavky své adresoval n na Mladočechy, již dnes mají v říšské radě minoritu. ale na vůdčí stranu. Ujišťuje, že strana mladočeská méla má i bude vždy míti na mysli při všem svém jednán jen prospěch národa. Často setkáváme se s nemilými takovými disso nancemi v našem veřejném životě, jako právě se stale a přece snadno možno se jich vyvarovati, bude-li ka- ždý zachovávati zásadu: „Cti přesvědčení druhého“ (Dlouhotrvající potlesk.) Za Slovince promluvil kol. PhC. Bernot, jeni si stěžuje na odstrkování jak Čechů, tak Slovinců. Vláda odpírá Slovincům universitu, že nemají střed- ních škol, — které jim nechce dáti. Národu našemu upírají kulturu, že nemáme university a nechtějí nám dáti universitu, že nemáme kultury! Ač je Slovinců 11/2 millionu v rakouských zemích, musejí si vydržo- vati školy vlastním nákladem, na vysoké školy musí jíti do cíziny, kde napřed je jim učiti se cizímu ja- zyku, aby mohli v něm skládati zkoušky. Nepravdou je tvrzení, že není dostatek sil učitelských pro bu- douci naši universitu. — Poměry dále jsou neudrži- telny, vláda musí přikročiti k nápravě. Požadavek slovanských universit je pokrokový a na základě toho je správno příznati i Vlachům právo na jejich uni- versitu.
Novotný profesor Novotná Bernot Čecho Slovinec Vlach
19 article
Za Malorusy promluvil kol. IngC. Stru k. Je liná cesta k uskutečnění universit v Rakousku je svorný postup národů je potřebujících. V dnešním Rakousku jsou Němci všude národem privilegovaným. Malorusové ač čítají 31 mil. duší, následkem své nešťastné histo- rie a zeměpisné polohy nemají ani jediné university v Haliči, o kterou nyní hlavně jde. Malorusové maj svá práva, ale ta jsou jen na papíře, proto Maloruso- vé vzdali by se jich ve prospéch Poláků za cenu sa- mostatné maloruské university. K našim hlasům při- pojují se i hlasy pokročilých Poláků. Řečník pevně věří v budoucnost mládeže, končí výzvou k solidarit při dobývání slovanských universit a navrhuje, ab resoluce byla též zaslána maloruským poslancům. (Hlučný potlesk.) J. M. p. rektor Velflík připojaje se jménem svým i profesorského sboru ku projevu studentstva pro zřízení slovanských universit a vyzývá studdentstvo. aby o prázninách agitovalo pro teuto požadavek me lidem. (Bouřlivý potlesk.) Po doslovu předsedově příjata resoluce totožna s resolucí přijatou na nedávné schůzi universitní avšak rozšírenou požadavkem o zřízení italské uni- versity v jižním Tyrdlsku. Na to schůze před 5. hodinou odpolední skončena
Němec Malorus Polák Velflík Rakousko Halič
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Drobná nančení. Celé měsíce to trvalo než nalezla se formule, jak rozděliti volební okresy tak, aby v nich zvolení byli poslanci jaké si nejen různí národové, než i různé po- litické strany byly přály. A poněvadž v této říši je národův zrovna tak požehnaný počet, jako různých politických frakcí v nich, nebyla to práce snadná, vyvoditi z divoké směsice přání, co by všem aneb aspoň většině bylo vhod.
21 article
Co naděláno na příklad na straně německé po- vyku s tím tak zvaným slovanským blokem a s jeho dva či tři hlasy obnášející většinou Na straně německé byl tento hluk dobře vypo- čteným švindlem na další ještě redukci poslanců neněmeckých. Věděli velmi dobře, že zvolen bude v Čechách i v Haliči jistý počet sociál- ních demokratů a na ty že přece v otázkách národních s bezpečností počítati nelze. A již tato okolnost hatila všechny výpočty, týkající se slovanské většiny celých dvou hlasů! Však i nehledě k sociálním demokratům, věděl každý. že je veliký rozdíl mezi tím, srazit v jediný po- slanecký sbor Němce a srazit na druhé straně ve společný nějaký parlamentní útvar všechny Slovany. Jen člověku naivnímu, s poměry v ro- dině slovanské naprosto neobeznalému, mohlo se zdáti, že by možným byl tento politický zá- zrak. Dnes patrno na příklad, že rusínští po- slanci z Haliče a z Bukoviny spíš pomáhati budou v určitých záležitostech Němcům, než Slovanům. Vždyť to patrno z parlamentního jejich programu. O ostatních dissonancích ve slovanském světě, pokud bude zastoupen ve vi- deňském parlamentě, ani nemluvíme. Nuže, kde je dnes »slovanský blok«, kde slovanská většina Není na štěsti také žádné majority německé, neboť voličstvo všechny toho druhu předchozí výpočty důkladné zhatilo. Nekyne-li z toho na- učení, jak zbytečno je z pravidla rozči- lovat se k vůli věcem, jež visí ve vzdu- chu a které v okamžiku, kdy na pevnou půdu se snesou, zcela jiné nabudou tvářnosti
Němec Čechy Halič Bukovina Slovan slovanský blok
22 article
Zrovna tak se to mělo s otázkou, jak upraviti volební řád, aby snadněji mohl býti změněn, než jak si Němci přáli. Co tu bylo vyjednávání, sporů, rozčilování, než nalezeno konečně vý- chodiště z labyrintu, do něhož vehnána byla věc umíněností a svéhlavostí německou. Konečně závora, jíž Němci chtěli si pojistiti domnělé vý- hody nového volebního řádu, tak trochu uvol- něna. Celkem neznamenalo to mnoho, nebot byla to akce dle pořekadla, »aby se vlk na- žral a koza zůstala celá«. Ale předloha byla tím zachráněna. Nu a zdali pak by Němci i dnes ještě trvali na tom, aby volební oprava, tak, jak byla upečena, zůstala pro všechny doby netknutou a zdali by teď po volbách tak zu- řivě, jako před půl letem, vzplrali se tomu, aby změny ve volebním řádu mohly býti pro- vedeny jako změny jiných, rovněž velmi důle- žitých zákonů? Zdá se nám, že by té doby vzdor jejich nebyl již tak prudký, naopak, že v srdci jejich již nyní počíná klíčiti myšlenka, napravit, čím bylo v divokém chvatu, s jakýmž předloha byla promrskávána, pochybeno. Také v tomto ohledu okázala se pravda básnického rčení, jak myšlenky plují volně v nekonečném prostoru, jak ale do sebe vrážejí, jakmile skut- kem se stanou. Ukázalo se vůbec, jak po- chybné byly všechny kalkulace, jež prováděny byly s ohledem na nový volební řád, na pod- kladě zkušeností, sebraných v době, kdy platil řád starý. A takových falešných kalkulací u nás — v našem táboře i v táboře odpůrců — jsou celé haldy. Jak prospěšno by bylo, kdyby- chom dovedli se z nich emancipovati a odhodit je, aby nám na dále ve volném a nerušeném postupu ku předu nepřekážely.
Němec
23 article
— Prvním činem pana Josefa Taschka po jeho opětném zvolení za purkmistra městaČ Budějovic bylo, že sedl a napsal do německých časopisů okružní štváčský článek proti Čechům, kteři, jak známo, tvoří dvě třetiny obyvatelstva česko-budějovického. Pan Tasehek v šimlu svém vysvětluje německé veřejnosti, že uzavřením ja- kési dohody na radnici Němci budějovičtí nijak nevážou si ruce a že v dalším boji proti Čechům budou pokračovati a s úsilím větším, než kdy jindy pečovati o zachování po předeích zděděné německé půdy. Ale pan Taschek k tomu hned dodává, že prostředky budějovických Němeů k dalšímu úspěšnému boji už nestačí, nebot kdežto Čechům dostává prý se pomoci od celé české veřejnosti, jsou prý Němci budějovičti od- kázáni na vlastní své síly (tvrzení toto jest ovšem nepravdivé, neboť na budějovické ně- mectví sbírá se i v Německu) a proto že bylo nutno, aby německý »Volksrat« založll zvláštní výbor pro Č. Budějovice. A pro tento výbor dovolává se p. Taschek u celého něme- ckého národa pomoci, která záležeti má ovšem především v hojném zasílání peněz, peněz a zase peněz. Bez peněz a nota bene bez cizích peněz jest po budějovickém němectví veta a česká zá plava pohrne se pak od Č. Budějovie do R- kous i do Bavor . .. Takové trudné perspektivy kreslí německý pohlavár jihočeského Barbaren- burku německému národu, aby jej pohnul k ště- drému otevření kapes. Podaři-li se tento útok na německé kapsy, nevíme, ale pochybujeme velmi. Němci jsou příliš chytři, než aby dávali peněz tam, kde byly by marně vyhozeny. Č. Budě- jovice německými už nikdy nebudou a kaž- dého haléře, který k tomu cíli jest obětován, jest věčná škoda, neboť neprospěje se jím ně- mecké věci, nýbrž jedině osobním so- beckým zájmům několika tuctů lidí, kteř »německých« Budějovic potřebují především pr
Taschka Čecho Tasehek Němec Taschek Bavor Budějovice městač Budějovice Německo Č . Budějovice Č . Buda
24 article
— Osobní. Zubní lékař pan MUDr. Šolín z počne po návratu z cest opět svojí praxi dne 15 září ve Spálené ul. č. 43. — Promoce. Pan JUC. Miloš Filípek. rodem z Brna, byl dne 22. t. m. o 121/4 hodině na české université Karlo Ferdinandově v Praze na doktora prav veřejně promován. — Pánové MUČ Jarosl. Rojar z Novosadů u Olomouce a MUc Antonín Sojka z Mořinky v Čechách a MUC Karel Štěpán z Mělníka budou prohlášeni v úterý 25. t. m. o půl 1. hod. polední na české universitě za doktory veškerého lékařství. —. Pan JUC. Jaroslav Hubený byl dne 22. t. m. na c. k. české universitě Kario-Ferdinandově doktorem veškerých práv prohlášen. — Slečna Ph. C. Ann Fischerova, suplující učitelka soukromého dív- čího gymnasia »Minervy« bude v úterý dne 25. t. m. o 121/4 hod. pol. na českém vysokém učení Karlo- Ferdinandově v promoční síni veřejně prohlášena doktorem filosofie. — Z české techniky Inženýr p. Jos. Voňka z Dolení Nové Vsi u Bělohradu podrobil se dne 22. června t. r. druhé státní zkoušce z oboru staveb- ního inženýrství a uznán byl způsobilým. — Úmrtí. V Žižkově zemřela dne 22. t. m. paní Jos. Hájková, vdova po vrchním průvodci vlaků spol. stát. drah. — V pátek zemřel pan Heřma Inwald, obchodník v Praze. Pohřeb koná se dne o půl 11. hod. dopol. z israel, lázeňského dvora na hřbitov ve Strašnicích. — Pohřeb. Spisovatel, kritik a okresní tajemník pan Frant. Zak rejs byl včera o 5. hodině odpo- lední pohřben na vyšehradském hřbitově. Na po- slední pozemské cestě k trvalému odpočinku dopro- vodili tělesné ostatky zesnulého: starosta okresu karlínského p. dr. Pavlíček, starosta města Karlína p. cís. r. Ronz, členové osresního a městského za- stupitelstva pp. Demartini, rada Panl, bar. Derczenyi.
MUDr Šolín JUC Miloš Filípek Pánová Jarosl Rojar Novosad MUc Sojka Karel Štěpán Hubená Fischerův Voňka Jos Hájková Heřma Inwald František Zak rejs doktor Pavlíček Ronz Demartini Panl bar Brno Praha Olomouc Mořinka Čechy Mělník Bělohrad Žižkov Strašnice Karlín Karla Ferdinandov český univerzita Kario Ferdinandov vysoký učený KarlaFerdinandov Minerva
25 article
A. Lokay, dále předseda Umě ecké besedy p. Frant. Herites, ředitel vinohradského divadla p. F. A. Šu- bert, školní rada Škoda, prof. Hofmann, četní úřad- níci okresu a města Karlína, spisovatelé, žurnalist a j. v. V hlavní lodi chrámu vyšehradského vysta- vena byla kovová rakev, kol níž rozloženy nádherné věnce. Při obřadech pohřebních, kleré vykonal ka- novník P. Vaněček, sbor chrámový zapěl smuteční skladby. Po obřadech byla rakev snesena na no- sítka a průvod hnul se ku předu. V čele ubírali se cestaři okresu karlinského, nesoucí věnce, a cestou ke hrobu sbor pěl smuteční p'sně. — Z obci předměstských. Ve schůzi rady městeké v Žižkově konané dne 18. června po- ukázán k výplatě účet obce Král. Vinohradů znějící na obnos 910 K 88 h za udržování vodoměru a komon vodoměrných v r. 1906. Schválena pravidla o udělo- vání uhlí městským sluhům a zřízencům; uhlí roz- dělovati se bude dne 1. února a 1. zárí každého roku. Povolena stavba třípatrového domu v ulici Harantově Jar. Vohankovi. Usneseno, aby kabelu loni objedna- ného použilo se k výměně pásového vedení v ulici Prokopově od čp. 474 k čp. 150 a k odbočce ze třídy Riegrovy ulicí Závišovou do ulice Libušiny. Revisoři, určení ke kontrole dávky pivního krejcaru. pojistí se proti úrazu u Pražské městské pojišťovny.
A Lokay František Herites Šu profesor Hofmann P Vaněček Král Vohanka Prokopův Závišová Libušin Uma Karlín Žižkov Harantův Jar Riegrův ulice vinohradský divadlo Škoda městský pojišťovna
26 article
Vzato na vědomí, že okresní výbor v Žižkově jme- noval zástupcem svým v lázeňské komisi p. inženýra F. Matějovského. Převzat protektorát jubilejní slav- nosti pořádaně dne 7. července místním odborem Ná- rodní jednoty pošumavské v sadech na vrchu Žižkově. a povoleny odboru obvyklé výhody. Okresnímu hej- manství v Žižkově se k dotazu jeho sdělí, žes deporučuje, aby prodej zboží a pracovní doba v živ- nostech uvedených v čl. 1. místodržitelského nařízen ze dne 19. října 1905 č. 13.222 (obchody denní po- třeby života prodávající) byl povolen o nedělích vá- nočních, velikonočních a svatodušních v hodinách ranních nejdéle však do 9. hodiny dopol. Vyřízeno 56 záležitostí stavebních, hospodářských, správních a chudinských. — K národnostním poměrům u komise kanali- sační. Píše nám český inženýr: „Prager Tagblatt“ ze dne 20. t. m. přines pod tímto nadpisem delší článek, k němuž — jako dobře informovaní — můžeme od- pověděti následující: Článek není projevem „veřej- ného mínění“, nýbrž jen kamarádskou službou. Česko veřejnosti pravíme, že kanalisační komise skládá se ze sedmi Němců a pěli Čechů, předseda i místopred- seda-jsou Němci. Tedy natrno, že Němci nejsou zde nikterak „potlačováni“. Jestliže inženýři dnes u ka- nalisační komise zaměstnaní jsou z velké části Čechy nejsou tím vinni, nýbrž bývalý ředitel slavby dvorní rada Mrasick, který po většině ony inženýry kolem sebe seskupil, patrně proto, že v nich viděl sily, které může při vykonámí tohoto díla, jež v Rakousku bylo toho druhu prvním, dobře potřebovati. Proč si pan dv. rada Mrasick vybral českě inženýry, je na pohled záhadou, ovšem pro znalce poměrů snadno vysvětlitelnou. Pán, který onv řádky do „Pr. Tgbl.“
F Matějovský Prager Němec Čecho Žižkov Česko Čechy Rakousko Ná Mrasick
28 article
psal s dobrým úmyslem, aby na úkor vrchího inže nýra Čecha pomohl jistému inženýru Němci, který u kanalisační komise působí, zmiňuje se na konec zvláštní kvalifikaci tohoto pána. Patrně ji posu- zujo podle kvalifikace své, že se mu zdá tak zvláštní, My dobř víme, že sice společenská kvalifikace jeho mezi pražskými Němci je výbornou — ale jeho technická kvalifikace — kterou přec v prvé řadě potřebuje pro zastávaní vedoucího místa — posud se nikde nikdy neukázala, ačkoliv příleži- tosti k tomu bylo dosti. Dotyčný inženýr Němec, který již byl zaměstnán na staveništi veltrusském — tedy v krajině docela české — dnes jest stavebním správcem ve Štětí, tdy v krajině na jednom břehu německé a na druhém české. Ačkoliv již 8 let působ při kanalisační komisi, neměl posud příležitosti na- učiti se slova českého. Byl k nám jako inženýr přeložen z Korutan, není tedy ani český Němec,a působí u kanal. komise jen na základě jakési pro- tekce. Tomuto pánovi posud nikdo nikde při naši české povaze nevytkl, že neumí a nechce uměti česky, proto také pisatel, který je mu blízkým, nemusí se
Čecho Němec Štětí Korutany
29 article
tolik rozčilovati z národnostních poměrů u kanalisační komise. Musili bychom vak my spiše ríci: Divime se, jak je možno, aby ve veřejné službě v Čechách působil úřadník docela cizího statutu, který ani slov česky uměti nechce! Jestliže on — doufáme se zda- rem — řídí dnes stavbu ve Štětí, kde obyvatelstvo jednoho břehu je české a druhého německé — aniž by uměl slova českého — doufáme, že také čeští inženýři dovedou zdárně říditi stavby v německých krajinách při své znalosti jazyka německého. Zvláště když celá administrativa řídí se z Prahy a inženýr na stavbě sám má velmi málo právomoci k vyřizo- vání nějakých záležitostí se stranami. Je tam v prv řadě proto, aby přihiížel k provádění stavby podle schválených plánů. Poukaz na stavbu pražskouje nesmyslný — tato stavba není o nic větší nežli dvě obyčejná zdýmadla a není tedy možno, aby všichni inženýři komise zde byli zaměstnáni a aby na jich místa přijímaly se síly nové. Čeští inženýři by se také podobnému „dělení práce“ plnou silou opřeli, neboť nevíme, jak by přišli k tomu, aby svoji, z velké části hotovou a rozřešenou věc na papíře a technicky.
Čechy Štětí Praha
30 article
předávali nyní někomu, kdo přijde po nich, aby jen s rukama v klíně sklízel ovoce jejich práce. Kana- lisační komise i její úřadnictvo technické i adminí- strativní, bohdá již v tom složení, v jakém bylo. když těžkého úkolu se podjalo, zdárně provede úko svůj ke spokojenosti interesované veřejnosti. Pán- který ony řádky do „Pr. Tebl.“ psal, vyrostl jenz přílišného dobráctví českých, nadřizených inženýrů My však myslíme, aby se spíše staral o poměryu firmy Lannovy a nikoliv o poměry kanalisační ko- mise, do kterých mu celkem nic není. — Germanisace na c. k. st. dráze v Č. Budějo- vicích. Píše se nám: Nástupcem vrchního stavebního komisaře c. k. st. drah p. inž. Čížka, jenž byl z Č Budějovic přeložen do Písku, má prý se státi kovaný Němec Biedermann, který česky vůbec neumí byl prý k plzeňskému ředitelství přeložen jen proto aby se aspoň trochu česky naučil. Půjde-li to touto cestou dále, budou za nedlouho všichni vrchní úřad- níci železniční v Č. Budějovicích Němci. A uváží- me-li, že současně s odklizením českého úřadnictva šef stanice p. z Fodermayerů provádí velmi horlivi zarmanisaci v řadách personálu zřízeneckého a děl- nického, pak seznáme, že jest už nejvyšší čas, aby poměrům na nádraží česko-budějovickém byla věno- nána plná pozornost v kruzích českých poslanců.
Lannův Ing Němec Biedermann Č . Budějo Č Budějovice Písek Č . Budějovice
31 article
— Odhaloní pomníku Josefa Frankovského na hřbitově olšanském koná se dnes v neděli o 11. b dopol. U rovu promluví spisovatel JUC. Teichmann Pěvecký sbor zapěje sbory: Věno a Sladce dřímej Večer koná se pěvecko-hudební akademie za laska- vého spoluůčinkování pp. Rabasa, operního pěvce Procházky, Navrátila, Lva, Zdrůbeckého s choli pěveckého kvarteta. Výbor doufá, že veřejnost česká po 6 letech opětně ucti světlou památku vynikajícíh českého umělee-herce Jos. Frankovského. — Z Národní rady české. Za Národní radu če- skou byli přidělení účastnfkům všesokolského sletu z řad zástupců francouzského tisku pp. prof. Jindř.
Josef Teichmann Procházka Navrátil Lev Zdrůbecký Jos profesor Jindřichův Olšanský národní rada če
32 article
Hantich a posl. dr. Lad. Pinkas — Žádosti za připravení legitimace pro důvěrnou pracovní poradu zabraničního odboru Národní rady české se zahra- ničními Čechy, která konati se bude v sobotu 29. června o půl 9. hod. ranní v menší dvoraně Měšťan- ské besedy, zasílány buďtež kanceláři Národní rady české (Vodičkova ul. č. 20). — Ve čtvrtek 4. července jako v den národního svátku amerického uspořádána bude předáky Čechů amerických důstojná společná oslava v Náprstkově museu o 10. hodině dopoledne, načež pořádá tamtéž zahraniční odbor Národní rady české důvěrnou pracovní poradu s předáky Čechů amerických za účelem provedení účelné a ústrojné organisace českého živlu v Americe. — O přátelském večeru na počest Čechů amerických téhož dne večer v zahradě a přízemní dvoraně Měšťanské besedy v Praze, pořádaném zvláštním komitétem s cesto- vatelem panem Al. Svojsíkem v čele, podána bud zpráva později. — Učastníkům výprav ame- rických Čechů sděluje se poznovu, že do kanceláře Národní rady české došlo několik se dopisů, adresovaných na jednotlivé účastníky, z nichž značná část dosud nemohla býti pro neznalost bydliště adresáta odevzdána. Jeví se tudíž nezbytnost toho, aby veškeří účastníci adresy svoje v Prazei na českém venkově kanceláři její (Vodičkova ulice č. 20) v úřadních hodinách od 9 —12 a 3—7 h. (kromě neděle) sdělili. Taktéž jedině způsobem tímto může býti vyřízena celá řada došlých nejrůznějších dotazů na krajany americké se strany jejich přátel a pří- buzných.
Hantich doktor Lada Pinkas Čecho Al Svojsík Čechy Vodičkův ulice Amerika Praha odbor národní rada kancelář národní rada český Náprstkův muzeum kancelář národní rada
33 article
— Studentstvo o událostech v ErvěnicícE. Aka- demický odbor Národní jednoty severočeské svolal na včerejší večer do Konviktu veřejnou schůzi lidu. na které promluveno bylo o událostech v Ervěnicích. Po obsáhlé řeči p. K. St. Sokola promluvili pp. Čeliš. Tvrzický, Vrbenský, Machová a posl. Hubka, který sliboval, že události ervěnické budou poslancům pod- nětem k zahájení nejrozsáhlejší akce. Po rozpravě schválena byla resoluce, v níž shromáždění vyslo- vuje Čechům ervěnickým díky, za jejich statečné há- jení práv národa českého. Vyslovuje se dále požada- vek, aby ministři a poslanci čeští rázným činem uklidnili rozbouřené mysli. Veřejnost se žádá, aby neopouštěla českých menšin. Studentstvo pak slibuje. že v boji o práva svého národa bude státi vždy v prv- ních řadách. V rozpravě dotčeno bylo také hesle „Svů k svému!“ a tu obchodník pan Černý pochlubil se že v této otázce chtěl podvésti noviny a telefonoval dvěma listům nepravdivou zprávu, poněvadž ale do- tyčné listy zprávu tu neuveřejnily, činil jim řečník — Spolek českých žurnalistů koná zítra v pon dělí dne 24. června t. r. o 10. hodině dopol. mimo- řadnou valnou hromadu v malém sále Měšťanské besedy pražské. — Na pomník dru. Ednardu Grégrovi složili dále okresní výbor na Král. Vinohradech, v Žižkově v Slaném po 50 K, důchod města Slaného 20 K, ne- jmenovaný prostřednictvím p. dra. Václava Škardy 10 K, úhrnem 180 K. Další příspěvky jednotlivoů. korporací a spolků zaslány buďlež klubu národn strany svobodomyslné v Praze, aneb jeho tajemníku p. Jindřichu Kretšímu č. p. 1379—II. Komitét doufá, že zašlou nyní příspěvek mnozí, kteří tak do- sud neučinili a že sejde se potřebná částka, aby s mohlo počiti s postavením pomníku v době nej- bližší.
Sokol Čeliš Tvrzický Vrbenský Hubka Čecho Černá Grégr Král Škarda Jindřich Kretší Konvikt Ervěnice Machová Žižkov Slaný Praha
34 article
— Skvělý příklad vlastemecké obětavosti podal společnost navštěvující budějovickou pivnici p. A Kralíka v Celetné ulici, sebravši během tří roků přes 1000 K ve prospěch Ústřední Matice školské. — Nejtrvalejší a nejcennější upomínkou na 25 let práce Ustřední Matice školské jest jubilejní dar spisovatelů a výtvarných umělců českých, který přes nádhernou svou výpravu a vznešený účel, v jehož prospěch se rozprodává, nedošel takového rozšíření kterého pro ryze umělecký obsah svůj nejplnější mě- rou zaslouží. Cena knihy 5 K je poměrně velmi nízká. Každá česká knihovna veřejná i soukromá měla by jím býti obohacena. Nechť není jediného českého inteligenta, který by si spisu tak cenného nezaopatřil. Dílo toto, jakož i jiné publikace ma- tiční možno obdržeti v kanceláři Ústřední Matie školské v Praze-I., v Martinské ulici čís. 4 (prot kapli sv. Martina ve zdi). — Dary. K uctění památky zesnulé choti univer- silního profesora p. dra. Jar. Celakovského v Praze místo věnce věnovaly rodiny Svobodova a Papáčkova z Jičína místnímu odboru Nár. jednoty severočesk v Novém Světě 20 K. — Knihovně téhož odboru za- slal ředitel reálky z Nymburka p. Jos. Materna 10 svazky knib, dar to z části jeho jako příznivce če výtky.
Martino Svobodův Papáčkův Matern Celetná ulice Praha Jičín Nymburk
35 article
ských menšin a z části jeho přičiněním mezi svými známými sebraných spisů. — Pro Ústřední Matici školskou zaslal naší administraci pan MUDr. Vrat. Kučera za pořadatelský výbot v Píšťanech z pěve- cko hudebního večírku dne 19. t. m. odbývaného, vý- těžek 50 K. — Místo věnce na rakev p. Jos. Kafky, předsedy, darovala Okresní záložna hospodářská v N. Pace Ústřední Maticí školské 50 K. — Spolku »Do- mov pro děti opuštěné a osiřelé« věnoval k uctění pamálky zesnulého pana Antonina Nebeského, hosp. správce v Hoříně, pan rada zem. soudu Butta 10 K. — Literární dozvuk k slovácké slavnosti pražské. Komité slovácké slavnosti vydá informační agitační brožuru o Slovácích, která bude tištěna česky, fran- couzsky a esperantem a rozeslána bude po celé Evropě zdarma tisku, politikům atd. Schůze komitétu brožurkového v 6 hod., v pondělí v Radhošti.
MUDr Kučera Kafka Antoninus Slovák Píšťany Hořín Evropa Radhošť Butt 10 K
36 article
— Čechům v Ervěnicích. Další výkaz přispěvků, jež Čechové ervěničti přijali na fond určený k pod- poře akce za českou školu veřejnou: Ant. Šrédl (sbírka) Hůrsko K 22.50, Řem.-děl. jednota v Žatci K 66 92, městský úřad v Roudnici K 10.—, „Sokol“ v Benešové u Prahy K 10.—, Ferd. Hemzáček ve Svodavě K 20.—, městský úřad v Dobrovicích K 10.—, sbírka odboru N. J. S. v Lánech K 32.50, obecní úřad v Kněževsi K 4.—, obec Peruc K 20.—, obecní úřad v Novém Hradci Král. K 5.—, obec Zdice K 5.—, obec Čistá K 5.—, „Sokol“ ve Vídni, VI., Magdale nen- strasse 32, K 10.—, Beseda v Králové Hradci K 10.—, První záložna ve Vysokém Mýtě K 10.—, „Sokol“v Chlumci n. C. K 5.—, divadel. ochotníci sp. „Kollár“ v Polici n. M. K 4.—. Obnosy ty s upřímnými díky se kvitují. Veškeré dotazy zodpovídá Ant. Huml v Er- věnicích. V Ervěnicích, 27. května 1907. — Pro Čechy v Ervěnicích odvedeno Národní jednotě severočeské od těchto dárců: pp. hosté v re- stauraci p. Valty v Praze 11 K, p. Fr. Němec, maj. hotelu „Bavaria“, 2 K 56 h, nár. soc. organ. v Pra- ze—II. 10 K, personál firmy Prášek 2 K, čeští prof. středoškolští v Praze 20 K, pěv. spol. „Kos“ 24 K 70 h, „Dlouhý stůl“ u Patsche 20 K, „Mošnův stůl“ u Patsche 25 K, p. V. Jobka v Praze 2 K, nejmeno- vaný 8 K. — Dále složené příspěvky v závodě pana Čeňka Báštěckého v Praze, Lazarská nl.: p. inžený Mixa, velkostat, a zem. posl. ve Vel. Vsi 20 K. V.
Čecho Šrédl Hemzáček Král Kollár Antonín Huml Němec Mošnův Patsch V Jobek Báštěcký Mixa Ervěnice Žatec Roudnice Beneš Praha Dobrovice Lány Kněževes Peruc Nový Hradec Zdice Vídeň Magdala Hradec Vysoký Mýto Chlumec Čechy Praha 11 Francie Praha 20 Praha 2 Vela Sokol sbírka odbor N . J obecní úřad Bavaria Prášek 2 K
37 article
Richtr, soukr. úřad. v Praze 20 K 40 h, sl. M. Mej- stříková k uctění památky po zemřelé náčelnici „So- kola“ praž. sl. Anně Ptáčkové 1 K. — Společnost »Dlouhý stůl« v Patschově vinárně, Ferdinandova tř., uznávajíc velký mravní a národní význam V. sletu všesokolského pro myšlenku českou a slovanskou, odevzdal včera ve sletové kanceláři 250 korun s přáním, by k morálnímu úspěchu při- pojil se i zdar finanční. — Pensijní pojištění. V posledních dnech po- jistila u hlavní filiálky Moravských zemských po- jišťoven v Praze (Václavské nám. č. 49) své úřadniky na pense akciová továrna na strojená hnojíva a lu- čebniny ve Slaném a lesní správa velkostatku v Boru u Karlových Varů. — Folografická soutěž klubu za Starou Prahu docílila výsledku nad očekávání příznivého. Porotě, sestávající z pánů prof. J. Kouly jako předsedajícího, red. Fr. Dvořáka a malíře-umélce Viktora Strettia předloženo bylo k posouzení od 28 antorů 268 prací a shledáno bylo již při povrchním prohlédnutí, že převážná věfšina jich vyhovuje i nejpřísnějším poža- davkům jak po stránce umélecké a staropražské, taki fotografické. Ponévadž z příčiny značného počtu zna- menitých prací považovala porota za velmi nesnadno určiti práce nejvíce vynikající, usnesla se, že cenami i čestnými uznáními odměněni býti mají vždy jedno- tliví páni autoři za soubornou svou práci a že při tom vždy označena bude práce za nejlepší uznaná.
Richtr Ptáček profesor J Koula Dvořák Strettius Praha Patschův Ferdinandov třída Václavský já Bor Karlová Vary Francie Dlouhý
38 article
Po podrobném a důkladném problédnutí zaslaných prací přiděleny byly ceny jednomyslné takto: I. cenu obdržel autor kolekce, zaslané pod heslem „Památky staré . . .“ (práce Pohled na Šítkovskou náplavku v zimě a Svatý Václav na Hradčanské vyhlídce), II. cenu obdržel autor kolekce zaslané pod značkou kruhu proťatého třemi menšími kruhy (práce pohled do Fürstenbergské zahrady č. 1), III. cena přidělena práci zaslané pod značkou „Pobřeží“. IV. cená pracím zaslaným pod značk. kruhu s písmenou S uvnitř (pod- skalská radnice a dům „U velryby“), V. cena přisou- zena autorovi kolekce zaslané pod značkou „H“. Po otevření obálek shledáno bylo, že připadla I. cena panu Aloisu Klímovi, městskému technickému úřad- níku v Praze, II. cena panu Bořivoji Finkovi, tech- niku v Praze, III. cena panu Janu Kafkovi, stereo- typéru v Praze, IV. cena panu Janu Bechyňovi v Při- byslavi a V. cena panu Arnoštu Slavičkovi v Praze.
Václav Klím Finek Kafka Bechyně Slavičk Praha
39 article
Kromě toho uděleno bylo 5 čestných uznání a to au- torům prací, zaslaných pod značkami Omega pí. (č. 27. a 28), tři znaky města Prahy (č. b 511 a, b 533 b), albumin (č. 2), dobrá vůle za skutek (č. 22. a 17.), a Phnebus V. (na Františku). Poněvadž klub za Sta- rou Prahu hodlá práce k soutéži zaslané veřejně vy- staviti, žádá pány autory, aby mu práce ty na nějaký čas k disposici ponechali. Čas a místo výstavy budou ještě pozdějí oznámeny. — Speciální, výstava holubů, jakož i holubář- ských pomůcek a produktů uspořádána bude péčí I. sportovního klubu pěstitelů holubů v Praze a okoli ve dnech 9. včetně 11. listopadu v Praze. Vše bližší bude programy a v denních listech oznámeno později, ale jest v zájmu všech pp. pěstitelů holubů, kteří by vystavovati hodlali, aby přihlášku svou zaslali již nyní na jednatele zmíněného klubu p. Em. Lukeše, inženýra v Praze I., Anežská ul. č. 811.
František Lukeš Praha Anežský ulice Phnebus V
40 article
— Exkurse posluchačů o. k. vyšší průmysl školy z Pardubic navštívila včera za vedení svých profeso- rů novostavbu české grafické akc. spol. „Unie“ na Vy- šehradě, kterou provadí a projektuje zdejší firma Ing. Frant. Zvěřina. Velká tato tovární stavba jest jedinou svého druhu v Praze a zajímala svým moderním zaři- zením a použitím armovaného betonu ve všech pa- trech. Betonové práce provedla firma Herzán a Uhlíř v Praze. — Dívčí pensionát v Jungmannově tř. č. 3 ukon- čuje právě čtvrtý rok své činnosti. S potěšením možno konstatovati, že práce zde konaná setkává se se zda- rem a že ústav téší se stále větší přízni p. t. rodičů. Spravován jest osvědčenou ředitelkou a dvěma vycho- vaťelkami. V tomto roce měl ústav 27 chovanek, které vzdělávaly se buď v pensionátě samém anebo navště- vovaly přední pražské vzdělavací ústavy jako: Vyšší divčí školu, Čes. žen. výrob. spolek, Měšť. průmyslov. pokračovací školu a Ces. Domácnost. Zdravotní stav chovanek byl velice příznivý. V ústavé samém vyučuje se: konversaci německé, francouzské, anglické a vlaš- ské, dále hře na piano a žen. ruč. pracím. Přihlášky pro příští rok možno učiniti již nyní. Dotazy ochotně zodpoví ředitelka slečna Božena Žajícová.
Inga František Zvěřina Herzán Žajícová Pardubice Praha Jungmannův třída
41 article
— Zužitkování kalů vyrobených v čisticí slanici v Bubenči. Úkol, který obec pražská vzala na sebe prováděním soustavné jednotné kanalisace obc pražské a obcí sousedních v obvodu k odvodnění ustanoveném dle projektu c. k. místodržitelstvím schváleného, není ukončen tím, že projektovaná či- stici stanice v Bubenči pro tuto kanalisaci jest již dohotovena a v činnost uvedena. Nyní po dohoto vení této čisticí stanice nastává obci pražské další úkol, aby se postarala o neškodné odstraňovánía ukládání kalů, vyrobených v čisticí stanici. K tomu skutečně přihlíženo bylo v posledních letech, kdy k podnětu rady městské uvažovala městská kancelář kanalisační o tom, jak by se daly tyto kaly zužitko- vati. Poněvadž čisticí stanice leží při plavebním ka- nále, bylo přirozeno užití vodní dráhy vltavské k účelu dopravy kalů. Na tom pak spočívá jeden z projektů, který má za předmět dopravu kalů z či- sticí stanice v Bubenči do území mezí Nelahozevsí a Bukolem na dolní Vltavě, kdež kaly používány býti mají jako hnojivo k účelům zemědělským. O tomto projektu bylo konáno k žádosti rady měst- ské dne 20. a 21. června 1907 informační řízení místní, které řídil pan místodržitelský rada Filip za účastenství odborných znalců pp. dvorních radů dra.
Filip Bubeneč Nelahozeves Bukol Vltava
42 article
Gintla a dra. Pelce a stav. rady Macha, zástupce c. k. okresního hejtmanství slánského pana c. k. okres. hejtmana Schallera, zástupce c. k. poříční správy p. c. k. vrchního inženýra Machulky, zá- stupců zemědělské rady p. poslance Landy a pana inženýra Jánského, zástupců rady městské p. býv. náměstka starosty měst. radního Seiferta, pana obec. staršího Mag. Ph. Heritesa a pana mag. sekretáře dra. Pavlánského a zástupců městské kanceláře ka- nalisační pp. stav. radů Lindleye, Heinemannaa vrchního inženýra Ryvoly. Že projekt ten dochází uznání a pochopení v území, pro které má se usku- tečniti, svědčí nejen ochota, se kterou zájemníci při- cházeli zástupcům měst. kanceláře kanalisační při konání praci přípravných vstříc, nýbrž i hojná účast při samotném informačním řízení místním. Dostavili se k němu zástupcové v území tom ležících velko-
Gintl Pelc Mach Schaller Machulka Landa Jánský Seifert obec Heritesa Pavlánský Lindley Heinemannaa Ryvola