2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
17. dubna 1904. Číslo 107.
4
article
Rozumí se samo sebou, že toto vsunuti kraj-
ských instancí, zvláště krajských zastupitelstev
mezi okresy a zem neopomenul Plener podepřiti
také věcnými důvody.
Tato v českém sněmu nadhozená a při
rozpočtové debatě na říšské radě v roce 1889
dále rozpřádaná myšlenka (ryt. Kraus, Mattuš,
Plener) neusnula, nýbrž nabyla zcela určitého
výrazu, když nově nastolená vláda Körbrova
vyhledávala v r. 1900 jazykovými svými před-
lohami cestu, vedoucí ke smíru mezi Čechya
Němci. Mezi těmito předlohami nacházela se též
osnova zákona, týkající se zřízení krajských vlád
v království českém (příl. 605 k stenogr. proto-
kolům posl. sněmovny, XVI. sesse). Dle tohoto
projektu má v Čechách zřízeno býti deset kraj
ských vlád s krajskými hejtmany v čele. Sídla
těchto vlád byla by v Budějovicích, Chrudimi,
Chebu, Jičíně, Hradci Křálové, Liberci, Litomě
řicích, Plzni, Praze, Táboře. Krajské vlády pod
řízeny mají býti místodržitelství. Působnost kraj
ských vlád vyměřena zásadně tak, že mají př
vzíti působnost dosud místodržitelství přikázanou
v záležitostech, ve kterých jsou místodržitelstv
dnes první stolicí, byly by jí příště krajské
vlády, a zrovna tak byly by tyto vlády odvolae
stolicí v případech, ve kterých jest dnes touto
stolicí místodržitelství. V záležitostech, ve kt
rých krajské vlády byly by druhou stolicí, šel
by další instanční postup prostřednictvím místo-
držitelství k ministerstvu; jen v některých
v osnově výslovně vyjmenovaných záležitostech
— bylo jich vypočtěno 28 — šel by instanční
postup k místodržitelství jako k třetí stolici.
Plener
Kraus
Mattuš
Čechya Němec
Čechy
Budějovice
Chrudim
Cheb
Jičín
Hradec
Liberec
Litoma
Plzeň
Praha
Tábor
5
article
S jazykovými předlohami Körbrovými padla
i předloha o krajských vládách. Nikoliv i my-
šlenka sama. Když na podzim r. 1902 děly se
nové pokusy o dorozumění mezi Čechy a Němci,
postavili němečtí poslanci mezi své požadavky
znovu návrh na zřízení krajských vlád a mimo
to i samosprávných krajských zastupitelstev,
pokud možno národnostně jednolitých. I tento
pokus se ztroskotal, nikoliv vinou Čechů. Nej-
nověji přivedena byla otázka krajských správních
institucí znovu do proudu z německé strany.
když v letošním zasedání říšské rady před Ve-
likonocemi němečtí poslanci ve své odpovědi na
české požadavky prohlásili, že o těchto poža-
daveích mělo by jednáno býti v souvislosti s re-
formou správy v Čechách, opírající se o insti
tuce krajské; za podklad měla by prý vzata
býti dřívější vládní osnova o krajských vládách
a zároveň by mělo býti jednáno o nových samo-
správných krajských zastupitelstvech v Čechách.
Povede-li tento popud s německé stran
k nějakým určitým výsledkům čili nic, nelze
předvídati. Jisto jest ale tolik, že otázka obnovy
pokud se týče správní reformy bývalých krajů
i kdyby nepodařilo se ji tentokráte trvale uspo
řádati, nezmizí tak hned z pořadu jednán
mezi oběma národnostmi v Čechách.
Němec
Čecho
Čechy
6
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 16. dubna.
Z říše Vilémovy.
Lipský soud odsoudil manželku jednoho
poštovního úřadníka pro urážku císaře na čtyt
měsíce do vězení. Manželi jejímu dán byl nynt
pokyn, aby žádal za pensionování. Nad tím vrií
hlavou ale sám jistý list německý a táže se
»Což může tento muž za nerozvážný výrok
chytré své polovičky ?« —
Praha
říše Vilémov
7
article
Marchandova afféra.
Marchandův
8
article
List, kterýž poslal plukovník Marchand
řediteli »La Patrie«, kdež pak byl též otištěn
a v němž nalezlo ministerstvo vojenství záminku
k disciplinárnímu potrestání hrdiny fašodského
30denním vězením, zní takto:
»Pane řediteli!
Byl bych vám povděčen, kdybyste demen
toval informaci, kterou zajisté nedopatřením
»La Patrie« otiskla dle agence špatně inspiro-
vané nebo špatně zpravené; kdyby nešlo nežli
o lež, pohrdal bych jí prostě, ale lež ta jest
příliš tendenční, než abych mo h
váhati a nevyvrátití ji.
Záměr na sňatek, o němž se v šikovné
informaci té mluvilo a od něhož dávno bylo
již upuštěno, nemá žádné spojitosti s důvody
diplomatickými a vojenskými, kteréž uložily mi
jako čestnou povinnost, abych pobídl demiss
Osoba z mého okolí, jež prý poskytla dl
agence té onu informaci, neexistuje; osoba
informace jsou úplně smyšleny; ostatně nemám
žádného okoli. Díky temperamentu, jehož jsem
nabyl za éry podezřívání, jsem poněkud osa
mocen, ano jaksi vyděděn.
Jedovaté sdělení »Informace« úplně n
pravdivé od první do poslední řádky, nepravdivé
zvláště těm, kteří ho diktovali a kteří znají
lépe než kdo jiný pravdu, jest novým důkazem
oné vášně zhoubné, již Paseal nazval vášn
vyhledávati intence a jež až po samny vrcholky
moci působí strašné spousty ve společnosti naší
ten pak z těch, kdož vášní onou se řídí
kterýž dnes na mne mířil, ten ani již nevyhle-
dával, ten prostě vynalézal.
Marchand
Le Patria
9
article
Zakoušel jsem příliš dlouho již a krutě
ostracism, než abych se divil tomu, že nej-
jednodušším a i nejdůstojnějším činům měho
života přičítají se význum a pohnutky přímo
opačné pravdě; ale když již bylo rozhodnuto
ubiti mne morálně, měli aspoň míti tolik studu
a nemísiti v úsili své jméno a osobnost ženy.
jež té chvíle od Francie příliš vzdálena než
aby mohla protestovati. Takové důvody zne
úcťují ty, kdož jich používají a to v každém
čase a v každé společnosti.
Můžete dle toho posouditi, pane řediteli
jak právem jsem řekl, že jsem isolován, nebot
nemohu se přiblížiti nikomu, aniž bych sebe
i druhé vydal v nebezpečí pronásledování se
všemi jeho důsledky
Děkuje za otištění tohoto listu, za něž vás
formálně žádám, jsem, pane řediteli, atd.
Plukovník E. Marchand.«
Podle znění listu toho, v němž nemluv
Marchand o svých představených a v němž od-
mitá toliko pokus »civilních« přátel svých, uvésti
jej v nevážnost vylhanou zprávou — v dotyčné
informaci tvrdilo se, že Marchand chce vystou-
piti ze svazku vojenského ze zženštilých dů-
vodů, totiž aby mohl uzavříti pohodlný sňatek
a klidně utráceti jmění choti své — podle do-
svou.
E Marchand
Marchand
Francie
10
article
slovného textu dopisu toho lze posouditi nej-
lépe, byl-li dostatečnou příčinou, aby za otištění
jeho byla vyměřena jemu tak vysoká míra
trestu, jakým jest 30denní vězení, kteréž své
doby na příklad generálu Boulangerovi bylo
přisouzeno za to, když své velitelství na ven-
kově potají opustil, aby se zúčastnil v Paříži
tajné politické schůzky proti vládě tehdejší. Je
také otázka, zdaž při výměře trestu nebylo
třeba bráti aspoň nějakého ohledu na to, že
běží o muže, který o úspěch zbraní francouz-
ských a rozmach osadní politiky francouzské
zjednal si veliké zásluhy a že běží o pouhou
obranu proti útoku na čest osobní, kterýž právě
voják nemůže dle známých pravidel mlčky
snésti a proti němuž, jelikož učiněn byl ano-
nymně, neměl jiné zbraně, než veřejné vystou
pení. Nebylo-li však toho dbáno, běží jen a jedině
o vysvětlení, totiž že nynější vládci Francie po-
užili vítané a snad i nastražené příležitosti, aby
zbavili se populárního muže, o němž vědělo se.
že jeho hluboké smýšlení vlastenecké dávno již
příčí se kosmopolitické politice jejich. Ale zmýl
se možná šeredně: dle všeho Marchand vyjde
z vězení mnohem populárnějším, než byl dnes
a na poli politickém může se státi sám, opřen
popularitou svou, mnohem nebezpečnějším, než
jest dnes, kdy vojenský kabátee ukládal mu
zdrželivost největší.
Boulanger
Paříž
Francie
11
article
Možno říci, že nynější anglofilští a germano-
filští vládcové Francie armádu její zbavují zrovna
soustavně mužů nejzdatnějších, nejzkušenějšíeh
a nejzacvičenějších, jichž vojenským vědomostem
a vlastnostem klonila se i cizina. A to jen z ne
vraživosti politické, jež v každém nacionalisti
ckém smýšlení, v každém sebe slušnějším osvěd-
čení osobní samostatnosti zrovna chorobně vid
poruchu — kázně vojenské. Řadu mužů takových
odstraněných již před Marchandem, mohli by
chom vyjmenovati. Nyní odklizeni také admi-
rálové Biensimé a Reval, ač ministerstvo nepo-
dalo žádného důkazu, že by oni to byli, kteř
ve »Figaru« uveřejnili, zmíněné již odhalen
o zanedbávání loďstva ministrem Pelletanem
a ačkoliv ředitel »Figara« čestným prohlášením
dotvrdil, že jsou odhalení toho naprosto daleci
Leč na pouhou možnost, ano na pouhou dů
minku vystrnaděni také oni pouhým rozhodnutím
ministerským bez předehozího důkladného řízení
a vyšetření věci. Jaký div, že i listy, nesloužíe
nijak nacionalistům, tvrdí, že stalo se tak, aby
takorým aktem byl zastrašen každý admirá
a každý důstojník, který by chtěl před vyšetřu
jící komisí pověděti o pravém stavu námořnietva
pravdu. Vláda Combesova vůbec znamenitě to
nastrojila. Když nebylo pochyby, že sněmovna
pobouřena odhalením o nedbalostech Pelletano
vých, dá o své újmě stav námořnictva vyšetřiti
upokojila ji tím, že slíbila dosaditi sama nestran
nou komisi mimoparlamentní.
Marchand
Reval
Figar
Pelletan
Combesův
Francie
12
article
Sotva měla ale sněmovnu na dva měsíce
s krku, dosadila do komise své nejoddanějš
stoupence ve většině přímo zdreující a vyloučila
z ní zrovna staré a kritické zkoumatele po-
měrův námořních, pokud výtky činili. Svolala
pak komisi konečně k jedné schůzi — n
minulý úterek — kdež po frázovité řeči ministra
Pelletana nejoddanější stoupenec vládní Cle-
menceau podal přímo vyzývavý návrh, aby byly
zkoumány ne vady námořnictva — toť pravý
účel komise! — nýbrž pokroky, které toto
učinilo od r. 1894 (tedy i v létech, kdy Pel-
letan nebyl ještě ministrem). A návrh ten přes
odpor Doumerův a Choumietův byl také vět-
šinou komisní přijat. Hned na to se pak ko-
mise odročila až do 25. května. Zatím tedy
mohou nešvary v námořnictvu francouzském po
týdny bujel dál, nečinnost komise bude mu zá-
štitou, třeba na obzoru mezinárodním vyvstávaly
mraky, jež veli každému státu, aby měl pře
devším loďstvo svoje pohotově. Jen Francie.
čili vlastně jen pan Pelletan, nemá na spěch
Otázka kralovrahů v srbské armádě
V Bělehzadě, v dubnu.
(Pův. dopis »N. L.-)
Pelletan
Francie
13
article
Ve svém předešlém dopisu vyložil jsem vám si-
tuaci v olázce královrahů se stanoviska diploma tického.
Teď vám ji hodlám vyložiti se stanoviska politiky
vnitřní. Jestliže je spokojena diplomacie, nemá k tomu
země nijaké příčiny, neboť způsob, jakým tato otázka
byla rozluštěna, činí poměry horšími jako za pobytu
vrahů u dvora. Vláda zajisté od samého počátku
byla odhodlána, že neužije proti vrahům násilí, nýbrž
že je přiměje, aby dobrovolně ustoupili. Aby toh
bylo docíleno, bylo třeba učiniti jim ústupky a vláda
povolila vše, co mohla, aniž by se kompromitovala
vůči velmocem, aniž dbala, neuvádí-li v nebezpeč
vnitřní mír a blaho země.
14
article
Proto také vrahové opouštějíce dvůr žádali oká-
zalou náhradu v armádě. Damjan Popovič žádal ne
méně než velitelství dunajské divise v Bělehradě
jež zastával Mašin a pro toho bylo třeba uprázdni
místo náčelníka generálního štábu. Nuže, Mašín
zejmena Popovič byli co se týče stupně hodnosti níže
než mnozí důstojníci, kteří ačkoli byli v téže třídc
stáří jako Damjan, předhonili jej následkem větš
schopnosti. Nižší hodnost, ve které zůstával D. Po
povič, jest tím nápadnější, pomyslíme-li, že byl milcem
krále Milana i krále Alexandra až do jeho sňiatku
s královnou Dragou. Ukázali mi dokonce fotografi
krále Alexandra pod sochou bohatýra srbského Haj-
duka Veljka obklopeného potomními jeho vrahy, Vla-
denem Dorděvičem, Genčičem, Solarovičem (recte
Salzinger) a Damjanem Popovičem.
Takto byli dání na odpočinek nejlepší důstojníe
srbské armády, zejmena plukovník Živoin Mišič, býv
pobočník krále Alexandra, místonáčelník generálního
štábu, A. Lukič, velitel brigady pěchoty. Ohren Míilo-
jevič, velitel brigády jízdní, Isakovič, professor na
vojenské akademii a mnoho jiných. Jejich propuštěn
způsobilo nejvyšší nespokojenost nejen ve vojsku, alo
i v občanstvu, jež se obává, že armáda takto zůstane
bez hlavy.
Damjan Popovič
Mašín
Popovič
Damjan
Milan
Genčič
Solarovič
Salzinger
Živoin Mišič
Alexandr
A Lukič
Isakovič
Bělehrad
Ohren Míit
15
article
Zastupci cizích států byli tím rovněž vzrušen
a dali to na jevo vládě, jež aby se omluvila, před-
stírala, že tito důstojníci byli spiklenci. Nuže, není t
pravda, jsou toliko neodvislí, neschvalují čin ze dne
29. května a nedvoří se vrahům, s nimiž udržují tolik
služební styky. Plukovník Živoin Mišič byl povolán
v čelo generálního štábu po 29. květnu, což by se
bylo nestalo, kdyby byl vzbuzoval nedůvěru. Když
bývalý jeho představený, nynější ministr války Putnik
uváděl jej v úřad, oslovil jej řečí plnou chvály přede
všemi důstojníky a pravil, že bude mu ctí jako mi-
nistrovi, zachovat Mišiče v čele generálního štábu po-
kud bude ministrem. Nuže, teď on sám dal jejdo
výslužby na první podnět vrahů, aniž jen na oko
se pokusil vzdát se svého úřadu a k tomu ke všemu
zakázal mu nosit uniformu, jako ostatním důstojní
kům daným do výslužby. Co se týče plukovníka Isa-
koviče, byl dokonce soudcem v procesu proti dů
stojníkům, kteří se účastníli spiknutí v Niši.
Ještě pohoršlivější jest, že tu není nikoho, kd
by nahradil tyto důstojníky. Tak vystřídal Živoina Mi-
šiče Mašín, jenž nikdy ani chvíli nesloužil v generál-
ním štábu a následkem toho nezná ani nezbytné
prvky této služby. Rovněž není tu nikoho, kdo by
nahradil Mišiče a Isakoviče jako professory strategie
a opevňování na vojenské akademii, tak že chovanci
letočního posledního ročníku nedokončí ani svá studia.
Živoin Mišič
Putnik
Mišič
Živoin
Mašín
Isakovič
Isa
Niš
16
article
Obren Milojovič, jest nejlepší jezdecký důstojníkv
srbské armádě, jenž ani z daleka nemá sobě rovna
Není nikoho, kdo by ho nahradil, nemá-li brigádě
velet major. Již před tím, po 29. květnu, dáno do vý-
služby skorem 50 nejlepších důstojníků srbských, p
nynějších exekucích dostoupí úhrnná ciíra skoren
na slo.
I umírněné strany a jejich přátelé jsou překva-
peni. Ve společnosti členů, majících důležitý úkol ve
vládním ústrojí, mluvilo se o rozdělení vrchních ve-
litelstev pro případ války a označení jakožto velitelové
divisí generálové Srečkovič, Miškovič, Boža Jankovi
a plukovník Živoin Mišič, vesměs osoby, jež odsuzují
čin ze dne 29. května. Kdosi pronesl též jména ge-
nerálů Djukiče a Atamkoviče, kralovrahů a Damjana
Popoviče a všechna společnost, skládající se, jak jsen
pravil, z vlivuplných politických osobností, obdivo
vatelů 29. května, propukla ve smích.
Srečkovič
Miškovič
Boža
Janko
Živoin Mišič
Djukič
Atamkovič
Damjan Popovič
Obr Milojovič
17
article
Rozumí se, že mezi náčelníky kralovrahů všichn
takto nesmýšlejí. Tak plukovník pěcholy Petr Mišič
bývalý velitel 6. pluku, nyní professor vojenské akn-
demie, hlásá nové theorie, dle nichž stupně hodnost
a vědomosti nabyté neznamenají pranic. Podle něho
žádný podřizený není povinen poslechnouti rozkazu
svého představeného, shledává-li, že to jsou rozkazy
špatné a soudí, že šíkovalel dovede velet pluku právě
tak, jako plukovník-
O této věci měl prudkou hádku s plukovníkem
Isakovičem, jenž se zastával opačných zásad até
doby Petr Mišič se na něho hněval a to snad hlavní
důvod, proč Jankovič byl dán do výslužby. Týž Mišič
rád se obírá též jinými otázkami vědeckými a umě-
leckými. Tak kritisuje v kavárnách hlasitě hudbu
kterou prohlašuje za demoralisující, poněvadž jest
protidemokratická. Všichni musí mlčet, když mluv-
a na konec schválit jeho řeč, zejmena, jsou-li důstoj-
níci, jinak se vydávají v šanc hromobití vládnímu.
Vypravuje se mezi důstojníky, že tento Mišič byl
vyhlédnut za velitele sboru srbských dobrovolniko
pro válku rusko-japonskou. Jest pochopitelno, že za
těchto podmínek Rusko o ně nestálo.
Vaníčka.
Mišič
Isakovič
Jankovič
Vaníček
Rusko
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Odkaz německého millionáře. V Libere
zemřel, jak známo, jeden z nejbohatších něme-
ckých průmyslníků, bar. Liebig a odkázal svému
rodnému městu neméně než pět millionů korun
na fondech, nemovitostech a uměleckých sbír
kách. Daleko převážná většina tohoto dědietví
věnována tak zvanému nezvažitelnému veřejnému
dobru německému, onomu ciframi nedoložitel-
nému prospěchu, jaký vnímavý intelligent může
míti z požitku nádherné malířské galerie, jaká
může sestavena býti na příklad z děl uměleů
německých v Rakousku zrozených anebo z muse
umělecko průmyslových výrobků. Německý tisk
vzdal památce libereckého mecenáše salut, který
nenacházel se v žádném poměru s obnosem,
na jaký odkaz Liebigův ceněn a vypravil mu
ve svých sloupeích pohřeb, který lze sotva zvát
pohřbem první třídy i — zmlkl nápadně brzy
Příčiny vycházejí nyní na jevo. Se slzami ují
mají se Němci dědictví po bar. Liebigovi a hořký
pláč jich propukl včera v »Brix. Zigu.«, kterýž
netají »hořkým pocitem zklamání« z testamentu
textilního barona libereckého. Mezi millionovými
legáty, kteréž věrný syn města Liberce zanechal.
nenachází se ani jediný, jímž by obmyšlen by
nějaký německý Schutzverein, hořekuje moste-
cký schriftlajtr: »Odešel na věčnost jeden z nej-
bohatších a nejvznešenějších průmyslníků česko-
německých, jimiž se tak rádi vych lou-
báme (»protzen«) a nezanechal ni haléře pro
naše schutzvereiny . . . okolnost, že zemře
německočeský millionář, nejvíce vynikající ně-
meckočeský průmyslník a neměl ni haléře na
účely národní obrany, to musí naplniti všechny
vpravdě německy smýšlející Němce hořkosti.
Liebig
Liebigův
Němec
Brix
Ziga
Rakousko
Liberec
19
article
To jest již druhý případ během tří let. R 1902
zemřel továrník Heine, jeden z nejbohatších ně-
meckých průmyslníků pražských«, prohlašuje
pisatel žalozpěvu, »tehdáž očekávalo se vše-
obecně, že tento, v německých kruzích pražských,
zvláště na Vinohradech, až k byzantinismu ueií-
vaný německý Heine obmyslí v poslední své
vůli německé spolky velikými odkazy. Leč jaké
zklamání nastalo? Millionář Heine, kterýž zemřel
bezdělek, neměl ani knofliku pro spolek k vy-
držování německých škol . .. Jak vysoko stojí
nad námi Čechové! Ještě i na smrtelném
lůžku osvědčují svou bezmeznou oběta-
vost, kteráž celý národ ten jenom
ctí a vyznamenává«. Na to vypočítává
německý list odkazy jen za letošní rok Matici uči-
něné. Ruthův (50.000 K), Jandovského (50.000 K).
Černého (24.000 K) atd., vypočítává veliké
fondy Matice z odkazů Kandrtova (301.501 K).
Hein
Millionář Hein
Čecho
Ruthův
Jandovský
Černý
Kandrtův
Matica
20
article
Schnellova (204 653 K), Vojáčkova (82.000 K)
a praví: »Takovým způsobem pamatují obělavi
Češi, jichž jmění bylo vedle millionového ma-
jetku Liebigova přímo mizivým, své národní
organisace .. . Němci v Čechách mohli by
k Čechům ještě dlouho chodit do školy. Slovo
»obětavosť« schází v konversačním slovniku
Němců v Čechách, za to se tam shledáváme
důkladně s lakotou«. Neuvádíme zajisté
tento úryvek z německého nekrologu za něme-
ekým millionářem pro uznání, jakým zahrnuje
německý list nepopíratelnou národní cnost české
duše, svědčící národnímu idealismu v lidu našem
hluboce vkotvenému. Pro lásku k českému pů-
vodu, z teskných obav o budouenost národa,
jaké je překvapily mnohdy v posledních hodi-
nách života, zapsali se tito zdární synové ná-
roda, kteří pravidelně sumy odkázané vlastníma
rukama a přičinlivostí vydělali, do svaté pamět
české, nikoli pro cizí uznáni. Co se týče něme-
ckých millionářů a jich nevšímavosti k t. zv
»schutzvereinům« německým, lze ji bez valné
úhony jich památky snadno psychologicky vy-
ložiti. Lidé tito stáli pravidelně velice blízko
švindlu, provozovaném s obranou domněle ohro
žených národních zájmů německých a viděli
mu až na samé dno. Bylo by směšno, kdyby
Němci tvrdili, že umíraji s obavami o budou-
cnost svého hýčkaného, všemi možnými privileji
a výhradami i nadprávími obmyšleného plemene
Schnellův
Vojáčkův
Čech
Liebigův
Němec
Čecho
Čechy
653 K
21
article
v Čechách. Činiti poslední pořízení ve prospěch
lži a podvodu, to snad se zdálo mnohému
z nich obtížení duše smrtelným hříchem v ho-
dině smrti . ..
— Nová disciplinární opatření proti ne-
německým posluchačům vídeňských vysokých
škol. Rektor vídeňské university dv. rada prof.
dr. ryt. Escherich žárlí patrně na slávu pražské
německé magnificence dv. rady Rabla i hledí po
stupínkách vyšinouti se na výši, na níž Vir
chowův zeť skočil jedním giganiickým rozma-
chem. Nemine dne, aby rektor Escherich ne-
utáhl popruh zlaté akademické svobody poslu
chačům neněmecké národnosti a předvčerejší na
kročení rektora vídeňské techniky proti neně-
meckým vyhláškám na universitním prkně při
mělo rektora Eschericha k drakonickému zo
stření disciplinárních předpisů s nevysloveným
avšak netajeným ostřím proti slovanským a vlaš
ským posluchačům university. Nemoha rozbíti
srozumění slovansko-vlašské lichocením vlašským
studentům a vnadami vlašskou universitou, při
kročil Escherich k zlomení odporu neněmeckýeh
národností na universitě nařízením, které činí
každé národní hnutí Neněmců na universiťě ne
možným. Jeho výnos včera v tom směru publi-
kovaný zavádí výminečný stav, hotové stanné
právo proti všem, kdož by se jakýmkoliv způ
sobem provinili proti buršáckým privilejím. Na
řizujeť okamžité sestavení zvláštní professorské
trojčlenné komise vyšetřovací s urychleným trest
ním řádem, která musí na každé udání prů-
během 48 hodin povolati vinníka k útrpnému
právu akademickému, jehož jednání jest co
možno stručné n neveřejné. Nedostaví-li se de-
linkvent, propadá právu. Protokol musí býti co
možno stručný a průběhem dalších 48 hodi
profesor
doktor
linkvent
Čechy
univerzita dv
22
article
musí býti pronesen rozsudek, v případech loh-
čích může jednati rektor o své újmě v doroz-
umění s jediným řádným professorem. Odvolá-l
se studující z nálezu, je-li mu to totiž dovo-
leno, nesmí před vyřízením rekursu na půdu
universitní ani vstoupiti. »Takovýmto opatřením,«
končí rektorské iradé, »jest poskytnuta možnos
rušitele klidu ihned odstraniti z university. V tom
leží napomenutí všem studentům, aby zdrželi se
všech demonstrací, pobuřování anebo do konce
násilí, poněvadž by jinak přikročeno bylo ihned
k vyloučení z university.« Aby nebylo o tom
nejmenšího klamu, proti komu namířeno toto
zostření disciplinárního řádu, vydal rektor sou-
časně hned druhý výnos, v němž se obrae
proti »zamýšleným pokusům neněmeckéh
studentstva v barvách a odzna-
cích dostaviti se na půdu akade-
mickou, čímž prý by nejen nuzně zjednaný
klid porušen, ale také německý cha-
rakter vídeňské university zniče
byl. Právo barvy a odznaky nositi zůstane ob-
mezeno na ony studentské spolky, kteréž práva
toho požívaly již koncem zimního semestru
Nová povolení nebudou udělena.
Naproti tomu zakazuje rektor návštěvu univer
sity v takových krojích a odznacích, jaké dosu
noseny nebyly.« Úmysl je zřejmý, ozvěna po-
ličku zasazeného neněmeckým studentům uni-
versity vídeňské široko daleko se rozléhá. Nen
pochyby, že chystané akci neněmeckých po-
slanců na říšské radě proti znásilňování neně-
meckých národností na vídeňské universitě bude
dodáno nového rozhodujícího podnětu tímto fer-
mano. Neněmeckým studentům ukazuje se pak
takovým způsobem cesta z Vídně do Prahy
zejmena slovanšti studenti neměli by ani oka-
mžikem váhati a nastoupiti cestu do slovanské
české náruče pražské almae matris, což by bylo
nejsprávnější a nejpádnější odpovědí na poslední
výnosy Escherichovy!
Escherichův
Nen
Vídeň
Praha
23
article
— Projevy ruskému národu. Usnesením
městské rady vlašimské ze dne 14. t. m
osvědčuje se národu ruskému nejupřímnější
účastenství v jeho velkém zápase a hluboká
soustrast nad ztrátou admirála Makarova, který
ne v boji bohatýrském, ale způsobem zákeřným
byl usmrcen. Kéž podaří se brzy bratrskému
národu slovanskému vítězně odraziti úskočné
Asiaty a zachrániti opětně křesťanský svět, jako
se před tím stalo jím mnohokráte ! Starosta
J. Němeček. — Obecní zastupitelstvo král. města
Kolína usneslo se v zasedání svém ze dne
9. dubna t. r. projeviti bratrskému národu ru-
skému své nejvřelejší sympatie a přeje zdan
ruským zbraním v boji proti všem nepřátelům
Slovanstva. V Kolíně, dne 11. dubna 1904.
Dr. Jelínek, purkmistr. J. Mojžíš, městský radní.
— Městská rada v Březnici zaslala
toto osvědčení: »Gorodskaja duma, Petrohrad
Městská rada v Březnici vyslovuje bohatýrskému
národu ruskému svoje nejvřelejší sympalie. Pro
zdar zbraní mirumilovné bilé Rusi bijí srdce
naše. Slovanstva orel bílý navždy nechť zastaví
hrozivé nebezpečí záplavy nepřítelem, kterýž
zákeřným způsobem porušil základní pravidla
práva mezinárodního a napadl v míru klidnou
Makarův
J Němeček
doktor
Jelínek
Kolín
Březnice
Petrohrad
24
article
Rus. Nechť úplné vítězství jest chrabrým ru-
ským zbraním čackému národu a mírumilov-
nému vládci údělem ku posílení všeho Slovan-
stva, na zmar škůdcům jeho. M. Tomek, sta-
rosta.« — Městská rada v Holicích
zaslala hraběti Kapnistovi, velevyslanci ruskému
ve Vídni, tento projev: Vykonávaje jednomyslné
usnesení městské rady v Holicích projevuji
bratrskému národu ruskému ve chvíli, kdy proti
vznešenému gosudaru národem japonským válka
na dálném východě vyvolána byla, své nejvře-
lejší sympatie a vyslovuji vrouci přání za ví-
tězství zbraní ruských. Bůh žehnej národu
ruskému i šlechetnému caru a statečným vojí-
nům ruským. Dr. Hofman, starosta. — Pe-
trohradská městská rada žádá čá-
slavskou městskou radu, by přijala
nejupřimnější dík za vřelou účasť s ruským
sídelním městem v zápase s asijským nepří-
telem. — Rady král, města Rakovní ka
došel telegram: Na rozkaz petrohradské městské
rady prosím, abyste přijal a vyřídil zastupitel-
stvu města Rakovníka vřelý dik za účastenství,
vyjádřené předními muží šlechetného národa
českého při příležilosti války s Japonskem.
Starosta města: Leljanov. — Městská rad
v Kyšperku usnesla se vysloviti konsulátu
veleřiše ruské ve Vídni jednomyslně, že blaho-
přejné pocity, jež pro úspěchy slovanských zbrani
na dálném východě chová celý český národ,
srdce i mysl veškerého obyvatelstva kyšperského
plně ovládají. Starosta: Vepřek.
— Praha českému Národnímu divadlu
v Brně. V jednom týdenniku moravském bylo
oznámeno, že z Prahy dáno bylo dosud na
M Tomek
Kapnist
bůh
doktor
Hofman
Rus
Vídeň
Holice
Rakovník
Japonsko
Kyšperk
Vepřek
Praha
městský rada
Rada král
český národní divadlo v Brno
25
article
stavbu českého Národního divadla v Brně pouze
7413 K a činěny z toho jisté vývody. Zpráva
i vývody jsou naprosto nepodstatné.
Neboť pouze při nynější sbírce letošní, která
stále pokračuje, složeno jest již 24 014 K 65
hal.; kromě toho však do března t. r. dilem
složeno dílem upsáno bylo v Praze a městech
sousedních 92 298 K 31 hal. Dala tedy Praha
doposud 116.312 K 96 hal. Praha sama dala
i podnět ke sbírkám na stavbu českého
Národního divadla v Brně tím, že Družstvu
Národního divadla v Praze věnovala k tomu
účelu jako první dar 20.000 K. Mimo toz
okresů českých v království českém dílem slo-
ženo dílem zabezpečeno již nyní na 300.000 K.
Brno
Praha
český národní divadlo
český národní divadlo v Brno
národní divadlo
26
article
Jest tedy přenáhleno a neprospěšno šíření po-
dobných zpráv lichých, jakož činí onen ty-
denník moravský. Nanejméně jest na místě
porovnávati příspěvky, složené svého času Mo-
ravou na české Národní divadlo v Praze s při-
spěvky Prahy a království českého na české
Národní divadlo v Brně — nehledě k tomu, že
i to srovnávání jest naprosto nepři-
padné a pravdy postrádajicí! Pr
tom arci dlužno sobé vřele přáti, aby nynějšl
sbírka v Praze a v městech sousedních postou-
pila dále k výsledku ještě většímu, než dosud.
Jako při prvním Národním divadle v Praze, tak
při druhém Národním divadle v Brně jda o věe
celého národa a nutno ji proto odevšad a
zvláště z Prahy podporovati co možná nej-
— Z Mladé Boleslavi. (Telefon. zpráva.)
Ve schůzi okresního výboru, konané dne 15.
dubna t. r. v Mladé Boleslavi za předsednietní
poslance p. Papouška, usnesl se výbor k ná-
vrhu pana Dědiny na projevu za zdar a kýžený
výsledek zbraní ruských. Dále připojuje se okr.
výbor k protestu rady král. hl. města Prahy
proti opomíjení práv českých při obsazování mlst
úřadnických.
— Nespravedlivé obsazování míst úřad-
nických. Ku projevu, přijatému na protestní
schůzi, Národní radou s radou král. hl. města
Prahy dne 27. března 1904 pořádané, ve př-
čině pronásledování českých úřadníků připojily
se dále: Městská rada v Karlíně; městská
rada v Hlinsku; městská rada v Novém
Městě n. Metujl; okresní výbor ve Stra-
konicích; okresní výbor v Polici n. Me-
tují; městská rada v Jindř. Hradei;
městská rada v Hořicích; rada města Tře-
boně; městská rada v Litomyšli; městská
rada v Berouně; okresní výbor v Rych-
nově n. Kněžnou; městská rada v Miro-
vicích; okresní výbor na Král. Vino-
hradech.
— Padlá záložna v Čechách u Prostějova.
Papoušek
Dědina
Král
Praha
Mladá Boleslav
Karlín
Hlinsko
Stra
Jindřichův
Hořice
Litomyšl
Beroun
Rych
Mira
Čechy u Prostějov
národní divadlo
národní divadlo v Brno
národní divadlo v Praga
rada s rada král
27
article
Už jsme podali krátkou zprávu o velikém deli-
citu, jenž byl objeven v této záložně. V několika
dnech bude možno podati podrobnější zprávy o
příčinách úpadku ústavu toho, jenž, bohužel,
lvoří článek ve velikém řetěze zničených svě-
pomocných podniků našich na Moravě. Dnes
chceme jen poukázati na smělost, s jakou kleri-
kálové vrhají úpadek tento na vrub moravské
strany lidové. V pravdě řízení záložny té po
dlouhou řadu let bylo v rukou obvodního lékaře
Kroutila a jeho pomocníků, kteří byli známými
předáky a agitátory strany klerikátní. Ze strany
těchto předáků záloženských se vždy kuly intriky
při volbách obecních, zemských atd. proti straně
lidové (mladočeské), jež jest representována ny-
néjším představenstvem a personálem a dělní-
ctvem továrny Smekalovy. Antonin Kroutil ve
sva nenávisti oproti pokrokovějším lidem do-
konce při volbách do komory lékařské hlasoval
proti kandidátům českým, neboť to byli mužové
svobodomyslní a spojil se s Němci, jimiž byl
také kandidován. Všeobecně jsou známy v kraj
jeho intriky, jež i s pomocí svých protektorů
úřadních proti svobodomyslné straně osnoval
V záložně strhl na se vše: byl ředitelem i kon-
trolorem; a vedl to tak, že při vkladech ko
550.000 korun jest schodek asi 340.000 koruny
přihlášek členských vůbec neprováděl; záložn
tedy vlastně nemá členův! Bilance však uka-
zuje 18.000 K závodních podílů a 24.000
reservního fondu. Ze zápůjček hypotekárníeh
a směnečných, jež vykazoval v bilanci částkoe
450.000 K, zbylo skutečně pouze 260.000K.
Už před několika lety poukazovali občané z Čech
hlásící se ku pokrokovějším stranám, na nesror-
nalosti v záložně, ale byli Kroutilem ještě pre-
následováni. Sanace uchopili se nyní vkladatelé
sami, o čemž podáme brzo zprávy určitější.
— Klub národní strany svobodomyslné.
Kroutil
Smekalův
Němec
Morava
Čechy
28
article
Pracovní komise živnostensko-
obchodní pojednala ve schůzi své, konané
dne 15. t. m. za předsednictví pana poslane
P. F. Krejčího o pracovním programu
ohledně pojišťování živnostenského. Podrobný
návrh na základě předchozích schůzi pracovnl
komise vypracoval poslanec p. Jos. K rejčík
Debaty se zúčastnili poslanci pp. prof. dr. F.
Fiedler, V. Březnovský, F. Kratochvíl a p.J
Papež, načež návrh p. J. Krejčíka sehválea
Program ten obsahuje šest částí a pojednán
bude o něm v příští schůzi klubovní, ve kleni
položí se na jednací pořad: Rozhovor o pojišto-
vání živnostenském, ke kterému promluví pos
pp. F. Kratochyil a J. Krejčík.
— Kluby občanské. Klub voličt
novoměstských koná v pátek ds
22. dubna o 8. hod. več. v dolejším velkén
sále restaurantu Choděrova na Ferdinandovět.
klubovní členskou schůzi, kteráž bude opěnn
se zabývati otázkou živnostenskou. Na program
nalezá se rozhovor »O poměrech řemesl
a jeho svépomocných úkolech«, je
zahájí obecní starší a člen obchodní a živno-
stenské komory p. Frant. Chadima.
— Přednášky René Henryho v Pran
Dovídáme že, že mladý publicista a polalé
franc uzský pan René Henry, známý un
svými spisy a články o otázkách světové p
liky a najmě o věcech českých, hodlá v drk
polovici května uspořádati v Praze několik ka
ferencí. Pan Henry, jenž patří nejen mezi nei
nadanější politiky mladé generace francouz
a jenž tak rychle vyšinul se mezi přední p
tické spisovately a novináře v Paříži, je jednir
z nejhorlivějších přátel národa českého. Jena
jeho brillantnímu péru i jeho výmluvnostíd
kujeme, že české věci jsou tak značně šiřen
ve veřejnosti a tisku francouzském. Jako spolo
pracovník velkých žurnálů a revuí, zejmeu
„La Republigue Frangaise', „Liberté“, „L' Eelain
prokázal nám velké služby a svou znamenie
knihou »Otázka rakousko-uherská« nedávnov
profesor
doktor
F Fiedler
V Březnovská
F Kratochvíl
J Krejčík
Kratochyil
Choděrův
František
Chadim
René Henry
Henry
Libertý
L Eelain
Praha
Paříž
Jena
Le Republigue Frangais