ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 139fb370-7729-11dc-95d3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 60 celkem · entity: person 24, work 13, place 61, org 20
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělství
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průmysl
5 masthead Finančnictvá
Finančnictvá 510.— 500.—
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 206. ze dne 28. července 1907.
7 article
K otázce změny tarifů severní dráhy Ferdinandovy. Nejdůležitější otázka, souvisící s postát- něním severní dráhy Ferdinandovy, totiž změna tarifových její poměrů, má býti výdejem nového, t. zv. »generálního nákladového tarifu c. k. státních drah«, jenž nabýti má platnosti dnem 1. srpna t. r., meritorně vyřízena. Sou- dilo se předem důvodně, že dosavadní ta- rify severní dráhy, přes to, že nejeví (vlivem výkonu výsostního tarifního práva, státu vůči severní dráze příslušícího) oproti tarifům státních drah podstatných úchylek, nemohou po postát- nění býti ponechány trvale v platnosti, nebot právě sítě severní dráhy stvořily po postátnění svém střed velkého komplexu státních drah a jest tudíž z důvodů nutné tarifové jednot- nosti třeba, aby tento nově utvořený střed stát- ních drah pojat byl do stejného sazebního ba- remu, jaký mají linie ostatní, totiž severo- východní (haličské a bukovinské) i západní sltě státních drah. Předním důsledkem postátnění severní dráhy po stránce tarifové bude tedy, jak již zástupce ministerstva železnic v posledním (červnovém) zasedání státní železniční rady oficiálně pro hlásil, převedení sazebního barému c. k. stát drah na hlavní trati postátněné severní dráhy t. j. dovozné sazby c. k. státních drah pro t- rifní třídy normální (tř. I., II., A, B, atd.), jakož i sazby tarifů výjimečných
Ferdinandův
8 article
(I., II, III. atd.) nabudou platnosti i na hlav- ních tratích severní dráhy. Z prostého převodu sazeb tříd normálních nevzejdou pronikavé změny, ježto, jak po- dotknuto, dosavadní sazby severní dráhy po- hybují se, konstruovány jsouce dle stejných sazbotvorných zásad, skoro na témž niveau jako sazby drah státních. Nepatrné změny po vstanou z poněkud rozlišeného způsobu tvorby sazeb co do kilometrických pásem. U c. k. státních drah tvoří se totiž sazby jednotně pro t. vz. pásma »myriametri- cká, t. j. sazby platí vždy jednotně pro pásm od 10 km. a to tím způsobem, že sazba vypočilaná na střed dotýčného pásma, plat zásadně pro celé pásmo; na př. sazba na 15 km. plati pro vzdálenost pásma od 11 do 20 km.; sazba na 25 km. platí na pásmo 21 — 30 km., sazba na 85 km. pro pásmo 81 — 90 km. atd.
km
9 article
Tarify severní dráhy tvořeny jsou oproti tomu kilometricky, toliž sazby vypočítávány jsou zásadně na každý kilometr zvlášt. Při této sazbotvorné diferenciaci vzniknou ovšem tím, že sazby severní dráhy Ferdinandovy budou - tvo- řeny nyní úplně stejně jako na ostatních tratích c. k. státních drah, opróti statu quo určité úchylky, jež jeviti se budou v tom, že dle toho, bude-li spadati vzdálenost do 1. neb do 2. polovice určitého myriametrického pásma, nastane malé zvýšení neb snížení dosavadních sazeb. Znázorněny praktickým příkladem, jeví se příslušné rozdíly takto: sazby tř. C. dosavadní sazby tř. C. severn dráhy: c. k. stát. drah 51 km. = 32 haléřů (—2 haléře 52 » =33 » (—1 , 53 » =33 » (— 1 54 . =33 » (—1» 50—60km. = (tvořeny na 55 km.) 34 hal. 5e . =34 „ — 57 » =34 » 58 , =34 , 59 . =35 » (+1 60 =35 » (+ 1 To znamená: převede-li se sazební barém c. k. státních drah na trati severní dráhy Ferdi- nandovy, nastane při třídě C. na vzdálenosti 51 až 54 km. zvýšení o 1 až 2 haléře; sazby na vzdálenost 55 až 58 km. se nezmění, sazby na vzdálenost 59 km. a 60 km. se zlevní o 1 haléh na 100 kg- Jak působiti bude tato sazbotvorná změn v celku, vynikne ze srovnání některých důle- žitějších sazeb na rozličné vzdálenosti a tarifn třidy. Na př.:
Ferdinandův km +1 60 kg
11 article
třída c
12 article
vzdál. sev. dr st. dr.
13 article
sev. dr.
16 article 400 179
400 179 Pronikavěji než. u normálních sazeb tříd- ních působiti bude záměna t. zv. »tarifů výminečných«, jimiž vyrozumívají se snl- žené sazby na určité skupiny zboží. Změna bude pronikavější proto, ježto vý- jimečné sazby obou drah jeví vzájemně dosti značné úchylky; že způšobí úchylky tyto tu zlevnění, tu zdražení dopravy oproti statu quo, jest při rozmanitosti výjimečných tarifů samo zřejmo. Co se dotýče jednotlivých výjím tarifů, nastínil zástupce vlády v posledním se- zení státní železniční rady změnu asi takto : výjimečný tarif I. sev. dráhy Ferdinan- dovy (na uhl!) dozná při záměně stejnojmen- ným výjim. tarifem stát, dráh nepatrného zvý- šení, nepadajícího vzhledem k cennovým rozdl- lům v prodeji uhlí na váhu. Výjim. tarif II. severní dráhy (na dříví dozná, co se týče depravy dřeva palivového celulosového, na vzdálenosti větší než 40 km. záměnou přípojkových sazeb státních drah znač- ného snížení. Výjim. tarif. III. sev. dráhy (na rozličné suroviny, jako vápno, zem, rudy, cihly atd.) bude nahražen obdobným výjim. tarifem I. c.k. st. drah, což bude míti na vzdálenosti až as do 200 km. zvýšení až do 10 h za 100 kg *) Srov. můj článek: »K červnovému za- sedání státní železniční rady« v Zeměd zpráv. č. 13 1907.
km kg
17 article
zápětí; ministerstvo však přislibuje, v případech prokázané potřeby, povoliti pro dobu přechodní patřičné slevy. Co se týče výjim. tarifů IX. a) a IX. b) sev. dráhy (na cukrovku a odpadky z ní) ne- nastane přes to, že předměty tyto zařaděny budou do výjim. tarifu I. a II. c. k. státních drah, zvýšení sazeb, ježto refakce stát. drah, na tyto předměty platné, budou rozšířeny i na severní dráhu. Dodati dlužno, že s převedením barému stát. drah na trati severní dráhy bude na této zaveden i t. zv. staniční po- platek. Po stránce tarifopolitické jevís býti nejdůležitější otázka propočítání sa- zeb, ježto právě od způsobu jeho provedení bude záviseti, zda a jaké nastanou přesunyv tarifových poměrech velkých oblastí zeměpisně dopravních. Při řešení její běží totiž o to, zda splyne tarifově severní dráha s ostatními sítěmi státních drah úplně, aneb jen částečně av tomto případě, do jaké míry. Úplné tarifové splynutí by nastalo, kdyby vyhledáním některého nového transitního bodu na západ způsobeno bylo tarifové sjednocení severní dráhy se západními sítěmi státníeh drah, neboť směrem na (severo)východ spojena jest severní dráha tarifově se státními drahami již od 1. ledna 1905 v několika transitních stanicích (v Krakově, Oswietimi, Kalwaryjia Saybuš-Žieweci).
Krakov Oswietim Kalwaryjia SaybušŽiewece
18 article
Těmito novými transitními body měly se státi jednak Vídeň, jednak dle resolučního návrhu Kaftanova, pojatého do zákona o postátnění soverní dráhy — Zellerndorf, sta- nice tato peážováním spojovací trati Zellerndorf- Sigmundsherberg. Propočitávání sazeb, vyznačující se stupňovitým poklesem sazebních jednotek s při- bývající vzdáleností, způsobilo by velmi značné zlevnění ve vzájemné dopravě západní ch státních drah se zeměmi, protnutými tratěmí severní dráhy a severovýchodních státních drah, tedy zvláště s Moravou, Slezskem, Haličí a Bu- kovinou. Z toho vidno, že by geograficky neobme zené propočítávání barému stát. drah mělo v zá- pěti značné tarifové přeměny a tudíž i přesuny ve výrobních poměrech velkých dopravních území, takže opatření toto, z přirozené povaby věci — z postátnění sama — ovšem vyplýva- jící, nehledě ani k důvodům povahy finanční vybízelo již předem k největší opatrnosti.
Kaftanův Vídeň Morava Slezsko Halič
19 article
Zvláště bylo by vytknouti, že slevy, po- skytnuté ve formě propočítaných sazeb, ne zůstaly by vzhledem ku platným ustanovením nasich obchodních smluv se sousedními státy obmezeny na domácí výrobu, nýbrž přišly by vhod i dovozu cizozemských výrobků, aniž by cizozemské dráhy byly povinny poskytnouti z to nějakých kompensačních výhod výrobkům našim. Mohlo by se tu zvláště poukázati na důležité pohraniční stanice sev. dráhy cisaře Ferdinanda: Oswietim, Dziedicz, Bohumín, Opavu, které by sice vnikání německého zboží do Ra- kouska prostředkem propočítaných nízkých sazeb na velké vzdálenosti usnadňovaly, oproti tomu by však pruské státní dráhy rakouským výrobkům nepřišly stejnou měrou k dobru, any jednak jejich normální tarify jsou tarify kilometrické, na všechny vzdálenosti sazebně stejné, jednsk právě vytknuté stanice pohraniční nejsou pojaty do důležitých určitých tarifů výjimečných, ja- kožto tarifů staničních konstruovaných. Jsou t na př. vyj. tarify král. pruských státních drah na denatur. sůl, na surový vápenec, uhli ka- menné a hnědě, železo a ocel, zboží železné a ocelové, len, konopí atd.
Ferdinand Oswieti Bohumín Opava Dziedicz
20 article
Úvahy tyto, jakož i daná situace dopravně- politická — zejména okolnost, že mnoho důle- žitých drah s nejrozmanitějšími poměry tarit- ními jest posud v majetku soukromém — při- měly asi vládu k tomu, že rozhodla se propo- čítání sazeb provésti prozatím jen s určitým ob- mezením: dle prohlášení, jež učinil zástupce vládní v posledním sezení státní železniční rady, budou se totiž sazby propočítávati v dopravě vnitrozemské pouze ve styku se stanicemi moravsko-slezské sítě c. k. stát. drah (obvod c. k. ředitelství stát. drah v Olomouci), tak že tato oblasť bude činiti se severní dráhou a se státními drahami haličskými a bukovin- skými jednotnou tarifovou síť se společným bard- mem sazebním.
Olomouc
21 article
V exportní dopravě s cizozem- skem má nastati propočítávání sazeb pouze směrem na západ a to přes transitní body Zellerndorf- Sigmundsherberg. kromě toho v dopravé do Terstu. Ač již dnes vlivem soutěže paralelních čar dopravních poskytnuty jsou pro dopravu našeho severo- východu se západní cizinou i s Terstem četné pronikavé tarifní úlovy, přece nelze popříti, že opatření toto značně posíli export Moravy, Slez- ska, Haliče i Bukoviny v naznačených směrech dopravních, nehledíc ani k tomu, že, jak po- dolknuto, přijde, bude-li proveden generálně, vhod i výrobkům německým a ruským, území rakouské jen transitujícím. Zřejmo, že opatření toto, jež poskytovati má výhody hospodářským oblastem severový- chodním, jest opatřením jednostranným, jež bude zejmena působiti na úkor ostatních území ra- kouských. Nelze nahlédnouti, z jakého hospodár ského důvodu tato důležitá výhoda zůstati má omezena na export na západ říše a proč nemá býti poskytnuta též exportu na sev e ro- východ, což by zejména mělo značný význam pro odbyt českých průmyslových výrobků do Ruska. Tarifové spojení českých tratí státních drah přes Zellerndorf s haličsko-ruskými hranicemi na podkladě propočitaných sazeb by značně zlevnilo dopravu s Ruskem a nutkalo by zajisté již z dů- vodů soutěžních i soukromě dráhy k povolnosti co do poskytování sazebních slev. Zdá se, že i v télo olázce byl směrodat ným tlak haličských interesentů, jimž ovšem zvl. taril sev. dr. st. dr.
doktor Terst Morava Halič Bukovina Rusko
22 article
valně záleželo na tom, aby timto opatřením by usnadněn zvláště vývoz zemědělských produktů haličských do již. Německa a Švýcarska. Bude proto i na českých výrobeích jak průmyslových tak zemědělských, aby se posta- rali o to, by i jim dostalo se obdobných výhod kompensačních, čehož nejdůležitějším předpo- kladem jest ovšem brzké postátněn O. Šmíd. našich soukromých drah.
O Šmíd Německo Švýcarsko
23 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. Z Vídně, 27. července. (Pův. zpráva »Národních Listů«.) Teprve v minulém týdnu pocítil trh ukládacích hodnot intensivněji, co to pro něj znamená, dosáh- ne-li oliciální úroková míra výše pěti procent. Když koncem června překvapila Rakousko-uherská banka celý svět zvýšením diskontu, reagoval na to trh uklá- dacích hodnot jen málo. Jednak bylo to v plném působení červencového kuponu, jímž uvolnily s značné kapitály, které alespoň z části použity k ne- vým nákupům rent a obligací, jednak vlivy, způso- bené zvýšením diskontu, počaly působiti ostřeji te- prve nyní. Banky, které dlouhou periodou příznivé konjunktury průmyslové vyčerpaly všechny svoje prostředky, ohlížejí se po nových a nových prame- nech kapitálových a není divu, že za tyto nabízejí a poskytují odměnu velmi lákavou. Úrok ze vkladů všude stoupl nad 4 procenta a třebas že vídeňské banky při vkladech úsporných nepřekročily dosud dřívější maximum čtyř procent, učinily tak za te takřka všechny peněžní ústavy mimovídeňské. Není při tomto stavu věcí tudíž nikterak divno, míjí-li kapitalista dnes obvyklé dříve uložení peněz v pevně zúročitelných hodnotách, a ukládá-li své peníze do banky, kde vyloučena je i možnost nějaké kursové ztráty. Avšak nejen nově tvořící se kapitály neuklá- dají se v hodnotách ukládacích — nýbrž výhody vol- nébo uložení peněz vedou i k prodeji hodnot těchte.
Vídeň
24 article
Tento všeobecný stav však má osudný vliv na trl papírů pevně zúročitelných. Selkáváme se na něm skorem pouze s nabídkou, kdežto poptávka chybí skorem úplně, a tak i prodej menších obnosů způ- sobuje kursový sestup. Rakousko až do jara tohote roku zůstalo celkem ušelřeno pronikavějších násled- ků drahoty peněz. V důsledku stoupající ceny kapi- tálů v cizině sice vracely se k nám naše renty a obli- gace, především uherské, nalézaly však celkem dosti hladkého umístění, jednak u obecenstva, jednaku emisních ústavů samých. Dnes však stala se situace vážnější. Z ciziny sice vrací se naše papíry dále avšak na prodejích účastní se nyní také vynikající měrou domácí ústavy a kapitalisté — prvé proto, aby uvelnily si další pro ně nutné kapitály, druzí proto že zúročení ukládacích hodnot jim nedostačuje. Pro státní úvěr ovšem v tomto úkazu není ničeho zne- pokojujícího. Trh hodnot ukládacích musí se prostě přizpůsobiti ceně peněz a musilo se tak státi dříve nebo později. Avšak co na věci jest povážlivějším jest vliv tohoto úkazu na další trvání konjunkturyo V tom směru budou pak platiti, alespoň do jisté mír i pro nás úvahy, způsobené nyní v Německu okol- ností, že německá Hypoteční banka v Berlíně od- hodlala se k emisi 4 / procentních dlužních úpisů
Rakousko Německo Berlín
25 article
Žádosti za hypoleční půjčky množí se stále a mož- nost, umístiti 4proc. obligace jest nyní tak malá, že tento ústav považuje vydání 44proc. úpisů za nej- lepší možné východisko. V Německu se však táži- je možna při tomto úroku (který ovšem pro dlužníka zdražuje se ještě značnými provisemi a pod.) ještě nějská slavební činnost? Zvyšování nájmů je solva možně, poněvadž stavební činnost až dosul byl čilá. V Berlíně stavební činnost úplně ochabla, což ovšem může poněkud ozdraviti pozemkovou a sla- vební spekulaci, nemůže však nikterak přispěti k dal- šumu trvání konjunktury. A to je jen část působení té okolnosti, že dnes možno umístiti nové ukládací hod- noty jen s největší oblíží. Značnou část objednávek dostává průmysl od stálu zemí, měst, železnic. Tyto musí si však peníze za tím účelem opatřiti, a to ne jinak, než půjčkou. Avšak není-li možno, anebo jen za velikých obětí peníze vydáním rent a obligací si opatřiti? Pak upustí se prozatím od objednávek a průmyslová konjunktura bude tím značně ohrožena.
Německo Berlín
26 article
Dosud odevšad docházejí zprávy příznivé: textilní. strojírenské a jiné průmysly jsou zásobeny zakáz- kami na půl nebo na celý rok a uhelné doly mohou si diktovati ceny, jaké jim libo. Avšak docházejí ještě zakázky v takovém množství, jako dříve? Nezdá se býti všude tomu tak. Až budou nahromaděné zakázky zpracovány, dojde se přec k tomu, že bude nutno doznati: konkurence znovu začíná. K takové situac nezdá se mít německý průmysl již daleko. U nás jes ovšem dosud lépe. Za úrokových sazeb u nás žáda- ných dá se ještě pracovati a také jinak symplomy kalamity nevystupují tu tak ostře. V každém případi však minulý týden dává podnět k takovým úvahám Ač v posledních dnech kursy ukládacích hodnot se poněkud zotavily, nelze se nad tím ještě radovati bec obavy zklamání. Je právě přirozený tento postup k přiostření napjetí na trhu peněz a bylo by velmi podivuhodným, aby kursy ukládacích hodnot neklesly ještě více.
27 article
Obchod na vídeňské burse rovná se nyní skorem nule. Jen u vůdčích hodnot lze znamenati tu a tam nějaké obraly, jinak na všech stranách panuje na- prostě ticho. Zprávy z cizích burs jsou kromě toho po většině méně příznivé a není tudíž divu, že kurs kloní se spíše k sestupu. Ani důvěřivé výroky mini- sterského předsedy o průmyslové konjunktuře nevy- rušily bursu z klidu. Takových úsudků slyšela bursa již více a ztrácejí znenáhla pro ni na působivosli. Na trhu hodnot dopravních není smýšlení jed- nolné. Praví se, že zvýšení tarilů na jižní dráze lze očekávati co nejdříve, a proto lombardy zvláště na koupě z Německa byly pevny. Oproti tomu akcie státní dráhy trpí nadále obavami před investičním výnosem. K tomu přidruzuje se ještě zpráva o mož- ném vypuknulí pasivní resistence, což přechodně škodilo by i akciím jižní dráhy. Na trhu akcil bankovních je ticho a kursy proto po většině se nemění. Poněkud více byly nabízeny akcie Úvěrního úslavu, roněvadž se má za t0, že banka bude nucena odepsati letos opět větší obnosy na svém účastenství v průmyslu petrolejářském.
Německo
28 article
Akcie průmyslové jednány poněkud čileji než ostatní, avšak ani zde nebyly obraty značně. Akcie alpské báňské společnosti poklesly v důsledku vše- obecné ochablosti až na 581.— a zotavily se pal znovu o několik korun. Nejpevnější byly akcie uhe- len. Prospěla jim uzávěrka státu za výhodných pro ně con a zprávy o neobyčejném odbytu. Ovšem kur- sových vzestupů ani tu není, ač ovšem přechodně docíleno vzestupu několika korun. Jak již řečeno, nejvíce utrpěly v tomto týdnu kursy ukládacích hodnot. Z těch nejvíce rakouské renty — vice než uherské, což vysvětluje se tím, že uherské již před tím znamenaly velmi nízko. Důležitější kursové variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 27. července 20. července 97 35 Rak. korunová renta . . . 96.90 115.25 Rak. zlatá renta . . .. . 115.10 110.55 110.50 Uherská zlatá renta . . . 2 . 92 95 92.45 Uherská korunová renta .. a 182.— 183.10 Turecké losy . . . . . 651.25 645.75 Rak. kreditky . . . . . P. 432.25 Banka pro země rakouské a. 431.75 748.— Uherské kraditky . . . . . 532.50 534..75 Bankovní jednota 1022.—
Bank pro země rakouský a
29 article Pozemkový úvěrní ústav r
Pozemkový úvěrní ústav r Živnostenská banka 657.25 653.75 Společnost státní dráhy 143.60 147.50 Jižní dráha 422.— 420.— Polabská dráha 1066.— 1077.— Buštěhradská dráha lit. B. 990.— 992.— Dunajská paroplavební spol.
jižní dráha živnostenský banka státní dráha
30 article Rakouská továrna na zbroj
Rakouská továrna na zbroj Alpinky Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa . . .. Říšské marky . . . . . . Otázka eukerní. »N. Fr. Pr.« sděluje z Brusselu že delegáti stálé komise cukerní vyslovili přání, aby brusselská konvence byla včetně Anglie prodloužen na pět let, to jest do roku 1913. Kdyby však Rusko do 1. září 1910 ke konvenci nepřistoupilo, anebo kdyby obchodní zájmy signalárních mocí velmi trpěly, může býti nová konvence vypovězena o 1. září 1910 na jeden rok. To znovu dokazuje, že státy jsou ochotny Anglii učiniti ústupky a na to vztahuje se samozřejmě věta, že výpověď konvence bude možna, kdyby zájmy států příliš trpěly. Úka- zuje k tomu i další zpráva o sezení komise dne 26. t. m. Předsedající Capelle poznamenal tu, že návrh Anglie, aby směla přivážeti cukr premiový vzbudil živý nepokoj. Přes to, že Anglie chce ostatní podmínky konvence zachovati, lze se obávati poško- zení obchodních zájmů ostatních států. Jednají l tudíž státy s ohledem na Anglii o jejích návrzích. nutno stanoviti nové záruky, aby zabráněna byl náhlá změna a aby umožněna byla revise usnesení kdyby působení nové dohody bylo silnější, než bylo očekáváno, Smysl všech těchto zpráv jest tudíž asi tento: Státy trvají na zachování brusselské konvence.
Capella Francie Brusel Anglie Rusko pražský železářský společnost mostecký uhlářský společnost Schodnica
31 article
Je jim však povědomo, že bude nutno povoliti Angli ústupek, který určitěji řečeno bude záležeti v možno- sti dovážení ruského cukru. Velikost ru ké konku rence však není předem známa a proto státy chtějí si získati možnost, aby v případě, že tato konku- rence bude v skutku veliní pronikavá, mohly k. n- venci vypověděti dříve než za pět let, to jest 1. září 1910. Mimo to bude asi přikročeno k pokusu, aby také Rusko přistoupilo ke konvenci, ač skoro vše obecně považuje se jeho přistoupení za nepravdě- podobné. Bude to tudiž jakási zkouška s připuště- ním ruské konkorence na anglický tih. Bude li tsto konkurence slabá, nuže pak jest trvání konvence zajištěno. Bude-li ostatním státům nepohodlná, pak bude konvence vypovězena a — bude se vyjednávat znovu. Z lrhů peněžních. Dne 27. července. Praha.
Angl Rusko Praha
32 article
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po- dáváno pouze za akcie: První české továrny orient. cukrov. K 260.— peníze, České prům. banky K 414.—, České banky »Union« K 241.50, České spol. pro prům. cukerní K 137.—, Strojírny Daňkovy K 455.—, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospod úvěrní banky K 382.—, Zajišťovací bauky K 150.— Podolské cementárny K 200.—, První Českomoravské atrojírny K 845.—, Pivovaru v Českých Budějovicích K 825.—, První české akciové společnosti na život K 260.— Vídeň. Na dnešní začáteční burse měly alpin- ky dosti živý zájem a stouply také proti včerejšku 4 K. Vliv na pevné smýšlení měly zvláště vyšší zá- znamy novoyorské. Kromě alpinek udržely zname- nitě také akcie státní dráby své ceny. Na polední burse nastalo následkem špalnějšího smýšlení ber- linské bursy jinté rozladění. Přes to však obchod alpinkách se nadále udržel. Také v ostatních akcilch bylo dosti příznivé smýšlení, jež bylo poněkud se- slabeno teprve na konec bursy následkem chabého smýšlení na burse berlínské. Kreditky dosáhly jisté- ho zlepšení. Také akcie státní dráhy, lombardky skcie severní dráhy, útecko teplické a buštěhradskél byly vyšší. Po haličských karpal. akciích byla čila poplávka a tyto byly také dráže placeny. Renty byly pevné. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn 411s %- Berlín. Pevná tendence včerejší přenesla se- na bursu dnešní, neudržela se však až do konce
Daňkův Český Budějovice Vídeň Berlín Český průmyslový Český banka Český společenský úvěrní banka
33 article
Rozladění vnesla do bursovního sálu zpráva o sní žení cen železa v Americe a v zápětí vyskytly se drobné realisace, které samo sebou se rozumí po- škodily nejvíce interesované hodnoty. Ztráty kursové převyšovaly ve vedoucích titrech železářských uhelnodolných výši 1 proc. Pokles kursů na trhu průmyslových hodnot poškodil i smýšlení pro akcie domácích bank a některých dopravních společností. Z amerických drah byly Baltimore z počátku hledá- ny, později utrpěly prodeji denní spekulace; ruské renty nižší v souhlasu s Paříží, akcie ruských bank o zlomky procentní pevnější. Šoukromý diskont se- trval na 41/4%. Denní peníze 312% až 33/490. Doky pro bavlnu v Benálkách a Janově. Před nedávnem založena byla společnost s 2 mil. lir ka- pitálu za účelem zřízení doků pro bavlnu v Bená tkách a Janově. Benátských doků zůčastní se Navigazione Generale Italiana, která zřídí přímé spojení Benátky- Nový Orleans. Kontrolu a vrchní vedení bude miii Svaz italských bavlnářských průmyslníků. Akcie mu- si náležeti ze tří čtvrtin těmto průmyslníkům a směji býti jen mezi nimi obchodovány. Snad jest to počátek přímého spojení pěstitelů bavlny s průmyslníky, nově propagovaného.
Amerika Paříž Janov Benátky Nová Orleans General Italian svaz italský bavlnářský průmyslník
34 article
Úprava veřejného námořního práva. V minister- stvu obchodu konány v poslední době porady o se- stavení návrhu na nové veřejné námořní právo, které by nahradilo zastaralý navigační edikt, pocházející z 18. století. Jedná se tu především o nové úpravě právního poměru lodní posádky a lodí samých, ná- mořní a příslavní policie a plavebních poplatků. V r. 1901 projednáván ve sněmovně vládou předložený návrh, který však nestal se zákonem pro mnohé pochybnosti proti zásadám, na kterých byl vybu- dován Ruská slátní banka. Ruská státní banka vyka- zuje k 21. červenci zlala 951.9 mil. rublů (před tý- dnem 949.2), zlata v cizině 221.6 mil. rublů (221.4) tsříbra 67.9 mil. (67.1) a oběh bankovek 1116.7 mi. (1123.1) rublů.
35 article
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobylčt v pondělí dne 29. července 1907 přihlášeno jest 180 kusů hovězího dobytka původu domácího, 340 kusu původu haličského a — kusů původu uherského. Konkurs byl prohlášen krajským soudem Hradei Králové na jmění Františka Láblera, koželuha v Solnici. Konkursní komisař přednosta okresního soudu v Rychnově n. Kn., správce dr- Jindř. Šlemberka, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 7 srpna, příhlášky do 4. září, rok likvidační 9. září. — Dále byl konkurs prohlášen včera zemským soudem v Praze na jmění Růženy Lustigové, obchod- nice v Praze—I., Melantrichova ulice. Konkursní ko- minař rada F. Badl, správce dr. Oskar Rosenbaum, advokát v Praze. Lhůty 2. a 30. srpna, 6. září. Ukončený konkurs. Lev Machalický, protok. ob chodník a majitel uhelného důlu v Ústí nad Lab (Prohlášen 11. června 1905).
Lábler Jindřichův Lustig doktor Rosenbaum Machalický Hradei Králové Rychnov můj Kněžná Praha Melantrichův ulice Ústí nad Laba
36 article Trhy poněžní.
Trhy poněžní. Videňská bursa.
37 article
Závěrečné kursy 27. července 26. červce Renty 4procentní papírová květnová . . 96 85 96 80 4 2procentní šprocentní stříbrná lednová . . . 96.85 96 30 4.2procentní » dubnová .. 98.20 98.30
procentní
38 article
241.— 241.—
39 article
zprocentní zlatá rakouská . . . 115.10 115.— 31/zprocentní korunová (invest.) 110.50 110.55 šprocentní zlatá uherská . . . .
40 article
4procentní korunová uherská. 3i/aprocentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka . . . . . . . . Losv: Celé státní z r. 1860 . . . .. pětiny státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . . . Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/aproc bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 49% Banky: Česká průmyslova . . . . .. » »Union« Hospodářská úvěrní pro Čechy . Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglorakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . . . dolno rakouská eskontní .. »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . .. uherská všeobecná úvěrní. všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . .. vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . .
Čechy ústřední banka vídeňský banka všeobecný depozitní banka
41 article
Česká severní dráha Duchcovsko-podmokelská dráha . Rak. severo-západní dráha . .. Polabská dráha . . . . . . . Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.). Pražsko-duchcovská dráha kmen.. Pražsko-duchc. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . .. Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köflašská dráha. Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . . Průmyslové podníky: Česká cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojírna . . . . . . Králodvorská cementárna . . . Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská spolecnost Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť . . Alpská báňská Rýmavsko- muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje. Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Hlaličsko-karpat. petrol. spol. .. Schodnica, petrol. spol. . . .. Pešťská vagonka . . . . . . Devisy a valuty: 95.57 95.55 Curych . . . . . . . . . . 95.65
Ferdinandův Lloyd Daňkův Štyrsko Poldin hut
42 article
593.90 542 —
43 article
591.60 540.50 2610.— 733.— — 508.— 240.9
44 article
2593.— 735.— 505.— 240.55
48 article Paříž . . . . . . . . . . . 95.63
Paříž . . . . . . . . . . . 95.63 Nemecká místa . . . . . . . 117.58 117.63 Ríšské marky v papírech . . . 117.62 117.63 Dvacetifrank . . . . . . . . 19.14 19.13 Ruhl papír . . . . . . . . 252*/2 252.75 Lira . . . . . . . .. . . . 95.75 95.60 Soukromé (sazby eskontní) . . . 43/1, 544 Po nepatrném kolfsání upevněno. Alpinky čilé celkový obchod klidný. Konec ochablý. x. Z Vídně, 27. července. (Tellgr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 647.50, po (—.—) uherské kreditky 749.—, anglobanka 303 75, bankovní jednota 532.50, unionka 539.50, länderbanka 432.25, státní dr. 655.—, —.—, jižní dráha 148.50, polab. dr. 422.—, severozápadní dráha 416.—, turecké tabákové 540.—, rýmavsko-muráňské 592.—, alpinky 96.85, květnová renta 92.45, uherská korunová 83.25, turecké losy 183.75, marky za hotové 117.58, ultimo 117.62. Smýšlení klidné. x. Z Vídně, 27. července. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.) Amslerodam šek a krštké lh. 100, hol. zl. K 199.65, 199.85, Bukurešť na krátké lhůty —.—, Brussel šek a kr. ihůty za 100 fr., —.—, Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké lh. za 100 mk. 117.55, 117.75, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 240.50, 240.80, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — - —, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.65, 95 85, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.- —, Patrohrad delňí lh. —.—. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.53, 95.721/2, Paříž dolší lh. —.—. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůly 95 521/2, 95.70, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary šek a kr. lh. 95.521/2. 95.70, na delší lhůty —.—.
doktor Paříž Vídeň Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Curych Basilej Ruhl papír Italia šek
49 article
Patrohradská bursa. Z Potrohradu, 27. července. (Zpráva Živn. banky.) 27. července 26. červce. Diskontní . . . . . . . . . 410.— 410.— ai . . . . . . . . .—2. — Sormovo . . . . . . . . . 147.— 144.— rusko-čínská banka. . . . . . 241.— 240.— Ruská průmyslová banka . . . 292 50 290.— 155.— Petrohradské metallurgické . . . 155.— Rolomna. . .. . . . . . . . 412.— 410.— 178.— Fénix. . . . . . . . . . . 175.— Z Borlina, 27. července. (Zpráva Živnost. banky.). 27. července 26. červce 41/2procentní ruská renta 1905. . 91.60 91.75 75.25 75.50 4procentní ruská renta 1902 4proc. ruská konsolidační renta 1889 — 31/zprocentní ruská zlatá renta. . 66.25 petrohradská diskontní banka . . 162.25 162 25 148.25 petrohradská mezinárodní banka . 148. 75 127.50 ruská banka pro vnější obchod . 128.— Z Berlina, 27. července. (Pův. zpráva »N. Listů «.) 27. července 26. července 202 75 202.75 168.75 168.60 224.25 223.60 151.60 151.75 138.10
Sormův Fénix Potrohrad Berlín průmyslový banka petrohradský diskontní banka mezinárodní banka zpráva živnostenský . banka Borlina
50 article
Rakouské kreditky . . . . Diskonto . . . . . Německá banka. . . . Obchodní společnost . . . Dráždanská banka. . . . .. Španělské exterieury . . .. Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut Dortmund. Union lit. C.. . . Harpenská uhl. spol. . . . . . Hibernia . . . . . . . . Consolidace . . . . . ... Severoněmecký Lloyd . . . . Packet . . . . . . . . . .
Lauřin Lloyd Dortmund Dráždanský banka Hibernia
51 article
96 8 86.70 86 55
52 article
Turecké losy . . . . . .. : 92.45
53 article
92 45 81 3- 81.15 8335
54 article
83.50 148.50 2U3.50 250.— 422.— 456.— 141.— 183.10
55 article
148. 50 203 50 250. — 422. — 456.— 141.— 183.50 96 25 96.25 96 75 86 90 100.— 414.— 382 25 1800 — 303 50 432. 25 568 — 604.— 647 75 748.— 1020.— 532.— 539 — 462.— 2860.— 2843.— 1066.— 1070.— 340.— 340.— 425.— 427.— 420.— 422.— 392.— 395.—
56 article
96.25 96 25 96.75 86.75 100.— 414.— 241.75 382 25 241.— 1805.— 303 50 432 25 568.— 604.— 646 90 748 50 1020.— 532.50 539.— 462.—
57 article
288.50 288.50 2405.— 2400.— 5220.— 8205.— 559.— 560.— 655.— 652.75 148.— 147. 90 457.— 990.— 989.— 445.— 444.— 136.— 2510.— 2510.— 455.— 455.— 885.— 885.— 735.— 732 — 370.— 370.— 2593.— 2593.— 593.90 587. 25 539.— 542.— 1077.— 1078.— 500.— 504.— 1050.— 1050.— 523.— 526.— 510.— 505.—
58 article
Ruské papíry v Berlíně.
Berlín
59 article
Berlínská bursa.
60 article
137 87 214.— 210.60 218.50 219.87 69.25 70.10 195.50 195.50 192.25. 421.90 421.90 116.30 116.37 131.50 131.60 141.10 141.—