1
masthead
Národní hospodář.
5
masthead
Finančnictvá
Finančnictvá
510.—
500.—
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 206. ze dne 28. července 1907.
7
article
K otázce změny tarifů severní
dráhy Ferdinandovy.
Nejdůležitější otázka, souvisící s postát-
něním severní dráhy Ferdinandovy, totiž změna
tarifových její poměrů, má býti výdejem
nového, t. zv. »generálního nákladového tarifu
c. k. státních drah«, jenž nabýti má platnosti
dnem 1. srpna t. r., meritorně vyřízena. Sou-
dilo se předem důvodně, že dosavadní ta-
rify severní dráhy, přes to, že nejeví (vlivem
výkonu výsostního tarifního práva, státu vůči
severní dráze příslušícího) oproti tarifům státních
drah podstatných úchylek, nemohou po postát-
nění býti ponechány trvale v platnosti, nebot
právě sítě severní dráhy stvořily po postátnění
svém střed velkého komplexu státních drah
a jest tudíž z důvodů nutné tarifové jednot-
nosti třeba, aby tento nově utvořený střed stát-
ních drah pojat byl do stejného sazebního ba-
remu, jaký mají linie ostatní, totiž severo-
východní (haličské a bukovinské) i západní sltě
státních drah.
Předním důsledkem postátnění severní dráhy
po stránce tarifové bude tedy, jak již zástupce
ministerstva železnic v posledním (červnovém)
zasedání státní železniční rady oficiálně pro
hlásil, převedení sazebního barému c. k. stát
drah na hlavní trati postátněné severní dráhy
t. j. dovozné sazby c. k. státních drah pro t-
rifní třídy normální (tř. I., II., A, B,
atd.), jakož i sazby tarifů výjimečných
Ferdinandův
8
article
(I., II, III. atd.) nabudou platnosti i na hlav-
ních tratích severní dráhy.
Z prostého převodu sazeb tříd normálních
nevzejdou pronikavé změny, ježto, jak po-
dotknuto, dosavadní sazby severní dráhy po-
hybují se, konstruovány jsouce dle stejných
sazbotvorných zásad, skoro na témž niveau
jako sazby drah státních. Nepatrné změny po
vstanou z poněkud rozlišeného způsobu tvorby
sazeb co do kilometrických pásem.
U c. k. státních drah tvoří se totiž sazby
jednotně pro t. vz. pásma »myriametri-
cká, t. j. sazby platí vždy jednotně pro pásm
od 10 km. a to tím způsobem, že sazba
vypočilaná na střed dotýčného pásma, plat
zásadně pro celé pásmo; na př. sazba na 15
km. plati pro vzdálenost pásma od 11 do 20
km.; sazba na 25 km. platí na pásmo 21 —
30 km., sazba na 85 km. pro pásmo 81 —
90 km. atd.
km
9
article
Tarify severní dráhy tvořeny jsou oproti
tomu kilometricky, toliž sazby vypočítávány jsou
zásadně na každý kilometr zvlášt. Při této
sazbotvorné diferenciaci vzniknou ovšem tím, že
sazby severní dráhy Ferdinandovy budou - tvo-
řeny nyní úplně stejně jako na ostatních tratích
c. k. státních drah, opróti statu quo určité
úchylky, jež jeviti se budou v tom, že dle
toho, bude-li spadati vzdálenost do 1. neb do
2. polovice určitého myriametrického pásma,
nastane malé zvýšení neb snížení dosavadních
sazeb. Znázorněny praktickým příkladem, jeví
se příslušné rozdíly takto:
sazby tř. C.
dosavadní sazby tř. C. severn
dráhy:
c. k. stát. drah
51 km. = 32 haléřů (—2 haléře
52 » =33 » (—1 ,
53 » =33 » (— 1
54 . =33 » (—1»
50—60km. =
(tvořeny na
55 km.)
34 hal. 5e . =34 „ —
57 » =34 »
58 , =34 ,
59 . =35 » (+1
60 =35 » (+ 1
To znamená: převede-li se sazební barém
c. k. státních drah na trati severní dráhy Ferdi-
nandovy, nastane při třídě C. na vzdálenosti 51
až 54 km. zvýšení o 1 až 2 haléře; sazby na
vzdálenost 55 až 58 km. se nezmění, sazby na
vzdálenost 59 km. a 60 km. se zlevní o 1 haléh
na 100 kg-
Jak působiti bude tato sazbotvorná změn
v celku, vynikne ze srovnání některých důle-
žitějších sazeb na rozličné vzdálenosti a tarifn
třidy. Na př.:
Ferdinandův
km
+1 60
kg
12
article
vzdál.
sev. dr st. dr.
16
article
400 179
400 179
Pronikavěji než.
u normálních sazeb tříd-
ních působiti bude záměna t. zv. »tarifů
výminečných«, jimiž vyrozumívají se snl-
žené sazby na určité skupiny zboží.
Změna bude pronikavější proto, ježto vý-
jimečné sazby obou drah jeví vzájemně dosti
značné úchylky; že způšobí úchylky tyto tu
zlevnění, tu zdražení dopravy oproti statu quo,
jest při rozmanitosti výjimečných tarifů samo
zřejmo.
Co se dotýče jednotlivých výjím
tarifů, nastínil zástupce vlády v posledním se-
zení státní železniční rady změnu asi takto :
výjimečný tarif I. sev. dráhy Ferdinan-
dovy (na uhl!) dozná při záměně stejnojmen-
ným výjim. tarifem stát, dráh nepatrného zvý-
šení, nepadajícího vzhledem k cennovým rozdl-
lům v prodeji uhlí na váhu.
Výjim. tarif II. severní dráhy (na dříví
dozná, co se týče depravy dřeva palivového
celulosového, na vzdálenosti větší než 40 km.
záměnou přípojkových sazeb státních drah znač-
ného snížení.
Výjim. tarif. III. sev. dráhy (na rozličné
suroviny, jako vápno, zem, rudy, cihly atd.)
bude nahražen obdobným výjim. tarifem I. c.k.
st. drah, což bude míti na vzdálenosti až as
do 200 km. zvýšení až do 10 h za 100 kg
*) Srov. můj článek: »K červnovému za-
sedání státní železniční rady« v Zeměd
zpráv. č. 13 1907.
km
kg
17
article
zápětí; ministerstvo však přislibuje, v případech
prokázané potřeby, povoliti pro dobu přechodní
patřičné slevy.
Co se týče výjim. tarifů IX. a) a IX. b)
sev. dráhy (na cukrovku a odpadky z ní) ne-
nastane přes to, že předměty tyto zařaděny
budou do výjim. tarifu I. a II. c. k. státních
drah, zvýšení sazeb, ježto refakce stát. drah,
na tyto předměty platné, budou rozšířeny i na
severní dráhu. Dodati dlužno, že s převedením
barému stát. drah na trati severní dráhy bude
na této zaveden i t. zv. staniční po-
platek.
Po stránce tarifopolitické jevís
býti nejdůležitější otázka propočítání sa-
zeb, ježto právě od způsobu jeho provedení
bude záviseti, zda a jaké nastanou přesunyv
tarifových poměrech velkých oblastí zeměpisně
dopravních. Při řešení její běží totiž o to, zda
splyne tarifově severní dráha s ostatními sítěmi
státních drah úplně, aneb jen částečně av
tomto případě, do jaké míry.
Úplné tarifové splynutí by nastalo, kdyby
vyhledáním některého nového transitního bodu
na západ způsobeno bylo tarifové sjednocení
severní dráhy se západními sítěmi státníeh
drah, neboť směrem na (severo)východ spojena
jest severní dráha tarifově se státními drahami
již od 1. ledna 1905 v několika transitních
stanicích (v Krakově, Oswietimi, Kalwaryjia
Saybuš-Žieweci).
Krakov
Oswietim
Kalwaryjia SaybušŽiewece
18
article
Těmito novými transitními body měly se
státi jednak Vídeň, jednak dle resolučního
návrhu Kaftanova, pojatého do zákona
o postátnění soverní dráhy — Zellerndorf, sta-
nice tato peážováním spojovací trati Zellerndorf-
Sigmundsherberg.
Propočitávání sazeb, vyznačující se
stupňovitým poklesem sazebních jednotek s při-
bývající vzdáleností, způsobilo by velmi značné
zlevnění ve vzájemné dopravě západní ch
státních drah se zeměmi, protnutými tratěmí
severní dráhy a severovýchodních státních drah,
tedy zvláště s Moravou, Slezskem, Haličí a Bu-
kovinou.
Z toho vidno, že by geograficky neobme
zené propočítávání barému stát. drah mělo v zá-
pěti značné tarifové přeměny a tudíž i přesuny
ve výrobních poměrech velkých dopravních
území, takže opatření toto, z přirozené povaby
věci — z postátnění sama — ovšem vyplýva-
jící, nehledě ani k důvodům povahy finanční
vybízelo již předem k největší opatrnosti.
Kaftanův
Vídeň
Morava
Slezsko
Halič
19
article
Zvláště bylo by vytknouti, že slevy, po-
skytnuté ve formě propočítaných sazeb, ne
zůstaly by vzhledem ku platným ustanovením
nasich obchodních smluv se sousedními státy
obmezeny na domácí výrobu, nýbrž přišly by
vhod i dovozu cizozemských výrobků, aniž by
cizozemské dráhy byly povinny poskytnouti z
to nějakých kompensačních výhod výrobkům
našim. Mohlo by se tu zvláště poukázati na
důležité pohraniční stanice sev. dráhy cisaře
Ferdinanda: Oswietim, Dziedicz, Bohumín, Opavu,
které by sice vnikání německého zboží do Ra-
kouska prostředkem propočítaných nízkých sazeb
na velké vzdálenosti usnadňovaly, oproti tomu
by však pruské státní dráhy rakouským výrobkům
nepřišly stejnou měrou k dobru, any jednak
jejich normální tarify jsou tarify kilometrické,
na všechny vzdálenosti sazebně stejné, jednsk
právě vytknuté stanice pohraniční nejsou pojaty
do důležitých určitých tarifů výjimečných, ja-
kožto tarifů staničních konstruovaných. Jsou t
na př. vyj. tarify král. pruských státních drah
na denatur. sůl, na surový vápenec, uhli ka-
menné a hnědě, železo a ocel, zboží železné a
ocelové, len, konopí atd.
Ferdinand
Oswieti
Bohumín
Opava
Dziedicz
20
article
Úvahy tyto, jakož i daná situace dopravně-
politická — zejména okolnost, že mnoho důle-
žitých drah s nejrozmanitějšími poměry tarit-
ními jest posud v majetku soukromém — při-
měly asi vládu k tomu, že rozhodla se propo-
čítání sazeb provésti prozatím jen s určitým ob-
mezením: dle prohlášení, jež učinil zástupce
vládní v posledním sezení státní železniční rady,
budou se totiž sazby propočítávati v dopravě
vnitrozemské pouze ve styku se stanicemi
moravsko-slezské sítě c. k. stát. drah
(obvod c. k. ředitelství stát. drah v Olomouci),
tak že tato oblasť bude činiti se severní dráhou
a se státními drahami haličskými a bukovin-
skými jednotnou tarifovou síť se společným bard-
mem sazebním.
Olomouc
21
article
V exportní dopravě s cizozem-
skem má nastati propočítávání sazeb pouze
směrem na západ a to přes transitní body
Zellerndorf- Sigmundsherberg.
kromě toho v dopravé do Terstu. Ač již
dnes vlivem soutěže paralelních čar dopravních
poskytnuty jsou pro dopravu našeho severo-
východu se západní cizinou i s Terstem četné
pronikavé tarifní úlovy, přece nelze popříti, že
opatření toto značně posíli export Moravy, Slez-
ska, Haliče i Bukoviny v naznačených směrech
dopravních, nehledíc ani k tomu, že, jak po-
dolknuto, přijde, bude-li proveden generálně,
vhod i výrobkům německým a ruským, území
rakouské jen transitujícím.
Zřejmo, že opatření toto, jež poskytovati
má výhody hospodářským oblastem severový-
chodním, jest opatřením jednostranným, jež bude
zejmena působiti na úkor ostatních území ra-
kouských.
Nelze nahlédnouti, z jakého hospodár
ského důvodu tato důležitá výhoda zůstati
má omezena na export na západ říše a proč
nemá býti poskytnuta též exportu na sev e ro-
východ, což by zejména mělo značný význam
pro odbyt českých průmyslových výrobků do
Ruska.
Tarifové spojení českých tratí státních drah
přes Zellerndorf s haličsko-ruskými hranicemi na
podkladě propočitaných sazeb by značně zlevnilo
dopravu s Ruskem a nutkalo by zajisté již z dů-
vodů soutěžních i soukromě dráhy k povolnosti
co do poskytování sazebních slev.
Zdá se, že i v télo olázce byl směrodat
ným tlak haličských interesentů, jimž ovšem
zvl. taril
sev. dr. st. dr.
doktor
Terst
Morava
Halič
Bukovina
Rusko
22
article
valně záleželo na tom, aby timto opatřením by
usnadněn zvláště vývoz zemědělských produktů
haličských do již. Německa a Švýcarska.
Bude proto i na českých výrobeích jak
průmyslových tak zemědělských, aby se posta-
rali o to, by i jim dostalo se obdobných výhod
kompensačních, čehož nejdůležitějším předpo-
kladem jest ovšem brzké postátněn
O. Šmíd.
našich soukromých drah.
O Šmíd
Německo
Švýcarsko
23
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 27. července.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Teprve v minulém týdnu pocítil trh ukládacích
hodnot intensivněji, co to pro něj znamená, dosáh-
ne-li oliciální úroková míra výše pěti procent. Když
koncem června překvapila Rakousko-uherská banka
celý svět zvýšením diskontu, reagoval na to trh uklá-
dacích hodnot jen málo. Jednak bylo to v plném
působení červencového kuponu, jímž uvolnily s
značné kapitály, které alespoň z části použity k ne-
vým nákupům rent a obligací, jednak vlivy, způso-
bené zvýšením diskontu, počaly působiti ostřeji te-
prve nyní. Banky, které dlouhou periodou příznivé
konjunktury průmyslové vyčerpaly všechny svoje
prostředky, ohlížejí se po nových a nových prame-
nech kapitálových a není divu, že za tyto nabízejí
a poskytují odměnu velmi lákavou. Úrok ze vkladů
všude stoupl nad 4 procenta a třebas že vídeňské
banky při vkladech úsporných nepřekročily dosud
dřívější maximum čtyř procent, učinily tak za te
takřka všechny peněžní ústavy mimovídeňské. Není
při tomto stavu věcí tudíž nikterak divno, míjí-li
kapitalista dnes obvyklé dříve uložení peněz v pevně
zúročitelných hodnotách, a ukládá-li své peníze do
banky, kde vyloučena je i možnost nějaké kursové
ztráty. Avšak nejen nově tvořící se kapitály neuklá-
dají se v hodnotách ukládacích — nýbrž výhody vol-
nébo uložení peněz vedou i k prodeji hodnot těchte.
Vídeň
24
article
Tento všeobecný stav však má osudný vliv na trl
papírů pevně zúročitelných. Selkáváme se na něm
skorem pouze s nabídkou, kdežto poptávka chybí
skorem úplně, a tak i prodej menších obnosů způ-
sobuje kursový sestup. Rakousko až do jara tohote
roku zůstalo celkem ušelřeno pronikavějších násled-
ků drahoty peněz. V důsledku stoupající ceny kapi-
tálů v cizině sice vracely se k nám naše renty a obli-
gace, především uherské, nalézaly však celkem dosti
hladkého umístění, jednak u obecenstva, jednaku
emisních ústavů samých. Dnes však stala se situace
vážnější. Z ciziny sice vrací se naše papíry dále
avšak na prodejích účastní se nyní také vynikající
měrou domácí ústavy a kapitalisté — prvé proto, aby
uvelnily si další pro ně nutné kapitály, druzí proto
že zúročení ukládacích hodnot jim nedostačuje. Pro
státní úvěr ovšem v tomto úkazu není ničeho zne-
pokojujícího. Trh hodnot ukládacích musí se prostě
přizpůsobiti ceně peněz a musilo se tak státi dříve
nebo později. Avšak co na věci jest povážlivějším
jest vliv tohoto úkazu na další trvání konjunkturyo
V tom směru budou pak platiti, alespoň do jisté mír
i pro nás úvahy, způsobené nyní v Německu okol-
ností, že německá Hypoteční banka v Berlíně od-
hodlala se k emisi 4 / procentních dlužních úpisů
Rakousko
Německo
Berlín
25
article
Žádosti za hypoleční půjčky množí se stále a mož-
nost, umístiti 4proc. obligace jest nyní tak malá, že
tento ústav považuje vydání 44proc. úpisů za nej-
lepší možné východisko. V Německu se však táži-
je možna při tomto úroku (který ovšem pro dlužníka
zdražuje se ještě značnými provisemi a pod.) ještě
nějská slavební činnost? Zvyšování nájmů je solva
možně, poněvadž stavební činnost až dosul byl
čilá. V Berlíně stavební činnost úplně ochabla, což
ovšem může poněkud ozdraviti pozemkovou a sla-
vební spekulaci, nemůže však nikterak přispěti k dal-
šumu trvání konjunktury. A to je jen část působení té
okolnosti, že dnes možno umístiti nové ukládací hod-
noty jen s největší oblíží. Značnou část objednávek
dostává průmysl od stálu zemí, měst, železnic. Tyto
musí si však peníze za tím účelem opatřiti, a to ne
jinak, než půjčkou. Avšak není-li možno, anebo jen
za velikých obětí peníze vydáním rent a obligací
si opatřiti? Pak upustí se prozatím od objednávek
a průmyslová konjunktura bude tím značně ohrožena.
Německo
Berlín
26
article
Dosud odevšad docházejí zprávy příznivé: textilní.
strojírenské a jiné průmysly jsou zásobeny zakáz-
kami na půl nebo na celý rok a uhelné doly mohou
si diktovati ceny, jaké jim libo. Avšak docházejí ještě
zakázky v takovém množství, jako dříve? Nezdá se
býti všude tomu tak. Až budou nahromaděné zakázky
zpracovány, dojde se přec k tomu, že bude nutno
doznati: konkurence znovu začíná. K takové situac
nezdá se mít německý průmysl již daleko. U nás jes
ovšem dosud lépe. Za úrokových sazeb u nás žáda-
ných dá se ještě pracovati a také jinak symplomy
kalamity nevystupují tu tak ostře. V každém případi
však minulý týden dává podnět k takovým úvahám
Ač v posledních dnech kursy ukládacích hodnot se
poněkud zotavily, nelze se nad tím ještě radovati
bec obavy zklamání. Je právě přirozený tento postup
k přiostření napjetí na trhu peněz a bylo by velmi
podivuhodným, aby kursy ukládacích hodnot neklesly
ještě více.
27
article
Obchod na vídeňské burse rovná se nyní skorem
nule. Jen u vůdčích hodnot lze znamenati tu a tam
nějaké obraly, jinak na všech stranách panuje na-
prostě ticho. Zprávy z cizích burs jsou kromě toho
po většině méně příznivé a není tudíž divu, že kurs
kloní se spíše k sestupu. Ani důvěřivé výroky mini-
sterského předsedy o průmyslové konjunktuře nevy-
rušily bursu z klidu. Takových úsudků slyšela bursa
již více a ztrácejí znenáhla pro ni na působivosli.
Na trhu hodnot dopravních není smýšlení jed-
nolné. Praví se, že zvýšení tarilů na jižní dráze lze
očekávati co nejdříve, a proto lombardy zvláště na
koupě z Německa byly pevny. Oproti tomu akcie
státní dráhy trpí nadále obavami před investičním
výnosem. K tomu přidruzuje se ještě zpráva o mož-
ném vypuknulí pasivní resistence, což přechodně
škodilo by i akciím jižní dráhy.
Na trhu akcil bankovních je ticho a kursy proto
po většině se nemění. Poněkud více byly nabízeny
akcie Úvěrního úslavu, roněvadž se má za t0, že
banka bude nucena odepsati letos opět větší obnosy
na svém účastenství v průmyslu petrolejářském.
Německo
28
article
Akcie průmyslové jednány poněkud čileji než
ostatní, avšak ani zde nebyly obraty značně. Akcie
alpské báňské společnosti poklesly v důsledku vše-
obecné ochablosti až na 581.— a zotavily se pal
znovu o několik korun. Nejpevnější byly akcie uhe-
len. Prospěla jim uzávěrka státu za výhodných pro
ně con a zprávy o neobyčejném odbytu. Ovšem kur-
sových vzestupů ani tu není, ač ovšem přechodně
docíleno vzestupu několika korun.
Jak již řečeno, nejvíce utrpěly v tomto týdnu
kursy ukládacích hodnot. Z těch nejvíce rakouské
renty — vice než uherské, což vysvětluje se tím, že
uherské již před tím znamenaly velmi nízko.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení:
27. července 20. července
97 35
Rak. korunová renta . . . 96.90
115.25
Rak. zlatá renta . . .. . 115.10
110.55
110.50
Uherská zlatá renta . . . 2 .
92 95
92.45
Uherská korunová renta .. a
182.—
183.10
Turecké losy . . . . .
651.25
645.75
Rak. kreditky . . . . . P.
432.25
Banka pro země rakouské a.
431.75
748.—
Uherské kraditky . . . . .
532.50
534..75
Bankovní jednota
1022.—
Bank pro země rakouský a
29
article
Pozemkový úvěrní ústav r
Pozemkový úvěrní ústav r
Živnostenská banka
657.25
653.75
Společnost státní dráhy
143.60
147.50
Jižní dráha
422.—
420.—
Polabská dráha
1066.—
1077.—
Buštěhradská dráha lit. B.
990.—
992.—
Dunajská paroplavební spol.
jižní dráha
živnostenský banka
státní dráha
30
article
Rakouská továrna na zbroj
Rakouská továrna na zbroj
Alpinky
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica
Londýnská devisa . . ..
Říšské marky . . . . . .
Otázka eukerní. »N. Fr. Pr.« sděluje z Brusselu
že delegáti stálé komise cukerní vyslovili přání, aby
brusselská konvence byla včetně Anglie prodloužen
na pět let, to jest do roku 1913. Kdyby však Rusko
do 1. září 1910 ke konvenci nepřistoupilo, anebo
kdyby obchodní zájmy signalárních mocí velmi
trpěly, může býti nová konvence vypovězena o
1. září 1910 na jeden rok. To znovu dokazuje, že
státy jsou ochotny Anglii učiniti ústupky a na to
vztahuje se samozřejmě věta, že výpověď konvence
bude možna, kdyby zájmy států příliš trpěly. Úka-
zuje k tomu i další zpráva o sezení komise dne
26. t. m. Předsedající Capelle poznamenal tu, že
návrh Anglie, aby směla přivážeti cukr premiový
vzbudil živý nepokoj. Přes to, že Anglie chce ostatní
podmínky konvence zachovati, lze se obávati poško-
zení obchodních zájmů ostatních států. Jednají l
tudíž státy s ohledem na Anglii o jejích návrzích.
nutno stanoviti nové záruky, aby zabráněna byl
náhlá změna a aby umožněna byla revise usnesení
kdyby působení nové dohody bylo silnější, než bylo
očekáváno, Smysl všech těchto zpráv jest tudíž asi
tento: Státy trvají na zachování brusselské konvence.
Capella
Francie
Brusel
Anglie
Rusko
pražský železářský společnost
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
31
article
Je jim však povědomo, že bude nutno povoliti Angli
ústupek, který určitěji řečeno bude záležeti v možno-
sti dovážení ruského cukru. Velikost ru ké konku
rence však není předem známa a proto státy chtějí
si získati možnost, aby v případě, že tato konku-
rence bude v skutku veliní pronikavá, mohly k. n-
venci vypověděti dříve než za pět let, to jest 1. září
1910. Mimo to bude asi přikročeno k pokusu, aby
také Rusko přistoupilo ke konvenci, ač skoro vše
obecně považuje se jeho přistoupení za nepravdě-
podobné. Bude to tudiž jakási zkouška s připuště-
ním ruské konkorence na anglický tih. Bude li tsto
konkurence slabá, nuže pak jest trvání konvence
zajištěno. Bude-li ostatním státům nepohodlná, pak
bude konvence vypovězena a — bude se vyjednávat
znovu.
Z lrhů peněžních. Dne 27. července. Praha.
Angl
Rusko
Praha
32
article
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po-
dáváno pouze za akcie: První české továrny
orient. cukrov. K 260.— peníze, České prům. banky
K 414.—, České banky »Union« K 241.50, České
spol. pro prům. cukerní K 137.—, Strojírny Daňkovy
K 455.—, Pražské úvěrní banky K 524.—, Hospod
úvěrní banky K 382.—, Zajišťovací bauky K 150.—
Podolské cementárny K 200.—, První Českomoravské
atrojírny K 845.—, Pivovaru v Českých Budějovicích
K 825.—, První české akciové společnosti na život
K 260.—
Vídeň. Na dnešní začáteční burse měly alpin-
ky dosti živý zájem a stouply také proti včerejšku
4 K. Vliv na pevné smýšlení měly zvláště vyšší zá-
znamy novoyorské. Kromě alpinek udržely zname-
nitě také akcie státní dráby své ceny. Na polední
burse nastalo následkem špalnějšího smýšlení ber-
linské bursy jinté rozladění. Přes to však obchod
alpinkách se nadále udržel. Také v ostatních akcilch
bylo dosti příznivé smýšlení, jež bylo poněkud se-
slabeno teprve na konec bursy následkem chabého
smýšlení na burse berlínské. Kreditky dosáhly jisté-
ho zlepšení. Také akcie státní dráhy, lombardky
skcie severní dráhy, útecko teplické a buštěhradskél
byly vyšší. Po haličských karpal. akciích byla čila
poplávka a tyto byly také dráže placeny. Renty byly
pevné. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn
411s %-
Berlín. Pevná tendence včerejší přenesla se-
na bursu dnešní, neudržela se však až do konce
Daňkův
Český Budějovice
Vídeň
Berlín
Český průmyslový
Český banka
Český společenský
úvěrní banka
33
article
Rozladění vnesla do bursovního sálu zpráva o sní
žení cen železa v Americe a v zápětí vyskytly se
drobné realisace, které samo sebou se rozumí po-
škodily nejvíce interesované hodnoty. Ztráty kursové
převyšovaly ve vedoucích titrech železářských
uhelnodolných výši 1 proc. Pokles kursů na trhu
průmyslových hodnot poškodil i smýšlení pro akcie
domácích bank a některých dopravních společností.
Z amerických drah byly Baltimore z počátku hledá-
ny, později utrpěly prodeji denní spekulace; ruské
renty nižší v souhlasu s Paříží, akcie ruských bank
o zlomky procentní pevnější. Šoukromý diskont se-
trval na 41/4%. Denní peníze 312% až 33/490.
Doky pro bavlnu v Benálkách a Janově. Před
nedávnem založena byla společnost s 2 mil. lir ka-
pitálu za účelem zřízení doků pro bavlnu v Bená tkách
a Janově. Benátských doků zůčastní se Navigazione
Generale Italiana, která zřídí přímé spojení Benátky-
Nový Orleans. Kontrolu a vrchní vedení bude miii
Svaz italských bavlnářských průmyslníků. Akcie mu-
si náležeti ze tří čtvrtin těmto průmyslníkům a směji
býti jen mezi nimi obchodovány. Snad jest to počátek
přímého spojení pěstitelů bavlny s průmyslníky, nově
propagovaného.
Amerika
Paříž
Janov
Benátky
Nová Orleans
General Italian
svaz italský bavlnářský průmyslník
34
article
Úprava veřejného námořního práva. V minister-
stvu obchodu konány v poslední době porady o se-
stavení návrhu na nové veřejné námořní právo, které
by nahradilo zastaralý navigační edikt, pocházející
z 18. století. Jedná se tu především o nové úpravě
právního poměru lodní posádky a lodí samých, ná-
mořní a příslavní policie a plavebních poplatků. V r.
1901 projednáván ve sněmovně vládou předložený
návrh, který však nestal se zákonem pro mnohé
pochybnosti proti zásadám, na kterých byl vybu-
dován
Ruská slátní banka. Ruská státní banka vyka-
zuje k 21. červenci zlala 951.9 mil. rublů (před tý-
dnem 949.2), zlata v cizině 221.6 mil. rublů (221.4)
tsříbra 67.9 mil. (67.1) a oběh bankovek 1116.7 mi.
(1123.1) rublů.
35
article
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobylčt
v pondělí dne 29. července 1907 přihlášeno jest 180
kusů hovězího dobytka původu domácího, 340 kusu
původu haličského a — kusů původu uherského.
Konkurs byl prohlášen krajským soudem
Hradei Králové na jmění Františka Láblera,
koželuha v Solnici. Konkursní komisař přednosta
okresního soudu v Rychnově n. Kn., správce dr-
Jindř. Šlemberka, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 7
srpna, příhlášky do 4. září, rok likvidační 9. září. —
Dále byl konkurs prohlášen včera zemským soudem
v Praze na jmění Růženy Lustigové, obchod-
nice v Praze—I., Melantrichova ulice. Konkursní ko-
minař rada F. Badl, správce dr. Oskar Rosenbaum,
advokát v Praze. Lhůty 2. a 30. srpna, 6. září.
Ukončený konkurs. Lev Machalický, protok. ob
chodník a majitel uhelného důlu v Ústí nad Lab
(Prohlášen 11. června 1905).
Lábler
Jindřichův
Lustig
doktor
Rosenbaum
Machalický
Hradei Králové
Rychnov můj
Kněžná
Praha
Melantrichův ulice
Ústí nad Laba
36
article
Trhy poněžní.
Trhy poněžní.
Videňská bursa.
37
article
Závěrečné kursy
27. července 26. červce
Renty
4procentní papírová květnová . . 96 85 96 80
4 2procentní
šprocentní stříbrná lednová . . . 96.85 96 30
4.2procentní » dubnová .. 98.20 98.30
procentní
39
article
zprocentní zlatá rakouská . . . 115.10 115.—
31/zprocentní korunová (invest.)
110.50 110.55
šprocentní zlatá uherská . . . .
40
article
4procentní korunová uherská.
3i/aprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . . .
Losv:
Celé státní z r. 1860 . . . ..
pětiny
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . . .
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/zproc. Hypot. banky kr. českého
41/aproc bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 49%
Banky:
Česká průmyslova . . . . ..
» »Union«
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglorakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolno rakouská eskontní ..
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . ..
uherská všeobecná úvěrní.
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . ..
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Čechy
ústřední banka
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
41
article
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha .
Rak. severo-západní dráha . ..
Polabská dráha . . . . . . .
Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.).
Pražsko-duchcovská dráha kmen..
Pražsko-duchc. dráha prioritní .
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . ..
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha.
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . . .
Průmyslové podníky:
Česká cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . . .
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská spolecnost
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnosť . .
Alpská báňská
Rýmavsko- muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje.
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Hlaličsko-karpat. petrol. spol. ..
Schodnica, petrol. spol. . . ..
Pešťská vagonka . . . . . .
Devisy a valuty:
95.57
95.55
Curych . . . . . . . . . .
95.65
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Štyrsko
Poldin hut
43
article
591.60
540.50
2610.—
733.—
— 508.—
240.9
44
article
2593.—
735.—
505.—
240.55
48
article
Paříž . . . . . . . . . . . 95.63
Paříž . . . . . . . . . . . 95.63
Nemecká místa . . . . . . . 117.58 117.63
Ríšské marky v papírech . . . 117.62 117.63
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.14 19.13
Ruhl papír . . . . . . . . 252*/2 252.75
Lira . . . . . . . .. . . . 95.75 95.60
Soukromé (sazby eskontní) . . . 43/1, 544
Po nepatrném kolfsání upevněno. Alpinky čilé
celkový obchod klidný. Konec ochablý.
x. Z Vídně, 27. července. (Tellgr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 647.50, po (—.—)
uherské kreditky 749.—, anglobanka 303 75, bankovní
jednota 532.50, unionka 539.50, länderbanka 432.25,
státní dr. 655.—, —.—, jižní dráha 148.50, polab. dr.
422.—, severozápadní dráha 416.—, turecké tabákové
540.—, rýmavsko-muráňské 592.—, alpinky 96.85,
květnová renta 92.45, uherská korunová 83.25,
turecké losy 183.75, marky za hotové 117.58, ultimo
117.62. Smýšlení klidné.
x. Z Vídně, 27. července. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.)
Amslerodam šek a krštké lh. 100, hol. zl. K 199.65,
199.85, Bukurešť na krátké lhůty —.—,
Brussel šek a kr. ihůty za 100 fr., —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké lh. za 100 mk. 117.55, 117.75, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. st. 240.50, 240.80, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — -
—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.65,
95 85, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.-
—, Patrohrad delňí lh. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.53, 95.721/2, Paříž dolší
lh. —.—. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůly
95 521/2, 95.70, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary
šek a kr. lh. 95.521/2. 95.70, na delší lhůty —.—.
doktor
Paříž
Vídeň
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Curych
Basilej
Ruhl papír
Italia šek
49
article
Patrohradská bursa.
Z Potrohradu, 27. července. (Zpráva Živn. banky.)
27. července 26. červce.
Diskontní . . . . . . . . . 410.— 410.—
ai . . . . . . . . .—2. —
Sormovo . . . . . . . . . 147.— 144.—
rusko-čínská banka. . . . . . 241.— 240.—
Ruská průmyslová banka . . . 292 50 290.—
155.—
Petrohradské metallurgické . . . 155.—
Rolomna. . .. . . . . . . . 412.— 410.—
178.—
Fénix. . . . . . . . . . . 175.—
Z Borlina, 27. července. (Zpráva Živnost. banky.).
27. července 26. červce
41/2procentní ruská renta 1905. . 91.60 91.75
75.25 75.50
4procentní ruská renta 1902
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —
31/zprocentní ruská zlatá renta. . 66.25
petrohradská diskontní banka . . 162.25 162 25
148.25
petrohradská mezinárodní banka . 148. 75
127.50
ruská banka pro vnější obchod . 128.—
Z Berlina, 27. července. (Pův. zpráva »N. Listů «.)
27. července 26. července
202 75
202.75
168.75
168.60
224.25
223.60
151.60
151.75
138.10
Sormův
Fénix
Potrohrad
Berlín
průmyslový banka
petrohradský diskontní banka
mezinárodní banka
zpráva živnostenský . banka
Borlina
50
article
Rakouské kreditky . . . .
Diskonto . . . . .
Německá banka. . . .
Obchodní společnost . . .
Dráždanská banka. . . . ..
Španělské exterieury . . ..
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
Dortmund. Union lit. C.. . .
Harpenská uhl. spol. . . . . .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . ...
Severoněmecký Lloyd . . . .
Packet . . . . . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Dráždanský banka
Hibernia
51
article
96 8
86.70 86 55
52
article
Turecké losy . . . . . .. :
92.45
53
article
92 45
81 3-
81.15
8335
54
article
83.50
148.50
2U3.50
250.—
422.—
456.—
141.—
183.10
55
article
148. 50
203 50
250. —
422. —
456.—
141.—
183.50
96 25
96.25
96 75
86 90
100.—
414.—
382 25
1800 —
303 50
432. 25
568 —
604.—
647 75
748.—
1020.—
532.—
539 —
462.—
2860.—
2843.—
1066.—
1070.—
340.—
340.—
425.—
427.—
420.—
422.—
392.—
395.—
56
article
96.25
96 25
96.75
86.75
100.—
414.—
241.75
382 25
241.—
1805.—
303 50
432 25
568.—
604.—
646 90
748 50
1020.—
532.50
539.—
462.—
57
article
288.50
288.50
2405.—
2400.—
5220.—
8205.—
559.—
560.—
655.—
652.75
148.—
147. 90
457.—
990.— 989.—
445.—
444.—
136.—
2510.—
2510.—
455.—
455.—
885.—
885.—
735.—
732 —
370.—
370.—
2593.—
2593.—
593.90
587. 25
539.—
542.—
1077.—
1078.—
500.—
504.—
1050.—
1050.—
523.—
526.—
510.—
505.—
58
article
Ruské papíry v Berlíně.
Berlín
59
article
Berlínská bursa.
60
article
137 87
214.—
210.60
218.50 219.87
69.25
70.10
195.50
195.50
192.25.
421.90
421.90
116.30
116.37
131.50
131.60
141.10
141.—