Načítám náhled…
Chunky — 36 celkem
· entity: person 100, place 72, org 19, work 6
1
masthead
Steana 2
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. července 1907. Číslo 206
4
article
ského národa. Dá-li se v tom směru něco dělati.
novim — končí posl. Hollé — ale mělo by se
dělati.
Nejstarší z poslanců srbských, liberál dr
Mich. Polit, rozepsal se o téže věci v „Pest.
Ll.“ Ohradiv se proti tomu, aby se politik
srbsko-chorvatské konlice směšovala s plány
velkochorvatskými, jimiž se obírá Frankova čist
strana práva, nebo dokonce s Luegrovým , Velko-
rakouskem“, a podotknuv, že srbsko-ch orvatská
koalice vyloučila ze svého programu i řešení
otázky bosenské, projevuje politování,
že spor uhersko-chorvatský nabyl rozměrů ne-
očekávaně značných. Ale byl už podobný přl-
pad. Jsou tomu 24 roky, co v Chorvatsku vzniklo
kvašení pro vnucované tam uherské znaky. Vše-
mocným ministrem uherským byl tehda Kolom.
Tisza; ale i on nahlédl, že vláda chybila, a no-
vým zákonem odčinil aspoň z části svou chybu.
Nebylo by možno jednati i nyní podobně? —
táže se dr. Polit. — Sami uherští politikové.
jako dr. Kmety a Ludv. Holló, uznávají, že
vystoupení s jazykovou otázkou v železniční
pragmatice hylo neoprávněno. Chyba dá se však
napraviti nějakou novelou ku přijatému zákonu
a tím mohly by se poměry v Chorvatsku uvésti
opět v pravidelné koleje.
Hollá
Mich
Frankův
doktor
Kmet
Ludv
Chorvatsko
5
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 27. července.
Slovanská myšlenka v Rusku.
Oděsský občan A. A. Borzenko rozhodl
se věnovati stotisíe rublů na zvláštní nadaci.
kterou by se umožnilo pořádání všeslovan-
ských sjezdů v Rusku. Na myšlenku tu
přivedlo Borzenka dílo berlínského statistika.
prof. Sombarta, jenž na základě stálého vzrůstu
slovanského obyvatelstva v Evropě předpovídá
že za sto let o osudech Evropy budou rozhodo-
vati Slované. A. A. Borzenko tedy soudí, že Slo-
vanům jako budoucím řešitelům osudů evrop-
ských nastává povinnost sbližovati se a tako-
vému sbližování prospěly by všeslovanské sjezdy
v Rusku. A. Borzenko obrátil se přímo ku před-
sedovi ministerstva Stolypinu se žádostí,
aby vláda nadaci jím zřízenou přijala ve svou
správu. Ministr Stolypin odvětil mu listem ze
dne 13. t. m., že vláda je ochotna přijati nadaci,
kdykoli e dárci zlíbí, kapitál, jenž ponese
jméno dáreovo, bude uložen ve slátním banku
a úroků se bude užívati na pořádání všeslovan-
ských sjezdů v Rusku, majících účel kul-
turně-dobročinný. Sjezdy může svolávat
buď Slovanský spolek neb jiné soukromé druž-
Šlechetnou myšlenku A. Borzenka možn
jen vtati, noboť o platném vlivu všeslovr nskýel
sjezdů na sbližování Slovanů nelze pochybo
vati.
Borzenko
profesor
Sombart
Slovan
St
A Borzenko
Stolypin
A Borzenka
Praha
Rusko
Evropa
Slovan
6
article
Od minulého pražského sokolského sletu i rusko
noviny počínají si opět více všímati západních
a jižních Slovanů. „Nov. Vremja“ má opět na
úvodním místě „slovanský obzor“. Obzírá v něm
vlastně jen spory, rušící sousedské poměry mezi
jednotlivými národy slovanskými, dotýká se —
ovšem se svého stanoviska — sporu rusko-pol.
ského; uvádí, jak nesvornost rakouských Slo-
vanů dosud pomáhá Němcům k nadvládě ve
státě i v parlamentě; přechází k neurovnaným
poměrům na Černé Hoře, v Srbsku, ke sporu
srbsko-bulharskému, pro který Makedonii dosuo
zvlažuje slovanská krev a docházi konečně k zá-
věru: Takový je nyní stav slovanské otázky. Je
truchlivý všude, vyjma Čechy. Oni jediní
pracují o slovanském uvědomění. A může-li být
o tom spor, že toliko z tohoto uvědomění vy-
tryskne pramen oživující vody?
stvo.
Ruska
Němec
Černá hoře
Srbsko
Makedonie
Čechy
7
article
ruský. 6. Zákony, vojsko, policie a měna má
býti společna celému Rusku, nevyjímaje an
Finska. 7. Pravoslaví na okrajinách má se těšit
zvláštní přízni vládní. 8. Ma se činiti opatření
aby se okrajiny kolonisovaly ruskými rolníky.
9. Úřadníkům na okrajinách mají se poskytovt-
zvláštní výhody; přednost mají miti úřadníci
o nichž je zjištěno, že budou šiřiteli ruskéhe
vlivu na jinojazyčné obyvatole atd.
Páni „praví Rusové“ zabíhají z krajnost
do krajnosti. Z nedávné úplné národní lhostej
nosti přeskakují do nejkrajnějšího národního šo-
vinismu, jenž může Rusku uškoditi právě tak
jako dosavadní národní lhostejnost.
Svobodná universita v Sofii.
Bývali profesoři bulharské univivsity v Se
fii pojali úmysl, zříditi v Solii samostatnou, vol-
nou univursitu, do níž by se přijímali posluchač
staré university i gymnasijní abiturienti. Učebný
plán má zůstati týž, jaký byl na staré, vládcu
zrušené universitě. Školně má býti nízké, aby
se vyšší vzdělání stale přístupným nejširším kru-
hům. Výbor, jenž se pokusí o uskutečnění télo
myšlenky, podá sobrání žádost, aby novénu
ústavu byla přiznána práva university a poslu-
chačům se započítávaly semestry, strávené na
ústavě, tak jakoby byli studovali na státní uni
versitě. — Jest to patrně odpověď na opatřeni
bulharské vlády, která státní universitu obsa-
zuje právě učitelskými silami, svolanými ze
středních škol.
Rus
Rusko
Finsko
Sofie
svobodný univerzita
8
article
K demisi francouzských generálů.
O demisi členů vrchní vojenské rady, zvlá
ště pak generalisima generála Hagrona, pro
nášeji ve francouzském tisku velmi různá mi
nění. Na jedné straně se jeho rozhodnutí schva
luje a útočí se na vládu, že ho svým postupen
k odstoupení donutila, s druhé strany se mu
opět vytýká, že veřejně před cizinou prohlašujo
obranu hranie za nedostatečnou a opouští zodpo-
vědné místo, ač by právě v době nebezpečl.
je-li jaké, měl na něm setrvati.
Senátor Ranc připomíná v „Aurore“ od
pověd generála Chanzya na otázku, jak
byly pravé příčiny francouzských porážek: „Byl
jsme poraženi, poněvadž jsme neměli žádné dů-
věry. Nestačí bíti se z povinnosti a pro čest.
Musí se jíti do boje s nadějí na vítězství, s du-
věrou, že se zvítězí.“ — Chanzy měl pravdu.
dodává Ranc, generál Hagron není z této školy
Soudím, že nálež! k oněm, kteři ne
mají žádně důvěry a proto se bojl
zodpovědnosti.
cho de Paris“ přináší rozmluvu svéh
spolupracovníka Hutina s novým generali-
simem, generálem de Lacroix. Nechci žád-
ného interviewu, pravil generalisimus, ale jedno
vám mohu říci. Nenáleží mi posuzovati důvody
odstoupení generála Hagrona, s nímž mám vel-
mi dobré styky a k němuž chovám největší
nejvýš oprávněnou vážnost a přátelství. Generál
Hagron podal demísi. Soudil, že musí opustiíi
své místo a vzdáti se své funkce. Opakuji, že
mi nenáleží posuzovati jeho důvody. Vlád- re-
publiky mne žádala, abych ono místo příjal
svěřila mi je. Myslím, že bylo mou povinnostl
neodmítnouti a přijal jsem pošlání, nesnadné
sice, ale v němž nasadím všechny své schopnosti
a celou svou energii, buďle o tom přesvědčeni,
neboť žijeme v zemi, kde není třeb
nikdy zoufati.
Hagron
Ranc
Chanzya
Chanza
Paris
Hutin
Lacroix
9
article
K nastávajícímu jmenování auskul
tantů adjunkty v král. českém.
Data, jež svého času byla v tomto listě ure-
řejněna v příčině počtu a služebního pořadi
zkoušených auskultantů, již čekají na jmeno-
vání adjunktů, nutno nově doplniti těmi, kdož
zatím podrobili se v termínu červnovém 1907
soudcovské zkoušce. Doplněním tím dojde ještě
jasnějšího výrazu křivda, jaká by se stala českým
žadatelům, kdyby došlo ku přeskakování Čecho
10
article
Němci.
Němci.
V červnu 1907 udělalo soudcovskou zkouš
ku 27 auskuliantů a 3 právní praktikanti. Ze
27 zkoušených auskulfantů bylo 18 Čechů
9 Němců. Tři zkoušení právní praktikanti jsou
ovšem Češi, poněvadž službou s nimi rovní prak
tikanti Němci dávno už jako auskulianti vyská
kali. — Němců jest 9, poněvadž zkoušku soud
covskou dělal z Němců, kdo jenom měl tříleteu
praxi. Aby této podmínky bylo u jednotlivců do
saženo, dostali Němci zvláštní termí ny
jen aby mohli dovršiti předepsanou ke zkoušee
tříletou praxi. V jednom případě tříletá prare
končila nedělí a termín položen na pondělí! —
Zde má presidium vrchníba zemského soudu
zřetel a benevolencil Ovšem: všichni v čer-
vnu 1907 zkoušení Němci zažádali hnedz
místa adjunktskál
Všech zkoušených auskultantů je dnes 181
a 5 zkouřených praktikantů Čech2. Ze zkouše-
ných 181 auskultantů jest 145 Čechů a 3
Němci.
Němec
Čecho
Čech
Čechy
11
article
Dle pořadí služebního roztroušeno jes
těchto 36 Němců mezi 181 zkoušenými auskul
tanty na těchto místech:
Prvý Němec je na místě 3., druhý na 21.
třetí na 27., čtvrtý na 40., pátý na 46., šestý
na 65., sedmý na 66., osmý na 89., devátý n
95., desátý na 99.; další pak na mistě: 104.
112., 113., 114., palnáctý 115., 121., 122.
127., 131., dvanáctý 135.,145., 146., 147., 148.
dvacálý pátý na 149., 150., 151., 152., 153.
třicátý je na 156., 157., 158., 163., 164., tři-
cálý pátý va 170., 171. — Tak by vypadal,
skoky německých auskultantů! — K temu třeb
podotknout, že z těchto 36 němeekých auskul
tantů stalo se 14 (tedy bezmála polo vl i na
auskultanty jen tím, že přeskočili službou
starši právní praktikanty Čechy-
A zde je ta nejpalčivější křivda, jež stal
se českému soudcovskému dorostu: Čtrnácte ně
meckých auskultantů, vyskákavších ze statusu
práv. praktikantů, má dnes soudcovskou zkouš
ku, má zvýšené adjutum 1600 K a všiclin
žádají za místa adjunktskál Zkoušen
čeští práv. praktikanti oněmi 14 Němci 1 ři a
čtyřikráte přeskočení dostávají pou
há stipendia po 840 K s o místa adjunkt
ská žádati nesmi! Tak jsme ve svém královstv
hmotně i existenčně ničenil
Kruby poslanecké zasypaly vládu interpel
cemi a řečmi, celá česká žurnalistika den ce der
přináší řady článků, městské rady a okresní vý-
bory přijaly spoustu resolucí, pasivní resistence
všeho dorostu soudcovského po celém
království českém hrozí na obzoru —
opováží se vláda vídeňská nedbati všeho foho.
pošlape právo a spravedinost a nobude jmenov
přesně dle služebního pořadí bez zřetele
na národnostl?
Němec
Čechy
12
article
Ohrožení dopravy na c. k. severn
dr e ze.
(Pdvodní zpráva »Nár. Listů«.)
z Mor. Oslravy, 26. července.
doktor e
Mor
13
article
projekty a není tudíž nulno je opělně vypočítávati
Zminky zasluhuje pouze poslední pokus, zříditi elek-
trickou dráhu aspoň tak dalek. do ulice Nerudovy
pokud šiřka a stoupání této ulice připouští. Leč i toto
velmi kusé rozřešení elcktrické dráhy na Hradčany.
které znamená jenom nepatrné sblížení Hradčan ku
Praze, narazilo ve směrodatných kruzích na značný
odpor a pochybuje se již nyní, kdy ještě
ani konečný výsledek řízení není znám, že věc do-
padne ku prospěchu zmíněné trati.
Druhým takovým projeklem, který volil uynější
přirozenou kumunikaci po silnici Chotkově, měl v po-
kračování svém vhodnou myšlenku, spočívajíci v tom.
že by zlízena byla nová komunikace Prasného mo-
stu na náměstí hradčanské mezi král. hradem a pa-
lácem arcibiskupským, selhal, jak známo, odporem
zůčastněných kruhů, a tím i tento projekt pochován.
Leč veřejnost sama a zástupcové Hradčan
zvláště, jichž jeden člen, p. měst. radní Brož, stal
se předaedou správní rady elektr, podníků, nepřestali
se domáhati zlízení elektr. dráhy na Hradčany, po-
žtdavku to, který jest úplně oprávněný, uváží-li se.
že do té doby řizena byla hustá stť elektr. druh
nejen v ostatní Praze,, ale i téměř ve všech předmě-
stích, k jich prospěchu a rozkvělu.
Okolnosti poslední doby, kdy mimo zmíněné
hlasy nastala i nutnoct na levém břehu zlíditi velice
potřehnou remisu pro vozy eloktr. drah, přispěly v
veliké míře ke koneěnému roztešení otázky zřízení
elektr. dráhy na Hradčany.
V téta příšině vypracovány byly teditelstvi
elektr. podniků projekty dva, kleré současně mají se
provésti. Prvním z projektů jest prodloužen, elektr
dráhy nyni již provozované až k vodárně na Lelné
dále po silnici Belerediho až ku baště č. XIII. do
katastru obce Střešovic, kdež zrízeny býti mají zmí-
něné romisy.
Brož
Nerudův
Hradčany
Praha
Chotkov
Střešovice
14
article
Při tomte projektu má z projektu dřívějíhoo
elektr. drúze z Bubenče býti vyloučena do.udi nepo-
sthvená čásť trati třídou Korunovační. Trať projekto-
vána jest jednokalejně s potřebnými výhybkami, a
podle dosavadních disposic má býli provozována co
do hustoty a času vozby dle komunikační potřeby
Není pochybnosti, v uvážení že na trati nachází se
husiě zalidněná čásť Bubenče a poblíže i nádraží
v Brusce, bude trat hojně použivána a při pěje tak
nejen k oživení zmíněných míst, ale i ku podpoře
stavebního ruchu, pro který v celém okrsku Belere-
diho silnice jsou velmi příznivé podmínky.
Druhý projeku elektr. dráhy sleduje přímější spo-
jení Hradčan s Prahou od Klárova ústavu slepců p
silnici Cholkově a Marianských hradbách až ku Praš-
nému mostu se spojkou okolo kadetní školy na sil-
nici Belerediho, kdež »pojuje se s dříve jmenovanou
projektovanou tratí.
Předloha tohoto projoktu byla uspíšena schvá-
lenou již úpravou silnice Chotkovy, a je na bíledni.
že současně se zmměnou úpravou musí býli stavba
elektr, dráhy provedena. Pokračování této trati a.
na Hradčany nepouš. se při tomte projcktu se
zšetele, avšak není tou dobou možno pro neuprave-
nost konunikací již nyni otázku tu řešiti bez nebez-
pečí, aby projekt tento znovu se ztroskotal.
Projektovaná dráha, třeha dosud kusá, má veliký
význam komunikační nejen pro Hradčany samé, alei
pro přilehlé obce Bubeneč, Dejvice, Střešovicea
Blevnou.
Cholkův
Střešovice
Bubeneč
Hradčany
Praha
Chotkov
Dejvice
Klárov ústav
15
article
Také o prosperilě télo trati, jíž provozování pro-
jekluje se v pokračování trati „Malá Strana—Jalky—
Eloktrárna“, není pochybnosti; i ona oživí přilehlé
obce a podepře stavební ruch. Při té příležitosti bude
ovšem uskutečněn i schválený projekt provozní, dle
klerého trat Karlín—Malá strana bude prodloužena
až na Klárov. takže přestupní stanice přesune se
z Malostranského náměstí na Klárov. Oběma pro-
jd ty nejeví se však nikterak dotčeno zámýšlené auto-
mobilové spajení z Křižovnického náměstí přes Kar-
lův most na Hradčany. Tolo spojení má bez ohledu
na projoklované elektr. dráhy svůj velmi důležitý vý-
zeam, který hledati dlužno v nejkratšt cestě na Hrad-
čany a v náhradě za elektr. dráhu přes most Karlův
se kterou na delší dobu počítati nebude možno
Kromě toho jest Belu uvážili, že toto omnibusové
spojení má a musí býti náhradou za elektrickou
dráhu tam, kde ji nelz., jak všeobecně známo, z váž-
ných důvodů prové sli.
Obu projekty elektr. dráhy poorobeny byly du-
kladné úvaze správní rady elektr. podniků a po
schválení této došly v páteční schůzi rady městsk
jednomyslného schvá lení.
Eloktrárna
Karlův
Bela
Karlín
Klárov
malostranský náměstí
křižovnický náměstí
Kara
Hradčany
16
article
Přiští sbor obecních starších promluví konečné
slove v těto záležitosti, a není nochybnosti, že vzhle
dem k potřebám král. Hradčan učiněno buce pří
znivé usnesení.
ale i pokolením budoucím byla mohutnou připo-
minkou a povzbuzením k tuhé a vytrvalé práci kaž-
dého člena národa českého ve smyslu krásných so-
kolských idcí.
Pokládaje si za zvláštní česť sděliti se slavným
předsednictvem tento upřímný projev rady král. hiav.
města Prahy, dovoluji si opělně vjistiti jménem jejím
i celého sboru obecních starších král. hlav, města
Prahy slavnou Českou obec sokolskou, že král. hlav.
město Praha vděčně vzpomínati bude vzácného daru
tohoto i velkých služeb, jež Sokolstvo letošního roku
u příležitosti V. sletu všesokolského ji prokázalo sou-
středěním přečetných zástupců Slovanstva i vši přá-
telské ciziny ku podivané na triumfy disciplinya
výcviku, jimž dle jednomyslného úsudku všech pří-
tomných na celém světě dosud rovno nebylo.
S výrazem dokonalé úcly a brateským pozdravem
Hradčany
Praha
17
article
Dr. Groš,
starosta kral. hlav. města
Praby.
doktor
Groš
Praba
18
article
Dík amerických Sokolů žižkovske
jednotě. Amneričti Sokolové, kteří od svého pří-
jezdu byli ubylování v ž žkovské tělocvičně, poslali
na rozloučenou svým zástopcem br. Janem Fryšem
tento poděkovací přípis žižkovskému Sokolu: Praha,
24. července 1907. Milení bratří! Jsem na odchodu
do svého domova; dříve nežli učiním svůj poslední
krok s posvátně půdy české, dovolte, bych Vám
vzdal jménem Národní jednoty sokolské ve Spoje-
ných státech nejvřelej í dík za bratrské propůjčení
Vaší krásné a útulné síně k ubytování nás po tak
dlouhou dobu našeho pobytu. Nemám ani dosti
srdečných slov pro Vás, bratři, prosím však, přijměte
ještě jednou náš skromný a srdečný dík, jejž Vám
zasílá veškeré americké Šokolstvo. My nikdy neza-
pomeneme, že jsme Vašima dlužníky a přáním naším
jest Vám vše jednou oplaliti. Jest to tklivé loučení,
milí bratří, jest to dojemná chvíle, když musím
psáti, poslední pozdrav patřiž Vám. Jak šťastní jste,
milí bratří, že podobné chvilky zažíti nemusíte.
, milujte tu krásnou naší vlasl, neopouštějle
len dobrý český národ. Prosím, bratři, zdravte od
nás všechny bratry své jednoty, vytidte dik naš
všem těm, kdo zpříjemňovali náš pobyt mezi Vámi.
Kéž veškerá práce Vaše selkává se s úplným zda-
rem. K tomu voláme naše sokolské »Na zdarl-
Za Národní jednotu sokolskou ve Spoj. státech
Váš pro vždy
Jan Fry š, předák amerických Sokol
Sokol
Fryš
Fry
Sokol
Sokol : Praha
19
title
Denní zprávy.
20
article
Program „svazku ruského národa“.
Výkonný výbor monarchistické strany ru-
ského národa vydal volební provolání, určené
pro polské, přibaltické, litevské a západoruské
gubernie, v němž vytyčuje své stanovisko vzhle-
dem k těmto krajům. Svazek ruského národa
hájí zásadu, že 1. Rusko musí zůstati jednotné
a nedělitelné a proto nijaké autonomie nelze
dopustiti. 2. V čele správy okrajin mají státi lidě
pravoslavní, smýšlení ruského. 3. Jazykem stát-
ním, úřadním, správním, jazykem vojska, sou-
dů a škol (!) smí býti pouze ruský jazyk.
4. Škola na okrajinách má býti laková, aby pod
jejím vlivem obyvatelé jiného jazyka přijímali
ideje a snahy ruského národa. 5. Soud má bjti
Rusko
21
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonfe. Dnes konají se dva
koncerty ve velké restauraci v sadech na Letné. Da-
poledne od 10.—12. hod. koná se promenádní koncer
při vstupném 10 h. Odpolední koncert započne o
4. hod. V přestávkách mezi jednotlivými přednesy
symfonického orchestru České Filharmonie koncer
tuje kapela (dechový sbor) p. Hermanna. Vstupné
k odpolednímu koncertu 20 h za osobu.
+ Alred M. Jelinek, op. 18. »Svatební košile-
Melodram na báseň K. J. Erbena. Nákladem Fr.A.
Urbánka v Praze, vedle Národního divadla. Cena
4 K Dramatické momenty, jichž v básní této jest
hojně, hudbou Jelínkovou jsou vystiženy. Pěkná
úprava s originálním titulním obrázkem dodává vnitřní
ceně i cenu vnější.
+ Břetisl. Šťastný. »Sokolské sbory«, pro mužské
hlasy na slova Sládkova, vyšly právě v Edici M. Ú.
Jsou to sbory: »Švarní hoši«, »Přední stráž« a »H j
vzhůru, pestrý sokole!« Cena partitury 3 K, hlasy
po 60 h. Nakladatel Mojmír Urbánek, v Praze
Jungmannova tř. 1.
Hermann
Erben
A Urbánek
Jelínkův
M Ú
Urbánek
Jungmannův
Český Filharmonfe
Letná
Francie
Praha
Český filharmonie
národní divadlo
sokolský sbor
Alred M . Jelinek
svatební košile
třída
22
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrti Ze Lvova, 27. července (K. k.) Uni-
versitní profesor a člen krakovské akademie věd ds
Alexander Hirschberg zemřel dnes ve stáří a
roků.
= Po procezu Hanově. H. Z Karlsruhe, 2
července. Dům rodiny Molitorovy jest stále střežen
policií.
= Sjezd německých pěvců. Z Vratisla vi
27. července. (K. k.) Dnes počínají oslavy VII. sjezdi
německých pěvců. Nejvíce jich je z Rakouska, zvláště
z Čech.
= Blesk uhodil do kostela. Z Kotoru, 27.
července. Při prudké bouří se zuřivým orkánen
uhodil blesk do františkánského kostela sv. Mlikuláše
v Berzagnu a poškodil budovu na mnoba míslech.
= Zločiny v klášlerním asylu. Z Milá na, 27
července. Vzrušení nad skandalním případem v kle-
rikálním vychovatelském ústavu vzrůstá. Všude s
konají protestní schůze. Ženevské listy přinášejí sen
sační drobnosti v příčině zločinů, které duchovní
chovanci ústavu tropili.
= Cikání loupsžnými vrahy. Z Pešti, 27. čer
vence. (K. k. ub.) Úřadně se oznamuje, že zatčen
byli tři cikáni jmenem Jan Lakatoš, Ignác Šuranvia
Tutla Kolompar, kteří jsou důvodně podezřelí z pro
vedení loupežné vraždy v Alberti-Irše. Bylo však zji-
štěno, že tuto člyřnásobnou loupežnou vraždu spá-
chalo 7 mužů a 2 ženy, jichž jména jsou známa
ale kteří dosud nemohli býti zatčeni.
Alexander
Molitorův
Blesk
Mlikuláš
Lakatoš
Šuranvius
Tutl Kolompar
Lvov
Uni
Hanov
Karlsruhe
Rakousko
Čechy
Kotor
Pešť
AlbertIrš
akademie věda
23
article
Jaurčs hrozí.
Jaurěs zazlívá ve své „Humanité“ velice
německému říšskému kaneléři kn. Bülowu.
že v rozmluvě s dopisovatelem „Figara“ Hure-
tem popřel existenci socialistického nebezpečí.
Není-li se třeba obávati německých socialistů.
pokud trvá konservativně-liberální blok, doka-
zuje to, že se všechny ostatní strany musejí přes
vážné rozdily ve smýšlení spojiti, aby proti nim
udržely rovnováhu. Ve Francii, tvrdí Jaurčs,
jest rozluka církve a státu dílem socialistů. Na-
sledkem dosaženýcl reforem a pokračující or
ganisace dělnické třídy bude socialistický vliv
na státní správu rychle vzrůstati. Opravdový
nebo předstíraný klid konserva-
tivni Evropy bude musiti přestát
těžké zkoušky.
Figar
Hur
Francie
Evropa
liberální blok
24
article
= Rozparovač děti. Hrůzu a zděšení způsobily
v Berlíně přišerné činy zločince, nebo spíše šílence
jenž ve dvou hodinách napadl tři malá děvčátka do
pěti roků, z nichž jedno usmrlil, druhé zranil smr-
telně a třetí těžce. Způsyb vražedných úloků připo-
míná londýnského zločince, zvaného „Jack the Riper
(Jack rozparovač), jehož hnusné činy naplňovaly
na počátku let devadesátých celý vzdělaný svět zdě-
šením a který nebyl nikdy vypátrán. Ke dřívějším
zprávám sděluje se dále: Z Berlína, 27. července
V Prenzlavské aleji, kdy byl spáchán druhý zločin
nalezl jistý hoch na lavici lístek, pribodnutý polovic
nůžek. Na lístku byla umrlčí hlava a nápis „Jed!-
Dále bylo tam napsáno: „Z cesty, z cesty — v pěti
minulách mrivolou. — Zde na blízku jest lupi
dětí. Tento listek odevzdejte policii. Uloupil jsem dve
děti.“ Lístek byl předložen znalcům písma a psy-
chiatru, kleři se souhlasně vyslovili, že je psán ší
lencem. Pohcie vypsala cenu 1000 marek na vypá-
trání vraha. Vražedný nástroj posud nebyl nalezen
soudí se, že jest to druhá polovice oněch nůžek
z nichž prvou byl přibodnul nalezený lístek. Lékařské
autority vyslovují se o přpadu, že některé známky
sice nasvědčují vraždě z vilnosti, ale z okolnosti, že
pachatel dopustil se tří slejných činů krátce po sobě
lze souditi spíše, že jest to šílenec, neboť u vrahů
z vilnosti nastává ukojení pohlavmího chtíče již po
jedné vraždě.
Hrůza
Jack rozparovač
Berlín
Jack the Riper
25
article
= Škriil dívky. Z Berlína, 27. července. Včera
byl zde zatčen 27letý obuvník Bohumil Nieness, prý
z Vozice v Čechách, jenž učinil několik útoků na
dívky, pokoušeje se je uškrtiti. Jistou Spillerovu
z Markgrafenstrasse rdousil až pozbyla vědomi
Chroptěním napadené byli přivoláni lidé a pachalel
uprchl. Elsa Timmova z Lindenstrasse byla vysvobo-
zena svým psem. Když ji Nienes. chopil za hrdlo.
skočil naň pes a kousl ho do nohy, takže musil
dívku pustiti. Anna Kluthova z Zimmerstrasse byla
zachráněna jen příchodem své přítelkyně Schottové
Ačkoliv jej dívky poznávají, papírá Nieness, že jese
pachatelem. Pokusil se dokonce i na policejním úřadě
skočiti jedné dívce na hrdlo, byl však úřadníky za-
držen.
= Mílionář zešílel. 40lelý Brasilský milionář
obchodník s kávou José Weissohn v Paříži bydlel
v hotelu na Champs Elysécs a choval se v poslední
době tak nápadně, že se pochybovalo o jeho zdra-
vém rozumu. Předevčírem přišel do místnosti velkého
pařížského listu a sožil 10.000 fr. na dobročinne
účely, udávaje, že vyhrál sázku. Včera ráno pokusi)
se v náhlém záchvalu šílenství vyskočiti zavřeným
oknem svého pokoje na ulici. Byl zadržen, ale pře-
tezal si již rozbitým sklem tepny na obou rukou
utrpěl tak velkou ztrátu krve, že jest život jeh
ohrožen.
Nieness
Spillerův
Markgrafenstrass
Timmův
Nienes
Kluthův
Schott
Weissohn
Berlín
Čechy
Lindenstrass
Paříž
26
article
Donrava na c. k. státní seveřní dráze jest vážně
ohražena. Ve velkých nádražích, v Mor. Ostmvě,
Behumíně a jinde jest nahromaděno tolik náklaedo
že bude asi v nejbližsí době přijmání nových na-
presto zaslaveno. Příčinou hrozného stavu toho jsou
nedostalečná nádraží a nedostatek personálu. Úspor-
ným systémem pana Jeitelesa přivedena dráha do
télo kalamity.
Opatřili jsme si informace z kruhů odborných
a můžeme sděliti toto;
Neni naděje, že nynějtí stav v dopravě se zlepší.
naopak lze se obávati nejhoršího. V disposičníchi ko-
misích panuje naprostá bezradnost. V Bohumín
nahromaděno lakové množstv zbaži, že jest pro ne-
dostatek místa ohrožena vážně i pruvídelná doprava
vlaků osobních a zrychlených nákladních. Koleje.
na něž obyčejně vjíždí vlaky osobní, jsou zalaraseny
vaky nákladními. Pravidelné křižování nákladnícl
vlaků následkem teho se zdržuje a zpozďována jich
má za následek, že cestující v Přerově, Olomouci
Brně a ve Vídni nejsou s to, by se zpozděnými osoh-
ními vlaky docílili přímého spojení, čímž jsou značně
poškozová ni.
Jeitelesa
Morava
Bohumín
Přerov
Vídeň
Olomouc Brno
27
article
Mistní železničn. úřady v Přívoze a v Bohumíně
chtějíce ta uvarovati naprostého zastavení dopravy
zboží, nařídily po 24 hodiny nepřijímati žádného
zboží. Disposice ta minula se však naprosto účinkem
Nedostatečnost skladiště, nemožnost dalšího jeho roz-
šířon., nedostatek kolejí, nebývalý nával nahroma-
maděného zboži již od týdnů, přelíženost poměrně
malého počtu zřízenců, přes to že ve skladištíbl
se pracuje dolší dobu i pře- noc. všechny tyto okol-
nosti čim snahy zmněných úřadů ilusorní
Z kruhů železničních dovídáme se, že místn
železniční úřady neneferují ředlitel-
ství vídeňskému pravý stav vcí, tal
že vídeňské ústředí nemá pravého pochopení o situaci
kteráž opravdu jest tak vážná, jako dosud nikdy
Že doprava nebyla dovud úplně zastavena, lze
děkovati jen příznivým okolnostem. Kdyby nebylo
léto, kdyby byly mrazy, byla by doprava již zasl-
vena.
O hrozných poměrech v dopravě svědčí to, že
státní pruské dráhy hrozí s veškerou
vážností, že nebudou přijímati žád-
ného rhoží, kteréž má býti dopravo-
váno po trati severní dráhy
Kromě toho jest veliká nespokojenost v persu-
nálu. Ředitelství severní dháhy ji ještě zvětšuje po-
něvadž výhody, zřízencům poskytované za správy
Jeitelesovy, jim odnímá. Na př. již za slaré správy
byly strojvůdcům mimořádně platy „za kilometry
vyplaceny vždy týden před prvním. Nyní tato zvyk-
lost byla zrušena. A poněvadž na Ostravsku jea
mezi dělnicivem stávková nálada, roste bojovnost
mezi železničními zřízenci, ba i železničními úřad-
níky — a jak z hodnověrného pramene se dovidkáme
pomýšlí se také na ahájení stávky
Jest proto zapotřebí enorgieké akce, aby ne-
bezpečí toto bylo odvráceno. Před nynějšími opravdu
neutěšenými poměry nesmí železniční správa zaví
rati oči. Jmak nastane katastrofa, kteráž může mít
nedozírné následky.
Bohumín
Ostravsko
28
article
Elektrické dráhy na Hradčany.
Elektrické dráhy na Hradčany.
Zvláštní obtíže orainu, jakož i nedostatečně ko
munkace vůbec na Hradčany a de jisté míry také ne-
dostatečné upozornění pro snahy, čelící k účelněmi
rozhešení moderní komunikace, tvoli celkem příčiny
proč v otázce elektrické dráhy na Hralčany nebyle
dosud po dlouhotelých snahách dosaženo konečnéhe
Značný výškový rozdíl mezi vnäřní Prahoua
král. Hradčany způsobil celou řadu možných i ne-
možných projektů, které vyžadovaly množství úvah
Hradčany
30
article
osud všech byl stejný: nedošlo dosud ku proveden
ani jediného.
V našem lístě sledovány byly vždy jedncllive
31
article
Dozvuky V. sletu všesokolského.
Franceuzský lisk o slavnoslech sokolských
»La Cité«, týdenník, věnovaný munieipšlním zá-
jmům pařižským, jehož chefredaktorem jest člen
pařížské municipální rady p. Ernest Gay, při
náší v posledním čísle na první straně pěknou,
velkou podobiznu starosty pražského pana dra.
Groše a dále podobizny všech členů delegace
pařížské municipální rady ke slavnostem sokol-
ským, a ve dvou obsáhlých článcích z péra pp.
Lampué a Gaye podává podrobnou zprávu
o průběhu slavností. Pan Lampuě zvláste
připomíná nadšené přijetí francouzské delegace
na nádraží, kdy bouřlivými projevy sympatie
sám se rozohnil a z plných plie provolával slávu
Čechům a Praze, pan Gay pak zejména oee
ňuje organisaci sokolskou a projevuje díky všem.
kdož delegaci pařížskou přátelsky a bratrsky
přijali, zvláště pak pp. starostovi dru. Gro
sovi, arehitektu Šimáčkovi, dru. Jeřáb-
kovi, generálnímu konsulu Colomičso vi,
dru. Pinkasovi, Fěriaudovi, zástupcům
tisku pp. řed. Prokopu Grégrovi, Bret
trovi, Hantichovi, Žákovi, Hladi-
kovi, ryt. z Čenkova, Sehmidt-Beau-
chezovi, starostovi Č O S dru. Schei-
nerovi z na neposledním místě damám praž-
ským, jež na počest hostl uspořádaly skvělé
soirěe na Žařině, při čemž galantně uvádí výrok
Elisée Reclusa, že české ženy jsou proslulé
svojí krásou a skvělostí zubů.
Ernest gay
Groš
Lampu
Čecho
Šimáček
Pinkas
Fěriaud
Prokop Grégr
tr
Hantich
Hlad
Praha
Čenkov
Č O
SehmidtBeau
Elisée Reclusa
Le Cité
32
article
Americké družstvo odnáší si z domoviny svo
vzácnou upomlnku, kterou zlskalo velecenným darem
alba původních leptů akademického malíře p. Vojt.
Preissiga. Lepty ty jsou vzácnou prací umění malit-
ského a celé album v přeskvostné úpravě zůstane
jistě bratřím americkým cennou vzpomínkou na bra-
trské příjelí, jehož se jim od českého umělce dostalo
Mistr Lantner věnoval přeborniku ve slelovýci
závodech skvostné housle. Housle ty věnovány byly
vítězícímu amer. závodníku, který jistě v dátné vlast
své zvukem jich připomínati si bude krásné dny
s eta všzsokolského
Slavnostní výhor slelový obdržel z praesidia rady
a magistrátu král. hlav. města Prahy dopis tohoto
znění: Slavnému předsednictvu České obce sokolské
Pod živým a mocným dojmem velkolepých slavnosti
V. sletu všesokolského, zejména však nezapomenutel-
něho dne 30. června, kdy čacké Sokolstvo vzdalo
svůj hold hlavnímu městu král. českého před památ-
nou radnici staroměstskou, přijala rada král. hluv.
městn Prahy v zasedání svém dne 5. července 1907
konaném s radostným vzrušením a opravdovým
díkem na vědomí zprávu o významném a vzácném
daru Hallmannova zápasníka, jenž v této památné
chvili odevzdán byl slovutným bratrem starostou
České obce sokolské do rukou mých jakožto starosty
král, hlav. města Prahy a usnesla se jednomyslně.
aby skvostná bronzová tato socha, naznačující tak
výsližně ideál dokonalé vyspělosti tělesné, jež zá-
kladem jest neodvislého silného ducha, cil to kaž-
dého stuupence vznešených ideí zakladatelů Sokol-
stva, umístěna byla na věčnou paměť ve velké zase-
dací síni staroslavné radnice staroměstské, by tak
nejen návštěvníkům télo místnosti v době nynější
Preissig
Lantner
Hallmannův
Praha
Český obec
Sokolstva
33
article
— Tažení vídeňské policie proti klani-
kům je nejnovější hrdinství, sebopné rozněsti
a rozmnožili slávu křesťansko-sociální Vídně po
všem vzdělaném světě. Pražští klerikálové, kteři
získali si před časem nesmrtelnou zásluhu vy-
kleštěním Suchardových monumentálníeh soch
na průčelí nového centrálního nádraží pražského,
jsou na své pověsti vážně ohrožení chrabrým
postupem vídeňské mravné policie, která šma-
hem odstraňuje nesmrtelná díla Tieianova, Ve-
lasquezova, Goyova, Manetova, Klingerova atd.
z výkladních skříní vídeňských uměleckých zá-
vodů. Všecky známky nasvědčují tomu, že kle-
rikální reakce v novém Rakousku je na vítězném
postupu: vídeňská radnice i s parlamentem
jezdí houfně na pouti do Mariacell, náš pražský
»Čech« hlásá vyhlazovací boj proti zednářstvu,
chystajícímu se přepadnouti Prahu mezmárod-
ním sjezdem volných myslitelův, a neschází,
než aby klerikální předseda říšské rady vyžádal
si pro každé zasedání papežské požehnání. Vi-
deňské listy píší velmi rozhorčeně proti nejno-
vějěímu huearství svojí policie, která sa mravně
rozhorčuje pohledem na krásnou nahiotu dél
Suchardův
Goyův
Manetův
Klingerův
Čo
Rakousko
Mariacell
Praha
34
article
Ticiánových a Manetových, a hrozí, že videň-
ská inteligence způsobí proti to-
muto novému kursu takovou bouři,
aby s napjetím všech sil jednou pro vždy vy-
hojovala respekt pro skutečné umění ve smy-
slu duchovní svobody. Rádi uvidíme,
podaří-li se ji to ve fešácké Vídni křesťansko-
sociální, na jejíž radnici vládnou neobmezené
Luegrové, Bielohlawkové a Weisskirchneři, lidé,
jimž pro jejich nacionální zelolství proti Če-
chům jako proti každé duchovní svobodé vůbee
táž vídeňská inteligence dosud jenom Ileskalal
— Jak se u nás dělá politika. Měli jsme
příležitost nedávno ukázati na to, jak národně-
sociální denníček zeela nespravedlivě, neinfor-
movaně, ignorantsky a hruhě — jedním slovem
po česku radikálně napadl ministra obchodu
dra. Fořta pro chystanou prý změnu zákona
o hospodářských společnostech z roku 1873.
Ticiánový
Manetův
Bielohlawek
Weisskirchner
Vídeň
35
article
Vénoval českému ministrovi infámní úvodník se
šťavnatým nápisem: »Dr. Fořt — přítel
záložen.« Když byl zeela klidně a věeně
upozorněn, že střelil kozla, poněvadž dotyčný
zákon spadá plně do kompelence ministra spra-
vedlnosti, že ledy, ať už se nějaká revise tohoto
zákona ve smyslu českým záložnám příznivém
či nepříznivém chystá nebo nechystá, jest ne-
správno a hrubě nespravedlivo útočiti proni
předem tak nevybraným způsobem proti — mi-
nistru jiného resortu, denniček národně-soeiální
se jenom oklepal a zcela ležerně si vede svou:
věe se nepopírá, osoba je nám ve-
dlejší, to je vidět, jak jsme — měli.
pravdul Škoda, že »České Slovo« nenapsalo
ještě: To jsme chlapíci s našimi správnými in-
formacemi! Bylo nám sice okatě dokázáno, že
jsme trefili docela falešně, ale co na tom: věc
se nepopírá, a o jednu lež proti mladočeskému
člověku více neb méně, co na tom sejde ? Vždyt
se jedná jen o českého ministra. A nám ji de
o věc! Demagogie českého radikálního tisku
vyráží v květy čím dále bujnější. Jeho stoupenci
a čtenáři jsou asi v očích radikálních politikův
a žurnalistů nesmírně nízko ceněni, může-li se
jim takto referovati a psáti.
doktor
Fořt
36
article
— Politické schůze. Národní klub
»Král. Vyšehrad« v Praze uspořádá
členskou schůzi ve středu 31 července v 8 hodin
večer v místnostech »u Němečků« (Vyšehradská
třída) »O uplynulém zasedání říšské rady«, refe-
rát podá říšský poslanec pan dr. Karel Černo-
horský. Hosté členy uvedení mají přístup. —
Z Nuslí. V pátek konala se zde důvěrná schůze
zástupců bývalého volebního výboru národní
strany svobudomyslně za intervence delegáta vý-
boru akčního pana dra. Ed. Körnera za účelem
porady o provedení místní organisace strany dle
nových řádů. Usneseno svolati širší důvěraou
schůzi stranníků ze všech tří částí města i z
Michle a Krče, která by organisace místní zalo-
žila. Sehůze ta konati se bude v srpnu a mohou
se strannici již nyní u známých jim členů bývalého
volebního výboru přihlašovati.
— Z Národní rady české. Schůze presi-
diální komise koná se zejtra v pondělí odpole-
dne o půl 5. hodině v zasedací síni Národní
rady české.
— Úmrtí. Ve všeobecné nemocnici v Praze ze-
mřel včera odpoledne pan Adol! Nocar, o jehož
těžkém ochuravění jsme zprávu přinesli. Pan Noca
Král
Němeček
doktor
Černo
Körner
Michl
Adol
Nocar
Noca
Vyšehrad
Praha
Nusle
Krč
národní klub
národní strana
národní rada