ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 131a3c80-7739-11dc-8f90-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 41 celkem · entity: place 65, person 22, org 29, work 8
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
omědělství
3 masthead
Průmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 253, ze dne 13. září 1908.
4 masthead
Obchod
5 masthead
Finančnictví
6 article
Rolnické záložny a drobná práce národní. Smutné zjevy defraudací v našich venkov- ských záložnách, které se pořád ještě vyskytují, jakkoli měly již několikráte za následok ochu zení celého kraje, mohou posléze poctivé, dobře smýšlející lidi odvrátiti od menších podníků pe- něžních. Centralisace majetku nártodního v ně- kolika málo ústavech, za které záruku poskytuje buď stát nebo země, po případě obrovský kapitá jinak získaný, byla by přirozeným toho násled- A přece nelze si toho přáti již z té příčiny, že malé záložny venkovské mají neobyčejně vděčné pole činnosti místní, již veliké ústavy peněžní nikterak nemohou dostáti.
7 article
Také vznik četných ústavů pomocného rázu v krajinách průmyslových, kde tedy věřiteli dlužníky jsou převahou dělníci, nasvěděuje po- zorování, že lid český znenáhla opouští země dělství a chápe se průmyslu, ba že celé krajiny v severních Čechách pozbyly již rázu zeměděl ského. Ale kolik ještě generací bude se živit z rodných brázd, zvláště v pšeničných krajinách Polabí a Hané, ba i na žitných a méně úrodných pláních českého jihu! A péče o povznesení je- jich náleží národnímu vzdělanstvu neméně. nežli starost o českého dělníka. Vždyť i čhudšt rolník je vlastně skoro jen dělníkem a posky- tuje práci řadě lidí, kteří na pozemku jeho do- cházejí výživy. Jak pro tyto vrstvy s úspěchem lze pra- covati, ukážeme na neveliké, ale čilé záložně venkovské pobliž Olomouce na Mornvě. Je to nepříliš rozsáhlá, ale přívětivá, spo- řádaná vesnice, do které čtenáře uvádíme. Selské statky úpravné vně i vnitř, hospodářských stro- jů na každém dvoře s dostatek, následkem toho i půda k obci náležitá pečlivě vzdělána. Vůbee vše nasvědčuje tomu, že rolnictvo přístupnoje pokroku v hospodářství a rozumí své době, kteráse zvýšenými požadavky v rovnováhu chce uvésti zvýšený výtěžek statku.
Čechy Polabí Haná Olomouc
8 article
Za duši pokroku toho v mnohé příčině po kládati lze místní záložnu. Není veliká, nebol půjčky její obnášejí pouze asi 800.000 K, a působnost její vztahuje se skoro výhradně na farní okrsek, jenž k obei té přináleží. Ale oba rolníci, kteří záložnu spravují, dobře rozumějí tomu, co znamená úspěšná práce domácí, míst- ní, veliké obcbody peněžní, sloučené často se značným risikem a zodpovědností, přenecháva jíce ustavům velkým. Místní činnost spojena jest především s kon trahováním řepy pro nedaleký cukrovar rolni- cký. Řepná půda vede ku pěstování rostliny která posud ze statku skoro největší přímý vý- dělek přináši. Záložna usnadňuje rolníkovi po- třebnou práci soustavnou tím, že zakoupila pro své kontrahenty v dostatečném množství sec stroje řepné, plečky, triéry, kleré po řadě zdar- ma zapůjčuje těm, kdož se u ní o pěstování ohlásili. Jarní zálohu za cukrovar záložna vy- plácí pěstovatelům sama, zúčtuje pak si po od vedení vypěstované řepy vše tak, jak bylo dřive smluveno. Výhoda z toho plynoucí je hned pa- trna každému. Rolníci, kteří záložnu spra- vují, znají zajisté poměry jiných rolníků lépe. nežli vzdálení úřednici, eukrovary mohou tedy dle nich zcela přesně odhadnouti, může-li kon- trahent převzatým závazkům dostáti, zároven mnohaletá kontrola práce, jaká se mimoděk vy- konává vespolek, zaručuje náležitou jakost pro- dukované plodiny. Ale ani rayonování řepy pro bližší cukrovar nečeské firmy nepřekáží záložně v úspěšném působení pro závod český, závod rolnický.
9 article
Práce pro cukrovar, každý rok pravidelně konaná, zajišťuje přirozeně záloženskému ústavu neveliký sice, ale pravidelný a stálý příjem. s kterým se již do budouena může počítati. Styk ústavu peněžního s lidmi domácími nejrůznějšího druhu jest prací tou rovněž za- jištěn. Vyhledává jej netoliko dlužník, jenž po třebuje pro sebe sám půjčky, nýbrž i ten, kdo toho právě nemá potřebí. Vyplácení v záložně vede přirozeně k tomu, že lidé domácí vzpomí- nají si na prospěch pro budouenost, že mobou hned si ponechati na místě leckterý přebyteka místo peněz vziti si na ně pouze poukázku v zá- loženské knížce. Hospodárnost a náslodující z toho zámožnost je tedy přirozeným násled- kem takového postupu. Avšak záložna uvedená zůstává v čilém styku se vším obyvatelstvem domácím tako jindy a to je právě přednost, o které tuto zvlášte mínímě promluviti. Čistý výtěžek z obchodů peněžních přiráži se přirozeně k reservnímu fondu, jehož má zá- ložna v tuto dobu asi 92.000 K, ostatek věnuje se dobročinným účelům a to především opět místním. V čem záleží největší stesk nynějšího rol- nietva, proč tolik nářků na zboršené poměry zemědělství, které bývaly kdysi mnohem lepší?
10 article
Nedostatek dobrého pomocnictva rolni- ckého, jež by jako kdysi upřímně pracovalo n roli, která je živí, a cítilo se s rolníkem a maji- telem jednou rodinou. Kdysi oslovování rolníka „pantátou“ a choti jeho „panímámou“ mělo v te příčině svůj smysl, když rolník s čeledí sedal u téhož stolu, požíval týchž výtěžků ze svých lánů atd. Ale ty časy se již nevrátí, solidárnost dělnietva nedá zapomenouti ani pracovníkovi zemědělskému, že je vlastně „proletářem“ právě takovým, jako továrenský dělník z blízkého cu krovaru, leč že snad smlouva s ním učiněná trvati má delší dobu, celý rok. Na to dělnictvo pomýšleti, poutati je ke klidnému životu rolnickému, znamená tedy pro rolnictvo udržovati pokrok výtěžku, povznášeti je, znamená ponenáhlu odstraňovati opravdovou krisi našeho zemědělství. To pochopili záhy rolníci, kteří spravují zá- ložnu jmenovanou a upoutali k sobě obyvatelstv Homácí prostředkem, nad nějž není asi lepšího totiž českou knihou. Po řadu let věnuje se část výtěžku záložen- ského na zakoupení českých knih, které s zdarma půjčují obyvatelstvu domácímu, zvlášto kem.
11 article
také dělnictvu, tedy těm, o jejichž duševní po- krok se obyčejně nikdo nestará. Než opatřiti knihy není ještě zjednati zá- libu ve čtení. Přisvědčí mně zajisté mnohý ze čtenářů, že ten onen spolek čtenářský, beseda občanská, ochotnictvo i jiné spolky, zjednaly si již čítárnu, pořídily snad i nákladnou kniho- vnu a nyní že všechen ten duševní poklad ulo- žen je v koutě spolkové místnosti v prachu, že nikdo nedbá, co asi obsabuje, poněvadž s roz- vojem sportu ochabla snaha knihovníkova i čte- nářstva. V dědině, o níž mluvíme, bohudíky se tak nestalo, tu dobrý úmysl nese zdárné ovoce. Na- šel se totiž mezi selskými synky jeden, který má zálibu v knihách, a ten se zavázal, že dobro- volně a jako čestný úřad převezme knihovnictví při záložně a že udržovati bude nejen knihy v pořádku, ale také zjednávati bude porozumění pro čtení ve všech vrstvách lidu vesnického. A jak se mu práce jeho daří? Sám dosvěd- čuje, že dubrá třetina knih je stále v rukou čte- nářstva, v saisoně zimní pak, kdy čte více lidí, poněvadž je práce méně, ještě účastníků přibývá mu také z vosnic přifařených, kteří v neděli přicházejí knihy odvádět a zase nových se do- žadovat.
12 article
A knižní sbírka, kterou má ve správě, na prosto není nepatrná, bylať při poslední revisi odhadnuta na 8460 K, obnos to, na vesnickou kniliovnu zajisté pozoruhodný, povážíme-li, že výběr knih je opravdu pečlivý a kruhu čtenář- stva přizpůsoben. Dle toho souditi lze, že má záloženská knihovna hodně čtenářstva, knihov- ník jej pak že má plné ruce práce, když úřaduje ve svém oddělení. A kdo čte? Nejen chasa selská, která si též sama tu onde oblíbenou knihu opatřuje, ale i čeleď viděti v létě v zahradě, v zimě při stole obírati se knihou. Výsledek pak četby je potěši- telný. Kdokoli čte, na tom brzo počínají se jeviti dobré účinky: odkládá hrubé způsoby, pracuje ochotně a počíná si uvědomovati, že také při- spívá svými silami k obecnému blahobytu. Ho- spodáři přestávají se stížnostmi na takovou če- leď, ta pak je spokojena, vidí-li vlídné jednání hospodářovo, drží se v obci a hledí tu po čase udržeti se též k starobě, má-li možnost se z- koupiti neb aspoň usaditi.
13 article
Rozdíl mezi těmi, kdo si docházejí pr knihy, a kdo nečtou ničeho, je čím dále, tím patrnější a již nejeden bývalý nečtenář se obrátil k tomu, čím dříve pohrdal, vida, jak se daří lépe tomu, kdo si časem něco přečte a zví. jak jinde lidé žijí, třeba to nebylo zrovna „poctivém čeledínovi“ S výsledky své osvětné instiluce, jak si ji představovali zřízením knihovny, mohou tedy správci záležny býti dokonale spokojeni, ne- hledíc ani k tomu, že odvádějí zakupováním če- ských knih také celku povinnou daň národní na o, aby se rozmáhala česká osvěta. Plní v tom svou povinnost zajisté lépe, nežli zámožné mě- sto jihočeské, které před několika léty také chtělo zaříditi velikou knižnici městskou a obrá- tilo se tedy na přední nakladatele české s ueti vou prosbou, aby jako základ všechny své vý- znamné publikace do sbírky té — darovali. Záložna uvedená dokončuje právě nyní čtyřicet let úspěšné své činnosti. Bylať založena r. 1869 nedávno zesnulým panem R. Demlem, profesorem chemie na německé realce olomou- eké, kter, jako předseda českého spolku hospo- dářského získal si zmněné zásluby o zakládání rozmanitých sdružení rolnických na Moravě, a lgnátem Wurmem, dosud žijícím stařičkým vi- kářem dómským v Olomouci, který byl v leckte- rém podniku vydatným pomocníkem Demlovým a posud rád mezi lid chodí, aby jej učil vážiti si starých, zděděných zvykův, ale při tom pe- čovati též o pokrok novodobý. Obec, o níž tuto píšeme, sluje Křelov správci záložny jsou rolníci František Izák Florian Lakomý, knihovníkem jejich je selský syn Jaroslav Skyva.
Plný R Deml Wurm Demlův František Izák Lakomá Skyva Morava Olomouc
14 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Z Vídně, 12. září. Pevná tendence, nastalá koncem minulého týdn na vídeňské burse, stoupala i v tomto týdnu značnou měrou. V prvě řadě bankovní akcie jsou trvale předmělem živé poptávky. Kreditky zlepšily svůj kurs o 12 K, ač pověsti o nových velkých obcho- dech, o nastávajícím zvýšení kapitálu atd. nedošly potvrzení. Vedle nich výkazují akcie dolnorakouské eskontní společnosti a většiny pešťských bank nej- větší vzestupy kursů. Přičinu pevné tendence nutno hledati jako již dříve v předpokladu, že banky v tomto roce oslabené konjunktury nejen neutrp úbytku ve svých výnosech, ale vykáží snad vyšší číslo zisku, byť i ne dividend, ježto odpadnou patrně velké odpisy na účtu cenných papírů, jež byly loni většinou nutné. Na trhu dopravních akcií jest pozoruhodné zlepšení kursu akcil státní dráhy a ještě více požit- kových listů státní dráhy, které během týdne získaly 14 K a od ukončení jednání o sestátnění asi 25 K kdežto akcie dosud nedosáhly úrovně kursové z čer- vence. V tomto stoupání kursů molno zříti výraz předpokladu, že společnost státní dráhy po prove dení sestátnění splatí ze značné části kapitál. Nen také pochyby, že si správa státní dráhy při uzavření vyjednávání dala uděliti povolení k podobné kapitá- lové transakci. Zda a kdy k ní dojde, bude záviseti téměř výlůčně od okamžitých mocenských poměrů. jež budou určovati, jaký typ obligací a na kterých místech bude vydán.
Vídeň
15 article
Silného zotavení kursů docflily paroplavební akcie, ač konjůnktura zde neukazuje žádné známky zlepšení. Celý svět však kloní se k názoru, že bo- spodářská konjunktura počala se opět zdvihati ze své pokleslostí a ježto některá odvětví trpěla pokle- sem tolik jako plavba, očekává se i v tomto obor zlepšení; akcie dunajské paroplavební společnosti stouply následkem nesprávné zprávy, že vyjednáván o subvenci blíží se svému ukončení. Vyjednávání již od dlouhé doby naprosto odpočívá. Z průmyslových hodnot dává se přede- vším přednost akciím strojíren. V akciích Škodovky rozvinul se dokonce živý obchod v kulise. Také že- lezářské hodnoty mají pevnou tendenci, třeba že ještě nedosáhly živosti rozvinuté před pražským rou- rovým sporem- Trh ukládací vykazuje od počátku měsíce pevnější tendenci a o něco živější poplávku. Bankovní konsorcia byla s to odbýti více milionů rakouské či uherské korunové renty. Ovšem uspokojivým nelze
16 article
rakouský ukládací trh ještě dlouho nazvati. — Ve výkazech rakousko-uheraké bank y do- cházejí nyní výrazu nákupy zlata v posledních týd- nech, jež zatím od té doby ustaly. Od 14 dnů vzrostla zásoba zlata o 15 mil. korun. Od konce srpna nalezá se banka v daňové povinnosti, z níž vyvázne během podzimu asi jen přechodně. Ač askont banky jest o 172 mil. korun nižší než pře rokem, jest její stav, vyjádřený daňovou povinností jen o 38 mil. korun lepší. To jest zvláště násled- kem nízkých žirových pohledávání. Obchodní svět nahromadil v minulém roce velké hotové zásobyu banky, připravuje se tak na očekávané obtíže pod- zimní a vlády obou slátů mají následkem velkých nároků na rozpočet sotva dostačující zásobu peněz. Pozoruhodno jest, že lombardní zápůjčky banky nyní stěží přesahují loňskou výši. Ke konci roku zvýšily se nároky na tomto účin o více než 50 proc. nad normální míru, zvláště nedostatkem peněz u uber- ských bypotečních ústavů. Nyní vracejí se i zde normální poměry. Důležitější kursově variace v minulém týdnu se- znati lze z tohoto sestavení: 12. září 5. zaří Rak. korunová renta . . . 96.40 96 40 Rak. zlatá renta . . . . . 115.95 115 95 111.— Uherská zlatá renta 111.10 92.90 92 85 Uherská koranová renta . 185.— Turecké losy . . . . . . 186.— 640 75 Rak. kreditky . . . . . . 6 43.50. 439 30 Banka pro země rakouské 439 75 747.— 746.50 Uherské kreditky 5186.— 518. 40. Bankovní jednota
747
17 article
1070.— 1070.— Pozemkový úvěrní ústav . . 238.— 238.— Živnostenská banka . . . 697.25 694 60 Společnost státní dráhy . 118 90 118.50 Jižní dráha 452.— 451.50 Polabská dráha 1068— 1073.— Buštěhradská dráha lit. B. . 997.— 1014.— Dunajská paroplavební spol. 558.— 551.— Rakouská továrna na zbroj 671.90 673.40 Alpinky 559.— 558 50 Rým.-muráňská společivost 2684.— 2681.— Pražská železářská společnost 725.— 716.— Mostecká uhlarska společnost 468.— 470.— Schodnica 239.55 239.52 Londýnska devisa . . . . 117.41 117.37 Říšské mnarky . . . . . .
živnostenský banka státní dráha Londýnsko deviza
18 article
Z peněžních trhů. (12. září.) Zdá se, že soukro- mý diskont na hlavních evropských peněžních trzích se nalézá stále ve stoupajícím pohybu. Dle posled- ních zpráv z Berlína stoupl tam opět soukromý diskont o 14% na 31/4%, následkem velikého množ- ství směnek a zdrželivosti velkých diskonieurů. Praha. Na dnešní burse nedošlo opět v žád- ném oboru k závěrkám a podáváno pouze za akcie Kgjlínské továrny kávových náhražků (bez kuponu) K 660.—. Jinak kladeno za akcie: První české to- várny orient. cukrovinek K 250.—, „Merkuru“, směn. akc. společnosti, K 595.—, První pražské zastavárny K 465.—, První české akc. pojišťovny na životk 271.—, pivovarů v Čes. Budějovicích K 860.—, Živ- nostenské banky K 238.—, České banky „Union“ K 245.50, České společnosti pro průmysl cukerní K 170.—, strojírny Daňkovy K 430.—, Škodových závodů K 293.—, Hospodářské úvěrní banky K 388.25 České průmyslově banky K 415.—, Podolské cemen- tárny K 203.—, Zajišťovací banky K 200.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400 — První českomoravské strojírny K 850.—, Královéhra- deckého úvěrního ústvu K 444.—, Pražské paro plavební společnosti po Vliavé a Labi K 600.—, První české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze.
Daňkův Berlín Praha Čes . Budějovice Živa Kolín Královéhr Modřany první český akciový Český banka Český společnost hospodářský úvěrní banka
19 article
Vídeň. Na dnešní začáteční burse přes slabo záznamy v Novém Yorce panovala pevná nálada. K větším obchodům však nedošlo, protože spekulace byla následkem týdenního závěru zdrželiva. Alpinky poněkud stouply, pelrolejářské byly vyšší náslečkem příznivých šancí kartelu. Na polední burse všeobecná zdrželivost potrvala. Z Berlina a ze západních trhů ohlášena slabá tendence a za důvod uváděna nenlě- šená situace v Novém Yorce. Bursa končila klidně a jenom lokální spekulace prodávaly. Kursy se málo seslabily. Základní tendence se neseslabila. Zejména byly favorisovány petrolejálské r akcie Škollovy.
Bursa Škollův Vídeň Berlín
20 article
Tyto končily nejvyšším denním kursem a důvody uváděny byly stejné jako v nedávně době při náhlém jejich vzestupu. Kreditky byly dosti dobře upevněny. jinak na bankovním trhu bylo klidno. Uherské hypo- teční banky povolily, akcie státní dráhy poněku slabé a alpinky rorněž. Trh k ukládání nezměněna na eskomplním trhu peníze vyšší, 334—317/2s . Berlín. Nižší kursy bursy novoyorské působily tísnivě již na začátku a přimo interesované akcie ztratily na kuru více jak 1%. Všeobecně překvapil ochablost, objevivší se po ohlášeném zvýšení cen železa v hoř. Slozsku ve skupině hodnot železář- ských. Laura, bochumské, Phönix a Rhein-Stahl kles- ly skoro o 1%. Poměrně dobré kursy zachovaly si akcie uhelnodolných společi, osti. Na sklonku bursy rozvinul se opět čilý obchod v akciích elektrářských podniků a jednány zvláště Edisonky a Siemens-H ske. Kreditky celkem pevny, státní dráha slubší. Drob- nými realisacemi trpěly akcie ruských bank. Ruské renty málo změněny. Soukromý diskont setrval n 31/4 %. Denní peníze 39%.
Laura Stahl Berlín Rhein Phönix SiemensH ske
21 article
Živnoslenská banka. U pokladen banky a jej směnárny v Praze, jakož i u její filiálek v Brně. Čes Budějovicích, Jihlavě. Krakově, Mor. Ostravě, Pardu- blcích, Plzni, Prostějově, Tábole. Torstu a Vídni, vyplácejí se dnem 27. září t. r. počínaje, dne 1. října L. r. splatné kupony a tažené kusy 41/2 9%, jakož 4% komunálních obligací a 4% železničních oblignee Zemské banky král. haličského a vladimělského velkovévodstvím krakovským beze všech výloh a pro- vise. Oběh výše zmíněných 41/2% komunálních obli gací činí K 9,844.400.—, k výplatě kuponů dne1 října t. r. splalných jest zapotřebí K 221.499. —, spla- ceno bude dne 1. října t. r. K 170.800.—, Oběh 49 komunálních obligací činí K 17.107.200.—, k vý- platě kuponů jest zapolřebí K 342.144.— a splacen bude K 102.400.—. Oběh výše uvedených 4%% želez- ničních obligací činí K 32.612.400.—, k výplatě ku- ponů jest třeba K 652.248.— a splaceno bude k 61.400.—. Tyto obligace, jakož i všecky ostatní uklá- dací papíry lze obdržeti za denní kurs u pokladen Živnostenské banky a její směnárny, jakož i u všech zmíněných filiálek.
Mor Torst Praha Brno Čes Budějovice Jihlava Krakov Ostrava Plzeň Prostějov Vídeň Živnoslenský banka živnostenský banka
22 article
Konferonce sekretářů obchodních a živnostnn ských komor v Praze. V poradě sekretářů obchodních a živnostenských komor rakouských bylo pokračo- váno včera dne 12. září t. r. opětně za předsednictv sekčního šéfa dra. Zikmunda Broscheho. Na pro gramu byla zejména porada o otázce j ednot ne úpravy účetniclví obchodních a živnosten- ských komor. Po velmi zevrubné diskusí usneseno dosaditi k rozřešení otázky této zvláštní komitét. Na konec poděkoval předsedající všem přítomným za živou účast a zejména i pražské obchodní komoře za její pohostinství. Projevem díků předsedajícímu p. sekčnímu šéfu dru. Zikmundu Broschemu byl letošní konference skončena. Nepříznivě provozní poměry českých místních drah zemských. Pod titulem »Ceskémistnídráhy« při- náší poslední číslo berlfnského časopisu »Zeitung des Vereins Deutscher Eisenbahnverwaltungen« tuto zají- mavou stať: Srovná-li se kilometricky vozba všech rakouských místních drah s vozbou zem- ských (místních) drah českých, vyplývá, že ra- kouské místní dráhy dopravily okrouhle 5700 osoba a 2200 nákladových tun, zemské dráhy č es k é však
Brosche Praha Ceskémistnídráha Zeitung desátník Verein Deutschry Eisenbahnverwaltungen
23 article
jen 2400 osob a 1700 tun, celkem veškery rakouské místní dráhy 30.4 milionů osob a 11.5 mil. tun, če- ské zemské dráhy 2.345 mil. osob a 11.5 mil. tun. Pro všecky rakouské místní dráhy použito bylo 662 mil. korun základního kapitálu (v tom 160 milionů kmenových skcin), tedy 117.000 K za 1 km, pro če- ské zemské dráhy okrouhle 130 mil. K, tedy 117.000 korun pro 1 km; příjmy všech rakouských místníh drah činily kilometricky za osobní dopravu 2700, z nákladovou dopravu 4700 K, tyléž příjmy českých drab zemských 1000 K a 2500 K. Výdaje jsou v po- měru 5100: 3000 K, průměrný provozní koeficieno (u všech drah) jest 66%, u českých místních drah, zemí garantovaných, 68.40. Veškery rakouské země zaručují za místní dráhy úroky a umořování kapitálu v obnosu přes 147 mil. koran, z toho Č- chy samy 95 mil., skutečný roční výdaj všech ko- runních zemí na tento účel čítá se na 3.58 mil. kor. Čech samotných na 3 mil. K; všechny koru ní země převzaly úhrnem za 27.4 mil. kmenových akcil Čechy 9 5 mil. Korunní země vynakládají průměrně na 1 km místních drah 700 K. Čechy však pře 1700 korun. Úatřední banka českých spořitelen v Praze. Pe- níze slovanských vystéhovalců v cízině, zvláště v Spojených státech severovmerických, svěřovány bý- valy doposud zpravidla soukromým firmám, kterě nedovedly ospravedlniti důvěru tohoto obecenstva.
Čechy Praha spojený stát Úatřední banka český spořitelna km
24 article
Jak známo postlají slovanští vystěhovalci jen do říše naší ročně několik set milionů korun. Ústřední bank českých spořitelen podniká na žádost různých nteresentů přípravné kroky k organisování tohol peněžního proudu, takže v nejbližší době zálež to tato v určitém stadiu se ocitne. Za nepřímé účasti vlády vznikl nedávno ústav Uhersko-americká banka v Pešti a v Novém Yorku, která ovšem nemůže vy- vinouti v tomto ohledu službu obstaravatelskou tak jako v celé řiši zakotvená Ústřední banka českých spořitelen, která opírá se o stálé spojení s několika tisíci peněžních ústavů všech druhů a všech náro- nosti. Otázka byla posunuta v poslední době do po předí tím, že loňskou krisí a podvodnými manipula- cemi ocítá se několik soukromých slovanských firem bankovních v Americe v konkursu a tak připraven důvěřivý lid o několik milionů korun, což tím trpčejí se pociťuje, jelikož jedná se o praeně vydělané pe- níze přistěhovaled-dělníků.
Pešť Nový York Amerika český spořitelna Uherskoamerický banka
25 article
Drasba panstvi Mirošova a Pozemková banka Ko článku, pod tímto titulem v našich lislech uve- řejněnému, píše správce venkovské rolnické záložny „Kupování velkostatků v nucených dražbách má vel- kou důležilost nejen z důvodů, v článku tom uvede- ných, ale i laké pro všechny ústavy peněžní, ktere na slatky takové půjčují. Vždyť ústavy peněžní pj čují až do 34 odhadni ceny a tu se lehce může státi. že následem neplacení úroků, vtělením žalobních a exckučních úlrat, pohledávka — nežli dojde k dražbě — ještě se zvětší. A tu nastává pak pro do- tyčný ústav starost, jak pohlodávku svoji má si za- bezpečiti, a přijde-li pak skutečně ke dražbě, zda se kupci doslaví a dražby zúčastní. Neďoslaví-li se, nastává nebezpečí, že buď dolyčný úslav o část své pohledávky přijde, neb že v nejnulnějším případě bude nucen usedlost dotyčnou k vůli záchraně své pohledávky vydražiti. Očekává pak ústav takový další starost, jak - koupenou realitou naložiti, nehledě k tomu, že ještě na ústav takový vždy jistá část ne- důvěry se plenese. Až bude Pozemková ban- ka zřízena a bude intervenovati při nucených draž- hách velkostatků a jiných realit, lze bezpečně oče- kávati, že se celá situace ku prospěchu peněžních
Mirošov pozemkový banka ko
26 article
ústavů změní. Peněžní úslavy budou moci bez do- savadních obav půjčky na stalky a velkostatky po- skytovati a odpadne jim velká slarost, když k nu- cenému prodeji toho kterého velkostatku dojde. Bude prolo zřízení Pozemkové banky pro všechny peněžní ústavy, které hypotekární půjčky poskytují, velice důležito, Pozemková banka stane se ne kenku- rentem, ale důležitým pojítkem mezi ústavy pe- něžními a měly by tudiž peněžní ústavy, zvláště zá- ložny a spořitelny zřízení Pozemkové banky všemožně podporovati. Podpory takové mělo by se ji dostávati na počátku zakupováním jench akciía mělo by se pak zvláště i u hospodářských zá- ložen dovoliti, aby akcie Pozemkové banky mohly kupovati. Akclová spoločnost pro potrolojový průmysl, Da- vid Fante spol. V nejbližších dnech bude se ko- nati schůze správní rady Akciové společnosti pro pe trolejový průmysl dříve David Fánto a spol., jež s má usněsti o bilanci za poslední rol, končící 30. dub nem. Výsledky společnosti jsou přes nepříznivou si- tuaci v tuzemsku příznivé následkem silnějšího vý- vozu a vyššího výtěžku za vedlejší výrobky. Přec však při sestavování bilance bude vzat zřetel na ne- příznivou situaci trhu surového petroleje a oceňování zásob surového petroleje bude provedeno s velkou rigorosnosti; od výše odpisů na tylc zásoby závis pak výše dividendy. Nový zemský úvěrní podnik v Uhrách. V Uhrách zřízena býti má zemská úvěrní banka pro železniční zřízence, zatím s kapitálem pol mil. kor. K činnosti ústavu patřiti má nejen pěsto- vání osobního úvěro, nýbrž i stavba rodinných domů a útulků, podpora a vývoj konsumních družstev, za kládání pohřebních a j. podpůrných drůžstev a j. v.
Fánto Uhry pozemkový banka
27 article
Účinky obchodní smlouvy se Srbskem. Dle zpráv z Bělehradu stouply neobyčejně celní příjmy u srb ských celních úřadů od doby, kdy vatoupila v plat- nost nová obchodní smlouva rakousko-srbská. Celní příjmy u bělehradského hlavního celního úřadu činí prý pravidelně 80—100.000 franků denně a dne 8. t. m. stouply až na 120.00U franků. Příčinou toho je jednak silný dovoz z Rakousko-Uherska, jednak vyclívání velkých zásob zboží, jež již dlouhou dobu leželo ve skladištích, čekajíc na nižší smluvní sazby. Následkem návalu zboží jest ovšem vyclIvání spo- jeno s obtížemi, ač úřadnictvo bylo značně roz- množeno. Uherský konlingent rakouských cukrovarů. Na schůzi sdružení rakouských cukrovarů, konané dne 10. t. m., usneseno postoupiti prodej uherského kon- lingentu, jenž se dál dosud volně, uherskému cukro- varnickému sdružení. Následkem toho bude uherská úvěrní banka, jež obstarává prodej pro uherské cukrovary, prodávati i rakouský cukr pro Uhry.
Srbsko Bělehrad RakouskoUhersko Uhry
28 article
Omezení výroby v rakouských přádelnách lnu. Na schůzi rakouských přádelen inu, konané dne 11. t. m. v Trutnově, bylo rozhodnuto vzhledem ku po- dobným usnesením německých a belgických přáde- len prodloužení omezení výroby, končícího dne 15. t. m., na dalších 6 týdnů. Z pražské bursy. Dne 15. t. m. od 31/2 do5 hod. odpol. konati se bude po sedmé bursa pro obchod suhlí m. Z amorického trhu železálského a ocelářského sděluje odborný list „Iron Monger“, že ceny se- verního litinového železa zůstaly beze změny a uzá- věrky v něm k dodání do konce toho roku došly k místu jen ve skrovném rozsahu. Pro dodávky v l čtvrtletí nového roku zvýšily se však ceny o 1/2 dol Na jihu přirůstá opět výroby hutní. Pro každý při- pad lze čekati jen pomalé zlepšení cen. V hotových výrobcích jest obchod při zpevněných cenách o něco živější: Spolek pro průmysl pivovarský v král. českém koná řádnou valiou hromadu v pondělí dne 14. zár
Trutnov spolek pro průmysl pivovarský v král Iron Monger
29 article
1908 přesně o 8. hod. ranní ve velké zasedací sín pražské obchodní komory, Pařížská ulice č. 1. Na pořadu nalézá se mimo obvyklé body protest proti navržené zemským výborem král. českého změně zákona a místodržitelského nařízení o vybírání zem- ské dávky z piva. Těžba zlata v Transvaalu. Těžba zlata v dolech sdružených v Transvaal Chamber of Mines činilav srpnu t. r. 565 545 uncí v hodnotě 2,387,175 lib. št., těžba pak v ostatních distriktech 22,268 uncí v hod- notě 94.587 lib. 5t. Celková těžba Transvaalu dosa- huje tedy největší výše v posledních 4 letech; činilat těžba zlata v srpnu 1907 555.027 uncí, v srpnu 1906 509.115 a 1905 428.581 uncí. Počet zaměstnaných domorodých dělníků činil 133.548. Nový pivovar na Moravě. Následkem zdražení piva kartelem pivovarníků moravských sešla se ho- stinská společenstva z valašských obvodů ze Vselina, Rožnova, Bystřice p. H. atd. k úradě, v niž bylo usneseno, že má býti zřízen na Valašsku nový akci- ový pivovar, jehož hlavními akcionáři budou hostin- ští z krajů valašských. Hostinstvo bylo roztrpčeno zvláště tim, ježlo při nutném zdražení piva pod do- jmem zdražení karlelem nastane boykot konsumen- stva a tím zmenší se počet vyčepovaných litrů. Ježlo mnozí mají s různými pivovary závazky finanční, bylo doporučováno vyvazení jich novým podnikem.
Hostinstvo pařížský ulice Transvaal Morava Vselina Rožnov Bystřice Valašsko obchodní komora Chamber of Mine
30 article
Nálada pro akci byla neobyčejně silná a na projektu se vážně pracuje Hanácko-rolnické akciové závody v Těšelicích na Moravě konaly dne 9. t. m. valnou hromadu, jež vyzněla velice příznivě a budila všeobecné uspo- kojení všech přítomných akcionářů, neboť závody jmenované během několika roků vyšinuly se na vel- mi dobrý základ. Za příčinou ukončení desátého roku trvání akc. společnosti uvedl p. účetní do po- drobná slav závodu v jednollivých letech a konstato- váno, že výslav piva rok za rokem stoupá (lelos proti loňsku o 900 hl) a taktéž prodej likérů vykazuje ka- ždoročně vzrůst, což je neklamnou známkou dobré jakosti výrobků. Knihy byly letos odborně revido- vány od Ústředního svazu hospodářských společen- stev v Brně, kterážto rovise zjistila nejlepší pořádek a racionální vedení obchodu, jehož výsledek se nej- lépe vidí na každoročních splátkách dluhů do zálo- žen. Taktéž zpráva stálých revisorů přijata s uspo- kojením a bilance schválena, i usneseno vypláceti dividendu opět 6%. Vylosovaní členové správní rady byli opět zvoleni a místo pana Pechmana zvolen re- visorem p. Fr. Přikryl z Olomouce Doprava brasilské kávy do Evropy Importní firma pro kávu Theodor Wille v Hamburku a v Santos za- jistila si všechnu lodní prostoru, jsouci v Santo k disposici, pro dopravu 600 000 pytlů vládní kávy do Evropy. Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí v pondělí dne 14 září přihlášeno jest 250 kusů do- bytka hovězího původu domácího, 230 kusů původu haličské ho. Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 12. září. Ofieiální záznamy znějí:
Pechman Přikryl Hanácko Těšelice Morava Brno Olomouc Evropa Hamburk Santos Praha svaz hospodářský společit Theodor Will
31 article Zástavní listy české hyp. banky 59%
Zástavní listy české hyp. banky 59% 31np Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4 0 » » (v K) 4 0 Mel. úpisy . . „ (ve zl.) 4 % , , (vK) 4 0 Žel Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 % Dlužní úpisy. Živnost. banky 4 1/2 % Dlužní úpisy České prům. banky 4 1/ n 0 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 40 Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 0 Želez. úpisy » , Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2 » hal. zem. banky 41/99 Kom. dl. úpisy » » » 49% Zeleznič. » » » » 4% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1 6np „» Rak.uherské banky 490 „ „ Dolnorak. byp. ústavu 490 „ » » 31/2 Kom. dl. úp. „ „ 3102 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 300 Buská státní půjčka z r. 1906 5% Únorová společná renta (v pap.) 4.290 „ (ve stř.) 4.2 Dubnová , Květnová . » (v pap.) 4% Červencová spol, renta (ve stř.) 49. Rakouská zlatá renta . . . 490 korunová renta. . . 49% » investiční . . . . 31/s Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka. První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka. . . Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko uhersků banka . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká společnost cukerní. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost . První česká raf. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Daňkův Rustonův Poldin Zala Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český průmyslový Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka hypoteční banka 4 1 6 Dubnová
32 article
Vídeňské bursa
33 title
Ústřední banka čes. spořitelen 4 0
34 article
Renty: 4procentní papírová květnová 4.2procentní » únorová 4procentní stříbrná červencová 4.2procentní . říjnová . . . 4procentní zlatá rakouská 4procentní korunová rakouská 31/zprocentní korunová (invest.) 4procentní zlatá uherská . . . . 4procentní korunová uherská . . 31/sprocentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31aproc. Hypot. banky kr. českého 41/4proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Praha
35 article
Peníze Zboží 102.— 103.— 97.60 98.60 99.50 100.50 96.50 97.50 96.50 97.50 97.50. 96.50 97.50 96.50 97 50 96.50 99 75 100.75 99.75 100.75 100.— 100.30 103.25 —.— 96 70 97. 70 95.15 96.15 95.90 96.90. 100.50 101.50 96.70 97.70 100.— 100.20 93.75 94.75 93 75 94.75 94.— 95.— 99.40 100.40 93.85 94.85 98 50 99.50 89.50 96.75) 97.75 88.50 89.50 78.55 73.55 88.50
36 article
99.15 99.15 96.4 96.40 115.95 96.40 87.10 245.50 246.50 415.— 420.— 200.— 203 .— 388.25 390.— 530.— 444.— 450.— 238.— 240.— 570.— 568.— 910.— B50.— 430.— 432.— 170.— 174.— 860.—/ 920.— 400.— 420.— 203.— 207.— 430.— 432.— 2684 2694 360.— 380.— 250.— 270.—
37 article
99 35 99.35 96.60 96.60 16.15 96 60 87.30 526.— 271.—
38 article
Závěrečné kursy 12. září. 11. zář 96.40 96.35 99 15 99 10 96.40 96 35 99.15 99.10 115.95 115.95 96 40 96 40 87 . 10 87 10 111.10 111. 10 92.90 92.90 82.40 82.40
39 article 96. 35 96 35
96. 35 96 35 96. 5 96.50 97.30 99.75
40 article
96.50 96 50 97.30 99.75 100.—