1
masthead
13. zř 1908. Cislo 253.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
nožalo slačva olátdonn ádon ltěždte
V Rudoleinn. nele
olkoro“
= Výstava chlěla býti vlastně retrospek-
tivou ve všech svých částech. Také žijící umělei
mohli ji obeslati pracemi už jednou vystavovanými
jen když je mají pro sebe za zvlášté kárakte-
ristické a významně. Kdyby tomuto pokynu
přání bývalo porozumého, měli bychom v Ru-
dolfinu vysoce zajímavý soubor dokumentů sebe-
oceňovacích. Umělcí by byli prováděli kritiku
a odhadování vší vlastní dosavadní produkce
my bychom získali pro ně leekterý příznačný
rys autobiografní a vývojový. Někde by se př
tom objevily výtvory autorům nejmilejší; jinde
by vás překvapili, ukazujíce na obrazy, na něž
jste sami nikdy nepomyslili. Vy byste třeba oče-
kávali a vybírali díla nejzaokrouhlenější, nejápl-
nější, kdežto jich původei by vám předkládal
dila nejbolestnější, v nichž jen snahy jejich sly
nejvý8. Řekněte však proč autobiografie a me-
moáry sice vás zajímají na vrchol, ale plnou
podobiznu životopisnou žádáte vždy od jiného
autora?
5
article
Pokad vím, snad jen jediný V. Hynais
určil si pro výstavu lunety stropu dvorního di-
vadla ve Vídni a »Parisův soud« ve smyslu po-
žadavku a programu výstavního. Dlužno si za
pamatovati, že ony volné skupiny a ideálná shro-
máždění dramatických bárníků, ona legie posu-
jieích postav v rovnoměrnosti vysoca vkus-
ného koloritu a čistolného světla a ona scéna.
v níž mytologieký předmět je vlastně nositelem
reflexových záplav, že tyto dva výkony mistrov-
ského malířství má Hynais za svoje nejlepší
nejhonosivější. Býval kdysi jmenován s Broží-
kem v jednom dechu, ačkoli nebylo větších
protichůdců. Kdyby v Rudolfinu byl kterýkoli
jiný Brožik nežli »Defenestrace«, poznali bysle
velikou vzdálenost, je děliel. Také u Brožík
má maliřský výkon v obraze převáhu a vzdor
všs vlasteneckosti látky není tato s to roznítiti
u něho umélecké plaménky. Druldy se tomu
řikávalo, že mu není dána sila dramafická, že
se nutně omezuje na obraz ceremonie a exi-
stence a jistě se myslilo tím, že schází všude
V Hynais
Parisův
Hynais
Brožík
Vídeň
Rudolfinum
6
article
Vnitrně vzrušení, horkost a žhavosť' tvůrčí mysli,
neboť »Defenestrace« na př. je sice plná ruchu
a turbulence a přece vnitřně mrtvější nežli
mnohá tichá scéna Brožíkova. On sám byl však
po výtce mužem štětce, malířem barvových
hmet. U něho vyvreholii tento druh koloristiky
v níž barva a její okázalá jakost a hmotnost
také mnohost měla vrch jako solový hlas. Bro-
žik vnímal tyto prvky vždy ve velkých dávkách
a podával bez vyšetřování jemností. Víc nahou
barvu nežli její psychické nitro. Jeho osoby
mají tutéž vnějškovost. teii
Slyšte malou anekdotu ! Kdysi se Brožík
sháněl po pěkném kusu sametu žluté barvy. Po-
třeboval sytý a zářivý kus samelu, » Pojďh, « řekl
mu Hynais, »vím o takovém« a vedl jej kamsi
před výkladní skřiň brokantéra. »Vidis ? !« A
ukázal mu útržek, ústřižek jako dvé dlaně, ně-
žné nuance, delikátního tonu, sám se září vl oku.
Ale Brožík byl zklamán. Místo velkého celku
nabízel mu soudruh jenom barevný popud a
misto skvělě fanfáry dechového nástroje něžný
zvuk houslI. Malir orchestrálních zálib stál vedle
malíře komorní hudby a nerozu měli si.
Brožíkův
Bro
Brožík
Hynais
7
article
Nutno miti na puměti, že Brožikovo ma-
liřské nadění bylo vypěstováno v době, kdy Pi-
loty, Makart a Matejko vítězili táké u nása
houževnatost Brožikova podržela tuto trojici v
hlavě i prostřed Páříže. Hynais vyšel od pra-
mene nepoměrně citlivějšího a citovějšího, od
umění založeného na subtilní nuanci formy a
ušlechtilém dechu, ba nádechu barvy. Anselm
Feuerbach je kořenem jeho malířského aristo-
kratismu a odpírání, nápadnosti, všednosti, hlu-
čivosti a banalitě. »Parisův soud« je také setkán
z jeho nové antičnosti a Bauďrýho zjemnění
benátského kolorismu a vyrostl v malářském
ovzduší novodobého vyšetřování stavu lokální
barvy, proniknuté odrazy tonů soušedních, jež
prosvětleným vzduchem procházejí. Oba se do-
stali zároveň na stolice učilelské v Praze, Bro-
žik i Hynais; kdybyste však sestavili si seznam
jejich žáků a odehovanců, dožili bysle se pře-
kvapení, že i Brozíkovi vyvíjeli se 2a vlivu
maliřských ušlechtilosti Hynalsových. Už ve
svém mládí je vycitili za polírokovější a mo-
evesoen o
u c
dernější.
Malba Brožíkova rázu, příliš zevnějšt a
přiliš efektní, nutně dožívá se nového soudua
mínění. Své vlastnosti technické ovšem podržuje
na dál, ale efekt její se zmenšujé a smršťuje
před očíma a myslemi, Toužicími po jemnějš
analysi, po intimnějších rozechvěních, po vyba-
vení vnitřní psychologie věcí, lidí i uměleckých
výtvarných prostředků. Kde stučíval malfř, hle-
dáme umělce. Malebná skvělost není více a t
umlčeti unás požadavek uměleckého, e to jes
básnického uchopení, utváření a vynesení látky
Jeji poutavost a předmětná zajímavost nestaěl:
osobně zbarvenou uměleckou obsahovost očeká-
váme a tou měříme jakostné zrno výtvoru.
Brožikův
Makart
Matejka
Hynais
Anselm Feuerbach
Parisův
Hynalsový
Praha
Bro
8
article
Proto z mlh neurčitosti a polotemna zapome-
nutí vyrůstá před námi znova veliký zjev Má
nesův a v něm vidíme narýsovaný ideál malíře,
který byl umělcem. Proto také Jaroslav Čormák,
třicet let po své smrti, udržuje si svůj jenom
málo pozměněný profil,i když jeho bulgický
kolorismus mluví k nám jen svým zdelikátněním
a osobním zdistingováním a ne více svou umě-
losti. Jako maliř umělecky vybírající a uchopu-
jící, jako duch z vnitra na venek vycházející.
jalo oko ve službžch cilu, srdce a ušlechuile
mysli — takovým zjevem zůstává a poznáváme,
vzdor zevní různosti, v něm zjev z kamene
Mánesova. Heroičnost jého látek přichází k nám
krásnýmlyrismem sjeho duše a va »Raněném
Černoburci« je zároveň uloženo tolik tvárnéh
uměni komposičního, tolik ušlechtilé jasnosti a
zdravé noblesy, že by z nich celé družiny
mohly býli na dlouho živy.
Témito cestami, jakkoli vzdáleni časem a
místem, šli a jdou na štěstí ještě mnozl. M. Aleš
cestou nejpůvodnější ze všech, zjev, klerý ve
své nedotknutelnosti a v odmitání cizích dojmů
a vlivů je v dnešku stejně nepochopitelný jako
obdivuhodný; Jul. Mařák, B Knüpfer, F. Jene-
wein, L. Marold, tváře různé, ale uměleckýeh
potencí a jakosti sobě blízkých, J. Sehikao
neder, H. Schwaiger a také F. Ženišek v
svých »Petrovských«. Ne všichni vyspěli ke
vlaslní formě, ne u všech tvarový výraz má
stejuou svěžest a jakostnost jako vnitřní jejieh
Čormák
Mánesův
Jula
Mařák
L Marold
J Sehikao
H Schwaiger
Ženišek
Petrovský
B Knüpfer
9
article
tvář, ale i tam, kde jejich sklon k zevní for-
málnosti není cele rozpuštén ve vnitrnosti ob-
sahu a uveden v poplatnost vnitřnímu roze-
ehvění, i tam umělecká držnost a obsažnost
jejich výtvorů, osobně odstupňovaná, uhajuje
cenu výkonu. Forma, podmíněná způsobem fy-
sického zření a výchovou manuelnosti, je vždy
cosi stále měnivého aměnícího' se v umění.
Tato změna, klerá není vzdycky jen modou
diktována, udává se po zákonu zrovna pří-
rodním tam, kde není odvozena nebo vypůjčena
pouze z minulosti. Zákon je zjemňovací, zlepšo-
vací a také zákon výběru a zušlechtění rodu.
Je to trvalé hledání dokonalejšího nástroje
k vyjadřování co nejplnějšímu a nejnezkráce“
nějšímu uměleckých pudů, umělecké fantaslé.
tvořivosti a citovosti. Tyto rozhodojí o živoln
a mimočasové hodnotě dila v první řadě. Forma
je časový oděv pro ně a dobová nálada
uplatňuje se v něm potud, že jednou hodnoti
výše kresbu a plastiku, po druhé barvu a ma-
lebnost; jednou linii a po druhé tonovou sou-
žee
hrnost zvanou koloritem.
Na konec v umělci a jeho díle hledám
vždycky člověka, ne obyčejněho a průměru
množství; člověka vyššího řádu, silného a hlu-
bokého; člověka sestředěného a citově rozechvě
lého života; člověka ne pouhých poznatků
nýbrž duševního pronikání a prožívání. Všechno
ostatní je tlum formálních dovedností, byí
i mnohdy skvělých, skupina malírů a sochařů.
třeba oslöujieích, ale jako uměleů jenom
matných a nenbsažných.
10
article
Projděte s lěmilo kriteriemi, zajisté velmi
jednoduchými, celý souhrn výstavy, zkoumejt
mladé i staré, živé i neživé a rozlišujte maliře
od umělců. Ne podle barev a vyznání, nýbra
podle sily přesvědčení a vnitřní hlubokosti. Nej
splše, že nebude výtěžeki valný, jenomi že vý-
stavá sama, jako instituce shromažďovuei, nema
s tím co činiti. Problem jest evangolijní.: o po
volaných a vyvolených. Třeba rozeznávati obraz
a umělecký výtvor; je dlužno hledati lento
v onom, nte nezaměňovati onen s tímto.— Na-
leznete šedesátileté bojiště, na něž vsloupilo
mnoho bojovníků. Přemno zí padli, byť i dosud
žijí, a málo jieh zůstává vílězně vztýčeno tak
aby aspoň na dlouhou dobu, ne-li na vždy
byli viditelní jako pomníky lidské mohutnosti
ola mvo ou Kare! B. Mádl.
Kare
B Mádl
12
article
Před sněmem.
Před sněmem.
1on
Ačkoliv tušíme, že tomuto sněmu svěřena budo
asi jen jediná hlavní dloha: urovnali cestu sněmu
příštímu, na novém volebním řádu založenému
tudiž nedoufáme, že bude možno v tomto obdob
vyříditi všechny ony nalébavé otázky školského zá
konodárství, jež se za stagnace předešlého sněmován
nakupily a jež nadále nemohou zůstati ignorovány
přece používáme příležitosti před samým zahájenín
nového sněmu, abychom zrekapitulovali aspoň nej
důležitější požadavky školské v naděj
že při dobré vůli, prospěti škole a učitelstvu, možno
i v nynějších poměrech mmoho učiniti.
Podobá se. že naslávajícímu zasedání snřmnov
nímu bude dána příležitost koneční uzákonitl disei
plinární řád pro učitelstvo v králov-
ství českém. Jak se dovidáme z pramene bez-
pečného, vrátila již vláda zemskému výboru elaborí
návrhu řádu disciplinárního a není tudíž pražádně
překážky, aby hned v prvních schůzích přudloha
mohla býti urychleně proiednána a snad i ve třehim
čtení přijata. Nejsou nám sice dosud známy úplně
podrobnosti, ale doufáme, že nový disciplinární řád
nebude asi koncipován tuze odlišně od uzákoněných
již řádů ve Štyrsku, na Moravě, ve Slezsku a v Bu-
kovině a tudiž že bude moderním potřebám zajist
daleko lépe vyhovovati, než vyhovuje dosavadních 12
článků III. oddílu zemského zákona. Ani vláda, sn
zemský výbor, ani sněm nemohou býti v pochybno-
stech o hlavních kriteriích vhodného a spravedli
vého řádu disciplir árního; neboť učitelstvo, jak če-
ské, tak němeoké, podalo zavčas odůvodněné návrhy.
Štyrsko
Morava
Slezsko
13
article
kieré uznány za přiměřené a oprávněné a klero
namnoze odvozeny jsou z discipl tádů již uzáko-
něných a bude lze snadno srovnáním elaborátu, vla-
dou doporučeného, s návrhy učitelskými zjistiti, do-
cílen-li pokrok oproli bědnému a neurovnanému sta-
vu dosavadnímu. Rozumi se, že paedagogický svě
je vprvní řadělzvějv. zdali návrhem respektováha
bude zásada, aby také učitelsivo bylo řádně zastou-
peno ve všech inslancích disciplinárního zřízení, tedy
všude tam, kde se bude o jeho právní zájmy rozho-
dovati a zdali udelení písemných dotek nebudo mit
za následek snížení služného.
Vedle skoncování záležilosti discipliná rního ř-
du je ovšem vysoce naléhavou revise záko n
o služném z roku 1903, klorý sice znamená
oproti stavu předcházejícímu určité zlepšení hm
ného poslavení učitelstva, ale který zároveň přivod
tolik nesrovnalostí a diferenci, že není myslitelno
aby takové křiklavosti, jakou je na př. odpírán
aktivního přídávku velké věťšlně
učitelstva, mohly nadále zůstati neodčiněny
14
article
Snášeli důvody pro všeobecné zvýšení služnéhoz
nynějších, rapidně stoupajících drahotních poměrův
je ovšem naprosto zbytečno, poněvadž pouhé kon-
statování fakla, že učiteli vyměřeno je v nynřsší dra-
hotě maximální základní služné v obnosu 1600 kórun
ročně, stačí, aby uznán byl tento stav za neudržilel-
ný. Ale dckud nebudou zemské finance ozdravěny
tak, aby nutného zvýšení nákladu docílilo se bez
citelného porušení zemského hospodářství, bude dosti
těžko i nejspravedlivějších požadavkův šetřiti v pln
míře. Jiná ovšem je otázka, zdali lze vůbec nynějšíh
bědného finančního postavení učitelstva ponechati bez
pověumautí a čekati s definilivní úpravou až konečně
jednou bude zemské hospodáiství urovnáno. Nezbude
zatím tudiž asi jiného, než udělením drahotníhe
přídnvku dáti provisorní náplast na otevřenou
ránu, než bude lze přistoupili k dokonalé operaci
která nastaji musí, nemá-li celý učitelský stav ocit-
nouti se ve slavu daleko bědnějším, než byl před ro-
kem 1903. Tu ovšem musí Kenečně také stát ko-
nati svou povinnost v tom oboru, v němžsi
usurpoval skoro veškerá práva a musí najíti pro
středky k uhražení rostoucích školských nákladů. At
již stane se tak tím způsobem, že stát, jak se podobá
uhradí zemím polovinu školských ná-
kladů, jři čemž ovšem bude dosti tčzko ubrániti
se ještě většímu vlivu centrální státní moci na zále-
žitosli školské, nebo tak, že stát převezme povinnost
přispivati jistou kvotou na zemské výdaje vůbec, co
by našemu samosprávnému stanovisku lépe vyhove
valo, v obou případech nastano ulehčení z neudr
žitelnýchi nynějších finančních obuíží zemských a vždy
15
article
znamená to usnadnění pomocné akce na prospěel
učitelstva a školství národníhio.
I když nebude situace příznivá definitivnímua
celkovému rozřešení otázky materiálních požitko
učitelských, možno při dobré vůli přece do programu
sněmovního jednání konečně zařaditi úpravu slu-
žební doby učitelské. Německý ústřední spo-
lek učitelský žádal odůvodněně, aby pli úpravě pense
započítávána byla veškera doba služební od prvníhe
nastoupení služby vůbec, jakož aby učitelé G0leti
jiz 35 roků definitivní službu konající moldli dání
býti na trvalý odpočinek i v tom případě, kdyby
u nich nesehopnosti k datší sluzbě školní nebylo
16
article
Této žádosti vyhověno nebylo, ale ježto v novém z-
konu o právních poměrech státních úřadníků přiznáví
se plná pense po 35leté službě a poněvadž v § 56
ř1š. zákona se zcela zřetelně a bez vý
hrady plíznává učitelstvu, že nařízen
pense se týkajíef a úradnictvu platící
vesměs vztahují se také na učitelst vo
je samozřejmo, že učitelstvo bezpečně očeká vál př-
slušnou změnu zemského zákona, která by de fact
neznamenala sice tuze veliké ulehčení učitelstvu, ježi
by zkracovala celkovou služební dobu jen asi o 3 lel
(pončvadž v době přitomné dožívá učiťel plné pens
v 63 roce věku, kdežío při B5leté službě by vstoup
do pense v 60. roce), ale která by v nynější postu-
pové stagnaci znamenala podstatne
zlepšení. Uvážíme-di, že průměrné stáří, ve kierém
učitelé umírají, jest poměrně nízké (asi 50 lel), ná-
sledkem velmi namáhavé, vysilující a rozčilující prá-
ce škožské a připomeneme-li si rostoucí požadavky
jimž zadost učiniti může jen mladá energie, pocho-
píme, že požadavek snížení služební doby na 35 le
nalézá silného odůvodnění nejen v pouhé huma-
nitě, ale i v žádoucí prosperitě našehe
školství národního. Proto doufáme bezpečně
že aspoň k této žádoucí reformě, zákonem podepřen
a vzhledem k sociálním a kullurním poměrům př
tomné doby nezbytně, najisto dojde již v naslávay
cím zasedání sněmov ním.
17
article
Vedle těchlo nejnaléhavějších oprav, které v
žaduji jakéhos limolného nákladu, jest nezbytno ko
nečně přikročiti k revisi zákona o dozoru ke
škole. Uznává-li se nyní všeobecně zásada odborné
samosprávy v jiných odvětvích kulturní práce, nen
myslitelno, žo by malila býti včilelstvu nadále od-
pírána větší účast ve školšké adminisťrativě.
Je tu v první řaděo vydatnějě! za stou
pení učitelstva v mistní, okresní i z em-
ské školní radě. Jet zajisté požadávek sprave
dlivý, aby správce školy, v místní školní radě zase-
dající, měl právo za sebe vyslati do schůze zástupce.
jako tak může učiniti farář, zašlo-li ho něco. Také
je spravedlivo, aby uěitelstvo měšťanských škol mělo
svého voleněho zástupce v okresní školní radě.
Ustanovení zákona z 24. června 1890, dle něhož zem-
ské skolní radě přiděleni býti mají čtyři členové stavu
učilelského, praktikovala vláda až doposavad tak, že
jmenovala čtyři učitele středoškolské a an
jediného člena z rad učitelstva škol ná-
rodníchl Lelos, kdy dojde k novému konstituo-
vání zemské školní rady a kdy tudíž bude potřeho
jmenovati nové zástupce učitelského sťavu, poněvadz
dosavadním ělenům mandát již v červenot vypřšel
naskytuje se vládě vhodná přílezilos
doporučiti mocnáři, aby jmenoval tak
aspoň pojednem učiteli škol národních
do zemské škojní rady a tím splniti dávn
a oprávněné pláni vitelstváj abý také v Čechách stal
še členem zemské školní rády praklický učitel, který
dokonale zná niterný život škol i skutečné polreb
učilelstva. Pronikl-li princip odborného zastoupení iž
na Moravě, ve Slezsku, Korulanech, Solnohradech
Čechy
Morava
Slezsko
Solnohrad
18
article
Štyrsku a mohla-li všude tam vláda jnienovati učitele
členem zemské školní rady, noní příčiny, proč by tl
nemohlo býti i v Čechách, kde učítelstvo svoji zpá-
sobilost ke členství tak důležitého úřadu osvědčilo
náležilě amnohonásobně
Učitelstve německé zahájilo již příslušnou akc.
aby tentokrále doslalo se mu náložitého zastoupení
a jak se dovídáme, jest v této své snaze horliv
podporováno kruhy poslaneckými. D,u
táme tudíž, že také učitelstvu českému stane se p
právu a že poslanectvo české nedá s
ujíti příležitosti, aby svojí intervene
zastoupení českého učitelstva vy-
moh lc.
oz he
tvila
o nrsla an
Vybrali jsme zatím jen nejnaléhavější postuláty
a jmenovitě ty, jež dají se zrealisovati i bez citelného
zatižení zemského hospodářství a vyslovujeme
upřímné přání, aby tento nový sněm maleřsky se
zachoval ko škole a učitelstvu, jak tcho pro svůj vy-
soký kullurní význam v národní kultuře zasluhuji
Štyrsko
Čechy
19
article
Na c. k. vyšším gymnasiu v Přihrami zapisovali
se budou žáci do I. třídy se hlásící dne 16. a 17. září
od 8—10 hod., načež ihned konati se budou zkoušky
přijímací. Zápis žáků do vyšších tříd, odcinud se hlá-
sících, bude v týchž dnech od 10—12 hodin. Žáci.
kteii na ústavě míní dále studovali, zapisování budou
dne 17. září o 9. hod. v třidách, do nichž budou cho-
diti. Opravné, doplňovací a přijímací zkoušky do
vyšších tříd počnou dne 16. září o 8. hod. ranní.
Zápis do 1. uky c. k. českého gymnasia na Kr
Vinohnvdech konati se bude jen dne 10. září t.r.
od 8—10 hod. dopoledne. Hned po zápíse budou
přijímací zkoušky, od 10—12 hod. písemné, o 2. hod
olpol. ústní. Do ostatních tříd přijímati se budou žáci
z jiných ústavů přicházejcí dne 16. září od 9—11 hod.
dopoledne. Žáci úslavu zdejšího přijímáni budou dne
17. září o 8. hod. dopol. v příslušných třídách. Zkou-
šky opravně a dodatné budou dne 16. září o 8. hod.
deipol. Bližší ve vyhlášce vyvěšené v úslavě.
Na c. k. gymnaniu v Praze, v Truhlářské ul., jest
zápis nových žáků do I. Uřídy dne 16. a 17. září od
8—10, do vyšších (r4d od 8—12 hod. dopol. Zápis
loňských žáků ústavu vykoná se dne 17. září od8
do 9 hodin dopoledne
C. k. reálka v Kladně. Zápis žáků do I. třídy
a loňských realistů do vyšších tříd koná se dne 17
září. Žáci z měštanských škol do vyšších tříd zapi
sují se dne 14. a 15. září od 8—9 hod. dopol.
Kristus Vinohnvdy
Praha
truhlářský ulice
Kladno
20
article
Na selskou hospodyňskou školu ve Velkém Mezi-
říčí přijímají se žákyně do 1. října na pětiměsíční
po sobě jdoucí kursy, které dohromady čimi celorcční
školu a mchou chovanky prvního kursu zůslati i ve
druhém kursu, ale nejsou k tomu povinny. Škela mě
Uři zkoušené učitelky a vyučuje se šití, vaření, praní.
žehlení, vedení hospodářství, zelinářslví, stremkář-
ství, domácímu účetnictví a mlékařství velice důklad-
ně a jsou též předměty osvětové. Na škole se žákyně
zušlechtí, naučí mnoho, ale nespuslí. Plat za učení
a celé zaopatření činí 36 K měsíčně. Damský o dbor
Národní jednoly vypisuje dvě stipendia pe 50 K pro
žákyně I. kursu. Dotazy zodpoví a přihlášky přijímá
Damský odbor Národní jednoty ve Velkém Meziříčí.
Na školách „Světlá“ ve Velkém Meziřičí mchou
býti ještě přijaty chovanky do všech škomních odděle-
ní, jako na průmyslovku, na obchodní, r a kuchařskou
školu a do hospodyňské školy pro střední slavy, ja-
kož i do přípravky pro industriální učitelky. Nastou-
piti možno do 1. října. Program zašle na požádání
a přihlášky přijímá Damský odbor Národní jedncty
ve Velkém Meziříčí.
Na škole těsnopisu a psání ná strojich Adolín
Vinaře, komorního stenografa, stenogrufa na sněmu
zemském (Praha, Opatovická ul. č. 9), zahájeno bude
vyučování ve všech 3 odděleních dne 30. t. m. Zápis
denně od 2—4 hod. odpol
Velký Meziříčí
Praha
opatovický
21
article
Městské divčí lycemu (s právem veřejnosli)
Chrudimi. Zápis žákyň do I. třidy bude dne 16. září
1908 od 8 do 10 hodin dopoledne za týchž podmínek
jako na chlapeckých školách středních. Zápis do tříd
vyšších II., III., IV. a VI. (pokud ještě misto stačí)
bude pouze po prázdninách dne 13. září 1908. Ku
přijímací zkoušce do tříd vyšších mohiou se hlasiti
žákyně ze školy měšťanské (zejména do IV. třídy
lycejní ze III. třídy školy měšťanské). Podhnínky při-
jetí, požadavky zkoušek přijímacích i výhody absol-
ventek lyceí obsažony jsou v obšírném ilustrovaném
prospsktu, který na požádání ochotně, zdarma a vy-
placeně zašle ředitelství měsíského dívčího lyce
Chrudimi a klerý se doporučuje všem rodičům
kteří se dcsud neřozhodli, kam s nadanou dospívající
Chrudim
22
article
Z Litomyšle. Místo učitelky ja zyka
franeouzského a praci industriátních
obsadí se od 15. záři t. r. při soukromém městském
úslavu ke vzdělání učitelek v Litomyšli. S k-
ždým mistem spojena jest povinnost vyučovati po
6 až 8 hodinách týdně a právol na služné 600 až
800 K. ročně. Po připadě lze obě místa spojiti v ru-
kou jediných. Učitekka jazyka francouzského mohli
by čašem obdrželi vyučování též na zdejší dívčí školo
měšťanské. Zřetel bude vzat jen k silám výkorn
kvalifikovaným a ve školské službě, pokud možná.
také již osvědčeným. Přihlášky s doklady co nejdřív
ředitelstvu ústavu. — Zapis na soukrom e
městském ústavě ke vzdělání učitel ek
v Litbmyš1 ukončí se pro nové ucha zečky dn
15. září, pro domácí chovanky dne 17. Několik žákyi
může býti přijalo též do ročníků vyšších. Zkoušky
přijímací konati se budou dne 16. a 17. zář
Litomyšl
23
article
Přijímání chovanců do „Zoubkova stud. úlulku“
v Kostelci n. Orl. Pro ubylování žáků c. k. vyšší
reálky v Kostelci n. Orl. zřízen je zvláštní ústa
k tomu účelu dle zásad pedagogických a hygieni-
ckých zbudovaný a zařízený, jehož pedagogický d-
zor vedou se schválením c. k. zem. školní rady pp.
profesoři Kostohryz a Mašín. Ve ústavě jest ještě
několik míst uprázdněno. Prospekty zašle ped, správ
útulko. lon valbod.2 ob B0e 4áz a1
Zápis žáků na zemské vyšší reálce v Holežově
konati se bude ve středu dne 16. a ve čtvrtek dne
17. září od 8——10 hod. dopel
Koednkace v jednoročním učehném kursu (v
třídě) pli měšťanské škole chlapecké v Berouně. Mi-
nisterstvo vyučování svolllo, aby mohlo býti zave
dena společné vyučování hochů i dívek k.edukace)
jednoročním učebném kursu (IV. tříďě) při měšt.
škole chlapecké v Berouně. Němčina, frančina, těsno-
pis, jsou předměty Hádné. O vyučování ženským ruč
ním pracím hospilantek bude náležitě poslaráno. Zá-
pis žáků i hospitantek koná s 15. t. m. od 3—
hod. odpoledne v ředitelně měšt. škol.
Zoubkův
Kostohryz
Mašín
Hádný
Kostelec můj
Orlický
Beroun
24
article
Podmínky pžijetí na slovanskou vysokou školu
zvěrolékařskou ve Lvově. Ku přijelí za řádného po-
sluchače žádá se maturitní vysvědčení s prospěchem
aspoň dostatečným z jedné ze státních škol středních
(gymnasla, neb rcálky). Čas sludijní uslanoyen na
dobu 4 roků (8 semestrů); doktorům všech rauk
lékařských i posluchačům jiných vysokých úelavů
naukových se zapdčitají se svolením ministerstva
některé přednášky semestry). Zápis počínná cd 1.
do 8. října. Při zápisu třeba předložiti maturrtní vy-
svědčení z gymnasia neb reálky, křestní list a vy-
svědčení zachovalosti, nenavštěvoval-li kandidátv
minulém roce žádný z veřejných ústavů. Zápisné
činí 10 K. Od placení školného, které bude ve škol-
ním roce 1908/9 současně s doktorátem mediciny
zvěrelékařské zavedeno, možno býti ihned při zápisu
11 základě vysvědení nemajetnesti osvobozenu:
následujících půlročích pak na základě vysvědčen
z dobře složených zkoušek výročních v I. a II. roč-
nilů anebo zkoušek půlročních v III. a IV. rečniku
Posluchačí Češi, studující na vysoké škole zvěro-
lékařské, mohou se ucházeli o nadace, které každo-
ročně bývají vypsány zemským výborem pro kralov-
ství české. Na požádání zasílá se program sludil
udílí veškerá objasnění od rektorátu c. k. vysok
školy zvěrolěkařské ve Lvově, ur. Kochanow-
skiego 30
Čech
Lvov
vysoký škola zvěrolékařský
25
article
Sportovní věstník.
unu
Sportovní věstník.
unu
Duešní zápasy
S. K. Slavia v. Vinohradský S. K. od
hod. na hl. hříšti Slavie; s. p. Sadi
S. K. Slavía Res. v. A. F. K. Vršovic
o 2. hod. na hl. hřišti Slavie; 8. p. Kratin
S. K Slavia Juniors v. S. S. K. Olym
pia Ib. o 2. h. na training. hř. Slavie : s. p. Kostar.
S. K. Lená v. S. K. Slavoj Žižkov n
Lelné; s. p. Čemný. poom
S. K. Novoměstský v. S. K. Olymp
Žižkov na Letné n s. p. Šebesta.d1 pe
S. K. Praha VII. v. S. S. K. Meleor Vi-
nohrady na Maninách; s. p. Slanička.
S. K. Praha VII. Ib. v. S. S. K. Mete c
Vinohrady Ib. na Maninách; s. p. Hereyk
S. K. Čechie Karlín ve S. K. Čechie II.
v Karlině; s. p. Krafochvil.
S. K. Čechie karlín Ib. v. S. K. Čechie
III. Ib. v Karlině; s. p. Volýpka. .
S. S. K. Olympia v. A. F. K., Union ž
o 4. hod. nastrnin. břišti Slavie; s. p. Černý. v ea
S. K. Nusle v. S. K. Bivoj v Nuslích;s
p. Seibert.
S K. Nusle Ib. v. S. K. Bivoj lb, v Nuslích
s. p. Heindl.
S. K. Kladno v. S. K. Víktoria Žižko
na Kladně; s. p. Charl
S. K. Pardubice v. S. K. Vinohr a dský
Team v Pardubicíchi: s. p. Pleskot.
unnu
S K Slavía
A F K
Kratin
S S K Oly
Kostar
Lený
Šebesta
S K
K Meleor
Slanička
S S K
Hereyk
Krafochvit
Čechie
Černá
K Nusl
S K Bivoj
Seibert
Heindl
Víktorio Žižka
Charl
Vinohr
Pleskot
Letná
Praha
Maniny
Ibo
Karlín
Nusle
Kladno
Slavia
Slavoj Žižkov
c Vinohrady
Čechie
uno
pe
Čechie II
Karlin
Olympia
26
title
MODNÍ ZÁVOD PRO DÁM
27
article
NOLFE SCHLEII
NOLFE SCHLEII
uu
Z oyklistského ruchu.
** Dělnický klub cyklistů »V před-
strany národně sociální zúčastní se dnes (13. září
cyklistického závodu Sportovního klubu Vyšehrad.
Sraz o 1. hiod. odpot. v klubové místnosti. Účasten
ství všech bratří nutno.
všeobecná ake
společnost pro
pojišťování
oes
náprotř „Národnímu divadlu“
Pojišťuje ve všech možných komblnacich za pevnou premle
= Žádejte prospekt. =
Automobilism.
** Po meetingu u Bologne. V „Autu“
líčí Ch. Faroux oba závody jako dokonalý úspěch
pořadatelstva. Organisace byla pozoruhodná, až n
to, že po příjezdu prvých obecenstvo zaplavilo sil-
nici, čemuž nebylo lze zabrániti, poněvadž ministr
války nedovolil použíti vojska k uzavření silnice.
Avšak až do toho okamžiku signály, dozor a zpravo-
dajská služba, všechno nemělo sobě rovného. Mohu
tvrditi, že málo kdy jsem viděl tak pěknou organisaci.
Zvláštní zmínky vyžaduje „gudronáž“ okruhu, o
níž po trapných zkušenostech na minulých okruzích
neočekáváno mnoho. Bylo to příjemným překvape-
ním pro pořadatele i konkurenty, když mohli konsta-
tovati zdar prací provedených podle nového systému
mechanického roztírání théru. Následkem jeho bylo
úplné potlačení prachu beze škody pro oči konku-
rentů. — Závod sám charakterisuje p. Faroux, jenž
sám v něm startoval, záhy však vyloučen pro po-
ruchu spojky, jako rozčilující od začátku až do kon-
ce. Měli jsme nejdnive obvyklý ohromující začátek
Lauciův, jemuž ostatně v prvním kole byli v patách
Minoia a Wagner Od druhého kola šíleně odvá žný
řidič italský — jak se zdálo— měl zvitěziti, udrže
výhodu až do pátého kola, jsa ohrožen na okamzi
Naší známky
použivají
Faroux
Lauciův
Minoius
Wagner
Bologne
sportovní klub Vyšehrad
národní divadlo
28
article
Excellence:
Excellence:
Ministr z Bienerthě, místodrž. ze
Spiegelfeldů, hrabě Vetter z Lilie,
hraběnka Waldsteinová-Schwar-
zenbergová, kníže Chilkow, hrabě
Josef Waldstein atd
Rnzataeia vevudo
A. Thurn Taxis, T. Z. z Lob-
oviců, kněžna Hohenlohová,
prine A. Hohenlohe, Emnil Fur-
stenberg atd.
aeám čnt
8e81 oneš
Vetter
Waldsteinová
Schwar
Waldstein
A Thurn Taxis
T Z
A Hohenlohe
Bienerth
Emnit Fur
29
article
LAURIN KLEMEN
LAURIN KLEMEN
akc. spol.,
Ml. Bolestav. Sklad z Praha, losefské nám.
15650
Laurin
Praha
losefský já
30
article
Pournerem, který jel znamenitý závod až do mo-
menlu, kdy nešťastný pád jej vyloučih ze závodu.
Uprostřed závodu musil Laucia zastaviti pro malou
porvchu, odiud Nagzaro převzal vedení, kterého více
nepustil, přes horlivé úsili nejdřívé Sarkelovo a pak
Truccovo. Celkem vzato, jest vítězství Nazzarovo
zase jednou triumfem školy pěkné pravidelnosti. —
O Fiatu praví: Velká známka italská, která byla
královnou r 1207, poznala d Dieppe neštěstí, Avšak
s minulosti, jako jest její, musila míti svou revanche
a měla ji dnes tak brillantní a kásnou, jak jen mo-
hla doufati
O Targa Bologna praví francouzský denník:
Holé faktum! Čtyrválcový Bertiet vrtánt 120 n.m.
který váží pohotový k jizdě 1400 kg. překročil prů-
měr 105 km a vyrovnal průměr Sziszův na okrubu
sarthském. Není-liž to postačitelno a neukazuje-liž.
zejména po závodě u Dieppe, že maximální rychlosii
našich vozů musí býti sníženy? Díky menšínu vlivu
pneumatik, které velmi dobře oddolávají do 140 km,
jsme měli regulení závod, který nám přinesl vážné
poučky mechanické. Řád r. 1909 musí stanoviti vrtání
130 mm, jinak to znamená zapominati vše, čemu nás
naučily minulé závody. Vítězný motor má 120 mun
vrtání, 140mm zdvih, jest obchodního typu.
Pourner
Laucio
Bologno
Dieppe
Fiat
kg
km
mm
31
article
MERCEDH
MERCEDH
vitez
Grand Prix 1908.
„AV-PALACE Ealphen 2 spol., spol. s n,o.
ve Vidni, l, Augustinerstrasse 8, telefon č. 10 625.
Grand Prix
AVPalace Ealphen 2 společenský
Videň
32
article
Dilna pro správkya
Videš, a, Enperthstrasse 202, telefon č. 1270
Dilna pro správkya
Videš, a, Enperthstrasse 202, telefon č. 1270
Garáž: Vídeň, IX., Schlickgasse 3, telefon č. 15337.
see
S tímto francouz ským hla sle m podivně
kontrastuje úsudek německého zpravodaje (S. jm W).
Jemu závody nesplnily očekávání, počet účastník
v obou závodech byl malý, organisace nebyla napro-
ste nikterak vzorná. Přodevším therování okruhu
bylo naprosto nedostatečné. Stálo prý 40—50.000
lir. S kompetentní strany nám bylo rečeno, že za
příplatek 10.000 lir bylo lze poříditi therování, kter
by nebylo mělo nejmenší vady. Rovněž tribuny se
mu zdají drahé a „salon“ žunalistů jmenuje prken-
nou bednou. Závod mnoho ztratil velkým prachem,
který se zvedal již od časného rána; prachu děkují
Hautwast (Clement), H. Fournier (ftala), Arthepard
(Clemenů), abychom uvedli jen několik jměn, své
pády. Také druhého dne se musilo několik závodníků
vzdáti, poněvadž pro prach příliš pozdě zpozorovali
zatácku a nemohli již zabrániti pádu,
len
Clement
H Fournier
Enperthstrass
Vídeň
Schlickgass
Arthepard
34
article
LANKASTERKY, světoznámé výrobky prr, řádu
dalekostřelné, na léta trvanlivé, ladného ve
vnějšku, v mir. cenách doporučuje puškařská fäirma
Ladislav Švestka a spol., Praha, Václav. nám. 53.
Vlastní výroba. Úvěruhodným osobám mirně pla-
tebni podminky. — Illustrovaný cenník za 80 hal
Střeleotví-
** III. národní závody střelecké Če-
ského sva zu střeleckého se těštly i druhý
den (v úterý) živé pozornosti obecenstva, které se
četně sešlo na krásně položené střelnici smíchovské
jednoty na Václavce (na Smíchově). Dosavadní vý-
sledky - vesměs do lerců 12kruhových — jsou:
1. Mistrovství král. hlav, města Prahy 1908 o pu-
tovní pohár dra. Bedř. Schwarzenberga: 1. R. Jelen
(Jedn. č. střelců Praha III.) 57 kruhů, 2. Walló st.
(Č. K. S. Praha) 49 k., 3. J. Matoušek (Sbor sv. stř.
Praha) 48 k., 4. J. Šmíd (Nár. jedn. č. stř. Smíchov)
43 k., 5. J. Pazdera (Jedn. č. stř. Praha I.) 40 k.,
6. V. Knop (Sbor stř. Roudnice) 39 k., 7. Fr. Ježdík
(Smíchov) 37 k., 8. J. Novotný (Sb. stř. Roudnice)
34 k. — II. Přebornictví Čes. sv. stř. v r. 1908: 1.
J. Matoušek 111 k., 2. J. Šmíd 94 k., 3. J. Schön-
pílug (Spol. hrad. střel.) 85 k., 4. V. Hora (Nár.
jedn. č. stř. Smíchov) 85 k., 5. Fr. Kříž (Nár. jedn.
č. stř. Smíchov) 83 k., 6. V. Martinek (Spol. hrad.
stř. 80 k., 7. V. Přistoupil (Spol, hrad. stř.) 78 k. —
III. Závod pětičlenných družstev: 1. B mužstvo Nár.
jedn. č. stř. Smíchov 311 k., 2. B-mužstvo Spol. hrad.
stř.) 251 k. — IV. Závod Ú. M. Š. o putovní cenu
Ú. M. Š.: 1. Walló st. 110 k., 2. Jelen 108 k.,3.
Švestka
Václav
Schwarzenberg
R Jelen
Walló
J Matoušek
J Šmíd
J Pazdera
V Knop
František
Ježdík
J Novotná
Čes
J Schön
V Hora
V Martinek
Ú M Š
Jelen
Praha
Smíchov
sbor svatý . střední
35
article
Matoušek 107 k., 4. Šmíd 90 k., 5. Pazdera 83 k.
6. Knop (Roudnice) 82 k., 7. Novotný (Roudnice)
78 k., 8. J. Smíšek (Nár. jedn. čes. stř. Smíchov)
75 k. — V. Volný závod puškou: 1. Jelen 57 k. ,
2. Walló st. 55 k., 3. Martinek 55 k., 4. Matoušek
51 k., 5. J. Šmíd 49 k., 6. Pazdera 48 k. — VI.
Volný závod bambitkou: 1. Walló st. 58 k., 2. Jelen
56 k., 3. Fr. Kříž 53 k, 4. Walió ml. 53 k., 5. J.
Vondra 50 k., 6. Ehrenberger 44 k. — VII. Volný
závod do kuželkového terče: 1. Jelen 8 k., 2. V.
Vošta 7 k., 3. J. Přistoupil ml. 6 k., 4. Šuma 5 k.,
5. V. Kurš 5 k., 6. Fr. Talavania 4 k.
V závodech se dnes pokračuje. Zyláštní pozor-
nost budí závod matiční o cenu Ú. M. Š. (bron-
zová socha sv. Jiří) a v její prospěch pořádaný.
Tento závod přístupný jest všem českým střelcům-
amatěrům, z nichž každý může svou položku o 10
ranách celkem 10krát střileti! Dosavadní výsledky
předních vítězů jsou tak těsné, že můžeme očekávati
i překvapení. Dnes také dojde ke konsčnému zapasu
prvních mužstev 5členných o pobár Ringhofferův,
kde dosud vede B-mužstvo smíchovské jednoty
(Šdma, Hrouda. Parůžek. Kraft, Vnuk) před hrad
čanskými. Závody počínají po 1. hod. odpol.
Matoušek
Šmíd
Pazdera
Knop
Novotná
J Smíšek
Jelen
Walló
Martinek
J Šmíd
František
J Vondra
Ehrenberger
V Vošta
Šum
V Kurš
Talavanio
M Š
Jiří
Ringhofferův
Hrouda
Kraft
Vnuk
Roudnice
Smíchov
hrad