ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 12d59260-7739-11dc-aafa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 149, place 65, work 1, org 12
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13. září 1908.
4 masthead
Císlo 253
5 article
mu kotorské obyvatelstvo týmž způsobem dalo na jevo své opovržení. Zpráva byla stylisována tak, jakoby Nastič jel na Černou Horu jako její člověk, aby hanba, kterou se Nastič pokálel, padla i na Černou Horu. Z kotorského listu zprávu převzaly jiné listy, agitující proti Černé Hoře, a někdo, nevíme kdo, ji telegraficky rozšířil do vzdále nějších listů. Tím způsobem se zpráva dostala i do »N. L.« My však, syti už nechutné ničemné nastičiady, poptali jsme se na Cetyni, je-li tomu skutečně tak, že tam Nastič jezdí jako domů, nebo jako do svého úřadu, a dnee jsme obdrželi telegrafickou odpověď: Nastič přišel jako nezvaný host a by ihned vypraven zpět. Zde se znova vidí, s jakou lehkomyslnosti a nesvědomifostí někteří srbští lidé pracují o soustavném zneuetívání Černé Hory. Černá Hora vychází z toho čista, neboť připad za pří- padem dokazuje, že všecko, čím je hyzděna, je lež a kleveta. Bláto, kterým zlé ruce po Černé Hoře házejí, odráží se od jejího jasného štítu a padá na tváře těch, kdo proti ní blátem kalem operují. Prohlašujeme, že nyní budeme toto nectn jednání proti Černé Hoře stíhati krok za krokem.
Nastič Černá Hora
6 article Uznání Muleje Hafida.
Uznání Muleje Hafida. V pondělí odevzdají vyslanci francouzštía španělatí vládám států záčastněných na smlouvě algeciraské známou notu o uznán! Mu- leje Hafida. Jak známo, požaduje nota od Muleje Hafida, aby přistoupil na určité podminky, kdežlo německáb vláda chce bezpodmínečné uznání no- vého sultána. Doufá se však, že německá vláda neodepřé souhlasu stanovisku francouzsko- španělskému a že se připojí principialně k pro- gramu ostatních evropských států. Kdybý nastal rozpor, bylo by to osudným pro smirné roz řošení olázky marocké a pro bezpečnost Evro- panů v Marokku. Ostatně zavládá též náhled i ve Francii, že otázka azizismu a hafidismu je tak důležitá, aby vedla k nekonečným diplomatickým jedná- ním a byla závadou pro mezinárodní mír. Pařížský »Sicle« přináší názory ředitele v zahraničním úřadě Geoffreaye, který je přesvědčen, že dojde k dohodě mezi Francil Německem. Je vyloučeno, že by německé vláda postavila se na stanovisko odm tavé, jak oznamuje berlínský dopisovatel »Daily Mail«. Pravdě podobně budou v Berlíně notu zkoumati a podají návrhy na jisté změny.
Mulej Hafid Geoffreay Maroko Francie Německo Berlín
7 article
Kdyby se nedocilila dohoda, musí Evropa roz- hodnouti. Souhlas celé diplomacie evropské pr stanovisko Francie je jistý a německá diplomacie si rozváží postaviti se proti většině diplomacie Dále se tvrdí ve francouzských kruzíe politických, že označení německého stanoviska, požadujícího »bezpodmínečné uznání«, není zcel správné. Německo jistě na něm nebude sl.i tvrdošíjně. Mulej Hafid při různých přiležitostech projevil již souhlas s požadavky evropskými Francii jde hlavně o to, aby se j! do stalo náhrady za výlohy, věno- vané na marockou výpravu. Bude-li Německo obratné, může vylěžiti z této situsce nejen velké hospodárské výbody ale může též své mezinárodní stanovisko zlep- šiti a získati ve Francii cenného spolu- pracovníka v důležitějších otáz- kách nežli je marocká.
Evropa Francie Německo
8 article
Sjezd českých měst ve dnech svatováclavských. Stálý výbor Sjezdu českých měs který konán bude ve dnech svatováclavských t. r. konal včera za předsednictví prvního náměstka sta- rosty král. hlav. města Prahy dra. Ant. Štycha schůzi na radnici staroměstské. Přítomni byti pp. vrchní řed. Hubáček, m. r. Schrötter a dr. Šupícha ob. starší Hašourek, dále starosta města Smíchov dr Koldinský, starosta Karlína cís. r. Ronz, pp. sta- rostové dr. Jiskra, Kuchynka, dr. Pavlousek, A Sládek a dr. Wagner, ředítalé dr. Fuksa, V. Řez- níček a dr. J. Uhlit, mag. rada Borůvka, mag. ko- misař dr. Sobotka a koncip. dr. Sum, jakož i po- kladník J. Groh. Na schůzi této byla vzata na vědomí zpráva účelní a pokladniční, dle které ke Svazu čes. měst až dosud přistoupilo celkem 167 měst, 27 městysů 9 větších obcí, celkem 203 samosprávných korporací zbývá jen několik málo měst a vělší počet městysů. které dosud neuznaly za vhodné přihlásiti se a při- stoupiti k této veledůležité organisaci, ačkoliv vy- zvání stálého výboru již po třikráte bylo opě- továno. Potom přikročeno bylo k definitivnímu usta- novení pořadu svatováclavského sjezdu čes. měst,
Štych Hubáček Schrötter doktor Šupích Koldinská Ronz Jiskra Kuchynka Pavlousek Wagner Fuksa Borůvka Sobotka Sum J Groh Praha Smíchov Karlín svatováclavský sjezd
9 article
jenž sestaven byl takto: I. den, v sobotu dn 26. září 1908, o 10. hod. dopol. slavnostn zahájení sjezdu českých měst královstv českého ve velké zasedací síni na radnici staro městské. Zahájení sjezdu předsedou stálého výboru sjezdu českých měst, nám. starosty dram Štychem. Uvítání sjezdu starostou měsí pražských a čestným předsedou stálého výboru drem Karlem Grošem a proslovy zástupců vlády zemského výboru. Slavnostní přednáška »O komunální po- litice obcí, významu samosprávy a sanaci měst.f nancí«, kterou prosloví mag. r. F. Boháček. Pocta hostí král. hl. městem Prahou a pro hlídka památností radničních. Téhož dne o 3. hod. odpolední jednání v sekefeh (právní, školské, finanční a sociální) Večer slavnostní představení v Národním divadle. II. den. V neděli dne 27. září 1908 9. hod. dopolední pokračování jednání v sekcích. Odpoledne o 3. hod. korporativní návštěva účast níků sjezdu na jubilejní výstavě, kdež budou uvítán výkonným výborem výstavním. Večer slavnostní představení v Městském divadle na Král. Vino- hradech. III. den. V pondělí dne 28. září 1908 o 9. hod. dopolední dokončení jednání v sekcích o 11. hod. dopolední slavnostní závěrečná schůze sjezdová, spojená s hlasováním o resolučních návr zích, jednotlivými sekcemi předložených. Na závě rečné schůzi bude též stanoveno místo příštího sjezdu jakož i jeho datum a projednány organisační záleži- tosti svazu českých měst, jehož ustavení sdělen bude též všem městům slovanským. S rozesíláním pozvání jednotliv ým městům českým bylo již započato a siee bude pozvání to posláno jak obcím, které se k Svazu již přihlásily, tak i oněm, které tak dosu neučinily a jimž naskytá se příležitost, aby pii- hlášku svou ještě nyní zaslaly.
Štych Groš F Boháček Král Praha sjezd český město národní divadlo svaz český město
10 article
Přispěvek ajezdový činí pro členy Svazu za de legáta 3 K a pro nečleny a sjezdové hosty 5 K;za příspěvek ten obdrží každý účastník sjezdu zvláštní umělecky provedený odznak sjezdový, s jehož po- užitím budou spojeny různé výhody, a všecky tisko- pisy, jež při šjezdu budou vydány. Pozvání ke sjezdu možno reklam vati v praesidiální kaneeláři čís. 30 n radnici staroměstské. O převzelí protektorátu nad II. sjez dem českých měst bude požůdáno král. hlav. město Praha, která zajistě účastniky sjetdu tohoto stejne slavnostně a pohostinně uvitá, jako četné již letošn sjezdy, u příležitosti jubilejní výslavy pořádané, mez nimiž sjezd měst z království, českého zajisté vy znamné místo zaujme. Sjezd starostů a tajemniků samosprávných korporací z jižnícl Čecl konal se dne 10. t. m. ve Vodňanech—Číčenicích Svolán byl národohospodářským a soc. odborem kraj spolku »Prácheň« a byl navštíven četnými zástupe měst, obcí a okresů. Po zahájení okresním starostou a poslancem p Mayerem, jenž uvítal přítomné a sdělil program jednání, přednesl referát o organisaci česk emigrace ve Vidni poslanec A. Kalina. Na rýsoval obraz nynějších nepoměrů jihočeských po stránce národohospodářské a sociální a podal na zá- kladě statistiky důkazy o zanedbanosti jejich. Zvlášte žádal stálý seznam příslušníků obcí a okresů, kteř odcházejí do ciziny, zvlášté usedlých ve Vídni. Must býti ztízen důkladný jich katastr, a obce i okresy zvláště dolnorakouské a vídeňské organisace mus míti každého jednotlivce v evidenci. Doporučiv pak přijetí těchto svých návrhů, jichž provedení je ne- nákladné, uvedl korporace české i vídeňské, jež jsou ochotny provésti návrhy podané.
Mayer A Kalina Praha Vodňany Číčenice Vídeň spolek » Prácheň
11 article
Za přijetí návrhů přimlouvali se vřele pp. po slanci Pavlíček a Malkus a inženýr Prela Návrhy byly pak jednomyslně přijaty a po zřízen zvláštního pracovního aboru budou také provedeny Další referát věnován byl jazykové olázee Podal jej posl. Bukvaj, jenž zvláště akcentoval nutnost společného postupu všech po- litických stran vtěto otázce pro blizko budoucnost. Navrhl pak resoluci, jež po dopíňku po- slance Kaliny byla přijata v tomto znění: »My sta- starostové okresů a obcí jihočeských, shromáždění n schůzi svolané národohosp. a sociálním odborem kraj. spolku »Prácheň«, dávajíce průchod svému práv- nímu přesvědčení a berouce zřetel na praktickou po- třebu, prohlašujeme, že stojíme v jazykové olázce na úplné rovnoprávnosti a rovnocen- nosti obou jazyků zemských ve služb vnější i vnitřní ve všech instancích, jakož i n principu oboujazyčnosti úřadů i úřad- níků a že považujeme za kompetentní k řešení ja
Pavlíček Malkus Prel Bukvaj Kalina Prácheň
12 article
zykové otázky pouze sněm království če- ského. Majíce na paměti, že rozřešení jes závislo od našeho politického vlivu nepovažujeme nynější dobu za vho nou k řešení této otázky. Jsme přesvědčeni, že zdárnému řešení otázky na závadu jest mnohos programů jednotlivých politických stran a proto žá dame strany, aby se sjednotily na spo- lečném programu jazykovém. Vyslovujeme pak přesvědčení, že v zápasu o právo jazyka českébo je naprosto nutno a přikazem cti národa našeho aby každý jednotlivec sám, sbory samosprávné, vše cky korporace hospodářské, politické a národní v ži votě veřejném i soukromém i ve stycích obchodníel práva jazyka našeho hájily, se všemi úřady jen jazyku českém jednaly a vyřízení došlých podání všude v jazyku českém neustupně žádalyu všech úřadů slátních.« V referátě o ohroženém území a naš vzájemné podpoře poslanec Blahovec po- dal obraz nynějšího stavu jihočeských menšin, žada
Blahovec
13 article
akci za spravedlivé sčítání lídu dle ja zyka mateřského, rozšíření volebního práva, organisování svépomocných akcí a zvlášta pojišťování starobní a invalidní pro dělnictvo a středn stavy. Na návrh poslance Kaliny bylo jednomýslně usneseno telegraficky protestovati u ministerského předsedy proti ohrožování české menšiny kašper- sko-horské. Protest podepsalo předsednictvo přítomní poslanci. V debatě tajemník Národní rady česko-budějovi- cké p. Vodňanský, učitel Fišer ze Strakonic. posl Blahovec, tajemník Spurný a J. U. St. Tvrzický akcentovali nutnost podpory menšin jihočeských zvláště česko-budějovické a prachatické; řečníc ti podali některé návrhy k účinné podpoře menšin Sekrelář odboru Práchně pan inž. Preis z Vo- lyně přednesl referát o odborném školství Zvláště upozornil na nestálost českébo živlu v Pošu maví; odpomoc shledal v organisaci domácího prů myslu a racionálním hospodaření. Základ k tomo dají odborné školy. Prozatím odbor hledí zříditi jednu školu dřevařskou, ale je nutno, aby jednotlivá města nezápolila dříve, než se projekt přiblíž k uskutečnění. Poslanci Kalina, Blabovec, Bu kvaj Pavlíček vřele se přimlouvali za spole čn postup v této otázce a uvedli hrozivé do klady, jak zbytečné zápolení měst a okresů o jed- notlivé výhody maří akce velké důležitosti. Pan inž. Preis přednesl pak návrhy příslušné jež jako předešlé bez námitek byly přijaty. Rovněi přijata resplnce navržená poslancem Kalinou o spoo lečném programu v jihočeské samosprávě: »Okresní výbory a města jihočeská vypracujtež si program svých hospodářských a kulturních požadavků a pro- jektů a zašiete je zvolenému pracovnímu odboru jenž spracuje došlé zprávy a připraví vytvoření spo- lečného národohospodářského programu pracovního českého jihu.
Kalina Vodňanský Fišer Spurná Stanislav Tvrzický Ing Preis Blabovec Pavlíček Strakonice Blahovec Prácheň národní rada českýbuděj okresní výbor a město jihočeský
14 article
Poslanec Kalina přimlouval se pak za zřízení pracovního odboru jihočeských měst a okresů a do vozoval nutnost užších styků a sblížení na základ pevné jihočeské organisace. Příslušné návrhy podány pp. posl. Kalinou a Bukvajem, starostou Kartou, inž. Preisem a sjednocení jich a kandi- dátní listinu přednesl pan posl. Pavlíček; návrhy byly jednomyslně přijaty. Do pracovního odboru byli povoláni všichni pání jihočeští poslanci, dále pan inž. Preis, sekretář národohosp. odboru Práchně pp. Karta (za Strakonice), Mašek (za Vodňany) Kafka (za Volyň), Bubna (za Blatnou), Mrázek (za Soběslav) a Spurný (za Prachatice). Po volných návrzích skončena oficiální porada p. starostou Mayerem a rozpředla se přátelská zá- bava. Z volných návrhů dlužno uvésti návrhp. tajemníka Spurného, aby přítomní snažili se za- meziti posílání českých ditek, zvláště děvčat do ně mecké klášterní školy a do německých škol prachatických vůbee
Kalina Bukvaj Ing Preis Pavlíček Mašek Kafka Bubna Mrázek Spurná Mayer Spurný Prácheň Strakonice Vodňany Volyň Blatná Soběslav Prachatice
15 article
Sjezd zástupců rakouských ústavů pro zvelebování živnosti Po páleční schůzce delegátů a prohlídce různých závodů zahájen byl včera dopoledne první den sjezdu v zasedací síni obchodní a živnostenské ko- mory. Sjezdu vedle zástupců ústavů, uvedených námi již v čísle včerejším, byli přítomni: v zastoupen ministra Gessmanna sekční chefové dr. Müller a dr Exner, nám. starosty Jirousek, president cís. rad Řivnáč, cís. rada L. Bondy, vicepresident Němec, dr R. Hotowolz, posl. dr. Schuster, insp. Weigner, mí- slotržitelský rada Strachotínský, přísedící zemstktého výboru posl. K. Adámek, dvorní mdové Brejchaa Schoedle, sekretáři zemského výboru dr. Dvořák dr. Fáčekk, minist. rati Art. Breycha, inženýr Dařílek z Brna, posl. Kradochvil, Josef Poselt, říd. muse v Chrudimi, ředitol J. Röesler z Kladna, Ant. Rud z Hořic, inž. Šedivý, Bř. Šetlík, inž. Urban, kom. r- dové Vaníček, Fischer, Apel, Tůma, Syřiště aj Z Morovy přítomni byli vedle jiných členové živn rady Hallák, Pastyřík, Klabusay, Klíčník, konsulen Anděí a j. Vedle toho dastavili se četní zástupci té- měř všech úslavů ke zvelebení živnosti v Rakousku.
Müller Exner Jirousek Řivnáč L Bond Němec R Hotowolz doktor Schuster Weigner K Adámek Brejchaa Schoedle Dvořák Fáčekk Dařílek Kradochvit Poselt J Röesler Ing Šedivá Bř Šetlík Urban Vaníček Fischer Apel Tůma Morův Pastyřík Klabusay Klíčník Anděí Brno Chrudim Kladno Anta Ruda Hořice Rakousko rada Hallák
16 article
Předseda obch. a živn. komory a tcchn, musee cís. rada A. Řtivnáč zahájuje sjezd, uvital přítomného záslupce ministerstva veřejných prací odb. přednoslu dra. Müllera, načež sbromáždění pozdravil vicepresi dent komory p. V. Němec jménem kuratoria techn musea, ústavu pro zvelehení živností a obchodní živnostenské komory a provolal panovníkovi „sláva“ kterýžto projev sjezdu byl telegraficky sdělen kabi- netní kanceláři. Do předsednictva sjezdu zvolení: za čestnéh předsedu posl. K. Adámek, za předsedu sekční che dr. V. Exner, za místopředsedy vicepresident V. Ně- mec a vl. rada Černý, za zapisovatele dr. Demulh sekretář obchodní a živnostenské komory v Libere Ant. Bisiach, sekretář obchodní a živn. komory v Liberci Když sjezd pozdravil dr. Müller jménem mlni sterstva veřejných prací, následoval referát inženýr L. Loosa o výcvku živnosiníků v technologickém kupeckém směru.
A Řtivnáč Müller K Adámek doktor V Exner Demulh L Looso Libere Anta Liberec technický muzeum rada Černá živnostenský komora
17 article
Zpravodaj promlouvá o normálním vzdělání živ nostenského dorostu v obecné škole a průmyslovýcl školách pokračovacích a dosplvá k závěrku, že v ob- chodnickém i technologickém oboru vzdělání to ne- může vyhovovati ani potřebám praxe, ani požadav- kům zkoušky mistrovské. Řečník upozorňuje, že by reformy školství prospěly teprve pozdějším pokole ním, kdežlo nynějším živnosiníkům nastávají zkou šky mistrovské. Proto navrhuje, by se jim napomá- halo připravnými kursy na úslavech ke zvelebován živností a doporučuje těmto, by daný podnět vzaly v úvabu. Ke slovu přihlásil se posl. K. Adámek, jenž akcentoval nulnost průkazu způsobilosti ku provo- zování živnosti. Budiž však každému též poskylnul příležitost k nabytí odborného vzdělání. Dnes jes dosud nedostatek škol pokračovacích, jež buďtež te dy zřizovány všude, kde jich třeba. Provisorní po měry na nich buďtež zrušeny a upravením učebn osnovy a zjednáním dokonale odborně vzdělaných sil učitelských budiž zjednána náprava. Řečník dále přimlouvá se za zřízení odborných kočovných kursů jaké má rolnictva. Nutno též pomýšleti na zodbor nění pokračovacích škol Živnostenský instruktor dr. Polák žádá, by ji měšťanské školy byly průpravou pro řemeslo a ob chod a aby z nich nebyly činěny školy polostřední Třeba pohnouti široké vrstvy živnostnictva k organi saci, jež by kupeckému a technologickému vzdělán svých příslušníků věnovala pozornost. Budiž pamato- váno, že organisoce společenstevní jest v přední řadě k úkolům těm povolána.
K Adámek doktor Polák
18 article
Ku předmětu promluvil ještě kom. rada Vlael z Vídně a ředitel stát. řemesl, školy v KladněJ Rösler. Referát o zvelebování živností a návštěvě ci zinců přednesl inž. Jul. Garay, ředitel ústavu ke zve lebování živností v Bolzanu. Řečník vyzvedá význam návštěvy cizinců a pro mlouvá o předmětech, cizími návštěvníky kupova ných. Jest tu dlužno rozeznávati dvojí, totiž skutečné domácí výrobky, pak po továrnicku vyráběné, hro madně většinou z cizozemska přivážené přetiměly Úkolem naším budiž, bychom tyto druhé vytlačili nahradili, pokud možná, dobrými výrobky domácími Ke konci řečník zdůrazňuje důležitost správného ob chodování s cizinci a dbání zvláštní svéráznosti vkusu různých národností Po krátké přestávce pokračováno v jednání sjez dovém. Prvou na řadě byla přednáška ředitele tech- nolog. musen, cís. rady dra. V. Schustra, jenž podal přehled desítileté činnosti technologického průmyslo vého musea, ústavu pro zvelebování živností v Pra- ze. Dr. Schuster líčí ve své řeči vznik a vývoj ústavo pražského, založeného obchodní a živnostenskou ko morou v Praze, jakož i jeho účel, zvelebiti živno stenskou výrobu po stránce technické a hospodářské za účelného přispění moci veřejné, zdůvodněněho poslavením řemeslníka jako konkurenta hospodářsky slabšího, leč zároveň na podklad svépomocí a vlast ního přičinění interesentů. Dokládá podrobnými st- tistickými daty činnost odborné poradny, činnost v oboru pořádání sbírek, v oboru kursovnictví a po
Jula Garay V Schustr doktor Schuster Vídeň J Rösler Bolzano Praha
19 article
sobení na výcvik učňů. Úhrnem bylo po dobu trván ústavu pařádáno 229 mistrovských a odborných kur- sů se 6352 účastníky, speciálně chemických kura bylo 67 se 1406 účastníky. Výčet kursů nutno do- plniti kursy účetnickými, jež ústav buď sám po- řádá, buď při jich uspořádání a subvencování spolu- působí a kursem komerčně právním, pořádaným pro tertlníky v Černém Kostelci, městu to, kdež český textilní průmysl způsobem neobyčejně zajímavým s rozvinul. Pro některé kursy, zejména směru uměle- cko-průmyslového, vyřízeny odbornické poradní sbo- ry. K závěrku podal řečník velice zajímavý výhled do moderní živnostenské politiky. Dovodil, ve kterých směrech řemeslo jest schopné živola, vřele vyslovi se pno intensivnějšl a hojnější poliporování řemesl v rámci zvelebovací akce živnostenské a pro dekonu- lejší vybavení ústavů pro zvelebování živností. (Hluě ný souhlas.) Po télo zajímavé přednášce, jež vzbudila hlučný souhlas, pojednal prof. Rud. Apitsch o otázce, ve kterých případech doporučuje se zřízení strojového družstva. Debaty potom následující zůčastnili se pp. Scheibl ze Solnohradu, president Brunner z Terstu inž. Loos a posslanec Kratochvíl, načež přikročen k referátu o nynější účasti maloživnostníků na do dávkách pro vojsko, jejž přednesl vrch, insp. Kare Zimburg. Tím včerejší jednání sjezdové ukončeno; odpo ledne následovala návštěva výstavy, o níž zprávu poláváme v rubrice výstavní.
Brunner Ing Loos Kratochvíl Kare Zimburg Kostelec Solnohrad Terst
20 article Vídeňské kupectvo a česká dlva delní představení ve Vídni.
Vídeňské kupectvo a česká dlva delní představení ve Vídni. Gremium vídeňského kupectva zabývalo s již po druhé návrhem, čelícím k tomu, dáti ně- jakým způsobem zadostiučinění Čechům z dřivější agitace proti českým di vadelním představením ve Vídni V poslední schůzi sekce pro všeobecné stavovsk zájmy gremia vídeňského kupectva sdělil totiž gremiální sekretář dr. Brichta, že sekce pro všeohecné stavovské zájmy zabývala se již jednou přípisem p. Frankla, kterým tento sdělil, že následkem výtržnost!. prot českým divadelním hrám ve Vídn lze konstatovati úbytek českých odběratelů, pročež gremium mělo by věci té v zájmu vídeňského kupectva blíže po- všimnouti. Sekce usnesla se tehdy věcí tou s blíže nezabývati, aby se nestůpňovaly trvajíe obliže. V posledních dnech jednalo se o přípisu p. Roberta Siereka, ve kterém týž poukáza rovněž na to, že jeho cestující za těchto okol nosti velice těžce uzavirají obchody a že tak o bchodníci dosud klidni podléhaj vlivu svých krajanů a odmitají každe nové obchodní spojeni vzhledem ku překažení zminěných divadel ntch představení. Pan Siercke konečne
Čecho doktor Brichta Frankl Sierek Siercke Vídeň
21 article
žádá gremium, aby učinilo kroky, aby toto, vídeňskému kupectvu nanejvýše škodlivé chování se českých ob- chodníků, se dále nevzmáhalo, O tomto sdělení rozpředla se živá debata. Všichni řečníci potvrzovali správnost vyličova- ných poměrů v Čechách a vyslovili se, částečně pro to, aby věc ponechána byla ve své míře, neboť usnesení jakéhokoliv druhu by záležitost tu opět jen rozviřilo. P. Acker naproti tomu vyslovil se, aby byla vydána energická vyhláška, ve které by se přímo řeklo, že vídeňské ku- pectvo nechce míti nic společného se šovinisti- ekými a nacionalistickými snahami zde i onde a že chce opravdově a v nejširším slova smyslu dokázati své kosmopolitické a internacionální stanovisko. President poznamenal, že nepochybná chyba, již se v záležitostech českých divadelních před- stavení dopustily povolané kruhy vídeňské, ne- přináší kupectvu žádného užitku, mysli však, že se nedoporučuje nyní zakročiti. Uklidnění myslí způsobí, dle jeho mínění, podnikne-li ví- deňské kupectvo korporativní návštěvu na praž- skou výstavu. Tento podnět byl příjat shromážděníms živým souhlasem a usneseno, přejítí přes přípis p. Siercka k jednacímu pořadu a zmocniti na- proti tomu presidium, aby provedlo potřebné přípravné kroky k uspořádání korporativní ná- vštěvy pražské výslavy vídeňským kupectvem.
Acker Sierck Čechy
22 article
Jak líčí události hartmanlcké purk mistrovský úřad v Hartmanicích. Purkmistrovský úřad v Hartmanicích zaslal vče- rejšímu večernímu „P. T.“ a „Boh.“ toto vylíčení vdálostí v Hartmanicích „Dno 8. září t. r. objovil se kolem 1/410. hod večerní v našem zcela klidném městě ke všeobecnému údívu obyvatelstva asi 30 mužů čítající oddíl vojen- ské jízdy za vedení čelaře, obsadil za velení četní- ckého strážmistra Nowaka jednollivé ulice a dovolil obyvatelům, vracojicím se klidně do svých bytů, choditi jen oklikami mimo město. Vyslání vojskaa protizákonné svévolné počínání jmenovaného stráž- mistra jest zde zcela nepochopitelným, neboť nebylo pražádného případu, ve kterém by proti někomu byi býval osnován nějaký násilný čin anebo výhrůžka také zdejší purkmistrovský úřad nobyl se žádné stra- ny dotazován, zdali je klid a pořádek ohrožen a ne- isou-li nutna nebo žádoucna nějaká mimořádná opatření.
Nowak Hartmanice
23 article
Lze se tudiž jen domnívati, že k vyslání vojsk byl dán podnět zpola nepovolanou osobou, anebo lži- vými pověstmi, jimž úlad příliš lchko důvěřoval, př čemž rozšiřovatelé lživých pověstí zřejmě zamýšleli, naše pokojné obyvatolstvo, které od paměti lidské žádnému příslušníků něktoré jiné národnosti nepolo- žilo nic v ceslu, rozčiliti náhlým nočním objevením se vojska a svésti je k nějské nerozvážlivosti, aby potom z toho vytloukali kapitál, k čemuž však naše klidné a rozvážné německé obyvatelstvo nedá se přiměti. Jinak Čechové. Když část dragounů, aby odůvodhila svoji přítomnost, jela šesti českým kra- mářům, vracejícím se z Eisenstainu, ze Sušice na- proti, aby je chránila před zlými Němci v Hartmaní- cích (bylo by se jim beztoho nic nestalo, neboť byli přoce den před tím, hned po přopadení německých studontů v Sušici, v Hartmanicích přes noc a nikdo se o ně nestaral) a jela mimo byt zdejšího českého soudního sluhy Muhra a obchodníka s obilím Michala Adlera, nemohly jejich české manželky přenéstí pře srdce, aby nedokumentovaly svou příslušnost k ve- likému národu českému, i křičely a plna hrdla „Na zdar!“, při čemž manželka Adlerova byla podporována svými dětmi, které se kolem ní shromáždily, a přece nebylo těmto oběma ženám pro jejich neslýchanou výzvu ani v nejmenším ublíženo. Co tu řeknou tomu Češi? Budou moci svoje obvinční proti zlým Něm- cům udržeti a co podnikne nadřízený úřad proti če- skému soudnímu sluhovi Muhrovi, jenž jest za jed- nání své manželky zodpověden? Je-li úřadem spra- vedlivým, pak musejí býli Muhrovy dny v Hartma- nicích sečteny a jeho odstranění odtud okamžitě pro- vedeno.
Čecho Němec Michalus Adler Adlerův Čech Muhr Muhrův Eisenstain Sušice Hartmanice Německo
24 article
Chceme v našem čistě německém okresu je německé úřadníky a německé sluhy k nimž můžeme míti plnou důvěru a prolo shro- máždil se dnas zdejší obecní výbor k mimo- řádné schůzi, aby se poradil o krocích, ktere dlužno podniknouti. Prozatím byla jednomyslně usne- sena tatc resoluce, která bude doručena příslušnému c. k. okresnímu hejtmanství, panu ministru kraja- novi, poslancům okresu, německému Volksratu a den- ním listům, vycházejícím v okrosu. Zní: „O becne výbor, shromážděný dnes v mimořádné schůzi,
25 article
V Praze, 12. září 1908. H. (Dozvuky.) Známý polský publicista který si získal zásluh tím, že francouzský anglický tisk poučil o prušáckém barburství páchaném na poznaňských Polácích, pravil př své návštěvě v Praze v právě minulých hlučných dnech: »V Praze se dějí neobyčejné věci. Stala se kulturně i politicky nejzajímavějším městem slovanským. Evropa přestává být již nelečnou co se děje v krásném městě nad Vltavou. Něme dokonce se stávají až příliš citlivými.« Zahraniční žurnály pozorně zaznamenávaly události slavnostních dnů pražských, kritisovaly význam velkého kongresu slovanského a citovaly řeč zástupce francouzské vlády p. Chapsala. Německé listy rakouské i říšské rozepsalyse o sjezdu slovanském zlobně i posměšně, ne- zatajujíce své rozpaky a obavy před mocnou myšlenkou slovanskou, jež pozvedla se v Praze osvěžená a přizpůsobená moderním požadavkům k novému, vítěznému vzmachu. A poněvadž vysoký úřadník francouzského ministerstva obchodu p. Chapsal prohlásil, že vylíčí své vládě rozvoj českého národa, který je hoden zájmu nejen Francouzů, ale cel Evropy a připil českému království, ztratilo ně- kolik teutonských novinářů rozum. Rozzuřili se v malomocných, křečovitých záchivatech nad českofrancouzským rumlem, láteřili, tupili, de- nuncovali a když se chtěli smáti, objevila se divoká, nepříčetná grimasa na jejich zkřivených tvářích. Pověstný furor teutonský slavil své orgie. A ohlas rozvášněných pocitů, vyjádřených intelektuálními zbraněmi novinářských bojovniků slavné kultury německé, zazněl ve spustlém bě- sení německé chátry, demolující české byty v Horách Kašperských, opité kořalkou a filosof Mommsenovou a vrhající se s klacky na české šeny.
Polák Chapsal Francouz jítnuncovat Mommsenův Praha Evropa krásný město nad Vltava
26 article
Jsou to osudné úkazy u národa Goethov a Kantova, Němec, silný a bohatý po vítězství sedanském, pyšný svou vědou a prací, ztrácí občas karakter civilisoraného Evropana. Jeho hrůzovláda v Poznaňsku je barbarstvím, kterého nejsou schopní ani zatemnělé kmeny Orientu. J největší urážkou mravnosti a spravedlnosti. Vzteklé hrozby a urážky, jimiž Němci za- sypali Prahu, jsou důkazem, že dobrá a zdárná je cesta naše. Okázalé a rušné dny pražských manifeslací slovanských a frankofiiských nebyly pouze výlevy rozjařené mysli vznětlivých dav, nebyly jen thestrálními episodami, po nichž zbude jen ohlušení, opojení a pake kočičina. Měli jsme tentokráte pocit opraviovosti v tom enthusiasmu celé české společnosti. Veliká my- šlenka a veliká naděje naplňovala srdce české Nebyly pronášeny jen zvučné a pathetické řeči, alu byly konány vážné přípravy ku praktické. plodné práci, jež nás učiní silnějšími a nezdol nějšími, připravenými k nejhorším zápasům. Uvitali jsme pařížské přátely s pohnutím a vrouenostl. Po nedávných událostech v obe pražské, jež projevila tak moudře a vlasteneck pochopení pro důležitost českoi francouzskýeh styků na poli obchodním, mohli jsme své hosty přesvědčiti, že naše sympatie ke Francii nejsou jen platoničkými výlevy. Proto byla nálada francouzských dn v Praze tak neobyčejně srdečná, proto zněly tak vroucně řeči presidenta municipality pana Chériouxa i ofieiálního zástupce francouzské vlády p. Chapsala. Francouzský generální konsuí p. Colomiés, který si zeela získal českou veřej- nost svou roztomilostí a taktnosti obratného diplomata, mohl tentokráte přijati své krajany s přijemným sebevědomím muže, jenž je »a right man in the right place« a s plným úspěchem koná své poslání šiřeni francouzskýci zájmů v Čechách. Nálada byla čistá a jasná. Zuřivost ně
Goethov Kantův Němec Evropan Chériouxa Chapsal Colomiés Poznaňsko Praha Francie Čechy
27 article
meckých žurnálů ji nekalila. Naopak přispěle k oživení dobrého humor u. Pan Chapsal, impo nující, vzdělaný muž pravý Francouz svým přímým, elegantním vy- stupováním, pokrčil rameny nad německým po- praskem, zbuzeným jeho toastem královstv českému. »Nepřišel jsem dělat politiku,« pravil, »mám své určité poslání, s jehož výsledky jsem zcela spokojen. Poznal jsem vyspělost českéb obchodu a průmyslu a nabyl jsem přesvědčen o výhodách, jež může přinésti čilé rozvinut finančních styků Čech a Francie. Poznal jsem pokročilost a vnímavost národa českého a jeho hluboké přátelství ke své vlasti. Tlumočil jsem mu za to své přátelství a řekl jsem, co mi velela má povinnost i můj cit.« Pan Chapsal vylíčil mi své silné a utěšené dojmy, jež si odnáší z Prahy. Byl okouzlen krásami a památkami pražskými i vroucím [ranko- filským nadšením všeho českého lidu. Byl pře- kvapen bohatostí a zajímavostí výstavy obchodn a živnostenské komory. O významu pražského kongresu obchodních komor se pronesl velmi lichotivě. Věří v budoucnost českého hospodář- ského sblížení s Francií, jež bylo tak účinně zahájeno dodávkou pražského vedovodového po- trubí firmě v Pont-a-Mousson a souhlasil s ná zory článku »Národních Listů« ze dne 9. t. m »Blíž k Francit«. Akce česko-francouzská, před málo lety intensivněji zahájená, jevila se z počátku našim mnohým lidem jako ideální don quijotství ně kolika pošetilých snílků. Na naše občasné zá- jezdy do Francie se pohliželo jako na dost příjemný sport. Rozvážní lidé se útrpn usmívali. Nepokládám nacionalistickou aroganci z nijakou enost. Ale též jí není přílišná skrom- nost, kterou trpělo naše sousedské čecháčství Citil jsem, že je v zájmu naší ezistence —
Chapsal Francouz Čechy Praha Francie živnostenský komora
28 article
ne pouze nějaké reklamy — abychom vysli se svého ústraní, kde by nás v šeru a bez svědků mohl Němec přitlačit ke zdi a pomalu udolati. Bylo zapotřebí zburcovat zájem ovropský. A slova francouzského slavného politika »otázka česk je olázkou francouzskou« mne přesvědčila, že je půda připravena, že je na čase jednat. Be- hem několika let, díky energii a horlivosti plat- ných činitelů, kteří perem i osobním zakročením šiřili českou propagandu, nastal velký obrat. Vystoupli jsme na výsluní ze svého zuboženého zášeří. V Londýně skvěle působí pro českou věc hr. Lülzow. Francouzský svět politický novinářský dívá se dnes zcela jinak na české věci nežli před 10 lety, kdy o nich skoro ne- měl tušení. Teď nastává i praktické využitkování nové situace mezí národem českým a francouzským.
Němec Be Londýn
29 article
Nikdo nebude již pochybovati, že ty francouz- sko-české projevy, ty naše vzájemné cesty návštěvy, ty výpravy demonstrativní a hro- madné, pouť Sokolů, vedených drem. Podlip- ným, jenž je jedním z prvých v naší propa- gandě, návštěvy starostů pražských dra. Srba a dra. Groše v Paříži, neměly vážného platného účele. Výsledky jsou krásné a slibné. Akee česko-francouzská, začatá ideálně a nesměle stala se zdárným a povzbuzujícím činem na- šeho života politického a kulturního. Sotva že odjeli pařížští delegáti, zavítal do Prahy nový, vzácný host z Paříže, slavná fran- couzská vlastenka paní Julietta Adamová. Vl- táme s radosti slovutnou ženu. Stařičká dáma jako spisovatelka i jako žena jednoho z budo- vatelů třetí republiky, jako přítelkyně Gambet- tova, Roueova, stála na význačném místě fran- couzských politických kruhů. Její salon byl stře- diskem republikánských poslanců a publicistů Měl jsem příležitost psáti na těchto místec o důležité roli, kterou paní Adamová hrála ze- jména v začáteích nynějšího republikáns kého
Sokol Srba Groš Adamová Gambet Paříž Praha
30 article
režimu. Neobyčejné populárni se stala svými ohnivými protesty proti potlačování slovauských národů. Vděk Slovanů patří paní Adamové jako Gladstonovi. Sama napsala před nedávnem, že je hrda na svou činnost, kterou již skoro půl stoleti provozuje ve prospěch utlačených slo- vanských národů. Čechové mají v dobré, staré dámě upřímnou přitelkyní a s hlubokým po- těšením ji přijímají ve svém středu.
Adamová Gladstone Čecho Slovan
31 article Hudba.
Hudba. + Tulácké písničky na slova Karla Hašle- ra složil Rudolí Friml, op. 21. Málokdy setká- váme se s publikací tak v každém ohledu uměle- ckou a původní, jako jsou Frimlovy-Hašlerovy »Tu- lácké písničky«. Kus pravého bohémského života ilustruje v nich Hašler a Friml propůjčuje jim nej- pestřejší kolorit nevázaných, humorných a original- ních melodií. »Tulácké písničky« psány v r. 1905 při poslední Frimlově návštěvě v Praze. Skladatel sám o nich říkal, že je psal vlastní krví a že nikdy před tím neřekl v písních svých to, co povídá v svých »Tuláckých«. Kdo zná útrap plný začátek umělecké kariéry skladatelovy, dříve než Amerika ukázala na jeho talent, vycítí z jeho píaní odlesk těch dob a bude smutný a přece zas bohémsky ve- selý ten život s ním proživat. Tak první »Tulácká« nese se tonem melancholickým, ale je v ní přece něco bezstarostného, co tuláka provází, jeho chuť do zpěvu, což vyjadřuje Friml vzletnou frůsí budební, »když mě bolí mé srděčko, tak si zazpívám«. Druhá píšeň »Sedí slípka na bidélku, na kohouta kdáče«, dovádivá, strhuje již svým divokým tempem. Třetí »Oženil se starý tulák« zdá se být nejpovedenější z celé sbírky. Jak textovně tak i hudebně je to ka- b netní kousek. V polkovém tempu napodobí zde Frimi čimčarování vrabčáka, opěvuje svatební lůžko tulákovo a prozrazuje »a než za vsí na palouku odkvet bodlaček, narodil se tulákovi malý tuláček«. Poslední »Vítr fouká« má charakter písné první. Po- číná melancholickým povzdechem, ale přechází pak do divokého tempa, kam svedl skladatele text Haš- lerův. »Písně tulácké« jsou skvostnou ukáz- kou humoru, jsou to písně, jež možno nazval v do- brém smyslu kabaretními. Umění obou autorů nešle tu však stranou, ono právě v tom genru vyniká není to tudiž tuctové zboží, co nám zde podávají
Hašl Friml Frimlův Hašlerův Hašler Praha