3
masthead
13. září 1908.
5
article
mu kotorské obyvatelstvo týmž způsobem dalo
na jevo své opovržení.
Zpráva byla stylisována tak, jakoby Nastič
jel na Černou Horu jako její člověk, aby hanba,
kterou se Nastič pokálel, padla i na Černou
Horu. Z kotorského listu zprávu převzaly jiné
listy, agitující proti Černé Hoře, a někdo,
nevíme kdo, ji telegraficky rozšířil do vzdále
nějších listů. Tím způsobem se zpráva dostala
i do »N. L.« My však, syti už nechutné
ničemné nastičiady, poptali jsme se na Cetyni,
je-li tomu skutečně tak, že tam Nastič jezdí
jako domů, nebo jako do svého úřadu, a dnee
jsme obdrželi telegrafickou odpověď: Nastič
přišel jako nezvaný host a by
ihned vypraven zpět.
Zde se znova vidí, s jakou lehkomyslnosti
a nesvědomifostí někteří srbští lidé pracují
o soustavném zneuetívání Černé Hory. Černá
Hora vychází z toho čista, neboť připad za pří-
padem dokazuje, že všecko, čím je hyzděna, je
lež a kleveta. Bláto, kterým zlé ruce po Černé
Hoře házejí, odráží se od jejího jasného štítu
a padá na tváře těch, kdo proti ní blátem
kalem operují.
Prohlašujeme, že nyní budeme toto nectn
jednání proti Černé Hoře stíhati krok za
krokem.
Nastič
Černá Hora
6
article
Uznání Muleje Hafida.
Uznání Muleje Hafida.
V pondělí odevzdají vyslanci francouzštía
španělatí vládám států záčastněných na smlouvě
algeciraské známou notu o uznán! Mu-
leje Hafida. Jak známo, požaduje nota od
Muleje Hafida, aby přistoupil na určité
podminky, kdežlo německáb vláda
chce bezpodmínečné uznání no-
vého sultána. Doufá se však, že německá
vláda neodepřé souhlasu stanovisku francouzsko-
španělskému a že se připojí principialně k pro-
gramu ostatních evropských států. Kdybý nastal
rozpor, bylo by to osudným pro smirné roz
řošení olázky marocké a pro bezpečnost Evro-
panů v Marokku.
Ostatně zavládá též náhled i ve Francii,
že otázka azizismu a hafidismu je tak důležitá,
aby vedla k nekonečným diplomatickým jedná-
ním a byla závadou pro mezinárodní mír.
Pařížský »Sicle« přináší názory ředitele
v zahraničním úřadě Geoffreaye, který je
přesvědčen, že dojde k dohodě mezi Francil
Německem. Je vyloučeno, že by německé
vláda postavila se na stanovisko odm
tavé, jak oznamuje berlínský dopisovatel
»Daily Mail«. Pravdě podobně budou v Berlíně
notu zkoumati a podají návrhy na jisté změny.
Mulej Hafid
Geoffreay
Maroko
Francie
Německo
Berlín
7
article
Kdyby se nedocilila dohoda, musí Evropa roz-
hodnouti. Souhlas celé diplomacie evropské pr
stanovisko Francie je jistý a německá diplomacie
si rozváží postaviti se proti většině diplomacie
Dále se tvrdí ve francouzských kruzíe
politických, že označení německého stanoviska,
požadujícího »bezpodmínečné uznání«, není zcel
správné. Německo jistě na něm nebude sl.i
tvrdošíjně. Mulej Hafid při různých přiležitostech
projevil již souhlas s požadavky evropskými
Francii jde hlavně o to, aby se j! do
stalo náhrady za výlohy, věno-
vané na marockou výpravu. Bude-li
Německo obratné, může vylěžiti z této situsce
nejen velké hospodárské výbody
ale může též své mezinárodní stanovisko zlep-
šiti a získati ve Francii cenného spolu-
pracovníka v důležitějších otáz-
kách nežli je marocká.
Evropa
Francie
Německo
8
article
Sjezd českých měst ve dnech
svatováclavských.
Stálý výbor Sjezdu českých měs
který konán bude ve dnech svatováclavských t. r.
konal včera za předsednictví prvního náměstka sta-
rosty král. hlav. města Prahy dra. Ant. Štycha
schůzi na radnici staroměstské. Přítomni byti pp.
vrchní řed. Hubáček, m. r. Schrötter a dr. Šupícha
ob. starší Hašourek, dále starosta města Smíchov
dr Koldinský, starosta Karlína cís. r. Ronz, pp. sta-
rostové dr. Jiskra, Kuchynka, dr. Pavlousek, A
Sládek a dr. Wagner, ředítalé dr. Fuksa, V. Řez-
níček a dr. J. Uhlit, mag. rada Borůvka, mag. ko-
misař dr. Sobotka a koncip. dr. Sum, jakož i po-
kladník J. Groh.
Na schůzi této byla vzata na vědomí zpráva
účelní a pokladniční, dle které ke Svazu čes. měst
až dosud přistoupilo celkem 167 měst, 27 městysů
9 větších obcí, celkem 203 samosprávných korporací
zbývá jen několik málo měst a vělší počet městysů.
které dosud neuznaly za vhodné přihlásiti se a při-
stoupiti k této veledůležité organisaci, ačkoliv vy-
zvání stálého výboru již po třikráte bylo opě-
továno. Potom přikročeno bylo k definitivnímu usta-
novení pořadu svatováclavského sjezdu čes. měst,
Štych
Hubáček
Schrötter
doktor
Šupích
Koldinská
Ronz
Jiskra
Kuchynka
Pavlousek
Wagner
Fuksa
Borůvka
Sobotka
Sum
J Groh
Praha
Smíchov
Karlín
svatováclavský sjezd
9
article
jenž sestaven byl takto: I. den, v sobotu dn
26. září 1908, o 10. hod. dopol. slavnostn
zahájení sjezdu českých měst královstv
českého ve velké zasedací síni na radnici staro
městské. Zahájení sjezdu předsedou stálého
výboru sjezdu českých měst, nám. starosty dram
Štychem. Uvítání sjezdu starostou měsí
pražských a čestným předsedou stálého výboru drem
Karlem Grošem a proslovy zástupců vlády
zemského výboru.
Slavnostní přednáška »O komunální po-
litice obcí, významu samosprávy a sanaci měst.f
nancí«, kterou prosloví mag. r. F. Boháček.
Pocta hostí král. hl. městem Prahou a pro
hlídka památností radničních.
Téhož dne o 3. hod. odpolední jednání v sekefeh
(právní, školské, finanční a sociální)
Večer slavnostní představení v Národním divadle.
II. den. V neděli dne 27. září 1908
9. hod. dopolední pokračování jednání v sekcích.
Odpoledne o 3. hod. korporativní návštěva účast
níků sjezdu na jubilejní výstavě, kdež budou uvítán
výkonným výborem výstavním. Večer slavnostní
představení v Městském divadle na Král. Vino-
hradech.
III. den. V pondělí dne 28. září 1908
o 9. hod. dopolední dokončení jednání v sekcích
o 11. hod. dopolední slavnostní závěrečná schůze
sjezdová, spojená s hlasováním o resolučních návr
zích, jednotlivými sekcemi předložených. Na závě
rečné schůzi bude též stanoveno místo příštího sjezdu
jakož i jeho datum a projednány organisační záleži-
tosti svazu českých měst, jehož ustavení sdělen
bude též všem městům slovanským.
S rozesíláním pozvání jednotliv ým
městům českým bylo již započato a siee
bude pozvání to posláno jak obcím, které se k
Svazu již přihlásily, tak i oněm, které tak dosu
neučinily a jimž naskytá se příležitost, aby pii-
hlášku svou ještě nyní zaslaly.
Štych
Groš
F Boháček
Král
Praha
sjezd český město
národní divadlo
svaz český město
10
article
Přispěvek ajezdový činí pro členy Svazu za de
legáta 3 K a pro nečleny a sjezdové hosty 5 K;za
příspěvek ten obdrží každý účastník sjezdu zvláštní
umělecky provedený odznak sjezdový, s jehož po-
užitím budou spojeny různé výhody, a všecky tisko-
pisy, jež při šjezdu budou vydány.
Pozvání ke sjezdu možno reklam
vati v praesidiální kaneeláři čís. 30 n
radnici staroměstské.
O převzelí protektorátu nad II. sjez
dem českých měst bude požůdáno král. hlav. město
Praha, která zajistě účastniky sjetdu tohoto stejne
slavnostně a pohostinně uvitá, jako četné již letošn
sjezdy, u příležitosti jubilejní výslavy pořádané, mez
nimiž sjezd měst z království, českého zajisté vy
znamné místo zaujme.
Sjezd starostů a tajemniků
samosprávných korporací z jižnícl
Čecl
konal se dne 10. t. m. ve Vodňanech—Číčenicích
Svolán byl národohospodářským a soc. odborem kraj
spolku »Prácheň« a byl navštíven četnými zástupe
měst, obcí a okresů.
Po zahájení okresním starostou a poslancem p
Mayerem, jenž uvítal přítomné a sdělil program
jednání, přednesl referát o organisaci česk
emigrace ve Vidni poslanec A. Kalina. Na
rýsoval obraz nynějších nepoměrů jihočeských po
stránce národohospodářské a sociální a podal na zá-
kladě statistiky důkazy o zanedbanosti jejich. Zvlášte
žádal stálý seznam příslušníků obcí a okresů, kteř
odcházejí do ciziny, zvlášté usedlých ve Vídni. Must
býti ztízen důkladný jich katastr, a obce i okresy
zvláště dolnorakouské a vídeňské organisace mus
míti každého jednotlivce v evidenci. Doporučiv pak
přijetí těchto svých návrhů, jichž provedení je ne-
nákladné, uvedl korporace české i vídeňské, jež jsou
ochotny provésti návrhy podané.
Mayer
A Kalina
Praha
Vodňany
Číčenice
Vídeň
spolek » Prácheň
11
article
Za přijetí návrhů přimlouvali se vřele pp. po
slanci Pavlíček a Malkus a inženýr Prela
Návrhy byly pak jednomyslně přijaty a po zřízen
zvláštního pracovního aboru budou také provedeny
Další referát věnován byl jazykové olázee
Podal jej posl. Bukvaj, jenž zvláště akcentoval
nutnost společného postupu všech po-
litických stran vtěto otázce pro blizko
budoucnost. Navrhl pak resoluci, jež po dopíňku po-
slance Kaliny byla přijata v tomto znění: »My sta-
starostové okresů a obcí jihočeských, shromáždění n
schůzi svolané národohosp. a sociálním odborem
kraj. spolku »Prácheň«, dávajíce průchod svému práv-
nímu přesvědčení a berouce zřetel na praktickou po-
třebu, prohlašujeme, že stojíme v jazykové olázce na
úplné rovnoprávnosti a rovnocen-
nosti obou jazyků zemských ve služb
vnější i vnitřní ve všech instancích, jakož i n
principu oboujazyčnosti úřadů i úřad-
níků a že považujeme za kompetentní k řešení ja
Pavlíček
Malkus
Prel
Bukvaj
Kalina
Prácheň
12
article
zykové otázky pouze sněm království če-
ského. Majíce na paměti, že rozřešení jes
závislo od našeho politického vlivu
nepovažujeme nynější dobu za vho
nou k řešení této otázky. Jsme přesvědčeni,
že zdárnému řešení otázky na závadu jest mnohos
programů jednotlivých politických stran a proto žá
dame strany, aby se sjednotily na spo-
lečném programu jazykovém. Vyslovujeme
pak přesvědčení, že v zápasu o právo jazyka českébo
je naprosto nutno a přikazem cti národa našeho
aby každý jednotlivec sám, sbory samosprávné, vše
cky korporace hospodářské, politické a národní v ži
votě veřejném i soukromém i ve stycích obchodníel
práva jazyka našeho hájily, se všemi úřady jen
jazyku českém jednaly a vyřízení došlých
podání všude v jazyku českém neustupně žádalyu
všech úřadů slátních.«
V referátě o ohroženém území a naš
vzájemné podpoře poslanec Blahovec po-
dal obraz nynějšího stavu jihočeských menšin, žada
Blahovec
13
article
akci za spravedlivé sčítání lídu dle ja
zyka mateřského, rozšíření volebního
práva, organisování svépomocných akcí a zvlášta
pojišťování starobní a invalidní pro dělnictvo a středn
stavy.
Na návrh poslance Kaliny bylo jednomýslně
usneseno telegraficky protestovati u ministerského
předsedy proti ohrožování české menšiny kašper-
sko-horské. Protest podepsalo předsednictvo
přítomní poslanci.
V debatě tajemník Národní rady česko-budějovi-
cké p. Vodňanský, učitel Fišer ze Strakonic. posl
Blahovec, tajemník Spurný a J. U. St. Tvrzický
akcentovali nutnost podpory menšin jihočeských
zvláště česko-budějovické a prachatické; řečníc
ti podali některé návrhy k účinné podpoře menšin
Sekrelář odboru Práchně pan inž. Preis z Vo-
lyně přednesl referát o odborném školství
Zvláště upozornil na nestálost českébo živlu v Pošu
maví; odpomoc shledal v organisaci domácího prů
myslu a racionálním hospodaření. Základ k tomo
dají odborné školy. Prozatím odbor hledí zříditi
jednu školu dřevařskou, ale je nutno, aby jednotlivá
města nezápolila dříve, než se projekt přiblíž
k uskutečnění.
Poslanci Kalina, Blabovec, Bu kvaj
Pavlíček vřele se přimlouvali za spole čn
postup v této otázce a uvedli hrozivé do
klady, jak zbytečné zápolení měst a okresů o jed-
notlivé výhody maří akce velké důležitosti.
Pan inž. Preis přednesl pak návrhy příslušné
jež jako předešlé bez námitek byly přijaty. Rovněi
přijata resplnce navržená poslancem Kalinou o spoo
lečném programu v jihočeské samosprávě: »Okresní
výbory a města jihočeská vypracujtež si program
svých hospodářských a kulturních požadavků a pro-
jektů a zašiete je zvolenému pracovnímu odboru
jenž spracuje došlé zprávy a připraví vytvoření spo-
lečného národohospodářského programu pracovního
českého jihu.
Kalina
Vodňanský
Fišer
Spurná
Stanislav
Tvrzický
Ing
Preis
Blabovec
Pavlíček
Strakonice
Blahovec
Prácheň
národní rada českýbuděj
okresní výbor a město jihočeský
14
article
Poslanec Kalina přimlouval se pak za zřízení
pracovního odboru jihočeských měst a okresů a do
vozoval nutnost užších styků a sblížení na základ
pevné jihočeské organisace. Příslušné návrhy podány
pp. posl. Kalinou a Bukvajem, starostou
Kartou, inž. Preisem a sjednocení jich a kandi-
dátní listinu přednesl pan posl. Pavlíček; návrhy
byly jednomyslně přijaty. Do pracovního odboru byli
povoláni všichni pání jihočeští poslanci, dále pan
inž. Preis, sekretář národohosp. odboru Práchně
pp. Karta (za Strakonice), Mašek (za Vodňany)
Kafka (za Volyň), Bubna (za Blatnou), Mrázek (za
Soběslav) a Spurný (za Prachatice).
Po volných návrzích skončena oficiální porada
p. starostou Mayerem a rozpředla se přátelská zá-
bava. Z volných návrhů dlužno uvésti návrhp.
tajemníka Spurného, aby přítomní snažili se za-
meziti posílání českých ditek, zvláště děvčat do ně
mecké klášterní školy a do německých
škol prachatických vůbee
Kalina
Bukvaj
Ing
Preis
Pavlíček
Mašek
Kafka
Bubna
Mrázek
Spurná
Mayer
Spurný
Prácheň
Strakonice
Vodňany
Volyň
Blatná
Soběslav
Prachatice
15
article
Sjezd zástupců rakouských ústavů
pro zvelebování živnosti
Po páleční schůzce delegátů a prohlídce různých
závodů zahájen byl včera dopoledne první den
sjezdu v zasedací síni obchodní a živnostenské ko-
mory.
Sjezdu vedle zástupců ústavů, uvedených námi
již v čísle včerejším, byli přítomni: v zastoupen
ministra Gessmanna sekční chefové dr. Müller a dr
Exner, nám. starosty Jirousek, president cís. rad
Řivnáč, cís. rada L. Bondy, vicepresident Němec, dr
R. Hotowolz, posl. dr. Schuster, insp. Weigner, mí-
slotržitelský rada Strachotínský, přísedící zemstktého
výboru posl. K. Adámek, dvorní mdové Brejchaa
Schoedle, sekretáři zemského výboru dr. Dvořák
dr. Fáčekk, minist. rati Art. Breycha, inženýr Dařílek
z Brna, posl. Kradochvil, Josef Poselt, říd. muse
v Chrudimi, ředitol J. Röesler z Kladna, Ant. Rud
z Hořic, inž. Šedivý, Bř. Šetlík, inž. Urban, kom. r-
dové Vaníček, Fischer, Apel, Tůma, Syřiště aj
Z Morovy přítomni byli vedle jiných členové živn
rady Hallák, Pastyřík, Klabusay, Klíčník, konsulen
Anděí a j. Vedle toho dastavili se četní zástupci té-
měř všech úslavů ke zvelebení živnosti v Rakousku.
Müller
Exner
Jirousek
Řivnáč
L Bond
Němec
R Hotowolz
doktor
Schuster
Weigner
K Adámek
Brejchaa Schoedle
Dvořák
Fáčekk
Dařílek
Kradochvit
Poselt
J Röesler
Ing
Šedivá
Bř
Šetlík
Urban
Vaníček
Fischer
Apel
Tůma
Morův
Pastyřík
Klabusay
Klíčník
Anděí
Brno
Chrudim
Kladno
Anta
Ruda
Hořice
Rakousko
rada Hallák
16
article
Předseda obch. a živn. komory a tcchn, musee
cís. rada A. Řtivnáč zahájuje sjezd, uvital přítomného
záslupce ministerstva veřejných prací odb. přednoslu
dra. Müllera, načež sbromáždění pozdravil vicepresi
dent komory p. V. Němec jménem kuratoria techn
musea, ústavu pro zvelehení živností a obchodní
živnostenské komory a provolal panovníkovi „sláva“
kterýžto projev sjezdu byl telegraficky sdělen kabi-
netní kanceláři.
Do předsednictva sjezdu zvolení: za čestnéh
předsedu posl. K. Adámek, za předsedu sekční che
dr. V. Exner, za místopředsedy vicepresident V. Ně-
mec a vl. rada Černý, za zapisovatele dr. Demulh
sekretář obchodní a živnostenské komory v Libere
Ant. Bisiach, sekretář obchodní a živn. komory
v Liberci
Když sjezd pozdravil dr. Müller jménem mlni
sterstva veřejných prací, následoval referát inženýr
L. Loosa o výcvku živnosiníků v technologickém
kupeckém směru.
A Řtivnáč
Müller
K Adámek
doktor
V Exner
Demulh
L Looso
Libere Anta
Liberec
technický muzeum
rada Černá
živnostenský komora
17
article
Zpravodaj promlouvá o normálním vzdělání živ
nostenského dorostu v obecné škole a průmyslovýcl
školách pokračovacích a dosplvá k závěrku, že v ob-
chodnickém i technologickém oboru vzdělání to ne-
může vyhovovati ani potřebám praxe, ani požadav-
kům zkoušky mistrovské. Řečník upozorňuje, že by
reformy školství prospěly teprve pozdějším pokole
ním, kdežlo nynějším živnosiníkům nastávají zkou
šky mistrovské. Proto navrhuje, by se jim napomá-
halo připravnými kursy na úslavech ke zvelebován
živností a doporučuje těmto, by daný podnět vzaly
v úvabu.
Ke slovu přihlásil se posl. K. Adámek, jenž
akcentoval nulnost průkazu způsobilosti ku provo-
zování živnosti. Budiž však každému též poskylnul
příležitost k nabytí odborného vzdělání. Dnes jes
dosud nedostatek škol pokračovacích, jež buďtež te
dy zřizovány všude, kde jich třeba. Provisorní po
měry na nich buďtež zrušeny a upravením učebn
osnovy a zjednáním dokonale odborně vzdělaných
sil učitelských budiž zjednána náprava. Řečník dále
přimlouvá se za zřízení odborných kočovných kursů
jaké má rolnictva. Nutno též pomýšleti na zodbor
nění pokračovacích škol
Živnostenský instruktor dr. Polák žádá, by ji
měšťanské školy byly průpravou pro řemeslo a ob
chod a aby z nich nebyly činěny školy polostřední
Třeba pohnouti široké vrstvy živnostnictva k organi
saci, jež by kupeckému a technologickému vzdělán
svých příslušníků věnovala pozornost. Budiž pamato-
váno, že organisoce společenstevní jest v přední řadě
k úkolům těm povolána.
K Adámek
doktor
Polák
18
article
Ku předmětu promluvil ještě kom. rada Vlael
z Vídně a ředitel stát. řemesl, školy v KladněJ
Rösler.
Referát o zvelebování živností a návštěvě ci
zinců přednesl inž. Jul. Garay, ředitel ústavu ke zve
lebování živností v Bolzanu.
Řečník vyzvedá význam návštěvy cizinců a pro
mlouvá o předmětech, cizími návštěvníky kupova
ných. Jest tu dlužno rozeznávati dvojí, totiž skutečné
domácí výrobky, pak po továrnicku vyráběné, hro
madně většinou z cizozemska přivážené přetiměly
Úkolem naším budiž, bychom tyto druhé vytlačili
nahradili, pokud možná, dobrými výrobky domácími
Ke konci řečník zdůrazňuje důležitost správného ob
chodování s cizinci a dbání zvláštní svéráznosti
vkusu různých národností
Po krátké přestávce pokračováno v jednání sjez
dovém. Prvou na řadě byla přednáška ředitele tech-
nolog. musen, cís. rady dra. V. Schustra, jenž podal
přehled desítileté činnosti technologického průmyslo
vého musea, ústavu pro zvelebování živností v Pra-
ze. Dr. Schuster líčí ve své řeči vznik a vývoj ústavo
pražského, založeného obchodní a živnostenskou ko
morou v Praze, jakož i jeho účel, zvelebiti živno
stenskou výrobu po stránce technické a hospodářské
za účelného přispění moci veřejné, zdůvodněněho
poslavením řemeslníka jako konkurenta hospodářsky
slabšího, leč zároveň na podklad svépomocí a vlast
ního přičinění interesentů. Dokládá podrobnými st-
tistickými daty činnost odborné poradny, činnost
v oboru pořádání sbírek, v oboru kursovnictví a po
Jula
Garay
V Schustr
doktor
Schuster
Vídeň
J Rösler
Bolzano
Praha
19
article
sobení na výcvik učňů. Úhrnem bylo po dobu trván
ústavu pařádáno 229 mistrovských a odborných kur-
sů se 6352 účastníky, speciálně chemických kura
bylo 67 se 1406 účastníky. Výčet kursů nutno do-
plniti kursy účetnickými, jež ústav buď sám po-
řádá, buď při jich uspořádání a subvencování spolu-
působí a kursem komerčně právním, pořádaným pro
tertlníky v Černém Kostelci, městu to, kdež český
textilní průmysl způsobem neobyčejně zajímavým s
rozvinul. Pro některé kursy, zejména směru uměle-
cko-průmyslového, vyřízeny odbornické poradní sbo-
ry. K závěrku podal řečník velice zajímavý výhled do
moderní živnostenské politiky. Dovodil, ve kterých
směrech řemeslo jest schopné živola, vřele vyslovi
se pno intensivnějšl a hojnější poliporování řemesl
v rámci zvelebovací akce živnostenské a pro dekonu-
lejší vybavení ústavů pro zvelebování živností. (Hluě
ný souhlas.)
Po télo zajímavé přednášce, jež vzbudila hlučný
souhlas, pojednal prof. Rud. Apitsch o otázce, ve
kterých případech doporučuje se zřízení strojového
družstva.
Debaty potom následující zůčastnili se pp.
Scheibl ze Solnohradu, president Brunner z Terstu
inž. Loos a posslanec Kratochvíl, načež přikročen
k referátu o nynější účasti maloživnostníků na do
dávkách pro vojsko, jejž přednesl vrch, insp. Kare
Zimburg.
Tím včerejší jednání sjezdové ukončeno; odpo
ledne následovala návštěva výstavy, o níž zprávu
poláváme v rubrice výstavní.
Brunner
Ing
Loos
Kratochvíl
Kare Zimburg
Kostelec
Solnohrad
Terst
20
article
Vídeňské kupectvo a česká dlva
delní představení ve Vídni.
Vídeňské kupectvo a česká dlva
delní představení ve Vídni.
Gremium vídeňského kupectva zabývalo s
již po druhé návrhem, čelícím k tomu, dáti ně-
jakým způsobem zadostiučinění Čechům z
dřivější agitace proti českým di
vadelním představením ve Vídni
V poslední schůzi sekce pro všeobecné stavovsk
zájmy gremia vídeňského kupectva sdělil totiž
gremiální sekretář dr. Brichta, že sekce pro
všeohecné stavovské zájmy zabývala se již
jednou přípisem p. Frankla, kterým tento
sdělil, že následkem výtržnost!. prot
českým divadelním hrám ve Vídn
lze konstatovati úbytek českých
odběratelů, pročež gremium mělo by
věci té v zájmu vídeňského kupectva blíže po-
všimnouti. Sekce usnesla se tehdy věcí tou s
blíže nezabývati, aby se nestůpňovaly trvajíe
obliže.
V posledních dnech jednalo se o přípisu
p. Roberta Siereka, ve kterém týž poukáza
rovněž na to, že jeho cestující za těchto okol
nosti velice těžce uzavirají obchody a že tak
o bchodníci dosud klidni podléhaj
vlivu svých krajanů a odmitají každe
nové obchodní spojeni vzhledem
ku překažení zminěných divadel
ntch představení. Pan Siercke konečne
Čecho
doktor
Brichta
Frankl
Sierek
Siercke
Vídeň
21
article
žádá gremium, aby učinilo kroky, aby toto,
vídeňskému kupectvu nanejvýše
škodlivé chování se českých ob-
chodníků, se dále nevzmáhalo,
O tomto sdělení rozpředla se živá debata.
Všichni řečníci potvrzovali správnost vyličova-
ných poměrů v Čechách a vyslovili se, částečně
pro to, aby věc ponechána byla ve své míře,
neboť usnesení jakéhokoliv druhu by záležitost
tu opět jen rozviřilo. P. Acker naproti tomu
vyslovil se, aby byla vydána energická vyhláška,
ve které by se přímo řeklo, že vídeňské ku-
pectvo nechce míti nic společného se šovinisti-
ekými a nacionalistickými snahami zde i onde
a že chce opravdově a v nejširším slova smyslu
dokázati své kosmopolitické a internacionální
stanovisko.
President poznamenal, že nepochybná chyba,
již se v záležitostech českých divadelních před-
stavení dopustily povolané kruhy vídeňské, ne-
přináší kupectvu žádného užitku, mysli však,
že se nedoporučuje nyní zakročiti. Uklidnění
myslí způsobí, dle jeho mínění, podnikne-li ví-
deňské kupectvo korporativní návštěvu na praž-
skou výstavu.
Tento podnět byl příjat shromážděníms
živým souhlasem a usneseno, přejítí přes přípis
p. Siercka k jednacímu pořadu a zmocniti na-
proti tomu presidium, aby provedlo potřebné
přípravné kroky k uspořádání korporativní ná-
vštěvy pražské výslavy vídeňským kupectvem.
Acker
Sierck
Čechy
22
article
Jak líčí události hartmanlcké purk
mistrovský úřad v Hartmanicích.
Purkmistrovský úřad v Hartmanicích zaslal vče-
rejšímu večernímu „P. T.“ a „Boh.“ toto vylíčení
vdálostí v Hartmanicích
„Dno 8. září t. r. objovil se kolem 1/410. hod
večerní v našem zcela klidném městě ke všeobecnému
údívu obyvatelstva asi 30 mužů čítající oddíl vojen-
ské jízdy za vedení čelaře, obsadil za velení četní-
ckého strážmistra Nowaka jednollivé ulice a dovolil
obyvatelům, vracojicím se klidně do svých bytů,
choditi jen oklikami mimo město. Vyslání vojskaa
protizákonné svévolné počínání jmenovaného stráž-
mistra jest zde zcela nepochopitelným, neboť nebylo
pražádného případu, ve kterém by proti někomu byi
býval osnován nějaký násilný čin anebo výhrůžka
také zdejší purkmistrovský úřad nobyl se žádné stra-
ny dotazován, zdali je klid a pořádek ohrožen a ne-
isou-li nutna nebo žádoucna nějaká mimořádná
opatření.
Nowak
Hartmanice
23
article
Lze se tudiž jen domnívati, že k vyslání vojsk
byl dán podnět zpola nepovolanou osobou, anebo lži-
vými pověstmi, jimž úlad příliš lchko důvěřoval, př
čemž rozšiřovatelé lživých pověstí zřejmě zamýšleli,
naše pokojné obyvatolstvo, které od paměti lidské
žádnému příslušníků něktoré jiné národnosti nepolo-
žilo nic v ceslu, rozčiliti náhlým nočním objevením
se vojska a svésti je k nějské nerozvážlivosti, aby
potom z toho vytloukali kapitál, k čemuž však naše
klidné a rozvážné německé obyvatelstvo nedá se
přiměti. Jinak Čechové. Když část dragounů, aby
odůvodhila svoji přítomnost, jela šesti českým kra-
mářům, vracejícím se z Eisenstainu, ze Sušice na-
proti, aby je chránila před zlými Němci v Hartmaní-
cích (bylo by se jim beztoho nic nestalo, neboť byli
přoce den před tím, hned po přopadení německých
studontů v Sušici, v Hartmanicích přes noc a nikdo
se o ně nestaral) a jela mimo byt zdejšího českého
soudního sluhy Muhra a obchodníka s obilím Michala
Adlera, nemohly jejich české manželky přenéstí pře
srdce, aby nedokumentovaly svou příslušnost k ve-
likému národu českému, i křičely a plna hrdla „Na
zdar!“, při čemž manželka Adlerova byla podporována
svými dětmi, které se kolem ní shromáždily, a přece
nebylo těmto oběma ženám pro jejich neslýchanou
výzvu ani v nejmenším ublíženo. Co tu řeknou tomu
Češi? Budou moci svoje obvinční proti zlým Něm-
cům udržeti a co podnikne nadřízený úřad proti če-
skému soudnímu sluhovi Muhrovi, jenž jest za jed-
nání své manželky zodpověden? Je-li úřadem spra-
vedlivým, pak musejí býli Muhrovy dny v Hartma-
nicích sečteny a jeho odstranění odtud okamžitě pro-
vedeno.
Čecho
Němec
Michalus Adler
Adlerův
Čech
Muhr
Muhrův
Eisenstain
Sušice
Hartmanice
Německo
24
article
Chceme v našem čistě německém okresu je
německé úřadníky a německé sluhy
k nimž můžeme míti plnou důvěru a prolo shro-
máždil se dnas zdejší obecní výbor k mimo-
řádné schůzi, aby se poradil o krocích, ktere
dlužno podniknouti. Prozatím byla jednomyslně usne-
sena tatc resoluce, která bude doručena příslušnému
c. k. okresnímu hejtmanství, panu ministru kraja-
novi, poslancům okresu, německému Volksratu a den-
ním listům, vycházejícím v okrosu. Zní: „O becne
výbor, shromážděný dnes v mimořádné schůzi,
25
article
V Praze, 12. září 1908.
H. (Dozvuky.) Známý polský publicista
který si získal zásluh tím, že francouzský
anglický tisk poučil o prušáckém barburství
páchaném na poznaňských Polácích, pravil př
své návštěvě v Praze v právě minulých hlučných
dnech:
»V Praze se dějí neobyčejné věci. Stala
se kulturně i politicky nejzajímavějším městem
slovanským. Evropa přestává být již nelečnou
co se děje v krásném městě nad Vltavou. Něme
dokonce se stávají až příliš citlivými.«
Zahraniční žurnály pozorně zaznamenávaly
události slavnostních dnů pražských, kritisovaly
význam velkého kongresu slovanského a citovaly
řeč zástupce francouzské vlády p. Chapsala.
Německé listy rakouské i říšské rozepsalyse
o sjezdu slovanském zlobně i posměšně, ne-
zatajujíce své rozpaky a obavy před mocnou
myšlenkou slovanskou, jež pozvedla se v Praze
osvěžená a přizpůsobená moderním požadavkům
k novému, vítěznému vzmachu.
A poněvadž vysoký úřadník francouzského
ministerstva obchodu p. Chapsal prohlásil, že
vylíčí své vládě rozvoj českého národa, který
je hoden zájmu nejen Francouzů, ale cel
Evropy a připil českému království, ztratilo ně-
kolik teutonských novinářů rozum. Rozzuřili se
v malomocných, křečovitých záchivatech nad
českofrancouzským rumlem, láteřili, tupili, de-
nuncovali a když se chtěli smáti, objevila se
divoká, nepříčetná grimasa na jejich zkřivených
tvářích. Pověstný furor teutonský slavil své
orgie. A ohlas rozvášněných pocitů, vyjádřených
intelektuálními zbraněmi novinářských bojovniků
slavné kultury německé, zazněl ve spustlém bě-
sení německé chátry, demolující české byty
v Horách Kašperských, opité kořalkou a filosof
Mommsenovou a vrhající se s klacky na české
šeny.
Polák
Chapsal
Francouz
jítnuncovat
Mommsenův
Praha
Evropa
krásný město nad Vltava
26
article
Jsou to osudné úkazy u národa Goethov
a Kantova, Němec, silný a bohatý po vítězství
sedanském, pyšný svou vědou a prací, ztrácí
občas karakter civilisoraného Evropana. Jeho
hrůzovláda v Poznaňsku je barbarstvím, kterého
nejsou schopní ani zatemnělé kmeny Orientu. J
největší urážkou mravnosti a spravedlnosti.
Vzteklé hrozby a urážky, jimiž Němci za-
sypali Prahu, jsou důkazem, že dobrá a zdárná
je cesta naše. Okázalé a rušné dny pražských
manifeslací slovanských a frankofiiských nebyly
pouze výlevy rozjařené mysli vznětlivých dav,
nebyly jen thestrálními episodami, po nichž
zbude jen ohlušení, opojení a pake kočičina.
Měli jsme tentokráte pocit opraviovosti v tom
enthusiasmu celé české společnosti. Veliká my-
šlenka a veliká naděje naplňovala srdce české
Nebyly pronášeny jen zvučné a pathetické řeči,
alu byly konány vážné přípravy ku praktické.
plodné práci, jež nás učiní silnějšími a nezdol
nějšími, připravenými k nejhorším zápasům.
Uvitali jsme pařížské přátely s pohnutím
a vrouenostl. Po nedávných událostech v obe
pražské, jež projevila tak moudře a vlasteneck
pochopení pro důležitost českoi francouzskýeh
styků na poli obchodním, mohli jsme své hosty
přesvědčiti, že naše sympatie ke Francii nejsou
jen platoničkými výlevy.
Proto byla nálada francouzských dn
v Praze tak neobyčejně srdečná, proto zněly
tak vroucně řeči presidenta municipality pana
Chériouxa i ofieiálního zástupce francouzské
vlády p. Chapsala. Francouzský generální konsuí
p. Colomiés, který si zeela získal českou veřej-
nost svou roztomilostí a taktnosti obratného
diplomata, mohl tentokráte přijati své krajany
s přijemným sebevědomím muže, jenž je
»a right man in the right place« a s plným
úspěchem koná své poslání šiřeni francouzskýci
zájmů v Čechách.
Nálada byla čistá a jasná. Zuřivost ně
Goethov
Kantův
Němec
Evropan
Chériouxa
Chapsal
Colomiés
Poznaňsko
Praha
Francie
Čechy
27
article
meckých žurnálů ji nekalila. Naopak přispěle
k oživení dobrého humor u.
Pan Chapsal, impo nující, vzdělaný muž
pravý Francouz svým přímým, elegantním vy-
stupováním, pokrčil rameny nad německým po-
praskem, zbuzeným jeho toastem královstv
českému.
»Nepřišel jsem dělat politiku,« pravil,
»mám své určité poslání, s jehož výsledky jsem
zcela spokojen. Poznal jsem vyspělost českéb
obchodu a průmyslu a nabyl jsem přesvědčen
o výhodách, jež může přinésti čilé rozvinut
finančních styků Čech a Francie. Poznal jsem
pokročilost a vnímavost národa českého a jeho
hluboké přátelství ke své vlasti. Tlumočil jsem
mu za to své přátelství a řekl jsem, co mi
velela má povinnost i můj cit.«
Pan Chapsal vylíčil mi své silné a utěšené
dojmy, jež si odnáší z Prahy. Byl okouzlen
krásami a památkami pražskými i vroucím [ranko-
filským nadšením všeho českého lidu. Byl pře-
kvapen bohatostí a zajímavostí výstavy obchodn
a živnostenské komory. O významu pražského
kongresu obchodních komor se pronesl velmi
lichotivě. Věří v budoucnost českého hospodář-
ského sblížení s Francií, jež bylo tak účinně
zahájeno dodávkou pražského vedovodového po-
trubí firmě v Pont-a-Mousson a souhlasil s ná
zory článku »Národních Listů« ze dne 9. t. m
»Blíž k Francit«.
Akce česko-francouzská, před málo lety
intensivněji zahájená, jevila se z počátku našim
mnohým lidem jako ideální don quijotství ně
kolika pošetilých snílků. Na naše občasné zá-
jezdy do Francie se pohliželo jako na dost
příjemný sport. Rozvážní lidé se útrpn
usmívali.
Nepokládám nacionalistickou aroganci z
nijakou enost. Ale též jí není přílišná skrom-
nost, kterou trpělo naše sousedské čecháčství
Citil jsem, že je v zájmu naší ezistence —
Chapsal
Francouz
Čechy
Praha
Francie
živnostenský komora
28
article
ne pouze nějaké reklamy — abychom vysli se
svého ústraní, kde by nás v šeru a bez svědků
mohl Němec přitlačit ke zdi a pomalu udolati.
Bylo zapotřebí zburcovat zájem ovropský. A slova
francouzského slavného politika »otázka česk
je olázkou francouzskou« mne přesvědčila, že
je půda připravena, že je na čase jednat. Be-
hem několika let, díky energii a horlivosti plat-
ných činitelů, kteří perem i osobním zakročením
šiřili českou propagandu, nastal velký obrat.
Vystoupli jsme na výsluní ze svého zuboženého
zášeří. V Londýně skvěle působí pro českou
věc hr. Lülzow. Francouzský svět politický
novinářský dívá se dnes zcela jinak na české
věci nežli před 10 lety, kdy o nich skoro ne-
měl tušení.
Teď nastává i praktické využitkování nové
situace mezí národem českým a francouzským.
Němec
Be
Londýn
29
article
Nikdo nebude již pochybovati, že ty francouz-
sko-české projevy, ty naše vzájemné cesty
návštěvy, ty výpravy demonstrativní a hro-
madné, pouť Sokolů, vedených drem. Podlip-
ným, jenž je jedním z prvých v naší propa-
gandě, návštěvy starostů pražských dra. Srba
a dra. Groše v Paříži, neměly vážného platného
účele. Výsledky jsou krásné a slibné. Akee
česko-francouzská, začatá ideálně a nesměle
stala se zdárným a povzbuzujícím činem na-
šeho života politického a kulturního.
Sotva že odjeli pařížští delegáti, zavítal do
Prahy nový, vzácný host z Paříže, slavná fran-
couzská vlastenka paní Julietta Adamová. Vl-
táme s radosti slovutnou ženu. Stařičká dáma
jako spisovatelka i jako žena jednoho z budo-
vatelů třetí republiky, jako přítelkyně Gambet-
tova, Roueova, stála na význačném místě fran-
couzských politických kruhů. Její salon byl stře-
diskem republikánských poslanců a publicistů
Měl jsem příležitost psáti na těchto místec
o důležité roli, kterou paní Adamová hrála ze-
jména v začáteích nynějšího republikáns kého
Sokol
Srba
Groš
Adamová
Gambet
Paříž
Praha
30
article
režimu. Neobyčejné populárni se stala svými
ohnivými protesty proti potlačování slovauských
národů.
Vděk Slovanů patří paní Adamové jako
Gladstonovi. Sama napsala před nedávnem, že
je hrda na svou činnost, kterou již skoro půl
stoleti provozuje ve prospěch utlačených slo-
vanských národů. Čechové mají v dobré, staré
dámě upřímnou přitelkyní a s hlubokým po-
těšením ji přijímají ve svém středu.
Adamová
Gladstone
Čecho
Slovan
31
article
Hudba.
Hudba.
+ Tulácké písničky na slova Karla Hašle-
ra složil Rudolí Friml, op. 21. Málokdy setká-
váme se s publikací tak v každém ohledu uměle-
ckou a původní, jako jsou Frimlovy-Hašlerovy »Tu-
lácké písničky«. Kus pravého bohémského života
ilustruje v nich Hašler a Friml propůjčuje jim nej-
pestřejší kolorit nevázaných, humorných a original-
ních melodií. »Tulácké písničky« psány v r. 1905
při poslední Frimlově návštěvě v Praze. Skladatel
sám o nich říkal, že je psal vlastní krví a že nikdy
před tím neřekl v písních svých to, co povídá v
svých »Tuláckých«. Kdo zná útrap plný začátek
umělecké kariéry skladatelovy, dříve než Amerika
ukázala na jeho talent, vycítí z jeho píaní odlesk
těch dob a bude smutný a přece zas bohémsky ve-
selý ten život s ním proživat. Tak první »Tulácká«
nese se tonem melancholickým, ale je v ní přece
něco bezstarostného, co tuláka provází, jeho chuť do
zpěvu, což vyjadřuje Friml vzletnou frůsí budební,
»když mě bolí mé srděčko, tak si zazpívám«. Druhá
píšeň »Sedí slípka na bidélku, na kohouta kdáče«,
dovádivá, strhuje již svým divokým tempem. Třetí
»Oženil se starý tulák« zdá se být nejpovedenější
z celé sbírky. Jak textovně tak i hudebně je to ka-
b netní kousek. V polkovém tempu napodobí zde
Frimi čimčarování vrabčáka, opěvuje svatební lůžko
tulákovo a prozrazuje »a než za vsí na palouku
odkvet bodlaček, narodil se tulákovi malý tuláček«.
Poslední »Vítr fouká« má charakter písné první. Po-
číná melancholickým povzdechem, ale přechází pak
do divokého tempa, kam svedl skladatele text Haš-
lerův. »Písně tulácké« jsou skvostnou ukáz-
kou humoru, jsou to písně, jež možno nazval v do-
brém smyslu kabaretními. Umění obou autorů nešle
tu však stranou, ono právě v tom genru vyniká
není to tudiž tuctové zboží, co nám zde podávají
Hašl
Friml
Frimlův
Hašlerův
Hašler
Praha