ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 12d2fa50-7739-11dc-abb9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 42, org 8, person 62, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII
2 masthead
V Praze, v neděli 13. září 1908
Praha
3 masthead
Číslo 253.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplácí se v Praze v adeainistrani a mreš nke- ss čtvrt leta . . . . 8 K — a dvojí donáškoa la . . . . 7 K 6ok vsi: „E son ca másíe Pošton: k rrt ia . . . . k e s dvojí ztsilkou na měsíe ne čtrrt vota
Praha
5 title
Dnešní čísla pro Prahu Ie o 20 stranách.
Praha ie
6 article Svede se to na — Čechy!
Svede se to na — Čechy! Ještě vše se v nás chvěje rozhořčením nad nejnovějším tím výbuchem zlosti a zášti německé proti národu našemu, jehož jevi- štěm byl pošumavský zněmčený městy Hory Kašperské za položeného tam schválně sjezdu Taschkova »Böhmerwald- bundu«; — ještě trne všechna veřejnost česká pod dojmem těch sveřepých zločinův proti životu, zdraví, majetku a bezpečnost tamních zcela pokojných občanů českých, jimž pobořena a vydrancována rozlícenými buršáky a najatými rabiáty jejich Česká beseda, jimž luza německá vtrhla za noci v příbytky a vše tu za hrozného řevu zpřeházela atd, načež příštího dne po uli- cíchi strojila honbu na kde jakého Čecha. týrajíc ranami a urážkami klidné chodce. jako váženého radu vrchního soudu pana Smítka, ba dobývajíc se i do lékárny, hle- dajíc majitele její, aby ho ztrýznila jen proto, že je Čechem... ještě všechny tyto zjevy surového plemenného záští trapně jímají mysl národa našeho: a hle! zlý čin již plodí nové zlo! Potvrzuje se na novo, že ukrutníci bývají největšími zbabělci. Po pustých orgiích sveřeposti svojí do- stali hrdinové »Böhmerwaldbundu« ze svých kousků strach a tak tedy honem se uchopili starého darebáckého úskoku: obrátit pravdu na ruby a svěsti svůj zločin na oběť jeho.
Čecho Taschkův Böhmerwald Böhmerwaldbund
7 article
Hned po roztřískání České besedy obrátili se němečtí strůjci a inteligentní původci spá- chaných zpustlostí telegramem na místo- držitele a německého ministra krajana, ža- lujíce, že prý byli Němci od Čechův pro- vokováni, ježto prý z České besedy na klidné německé chodce bylo házeno kamením, ba i vystřeleno; a což teprv nalhali toho ně- meckému tisku, který ovšem chutěa bez kritiky přijal, opálal a podnes roz- douvá tyto bohomrzké lži, jen to práší! Vždyť jde o pouhé ukřivdění a po- škození nenáviděných Čechův, proti nimž každá nepravost jest dovolena! Ano, Češi kašperskohorští (jichž jest 250) přepadlia kamenovalí tamní Němce, jichž jest 1953 ! A vládní úřadníci byli při Češích a četníci i vojáci potírali bodáky ubohé, nevinné Němce, setříce českých násilníkův. Tak to letí německým světem, tak se s neslýchanou drzostí obrací pravda na rüby, aby praví pachatelé ušli zaslouženému trestu a za to odsouzení byli. — veřejným míněním německým — ztýranf Češi.
Němec Čechův Čech
8 article
Vizme pro příklad, jak lže a štve vče- rejší radikálně německý list chebský »Egerer Neueste Nächrichten«: »Z německé Šumavy,« píše doslova »dostihly v posledních dnech sensační zprávy V Kašperských Horách, kde minulé neděle německý »Böhmerwaldbund« konal svůj sjezd, byli klidně se prochá- zející Němci českou chátrou přepadeni a kamením bomba dováni. V Sušici se dělo německým buršům z Prahy stejně. V Kašperských Ho- rách propukly v úterý večer násilnost proti Němcům znova. Četníci však vedeni jsouce českými politický m úřadníky, obořili se na — Němce; Němců bylo útokem bodáků těžce zraněno. Také dragouni vjeli do zástupu, při čemz byl jeden turista přejet. Dva Němci byli těžce zraněni. Německé zastu pitel stvo obecní jest českými úřad- níky odsouzeno k bezmoci. Obrá- tilo se s protestem na ministerského před sedu Becka, na místodržitele i na německé poslance . . .«
Němec Beck Šumava kašperský hora Sušice Praha Egerer Neueste Nächrichten
9 article
»A nyní,« bouří prolhaný chebský štváč dále, »nyní, vůči takovému banditské- mu počínání přihlédněme, jak se cho- vají němečtí poslanci, kterak před tou po- češťující politikou vlády na všech stranách couvajíl A po- patřme na tu ochotu, s jakou něme čt soudci v ryze německých okresech soud- ních přicházejí vyzývavostem Čechů vstříc Nepotřebujeme jíti pro příklady ani da- leko. Máme v našem Chebu takových smut ných případů dosti. Že to při chebských sou- dech tak daleko došlo, že schylují právo zákon k vůli vládní politice nepřátelské Něm- cům, toť náramně smutné a musí rozhoř- čovat. Nuže, nechť oni němečtí soudcí Chebu (a tu uvádí zejména presidenta kraj ského soudu dra. Urbana a dra. Seyferta). kteří se propůjčili k té nepravosti, že šlapali německé právo nohama, nechť tito soudcové popatří dnes na Kašperské Hory Tam spatří české státní úřadní ky kterak na každou německou vlídnost ochotu odpovídají výsměchem cha uvi- nismu . .. Českých bodákův a drago- nad používá se proti Němcům Liší se system Beckův ještě číms od sy stemu Badenova? Němci však mají ku šovati jako psi a ve svém vlastním domově nechat nepřítele hospo- dařit a řádit, jak mu libo. « — — Aby se však nemyslilo, že podobné pře- krucování pravdy snad jen v chebském ovzduší jest možné, vizme jak se píše, jak se proti nám lže, brojí a štve dnes v samé Vídni.
Čecho Seyfert Němec Beckův Badenův Cheb Německo Urbano kašperský Hora Vídeň
10 article
»Nestranný« denní list vídeňský »Neues Wiener Journal« měl v pátek 11. t. m. úvodní článek, nadepsaný: »Politika kamenování«, v němž pokrytecky naříká, že asi český sněm pro události v Kašperských Horách bude opět jen neplodným jevištěm národních vášnivých šrůtek. »Kašperské Hory Sušice zničily poslední naději ve zdůrnou činnost sněmu pražského.« A výslovně ob- viňuje český lid, že prý se »vrátil ku politice kamenování,« že prý v Ka- šperských Horách kamením pře- padl klidné Němce tamní, kdežto v Sušici prý ušli klidně tudy se vra- cející buršové stejnému osudu jen proto, že je ochraňoval pořádný průvod čet- níků. — »Může J. E. český ministr krajan pan Prášek počítati Kašperské Hory a Sušic k osvětným činům svého národa?« uráží Lippowitzův orgán drzou křivdou národ náš: »Jest to důstojno národa, který chce osvěd- čiti svou vzdělanost, když český lékař se zdráhá poskytnout pomoc zraněnému Němci? Jest to osvědčením vzdělanosti, když několik německých studentů k vůli své národ- nosti musí býti ochraňováno četníky a dra- gouny, aby se nestali obětí mnoha set úto- čníků?« — Nezdráhal se v Kašperských Horách český lékař poskytnouti pomoci zraněnému Němci, ale žádal jen o bezpečný průvod. aby ho němečtí »kulturtrěgři« nerozsapali A ne k vůli své národnosti, nýbrž pro své sveřeposti proti Čechům. v Kašperských Horách spáchané, měli ně mečtí burši, projíždějíce českou Sušicí, strach o svou kůži.
Němec Prášek Lippowitzův Čecho kašperský hora Sušice Ka Neue Wiener
11 article
Vrcholem všeho jest však tato paměti- hodná relace včerejší »Německonacionaln korespondence«, která sděluje doslovně: »Za příčinou přepadení Němců v Ka- šperských Horách a v Sušici českou luzou byl německý ministr krajan telefonem požá- dán (kým ?), aby zakročil. Ministr Prade po- tom neprodleně počal vyjednával s ministrem vnitra (Bienerthem) a s místodržítelem če- ským, žádaje co nejdůrazněji za ochranu pro Němce. Též na ministra financí se obrátil, jelikož dva finanční úřad- níci, rození Češi, se účastnili útoku na Němce, Německý ministr Prade nale hal, aby se zavedlo neprodleně přís né vyšetřování, zejména také prot státním úřadníkům, kteří výtržnosti spolu zavinili a kteří musí následkem toho býti bezohledně bráni k zodpovědnosti. Politování hodným způsobem pražské místodržitelství vyslalo do Kašperských Hor místo zkušeného úřadníka od místodržitel- ství, mladého komisaře českého, ze kterého se vybarvil fanatický český stranník a který při svém jednání neosvědčil ani dostatek ob- jektivnosti, ani rozmyslnost, cuž podstatně přispělo k tomu, že výlržnosti nabyly veli kého rozsahu. Zakročení německého mini stra mělo dílem tady, dílem na místě sa- mém úspěch. Přístušnými instancemi za hájeno bylo již přísné vyšetřování v této zá ležitosti. Ministr Prade bude míti v pondělí 14. t. m. poradu s místodržitelem království českého hr. Coudenhovem o výtržnostech v Horách Kašperských a bude žádati pro Němce dostiučinění. Véru, tu již neschází, než aby Češi kasperskohorští byli šmahem obžalováni, že si roztřískali svou Českou besedu sami. Dál už to nejde !
Němec Prade Čech Coudenhove Ka Sušice kašperský hora
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. září. (Podrobnosti z An drássovy volební opravy.) Z chystané volební opravy hr. Jul. Andrásse pronikly n veřejnost opět některé další podrobnosti. Týkají se tenfokrát příští volební geometrie je-li pravda, co o té věci prozrazuje jeden z ně- meckých listů pešťských, nutno doznati, že hr. Andrássy jako volební geometr daleko přetrumí- nul svého mistra Sehmerlinga. Hr. Andrássov nepostačuje na udolání nemadarských národ- ností množné volební právo a ve- řejné hlasování, nutno ještě volební okresy rozděliti tak, aby co nejvíce nemadar- ských menšin utonulo v maďarských většinách.
Jula Andráss Andrássy Praha Hradec
13 article
Počet volebních okresů, obnášející nyní 413 má se rozmnožiti o 27, jež připadnou městům ve kterých bude volba maďarského poslance za jištěna. V krajích nemaďarských se počet vo- lebních okresů zmenší, v krajích s maďarskou převahou značně rozmnoží. Takovým způsobem zabezpeči se více než 300 okresů, které budou voliti Maďara, kdežto dvsud jich bylo 229; z to nynějších 57 převahou rumunských okre- sů se sevrkne na 28, a z nyuějších 43, pře vahou slovenských okresů, zbudou 24 Nemaďarské okresy vysýlaly dosud do sněmu 164 poslance, většinou ovšem Madary a Mada- rony. Kdyby všichni voličové v těchto okresích byli národně uvědomělí, mohly by nena ďarské národnosti míti na sněmu až 164 poslance. Při- ště mobou Slováci a Rumuni zvoliti nanejvýi 52 národní poslance, k nimž v nejlepším případě může se připojit několik Srbů a Němců. Na všechen způsob nový volební řád má zabozpečití ještě větší maďarskou většinu, než řád dosud platný. A poněvadž i mezi maďarskými voliči budou míti převahu voličové s několiku hlasy tedy lidé poměrně zámožní, bude tím postaráno aby do nového sněmu nepronikla ma ďarská většina lidová, nýbrž zas jen šlechta a zástupe plutokracie, kteří jsou rozhodujícími činiteli ve sněmě nynějším. Takové „opravy“ volebníh řádu svět ještě neviděl. V Praze, 12. září. (Státní rada pr Bosnu?) Sarajevsk, list „Dan“, pojednávaje o otázce ústavnosti, míní, že ústava by nevy. hojila rázem všechny politické a společenské neduhy zabraných zemí. Slíbená okresní neb krajská zastupitolstva vítá s radostí, poněvadz
Maďar Slovák Rumun Srba Němec Mada Praha státní rada pr Bosna
14 article
se dá předvídati, že budou pravidelně působiti Jako přechod k parlamentu doporučuje zřízen státnírady pro Bosnu a Hereegovinu. Státn rada měla by býti orgánem zákonodárným. v otázkách správních měla by míti poradný hla a rozpočet by projednávala, ale bez práva roz hodovati o něm kladně neb záporně. Mezinárod ní, vojenské a osobní otázky byly by úplně vy loučeny z pravomoci státní rady. Do státní rady vysýlalo by každé okresní zastopitelstvo jednoho nebo dva členy, vláda pak určitý počet virilistů. Návrh tento možno právem pokládati za tykadla, vystrčená vládou bar. Buriana. V Praze, 12. září. (Sloučení madar- ských koaličných stram.) Místopled- seda strany neodvislosti, profesor Jul. Sagr. nemíní dle „Neue Wiener Tagblattu“, že by na sloučení všech tří usaďarských koaličných stran mohlo dojíti dřive, dokud nebude zřízena samostatná uherská cedulová banka a provedena volební oprava. Teprve, až tyto po- žadavky budou splněny, mohlo by prý dojiti na sloučení, z něhož by však novzešla nějaká nová politická strana, nýbrž nynější strana ústavná (Andrássova) a lidová (klerikálná) musily by s roztaviti v Košutově straně neodvislosti. Bylo- prý hr. Apponyovi možno přestoupiti do strany Košutovy, bude to možno i hr. Andrássovi Zichyovi. Ze Lvova, 10. záři. (Sjednocení kon servativců.) „Gaz. Narod.“ zaznamenává pověst, že se za příležitosti zahájení haličského sněmu stane pokus o sloučení konservativných poslaneckých skupin autonomné, agrárné a kra- kovské v jeden společný konservativný sněmoví
Burian Jula Neue Wiener Košutův Appony Andráss Zichy Bosna Praha Lvov Gaza
15 article
Ze Lvova, 10. září. („Russkij klub.“ Devět sněmovních poslanců, zvolených na pro- gram staroruský, s drem. Dudykevičem Korolem v čele, uveřejňuje v „Galič.“ prohlá- šení, že utvoří na sněmě samostatný „ruský klub“, jenž bude samostatně (tedy vedle Ukra jinců) hájiti práv ruského lidu v Haliči, maje v prvé řadě na paměti jednotu všeho ruského národa. Nový klub bude se snažiti, aby ruský lid byl hospodářem na své pravěké půdě, ale chce svorně s Poláky pracovati pro blaho cele země, předpokládaje ovšem, že i Poláci daji Rusům, co jim patří po právu a po zákonu. klub.
Polák Rus Lvov Galič Halič Russkij klub Dudykevič Korol
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 12. září.
Praha
18 article
Bosna a Hercegovina. Pravoslavní a moslemové okupovaných zem přistoupili k prv mu společnému politickému činu vypracováním pamětného spisu, jejž podali ministru baronu Burianoví. Pamětný spis má loto znění Vaše Excellence ! Meškání V. Exe. v naší vlasti poskytuje podepsaným příležitost, aby- chom před organisacemi musulmanské a pravo- slavné části našeho národa dali výraz největs a nejnalehavější potřebě všeho lidu bosenského i hercegovského, a ta je: ústava co nejbrzší. časová a úplná pro příslušníky Bosny a Herce goviny, bez rozřešení státoprávního poměru těchlo zeml, kteroužto ústavou ve svobodě rovnosti bylo by možno zmírniti a odvrátiti do- savadní nespokojenost v národě, jejíž největš přičina spočivá v zastaralosti absolutistického vládního režimu. Ústavou a volebním řádem, jimiž by vůle národa došla úplného a nezkaleného výrazu jež by byly zavedeny v dohodě s národním organisacemi všech tři částí obyvalelstva Bosny a Hercegoviny, upevnila by se v lidu víra ve spravedlivost, kteráž je prvým základem státu. Účastenstvím lidu ve všech oborech státní čin- nosti skrze své předslavitele, svobodně od lidu zvolené, byl by zabezpečen trvalý pořádek v naší vlasti a pravidelný společenský i státn
Burianový V Ex Bosna a Hercegovina Bosna
19 article
V drobném prodejtu runní čéslo o sobě . . . za S pdpoladní . . . . . . . za 2k Ve flialkách na venkově ranní čialo. . . . .. vlpolední . . . . . . . . 4l Inserá( platí se hotově napřel. Piedplacení a Inaerty přijíná sáninl- strace v Marianské ulici č.3. Tam natházejí se též redskc tiskárna s ezpodice „Národnich Listá“ Rukopisy se nevracojí.
Národnich Listat
20 article
rozvoj, neboť jen za pomoci parlamentu se zá- konodárnou a kontrolnou mocí možno je pravi- delně řešiti celou řadu životních otázek, které ve vlasti naší déle odkládány býti nesmějí. Ústavným a parlamentárným životem zaru- čena je pravidelná a dorozumná práce ve spo- lečných otázkách obyvatelstva, bez rozdílu víry. čehož nejlepším důkazem je tento společný krok Srbů pravoslavných a musulmanů, kteří v otázce ústavnosti předstupují před Vaši Ex- cellenci. Uvedením ústavnosti bez řešení státopráv- ního poměru naší vlasti byl by zaručen zemi mír jakožto nejpotřebnější podmínka kullurného pokroku a nebylo by třenic, které by mohly vzniknouti sběhem okolností. Při tom pokládáme za potřebno důrazně prohlásiti, že všechna do- savadní hnuti našeho lidu měla výhradně za cil dosažení toho, aby naše vlasť byla vnitl dobře ustrojena a lidu aby dány byly podmínky sebeurčení při správě vůbec. Naše všechno obyvatelstvo Bosny a Herc- goviny ukázalo svým chováním v dosavadní ve- řejné práci i v každém hnutí, které vyplývalo z boje proti systému, překážejícímu všestran- nému národnímu pokroku, že je po každé stránce elementem pořádku, že umí ceniti plody kulturného rozvoje a že dozrálo k ústavnému životu. To vylučuje každou obavu, že by t společenský, ať státní pořádek mohl býti zkalen. I v tomto, pro budoucí pokrok bosensko bercegovského lidu nejdůležitějším hnutí, kterým lid náš přeje si vstoupiti do řady právních států, tužbou našeho lidu je mírný rozvoj nikoli násilí. Obracíme se tudíž na V. Exe., prosíce V. Exe. račiž zde pronesená přání a potřeby vzlti na vědomí a uvážiti jako přání a potřeby všeho obyvatelatva Bosny a Hercegoviny a býti jejich přiznivým tlumočníkem před nejvyšsím prestolem J. c. a k. V. i před rakouskými uherskými delegacemi. V Sarajevu, 7. září 1908.
Srba V Ex Bosna Bosna a Hercegovina Sarajevo
21 article
Alibeg Firdus. Gligorije Jeftanovič. Mab- mudbeg Fadilpašič. Kosta Kujundžič. Hadží Hahmudbeg Džinič. Bakirbeg Tuzlič. Vojisluv Šola. Dervišbeg Miralem. Risto Hadži Damja- novič. Alibeg Hadžialibegovič. Vaso Vidovič. Osmanbeg Alipašič. Dušan Vasiljevič. Vasifbee Biščevič. Vaso R. Crnogorčevič. Aehmedbeg Cerič. Kosta Božič. Bocirbeg Kapetanovič. Ata- nasije Šola. Muhamed ef. Karsbeg. Rifatbeg Sulejmanpašič. Muharemaga Pašalič. Achmedagu Chenda. Šerií Arnautovič. Dr. Milan Srákič. Tento pamětný spis byl ministru Burianovi odevzdán deputaci, v níž byli členové: Alibeg Firdus, G gorije Jeflanovič, Mahmudbeg Fadil- pašič, Kosta Kujundžič, Becirbeg Kapetanovič, Vojislav Šola, Achmedaga Chenda a Dušan Va- siljevič. Ministr deputaci vlídně uvítal a pamětný spis přijal. Ve své odpovědi dal výraz svým svobodomyslným názorům a řekl, že si přeje, aby Bosna a Hercegovina dostaly svobodomy- slné zřízení a zemský sněm bude urychleným tempem zaveden, ale před tím že zřízeny budou okresní skupštiny, od nichž doufá, že dostojí svému úkolu. Z deputace na to odpověděl Gligorije Jefta- novič, připomena ministru, že obyvatelstv očekává, že mu nebude nic oktro- jováno, nýbrž že mu dáno bude takové zří- zení, o kterém se prve představitelé národa do- hodnou a představiteli státu. Opšt Nastiě »Boka«, srbský list, vycházející v Kotoru, přinesl nedávno zprávu o pověstném rakouském špionu Nastičovi, že přes Kotor jel na Cetyň, že mu v Kotoru byla uspořádána kočičina, že byl i popliván, a když se z Cetyně vracel, že
Kosta Kujundžič Vasa Vidovič Vasiljevič Vasa R Crnogorčevič Aehmedbeg Cerič Kosta Božič Bocirbeg Kapetanovič Muhamed ef Muharemaga Pašalič Chenda Arnautovič doktor Srákič Burian Becirbeg Kapetanovič Vojislav Šola Achmedaga Chenda Dušan Virginie Gligorij Jefta Bok Mab Ata Bosna a Hercegovina Kotor Mahmudbeg Fadil Alibeg Firdus
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. 8—. (Kronika.) Lelošní Sjezd slovan ského novinářstva významně se ročil. Byl osmý číslem svého pořadu, ale spadl v desátý právě rok prvního pražského Sjezdu o Palackého slavnostech r. 1898. A s úspěchem svého po činu za prvních deset roků může být slovanské novinářstvo spokojeno Dnes je už jisto, příklae nebyl neůrodný, idea pronikla! Idlea: jednoti slovanskou silu, vztyčovat společný cíl rozptýle nému postupu, razit společnou cestu rozdrobeno a proto málomocné dosud snaze! — Co chcele ! Slovanstvo n em á společnýel zějmů, nebude nikdy jednotno! . . . namitáno nevrle ještě před deseti lely A letos na pražské výstavě už řada slo vanských sjezdů kulturně odborových měla n programu položky — společného zájmu! Tak moci neodolnou působí výchovně sug geslivný příklad A hlavní triumf! V řadě těch, kdo ne mohli odolati příkladu, byli také zástupci oboru který vůči heslu slovanského soustupu stavě dosud na odiv pochybovačnost nejvíce oká zalou: oboru tak zvané praktické politiky ! — Jděte nám s přikazy slovanské vzájem nosti! To jsou utopie fantastů! . . . byla dosud řeč kruhů, které se tu zvaly povolanými. Ale letos v červenci už »zástupcové praklické politiky« horlivě se účastnili prae pražského »přípravného sjezdu«. Nuvinářstvo slovanské má tak dnes už jisté zadostučinění za svůj počin kdysi útrpným úsměvem provázený. Idea je na postupu už se nezastaví. Símě úrodných skutků je zaselo a půda současných dějů přiliš je kyprá přiliš prosycena stravou živných látek, aby se- meno mohlo nevzkličiti. Jen času a vytrvalost práce třeba! Nesmí se nadít sklizně hlučných úspěchů hned do první chyíle, kdo pracuje v zá- kladech velikého dila! Nejsilnější stromy po- mal u rostou!
Palacký
23 article
V Praze, 12. zář.
Praha
24 article
Také není starý předsudek ještě dlouho překonán Účastenství zástupců slovanské »politikye na pracech přípravného sjezdu mělo, jak víte svou zvláštní podminkul — Ať není na sjezdu žádné řeči — o po- litice Velmi zajímavé! Politikové se sjeli, ale o politice nechtěli mluvit! Jenom »kufturné snahy směly být připuštěny na program jednací jenom o »kulturných« otázkách chtěli se sjezdov níci radit a usnášet. A vari s cesty, všeck politikal Všimněte si, jaká citlivost pro odstíny pojmu a sloval — Jenom kulfurné otázky, pánové ! Jen probůh, žádnou politiku !. A možno li vůbec oba pojmy doopravdy o sebe trhat? Možno-li oddělit » kužturu« a »politiku« a každé do zvláštní přibrádky uzavřít jako zboži v krámě: zde kornout pepře, zde soli a zde snad baliček pravé pařížské galanterie ? Je-e politika co jiného, než obor — kulturné čin- nosti? A řeknu-li, slovanská kulturní snaha, může-li ta se obojít beze vší vší — slovanské pohitiky? Jsou, pravda, pojmy a pojmy ! A také po jem »politika« byl často podivně vykládán. Bývalo v módě takové rčení: — Víte, jsem vzdělaný muž, mírumilovný občan, hledím si svého, o politiku se nesta- rám! . . »Nestarat se o politiku« byla jaksi pod mínka slušného společenského spolužití. Dokud všecka starost o politiku byla úkolem knižata králů a nebylo radno, plésti se vrchnostem do řemesla, vzniklo básnické slovo o politické písni prý vždycky »škaredé«“ Pak nadešla vyloužená chvíle »plnolelosti« národů, lid sám »uchopi otěže« svých osudů a starý pojem o politice přibarvil se novými odstiny. Nikoli na svůj pro- spěch. Jiné slovo o politice stalo se módním.
25 article
— Prosím vás, dejte mi pokoj s politi kou! Pomalu se nenajde slušný člověk, který by chtěl být veřejně činným !... Tak se změnily časy. Být »politicky čin- ným«, znamenalo teď, provozovat řemeslo hodně hrubě a nízké. Kdo byl jemnějšího ústrojí prchal z »politieké arény«, hnusného »rejdiště vášní«. Nejsou-li vám tuze povědomy a zběžny ty a takové stezky? Konečně snad nadejde doba, kdy i v těch věcech objeví se potřeba, přehodnotit tarif běž- ných pojmů a slovem »národní politika « rozumět víc, než nějakou soutěž o mandáty a pro syny národu obecnou zaopatřovačku — služebných míst, kdy konečně snad vysvitne, že není už »činem« národní politiky, jestli snad některý na- šinec byl dosazen někam na vyšší stupinek hod nostního žebřiku. Nejsouli známy doby, kdy nejvyššími hodnostěři ve státě, kdy vedoucímí generály a státními ministry byli našinci, byl synové národa a národ při tom se nacházel — v nejhlubším úpádku. — Co a v čem je tedy vlastně — národn politika? Otázka vskutku naléhavá l Mluvit o úkolech kulturných, pr o jednávat »kulturné« snahy, usnášet se na »kulturných« programech jste ochotni, ale mluvit »o politice« nechcete? Je snad politika něco, zač třeba se stydět, co třeba zapírat a s čím radno nejlépe ani nechodit na světlo? Slovanskou kulturu chcete fedroval, ale se slovanskou »politikou« nemá vám nikdo přicházet? Což je vůbec možná, do
26 article
opravdy sloužit nějaké kultuře a neprovo- zovat při tom dotýčnou — politiku? Praktické dílo slovanské, jak vidět, je vskutku teprve v začátcích potřebného třídění pojmů Lze však se naditi, že doba přičiní, aby rychle nastalo jasno. A jestli dnes už se cíi potřeba, jednat o slovanském »programu kul- turném«, není pochyby, že také nedaleka je už chvíle, kdy zasvitne poznání, dověsti ke skutku slovanský program kulturný, že nelze bez slovan- ského programu — politického. Zatím oblíže všech začátků omluví mnohou prostodušnost, jaká se namane. Dojemný byl projev ruského slovanomila Nadšen vítal docílené výsledky pražského sjezdu, horoucím přáním, aby teď najisto došlo na »vše- slovanský orgán«! A ten bude míti svoje sídl v Praze a v něm všecky slovanské větve budou zastoupeny. A jaký účel vytouženého »orgánu« tanu dobrému vlastenci na mysli? Velkolepý účel! Vydávat nějaké — vše- slovanské zprávy! Nie důležitějšího na světě Jen »zprávy« především vydávat! A první ra- dostnou zvěsť o veliké události sliboval bodrý navrhovatel sám osobně zaslati nějakému »bu reau internationale«, jaké prý už existuje někde v Belgiií Ještě se nie nezrodilo, nezískalo, nestvo řilo, ale jako první veliká »potřeba národa«. po níž povzdech se vydere z prsou vrstevníka podávat světu o sobě — snad nějaké nepo chybné známky silné vůle a činorodé schopno- sti? — oh, nikoli! Jenom nějaké — zprávy Významný povzdech pro naši dobu doj mařských lichoefektů a ošemetné reklamy!
Praha
27 article
Je sluvo, které mělo svoji ozvěnu dosu na všech slovanských sjezdech a také na praž- ském letos znovu slavnostně bylo prohlá seno — Nelze jednat o programu slovanské vzá- jemnosti, dokud první bod není vyřízen: spo rusko polskýl Odpověď s praktické strany nedala na sebo čekatl — Olázka mocenská! Rusko není samo ve světě! Jedna mocnost se ohlíží, musí se ohlížet, co druhá podníká .. Důsledek zákona mechanismu všeho života a zákona — rovnováhy! Mocnosti se po sobě ohližejí! A všecky otázky kulturné, jsou-li na- konec co jiného, než otázky schopnosti a — sily? A řeknete-li, slovanská kult ara, což jiného ji může podmíniti, než slovanská schopnost a — mocnost? A jestli jedna mocnost se musí oblížet po hlase mocnosti sousední, co může vážit hlas slovanského živlu, který sice skládá většinu veškeré síly říše, ale dosud říši nedovedl vtisknout ani svůj ráz, ani ovládnout její — mocnost? Tak v průzoru velikých úkolů se rýsuj úkoly bližší a vzdálenější. Nebude pravé kulturní jednoty slovanské, dokud nebude vyřízen spor rusko polský! Ale těžko pomysliti, že by spor mohl být vyřízen dřive, dokud na váhu nepadne hlas sousední říše slovanské se vším významem svého — mocenství. A tak lze obrátit, vlastně doplnit okřidlené slovo a je si přáti, aby hluboko proniklo k vě- domí právě drobných slovanských národů v říši, kteři volají po veliké kulturní jednotě Slo- vanstva: — Chcete jednotu? Sami to máte v moci Všecka vzájemnost slovanská začiná jednotou vás — Slovanů v říši ! . . Je v moci slovanského novinářstva způso bit, aby slovo a vědomím úkolu proniklo. Zkušenost prvního desitiletí je nabádavá
Ruska Rusko