ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 130c0bb0-7739-11dc-95da-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 32 celkem · entity: place 44, person 93, org 18, work 9
1 masthead
ubile
2 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 253. ze dne 13. září 1908.
3 masthead
stava v Praze r. 1908.
Praha
4 article Pivovarství na výstavě.
Pivovarství na výstavě. Snad nejčeštějším průmyslem naším jest pivo varstvi. Toto tvrzení jistě má platnost o pivovarství pokud skllo má v obvodu obchodní a živnostensk komory pražské a pokud jest zastoupeno na její vy- stavě. O pivovarství napsal široce založenou a velrni cennou studii pro výstavní katalog p. profesor Vla dimír Čihák, přednosla Výzkumního ústavu pro pivovarstvi v Čechách a redaktor technické části ča sopisu „Kvas“. Pivovarství komorního obvodu pražského — po- dle zmíněné studie — tvoří význačnou část pivovar- ství českého vůbec a vývoj jeho podává „in nuce“ obraz vývoje celého tohoho průmyslového odvětví jehož výrobky mají vyniksýící místo na svělovém trhu. Od roku 1848 doznala výroba piva v Čechách značných změn a netušeného zdokonalení, které sou- visí s přeměnou výroby čistě řemeslné a empirick ve výrobu převážně průmyslovou, opírající se o b- hatě výsledky vědeckého bádání a zapťahující do svých služeb všecky vymoženosti moderní techniky.
Vl Čihák Čechy Výzkumní ústav pro pivovarstvi
5 article
Tuto přeměnu řemeslné práce v průmyslovou lze popouditi do jisté míry z čísel výrobních. Počítajíce — ač ne zcela výstižně a jen z nedostatku jiných správnějších kriterií — za řemeslné závody všecky ruční pivovary, shledáváme, že jejich výroba činila v r. 1906-7 pouze 351.029 hl z 2,932.357 hl piva, vyrobených v obvodu komorním, tedy jen 127%. Ao tento malý zlomek se dělí 62 pivovary Četné a značné změny ve výrobě piva pohybo- valy se však ponejvíce ve směru technického zdoko- nalení a zabezpečení výroby, kdežlo změnu zásadní, holový převrat, po jehož dokonání byl celý další vý- voj teprve možný, znamenal přechod od kvašení svrchního ke spodnímu. V roce 1848 stála výroba piva celkem ještě n základdech, položených Poupětem, jehož refommá- torské díle bylo tak veliké, že bylo zapotřebí plných čtyřiceti lel, než bylo zcela ztráveno a než odpočatý duch pokračoval na dráze dalšího vývoje. Věda vě- novala v té době již své služby pivovarství, které plným dechem čerpalo z prací Ballingových, přede- vším z jeho studií o kvašení, jimž pevným a bezpeč- ným podkladem se stal jeho cukroměr. V těchto letech hlásil se již pokrok na všech stranách, volně sice, jsko vše v tehdejších dobách, ale jistě a s úspěchem.
Poupě Ballingův
6 article
Uplatňoval se zvláště ve dvou směrech, které se ci- telně ddtýkaly dosuď plalných základních zásad vý- roby a měly za následek změnu v chuti piva: staré, kouřové hvozdy, valachy, počaly se nahražovati bi- liáry, sušícími toplým vzduchem a volná přeměna vrchního kvašení ve spodní, započalá v letech tli- cátých, postupovala rychleji. Pivovary jaly se vařil v zimě na spodní, v létě pak na svrchní. Úspěch spodních piv byl tak dckonnilý, že pivovary zanechávaly postupně svrchního kvašení vůbec a přešly úplně ke spodnímu. Počálkem let sedmdesátých přestalu nás poslední pivovar vařit na svrchní. Celý ohromný převrat byl ve 30 letech tedy dokonán. Důsledky toholo převralu objevily se ihned v r- clu stavebním. Staré, primitivně zařizené závoly nemohly ovšem vyhovovati podmínkám nové výroby. byly prote o překot rekonstruovány; zvláště slavěny studené spílky a ležácké sklepy s prostornými ledni- cemi. Pivovar, který dosti rychle se neodhodlal k ta- zové rekonstrukci, octl se na indexu odsouzených k znrti. Současně slavilo i železo svůj vjezd do pivo- varů. Kdežto v dřívějších závodech nebylo nijakého předmělu z kovu krotně měděné pánve a ohřívač vody, k nímž přistoupila později ještě i rmutová pumpa a rourovody, stavěny nyní železné štoky chledicí, pánve i kádě, zřizovány chladiče, mačkadla. plováky a pod. Dosud však veškerá práce prováděna ručně, proslředky co nejjednoduššími a v rozsahu omezeném, tedy řemeslně. Velikého významu měle proto zavedení strojního pehonu do pivovarské vý- roby počátkem let šedesálých, neboť jím dán první podklad nynější průmyslové velkovýroby. Práce par- ního stroje užíváno z počátku ovšem jen v míře valně omezené: k čerpání vody, pohonu karbovaček pump ve várně a mlýnků.
7 article
Nová perioda vývoje naslala pivovarství zruše- ním propinace, vázaného odbytu piva, v roce 1869 Volnost ve zřizování pivovarů měla za následek vznik celé řady pivovarů nových, zviáště akciovýcl a zakladatelská horečka v době t. zv. národohospo- dářského rozkvětu před úpadkem 1873 zachvátil ovšem i pivovarství. Četnými novostavbami podní- cena činnost strojíren zvláště ve směru strojního zdekonalení pivovarského zařizení. Zavládl nebývalý ruch. Konslruovány stroje na čištění a třídění ječme- ne, pračky, železné náduvníky, stavěny hvozdy růz- ných nových souslav, zřizovány čistící a odkličovac stroje na slad, transportéry a výtahy, zdokonalovány šrotovníky, karbovačky a kypřidla mláta, zaváděne vystěradla, sprchové chladiče atd. Dokladem, jak byl tenkrát ruch intensivní, jsou i četné tehdejší snahy a pokusy o řešení problému mechanického i pneuma- tického sladovadla. (Urfus, Heindl, Hrubý, Gečmen.) Jako speciální továrny na pivovarské stroje vynikly tehdy firmy Novák Jahn, F. Ringhoffer, Noback Fritze, Martinka a j. Jejich výrobky byly tak pro- slulé a těšily se takové porěsti, že nejen ovládhly úplně domácí trh, nýbrž i zařídily nesčetné pivovary v cizině dle vzoru českého. Tenkráte už stály naše strojírny v oboru pivovarském na výši doby Nastala perioda stagnace, jako vždy po mohut
Urfus Heindl Hrubá Gečmen Novák Jahn F Ringhoffer Noback Fritz Martinek
8 article
nějším vypjelí. Zlišení tím nemilejší, že v sousednín Německu obdivuhodná energie, vzpružená opojivým vítězstvím na poli válečném a podporovaná vrozenou bouževnatostí a vytrvalostí racy, hnala již veškerý průmysl mohutným vývojem k obrovskému rozkvětu jehož jsme svědky. Přirozeno, že i pivovarství, pod porované při tom nízkou daní, bylo neseno vlnou všeobecného rozmachu a že s chutí zdravého prů- myslu kořistilo k svěmu zdokonalení ze všeho, c moderní technika přinášela stále nového. Timn se stalo, že kolem let osmdesálých přesunulo se těžíště pivovarského pokroku technického od nás přes se- verní hranici a nutno, bohužel, konstatcvali, že ve- škerý další technický rozvoj u nás děje se od té doby pod vlivem cizích pokroků, pod vlivem výsledků ci- zího ducha tvůrčího. V letech osmdesátých zaznamenáváme tři veliké pokroky ve výrohě piva: zimotvorné stroje, vaření piva parou a především čisté kvasnice. Vynálezy těmi, k nimž druží se zavedení vědecké tochnické kontroly do výroby, dokonána jest přeměna řemesln výroby v průmyslovou. Umělé chlazení zabezpečuje nezbytné nízké teploty a chrání výrobu piva před vozmary přírody, vařením parou dociluje se úspor paliva a přesnější práce a čistými kvasnicemi Hanse- novými ovládá se dnes výroba značnou měrou v čá- sti nejchoulostivější, ve kvašení, kde dříve pracovalo se slepě a rozhodovala více méně pouhá náhoda První umělé chlazení, stroji cizími, zavedl pokroku- milovný sládek dr. Urban roku 1884; trvalo všal několik let, nežli si novola prorazila cestu do našich větších závodů, načež pok rychle pokračovala, za podpary našich předních strojíren, které se na vý- robu těchlo strojů dle cizích patentů záhy zařídily.
Hans doktor Urban Německo
9 article
Ačkoliv o olázce vaření parou bylo u nás dříve horlivě pracováno (pražský sládek Vanka je zařídi již v roce 1846 a Gassauer od roku 1847 též zaved páru do celé řady pivovarů dle svého důmyslněho způsobu), přece se neudrželo z příčin podstatných Teprve v letech osmdesátých a zvláště v devadesá- tých nabylo vaření parou v nové dokonalé podobě obecného rozšíření, když bylo vitězně překonalo čel- né námitky, které se proti němu činily. Dnes jest otázka tato delinitivně rozhodnuta ve prospěch páry. nebať zkušenosti ukázaly nepochybně, že lze jeji pomocí vyrobiti pivo stejně dokonalé, jako přímým ohněm. Na lomto výsledku mají strujírny naše zá. služný podíl. Otázka čistých kvasnic nalezla u nás sice záhy povšimnutí, nedošla však dosud náležilého, hluho- kého pochopení, jského zasluhuje. Přičiněním praž- ského výzkumného ústavu pivovarského zkousely v prvních letech mnohé závody vypěstovati si vlastní typy kvasnic, leč snahy ty nevedly k trvalým vý- sledkům a tak zříme, že naše pivovary pracují dnes stále ještě s kvasnicemi, kupovanými z jiných pivo- varů, valnou většinou cizozemských. V komernín obvodu pěstuje si v propagačních přístrojích sve kvasnice jedině akcionářský pivovar smichovský a sice od r. 1900, a teprve letos přidružil se k němu pivovar holešovický. Čtvrt století po objevu Hanse nově výsledek zajisté hubený Vedle těchto fundamentálních pokroků jest ovšen ještě celá řada změn a zdokonalení menšího význs mu, jež převzali jsme rovněž z ciziny.
Vanek Hans Gassauer ský výzkumný ústav pivovarský zkouset
10 article
Tak v lelech osmdesátých zavedena k nám fil- trace piva, která v některých směrech poskytuje mnohé výhody, ale v jiném ohledu přece zas ne znamená, zvláště pro naše česká piva, technický pokrok Ač otázka filru z počátku mnohde narazila na odpor, přece nabyly filtry záhy všechecného rez- šíření. Německý průmysl strojnický, který se věc čile chopil a v čelných systémech ji během let př vedl k dokonalosti, nalezl v našich pivovarech odby tiště bez konkurence, nebot domáci napodobeniny cizích vzorů se neosvědčily. A za liltry nalezlys cestu do našich pivovarů všecky ty cizí přístroje po mocné, jimiž vyzhrojena jest dnes moderni stáčíra strojní pračky na filtrační hmotu, řidiče tlaku, kom přesory vzduchu, isoparomelrické přístrcje na stáčen piva atdl. V pomocné službě pivovarské osvědčují s velmi dobře lisy na kaly a stažky, strojni požahova čky, sušárny na mlálo a j Ze stručného nárysu vývoje jest zřejmý veliký pokrak, klerý naěe pivovarství učinilo prodtenín krátkých lel. Pokrok ten stal se ve znamehí zlevněn výroby, zmeušení nákladů režijních a hespodárnějš práce. Jeví se přirozeně ve vzniku a vzrůstu velikých technicky i finančně bohatě vyzbrojených závodů ve stálém zániku a umírání závodů malých. Pra žské pivovarství, zastoupeně ještě v roce 1848 45 pivo vary, neutrpělo zajisté nijak na své výborné pověsti ale dnes representuje je vedle malých jen zbytko staré slávy (a zámožnosti!), vedle pamětníků staréhu počestného řemesla, především lada nových velkých továren na pivo. Ačkoli výroba piva stoupla od roku 1848 z 595 437 na 2,932 357 hl v race 1906-7, přece počet pivovarů klesl se 309 na 155.
357
11 article
Dnešním stavem není ovšem technický pokrak u konce. Pohlédneme-li do zemí, kde pivovarství jes vyspělejší a technicky pokročilejší, shledáváme, že jest celá řada nových, po léta osvědčených vynálezů. které jsou u nás dosud bez povšimnuli a vidíme, jalk úsilovně a horlivě se pracuje v nových zase směrech na dalším pokroku. Není pochybnosti, že pomery zvláště pak otázka dělnická, povedou i u nás rych- lým krokem k dalším a vážným změnám vzdor vy stovenému konservativismu, jenž naše kruhy ovládá Proto přijde jistě doba, kdy ocemí se náležitě pneu
12 article
matické sladovadlo (dva Gallandovy bubny, posla- veně drem. Urbanem na zkoušku roku 1891, prac valy jen krátkou dobu), kdy sáhne se k různým úpra- vám scezovací kádě za účelem rychlejší práce a do- konalejšího výtěžku ze sladu, nebo spíše už k sladi- novému filíru, kdy odstraní se otevřeně chladicí stoky věnuje se pozornost i jinému materiálu na kádě a sudy než jest dřevo, a kdy stroj nahradí lidskou práci i př mytí sudů, utužování obručí, dopravě atd. Toho vše- ho dnes ještě u nás nemáme, ale jistě se dočkáme Někdo řekne, že jsme konečně ve výhodě: jinde dě- lají nákladné zkaušky a pokusy, my pak sáháme jen k věcem hotovým, vyzkoušeným, zdokonaleným osvědčeným. Že za pár let teprv? Co na tom? P- hodlné zalízení. Ale vedení, které jsme druhdy měl ve věcech pivovarských, jest to tam. Pokrok pivovar- ský nemá zřídlo u nás, kulháme v mnohém za cizi- nou, bohudíky ale nikdy v jakosti svého výrobku který stojí stále na výši, vítězně jde dále světem stkví se stále jako toužený ideál nejvíce právě těm kteří ve výhni žhavého úsili marně kují jeho napodo- beninu! Výslava pivovarská jest umístěna v pavilonu po- travin a požívatin. Valná většina, ne-li vše- chny, pivovarů ovšem jest zastoupena na výstavě přímno svým výrobkem buď v samostatných ropre- sentačních restauracích nebo v ochutnávárnách.
Gallandův Urban
13 article
Kolektivní výslava pivovanská. Výstava, uspoládaná zvláštním organisačním výberem, obsahuje nejen exposici pivovarů, nýbrž i surovin, polotovarů, strojů a pomocných látek. Organisační výber pivovarské výstavy vystavuje 1. Mapy pivovarů komorního obvodu r. 1848 1908. 2. Diagram významu pivovarství komorního obvodu srovnáním s pivovarstvím zemí koruny če- ské a ostatních zemí rakouských. 3. Dingram národo hospodářského významu pivovarství komorního ob vodu. 4. Diagram pivovarů dle skupin majetkových, dle strojního zařízení a dle způsobu zjišťování daně. 5. Diagram daní, výrobních a výčepních nákladů. znázerněných v ceně 1 lilru piva. 6. Dlagram zda- nění piva v různých státech. 7. Diagram poměru vý- čepní ceny piva k ceně výrobní v různých pivovar- ských zemích. 8. Seznam pivovarů obvodu komor- ního, které se nezúčastní kolektivní výstavy pivo- varské. 9. Úplná pokusná varna, sestávající z vy- stírací a scezovací kádě (8 hl) s dvojitým dnem. pro- pelerem, bronzovým dnem cedícím a se scezovac baterií na rychlou práci, pak z pánve (11 hl) na va- ření parou, zařízené též na vaření pod llakem neb ve vakuu, dvojité dno zřízeno i na chlazení vodou. Var- na dopouští vařiti dle kteréhokoliv systému a za ja- kýchkoliv nodmínek, 10. Sladinový filtr nejnovější konstrukce, na 150 kg sypání, dopouštějící práci jemncu moučkou, příp. i větším podílem surovin 11. Železná káď kvasná, opatřená glasurou Černého, obsahu 30 hl, průměru 1760 mm, výšky 1500 mm. 12. Železný ležácký sud, uvnitř emailovaný, obsnh 225 hl, s úplnou armalurou 13. Stroj k narážení obručl s pohonem ozubenými tyčemi. 14. Slad a cu- krovarské řizky, sušené ve vakuu (dr. Jar. Horno v Helešově).
Černý Slad Vara Horno Helešov kg mm
14 article
Korporace, úslavy a časopisy. Spolek pro průmysl pivovarský v královslví če ském vystavuje: Diagramy činnosti spolkové od z lažení r. 1873 do r. 1967. Společenstvo pražských sládků a Spolek vzá- jenmě se podporujících sladovníků vystavují diagra- mý pivovarů pražských ze stol. 18., z r. 1848 a z r- ku lelečního. Diagram, znázorňující činnost spolk sladovníků. Fotografie pivovarských reslaurací praž- ských, nynějších členů společenstva a výboru spolku sladovníků. Vydavstelstvo pivovarských časopisů „Kvas“ a „Bohmischer Bierbrauer“, zapsaná společnost s r- čením obmezeným, vystavuje: Pivovarské časopis „Kvas“ a „Bohmischer Bierbrauer“ a ostatní, svým nákladem vydanou literaturu „Pivovarské Listy“ a „Oest. Brauer- u. Hopřen zeitung“ vystavují: Veškeré ročníky českého listu od r 1883. Veškeré ročníky německého listu od roku 1887. Zvl. olisky podobizen vynikajících odborník pivovarských. „Sládek“, neodvlslý týdenník pivovarský, vysta- vuje: Publikace, vydané vlastním nákladem.
Brauer Hopřit Sládek výbor spolek sladovník Bohmischry Bierbrauer
15 article
První veřejná sladovnická škola v Praze vysta- vuje: Různé učebné pomůcky. Výzkumný ústav pro průmysl pivovarský v Pra- ze vystavuje: 1. Diagram 20leté činnosti výzkum ústavu 2. Diagram chem. složení pivovarských vod 3. Soli, obsažené v hl 12 význačných vod pivovar- ských. 4. Srovnávací řezy ječmenů původních, máče ných ve vodě a v 50procentním lihu. 5. Kalorimetri cké zkoušení bílkovin v zrně zkoumadlem Millono- vým. 6. Sbírku různých škůdců sýpek a jich vývo Praeparáty a zvětšené obrázky akvarelové. 7. Prae- parované chmele různých proveniencí. 8. Fotografie různých mikroorganismů 1: 5000. 9. Sbírka vpicho- vých a čárkových kulfur různých mikroorganismů 10. Sbírka obrovských kolonií různých mikroorga- nismů. 11. Ukázky blologických zkoušek vzduchua vody. 12. Postup připravy čisté kullury kvasnic. 13 Sbírka histarických pivních vah a různých cukre- měrů. 14. Disgram údajů různých saccharometrů příčin vadných údajů rak. norm. saccharometrů, 15 Vzory tepleměrů a cukroměrů na prodej. 16. Publi- kace výzkumného ústavu.
Praha
16 article
Sladovnická škola v Praze vystavuje: Rozkládac modul hvozdu s oddělenými lískami. Diagramy ná- vštěvy školy a rozšíření absolventů v zemích koruny české. Fotografické skupiny bývalých a nynějšícl členů kuratoria a sboru učitelského. Program školy a rozvrh učební. Ukázky školních dlagramů a sbírek
Praha
17 article
Výslava pivovari.
18 article
Bráník u Prahy. Společenský pivovar pražskýe sládků v Bráníku. Majitel: Akciová společnost. Var 125 a 150 hl. Výr.: 94.050 hl. Výr. sladu na prodej 30 vagonů. Zařízení parostrojní a elektrické. HP: 333 Osob 166. Založen r. 1900. Vystavuje: Plány a foto gralie závodu a vnitřního zařizení. Vzorky ječmene sladu, sladového květu a chmele. Brod Německý. Pravovárečné měšťanstvo v krái městě Německém Brodě. Majitel: Pravovárečné mě šťanstvo. Var: 90 až 100 hl. Výroba 28.275 hl. Za- řízení strotní. HP: 22. Osob 26. Založen roku 133 listinou krále Jana Lucemburského. Roku 1899 re- konstrukce sklepů, slavba kvasírny a lednic, roku 1900 stavba nové varny. Vystavuje: Obraz pivovaru 2 plány půdorysné. Diagramy o postupu výroby o roku 1875, o pohybu čistého jmění, o dani živnoslní a o vyplaceném várečném užitku. 20 fotogmafických snímků vnitřního zařízení. 2 lahve hnědé s vignetami „Ležák“ a „Granát“. 2 plochovky sladu českého a moravského. Buštěhtad. Pivovar c. a k. velkostatku Buště- hradu. Majitel: Nejvyšší soukromý císařský fond Var: 75 hl. Výroba: 21.266 hl. Zařízení strojní. 2 HP Osob 25. Založen roku 1632. V roce 1755 byl pivovar ten od vlašského stavitele A. Leragho ze základu přestavěn a v roce 1850 rozšířen. Do r. 1882 byl na ruční práci, teprve v tomto roce postaven parní stroj. Roku 1905 parní vaření zařízeno. Vy- stavuje: Vzorky ječmene, sladu a chmele. Popis a fotografie pivovaru. Popis pivovaru od jeho vzniku- Diagram ceny píva a surovin od roku 1680.
Jan lucemburský Ležák Granát A Lerag Bráník Praha německý Brod Vara Buštěhrad
19 article
. Duešek na výstavě. Výslava otevřen denně do 12. hodiny noční. Program: o 122 hod odpol. uvítání J. Ex. ministra dra. Františka Fiedlera v ústřední síni průmyslového paláce, o 9 hod. dopol. plnění reklamního balonu „Captif“, v 10 hodin jeho vzlet na prostranství před průmyslovým palácem. Od 10 do 12 hod. promenádní koncert ka- pely c. a k. pěš. pluku č. 75 na pergole za průmyslo- vým palácem. Ve 4 hod. odpol. populární koncert vý- stavního orchestru v koncertní síni. ſlídí dr. Vilém Zemánek. Pořad: 1. Wagner: Vstup hostí na Wart- burk z op. „Tannhäuser“. 2. Čajkovskij: Valčík z op Fugen Oněgin“. 3. Hlaváč: Lučinuška a chorovo pro smyč. orchestr. 4. Dvořák. Slovanské tance č.3 a 8. (I. řada). 5. Smelana: Ouvertura k op. „Prodan nevěsta“. 6. Tellam: „En Sourdine“. 7. Brahms Uherské tance č. 5. a 6. 8. Strauss: „Nad modrým Dunajem“, valčík, Od 4 hod. do 10 večer promenádní koncerty přeď průmyslovým palácem kapely c. a k. pěš. pluku č. 75, v dolejším hudebním paviloně ka- pely p. Heranna. O 5. hod. odpal. aeronautické hry na trávníku před průmyslovým palácem. V 7 hod- populární koncert výstavního orchestru v koncerin sini, Řídí p dr. Vilém Zemánek. Pořad: 1. Dvořák „Karneval“, ouvertura. 2. a) Newiadomski: „Ro legnij sie glosie“, b) „Otwóra Janku“, přednesesl Janina Cygařska 3. Saint-Saěns: „Danse macabre 4. a) Gricg: „Principessa“. b) Chochi: „Stornello“ přednese slečna Janina Cygaňska 5. a) Cui: Canta bile, b) Popper: Tamntella, přednese pan Artur Krá sa. 6. Nodbal: Polonésa z op. „Pohádky o Honzovi Od 9 do 10 hod. večer slavnostní osvětlení.
Fiedler doktor Zemánek Wagner Tannhäuser Čajkovský Valčík Fugen Oněgin Dvořák Brahms Strauss Cygaňska Popper Tamntell Artur krá Warta Dunaj Janin Cygařsko SaintSaěns Lučinuška Ena Sourdine kapela c Dansa macabre Otwóra Janek Polonésa z op
20 article
Koncert Emmy Destinnovy, král. pruské ko morní pěvkyně a čestného člena král. čes. zemského a Narodního divadla v Praze, koná se již zejtra o 7 hod. več. v koncertní síni. Proslulá umělkyně před- nese s průvodem orchestru nejprve arii ze Saint- Saěnsovy opery „Samson a Dalila“, jejíž tituln úloha patří k největším jejím výkonům, potom velkou arii Mařenky ze Smelanovy „Prodané nevěsty“. druhě části koncertu zpívati bude sl. Destinnov řadu uměleckých a národních písní s průvodem kla- víru. Výstavní orchestr kromě průvodu zpěvních číse sehraje ouverturu k Wagnerově opeře „Tannhäuser a Liszlovu 2. uherskou rhapsodii. O koncert jevís takový zájem, že do prodeje zbývá již jen několik ložových a parketových sedadel. Tyto doprodávat se budou dnes ježto hudební závody nejsou ole- vřeny, dopolodne od 10 do 12 hodin v kanceláři Če- ského filharmonického družstva na Václavském nám č. 53 a od 1/43. hod. odpol. do večera u pok ladny výslavní v kancertní síni. Zejíra budou vstupenky případně zbylé prodávány pouze do 1. hod. odpo v hudebních zavodech Fr. A. Urbánka, Mojmíra Úr bánka a Em. Wetzlera. . Druhý milion dvouhaléřů na stavbu druhé české školy Národní jednoty pošumavské roste lak utěšeně, že všeobecně věří se také v jeho dokonče ní. Obělavost česká dala si tu úkol, jež bodí všeobecný obdiv ciziny a spiní jej proto do posledního dvou- baléře. První čtvrtina druhého milionu sešla se v patnácti dnecha možno proto polovinu oče- kávati do svatého Václava. Musí však denně sejíti se nejméně 10.000 dvouhaléřů. Nových sloupkářů stále přibývá a staří z prvního milionu hlásí se jedenza
Destinnův Samson Dalila Wagnerův Tannhäuser A Urbánek Úr em Wetzler svatý Václav SaintSaěnsův Václavský já Francie Narodní divadlo v Praga Liszlův 2
21 article
druhým. Výslavní přídavek značně též přispěje, jak ukázali pp. úřadníci zemského výboru, k nimž při- družili se pp. úřadníci města Žižkova. Po samosprávě přijdou nyní úlady státní a nezůstanou níjak pozadu. První milion jest již vyrovnán a působí mohutným dojmem, jak svým obsahem lak vzpomínkou na ná- rodní kázeň, jež ho sebrala Je lu vídět, co do- kážeme, když všichni společně pra- cujemel . Na druhý milion dvouhaléřů na stavbu české školy Národní jednoty pošumavské (uprostřed levého křídla průmyslového paláce) sebráno bylo dne 11. zář. 10.692 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud 287.042 dvou- haléřů Celé sloupce zajistili dále: Při svatební hostině dne 30. srpna v restauraci Petzoldov ě v Praze —IlI. sebral inž. C. V. Zdobnický 10 K, Ph. Mag. Em. J. Blahník, lékárník a výrobce Cherolu od »Společnosti a kuželkářů mimo kartel« v Ml. Vožici 30 K (třetí až pátý sloupec), ze svatby p. prof. B. Malého v Praze—III. 10 K, záložní důstojníci, kadetí a aspi- ranti 102. pěš. pluku v Miloticích 13 K, při filharmo- nickém koncertu v České Třebové vybráno bylo dne 8. t. m. pp. St. Habermanem a Dubnem 15 K.
Mag em J Blahník Haberman Žižkov Praha Ili Milotice 13 K Český Třebová St Petzoldov Vožice 30 K
22 article
»Mistři pěvci« na »Plzeňce« na Smíchově 10 K ((řelí sloupec), Společnost »národních veleránů a veteránek“ v nádražní restauraci »u Koptíků« ve Svihově 10K 10 h, kuželkářů od »Kolášků« ve Vys. Mýtě 10 k. úřadníci komerčního oddělení ředitelství c. k. státních drah v Praze místo věnce zemřelému kol. i nspektoru Aloisu Jermanovi 35 K (tři sloupce), při výletě c. k. berních úřadníků z Karlína vybr al p. J. Vašata 10 K, studující z Olbrámovic a okolí zaslali čistý výnos z divadelního představení, pořádaného 30. m. m. v hostinci p. A. Šťastného 11 K, čeští úřadníci to- várny A. Kalla ve Šmideberku 10 K, mládenci v ho- stinci »u Heroldů« v Berouně 10 K, poštovní úřadníci v Praze 10 40 K (4 sloupce), kuželkáři z Dirné 10 K (4. sloupec), studentstvo novopacké 20 K (dva sloupce). hosté »hádavého stolu« u Ortů v Podmoklicích u Semil 10 K (třetí sloupec), stolní společnost »u Hrušků« v Koubkově ul. na Král. Vinohradech 10 K, sbírka z hostince p. Řeháka v Nové Vsi u Mor. Ostravy 7 K 8 b, česká společnost v hotelu »u růže« v Čes. Krumlově 25 K (dva sloupce), pp. Jan a Vladimín Siegl z Vrutice Kropáčové 10 K. Nejmenovaný 15 mk . Nezvaní pondeliuři. Jednou z atrakcí kar- nevalu bude projíždka pondoliérů na rybníku pod per- golou. Gondola předběhla karneval a spuštěna byla na klidnou hladinu rybníčku. Pokušení projíždky ne- odolalo několik číšníků z blízké pergole restaurace.
Koptík Jerman J Vašata A Šťastný A Kalla Ort Hruška Král Řehák Mor Jan Vladimín Siegl Smíchov 10 K Mýto Praha Karlín Olbrámovice Šmideberk 10 K Beroun Podmoklice Semily 10 K Koubkův ulice Vinohrady Ostrava Čes . Krumlov 25 K Vrutice Kropáč 10 K 35 K Dirný 10 K
23 article
Vesele čeřila vesla gondoly klidnou hladinu k nema- lému zděšení labutí. A kolem obecenstva jako před fontánou. V tom se zjevila na obzoru osoba pana předsedy zábavního výboru. Do gondolierů jako když střelí. Rázem bylo po radosti a plnou parou pluli ke břehu. O hrůzo, zatím zjištěno, že neobratným ma- něvrám veslařským padlo za oběť několik elektri- ekých žárovek, vroubících kraje rybníčku. Zavolána stráž, zjišťování nationale za asistence a posměchu výslavního rublika. Na konec propuštění v po nále- žitém zaplacení škody i — odpuštění! „. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá se u firmy A. Eichler. Praha, palác Generali Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný, . Sjezd rakouských ústavů pro zvelehování živností. Včera o 1/24. hod odpol. navštivili korpo- rativně výstavu účastníci sjezdu rakouských ústavů pro zvelebování živností. V ústřední síni průmyslo- vého paláce uvítáni byli presidentem výkonného vý- boru p. Léonem Bondym za přitomnosti člena vý- konného výbor p. J. Jirouska. Za srdečné uvkání odpověděl sekční šěf a president Spolku pro zvele- bování živností p. Exner. Potom odebrali se účast- níci sjezdu ke hromadné prohlídce výslavy. (Dokončení
A Eichler Léon Bondy J Jirousek Exner Praha Generali Václavský náměstí
24 article
OSLO Praha-II., Jungmannovo nám., 2 vystavuje v paviloně interiérů, dále zařízení v- stav, kanceláří Obch. komovy (statisti- cká, tarifní, vývozní at.), jakož i četných soukromých vystavovatelů. Telefon 3312. — 15800 . Výprava bezkonfes. dětí na výstavu. Spolek velných myslitelů „Augustin Smetana“ spolu s „Vol- nou myšlenkou“ pořádá ve středu dne 16. září vý- pravu bezkonfesních dělí v stáří od 5 let na výstavu. Rodiče dítek z Prahy a okolí se žádají aby do ne- děle učinili přihlášky v redakci „Volné Myšlenky- Vinohrady, Korunní tř. 6. Schůzka dětí vinohrad- ských, nuselských, vršovických atd. ve středu v re- dakci „Volně Myšlenky“ o 1. hod. odpol., ostatních pak před bianou výstavy o 2. hod. odpol. Pohostění a opafrování dětí, jakož i odevzdání jich rodičům bé- řou na sebe pořadatelé. Při přivádění děli je nutno, aby rodiče vykázali se legitimací některého spolku Volných myslitelů, anebo průkazem o své bezkonfesi .. Originální slavnostní labuli s použilím rost- lé, uměle provedené květinově dekorace poslavi u příležilosti kongresu Řišského svazu rakouských ho- stinských a hotelierů Ústřední spolek číšníků zejtra v ústřední síni průmyslového paláce na výslavě.- . O anlogenním spájení kovů acetonovým ply- nem (v lahvích) a kyslíkem bude na výstavišti v pa- vílonu čís. 42 (vedle pavilonu obchodu) firmy Aceto- nová společnost (plynové akumulátory) Josef Kol árský a spol., Praha, Král. Vinohrady. Čelakovského sady, č s. 432, v pondělí dne 14. a ve středu dne 16. t. n.
Jungmannův Augustin Smetan Josef Král Čelakovský Oslo Praha kongres Řišský svaz Acetonový společnost
25 title
FEUILLETON.
26 article Výstavní táčky.
Výstavní táčky. Bohu a finančnímu ministru výstavy žalo váno — jsou zlé časyl Opěvovali jsme sice měsíc vinobraní a bás- nili o záříjových krásných dnech, které zlatou sluneční záplavou zalijí promenády výstaviště. kde uvadající keře a stromoví budou hrát vše chny barvy, jako tuhle v Kašperských Horách z „Bohmerwaldbundu“ rozjíždějící se burši.. a zatím nadešlo počasí tak příjemné, že nanej- výš dal by se dobře na výstavě pouštět drak po případě v kalužinách lodičky! A tak to, prosím, máme vydržet do 17. října, kdy slavně jak ji otevirali, slavně ji bu dou zavírat. Zamžily se mi při tom pomyšlení oči. Považte — 17. října odtroubí o půlnoci silen: — patrně v nějaké mollové 4ópině, a vý- stava rozloučí se s životem jako na Sylvestr Starý rok... Ukrutným banketem, vlastně ja- kousi pohřební hostinou prý skončí, a pak za- vrou brány, docela tak, jako když za nebožtí- kem přirazí víko na rakvi. Přejel mě mráz! Mám trochu živou fanta- sii a hned si všechno předem představuji, jako bych byl na funuse jedním z pozůstalých. Živě slyším při pohřebním banketu vodopád řečí, po hnutých a tremolových... a teď, ano, pan pre sident Bondy na mě kývá, abych taky přece pro- mluvil! Vzpírám se a zdráhám, ale přítel Henry poo žebra mě šťouchá a že prý mně bude napovídat Tedy spouštím:
Bond Henry kašperský hora
27 article
„Slavné shromáždění! Meine Herrenl Nad čerstvým hrobem výslavy se chápu slova, ne snad proto, abych znova chválil ne- božku, jak přede mnou už jiní učinili, slovy tolik pochvalnými, že bych jiných nenašel! Má skrom- ná vzpomínka však platí její pěstounům a pří buzonstvu, oněm obělavcům, kteří bez nároků na odměnu i na dík... (Henry, netahej mě za šos!) věnovali jí své skromné... pardon vzácné síly, velmi drahý čas a jinou ještě péč o které snad ani nevím. Skutečně by bylo čirým nevděkem, kdyby v télo chvíli, kdy veškerá srdce měknou a otvi- rají se, nebylo vzpomenuto aspoň některých zá- sluh mužů, o výstavu zasloužilých. Myslím, že mluvím ze srdee všech novinářských zpravodajů výstavních, tlumočíme-li na prvním místě náš neskonalý dík za onu úžasnou, vůbec nedoceni telnou ochotu, s jakou nám vstříc vycházeno (Henry: .Nedělej germanismy — a nelži!) Ano. pánové, veřejně musím konstatovati, že všichm členové slavného výboru, i ti, kterým vlastně do nás nic nebylo, od počátku až do konce vý- stavy nás obletovali, jeden přes druhého dodá- vali nám zprávy, zejména šlo-li o důležitý se znam jmen osob, představených nějakému hod- nostovi. A denně dodávali nám bohatý materiál z výstavy pro noviny! Zvlášť vděčně vzpomí náme bezpříkladné jejich ochoty k tisku, když šlo o katastrofu při květinovém korsu a nféru s dělnickými lístky. Tehdy v pravém slova smy- slu dvéře si podávali do bursovní novinářské místnosti v restauraci u Kamenského, jen aby referáty naše byly co nejúplnějšíi
Henry Kamenský
28 article
konoknot oli
29 article
Vůbec jejich styk se zpravoduji výstavními byltak vzorný, že já sám musím prohlásiti, že bezpočtukráte — tuším dvakrát — od samébo ředitele výstavy jsem dostal pro noviny zprávy. (tenry: Nezapomeň katalogy?) Druhou, díkem zavazující nás věcí, byl znamenité, včasné vydání katalogů. Ještě byla výstava mokrá a už jsme měli v rukou gene rální katalog, z něhož okamžitě jsme si mohle utvořiti přehledný, zevrubný obrázek o všerh pavilonech a bohatství výstavním. Mobli jsme jen vzíti nůžky, stříhat a nechat rovnou sázet — tak nám katalogy usnadnily práci. Však nejen my, novináři, byli svrchovan spokojeni s otcovskou tou pěčí; také vystavova telé dozajista zašlou svou adresu díků, až s trochu z té kampaně pětiměsíční vzpamatuji. V prvě řadě to budou jistě páni hostinští s Ka menským v čele; nemohli si nikdy ani dosti vy- nachválit, jak jim účinně komitét vyšel vstřie. když chtěli trochu více hudby. Jen to řekli, už ji měli. Také jiní vyslavovafolě výbor velebí pr blahovůli, s jakou vykázal jim místa hned „na ráně“, a pak za dodatečnou, pouze v jejich zá jmu prováděnou péči s přeměřením vykázanýel Nebyl by můj dík za osoby, jež měly s vý borem co činiti, ani celý, kdybych neděkova srdečnými slovy také za výstavní dozorce. Osa tili jste je, pánové, krásnou, trvanlivou, teplou a praktickou uniformou, na které je zvláště těší valy lesklé knoflíky; dali jste jim přímo idcálni řád se spoustou důmyslných paragraíů, mezini miž zvláště cenným byl ten, kterým odnaučil se po obědě spát a po celý den kouřit! Co lidě asi peněz ušetřili a jak jsou vám vděční že nespaním po obědě neztloustli! Ze samé p svulenoa mist.
30 article
danosti za to, jak jsem z kruhů jejich slyšel málem by se byli poprali o čest, kdo tuhle př slavnostním průvodu má nésti před výborem lampšony ... (Henry: Ještě neděkoval's za publikum! Konečně, ale nikoliv na posledním místě nutno poděkovat za široké a nejširší vrstvy obe censtva. Nejdřív obecenstva německého, jemuž jako vůbec všude, nutno přednosť dáti. V uzmané své noblesse a příslovečné neutrúlnosti, výstavno výbor učinil vše možné i nemožné, aby v obvodu obebodní komory žijících sto tisíc Němců necí- tilo se stisněnými třemi máliony Čechů. Jenom rovnoprávně, ale Němcům přednost, aby se pan Titla nezlobil! Skutečně se podařilo této kulant- nosti výboru, že třebenický sultán nejen dovolil, nýbrž, jak známo, vřele scukmenovcům dopo- ručoval návštěvu výstavy. Měli jsme jich tu. bohudiky, dost, žádnému se, dvakrát bohudíky nic nestalo, ba ani žádný nebyl vyprovokovár českou písní. O to už se postaral laskavě d. Götzl, jenž v koncertní sini mimo jiné nám, ne- hudebnímu národu ukázal, jak je Wagner „übon Alles Neměl bych to ani vlastně napřed prozra- zovat, jaké překvapení výstavnímu výboruse chystá; ale je to venku: „Bund der Deutschen“ hodlá jmenovati celý komitét svým čestným čle nem bez prominutí tax . Díky české vořejnosti budou asi nejobsá hlejší! Jako nepatrný prvek její, předobře jsen eítil, co vše pro ni bylo vykonáno! Jen pro jej děti! Když na příklad přišly české děti z uza víraného, co tu o ně bylo péče! O všecinko pro ně se z výboru postarali, i u Náprstkovy lípy vody jim dali napit. (Henry nadšen: To je bá ječné!) A což teprve o nás dospělé, jak sevý
Henry Němec Čecho Titl Götzl Wagner Alles Náprstkův bund der Deutschen
31 article
bor staral! Když zvěděl, že na příklad dobře situovaní diurnisté chodí na výstavu na dělnické lístky, ihned zakročil a radši, s vlastní ztrátou zaved' listky spolkové... Všem přáním se vůbee s blahovůlí neskonalou vycházelo vstříe a stačí jenom vzpomenout těch krásných, nezapomenu- telných zábav, denně roztřásajících veselím smíehem celou výstavu. I v národním uvědo- mění se ukázal být výbor velikým. Nojen že po- volil haléřové sbírky na milion Pošumavské — on dokonce, jak jsem slyšel z čistého výnosu výstavy a sbírkou mezi členy komitétu jedna krychli milionem halérů vyplnil! (Henry zuřivě: Co to mluvíš?) A jak se zachoval k Sokolům, je přece taky dobře známo! Aby ušetřil jich kroj, byl ochoten jim půjčit uniformy dezorců. I v muličkostech byl nad míru k obecenstvu po- zorným! Když přišly ony chladné večery, rez- hodl se, byť i velkým nákladem, ohřívat ná- vštěvníky skoro donně Paimovými světýlky a ohňostrojem, Co posléz dovolil pak výstavnímu „Pegasu — to opravdu by nedovolil žádný domácí pán svému nájemníku! Vidím tu pány, kteří jako sv. Šobastián dali se přibít na prtanýř, jen aby se neřeklo, že jsou nedůtklivými proti kritice a satyře. (Henry: Prosím tě, už konči!) Do krajností, zkrátka, slavný komitét se pro výstavu oběloval! A jestliže snad — ne- pravím to určitě — někde něco vázle — inu . .. s výstavou je to tak jako se svatbou: po druhé už to jde vždycky lépe. Prázdním pohár a vo- lám výboru výstavy: Vivat, crescat, poreatl (Henry: Šmarja: Flor e a tl)
Henry Šmarja Flore e
32 title
Zevloun
Zevloun