2
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 253. ze dne 13. září 1908.
3
masthead
stava v Praze r. 1908.
Praha
4
article
Pivovarství na výstavě.
Pivovarství na výstavě.
Snad nejčeštějším průmyslem naším jest pivo
varstvi. Toto tvrzení jistě má platnost o pivovarství
pokud skllo má v obvodu obchodní a živnostensk
komory pražské a pokud jest zastoupeno na její vy-
stavě. O pivovarství napsal široce založenou a velrni
cennou studii pro výstavní katalog p. profesor Vla
dimír Čihák, přednosla Výzkumního ústavu pro
pivovarstvi v Čechách a redaktor technické části
ča sopisu „Kvas“.
Pivovarství komorního obvodu pražského — po-
dle zmíněné studie — tvoří význačnou část pivovar-
ství českého vůbec a vývoj jeho podává „in nuce“
obraz vývoje celého tohoho průmyslového odvětví
jehož výrobky mají vyniksýící místo na svělovém
trhu.
Od roku 1848 doznala výroba piva v Čechách
značných změn a netušeného zdokonalení, které sou-
visí s přeměnou výroby čistě řemeslné a empirick
ve výrobu převážně průmyslovou, opírající se o b-
hatě výsledky vědeckého bádání a zapťahující do
svých služeb všecky vymoženosti moderní techniky.
Vl
Čihák
Čechy
Výzkumní ústav pro pivovarstvi
5
article
Tuto přeměnu řemeslné práce v průmyslovou lze
popouditi do jisté míry z čísel výrobních. Počítajíce
— ač ne zcela výstižně a jen z nedostatku jiných
správnějších kriterií — za řemeslné závody všecky
ruční pivovary, shledáváme, že jejich výroba činila
v r. 1906-7 pouze 351.029 hl z 2,932.357 hl piva,
vyrobených v obvodu komorním, tedy jen 127%. Ao
tento malý zlomek se dělí 62 pivovary
Četné a značné změny ve výrobě piva pohybo-
valy se však ponejvíce ve směru technického zdoko-
nalení a zabezpečení výroby, kdežlo změnu zásadní,
holový převrat, po jehož dokonání byl celý další vý-
voj teprve možný, znamenal přechod od kvašení
svrchního ke spodnímu.
V roce 1848 stála výroba piva celkem ještě n
základdech, položených Poupětem, jehož refommá-
torské díle bylo tak veliké, že bylo zapotřebí plných
čtyřiceti lel, než bylo zcela ztráveno a než odpočatý
duch pokračoval na dráze dalšího vývoje. Věda vě-
novala v té době již své služby pivovarství, které
plným dechem čerpalo z prací Ballingových, přede-
vším z jeho studií o kvašení, jimž pevným a bezpeč-
ným podkladem se stal jeho cukroměr. V těchto letech
hlásil se již pokrok na všech stranách, volně sice,
jsko vše v tehdejších dobách, ale jistě a s úspěchem.
Poupě
Ballingův
6
article
Uplatňoval se zvláště ve dvou směrech, které se ci-
telně ddtýkaly dosuď plalných základních zásad vý-
roby a měly za následek změnu v chuti piva: staré,
kouřové hvozdy, valachy, počaly se nahražovati bi-
liáry, sušícími toplým vzduchem a volná přeměna
vrchního kvašení ve spodní, započalá v letech tli-
cátých, postupovala rychleji. Pivovary jaly se vařil
v zimě na spodní, v létě pak na svrchní. Úspěch
spodních piv byl tak dckonnilý, že pivovary zanechávaly
postupně svrchního kvašení vůbec a přešly úplně
ke spodnímu. Počálkem let sedmdesátých přestalu
nás poslední pivovar vařit na svrchní. Celý ohromný
převrat byl ve 30 letech tedy dokonán.
Důsledky toholo převralu objevily se ihned v r-
clu stavebním. Staré, primitivně zařizené závoly
nemohly ovšem vyhovovati podmínkám nové výroby.
byly prote o překot rekonstruovány; zvláště slavěny
studené spílky a ležácké sklepy s prostornými ledni-
cemi. Pivovar, který dosti rychle se neodhodlal k ta-
zové rekonstrukci, octl se na indexu odsouzených
k znrti. Současně slavilo i železo svůj vjezd do pivo-
varů. Kdežto v dřívějších závodech nebylo nijakého
předmělu z kovu krotně měděné pánve a ohřívač
vody, k nímž přistoupila později ještě i rmutová
pumpa a rourovody, stavěny nyní železné štoky
chledicí, pánve i kádě, zřizovány chladiče, mačkadla.
plováky a pod. Dosud však veškerá práce prováděna
ručně, proslředky co nejjednoduššími a v rozsahu
omezeném, tedy řemeslně. Velikého významu měle
proto zavedení strojního pehonu do pivovarské vý-
roby počátkem let šedesálých, neboť jím dán první
podklad nynější průmyslové velkovýroby. Práce par-
ního stroje užíváno z počátku ovšem jen v míře
valně omezené: k čerpání vody, pohonu karbovaček
pump ve várně a mlýnků.
7
article
Nová perioda vývoje naslala pivovarství zruše-
ním propinace, vázaného odbytu piva, v roce 1869
Volnost ve zřizování pivovarů měla za následek
vznik celé řady pivovarů nových, zviáště akciovýcl
a zakladatelská horečka v době t. zv. národohospo-
dářského rozkvětu před úpadkem 1873 zachvátil
ovšem i pivovarství. Četnými novostavbami podní-
cena činnost strojíren zvláště ve směru strojního
zdekonalení pivovarského zařizení. Zavládl nebývalý
ruch. Konslruovány stroje na čištění a třídění ječme-
ne, pračky, železné náduvníky, stavěny hvozdy růz-
ných nových souslav, zřizovány čistící a odkličovac
stroje na slad, transportéry a výtahy, zdokonalovány
šrotovníky, karbovačky a kypřidla mláta, zaváděne
vystěradla, sprchové chladiče atd. Dokladem, jak byl
tenkrát ruch intensivní, jsou i četné tehdejší snahy
a pokusy o řešení problému mechanického i pneuma-
tického sladovadla. (Urfus, Heindl, Hrubý, Gečmen.)
Jako speciální továrny na pivovarské stroje vynikly
tehdy firmy Novák Jahn, F. Ringhoffer, Noback
Fritze, Martinka a j. Jejich výrobky byly tak pro-
slulé a těšily se takové porěsti, že nejen ovládhly
úplně domácí trh, nýbrž i zařídily nesčetné pivovary
v cizině dle vzoru českého. Tenkráte už stály naše
strojírny v oboru pivovarském na výši doby
Nastala perioda stagnace, jako vždy po mohut
Urfus
Heindl
Hrubá
Gečmen
Novák Jahn
F Ringhoffer
Noback
Fritz
Martinek
8
article
nějším vypjelí. Zlišení tím nemilejší, že v sousednín
Německu obdivuhodná energie, vzpružená opojivým
vítězstvím na poli válečném a podporovaná vrozenou
bouževnatostí a vytrvalostí racy, hnala již veškerý
průmysl mohutným vývojem k obrovskému rozkvětu
jehož jsme svědky. Přirozeno, že i pivovarství, pod
porované při tom nízkou daní, bylo neseno vlnou
všeobecného rozmachu a že s chutí zdravého prů-
myslu kořistilo k svěmu zdokonalení ze všeho, c
moderní technika přinášela stále nového. Timn se
stalo, že kolem let osmdesálých přesunulo se těžíště
pivovarského pokroku technického od nás přes se-
verní hranici a nutno, bohužel, konstatcvali, že ve-
škerý další technický rozvoj u nás děje se od té doby
pod vlivem cizích pokroků, pod vlivem výsledků ci-
zího ducha tvůrčího.
V letech osmdesátých zaznamenáváme tři veliké
pokroky ve výrohě piva: zimotvorné stroje, vaření
piva parou a především čisté kvasnice. Vynálezy
těmi, k nimž druží se zavedení vědecké tochnické
kontroly do výroby, dokonána jest přeměna řemesln
výroby v průmyslovou. Umělé chlazení zabezpečuje
nezbytné nízké teploty a chrání výrobu piva před
vozmary přírody, vařením parou dociluje se úspor
paliva a přesnější práce a čistými kvasnicemi Hanse-
novými ovládá se dnes výroba značnou měrou v čá-
sti nejchoulostivější, ve kvašení, kde dříve pracovalo
se slepě a rozhodovala více méně pouhá náhoda
První umělé chlazení, stroji cizími, zavedl pokroku-
milovný sládek dr. Urban roku 1884; trvalo všal
několik let, nežli si novola prorazila cestu do našich
větších závodů, načež pok rychle pokračovala, za
podpary našich předních strojíren, které se na vý-
robu těchlo strojů dle cizích patentů záhy zařídily.
Hans
doktor
Urban
Německo
9
article
Ačkoliv o olázce vaření parou bylo u nás dříve
horlivě pracováno (pražský sládek Vanka je zařídi
již v roce 1846 a Gassauer od roku 1847 též zaved
páru do celé řady pivovarů dle svého důmyslněho
způsobu), přece se neudrželo z příčin podstatných
Teprve v letech osmdesátých a zvláště v devadesá-
tých nabylo vaření parou v nové dokonalé podobě
obecného rozšíření, když bylo vitězně překonalo čel-
né námitky, které se proti němu činily. Dnes jest
otázka tato delinitivně rozhodnuta ve prospěch páry.
nebať zkušenosti ukázaly nepochybně, že lze jeji
pomocí vyrobiti pivo stejně dokonalé, jako přímým
ohněm. Na lomto výsledku mají strujírny naše zá.
služný podíl.
Otázka čistých kvasnic nalezla u nás sice záhy
povšimnutí, nedošla však dosud náležilého, hluho-
kého pochopení, jského zasluhuje. Přičiněním praž-
ského výzkumného ústavu pivovarského zkousely
v prvních letech mnohé závody vypěstovati si vlastní
typy kvasnic, leč snahy ty nevedly k trvalým vý-
sledkům a tak zříme, že naše pivovary pracují dnes
stále ještě s kvasnicemi, kupovanými z jiných pivo-
varů, valnou většinou cizozemských. V komernín
obvodu pěstuje si v propagačních přístrojích sve
kvasnice jedině akcionářský pivovar smichovský
a sice od r. 1900, a teprve letos přidružil se k němu
pivovar holešovický. Čtvrt století po objevu Hanse
nově výsledek zajisté hubený
Vedle těchto fundamentálních pokroků jest ovšen
ještě celá řada změn a zdokonalení menšího význs
mu, jež převzali jsme rovněž z ciziny.
Vanek
Hans
Gassauer
ský výzkumný ústav pivovarský zkouset
10
article
Tak v lelech osmdesátých zavedena k nám fil-
trace piva, která v některých směrech poskytuje
mnohé výhody, ale v jiném ohledu přece zas ne
znamená, zvláště pro naše česká piva, technický
pokrok Ač otázka filru z počátku mnohde narazila
na odpor, přece nabyly filtry záhy všechecného rez-
šíření. Německý průmysl strojnický, který se věc
čile chopil a v čelných systémech ji během let př
vedl k dokonalosti, nalezl v našich pivovarech odby
tiště bez konkurence, nebot domáci napodobeniny
cizích vzorů se neosvědčily. A za liltry nalezlys
cestu do našich pivovarů všecky ty cizí přístroje po
mocné, jimiž vyzhrojena jest dnes moderni stáčíra
strojní pračky na filtrační hmotu, řidiče tlaku, kom
přesory vzduchu, isoparomelrické přístrcje na stáčen
piva atdl. V pomocné službě pivovarské osvědčují s
velmi dobře lisy na kaly a stažky, strojni požahova
čky, sušárny na mlálo a j
Ze stručného nárysu vývoje jest zřejmý veliký
pokrak, klerý naěe pivovarství učinilo prodtenín
krátkých lel. Pokrok ten stal se ve znamehí zlevněn
výroby, zmeušení nákladů režijních a hespodárnějš
práce. Jeví se přirozeně ve vzniku a vzrůstu velikých
technicky i finančně bohatě vyzbrojených závodů
ve stálém zániku a umírání závodů malých. Pra žské
pivovarství, zastoupeně ještě v roce 1848 45 pivo
vary, neutrpělo zajisté nijak na své výborné pověsti
ale dnes representuje je vedle malých jen zbytko
staré slávy (a zámožnosti!), vedle pamětníků staréhu
počestného řemesla, především lada nových velkých
továren na pivo. Ačkoli výroba piva stoupla od roku
1848 z 595 437 na 2,932 357 hl v race 1906-7, přece
počet pivovarů klesl se 309 na 155.
357
11
article
Dnešním stavem není ovšem technický pokrak
u konce. Pohlédneme-li do zemí, kde pivovarství jes
vyspělejší a technicky pokročilejší, shledáváme, že
jest celá řada nových, po léta osvědčených vynálezů.
které jsou u nás dosud bez povšimnuli a vidíme, jalk
úsilovně a horlivě se pracuje v nových zase směrech
na dalším pokroku. Není pochybnosti, že pomery
zvláště pak otázka dělnická, povedou i u nás rych-
lým krokem k dalším a vážným změnám vzdor vy
stovenému konservativismu, jenž naše kruhy ovládá
Proto přijde jistě doba, kdy ocemí se náležitě pneu
12
article
matické sladovadlo (dva Gallandovy bubny, posla-
veně drem. Urbanem na zkoušku roku 1891, prac
valy jen krátkou dobu), kdy sáhne se k různým úpra-
vám scezovací kádě za účelem rychlejší práce a do-
konalejšího výtěžku ze sladu, nebo spíše už k sladi-
novému filíru, kdy odstraní se otevřeně chladicí stoky
věnuje se pozornost i jinému materiálu na kádě a sudy
než jest dřevo, a kdy stroj nahradí lidskou práci i př
mytí sudů, utužování obručí, dopravě atd. Toho vše-
ho dnes ještě u nás nemáme, ale jistě se dočkáme
Někdo řekne, že jsme konečně ve výhodě: jinde dě-
lají nákladné zkaušky a pokusy, my pak sáháme jen
k věcem hotovým, vyzkoušeným, zdokonaleným
osvědčeným. Že za pár let teprv? Co na tom? P-
hodlné zalízení. Ale vedení, které jsme druhdy měl
ve věcech pivovarských, jest to tam. Pokrok pivovar-
ský nemá zřídlo u nás, kulháme v mnohém za cizi-
nou, bohudíky ale nikdy v jakosti svého výrobku
který stojí stále na výši, vítězně jde dále světem
stkví se stále jako toužený ideál nejvíce právě těm
kteří ve výhni žhavého úsili marně kují jeho napodo-
beninu!
Výslava pivovarská jest umístěna v pavilonu po-
travin a požívatin. Valná většina, ne-li vše-
chny, pivovarů ovšem jest zastoupena na výstavě
přímno svým výrobkem buď v samostatných ropre-
sentačních restauracích nebo v ochutnávárnách.
Gallandův
Urban
13
article
Kolektivní výslava pivovanská.
Výstava, uspoládaná zvláštním organisačním
výberem, obsahuje nejen exposici pivovarů, nýbrž
i surovin, polotovarů, strojů a pomocných látek.
Organisační výber pivovarské výstavy
vystavuje
1. Mapy pivovarů komorního obvodu r. 1848
1908. 2. Diagram významu pivovarství komorního
obvodu srovnáním s pivovarstvím zemí koruny če-
ské a ostatních zemí rakouských. 3. Dingram národo
hospodářského významu pivovarství komorního ob
vodu. 4. Diagram pivovarů dle skupin majetkových,
dle strojního zařízení a dle způsobu zjišťování daně.
5. Diagram daní, výrobních a výčepních nákladů.
znázerněných v ceně 1 lilru piva. 6. Dlagram zda-
nění piva v různých státech. 7. Diagram poměru vý-
čepní ceny piva k ceně výrobní v různých pivovar-
ských zemích. 8. Seznam pivovarů obvodu komor-
ního, které se nezúčastní kolektivní výstavy pivo-
varské. 9. Úplná pokusná varna, sestávající z vy-
stírací a scezovací kádě (8 hl) s dvojitým dnem. pro-
pelerem, bronzovým dnem cedícím a se scezovac
baterií na rychlou práci, pak z pánve (11 hl) na va-
ření parou, zařízené též na vaření pod llakem neb ve
vakuu, dvojité dno zřízeno i na chlazení vodou. Var-
na dopouští vařiti dle kteréhokoliv systému a za ja-
kýchkoliv nodmínek, 10. Sladinový filtr nejnovější
konstrukce, na 150 kg sypání, dopouštějící práci
jemncu moučkou, příp. i větším podílem surovin
11. Železná káď kvasná, opatřená glasurou Černého,
obsahu 30 hl, průměru 1760 mm, výšky 1500 mm.
12. Železný ležácký sud, uvnitř emailovaný, obsnh
225 hl, s úplnou armalurou 13. Stroj k narážení
obručl s pohonem ozubenými tyčemi. 14. Slad a cu-
krovarské řizky, sušené ve vakuu (dr. Jar. Horno
v Helešově).
Černý
Slad
Vara
Horno
Helešov
kg
mm
14
article
Korporace, úslavy a časopisy.
Spolek pro průmysl pivovarský v královslví če
ském vystavuje: Diagramy činnosti spolkové od z
lažení r. 1873 do r. 1967.
Společenstvo pražských sládků a Spolek vzá-
jenmě se podporujících sladovníků vystavují diagra-
mý pivovarů pražských ze stol. 18., z r. 1848 a z r-
ku lelečního. Diagram, znázorňující činnost spolk
sladovníků. Fotografie pivovarských reslaurací praž-
ských, nynějších členů společenstva a výboru spolku
sladovníků.
Vydavstelstvo pivovarských časopisů „Kvas“ a
„Bohmischer Bierbrauer“, zapsaná společnost s r-
čením obmezeným, vystavuje: Pivovarské časopis
„Kvas“ a „Bohmischer Bierbrauer“ a ostatní, svým
nákladem vydanou literaturu
„Pivovarské Listy“ a „Oest. Brauer- u. Hopřen
zeitung“ vystavují: Veškeré ročníky českého listu
od r 1883. Veškeré ročníky německého listu od roku
1887. Zvl. olisky podobizen vynikajících odborník
pivovarských.
„Sládek“, neodvlslý týdenník pivovarský, vysta-
vuje: Publikace, vydané vlastním nákladem.
Brauer
Hopřit
Sládek
výbor spolek sladovník
Bohmischry Bierbrauer
15
article
První veřejná sladovnická škola v Praze vysta-
vuje: Různé učebné pomůcky.
Výzkumný ústav pro průmysl pivovarský v Pra-
ze vystavuje: 1. Diagram 20leté činnosti výzkum
ústavu 2. Diagram chem. složení pivovarských vod
3. Soli, obsažené v hl 12 význačných vod pivovar-
ských. 4. Srovnávací řezy ječmenů původních, máče
ných ve vodě a v 50procentním lihu. 5. Kalorimetri
cké zkoušení bílkovin v zrně zkoumadlem Millono-
vým. 6. Sbírku různých škůdců sýpek a jich vývo
Praeparáty a zvětšené obrázky akvarelové. 7. Prae-
parované chmele různých proveniencí. 8. Fotografie
různých mikroorganismů 1: 5000. 9. Sbírka vpicho-
vých a čárkových kulfur různých mikroorganismů
10. Sbírka obrovských kolonií různých mikroorga-
nismů. 11. Ukázky blologických zkoušek vzduchua
vody. 12. Postup připravy čisté kullury kvasnic. 13
Sbírka histarických pivních vah a různých cukre-
měrů. 14. Disgram údajů různých saccharometrů
příčin vadných údajů rak. norm. saccharometrů, 15
Vzory tepleměrů a cukroměrů na prodej. 16. Publi-
kace výzkumného ústavu.
Praha
16
article
Sladovnická škola v Praze vystavuje: Rozkládac
modul hvozdu s oddělenými lískami. Diagramy ná-
vštěvy školy a rozšíření absolventů v zemích koruny
české. Fotografické skupiny bývalých a nynějšícl
členů kuratoria a sboru učitelského. Program školy
a rozvrh učební. Ukázky školních dlagramů a sbírek
Praha
17
article
Výslava pivovari.
18
article
Bráník u Prahy. Společenský pivovar pražskýe
sládků v Bráníku. Majitel: Akciová společnost. Var
125 a 150 hl. Výr.: 94.050 hl. Výr. sladu na prodej
30 vagonů. Zařízení parostrojní a elektrické. HP: 333
Osob 166. Založen r. 1900. Vystavuje: Plány a foto
gralie závodu a vnitřního zařizení. Vzorky ječmene
sladu, sladového květu a chmele.
Brod Německý. Pravovárečné měšťanstvo v krái
městě Německém Brodě. Majitel: Pravovárečné mě
šťanstvo. Var: 90 až 100 hl. Výroba 28.275 hl. Za-
řízení strotní. HP: 22. Osob 26. Založen roku 133
listinou krále Jana Lucemburského. Roku 1899 re-
konstrukce sklepů, slavba kvasírny a lednic, roku
1900 stavba nové varny. Vystavuje: Obraz pivovaru
2 plány půdorysné. Diagramy o postupu výroby o
roku 1875, o pohybu čistého jmění, o dani živnoslní
a o vyplaceném várečném užitku. 20 fotogmafických
snímků vnitřního zařízení. 2 lahve hnědé s vignetami
„Ležák“ a „Granát“. 2 plochovky sladu českého a
moravského.
Buštěhtad. Pivovar c. a k. velkostatku Buště-
hradu. Majitel: Nejvyšší soukromý císařský fond
Var: 75 hl. Výroba: 21.266 hl. Zařízení strojní. 2
HP Osob 25. Založen roku 1632. V roce 1755 byl
pivovar ten od vlašského stavitele A. Leragho ze
základu přestavěn a v roce 1850 rozšířen. Do r. 1882
byl na ruční práci, teprve v tomto roce postaven
parní stroj. Roku 1905 parní vaření zařízeno. Vy-
stavuje: Vzorky ječmene, sladu a chmele. Popis a
fotografie pivovaru. Popis pivovaru od jeho vzniku-
Diagram ceny píva a surovin od roku 1680.
Jan lucemburský
Ležák
Granát
A Lerag
Bráník
Praha
německý Brod
Vara
Buštěhrad
19
article
. Duešek na výstavě. Výslava otevřen
denně do 12. hodiny noční. Program: o 122
hod odpol. uvítání J. Ex. ministra dra. Františka
Fiedlera v ústřední síni průmyslového paláce, o 9
hod. dopol. plnění reklamního balonu „Captif“, v 10
hodin jeho vzlet na prostranství před průmyslovým
palácem. Od 10 do 12 hod. promenádní koncert ka-
pely c. a k. pěš. pluku č. 75 na pergole za průmyslo-
vým palácem. Ve 4 hod. odpol. populární koncert vý-
stavního orchestru v koncertní síni. ſlídí dr. Vilém
Zemánek. Pořad: 1. Wagner: Vstup hostí na Wart-
burk z op. „Tannhäuser“. 2. Čajkovskij: Valčík z op
Fugen Oněgin“. 3. Hlaváč: Lučinuška a chorovo
pro smyč. orchestr. 4. Dvořák. Slovanské tance č.3
a 8. (I. řada). 5. Smelana: Ouvertura k op. „Prodan
nevěsta“. 6. Tellam: „En Sourdine“. 7. Brahms
Uherské tance č. 5. a 6. 8. Strauss: „Nad modrým
Dunajem“, valčík, Od 4 hod. do 10 večer promenádní
koncerty přeď průmyslovým palácem kapely c. a k.
pěš. pluku č. 75, v dolejším hudebním paviloně ka-
pely p. Heranna. O 5. hod. odpal. aeronautické hry
na trávníku před průmyslovým palácem. V 7 hod-
populární koncert výstavního orchestru v koncerin
sini, Řídí p dr. Vilém Zemánek. Pořad: 1. Dvořák
„Karneval“, ouvertura. 2. a) Newiadomski: „Ro
legnij sie glosie“, b) „Otwóra Janku“, přednesesl
Janina Cygařska 3. Saint-Saěns: „Danse macabre
4. a) Gricg: „Principessa“. b) Chochi: „Stornello“
přednese slečna Janina Cygaňska 5. a) Cui: Canta
bile, b) Popper: Tamntella, přednese pan Artur Krá
sa. 6. Nodbal: Polonésa z op. „Pohádky o Honzovi
Od 9 do 10 hod. večer slavnostní osvětlení.
Fiedler
doktor
Zemánek
Wagner
Tannhäuser
Čajkovský
Valčík
Fugen Oněgin
Dvořák
Brahms
Strauss
Cygaňska
Popper
Tamntell
Artur
krá
Warta
Dunaj
Janin Cygařsko
SaintSaěns
Lučinuška
Ena Sourdine
kapela c
Dansa macabre
Otwóra Janek
Polonésa z op
20
article
Koncert Emmy Destinnovy, král. pruské ko
morní pěvkyně a čestného člena král. čes. zemského
a Narodního divadla v Praze, koná se již zejtra o 7
hod. več. v koncertní síni. Proslulá umělkyně před-
nese s průvodem orchestru nejprve arii ze Saint-
Saěnsovy opery „Samson a Dalila“, jejíž tituln
úloha patří k největším jejím výkonům, potom velkou
arii Mařenky ze Smelanovy „Prodané nevěsty“.
druhě části koncertu zpívati bude sl. Destinnov
řadu uměleckých a národních písní s průvodem kla-
víru. Výstavní orchestr kromě průvodu zpěvních číse
sehraje ouverturu k Wagnerově opeře „Tannhäuser
a Liszlovu 2. uherskou rhapsodii. O koncert jevís
takový zájem, že do prodeje zbývá již jen několik
ložových a parketových sedadel. Tyto doprodávat
se budou dnes ježto hudební závody nejsou ole-
vřeny, dopolodne od 10 do 12 hodin v kanceláři Če-
ského filharmonického družstva na Václavském nám
č. 53 a od 1/43. hod. odpol. do večera u pok ladny
výslavní v kancertní síni. Zejíra budou vstupenky
případně zbylé prodávány pouze do 1. hod. odpo
v hudebních zavodech Fr. A. Urbánka, Mojmíra Úr
bánka a Em. Wetzlera.
. Druhý milion dvouhaléřů na stavbu druhé
české školy Národní jednoty pošumavské roste lak
utěšeně, že všeobecně věří se také v jeho dokonče ní.
Obělavost česká dala si tu úkol, jež bodí všeobecný
obdiv ciziny a spiní jej proto do posledního dvou-
baléře. První čtvrtina druhého milionu sešla se
v patnácti dnecha možno proto polovinu oče-
kávati do svatého Václava. Musí však denně sejíti se
nejméně 10.000 dvouhaléřů. Nových sloupkářů stále
přibývá a staří z prvního milionu hlásí se jedenza
Destinnův
Samson
Dalila
Wagnerův
Tannhäuser
A Urbánek
Úr
em
Wetzler
svatý Václav
SaintSaěnsův
Václavský já
Francie
Narodní divadlo v Praga
Liszlův 2
21
article
druhým. Výslavní přídavek značně též přispěje, jak
ukázali pp. úřadníci zemského výboru, k nimž při-
družili se pp. úřadníci města Žižkova. Po samosprávě
přijdou nyní úlady státní a nezůstanou níjak pozadu.
První milion jest již vyrovnán a působí mohutným
dojmem, jak svým obsahem lak vzpomínkou na ná-
rodní kázeň, jež ho sebrala Je lu vídět, co do-
kážeme, když všichni společně pra-
cujemel
. Na druhý milion dvouhaléřů na stavbu české
školy Národní jednoty pošumavské (uprostřed levého
křídla průmyslového paláce) sebráno bylo dne 11. zář.
10.692 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud 287.042 dvou-
haléřů Celé sloupce zajistili dále: Při svatební hostině
dne 30. srpna v restauraci Petzoldov ě v Praze —IlI.
sebral inž. C. V. Zdobnický 10 K, Ph. Mag. Em. J.
Blahník, lékárník a výrobce Cherolu od »Společnosti
a kuželkářů mimo kartel« v Ml. Vožici 30 K (třetí
až pátý sloupec), ze svatby p. prof. B. Malého
v Praze—III. 10 K, záložní důstojníci, kadetí a aspi-
ranti 102. pěš. pluku v Miloticích 13 K, při filharmo-
nickém koncertu v České Třebové vybráno bylo dne
8. t. m. pp. St. Habermanem a Dubnem 15 K.
Mag
em
J Blahník
Haberman
Žižkov
Praha
Ili
Milotice 13 K
Český Třebová
St
Petzoldov
Vožice 30 K
22
article
»Mistři pěvci« na »Plzeňce« na Smíchově 10 K ((řelí
sloupec), Společnost »národních veleránů a veteránek“
v nádražní restauraci »u Koptíků« ve Svihově 10K
10 h, kuželkářů od »Kolášků« ve Vys. Mýtě 10 k.
úřadníci komerčního oddělení ředitelství c. k. státních
drah v Praze místo věnce zemřelému kol. i nspektoru
Aloisu Jermanovi 35 K (tři sloupce), při výletě c. k.
berních úřadníků z Karlína vybr al p. J. Vašata 10 K,
studující z Olbrámovic a okolí zaslali čistý výnos
z divadelního představení, pořádaného 30. m. m.
v hostinci p. A. Šťastného 11 K, čeští úřadníci to-
várny A. Kalla ve Šmideberku 10 K, mládenci v ho-
stinci »u Heroldů« v Berouně 10 K, poštovní úřadníci
v Praze 10 40 K (4 sloupce), kuželkáři z Dirné 10 K
(4. sloupec), studentstvo novopacké 20 K (dva sloupce).
hosté »hádavého stolu« u Ortů v Podmoklicích u Semil
10 K (třetí sloupec), stolní společnost »u Hrušků«
v Koubkově ul. na Král. Vinohradech 10 K, sbírka
z hostince p. Řeháka v Nové Vsi u Mor. Ostravy
7 K 8 b, česká společnost v hotelu »u růže« v Čes.
Krumlově 25 K (dva sloupce), pp. Jan a Vladimín
Siegl z Vrutice Kropáčové 10 K. Nejmenovaný 15 mk
. Nezvaní pondeliuři. Jednou z atrakcí kar-
nevalu bude projíždka pondoliérů na rybníku pod per-
golou. Gondola předběhla karneval a spuštěna byla
na klidnou hladinu rybníčku. Pokušení projíždky ne-
odolalo několik číšníků z blízké pergole restaurace.
Koptík
Jerman
J Vašata
A Šťastný
A Kalla
Ort
Hruška
Král
Řehák
Mor
Jan
Vladimín Siegl
Smíchov 10 K
Mýto
Praha
Karlín
Olbrámovice
Šmideberk 10 K
Beroun
Podmoklice
Semily 10 K
Koubkův ulice
Vinohrady
Ostrava
Čes . Krumlov 25 K
Vrutice Kropáč 10 K
35 K
Dirný 10 K
23
article
Vesele čeřila vesla gondoly klidnou hladinu k nema-
lému zděšení labutí. A kolem obecenstva jako před
fontánou. V tom se zjevila na obzoru osoba pana
předsedy zábavního výboru. Do gondolierů jako když
střelí. Rázem bylo po radosti a plnou parou pluli ke
břehu. O hrůzo, zatím zjištěno, že neobratným ma-
něvrám veslařským padlo za oběť několik elektri-
ekých žárovek, vroubících kraje rybníčku. Zavolána
stráž, zjišťování nationale za asistence a posměchu
výslavního rublika. Na konec propuštění v po nále-
žitém zaplacení škody i — odpuštění!
„. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá se
u firmy A. Eichler. Praha, palác Generali
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný,
. Sjezd rakouských ústavů pro zvelehování
živností. Včera o 1/24. hod odpol. navštivili korpo-
rativně výstavu účastníci sjezdu rakouských ústavů
pro zvelebování živností. V ústřední síni průmyslo-
vého paláce uvítáni byli presidentem výkonného vý-
boru p. Léonem Bondym za přitomnosti člena vý-
konného výbor p. J. Jirouska. Za srdečné uvkání
odpověděl sekční šěf a president Spolku pro zvele-
bování živností p. Exner. Potom odebrali se účast-
níci sjezdu ke hromadné prohlídce výslavy.
(Dokončení
A Eichler
Léon Bondy
J Jirousek
Exner
Praha
Generali Václavský náměstí
24
article
OSLO
Praha-II., Jungmannovo nám., 2
vystavuje
v paviloně interiérů, dále zařízení v-
stav, kanceláří Obch. komovy (statisti-
cká, tarifní, vývozní at.), jakož i
četných soukromých vystavovatelů.
Telefon 3312. — 15800
. Výprava bezkonfes. dětí na výstavu. Spolek
velných myslitelů „Augustin Smetana“ spolu s „Vol-
nou myšlenkou“ pořádá ve středu dne 16. září vý-
pravu bezkonfesních dělí v stáří od 5 let na výstavu.
Rodiče dítek z Prahy a okolí se žádají aby do ne-
děle učinili přihlášky v redakci „Volné Myšlenky-
Vinohrady, Korunní tř. 6. Schůzka dětí vinohrad-
ských, nuselských, vršovických atd. ve středu v re-
dakci „Volně Myšlenky“ o 1. hod. odpol., ostatních
pak před bianou výstavy o 2. hod. odpol. Pohostění
a opafrování dětí, jakož i odevzdání jich rodičům bé-
řou na sebe pořadatelé. Při přivádění děli je nutno,
aby rodiče vykázali se legitimací některého spolku
Volných myslitelů, anebo průkazem o své bezkonfesi
.. Originální slavnostní labuli s použilím rost-
lé, uměle provedené květinově dekorace poslavi u
příležilosti kongresu Řišského svazu rakouských ho-
stinských a hotelierů Ústřední spolek číšníků zejtra
v ústřední síni průmyslového paláce na výslavě.-
. O anlogenním spájení kovů acetonovým ply-
nem (v lahvích) a kyslíkem bude na výstavišti v pa-
vílonu čís. 42 (vedle pavilonu obchodu) firmy Aceto-
nová společnost (plynové akumulátory) Josef Kol árský
a spol., Praha, Král. Vinohrady. Čelakovského sady,
č s. 432, v pondělí dne 14. a ve středu dne 16. t. n.
Jungmannův
Augustin Smetan
Josef
Král
Čelakovský
Oslo
Praha
kongres Řišský svaz
Acetonový společnost
26
article
Výstavní táčky.
Výstavní táčky.
Bohu a finančnímu ministru výstavy žalo
váno — jsou zlé časyl
Opěvovali jsme sice měsíc vinobraní a bás-
nili o záříjových krásných dnech, které zlatou
sluneční záplavou zalijí promenády výstaviště.
kde uvadající keře a stromoví budou hrát vše
chny barvy, jako tuhle v Kašperských Horách
z „Bohmerwaldbundu“ rozjíždějící se burši..
a zatím nadešlo počasí tak příjemné, že nanej-
výš dal by se dobře na výstavě pouštět drak
po případě v kalužinách lodičky!
A tak to, prosím, máme vydržet do 17.
října, kdy slavně jak ji otevirali, slavně ji bu
dou zavírat.
Zamžily se mi při tom pomyšlení oči.
Považte — 17. října odtroubí o půlnoci
silen: — patrně v nějaké mollové 4ópině, a vý-
stava rozloučí se s životem jako na Sylvestr
Starý rok... Ukrutným banketem, vlastně ja-
kousi pohřební hostinou prý skončí, a pak za-
vrou brány, docela tak, jako když za nebožtí-
kem přirazí víko na rakvi.
Přejel mě mráz! Mám trochu živou fanta-
sii a hned si všechno předem představuji, jako
bych byl na funuse jedním z pozůstalých. Živě
slyším při pohřebním banketu vodopád řečí, po
hnutých a tremolových... a teď, ano, pan pre
sident Bondy na mě kývá, abych taky přece pro-
mluvil!
Vzpírám se a zdráhám, ale přítel Henry poo
žebra mě šťouchá a že prý mně bude napovídat
Tedy spouštím:
Bond
Henry
kašperský hora
27
article
„Slavné shromáždění! Meine Herrenl
Nad čerstvým hrobem výslavy se chápu
slova, ne snad proto, abych znova chválil ne-
božku, jak přede mnou už jiní učinili, slovy tolik
pochvalnými, že bych jiných nenašel! Má skrom-
ná vzpomínka však platí její pěstounům a pří
buzonstvu, oněm obělavcům, kteří bez nároků
na odměnu i na dík... (Henry, netahej mě za
šos!) věnovali jí své skromné... pardon
vzácné síly, velmi drahý čas a jinou ještě péč
o které snad ani nevím.
Skutečně by bylo čirým nevděkem, kdyby
v télo chvíli, kdy veškerá srdce měknou a otvi-
rají se, nebylo vzpomenuto aspoň některých zá-
sluh mužů, o výstavu zasloužilých. Myslím, že
mluvím ze srdee všech novinářských zpravodajů
výstavních, tlumočíme-li na prvním místě náš
neskonalý dík za onu úžasnou, vůbec nedoceni
telnou ochotu, s jakou nám vstříc vycházeno
(Henry: .Nedělej germanismy — a nelži!) Ano.
pánové, veřejně musím konstatovati, že všichm
členové slavného výboru, i ti, kterým vlastně
do nás nic nebylo, od počátku až do konce vý-
stavy nás obletovali, jeden přes druhého dodá-
vali nám zprávy, zejména šlo-li o důležitý se
znam jmen osob, představených nějakému hod-
nostovi. A denně dodávali nám bohatý materiál
z výstavy pro noviny! Zvlášť vděčně vzpomí
náme bezpříkladné jejich ochoty k tisku, když
šlo o katastrofu při květinovém korsu a nféru
s dělnickými lístky. Tehdy v pravém slova smy-
slu dvéře si podávali do bursovní novinářské
místnosti v restauraci u Kamenského, jen aby
referáty naše byly co nejúplnějšíi
Henry
Kamenský
29
article
Vůbec jejich styk se zpravoduji výstavními
byltak vzorný, že já sám musím prohlásiti, že
bezpočtukráte — tuším dvakrát — od samébo
ředitele výstavy jsem dostal pro noviny zprávy.
(tenry: Nezapomeň katalogy?)
Druhou, díkem zavazující nás věcí, byl
znamenité, včasné vydání katalogů. Ještě byla
výstava mokrá a už jsme měli v rukou gene
rální katalog, z něhož okamžitě jsme si mohle
utvořiti přehledný, zevrubný obrázek o všerh
pavilonech a bohatství výstavním. Mobli jsme
jen vzíti nůžky, stříhat a nechat rovnou sázet —
tak nám katalogy usnadnily práci.
Však nejen my, novináři, byli svrchovan
spokojeni s otcovskou tou pěčí; také vystavova
telé dozajista zašlou svou adresu díků, až s
trochu z té kampaně pětiměsíční vzpamatuji.
V prvě řadě to budou jistě páni hostinští s Ka
menským v čele; nemohli si nikdy ani dosti vy-
nachválit, jak jim účinně komitét vyšel vstřie.
když chtěli trochu více hudby. Jen to řekli, už
ji měli. Také jiní vyslavovafolě výbor velebí pr
blahovůli, s jakou vykázal jim místa hned „na
ráně“, a pak za dodatečnou, pouze v jejich zá
jmu prováděnou péči s přeměřením vykázanýel
Nebyl by můj dík za osoby, jež měly s vý
borem co činiti, ani celý, kdybych neděkova
srdečnými slovy také za výstavní dozorce. Osa
tili jste je, pánové, krásnou, trvanlivou, teplou
a praktickou uniformou, na které je zvláště těší
valy lesklé knoflíky; dali jste jim přímo idcálni
řád se spoustou důmyslných paragraíů, mezini
miž zvláště cenným byl ten, kterým odnaučil
se po obědě spát a po celý den kouřit! Co
lidě asi peněz ušetřili a jak jsou vám vděční
že nespaním po obědě neztloustli! Ze samé p
svulenoa
mist.
30
article
danosti za to, jak jsem z kruhů jejich slyšel
málem by se byli poprali o čest, kdo tuhle př
slavnostním průvodu má nésti před výborem
lampšony ...
(Henry: Ještě neděkoval's za publikum!
Konečně, ale nikoliv na posledním místě
nutno poděkovat za široké a nejširší vrstvy obe
censtva. Nejdřív obecenstva německého, jemuž
jako vůbec všude, nutno přednosť dáti. V uzmané
své noblesse a příslovečné neutrúlnosti, výstavno
výbor učinil vše možné i nemožné, aby v obvodu
obebodní komory žijících sto tisíc Němců necí-
tilo se stisněnými třemi máliony Čechů. Jenom
rovnoprávně, ale Němcům přednost, aby se pan
Titla nezlobil! Skutečně se podařilo této kulant-
nosti výboru, že třebenický sultán nejen dovolil,
nýbrž, jak známo, vřele scukmenovcům dopo-
ručoval návštěvu výstavy. Měli jsme jich tu.
bohudiky, dost, žádnému se, dvakrát bohudíky
nic nestalo, ba ani žádný nebyl vyprovokovár
českou písní. O to už se postaral laskavě d.
Götzl, jenž v koncertní sini mimo jiné nám, ne-
hudebnímu národu ukázal, jak je Wagner „übon
Alles
Neměl bych to ani vlastně napřed prozra-
zovat, jaké překvapení výstavnímu výboruse
chystá; ale je to venku: „Bund der Deutschen“
hodlá jmenovati celý komitét svým čestným čle
nem bez prominutí tax .
Díky české vořejnosti budou asi nejobsá
hlejší! Jako nepatrný prvek její, předobře jsen
eítil, co vše pro ni bylo vykonáno! Jen pro jej
děti! Když na příklad přišly české děti z uza
víraného, co tu o ně bylo péče! O všecinko pro
ně se z výboru postarali, i u Náprstkovy lípy
vody jim dali napit. (Henry nadšen: To je bá
ječné!) A což teprve o nás dospělé, jak sevý
Henry
Němec
Čecho
Titl
Götzl
Wagner
Alles
Náprstkův
bund der Deutschen
31
article
bor staral! Když zvěděl, že na příklad dobře
situovaní diurnisté chodí na výstavu na dělnické
lístky, ihned zakročil a radši, s vlastní ztrátou
zaved' listky spolkové... Všem přáním se vůbee
s blahovůlí neskonalou vycházelo vstříe a stačí
jenom vzpomenout těch krásných, nezapomenu-
telných zábav, denně roztřásajících veselím
smíehem celou výstavu. I v národním uvědo-
mění se ukázal být výbor velikým. Nojen že po-
volil haléřové sbírky na milion Pošumavské —
on dokonce, jak jsem slyšel z čistého výnosu
výstavy a sbírkou mezi členy komitétu jedna
krychli milionem halérů vyplnil! (Henry zuřivě:
Co to mluvíš?) A jak se zachoval k Sokolům,
je přece taky dobře známo! Aby ušetřil jich
kroj, byl ochoten jim půjčit uniformy dezorců.
I v muličkostech byl nad míru k obecenstvu po-
zorným! Když přišly ony chladné večery, rez-
hodl se, byť i velkým nákladem, ohřívat ná-
vštěvníky skoro donně Paimovými světýlky a
ohňostrojem,
Co posléz dovolil pak výstavnímu „Pegasu
— to opravdu by nedovolil žádný domácí pán
svému nájemníku! Vidím tu pány, kteří jako
sv. Šobastián dali se přibít na prtanýř, jen aby
se neřeklo, že jsou nedůtklivými proti kritice
a satyře. (Henry: Prosím tě, už konči!)
Do krajností, zkrátka, slavný komitét se
pro výstavu oběloval! A jestliže snad — ne-
pravím to určitě — někde něco vázle — inu . ..
s výstavou je to tak jako se svatbou: po druhé
už to jde vždycky lépe. Prázdním pohár a vo-
lám výboru výstavy: Vivat, crescat, poreatl
(Henry: Šmarja: Flor e a tl)
Henry
Šmarja
Flore e