ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 11c81890-66a7-11dc-b4b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 49 celkem · entity: place 51, person 43, work 8, org 6
1 masthead
6. května 1900.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 124.
4 masthead
Strana 13.
5 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Péče o mládež školou nepovinnou v království Českém. Politická a hospodářská odvislost na- šeho království a z ní plynoucí nedostatek prostředků hmotných jsou hlavní pří- činou, že o vychování a vyučování mládeže, ve věku školou ještě nepovinném a mládeže, povin nosti školní již prosté, jest velmi nedosta- tečně a chabě postaráno. Školní úřadové nespoří na povzbuzování k zakládání jeslí, opatroven a škol mateřských, kterým sluší pečovati o děti chudiny až do šesti let, chrániti je před úrazem tělesným a zjednávati jim první vedení a poučo- vání; také tito úřadové povzbuzují k zakládán kursův a škol pokračovacích, které by mládež 14letou, povinných škol obecných a měšťanských odcházejicí, účinlivě a vydatně opatřovaly vzdě- láním praktickým, výhradně k příštímu jich po- volání životnímu směřujícím. Avšak snaha a dobrá vůle úřadů školních nemůže zjednati pro tyto ústavy s dostatek prostředků hmotných, které napořád větší měrou do Vídně z království na- šeho se hrnou, takže v těchto směrech vzdělá- vací soustava naše nevykazuje téméř žádného pokroku. Trudné poměry hospodářské v někte- rých venkovských okresech našich a nezna- lost a podceňování hodnoty vyučování školního od některých pošetilých rodičů, kteří počítají jen s krejcary okamžitého výdělku, ne- dbajíce na hospodářskou zdatnost svých, lépe vzdělaných dítek pro všecku budoucnost.
Vídeň
6 article
působí nepříznivě již v povinné školy, za- viňujíce nedbalé posílání dětí do škol obec- ných. Výroční zpráva našeho zemského úřadu školního o tom vypravuje; »Oba rodiče dl často po celý den v práci mimo dům a pone- chávají starší děti doma k dohledu na dítky mladší. Jindy zanedbanost leckteré rodiny ziskuchtivost rodičův a lhostejnos jejich k výchově neblaze působí na docházku školní. Často, bohužel, také poskytování úle v docházení do školy se zneužívá, ježto dosti zhusta děti po skončené úlevě do školy nepři- cházejí a teprve k tomu donucováni býti mu- sejí. Ostatně jen skrovné procento chlapců. jdoucích na řemeslo, béře si po dokonané po- vinnosti školní vysvědčení na propušlěnou, a dětí vstupujících do služby, nikdo se po tomto vysvědčení neptá, pročež u takových ani o pořádnou docházku do školy se nedbá. Za- městnavatelům školních dětí na polích s cukrov kou dosud »bylo lze, vymykati se zákonným ustanovením trestným« (!), takže kraje, v nichz řepovka a také chmel se pěstuje, vykazují nej- špatnější docházku školní.
Jindo
7 article
Rozumi se, že při špatné docházce všechna práce učitelstva nemůze dojíti výsledku; jak může učitel působiti na déti, které jen ob čas ve škole vídá?! A největší stesky na nedosta- tečnou kázeň a učbu skolní pronáší právě zá- stupce okresu, jenž v řadě okresů školních, v nichž děti školu pravidelně navštěvují, stojí teprve na 81. místě! Pak ovšem může se tkati se s českými dětmi, které mu nevyhovují, ale prostě proto, že škole unikaly Stíny, které z této příčiny vykazuje obraz českého vzdělávání lidového, nejsou seslabovány světly z míst, kde o toto vzdělávání se školam obecnými a měšťanskými pečují také jiné ústavy — jeť těchto míst přiliš málo. Jeslí a opatroven bylo v královstv jenom 267, mateřských škol 241, če- ských 170, německých značně více 198, obou jazyčný ústav 1, celkem jenom 369 ústavů.
8 article
Hospodářských kursů pokra- čovacích pro nedostatek žactva ubylo v lon 8, zůstalo jich při českých školách obecných měšťanských 41, při německých školách obee ných a měšťanských 27, celkem jenom 69 kursů. Ústavy pro hluchoněmé dět ve stáří 8—10 let byly: v Budějovicích pro 39 hochů českých, 13 německých a 43 dívky české, 15 německých; v Hradci Králové pro 37 chlapcův a 35 dívek českých; v Litoměři- cích pro 19 chlapcův a 14 divek německých v Praze pro 103 chovance české a 61 něme ckého, z nichž 89 chlapcův a 75 dívek, cel- kem 4 ústavy s 379 hluchoněmými. Ústav pro vychovávání chu- dých slepých dětí a léčení na oči cho rých v Praze a to ve stáří 8—12 let vycho vával 45 chlapců (29 Čechův a 16 Němců) 30 dívek (18 Češek a 12 Němkyň), celkem 75 slepých. Pomocná škola pro dítky slabo- myslné při české obecné a měšťanské škole pro dívky na Starém městě v Praze čítala 1 hochův a 6 divek, celkem 18 slab myslných. Zemská polepšovna v Králí- kách měla v českém oddělení 31, v německém 85 chovanců. Zemský polepšovací ústav pro dívky v Kostomlatech měl 12 cho- vanek německých a 1 českou. Pražská vychova- telna prospustlé hochy v Libni polepšo- vala 60 chovanců. Spolek pro blaho pro- puštěných káranců v Praze zaměst- nává v soukromé škole chlapce zanedbané, poli- cejně neb soudně již trestané. Asyl V in- centinum v Liberci opatroval ve vlast- ním domě 60 chlapcův a 27 dívek. Německý dětský útulek v Liberci opatroval 28 chlapcův a 30 dívek. Vychovateln arcivévodkyně Alžběty na Králov- ských Vinohradech pro opuštěnou zanedbanou mládež polepšovala 23 chovance.
Čechův Alžběta Budějovice Hradec Králové Praha Králit Kostomlaty Libeň Liberec Králov Němkyně
9 article
Vychovatelna manželův Olivo vých u Říčan vychovala 84 chovance. O chranovna pro zanedban divky v Černovicích měla 20, v Lobč také 20 chovanek. Všech ústavů pro mlá- dež zanedbanou bylo 10 pro 481 cho- vanců. Jak patrno, o vzdělávání dětí neplnosmysl ných, opuštěných a zanedbaných jest sice po staráno, ale nikoli tou měrou, by všichn potřební v příslušných ústavech docházeli útulku Co se v tom směru děje, děje se nákladem země, okresův, obcí a dobrodinců — stát ne přispívá ničím. A přece opatření mládeže chudé, neplno- smyslné, opuštěné a zanedbané není jen otáz- kou školskou, ale také potřebou společen- skou, sociální i národohospodářskou. V tom směru jsme daleko za naším markrabstvím, kde především učitelé, spro- štění starostí o existenční minimum, mohou v tomto směru vyvíjeti činnost úsilnější, soustředěnou ve zvláštní Jubilejní jed- notě lidumilné. Naši učitelé musí mimo školu hledati to, čeho se jim nedostává pro zaopatření jich rodin po zákonu, a tyto starosti nedopouštějí, aby ve vážných otázkách výchovy společenské tak se činili, jako jich sťastnější druhové moravští. Také se zdá, že příliš lejstrové úřadován utlačuje snahu po ruchu a pokroku v kruzích rozhodujících, takže i ve věcech, jež by témě žádného nákladu nevyžadovaly, jako jest opa- tření laciných prostředků pro delší vzděláván mládeže, ze škol propuštěné a jen pouličním vlivům a živlům na pospas a na materiál vy- dané, zůstalo se na — — — návr zích. Skutek utek', a již po dvě léta marn se chytál
Oliva Vychovatelna Říčany Černovice
10 article
Učitelské pětiletě přídavky služebn a jejich zadržování. Nynějším platům učitelským, které u při rovnání s platy jiných stavů dlužno vším prá vem nazvati žebráckou mzdou za namáhavou a poctivou práci, ještě žalostnějším pozadím jes § 26. zákona 13. května 1894. O tomto usta- novení zákona, jež v posledním zasedání sněmu král. českého i od těch, již nikterak neslynou velkou přízní ku stavu učitelskému, uznáno byl za zdroj nespravedlivých a krutých pokut, uči telstvo české stíhajících, vším právem platí po řekadlo, že co jedna ruka dává, druhá že béře avšak s tím rozdílem, že ta, co dává, je skoup jako ruka lakomcova, ale ta druhá marnivá jakoby sáhala do hlubokého měšce velkého bo- háče. Několiv prostých cifer pravdivost tvrzení našeho dovodí. Dejme tomu, že učiteli, který 1. ledna 187 dosáhl definitivního postavení, na základě § 26 nebylo přiřčeno první zvýšení služného ode dne 1. ledna 1880 v roční částce 50 zl., tudíž utrpě učitel tento po 20leté definitivní službě peně- žitou ztrátu 1750 zl. či 174 základního služ- ného, nepočítajíc úroků. Bylo-li učiteli, v témž čase definitivně ustanovenému, odepřeno druhé zvýšení služného, obnáší peněžitá ztráta po 20. leté službě 1500 zl. či 15 základního služného. Při odepření třetího zvýšení služného činí ztráta při předešlé době služebné 1000 zl. či 10%, zá- kladního služného, při odepření čtvrtého zvýšení toliko 500 zl. či 5 základního služného. Na konci 40leté služby, v definitivním postavení ztrávené, obnáší peněžitá ztráta 2250 zl., bylo-i odepřeno první zvýšení služného 2000 zl., bylo-i odepřeno druhé, 1500 zl., bylo-li odepřeno třetí a 1000 zl., bylo-li odepřeno čtvrté zvýšení služ ného. Při odepření pátého zvýšení služného čin za stejných okolnosti peněžitá ztráta toliko 500 zl a při odnětí šestého přídavku 250 zl.
11 article
Nehledíc k úžasné výši, které pokuty, od- nětím přídavků za prošlou pětiletou dobu slu- žební učitelstvu českému působené, dosahují — jedná se tu o skutečné peněžité ztráty od 250 do 2250 zl. — zasluhuje praktikování § 26. výše naznačeného zákona povšimnutí již proto, poněvadž netrestá učitelské osoby dle povahy provinění, nýbrž dle doby, do které toto spadá. Učitel, jemuž odepřeno bylo zvýšení služného za prvé pětiletí, přichází na sklonku 40. roku def. služby sumárně o 2250 zl., ten, jemuž odepřeno bylo 6. (poslední zvýšení). již jen o 250 zl. Na učitele, kteří v držení všech šesti pětiletých přídavků služebníchs nalezají, zákon tento se vůbec nevztahuje, leda že by se v případném provinění jejich užilo oproti nim pořádkové pokuty až do 100 zl. ročně disciplinárním řádem přípustné. Při jednání o úpravě hmotných a právní poměrů učitelstva škol obecných a měšťa- ských ve školské komisi r. 1894 ozývaly se sice hlasy, toužíce po tom, aby slova »dle po- vinnosti« z § 26. odpadla, ale volání jejich zůstalo hlasem, volajícím na poušti. Tenkráte byli to zejmena místodržitelský rada pan Šroubek a referent zemského výboru, professor pan Kvíčala, již si dali tak velice na tom záležeti, aby tato dvě slůvka ze zákona nezmizela. In- toressovaným z kruhů učitelských zajisté uvízlo v paměti, že tehdáž to byl professor Kvíčala, který neostýchal se tvrditi, že ještě žádnému učiteli nebylo zvýšení služného odpíráno, ač z blízkého pramene a způsobem velice lehoun- kým mohl se přesvědčiti, což i povinnosti jeho bylo, že českému učitelstvu pro pouhou písemní pomluvu anebo pro nepřiznivý posudek v tajné klassifikaci odpíraly se služební přídavky v roč- ních částkách po 50 zl., a to nikoliv na dobu pouze až tříletou, nýbrž — na vždy!
Šroubek Kvíčala
12 article
Co dychtivého čekání bylo roku 1894 na výsledek rokování sněmu království českého Tehdy učitelstvo české čekalo na práhu budovy sněmovní, brzo-li zazní utěšená slova, zvěstujíeí konec jeho utrpení. Avšak většině ubožáků při- dáno k žebrácké odměně tolik, aby slouti mohla almužnou, těm nejnuznějším pak, těm nejvice strádajícím, těm, jichž rodinám bylo snášeti tíhu následků osudných slov v § 26., nedostalo se nic! Ten, jemuž na př. až do roku 1895 ubíralo se na zvýšení služného ročně 50 zl. dostával na základě nové úpravy od roku 1895 o 100 zl. ročně méně, snad proto, že se dra- hotní poměry a s nimi požadavky jeho — zvýšily. Jádro zlepšení hmotného postavení učitel- stva škol obecných z roku 1894 spočívalo tom, že osobní přídavek, učitelstva nejnižší třídy platů, do pense nespočítatelný, odpadl a n místě něho nastala V. třída o základním služ- ném 500 zl., a že tři služební přídavky učitel škol obecných se zvýšily o 10 zl., ostatní 50— 60 zl. Z tohoto nepatrného zlepšení hmot- ných poměrů neměli však žádného prospěchu ti, jimž se přídavky odpíraly, neboť v tom po- měru, jak se tyto zvýšily, jsou jim i odpírány. a tak zůstalo u nich opět vše při starém.A dnes? — Dnes jsme tam, kde jsme byli roku 1894, leda s tím rozdílem, že v posledním za- sedání sněmu našeho padlo několik upřímných slov na obranu zájmův učitelstva škol obecných a měšťanských. Byly to však hlasy ojedinělé, které nenašly v širších vrstvách našeho posel- stva kýženého ohlasu. Celkový výsledek našeho důrazného volání a snažení vyzněl v ten způ- sob, že v diseiplinárním řádu dostalo se nám nového stupně trestů, dle něhož možno nás po- kutovati ročními obnosy až do 100 zl.l
13 article
Zcela jinak dovedlo si naše národní po- selstvo říšské počínati ve Vídni, když před ně kolika léty vládní kruhy o to se zasazovaly. aby kvinkvenálky učitelstva středních škol zá- vislými byly tak jako u učitelstva škol obec- ných na prospěšném či neprospěšném působení jeho. Tenkráte ukázalo poselstvo naše takovou úspěšnou energii, že vláda povolila l V opravu § 26., jak jej sněmovna zemská v posledním zasedání navrhla, mnoho naděje ne- skládáme, jsouce přesvědčeni, že nám v prax přinese asi tolik úlevy, jako jí přinesla změna disciplinárního řádu z roku 1894, dle níž směly se »již přiřčené« pětileté přídavky odejmouti na dobu nejvýše tří let. Tenkráte mělo se za to, že služební přídavky vůbec mohou zadržovány býti toliko na dobu nejvýše tří roků, což repre- sentovalo peněžitou ztrátu 50—150 zl., případně 100—300 zl. Tak vykládali a představovali sobě věc i ti, kteří ustanovení tomu na svět pomáhali; ale praxe ukázala něco zcela opáčného. V praxi dopustil-li se některý příslušník stavu učitelského opomenutí v povinnostech svých, mohl přijíti o služební přídavek »již přiřčený«, ale též i o ten, jenž týkal se pětiletí, které dosluhoval a za které mu však zvýšení služného nepřiřčeno, poněvadž působení jeho v tomto pětiletí neodpovidalo § 26. Poslednější zvýšení služného nepřiřklo se nikdy a poněvadž nebylo »již přiřčeno«, nemohlo se i odejmouti. O takové zvýšení služného přicházela osoba učitelská — na vždy! V podobném případě mohl . býti učitel pokutován způsobem dvojím, jednou obnosem 50 až 150 zl., p případě 100 až 300 zl., na základě disci- plinárního řádu, po druhé, dle toho, do kter doby poklesek spadal a jak dlouho učitel působil, částkou 250—2500 zl. na základě § 26.
Vídeň
14 article
Návrh zákona z posledního zasedání sněmu království českého na změnu § 26. znamená sice jakési zmírnění v ustanovení o udělování a za- držování přídavků služebných osob učitelských, avšak očekávání učitelstva neuspokojuje, poně- vadž navržená změna je povahy více méně theo- retické, která v praxi od případu k případu v neprospěch učitelstva zvrei se může. Bedli- vějšího pozorovatele na prvý pohled zaraziti musí nejasnost ustanovení, v § 26. obsažených, především ale nelogičnost vztahu ustanovení těch samých k sobě, jakož i k disciplinárnímu řádu. V prvním odstavci ponavrženého zákona, který jest nejzávažnějším, praví se, že zvýšeni služného za prošlou dobu pětiletou dostati se může toliko té osobě učitelské, která nepřetržitě a »dle povinnosti své« působila (mluví se o povinnostech vůbec, tedy ve škole i mimo školu); v odst. 5. téhož zákona (§ 26.) je řeč o tom, že »výjimkou« může se učiteli zadržeti zvýšení služného, když nekoná »ve škole« (tedy jen ve škole !) svých povinnosti, a to jenom na čas takového nedostatečného působení.
15 article
Logicky pojímáno, má obsahovati výjimka odchylku od pravidla, čehož zde není. Tuto obsahuje výjimka část pravidla v odstavci prvém § 26. vytčeného. V prvém odstavci § 26. na- vrženého zákona mluví se o povinnostech uči- telských vůbec, o těch ve škole i mimo školu. ve výjimce jen o těch ve škole. Výjimka, v do- datku označená, nevztahuje se k činnosti učite- lově mimo školní stěny. Tážeme se, jak bude se ustanovení to praktikovati? Snad tak, že jenom poklésky z povinnosti učitelské, ze školy vzešlé, budou se »výminečně« trestati dočasně, a z mimoškolního působení po vstavší, trvale? Záleží jistým kruhům více na působení učitelstva mimo školu než na tom. jakých výsledků se učitel ve škole dodělává Zdá se, že ano. Výjimka v 5. odstavci zmíně- ného zákona není vlastně žádnou logickou od- chylkou od pravidla, v 1. odstavci téhož zákona obsaženého; kdyby jí byla, musila by v tomto odstavci odpadnouti slova »dle povinnosti své«.
16 article
Jak odůvodniti houževnatost, s jakou jisté kruhy na tom trvaly, aby odstavec 1. § 26. obsahoval slova »dle povinnosti«, když odstave 5. téhož zákona dává dozorčím orgánům mo a právo, aby učitele, kdykoli toho potřeba káže, odnětím přídavků služebních pokutovati mohly Či záviseti má, jak dále odstavec 6. téhož zá- kona o tom pojednává, toliko na zemské školni radě, zdali zakročí proti učiteli na základě od- stavce 1. či odstavce 2. § 26. zákona shora citovaného? K čemu tato nejasnost? Celkový obsah navržené změny § 26. byl by jasným, kdyby se bylo v 1. odstavci jeho od slov »dle povinnosti«, beztoho v odstavci 5. obsažených. upustilo. Nejasnost tato budí v učitelstvu obavu, která stupňována jest houževnatostí, s kterou se jisté kruhy zastávaly sloviček »dle povin- nosti« v odstavci 1. obsažených, Obava a nedůvě- řivost je tím oprávněnější, poněvadž nedá se opodstatniti, proč mají se učitelstvu působiti pokuty na základě prvního odstavce § 26., když odstavec 5. téhož zákona totéž připouští a když již na základě disciplinárního řádu možno učitele pokutovati ročními obnosy až do 100 zl.?
17 article
Či jedná se skutečně pouze o to, aby učiteli i na dále mohlo se zvýšení služného odejímat na celý život jeho?! Či nadále má levice učiteli českému podá vati po groši, aby mu pravice mohla bráti po — stech Širší kruhy našeho národního poslanectva neměly do nedávna o tom tušení, jak krutými tresty stíháno bývá učitelstvo české pro pouhá upuštění v povinnostech svých (zločiny trestají se beztoho propuštěním ze služby) a jak rušivě následky pokut těch zasahují do rodin jejich. bylo by věru na čase, aby Ústřední spolek uči- telský sebral a českému sněmu předložil stati- stiku zadržených a odepřených kvinkvenálek. Byla by to věru slušná číslice, skropená slzami těch, jež bohové trestali, poněvadž je národními učiteli učinili! Upozorňujeme v čas na křivdu a ubližo vání vzdělavatelům národa !
18 article Povětrnost.
Povětrnost. m. Z Vídně, 5. května. (Zvl. telgr. »Nár. L.«) Nejnižší tlak vzduchu 745—750 mm. nad severo- západní Evropou, nejvyšší 770—765 mm. nad pobře- žím Nizozemska. — Nové minimum nad Balkánem. Lze očekávati přimirných větrec a většinou jasné oblsza a stoupajlc teplotě počasí suché.
Vídeň Evropa Nizozemsko Balkán mm
19 article Denní oznamovatel.
Denní oznamovatel. Na neděli 6. května. Den od začátku roku 126 do konce roku 240. — Východ slunce o 4. hodině 30 minut, západ slunce o 7. hodině 24 min. Východ měsíce o 11. hod. 57 m. dopol., západ o 12. hod. 5a m. večer. — První čivrt ve 2 hod. 37 odpol. Katolíků svátky: Jana Ev. Evang. památné dni: Jana z Damašku. Pravosl.: Jiří muč. 1438 dokonala strana rakouská jednostrané volby volby Albrechta Rakouského za krále českého. 1859 Al. Humbolt. Na pondělí 7. května. Den od začátku roku 127 do konce roku 239. — Východ slunce o 4. hodině 28 minut, západ slunce o 7. hodině 25 min. — Vý- chod měsíce o 12. hod. 11 m. odpol., západ měsíce o 1. hod. 16 min. večer. Katolíků svátky: Stanislava. Evang. památné dni: Bohumíra. Pravosl. : Elišky. 1458 Jiří Poděbradský slavnostně i se svou chotí na hradě pražském korunován 1420 Čeněk z Wartenberku vnikl do hradu praž ského. Meteorologická pozorování na rozhledně na Patříně 325 metrů nad mořem. Dne 4./5. května 1900. 9 h. več. 7 b. ráno 2 h. odp Tlakoměr.. 736.0 736 5 735 5 Teploměr C. + 12.4 + 94 + 189 Vlhko . .. . 48 65 43 Obloha . . . jasná Věesnou šaore Síla větru . mírný bezvětří slabý Teplota nejvyšší ve stínu + 20 0 č na slunci + 34.7° C Teplola nejnižší ve stínu + 6. 4 při zemi + 5.2° č. Slunce svítilo 71/2 hodiny Prům. rychlost větru za hod v km. 36.0 Srážky v mm. — eoocheo nejtepět Sampanské acadní barvy povětrnosti vzdorné k nátěru domů v 40 různých vzorcích, ve vápně rozpustné, olejovému nátěru rovné, 1 kilo od 16 kr. výše. Vzorníky a návod k upotřebení zdarma a franko. Karel Kron- stelner ve Vídni, IIl., Hauptstrasse čislo 120 Bezplatné přemie přo pány odběratele
Jan Jiří mučit Albrecht rakouský Stanislav Bohumír Eliška Poděbradský Čeněk Kron Pravosl Vídeň Jan Eva + 94 + 189 vlhko km mm
20 article LIBUŠE 1900
LIBUŠE 1900 ns L5t, meticezbavy a veřě rya úplne zdartna umeleckou premii. vsertneu ta basveřvskeveta vepe-dase pdvedsianelbý e saj S aplné zdarma 500 Knihových premi Jeden úplný skvostně vázaný výtisk Sedlačkových Hradů, zánků a bvrrse Kral, Českého (dl 1-xhedl. ao a 2úplné stastežvázave výboy českaša ladli 2 úpln es
Libuše Kral pdvedsianelbý e sát S Sedlačkový Hrad
22 article
„Víte, příteli, jaký rozdíl je mezi českou kněžnou Libuší a touto Šimáčkovou?“ „No?s „Kněžna Libuše měla věnem hrady, zámky a tvrze české ve skutečnosti, kdežto tahle Libuše má je pouze skvostné vázané.“ „Pravda. Za to však věno Šimáčkovy Libuše jest mnohem bezpečnější: má je v knihách!“ *) (Humoristické Listy 4. V. 1900). *) Račte požádati o prospekt bezplatných premií předplatitelům Libuše 1900 kterémkoli knihkupectví, neb dopisnicí v nakla- datelství F. Šimáčka v Praze, Jerusalem- ská ulice číslo 11. 10732 romeký a vystav parzskoui Slovník česko-francouzský (kapesní) od Ka - špara Fastera. Druhé vydání. 4 K 80 h., váz. 6 K Slovník francouzsko-český (kapesní) od Ka špara Fastera. 5 K 60 h., váz. 6 K 80 h. Grammatika francouzská pro střední školy Sepsal gymn. ředitel Jakub Škoda. Třetí, pozmě něné vydání prací prof. Čeňka Ibla z r. 1900. 2 K. váz. 2 K 30 b. Rozmluvy francouzské pro měšťanské školy dívěí. Sestavila Ant. Jelenová. 80 h., váz. 1 K. Ukázka synonymiky a fraseologie fran- couzské, kterou pro střední školy sepsal prof J. E. Hulako vský. Druhé, opravené vydání 1 K 20h. 1149 Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec v Praze, vedle Národního divadla.
Libuše Šimáčkův F Šimáček Faster Grammaticus Škoda profesor Ibl Jelenová Hulako A Urbánek Libuš Praha Jeruzalém Ka Francie národní divadlo
47 article
(hornoalpin. lázeňská mista). Čelný léčebný závod prvého řádu. Celoročně v létě i v zimě otevřeno. Od 1. ledna 1900 v řízení nové správy- První léčebná doba za řízení nové správy započne dne 15. května 1900. Arsenová voda „Levico“ ve všech lé- kárnách k dostání. Silná voda „Levico“ a slabá voda „Levico“. Železniční stanice dráhy valsuganské, jedna ho- dina od Tridentu. — Severojižní brennerský expresní vlak až do Tridentu. — Přimé spo- jení rychlovlakem ze všech a všemi směry. Prospekty, popisy, obšírné vysvětlivky sdělí ve- škeré uznané „cestovní kanceláře“, jakož i ře- ditelská kancelář v Charlottenburgu (Berliner- strasse 33) a v Levico, jižní Tyroly. Adresa telegramů: Polly-Levico. Generální ředitel lázeň ského města Levico-V etriolo
Trident Charlottenburg Berliner Leviko Tyroly Trident PollaLevico