1
masthead
6. května 1900.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Péče o mládež školou nepovinnou
v království Českém.
Politická a hospodářská odvislost na-
šeho království a z ní plynoucí nedostatek
prostředků hmotných jsou hlavní pří-
činou, že o vychování a vyučování mládeže, ve
věku školou ještě nepovinném a mládeže, povin
nosti školní již prosté, jest velmi nedosta-
tečně a chabě postaráno.
Školní úřadové nespoří na povzbuzování
k zakládání jeslí, opatroven a škol mateřských,
kterým sluší pečovati o děti chudiny až do
šesti let, chrániti je před úrazem tělesným
a zjednávati jim první vedení a poučo-
vání; také tito úřadové povzbuzují k zakládán
kursův a škol pokračovacích, které by mládež
14letou, povinných škol obecných a měšťanských
odcházejicí, účinlivě a vydatně opatřovaly vzdě-
láním praktickým, výhradně k příštímu jich po-
volání životnímu směřujícím. Avšak snaha a dobrá
vůle úřadů školních nemůže zjednati pro tyto
ústavy s dostatek prostředků hmotných, které
napořád větší měrou do Vídně z království na-
šeho se hrnou, takže v těchto směrech vzdělá-
vací soustava naše nevykazuje téméř žádného
pokroku.
Trudné poměry hospodářské v někte-
rých venkovských okresech našich a nezna-
lost a podceňování hodnoty vyučování školního
od některých pošetilých rodičů, kteří počítají
jen s krejcary okamžitého výdělku, ne-
dbajíce na hospodářskou zdatnost svých, lépe
vzdělaných dítek pro všecku budoucnost.
Vídeň
6
article
působí nepříznivě již v povinné školy, za-
viňujíce nedbalé posílání dětí do škol obec-
ných. Výroční zpráva našeho zemského úřadu
školního o tom vypravuje; »Oba rodiče dl
často po celý den v práci mimo dům a pone-
chávají starší děti doma k dohledu na dítky
mladší. Jindy zanedbanost leckteré rodiny
ziskuchtivost rodičův a lhostejnos
jejich k výchově neblaze působí na docházku
školní. Často, bohužel, také poskytování úle
v docházení do školy se zneužívá, ježto dosti
zhusta děti po skončené úlevě do školy nepři-
cházejí a teprve k tomu donucováni býti mu-
sejí. Ostatně jen skrovné procento chlapců.
jdoucích na řemeslo, béře si po dokonané po-
vinnosti školní vysvědčení na propušlěnou,
a dětí vstupujících do služby, nikdo se po
tomto vysvědčení neptá, pročež u takových ani
o pořádnou docházku do školy se nedbá. Za-
městnavatelům školních dětí na polích s cukrov
kou dosud »bylo lze, vymykati se zákonným
ustanovením trestným« (!), takže kraje, v nichz
řepovka a také chmel se pěstuje, vykazují nej-
špatnější docházku školní.
Jindo
7
article
Rozumi se, že při špatné docházce všechna
práce učitelstva nemůze dojíti výsledku; jak
může učitel působiti na déti, které jen ob čas
ve škole vídá?! A největší stesky na nedosta-
tečnou kázeň a učbu skolní pronáší právě zá-
stupce okresu, jenž v řadě okresů školních,
v nichž děti školu pravidelně navštěvují,
stojí teprve na 81. místě! Pak ovšem může se
tkati se s českými dětmi, které mu nevyhovují,
ale prostě proto, že škole unikaly
Stíny, které z této příčiny vykazuje obraz
českého vzdělávání lidového, nejsou seslabovány
světly z míst, kde o toto vzdělávání se školam
obecnými a měšťanskými pečují také jiné ústavy
— jeť těchto míst přiliš málo.
Jeslí a opatroven bylo v královstv
jenom 267, mateřských škol 241, če-
ských 170, německých značně více 198, obou
jazyčný ústav 1, celkem jenom 369
ústavů.
8
article
Hospodářských kursů pokra-
čovacích pro nedostatek žactva ubylo v lon
8, zůstalo jich při českých školách obecných
měšťanských 41, při německých školách obee
ných a měšťanských 27, celkem jenom 69
kursů.
Ústavy pro hluchoněmé dět
ve stáří 8—10 let byly: v Budějovicích pro
39 hochů českých, 13 německých a 43 dívky
české, 15 německých; v Hradci Králové pro
37 chlapcův a 35 dívek českých; v Litoměři-
cích pro 19 chlapcův a 14 divek německých
v Praze pro 103 chovance české a 61 něme
ckého, z nichž 89 chlapcův a 75 dívek, cel-
kem 4 ústavy s 379 hluchoněmými.
Ústav pro vychovávání chu-
dých slepých dětí a léčení na oči cho
rých v Praze a to ve stáří 8—12 let vycho
vával 45 chlapců (29 Čechův a 16 Němců)
30 dívek (18 Češek a 12 Němkyň), celkem
75 slepých.
Pomocná škola pro dítky slabo-
myslné při české obecné a měšťanské škole
pro dívky na Starém městě v Praze čítala 1
hochův a 6 divek, celkem 18 slab
myslných.
Zemská polepšovna v Králí-
kách měla v českém oddělení 31, v německém
85 chovanců. Zemský polepšovací ústav
pro dívky v Kostomlatech měl 12 cho-
vanek německých a 1 českou. Pražská vychova-
telna prospustlé hochy v Libni polepšo-
vala 60 chovanců. Spolek pro blaho pro-
puštěných káranců v Praze zaměst-
nává v soukromé škole chlapce zanedbané, poli-
cejně neb soudně již trestané. Asyl V in-
centinum v Liberci opatroval ve vlast-
ním domě 60 chlapcův a 27 dívek. Německý
dětský útulek v Liberci opatroval 28
chlapcův a 30 dívek. Vychovateln
arcivévodkyně Alžběty na Králov-
ských Vinohradech pro opuštěnou
zanedbanou mládež polepšovala 23 chovance.
Čechův
Alžběta
Budějovice
Hradec Králové
Praha
Králit
Kostomlaty
Libeň
Liberec
Králov
Němkyně
9
article
Vychovatelna manželův Olivo
vých u Říčan vychovala 84 chovance.
O chranovna pro zanedban
divky v Černovicích měla 20, v Lobč
také 20 chovanek. Všech ústavů pro mlá-
dež zanedbanou bylo 10 pro 481 cho-
vanců.
Jak patrno, o vzdělávání dětí neplnosmysl
ných, opuštěných a zanedbaných jest sice po
staráno, ale nikoli tou měrou, by všichn
potřební v příslušných ústavech docházeli útulku
Co se v tom směru děje, děje se nákladem
země, okresův, obcí a dobrodinců — stát ne
přispívá ničím.
A přece opatření mládeže chudé, neplno-
smyslné, opuštěné a zanedbané není jen otáz-
kou školskou, ale také potřebou společen-
skou, sociální i národohospodářskou.
V tom směru jsme daleko za naším
markrabstvím, kde především učitelé, spro-
štění starostí o existenční minimum, mohou
v tomto směru vyvíjeti činnost úsilnější,
soustředěnou ve zvláštní Jubilejní jed-
notě lidumilné. Naši učitelé musí mimo
školu hledati to, čeho se jim nedostává pro
zaopatření jich rodin po zákonu, a tyto starosti
nedopouštějí, aby ve vážných otázkách výchovy
společenské tak se činili, jako jich sťastnější
druhové moravští.
Také se zdá, že příliš lejstrové úřadován
utlačuje snahu po ruchu a pokroku v kruzích
rozhodujících, takže i ve věcech, jež by témě
žádného nákladu nevyžadovaly, jako jest opa-
tření laciných prostředků pro delší vzděláván
mládeže, ze škol propuštěné a jen pouličním
vlivům a živlům na pospas a na materiál vy-
dané, zůstalo se na — — — návr zích.
Skutek utek', a již po dvě léta marn
se chytál
Oliva
Vychovatelna
Říčany
Černovice
10
article
Učitelské pětiletě přídavky služebn
a jejich zadržování.
Nynějším platům učitelským, které u při
rovnání s platy jiných stavů dlužno vším prá
vem nazvati žebráckou mzdou za namáhavou
a poctivou práci, ještě žalostnějším pozadím jes
§ 26. zákona 13. května 1894. O tomto usta-
novení zákona, jež v posledním zasedání sněmu
král. českého i od těch, již nikterak neslynou
velkou přízní ku stavu učitelskému, uznáno byl
za zdroj nespravedlivých a krutých pokut, uči
telstvo české stíhajících, vším právem platí po
řekadlo, že co jedna ruka dává, druhá že béře
avšak s tím rozdílem, že ta, co dává, je skoup
jako ruka lakomcova, ale ta druhá marnivá
jakoby sáhala do hlubokého měšce velkého bo-
háče. Několiv prostých cifer pravdivost tvrzení
našeho dovodí.
Dejme tomu, že učiteli, který 1. ledna 187
dosáhl definitivního postavení, na základě § 26
nebylo přiřčeno první zvýšení služného ode dne
1. ledna 1880 v roční částce 50 zl., tudíž utrpě
učitel tento po 20leté definitivní službě peně-
žitou ztrátu 1750 zl. či 174 základního služ-
ného, nepočítajíc úroků. Bylo-li učiteli, v témž
čase definitivně ustanovenému, odepřeno druhé
zvýšení služného, obnáší peněžitá ztráta po 20.
leté službě 1500 zl. či 15 základního služného.
Při odepření třetího zvýšení služného činí ztráta
při předešlé době služebné 1000 zl. či 10%, zá-
kladního služného, při odepření čtvrtého zvýšení
toliko 500 zl. či 5 základního služného. Na
konci 40leté služby, v definitivním postavení
ztrávené, obnáší peněžitá ztráta 2250 zl., bylo-i
odepřeno první zvýšení služného 2000 zl., bylo-i
odepřeno druhé, 1500 zl., bylo-li odepřeno třetí
a 1000 zl., bylo-li odepřeno čtvrté zvýšení služ
ného. Při odepření pátého zvýšení služného čin
za stejných okolnosti peněžitá ztráta toliko 500 zl
a při odnětí šestého přídavku 250 zl.
11
article
Nehledíc k úžasné výši, které pokuty, od-
nětím přídavků za prošlou pětiletou dobu slu-
žební učitelstvu českému působené, dosahují —
jedná se tu o skutečné peněžité ztráty od 250
do 2250 zl. — zasluhuje praktikování § 26.
výše naznačeného zákona povšimnutí již proto,
poněvadž netrestá učitelské osoby dle povahy
provinění, nýbrž dle doby, do které toto
spadá. Učitel, jemuž odepřeno bylo zvýšení
služného za prvé pětiletí, přichází na sklonku
40. roku def. služby sumárně o 2250 zl.,
ten, jemuž odepřeno bylo 6. (poslední zvýšení).
již jen o 250 zl. Na učitele, kteří v držení
všech šesti pětiletých přídavků služebníchs
nalezají, zákon tento se vůbec nevztahuje, leda
že by se v případném provinění jejich užilo
oproti nim pořádkové pokuty až do 100 zl.
ročně disciplinárním řádem přípustné.
Při jednání o úpravě hmotných a právní
poměrů učitelstva škol obecných a měšťa-
ských ve školské komisi r. 1894 ozývaly se
sice hlasy, toužíce po tom, aby slova »dle po-
vinnosti« z § 26. odpadla, ale volání jejich
zůstalo hlasem, volajícím na poušti. Tenkráte
byli to zejmena místodržitelský rada pan Šroubek
a referent zemského výboru, professor pan
Kvíčala, již si dali tak velice na tom záležeti,
aby tato dvě slůvka ze zákona nezmizela. In-
toressovaným z kruhů učitelských zajisté uvízlo
v paměti, že tehdáž to byl professor Kvíčala,
který neostýchal se tvrditi, že ještě žádnému
učiteli nebylo zvýšení služného odpíráno, ač
z blízkého pramene a způsobem velice lehoun-
kým mohl se přesvědčiti, což i povinnosti jeho
bylo, že českému učitelstvu pro pouhou písemní
pomluvu anebo pro nepřiznivý posudek v tajné
klassifikaci odpíraly se služební přídavky v roč-
ních částkách po 50 zl., a to nikoliv na dobu
pouze až tříletou, nýbrž — na vždy!
Šroubek
Kvíčala
12
article
Co dychtivého čekání bylo roku 1894 na
výsledek rokování sněmu království českého
Tehdy učitelstvo české čekalo na práhu budovy
sněmovní, brzo-li zazní utěšená slova, zvěstujíeí
konec jeho utrpení. Avšak většině ubožáků při-
dáno k žebrácké odměně tolik, aby slouti mohla
almužnou, těm nejnuznějším pak, těm nejvice
strádajícím, těm, jichž rodinám bylo snášeti
tíhu následků osudných slov v § 26., nedostalo
se nic! Ten, jemuž na př. až do roku 1895
ubíralo se na zvýšení služného ročně 50 zl.
dostával na základě nové úpravy od roku 1895
o 100 zl. ročně méně, snad proto, že se dra-
hotní poměry a s nimi požadavky jeho —
zvýšily.
Jádro zlepšení hmotného postavení učitel-
stva škol obecných z roku 1894 spočívalo
tom, že osobní přídavek, učitelstva nejnižší třídy
platů, do pense nespočítatelný, odpadl a n
místě něho nastala V. třída o základním služ-
ném 500 zl., a že tři služební přídavky učitel
škol obecných se zvýšily o 10 zl., ostatní
50— 60 zl. Z tohoto nepatrného zlepšení hmot-
ných poměrů neměli však žádného prospěchu
ti, jimž se přídavky odpíraly, neboť v tom po-
měru, jak se tyto zvýšily, jsou jim i odpírány.
a tak zůstalo u nich opět vše při starém.A
dnes? — Dnes jsme tam, kde jsme byli roku
1894, leda s tím rozdílem, že v posledním za-
sedání sněmu našeho padlo několik upřímných
slov na obranu zájmův učitelstva škol obecných
a měšťanských. Byly to však hlasy ojedinělé,
které nenašly v širších vrstvách našeho posel-
stva kýženého ohlasu. Celkový výsledek našeho
důrazného volání a snažení vyzněl v ten způ-
sob, že v diseiplinárním řádu dostalo se nám
nového stupně trestů, dle něhož možno nás po-
kutovati ročními obnosy až do 100 zl.l
13
article
Zcela jinak dovedlo si naše národní po-
selstvo říšské počínati ve Vídni, když před ně
kolika léty vládní kruhy o to se zasazovaly.
aby kvinkvenálky učitelstva středních škol zá-
vislými byly tak jako u učitelstva škol obec-
ných na prospěšném či neprospěšném působení
jeho. Tenkráte ukázalo poselstvo naše takovou
úspěšnou energii, že vláda povolila l
V opravu § 26., jak jej sněmovna zemská
v posledním zasedání navrhla, mnoho naděje ne-
skládáme, jsouce přesvědčeni, že nám v prax
přinese asi tolik úlevy, jako jí přinesla změna
disciplinárního řádu z roku 1894, dle níž směly
se »již přiřčené« pětileté přídavky odejmouti na
dobu nejvýše tří let. Tenkráte mělo se za to,
že služební přídavky vůbec mohou zadržovány
býti toliko na dobu nejvýše tří roků, což repre-
sentovalo peněžitou ztrátu 50—150 zl., případně
100—300 zl. Tak vykládali a představovali sobě
věc i ti, kteří ustanovení tomu na svět pomáhali;
ale praxe ukázala něco zcela opáčného.
V praxi dopustil-li se některý příslušník
stavu učitelského opomenutí v povinnostech
svých, mohl přijíti o služební přídavek »již
přiřčený«, ale též i o ten, jenž týkal se pětiletí,
které dosluhoval a za které mu však zvýšení
služného nepřiřčeno, poněvadž působení jeho
v tomto pětiletí neodpovidalo § 26. Poslednější
zvýšení služného nepřiřklo se nikdy a poněvadž
nebylo »již přiřčeno«, nemohlo se i odejmouti.
O takové zvýšení služného přicházela osoba
učitelská — na vždy! V podobném případě
mohl . býti učitel pokutován způsobem
dvojím, jednou obnosem 50 až 150 zl., p
případě 100 až 300 zl., na základě disci-
plinárního řádu, po druhé, dle toho, do kter
doby poklesek spadal a jak dlouho učitel působil,
částkou 250—2500 zl. na základě § 26.
Vídeň
14
article
Návrh zákona z posledního zasedání sněmu
království českého na změnu § 26. znamená sice
jakési zmírnění v ustanovení o udělování a za-
držování přídavků služebných osob učitelských,
avšak očekávání učitelstva neuspokojuje, poně-
vadž navržená změna je povahy více méně theo-
retické, která v praxi od případu k případu
v neprospěch učitelstva zvrei se může. Bedli-
vějšího pozorovatele na prvý pohled zaraziti
musí nejasnost ustanovení, v § 26. obsažených,
především ale nelogičnost vztahu ustanovení
těch samých k sobě, jakož i k disciplinárnímu
řádu. V prvním odstavci ponavrženého zákona,
který jest nejzávažnějším, praví se, že zvýšeni
služného za prošlou dobu pětiletou dostati se
může toliko té osobě učitelské, která nepřetržitě
a »dle povinnosti své« působila (mluví se
o povinnostech vůbec, tedy ve škole i mimo
školu); v odst. 5. téhož zákona (§ 26.) je řeč
o tom, že »výjimkou« může se učiteli zadržeti
zvýšení služného, když nekoná »ve škole« (tedy
jen ve škole !) svých povinnosti, a to jenom na
čas takového nedostatečného působení.
15
article
Logicky pojímáno, má obsahovati výjimka
odchylku od pravidla, čehož zde není. Tuto
obsahuje výjimka část pravidla v odstavci prvém
§ 26. vytčeného. V prvém odstavci § 26. na-
vrženého zákona mluví se o povinnostech uči-
telských vůbec, o těch ve škole i mimo školu.
ve výjimce jen o těch ve škole. Výjimka, v do-
datku označená, nevztahuje se k činnosti učite-
lově mimo školní stěny. Tážeme se, jak bude
se ustanovení to praktikovati?
Snad tak, že jenom poklésky z povinnosti
učitelské, ze školy vzešlé, budou se »výminečně«
trestati dočasně, a z mimoškolního působení po
vstavší, trvale? Záleží jistým kruhům více na
působení učitelstva mimo školu než na tom.
jakých výsledků se učitel ve škole dodělává
Zdá se, že ano. Výjimka v 5. odstavci zmíně-
ného zákona není vlastně žádnou logickou od-
chylkou od pravidla, v 1. odstavci téhož zákona
obsaženého; kdyby jí byla, musila by v tomto
odstavci odpadnouti slova »dle povinnosti své«.
16
article
Jak odůvodniti houževnatost, s jakou jisté
kruhy na tom trvaly, aby odstavec 1. § 26.
obsahoval slova »dle povinnosti«, když odstave
5. téhož zákona dává dozorčím orgánům mo
a právo, aby učitele, kdykoli toho potřeba káže,
odnětím přídavků služebních pokutovati mohly
Či záviseti má, jak dále odstavec 6. téhož zá-
kona o tom pojednává, toliko na zemské školni
radě, zdali zakročí proti učiteli na základě od-
stavce 1. či odstavce 2. § 26. zákona shora
citovaného?
K čemu tato nejasnost? Celkový obsah
navržené změny § 26. byl by jasným, kdyby
se bylo v 1. odstavci jeho od slov »dle
povinnosti«, beztoho v odstavci 5. obsažených.
upustilo. Nejasnost tato budí v učitelstvu obavu,
která stupňována jest houževnatostí, s kterou
se jisté kruhy zastávaly sloviček »dle povin-
nosti« v odstavci 1. obsažených, Obava a nedůvě-
řivost je tím oprávněnější, poněvadž nedá se
opodstatniti, proč mají se učitelstvu působiti
pokuty na základě prvního odstavce § 26., když
odstavec 5. téhož zákona totéž připouští a když
již na základě disciplinárního řádu možno
učitele pokutovati ročními obnosy až do 100 zl.?
17
article
Či jedná se skutečně pouze o to, aby učiteli
i na dále mohlo se zvýšení služného odejímat
na celý život jeho?!
Či nadále má levice učiteli českému podá
vati po groši, aby mu pravice mohla bráti po
— stech
Širší kruhy našeho národního poslanectva
neměly do nedávna o tom tušení, jak krutými
tresty stíháno bývá učitelstvo české pro pouhá
upuštění v povinnostech svých (zločiny trestají
se beztoho propuštěním ze služby) a jak rušivě
následky pokut těch zasahují do rodin jejich.
bylo by věru na čase, aby Ústřední spolek uči-
telský sebral a českému sněmu předložil stati-
stiku zadržených a odepřených kvinkvenálek.
Byla by to věru slušná číslice, skropená slzami
těch, jež bohové trestali, poněvadž je národními
učiteli učinili!
Upozorňujeme v čas na křivdu a ubližo
vání vzdělavatelům národa !
18
article
Povětrnost.
Povětrnost.
m. Z Vídně, 5. května. (Zvl. telgr. »Nár. L.«)
Nejnižší tlak vzduchu 745—750 mm. nad severo-
západní Evropou, nejvyšší 770—765 mm. nad pobře-
žím Nizozemska. — Nové minimum nad Balkánem.
Lze očekávati přimirných větrec
a většinou jasné oblsza a stoupajlc
teplotě počasí suché.
Vídeň
Evropa
Nizozemsko
Balkán
mm
19
article
Denní oznamovatel.
Denní oznamovatel.
Na neděli 6. května. Den od začátku roku 126
do konce roku 240. — Východ slunce o 4. hodině
30 minut, západ slunce o 7. hodině 24 min. Východ
měsíce o 11. hod. 57 m. dopol., západ o 12. hod. 5a
m. večer. — První čivrt ve 2 hod. 37 odpol.
Katolíků svátky: Jana Ev.
Evang. památné dni: Jana z Damašku.
Pravosl.: Jiří muč.
1438 dokonala strana rakouská jednostrané volby
volby Albrechta Rakouského za krále českého.
1859 Al. Humbolt.
Na pondělí 7. května. Den od začátku roku 127
do konce roku 239. — Východ slunce o 4. hodině
28 minut, západ slunce o 7. hodině 25 min. — Vý-
chod měsíce o 12. hod. 11 m. odpol., západ měsíce
o 1. hod. 16 min. večer.
Katolíků svátky: Stanislava.
Evang. památné dni: Bohumíra.
Pravosl. : Elišky.
1458 Jiří Poděbradský slavnostně i se svou chotí na
hradě pražském korunován
1420 Čeněk z Wartenberku vnikl do hradu praž
ského.
Meteorologická pozorování na rozhledně na Patříně
325 metrů nad mořem.
Dne 4./5. května 1900.
9 h. več. 7 b. ráno 2 h. odp
Tlakoměr.. 736.0 736 5 735 5
Teploměr C. + 12.4 + 94 + 189
Vlhko . .. . 48 65 43
Obloha . . . jasná Věesnou šaore
Síla větru . mírný bezvětří slabý
Teplota nejvyšší ve stínu + 20 0 č
na slunci + 34.7° C
Teplola nejnižší ve stínu + 6. 4
při zemi + 5.2° č.
Slunce svítilo 71/2 hodiny
Prům. rychlost větru za hod v km. 36.0
Srážky v mm. —
eoocheo
nejtepět Sampanské
acadní barvy
povětrnosti vzdorné k nátěru domů v 40 různých
vzorcích, ve vápně rozpustné, olejovému nátěru
rovné, 1 kilo od 16 kr. výše. Vzorníky a návod
k upotřebení zdarma a franko. Karel Kron-
stelner ve Vídni, IIl., Hauptstrasse čislo 120
Bezplatné přemie
přo pány odběratele
Jan
Jiří mučit
Albrecht rakouský
Stanislav
Bohumír
Eliška
Poděbradský
Čeněk
Kron
Pravosl
Vídeň
Jan Eva
+ 94 + 189 vlhko
km
mm
20
article
LIBUŠE 1900
LIBUŠE 1900
ns L5t, meticezbavy a veřě rya
úplne zdartna umeleckou premii.
vsertneu ta basveřvskeveta vepe-dase pdvedsianelbý e
saj S
aplné zdarma 500 Knihových premi
Jeden úplný skvostně vázaný výtisk
Sedlačkových Hradů, zánků a bvrrse
Kral, Českého (dl 1-xhedl. ao a
2úplné stastežvázave výboy českaša ladli
2 úpln es
Libuše
Kral
pdvedsianelbý e sát S
Sedlačkový Hrad
22
article
„Víte, příteli, jaký rozdíl je mezi českou
kněžnou Libuší a touto Šimáčkovou?“ „No?s
„Kněžna Libuše měla věnem hrady, zámky a tvrze
české ve skutečnosti, kdežto tahle Libuše má je
pouze skvostné vázané.“ „Pravda. Za to však věno
Šimáčkovy Libuše jest mnohem bezpečnější:
má je v knihách!“ *) (Humoristické Listy 4. V. 1900).
*) Račte požádati o prospekt bezplatných
premií předplatitelům Libuše 1900
kterémkoli knihkupectví, neb dopisnicí v nakla-
datelství F. Šimáčka v Praze, Jerusalem-
ská ulice číslo 11.
10732
romeký a vystav parzskoui
Slovník česko-francouzský (kapesní) od Ka -
špara Fastera. Druhé vydání. 4 K 80 h., váz. 6 K
Slovník francouzsko-český (kapesní) od Ka
špara Fastera. 5 K 60 h., váz. 6 K 80 h.
Grammatika francouzská pro střední školy
Sepsal gymn. ředitel Jakub Škoda. Třetí, pozmě
něné vydání prací prof. Čeňka Ibla z r. 1900.
2 K. váz. 2 K 30 b.
Rozmluvy francouzské pro měšťanské školy
dívěí. Sestavila Ant. Jelenová. 80 h., váz. 1 K.
Ukázka synonymiky a fraseologie fran-
couzské, kterou pro střední školy sepsal prof
J. E. Hulako vský. Druhé, opravené vydání
1 K 20h.
1149
Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec
v Praze, vedle Národního divadla.
Libuše
Šimáčkův
F Šimáček
Faster
Grammaticus
Škoda
profesor
Ibl
Jelenová
Hulako
A Urbánek
Libuš
Praha
Jeruzalém
Ka
Francie
národní divadlo
47
article
(hornoalpin. lázeňská mista). Čelný léčebný
závod prvého řádu. Celoročně v létě i v zimě
otevřeno.
Od 1. ledna 1900 v řízení nové
správy-
První léčebná doba za řízení nové správy
započne dne 15. května 1900.
Arsenová voda „Levico“ ve všech lé-
kárnách k dostání.
Silná voda „Levico“ a slabá voda
„Levico“.
Železniční stanice dráhy valsuganské, jedna ho-
dina od Tridentu. — Severojižní brennerský
expresní vlak až do Tridentu. — Přimé spo-
jení rychlovlakem ze všech a všemi směry.
Prospekty, popisy, obšírné vysvětlivky sdělí ve-
škeré uznané „cestovní kanceláře“, jakož i ře-
ditelská kancelář v Charlottenburgu (Berliner-
strasse 33) a v Levico, jižní Tyroly.
Adresa telegramů: Polly-Levico.
Generální ředitel lázeň ského
města Levico-V etriolo
Trident
Charlottenburg
Berliner
Leviko
Tyroly
Trident
PollaLevico