ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 1182d230-66a7-11dc-aad7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 88, place 31, org 6, work 1
1 masthead
6. května 1900.
2 masthead
Číslo 124.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4 masthead
Strana 3
5 article
chom byli rovnoprávnými s Němci. To musíme lidu Híci aby věděl, kde vězí kořen zla. Cesta, o které mluvi dr. Baxa, připadá nám, jako by se naší říši mělo zvoniti umíráčkem. My se však toho, co se stane, ne- bojíme, poněvadž jsme si vědomi, že naše existence je zajištěna nutností, udržeti rovnováhu v Evropě. Strašák absolutismu a rozpuštění říšské rady na nás neplati. Řozpuštění říšské rady se poslanci čeští ne- bojí. Toho se bojí snad spíše poslanci jiní a co s týče absolutismu: máme vlastně něco jiného nežli absolutismus? Ústava naše je jen rouškou, pod kte- rou se absolutismus provádí. Ať jest absolutismu třeba německý, jazyk náš a srdce naše nám ne vyrve, naší kulturu a vzdělání nám také nesebere Po absolutismu pak musí nastati něco, co by také nás uspokojilo. Bez uspokojení českého národa nen myslitelný zdravý parlamentarismus a zdravá kon- stituce. Musíme však také mluviti pravdu naboru. Ne smíme říkati pořád, že jsme tak dobří a lovální Není to pravda! Nelžeme! Řekněme tam nahoru, ž byly sice doby, snad ještě do nedávna, kdy jsme slyšeli zvlášté prostého rolníka, dělníka a řemesl níka, jak s posvátnou úctou vyslovoval slovo »císat pán«, jak s posvátnou úctou pohlížel na jeho obraz a jak si slíboval spravedlnost a pomoc od císaře Ale co vidíme dnes? Dnes není více té posvátné úcty, není více oné důvěry a obrazy, ke kterým se s takovou posvátností hledělo, počínají putovati ně- kam jinam a místo nich tam putují obrazy našich vlastenců Husů a Žižků. Těch dřívějších citů našeho lidu již není. Jak by bylo také srdce lidu toho, aby líbal ruku toho který ho bije knutou. V lidu to vře, my potřebujeme lidu jen říci, že se po dobrém v Rakousku ničebo nesvede a věřte, že přijde doba, kdy se ukáže, že lid má v sobě ještě něco krve z doby husitské. (Vý borně!
Němec doktor Baxa Hus Žižek Evropa Rakousko
6 article
Posl. dr. Čelakovský Pan dr. Engel učinil jmenem naší strany pro- hlášení, že nemíníme se zúčastniti rokování vzhle- dem k tomu, abychom ponechali místo ještě jiným důležitým záležitostem, o nichž dnes má býti roz hodnuto. Neporušil bych toto prohlášené usnesení které se stalo, kdyby nám nebylo bývalo takřk vnuceno, abychom nenechali bez odpovědi některé poznámky, které se během posledního rokování staly. Jako předseda komise školské mám z povinnost zmíniti se o tvrzení a útocích, ktere se na tuto komisi shrnuly zejmena se strany německé. Pokud se úpravy platů učitelských týká, učinili si pánové věc velice lehkou, po- stavivše své polítické přátele do zvláštního světla, jako kdyby bylo jen na nich záleželo, byla by věc docela jiná a jako by vina spočí- vala na nás. Upozorňuji na to, že sněm zasedá sice 6 neděl, ale mezi dobou tou byla přestávka velikonoční a přece komise školská konala 16 schůzí a subkomitét 6, tedy dohromady 22, tak že se může říci, že komise nelenila a neprota- hovala celou záležitost. Kdo soudí spravedlivě, musí uznati, že komise činila, co ji bylo možno, že vyřídila tak důležitou a těžkou záležitost tak dalece, že již zpráva jest podána a dána do tisku; že nyní, kdy za 2 neb 3 dny mohla přijíti zpráva do sněmu, se sněm uzavírá, není vinou naší. Pokud se úpravy platů učitelských týká, uznává zajisté slavný sněm, že otázkata jest důležitá, že se jedná při ní o nynější vy- daje, které jsou vypočteny až na 12 millionů zlatých a které mohou snadno obnášeti 6—7 millionů zlatých. Při otázce takové nemůže ko- mise jednati lehkomyslně, zejmena vzhledem n na ubohé naše finance.
Posl doktor Čelakovský Engel
7 article
Nechtěli jsme prováděti v komisi školské žádnou romantiku, nýbrž přinésti positivní ná- vrhy, které by mohly býti předmětem zralého uvážení ve všech kruzích, které tato důležitá otázka zajímá. Kdežto máme dnes systém místních tříd platů učitelských, jedná se nynío systém jednotného služného. Račte uvážiti, že jsou zde předůležité interessy učitelstva venkov- ského a městského, učitelstva na školách obec. a měšťanských, učitelstva vůbec a zase síly ženské atd. Když za tak krátkou dobu, která byla komisi vykázána, byla otázka přivedena do pravých kolejí, takže se nemůže říci, že by kterákoliv strana kladla upravení tomu rozhodný odpor; učinili jsme zajisté tolik, co bylo za těchto poměru možné. Jako předseda komise školské přimlouvám se vřele za to, co žádal pan dr. Engel a Fournier, aby zemský výbor ráčil návrhu komise školské věnovati pozornost a třeba by nebyly návrhy ty ve sněmu přijaty učinil možným, by se v budoucím zasedání mohlo k dalšímu jednání přikročiti a sice tím způsobem, že by zde byla osnova zákona, která by byla předmětem jednání, že by nám byl podán finanční effekt a zejmena, aby zem. výbor vstoupil s vládou ve vyjednávání, jakým způsobem by se finance zemské měly upraviti, aby úprava platů učitelských byla možnou.
doktor Engel Fournier
8 article
Soudím, že k ždý nepředpojatý uzná, že kdo pracovali na tomto díle, prokázali tím přátelství ke škole i učitelstvu že nebyli naplněni animositou an proti škole ani proti učitelstvu Jestli již ozývají se hlasy jednak z řad učitel stva, které praví, že úprav a nepostačuje, jednak z řad poplatnictva, že úprava jest velice velko- sáhlou a nemožnou, shledají přece kruhy ne- stranné, že návrhy jsou schopny býti předmětem diskuse a vésti k nějakému kompromisu. Do hodneme-li se a přispějeme tak, aby obyvatel stvo naše prospívalo, dokážeme lépe, že přejeme obyvatelstvu a jeho rozvoji než ti, kteří po uživají této neobyčejně těžké otázky školské k agitačním účelům na prospěch svých stran kteří slibují vše možné, ale splniti nemohou z toho ničeho. (Výborně! Výborně!) Řečník obrací se pak k vývodům posl. dra
9 article
Baxy a praví: Co jsem slyšel, činilo na mne dojem, že měl pan poslanec za město Kolín připravenou řeč na návrh posl. dra. Pacáka že zvláštní náhodou se stalo, že řeč svou ne mohl pronésti. Zaslechl jsem mnoho o tom, co poslanec smí činiti a co nesmí činiti, že musí činiti takovou politiku nebo nesmí činiti takovou politiku. Soudím, že se politika nemůže říditi tako- vými diktáty jednotlivce, nýbrž že musí se řídit jako každá politika seriosni velice zralými úvahami co jest v daných poměrech možno, a co pro- spívá těm, jichž jmenem se politika děje. (Sou- Chci přiznat, že nebyla doba ještě nikdy tak zlá, aby si musil ten, kdo politiku provádí býti toliko vědom důsledku toho, co koná. Pan poslanec za město Kolín líčil velké kroky, jaké činí politika velkoněmecká v naší říši. Kdo sto puje veřejné věci, sotva bude v pochybnostech že bohužel toto tvrzení v mnohém ohledu není pravdivo, ale jes-tli tomu tak, tedy právě tato okolnost vybízl nás k tomu, abychom s nej- větší opatrností posuzovali veřejné věci a byli si vědomi velké zodpovědnosti, kterou při tom máme. Jestli pan kollega lehkým způsobem hlas.)
Baxa Pacák Kolín
10 article
pravil, že nynější poslanci naši nedovedou žád nou politiku více dělat a že mají ustupova ihned jiným, nechť dovolí, že nemohu jeho vý roky nazvat ničím jiným nežli dětinstvím- Jak může někomu napadnout, kdo ví, jaká poli- tika v této říši pokračuje, aby poslanci v říšské radě skládali mandáty snad proto, aby Něme za 2—3 dny měli rozhodnou většinu a zavedl třeba státní němčinu? Či jest rozumnou věc politika českého, aby něco podobného národu českému doporučoval? Či jest to řeč roz- umného politika českého, který takové reso- luce dává na schůzích voličských k usnášení, místo aby volal po součinnosti nás všech ž do posledního muže, abychom odvrátili ne- bezpečí, které nám všem společně hrozl. (Vý- borně!) Nazval jsem to dětinstvím, nechtěl jsem to nazvat nevlastenectvím. V politice musí platiti zásada: Quidquid agis, prudenter agas et respice finem. Bude-li česká politika sebevě- doma a povinností k národu dbalá, neopust tuto zásadu.
11 article
Bude vědět, že politiku českou jen ten- kráte může přivésti k místu, jestli ti, kdo jsou přáteli vlasti a rovnoprávn o st v těto zemi, budou držeti všichn solidárně pohromadě. (Výborně !) Proto nechať se děje a chystá cokoliv, nespouštějme s mysli, že ne hesla, kterými se vyzývají posavadní bojovníci, aby so vzdali veřejného života, nás povedou k cíli, nýb rž hesla, která povzbuzují zástu pee lidu českého a volají všechny mladé síly, aby je podpovaly v případě nutnosti zaujaly jeji ch mista. (Tak jest! Výborně !) To jest politika vlastenecká. Pan poslanee za město Kolin tak jako kategoricky pravil jakým způsobem smí si poslanci češti vésti jak nesmí, prohlásil také, že smír mezi národ- nostmi v této vlasti není možný. Litoval bych toho, kdyby takověto pessimistické názory na- pořád byly mezi námi šířeny a kdybychom již naprosto se vzdávali veškeré naděje, že dojde někdy na nějakém spravedlivém základu ke smíru mezi oběma národnostmi, tu slavnou vlast obývajícími. Nevzdám se nikdy naděje, že k tomuto smíru dojde, že nás k němu donutí veřejné poměry, zejmena ekonomické, ale soudím, že každý český poslanec musí doložiti: má-li k tomu smíru dojíti, nemůže se státi jinak nežli na základě spravedlnosti na základě rovnoprávnosti, na zá- kladě rovnocennosti, kteréž zá- sady jsou základními pilíři s polu- bytí obou národů v této vlasti To jest moje kredo, kterého se ne mohu vzdáti. Náležím k těm, kteřís co nejupřímněji přejí, aby co nej dříve došlo k tomuto vyrovnán ve prospěch naší vlasti. (Výborně Výborně !) Řečník činí pak návrh na konec debaty (Výborně ! Hlučný potlesk.) Návrh ten se přijímá.
12 article
Posl. dr. Baxa (kfaktické poznámce). Pan prof Čelakovský nazval můj výrok stran vzdání se man- dátů poslanců říšských slovem, na které mu odpovím osobně. Vyjednáme si to mezi sebou. Obyčejně se říká, že chceme, aby poslanci říšští složili svůj mandát v době, kdy jdou na říšskou radu a že by zůstaly mandáty prázdné. Nežádáme to v době, kdyá se na říšskou radu jde, nýbrž požadavek ten vyslo- vili jsme již dávno. Požadavek ten vychází z pře- svědčení našeho, že jest celá řada poslanců, kteř obstrukci provozovati nemíní a také nedovedou. (Hlučný odpor u českých poslanců.) To se ukázalo nejlépe tenkráte, když byl nejvhodnější okamžik, aby se obstrukce činila. Tenkráte bylo však 18 poslanců. kteři tak chtěli učiniti, přehlasováno a žádáno jen z vlastenectví na těch, kteří v takové vážné době neminí konati svou povinnost, aby se raději vzdali. Pan prof. Čelakovský aklamoval, aby mladé síly se spojily a šly v jednom šiku s poslanci če- skými proti společnému nepříteli. Pokud to bylo mířeno na nás, pravím, že jsme byli první z těch. kteří žádali, aby se v národní radě české pracovalo společně a zůstali jsme v ní i přes to, že byly sta- novy její klubem svobodomyslných poslanců změ- něny na neprospěch menších stran. Výtku, kterou p. prof. Čelakovský učinil, odmítám, poněvadž jest naprosto nepravdivá. Na konec udělal p. profesor zase apotheosu, že věří ve smír. Což pak neslyšel pány s německé strany, jak si smír představujír Kdo byl přítomen debatám za nynějšího zasedání mluví takovou limonádu, budí dojem, jako by nebyl ani poslouchal.
Posl doktor Baxa Čelakovský profesor
13 article
Zpravodaj dr. Bedř. prine Schwarzenberg konstatuje v závěrečném slovu, že všechny prone- sené řeči souhlasí v tom, že krok vlády, která za- mýšlí sném odročiti, jest škodlivý a praví: proti podobnému kroku, právě jako škodlivému se v ši- c hni ohražujeme. Proti věcným návrhům komise rozpočtové nebylo činěno námitek. S mnoha stran bylo poukázano na to, jak jest žalostno, že nebyl sněm s to učiniti opatření ve pří čině úpravy platů učitelských. Konstatuji, že teprve před 2 nebo 3 dny bylo upravení platů učitel- ských odevzdáno komisí rozpočtové, která učinila své usnesení, jež jest známo. Souhlasíme se základním ustanovením, vytčeným komisi školské, ale na druhé straně ukazují k tomu, že varujeme, aby úhrada tak značného po žadavku byla kryta z jediného zdroje příjmů zem ských, ze zvýšení přirážky zemské. Ne- račte zapomenouti, že průběhem 15let stoupla při rážka zemská asi o 350 proc., kdežto daň státní jen o 100 proc. Můžete býti přesvědčeni, že z nás každý pokud možno oprávněným požadavkům těm také platnost zjedná. Doporučuji sněmu k přijetí návrhy komise rozpočtové. (Výborně !) Návrhy komise se přijímají.
doktor Bedř Schwarzenberg
14 article
Dalším předmětem jest druhé čtení zprávy ko mise rozpočtové o nutném návrhu poslanet dra. Setunského, br. Zdeňka Thu na, dra. Knolla a soudr., aby zamezeno bylo zamýšlené sproštění uherských státních papírů od rakouské daně dů- chodkové. Zpravodaj posl. hr. Karel Max Zedtwitz po- ukazuje na nebezpečí, které hrozí rakouským rentám osvobozením uherských státních papírů rentové daně; kurs rakouské renty by se tím stlačil, kdežto uherské státní papíry by v ceně stouply. Povinnosti vlády jest díferenci tuto vyrovnati, což státi s může jenom tím, zabrání-li se osvobození uherských státních papírů od rakouského zdanění. Druhé nebezpečí spočívá v tom, že by o daň plynoucí dosud z uherských papírů, zkrácen byl stáh a částečně také země, proto že důchodová dáň jes jedinou z mobiiního kapitálu, ku které lze vypsati přirážky. Řečník praví, že důvodem proti slevě zmíněné daně uherských papírů jest okolnost, že druhá polo vice říše ve všech hospodářských a finančních otáz kách zaujímá vždy stanovisko, které při nejmenšín nesvědčí o žádné blahovůli. Ministerstvo obchodu prohlásilo, že by úbytku 240.000 zl., který zmíněná daň z uherských papírů vynášela, nemohlo postrádati a pak se nemá prot její slevě protestovati. Řečník navrhuje Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby poskytla tuzemským cenným papírům příslušnou potřebnou ochranu zachováním důchod- kové daně při veškerých cenných papírech, jež ne jsou vydány v královstvích a zemích v říšské rad zastonpených.
Setunský Tha Knoll Karel Max Zedtwitz
15 article
Návrh se schvaluje. Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že volby přísedícího zemského výboru celým sněmem po případě jeho náhradníka, bere po žádosti vyslo vené četnými poslanci, aby se volba odložila na po- zdější dobu, z denního pořádku. Dalším předmětem jednacího pořadu jest druh čtení zprávy komise rozpočtové a zpráva zemského výboru stran změny účtování při zemském fondu království českého. Zpravodaj posl. Heřman Janda praví, že v po slední době se ozvaly hlasy, že posavadní účtování nepodává jasného přehledu o zemském hospodářství Zemský výbor věnoval této záležitosti svou pozo nost a po důkladném jednání předložil sněmu na- vrhy, které byly přikázány komisi rozpočtové. Tate podrobila je bedlivé úvaze a přišla k týmž návrhům jaké učinil zemský výbor a doporučuje proto k schválení souhlasné návrhy zemského výboru. Návrhy přijímají se bez debaty. Posledním před větem jednacího pořadu je zpráva výboru v příčině kvalifikace professor zemských vyšších hospodářských ústavů a o otázce eventuálního zařadění těchto ústavů do statu středních hospodářských škol.
Heřman Janda Tate
16 article
Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti země dělství o zprávě zemského výboru v příčině kvali likace professorů zemských vyššíc hospodářských ústavů a o otázce eventuá ního zařadění těchto ústavů do statu střední ch hospodářských škol. Zpravodaj posl. Teklý navrhuje jmenem ko mise, by se zpráva zemského výboru ve věci této vzala na vědomí, by název ústavů zněl: »Kralovská česká zemská akademie hospodářská« a čl. VIII sta- nov vyšších zemských hospodáčských ústavů ze dne 16. února 1895 by zněly Čl. VIII. Sbor nčitelský a řízení ústavu. Professory dosazuje z kruhů vynikajících odbo níků theorie a praxe zemský výbor buď cestou po- volání nebo veřejným konkursem, vyslyšev o tom kuratorium, kteréž sobě opatřiž dobrozdání a návrhy o jednotlivcích od sboru učitelského. Při jmenování sluší míti na zřeteli tyto kvalií- kační požadavky a) Průkaz o absolvování dotyčného odborného studia na vysokých školách neb akademii zemědělské a o složení zkoušek předepsaných v té příčině n těchto školách (rigorosa, státní neb diplomove zkoušky); b) průkaz o literární a vědecké odborné činnost přiměřené účelům ústavu c) průkaz z příměřené praxe učitelské na vyšším učiliští neb střední škole; pro stolice nauk hospodářských vedle toho d) průkaz přiměřené výkonné působnosti při ho spodářství a pro onu stolici, s níž spojena jest správa školního statku (čl. VII.), průkaz de ší samostatné působnosti v praktickém hospodářství na větším statku. Při obsazování stolice pro národní hospodářstv a nauku o zákonech a správě veřejné sluší hledě k přiměřené praxi právnické, oproti tomu může upu- štěno býti od požadavku uvedeného pod c) . Učitele výpomocné, jakož i assistenty stále na ústavu účinkující, povolává kuratorium k návrhu učitelského a jest povinno zpraviti o tom zemský výbor.
17 article
Jako přechodní ustanovení budiž přijat následu jící článek: Při obsazení pod a) zmíněné stolice může o požadavků pod a) a c) uvedených upuštěno býti jestliže uchazeč absolvoval vyšší hospodářské učilišt jinak jest výtečně kvalifikován a jmenovitě prakticky zvlášť dobře osvědčen. IX. Posluchači akademie hospodářské a jich při- jímání. Rádnými posluchači jsou, kdo prokáží vysvěd- čením, že s dobrým prospěchem absolvovali úplne gymnasium, reálku neb střední hospodářskou školu. Nestalo-li se přestoupení bezprostředně z takové školy, budiž předloženo vysvědčení o mravech. Řádní posluchači jsou povinní navštěvovati všecky přednášky, účastniti se všech cvičení zkoušky ze všech předmětů skládati a konečným zkouškám se podrobiti. Zemskému výboru se ukládá, aby po slyšen sborů professorských sdělal a sněmu předložil učeb nou osnovu pro akademii hospodářskou se čtyřmi semestry studia.« Zpravodaj navrhuje jmenem komise země dělské resoluční návrh Zemskému výboru se ukládá, aby po slyšení kuratoria sdělil přechodní pravidla, jimiž by se pro vedla nová organisace ústavů během 2 let. Návrhy komise i s resolučním dodatkem př jímají se bez debaty. Jednací pořad tím vyčerpán. Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. podávají návrh, aby vláda byla vyzvana opatřiti vhodn místnosti pro c. k. českou universitu Karlo-Ferdinandskou a c. k. vysoko školu technickou v Praze, ve kterém z vrubně vyličují jejich nedostatky a navrhují: Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby be průtahu opatřila c. k. české uni versitě KarloFerdinandově a c. k. české vysoké škole technické v Praz pro všecky jejich fakulty, odbor a ústavy potřebám doby a účelu vy učovacímu vyhovující místnostia zařízení.
Posl doktor Lada Dvořák Praha univerzita KarlaFerdinandska český vysoký škola technický
18 article
Posl. Wolf a soudruzi podali návrh v příčin zavedení nedělního klidu v obchodech a návrh na 50 proc. slevu z daně a zastavení exekucí v obcích Lomu, Nové Vsi a Hrdlovce u Duchcova z příčinou dlouhotrvající hornické stávky a návrh na úpravu pensijních platů obecních úřadníků. Posl. Wolí a soudr. podali dotaz na místo- držitele v příčině neprodieného vyřízení dvojích ná- mitek, podaných proti volbě do obecního zastu pitelstva v Krupce u Teplic. Nejv. maršálek zemský: J. Exc. pan místodržitel si vyžádal slovo Mistodržitel hr. Coudenhove: Slavný sněme Na základě nejvyššího zmocně n prohlašnji sněm království českého z odročený Nejv. maršálek zemský: Následkem tohoto prohlášení vládního dovoluji si pány po slance, kteří jsou členy komisí, žádati, aby spisy komisní odevzdali sněmovní kanceláři. Prohlašuji, že jest sněm královstv českého odročen. Schůze skončena o 4. hod. 10 min. odpol. Subkomitét národohospodářského výboru konal včera před sezením sněmu schůz předsednictví posl. Krumbholce. Posl. Mii xa. který převzal po posl. dru. Dvořákovi referát uhelné záležitosti, předložil zprávu k projednání s příslušným návrhem. Usnešeno jednohlasně referát posl. Mixy, jakož i předložený jeho návrh týkající se rozřešení otázky uhelné přijmouti za základ k dal šímu jednání. Z odboru zemědělského. Ke včerejš zprávě dlužno dodati, že posl. Jaroš se v příčině úpravy platů učitelských vyslovil v ten smysl, aby se o úpravě platů učitelských nejednalo z toho dů vodu, že již klub poslanecký o tom platně roz- hodl. Rozhovoru zúčastnili se potom také poslane Marek a König. který žádal předsednictvo odboru. aby uveřejnilo právě jeho sdělení, že v komisi škol ské se rozhodně postavil proti aktivním přídavkům
Posl Wolf Coudenhove xa Dvořák Jaroš Marek König Hrdlovka u Duchcov Krupec Teplice obec Lom
19 article Sněmovni komise.
Sněmovni komise. Školská komise konala včera poslední schůzi, ve které referent posl. Sch warz přečet sepsanou jím zprávu o úpravě platů učitelských. načež byla jednohlasně schválena. Předseda prot Čelakovský sdělil, že ve smyslu usnesení ko mise sdělil nejvyššímu maršálkovi přání, aby návrhy komise přišly na denní pořádek jednání sněmovního avšak že nejvyšší maršálek ponechal si rozhodnout o tom teprve, až bude zpráva praesidiu podána Poněvadž usnesení komise o úpravě platů učitelských musily býti přikázány rozpočtové komisi, která ve čtvrtek odpoledne k ní přistoupila a referent školské ko- mise potřeboval aspoň den k sepsání zprávy, mohla schůze komise školské teprve v poslední den sně movní se konati a ovšem pro nedostatek času, sněmu vykázaného, nemohou více přijíti návrhy její d sněmu. Jest však naděje, že zemský výbor ve smyslu snesení komise školské podnikne potřebná šetření a podá v podzimním zásedání sněmu příslušnou osnovu zákona. K návrhu předsedy byly vysloveny díky pp členům subkomitétu, zejmena ref. posl. Schwarzov načež posl. Posselt vyžádal si slovo, aby podě koval předsedovi aru. Celakovskému jménem člen komise za obezřelé, výtečné řízení rokování, kterému z velké části slušt děkovati za zdárný výsledek prae komise. Předseda děkuje vřele za teuto projav, vy slovil potěšení nad tím, že se podařilo klidnému českému způsobu projednávání důležité záležitosti jakým je nová úprava platů učitelských, v komisi přivésti otázku do klidnějších koleji a vyslovil přání aby i ve veřejnosti tímže způsobem bylo o otázc dále uvažováno.
Čelakovský Posselt
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. května. (Berlínská ná vštěva panovníkova) neobešla bez úvah říšských listů o vnitřní politické situae rakouské. Jeden z berlinských listů uznal z dobré dáti rakouskému panovníku radu, abys vrátil k regimu bachovskému, který prý Rakou sku svěděil nejlépe. Proti radě té obrací s p. Patzelt ve vídeňském »Volksblattu«, kd praví: »Velmocenské postavení Rakouska ne- spočivá, jak se národům celých třicet let ehtělo namluviti, v každoročním povolování společného rozpočtu, nýbrž v upravení takového stavu, jenž by umožnil klidně soužítí oněch národnie kmenů, jež dějinny a tedy přirozený rozvoj spojil v rámci habsburské říše. Možnostite dnes není, musí býti teprve opatřena, a to se může státi jen zménou ústavy, odpovída jiei celému ústrojí státu. Radí-li se v Berline k návratu k regimu bachovskému, svědči to povážlivé neznalosti zdejších poměrů, o nezna- losti síly a účelu německé politiky v Rakousku Naší soukmenovci v říši prokazují nám nejhorš službu, doporučují-li nám dnes, když centrali stická doktrina už před 25 lety zbankrotovala, tento systém jako za spásný pro Rakousko neboť tím jen zdržují nezbytný v státoprávním přesvědčení Němců obrat od čistého centralismu jemuž Němci přinesly marně za oběť celé heka- tomby, k federalismu, v němž jedin spočívá záruka dalšího trván
Patzelt Němec Praha Rakousko Berlín
21 article
Rakouska, jakož i zabezpečení zájmů r kouských Němců- Ze Štyrsk. Hradce, 4. května. (H. Wol na ústupu.) Posl. Wolf dal nedávno v Ma- riboru do klatby ptujského starostu a zemskéh poslance Orniga za to, že jako kupec rozeslal do okolních slovinských vsí slovinské reklamn lístky. Ptujští Němci ujali se svého starosty proti p. Wolfovi a neváhali projeviti mu svou důvěru přes to, že klatba s něho ještě nebyla sňata. Ale stalo se ješté více: věrný nohsle Wolfův, štyrsko-hradecký »Tagbl. «, ujal se také Orniga a vysvětlil p. Wolfovi, že němečti kupe ve Ptuji jsou odkázáni jen na slovinské odbě ratele z okolí a že p. Ornig, chce-li býti ve Ptuji živ, a uhájiti tamní německou državu. musí se Slovinci mluviti slovinsky. Posl. Wolř měl by tedy se stanoviska nacionálního tento Ornigův kupecký »kníf« raději pozdraviti. T p. Wolfa patrně dojalo, neboť ve včerejším čísle »Ostd. Rundsch.« prohlásil, že už nechce pochybovati o nacionálním smýšlení a spolehl- vosti Ornigově. Slovinčina je tedy od nynějška i nacionálním Němcům v jižním Štyrsku dovo lena, zcela správně dle jezovitského pravidla že »účel světi prostředky.«
Němec H Wol Posl Wolf Ornig Wolfův Slovinec Wolř Slovinčin Rakousko Hradec Ma Štyrsko T p
22 title
Politické zprávy zahraničné.
23 article
V Praze, 5. května.
Praha
24 article
Zahraniční intriky proti Čechům. V. Z Petrohradu, 2. května. (Pův. dop »N. L.«) V nenárodní žurnalistice, v Rusku vycházející, objevují se občas hlasy českému národu a české politice nepříznívé. Účelem jejic jest, aby mohly býti citovány německou a víden skou žurnalistikou jako projevy ruské nepřízně k Čechům a nesouhlasu s jejich jednáním Praktika tato pochází ještě z dob, kdy Čechové nebyli o smýšlení a cítění Rusů dobře informo váni a kdy informace své čerpali z listů ně meckých. Dnes zajisté každé dítě české ví,ž hlavní orgány ruské, jež právem mohou bet zvány národními, jsou v Petrohradě »Hono «, »CT«, »Poci«, » Bo Moc« a »leepó, B«. Jen z těchto listů Čechové mohou poznati, jak o nich Rusové myslí a jaké city k nim chovají. Protože pak car, jediný skutečný ředitel ruské politiky, svědo mitě se ohliží po smýšlení národa a chce být výrazem jeho ducha v dějinách, následuje z toho že jen národní ruské listy mají způsobilost při bližně vyjadřovati to, co mysli car. To Čechové často pouštějí se zřet-le a proto je hračkou in- trikovati proti nim v orgánech, v Rusku vy cházjících, ale nenárodních a snadno přístup ných cizím politickým činitelům, třeba set někdy dálo i skrze některé ruské, státníky politiky.
Čecho Rus Pok Bo Petrohrad Rusko český národ
25 article
Taková proličeská žurnalistická intrika ob- jevila se nyní zas. Pan hr. Kapnist z Vídn dovolil si v »Journalu de St. Pétersbourg« dát Čechům malinké naučení a tím ulevil své lásce k p. hr. Goluchovskému, od něhož řád sv Leopolda dosud neobdržel. Zdajší »Petersburger Herold«, orgán petrohradských Němcův a roz- krále Milana, patolízal všech vlád, Goluchov- ského jako Bülowe, Bülowa jako Muravěva pospíšil si, aby reprodukoval, co francouzský list napsal proti Čechům a dal to dál. Oba tyto listy bývají vám vydávány za přímé hlasatele ruské vlády, což je nepravda přes to, že »Journ de St. Pét.« bývá někdy užíváno k publikování projevů ruské vlády. Tento list má pokyn, aby v zahraničných otázkách byl přísně neutralnym Není to však poprvé, že se v něm octl výpad na Čechy. Jakým způsobem, jakou oklikou ss to stalo, již jsem naznačil. V Petrohradě dávno jest ustáleno mínění, že »Journ. de St. Pět.e jest vždy úslužným orgánem hrabat Kapnista Goluchovského a nikoli hr. Muravěva. Krome toho, co v něm uveřejňují tito dva věrní po- bratimové, »Journ. de St. Pét.« slouží jen k ozna- mování, kdo z dipl matů do Petrohradu přije a kdo odjel a co se bude hráti ve zdejším fran couzském diva- dle. Malá ta improvisace jmenovaných listů tý- kala se rozhodnutí českých politiků pro opětnou obstrukci v radě říšské. »Journ. de St. Pet.« prorokoval si na zakázku z Vídně, že Česi
jít Stanislav Čecho svatý Leopold Herold Němcův Milan Bülow Muravěv jít Stanislav . Peto Goluchov Čechy Petrohrad Vídeň
26 article
obstrukcí jen sobě uškodí a zůstanou bez pod- pory pravice. Čechové, napsal, pokoušeli se ně- jaký čas hráti v úloze vládní strany, ale ne- vydrželi a vrátili se k předešlým »bludům«. Umírněné skupiny Němcův a Poláků jsou mnohem chytřejší a dovedly si zachovati přízen mocných kruhů cislajtanských. Čechové jako obstrukčníci mohou počitati jen na podporu malých národních frakcí. Jinak zůstanou osa- moceni a na konec podlehnou. Ministerstvo může na jejich manévry klidně pohlížeti, protože má většinu bez nich zabezpečenu. Projev tento nebyl by zde v Petrohradě došel povšimnutí leda jako známka nejapnosti jmenovaného listu a těch, kdo ho užili za svou hlásnou troubu, kdyby nebyl přišel »Herolde s poznámkou, že slova »Journ. de St. Pet.e jsou »vážnými úvahami, které se ozvaly s Nevy, aby ochladily rozpálené hlavy Čechů.« Z ru- ských listů žádný si nepovšimi toho, co napsal »J. de St. Pet.«, kromé »CHHa OTeecTsa« (paaro), jenž je prosté zaznamenal.
Čecho Němcův Polák jít Stanislav . Peto Něva Petrohrad CHH OTeecTsa
27 article
Ale z chvatu, s kterým si pospíšil »Herold«, aby nad tímto faktem zajásal a tím vytloukl trochu nového kapitálu ve prospěch vídeňské vlády a proti Čechům, je vidno až příliš jasně, jak vídeňským sosnovatelům této pošetilé žur- nalistické intriky na tom záleželo, aby jí dali ve veřejnosti nějaký kurs. Na neštěstí přišly »Ben BT a škrtnutím pera zmařily celý plán, napsavše pouze: Není pochyby, že Čechově nesmějí ani v nejmenším povoliti, neboť by se to rovňalo úplnému zničení všeho, co dlouholetým hou- ževnatým bojem vymohli. Ze jejich odhodlaný boj ani tentokrát nebude marným, vidno z toho, že vídeňské listy hned, jakmile byla říšská rada svolána, rozvoje udalostí nevyčkávajíce, zahovořily o možnosti pádu ministerstva Körbrova. Mohu vás ubezpečiti, že Rusové velmi živě sleduji nový český boj za právo. Ruský tisk o berlínské schůzce- Ruské listy nepředpovídají, že by berlínská schůzka císařů mohla míti velké politické ná- sledky. Podle »Poccin« té mož nosti není prostě proto, že těžník evropské politiky nenalezá s již v Berlíně, nýbrž v Petrohradě. »HoBocru praví, že berlínská schůzka neobnovi silu troj- spolku, protože jo paralysována s jedné strany rakousko-ruskou dohodou, s druhé přátelským poměrem italsko-francouzským. Následkem toho trojspolek stal se v posledních letech témét bezúčelným.
Herold Čecho ben Čechův Rus Poccin Berlín Petrohrad
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Klub svobodomyslných lidových poslanců českých v radě říšské má schůzi v útery, dne 8. t. m., o 9. hod. lopolední ve své místnosti ve sněmovně poslanecké ve Vídni. Přítomnost veškerých členů naprosto nutna. — Německá »Politika« s náramným gustem otiskuje zprávu dnešní »Bohemie« o včerejší schůzi českých poslanců říšskýcha vtipkuje o důvěrnosti učinéných usnesení. Při- pomenuli jsme již, že podobné referäty, jež jsme zvláště v poslední době bedlivě sledovali, jsou kombinacemi pana Katze, jež se někdy vydaří, ale někdy naprosto selhou. Tentokráte však kombinace Katzova jest naprosto ne- správná, neboť jak pořad jednání, tak obsah usnesení byl zcela jiný, než jak zmíněná zpráva ličí. — C. k. korrespondenční kancelář s opět vyznamenala. Nepravíme tím žádnou no- vinku. Nepřehlednou již je řada případů, v kterých osvědčila oficina talo, jejíž přední po- vinností měla by býti úplná nestrannost, nepří- zeň k českému národu. Stal se opět jeden, eklatantní. Ničemové vymyslili a sosnovali aféru konopišťskou. Ochotní hanobitelé naší věci ji zveličili a rozhlásili do všech konců světa. Z »Bohemie« a z místního listu podmo- kelského se nesla zvěst o ní až do parlamentu.
Katz Katzův Vídeň Bohemia
29 article
Když však ukázala se celá podlost akce, celá zvrhlost plánu, celá zlosynnost podniku, prove- deného k poškozeni jmena českého a stoupla pravda nad lež a klam jako olej nad vodu, německá publicistika nedutala. Pomlouvat, očer- nit a blátem poházet uměla — konstatovali skutečnost nechtěla. Věc rozhodnuta nyní sou- dem. Strůjce potrestán. Toto fakt um do dnes ani v jediném žurnále víden- ském se nenalezá. Pro korrespondenční bureau vládní, respektive jeho filiálku pražskou ncexistuje. Když však někde Čech odsouzen na 48 hodin, protože Němci šlápl na nohu, hned za tepla oficiální drát oznamoval, že česká zloba byla dle zásluhy ramenem spravedlnosti pokuto- vána. Sensační proces, který se odbyl právě v Táboře a jeho konec, proces, o němž uve- řejnily české noviny nejobšírnější zprávy, je do té chvíle pro mimočeskou veřejnost tajemstvím státním. Dostane-li se však nějaké vídeňské kvitko pro pobodání nevěstky nebo nějaký de- fraudant do žaláře, c. k. korrespondenční kan- celář je hovornou a paratní. O sensacích kono- pišťských jakoby jí byl jazyk zdřevěněl. Inu ovšem. Odhaleny píkle Němcům nepříjemná. To vysvětluje mnoho — všecko.
Němec Čechy Tábor
30 article
— Politické schůze. Městská radav Třeboni svolává na neděli dne 6. května t. r. o 3. hod. odpol. do těloevičny v nové budově školní schůzi voličů městské i venkovské vo- lební skupiny. Pořad: 1. Zahájení schůze. 2. Říšský poslanec pan JUDr. Václav Naxera pro- mluví a zahájí rozhovor »O politické situzci«. 3. Zemšti poslanci pp. Josef Baar za skupinu městskou a Josef Jann za skupinu venkovskou podají zprávu »0 činnosti na sněmu královstvo českého«. — Ajvazovský. Dne 1. t. m. ve Feodosii na Krymu náhle zemřel slavný ruský malíř Ivan Konstantinovič Ajvazovský, maje věku svého 83 leta. Málo který výtvarný umělec v Rusku dobyl si té populárnosti, jako Ajvazovský. Byl tak obdivu hodným portretistou jako marinistou. Narodil se r. 1817 ve Feodosii jako syn chu- dého armenského kupce, jenž r. 1812 v době moru pozbyl všeho svého majetku. Vášeň ku kreslení probudila se v Ivanu Konstantinoviči velmi záhy. Jednou jej přistihl městský architekt feodosijský, Koch, an kreslí uhlem na zdi. Po- diviv se nadání chlapcovu, dával mu prvé lekce v kreslení. Brzy se oň počal zajímati feodo- sijský gradonačalník Kaznačejev, jenž se po-
JUDr Naxera Baar Jann Konstantinovič Koch Třeboň Feodosie Krym Rusko