1
masthead
6. května 1900.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
chom byli rovnoprávnými s Němci. To musíme lidu Híci
aby věděl, kde vězí kořen zla. Cesta, o které mluvi
dr. Baxa, připadá nám, jako by se naší říši mělo
zvoniti umíráčkem. My se však toho, co se stane, ne-
bojíme, poněvadž jsme si vědomi, že naše existence
je zajištěna nutností, udržeti rovnováhu v Evropě.
Strašák absolutismu a rozpuštění říšské rady na nás
neplati. Řozpuštění říšské rady se poslanci čeští ne-
bojí. Toho se bojí snad spíše poslanci jiní a co s
týče absolutismu: máme vlastně něco jiného nežli
absolutismus? Ústava naše je jen rouškou, pod kte-
rou se absolutismus provádí. Ať jest absolutismu
třeba německý, jazyk náš a srdce naše nám ne
vyrve, naší kulturu a vzdělání nám také nesebere
Po absolutismu pak musí nastati něco, co by také
nás uspokojilo. Bez uspokojení českého národa nen
myslitelný zdravý parlamentarismus a zdravá kon-
stituce.
Musíme však také mluviti pravdu naboru. Ne
smíme říkati pořád, že jsme tak dobří a lovální
Není to pravda! Nelžeme! Řekněme tam nahoru, ž
byly sice doby, snad ještě do nedávna, kdy jsme
slyšeli zvlášté prostého rolníka, dělníka a řemesl
níka, jak s posvátnou úctou vyslovoval slovo »císat
pán«, jak s posvátnou úctou pohlížel na jeho obraz
a jak si slíboval spravedlnost a pomoc od císaře
Ale co vidíme dnes? Dnes není více té posvátné
úcty, není více oné důvěry a obrazy, ke kterým se
s takovou posvátností hledělo, počínají putovati ně-
kam jinam a místo nich tam putují obrazy našich
vlastenců Husů a Žižků.
Těch dřívějších citů našeho lidu již není. Jak
by bylo také srdce lidu toho, aby líbal ruku toho
který ho bije knutou. V lidu to vře, my potřebujeme
lidu jen říci, že se po dobrém v Rakousku ničebo
nesvede a věřte, že přijde doba, kdy se ukáže, že
lid má v sobě ještě něco krve z doby husitské. (Vý
borně!
Němec
doktor
Baxa
Hus
Žižek
Evropa
Rakousko
6
article
Posl. dr. Čelakovský
Pan dr. Engel učinil jmenem naší strany pro-
hlášení, že nemíníme se zúčastniti rokování vzhle-
dem k tomu, abychom ponechali místo ještě jiným
důležitým záležitostem, o nichž dnes má býti roz
hodnuto. Neporušil bych toto prohlášené usnesení
které se stalo, kdyby nám nebylo bývalo takřk
vnuceno, abychom nenechali bez odpovědi některé
poznámky, které se během posledního rokování
staly. Jako předseda komise školské mám z
povinnost zmíniti se o tvrzení a útocích, ktere
se na tuto komisi shrnuly zejmena se strany
německé. Pokud se úpravy platů učitelských
týká, učinili si pánové věc velice lehkou, po-
stavivše své polítické přátele do zvláštního
světla, jako kdyby bylo jen na nich záleželo,
byla by věc docela jiná a jako by vina spočí-
vala na nás. Upozorňuji na to, že sněm zasedá
sice 6 neděl, ale mezi dobou tou byla přestávka
velikonoční a přece komise školská konala 16
schůzí a subkomitét 6, tedy dohromady 22, tak
že se může říci, že komise nelenila a neprota-
hovala celou záležitost. Kdo soudí spravedlivě,
musí uznati, že komise činila, co ji bylo možno,
že vyřídila tak důležitou a těžkou záležitost tak
dalece, že již zpráva jest podána a dána do
tisku; že nyní, kdy za 2 neb 3 dny mohla
přijíti zpráva do sněmu, se sněm uzavírá, není
vinou naší. Pokud se úpravy platů učitelských
týká, uznává zajisté slavný sněm, že otázkata
jest důležitá, že se jedná při ní o nynější vy-
daje, které jsou vypočteny až na 12 millionů
zlatých a které mohou snadno obnášeti 6—7
millionů zlatých. Při otázce takové nemůže ko-
mise jednati lehkomyslně, zejmena vzhledem n
na ubohé naše finance.
Posl
doktor
Čelakovský
Engel
7
article
Nechtěli jsme prováděti v komisi školské
žádnou romantiku, nýbrž přinésti positivní ná-
vrhy, které by mohly býti předmětem zralého
uvážení ve všech kruzích, které tato důležitá
otázka zajímá. Kdežto máme dnes systém
místních tříd platů učitelských, jedná se nynío
systém jednotného služného. Račte uvážiti, že
jsou zde předůležité interessy učitelstva venkov-
ského a městského, učitelstva na školách obec.
a měšťanských, učitelstva vůbec a zase síly
ženské atd. Když za tak krátkou dobu, která
byla komisi vykázána, byla otázka přivedena do
pravých kolejí, takže se nemůže říci, že by
kterákoliv strana kladla upravení tomu rozhodný
odpor; učinili jsme zajisté tolik, co bylo za
těchto poměru možné. Jako předseda komise
školské přimlouvám se vřele za to, co žádal
pan dr. Engel a Fournier, aby zemský výbor
ráčil návrhu komise školské věnovati pozornost
a třeba by nebyly návrhy ty ve sněmu přijaty
učinil možným, by se v budoucím zasedání
mohlo k dalšímu jednání přikročiti a sice tím
způsobem, že by zde byla osnova zákona,
která by byla předmětem jednání, že by nám
byl podán finanční effekt a zejmena, aby zem.
výbor vstoupil s vládou ve vyjednávání, jakým
způsobem by se finance zemské měly upraviti,
aby úprava platů učitelských byla možnou.
doktor
Engel
Fournier
8
article
Soudím, že k ždý nepředpojatý uzná, že
kdo pracovali na tomto díle, prokázali tím
přátelství ke škole i učitelstvu
že nebyli naplněni animositou an
proti škole ani proti učitelstvu
Jestli již ozývají se hlasy jednak z řad učitel
stva, které praví, že úprav a nepostačuje, jednak
z řad poplatnictva, že úprava jest velice velko-
sáhlou a nemožnou, shledají přece kruhy ne-
stranné, že návrhy jsou schopny býti předmětem
diskuse a vésti k nějakému kompromisu. Do
hodneme-li se a přispějeme tak, aby obyvatel
stvo naše prospívalo, dokážeme lépe, že přejeme
obyvatelstvu a jeho rozvoji než ti, kteří po
uživají této neobyčejně těžké otázky školské
k agitačním účelům na prospěch svých stran
kteří slibují vše možné, ale splniti nemohou
z toho ničeho. (Výborně! Výborně!)
Řečník obrací se pak k vývodům posl. dra
9
article
Baxy a praví: Co jsem slyšel, činilo na mne
dojem, že měl pan poslanec za město Kolín
připravenou řeč na návrh posl. dra. Pacáka
že zvláštní náhodou se stalo, že řeč svou ne
mohl pronésti. Zaslechl jsem mnoho o tom, co
poslanec smí činiti a co nesmí činiti, že musí
činiti takovou politiku nebo nesmí činiti takovou
politiku. Soudím, že se politika nemůže říditi tako-
vými diktáty jednotlivce, nýbrž že musí se řídit
jako každá politika seriosni velice zralými úvahami
co jest v daných poměrech možno, a co pro-
spívá těm, jichž jmenem se politika děje. (Sou-
Chci přiznat, že nebyla doba ještě nikdy
tak zlá, aby si musil ten, kdo politiku provádí
býti toliko vědom důsledku toho, co koná. Pan
poslanec za město Kolín líčil velké kroky, jaké
činí politika velkoněmecká v naší říši. Kdo sto
puje veřejné věci, sotva bude v pochybnostech
že bohužel toto tvrzení v mnohém ohledu není
pravdivo, ale jes-tli tomu tak, tedy právě tato
okolnost vybízl nás k tomu, abychom s nej-
větší opatrností posuzovali veřejné věci a byli
si vědomi velké zodpovědnosti, kterou při tom
máme. Jestli pan kollega lehkým způsobem
hlas.)
Baxa
Pacák
Kolín
10
article
pravil, že nynější poslanci naši nedovedou žád
nou politiku více dělat a že mají ustupova
ihned jiným, nechť dovolí, že nemohu jeho vý
roky nazvat ničím jiným nežli dětinstvím-
Jak může někomu napadnout, kdo ví, jaká poli-
tika v této říši pokračuje, aby poslanci v říšské
radě skládali mandáty snad proto, aby Něme
za 2—3 dny měli rozhodnou většinu a zavedl
třeba státní němčinu? Či jest rozumnou věc
politika českého, aby něco podobného národu
českému doporučoval? Či jest to řeč roz-
umného politika českého, který takové reso-
luce dává na schůzích voličských k usnášení,
místo aby volal po součinnosti nás všech ž
do posledního muže, abychom odvrátili ne-
bezpečí, které nám všem společně hrozl. (Vý-
borně!) Nazval jsem to dětinstvím, nechtěl
jsem to nazvat nevlastenectvím. V politice musí
platiti zásada: Quidquid agis, prudenter agas
et respice finem. Bude-li česká politika sebevě-
doma a povinností k národu dbalá, neopust
tuto zásadu.
11
article
Bude vědět, že politiku českou jen ten-
kráte může přivésti k místu, jestli ti, kdo jsou
přáteli vlasti a rovnoprávn o st
v těto zemi, budou držeti všichn
solidárně pohromadě. (Výborně !)
Proto nechať se děje a chystá cokoliv,
nespouštějme s mysli, že ne hesla, kterými
se vyzývají posavadní bojovníci, aby so vzdali
veřejného života, nás povedou k cíli, nýb rž
hesla, která povzbuzují zástu pee
lidu českého a volají všechny
mladé síly, aby je podpovaly
v případě nutnosti zaujaly jeji ch
mista. (Tak jest! Výborně !)
To jest politika vlastenecká. Pan poslanee
za město Kolin tak jako kategoricky pravil
jakým způsobem smí si poslanci češti vésti
jak nesmí, prohlásil také, že smír mezi národ-
nostmi v této vlasti není možný. Litoval bych
toho, kdyby takověto pessimistické názory na-
pořád byly mezi námi šířeny a kdybychom již
naprosto se vzdávali veškeré naděje, že dojde
někdy na nějakém spravedlivém základu ke
smíru mezi oběma národnostmi, tu slavnou vlast
obývajícími.
Nevzdám se nikdy naděje, že k tomuto
smíru dojde, že nás k němu donutí veřejné
poměry, zejmena ekonomické, ale soudím, že
každý český poslanec musí doložiti: má-li
k tomu smíru dojíti, nemůže se státi jinak
nežli na základě spravedlnosti
na základě rovnoprávnosti, na zá-
kladě rovnocennosti, kteréž zá-
sady jsou základními pilíři s polu-
bytí obou národů v této vlasti
To jest moje kredo, kterého se ne
mohu vzdáti. Náležím k těm, kteřís
co nejupřímněji přejí, aby co nej
dříve došlo k tomuto vyrovnán
ve prospěch naší vlasti. (Výborně
Výborně !)
Řečník činí pak návrh na konec debaty
(Výborně ! Hlučný potlesk.)
Návrh ten se přijímá.
12
article
Posl. dr. Baxa (kfaktické poznámce). Pan prof
Čelakovský nazval můj výrok stran vzdání se man-
dátů poslanců říšských slovem, na které mu odpovím
osobně. Vyjednáme si to mezi sebou. Obyčejně se
říká, že chceme, aby poslanci říšští složili svůj
mandát v době, kdy jdou na říšskou radu a že by
zůstaly mandáty prázdné. Nežádáme to v době, kdyá
se na říšskou radu jde, nýbrž požadavek ten vyslo-
vili jsme již dávno. Požadavek ten vychází z pře-
svědčení našeho, že jest celá řada poslanců, kteř
obstrukci provozovati nemíní a také nedovedou.
(Hlučný odpor u českých poslanců.) To se ukázalo
nejlépe tenkráte, když byl nejvhodnější okamžik, aby
se obstrukce činila. Tenkráte bylo však 18 poslanců.
kteři tak chtěli učiniti, přehlasováno a žádáno jen
z vlastenectví na těch, kteří v takové vážné době
neminí konati svou povinnost, aby se raději
vzdali. Pan prof. Čelakovský aklamoval, aby mladé
síly se spojily a šly v jednom šiku s poslanci če-
skými proti společnému nepříteli. Pokud to bylo
mířeno na nás, pravím, že jsme byli první z těch.
kteří žádali, aby se v národní radě české pracovalo
společně a zůstali jsme v ní i přes to, že byly sta-
novy její klubem svobodomyslných poslanců změ-
něny na neprospěch menších stran. Výtku, kterou
p. prof. Čelakovský učinil, odmítám, poněvadž jest
naprosto nepravdivá. Na konec udělal p. profesor
zase apotheosu, že věří ve smír. Což pak neslyšel
pány s německé strany, jak si smír představujír
Kdo byl přítomen debatám za nynějšího zasedání
mluví takovou limonádu, budí dojem, jako by nebyl
ani poslouchal.
Posl
doktor
Baxa
Čelakovský
profesor
13
article
Zpravodaj dr. Bedř. prine Schwarzenberg
konstatuje v závěrečném slovu, že všechny prone-
sené řeči souhlasí v tom, že krok vlády, která za-
mýšlí sném odročiti, jest škodlivý a praví: proti
podobnému kroku, právě jako škodlivému se v ši-
c hni ohražujeme. Proti věcným návrhům
komise rozpočtové nebylo činěno námitek. S mnoha
stran bylo poukázano na to, jak jest žalostno, že
nebyl sněm s to učiniti opatření ve pří čině
úpravy platů učitelských. Konstatuji, že
teprve před 2 nebo 3 dny bylo upravení platů učitel-
ských odevzdáno komisí rozpočtové, která učinila
své usnesení, jež jest známo. Souhlasíme se
základním ustanovením, vytčeným
komisi školské, ale na druhé straně ukazují
k tomu, že varujeme, aby úhrada tak značného po
žadavku byla kryta z jediného zdroje příjmů zem
ských, ze zvýšení přirážky zemské. Ne-
račte zapomenouti, že průběhem 15let stoupla při
rážka zemská asi o 350 proc., kdežto daň státní jen
o 100 proc. Můžete býti přesvědčeni, že z nás
každý pokud možno oprávněným požadavkům těm
také platnost zjedná. Doporučuji sněmu k přijetí
návrhy komise rozpočtové. (Výborně !)
Návrhy komise se přijímají.
doktor
Bedř
Schwarzenberg
14
article
Dalším předmětem jest druhé čtení zprávy ko
mise rozpočtové o nutném návrhu poslanet
dra. Setunského, br. Zdeňka Thu na,
dra. Knolla a soudr., aby zamezeno
bylo zamýšlené sproštění uherských
státních papírů od rakouské daně dů-
chodkové.
Zpravodaj posl. hr. Karel Max Zedtwitz po-
ukazuje na nebezpečí, které hrozí rakouským rentám
osvobozením uherských státních papírů rentové
daně; kurs rakouské renty by se tím stlačil, kdežto
uherské státní papíry by v ceně stouply. Povinnosti
vlády jest díferenci tuto vyrovnati, což státi s
může jenom tím, zabrání-li se osvobození uherských
státních papírů od rakouského zdanění.
Druhé nebezpečí spočívá v tom, že by o daň
plynoucí dosud z uherských papírů, zkrácen byl stáh
a částečně také země, proto že důchodová dáň jes
jedinou z mobiiního kapitálu, ku které lze vypsati
přirážky.
Řečník praví, že důvodem proti slevě zmíněné
daně uherských papírů jest okolnost, že druhá polo
vice říše ve všech hospodářských a finančních otáz
kách zaujímá vždy stanovisko, které při nejmenšín
nesvědčí o žádné blahovůli.
Ministerstvo obchodu prohlásilo, že by úbytku
240.000 zl., který zmíněná daň z uherských papírů
vynášela, nemohlo postrádati a pak se nemá prot
její slevě protestovati. Řečník navrhuje
Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se
vyzývá, aby poskytla tuzemským cenným papírům
příslušnou potřebnou ochranu zachováním důchod-
kové daně při veškerých cenných papírech, jež ne
jsou vydány v královstvích a zemích v říšské rad
zastonpených.
Setunský
Tha
Knoll
Karel
Max
Zedtwitz
15
article
Návrh se schvaluje.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že
volby přísedícího zemského výboru celým sněmem
po případě jeho náhradníka, bere po žádosti vyslo
vené četnými poslanci, aby se volba odložila na po-
zdější dobu, z denního pořádku.
Dalším předmětem jednacího pořadu jest druh
čtení zprávy komise rozpočtové a zpráva zemského
výboru stran změny účtování při zemském
fondu království českého.
Zpravodaj posl. Heřman Janda praví, že v po
slední době se ozvaly hlasy, že posavadní účtování
nepodává jasného přehledu o zemském hospodářství
Zemský výbor věnoval této záležitosti svou pozo
nost a po důkladném jednání předložil sněmu na-
vrhy, které byly přikázány komisi rozpočtové. Tate
podrobila je bedlivé úvaze a přišla k týmž návrhům
jaké učinil zemský výbor a doporučuje proto k
schválení souhlasné návrhy zemského výboru.
Návrhy přijímají se bez debaty.
Posledním před větem jednacího pořadu je zpráva
výboru v příčině kvalifikace professor
zemských vyšších hospodářských
ústavů a o otázce eventuálního zařadění těchto
ústavů do statu středních hospodářských škol.
Heřman Janda
Tate
16
article
Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti země
dělství o zprávě zemského výboru v příčině kvali
likace professorů zemských vyššíc
hospodářských ústavů a o otázce eventuá
ního zařadění těchto ústavů do statu střední ch
hospodářských škol.
Zpravodaj posl. Teklý navrhuje jmenem ko
mise, by se zpráva zemského výboru ve věci této
vzala na vědomí, by název ústavů zněl: »Kralovská
česká zemská akademie hospodářská« a čl. VIII sta-
nov vyšších zemských hospodáčských ústavů ze dne
16. února 1895 by zněly
Čl. VIII. Sbor nčitelský a řízení ústavu.
Professory dosazuje z kruhů vynikajících odbo
níků theorie a praxe zemský výbor buď cestou po-
volání nebo veřejným konkursem, vyslyšev o tom
kuratorium, kteréž sobě opatřiž dobrozdání a návrhy
o jednotlivcích od sboru učitelského.
Při jmenování sluší míti na zřeteli tyto kvalií-
kační požadavky
a) Průkaz o absolvování dotyčného odborného
studia na vysokých školách neb akademii zemědělské
a o složení zkoušek předepsaných v té příčině n
těchto školách (rigorosa, státní neb diplomove
zkoušky);
b) průkaz o literární a vědecké odborné činnost
přiměřené účelům ústavu
c) průkaz z příměřené praxe učitelské na vyšším
učiliští neb střední škole;
pro stolice nauk hospodářských vedle toho
d) průkaz přiměřené výkonné působnosti při ho
spodářství a pro onu stolici, s níž spojena jest správa
školního statku (čl. VII.), průkaz de ší samostatné
působnosti v praktickém hospodářství na větším
statku.
Při obsazování stolice pro národní hospodářstv
a nauku o zákonech a správě veřejné sluší hledě
k přiměřené praxi právnické, oproti tomu může upu-
štěno býti od požadavku uvedeného pod c) .
Učitele výpomocné, jakož i assistenty stále na
ústavu účinkující, povolává kuratorium k návrhu
učitelského a jest povinno zpraviti o tom zemský
výbor.
17
article
Jako přechodní ustanovení budiž přijat následu
jící článek:
Při obsazení pod a) zmíněné stolice může o
požadavků pod a) a c) uvedených upuštěno býti
jestliže uchazeč absolvoval vyšší hospodářské učilišt
jinak jest výtečně kvalifikován a jmenovitě prakticky
zvlášť dobře osvědčen.
IX. Posluchači akademie hospodářské a jich při-
jímání.
Rádnými posluchači jsou, kdo prokáží vysvěd-
čením, že s dobrým prospěchem absolvovali úplne
gymnasium, reálku neb střední hospodářskou školu.
Nestalo-li se přestoupení bezprostředně z takové
školy, budiž předloženo vysvědčení o mravech.
Řádní posluchači jsou povinní navštěvovati
všecky přednášky, účastniti se všech cvičení
zkoušky ze všech předmětů skládati a konečným
zkouškám se podrobiti.
Zemskému výboru se ukládá, aby po slyšen
sborů professorských sdělal a sněmu předložil učeb
nou osnovu pro akademii hospodářskou se čtyřmi
semestry studia.«
Zpravodaj navrhuje jmenem komise země
dělské resoluční návrh
Zemskému výboru se ukládá, aby po slyšení
kuratoria sdělil přechodní pravidla, jimiž by se pro
vedla nová organisace ústavů během 2 let.
Návrhy komise i s resolučním dodatkem př
jímají se bez debaty.
Jednací pořad tím vyčerpán.
Posl. dr. Lad. Dvořák a soudr. podávají
návrh, aby vláda byla vyzvana opatřiti vhodn
místnosti pro c. k. českou universitu
Karlo-Ferdinandskou a c. k. vysoko
školu technickou v Praze, ve kterém z
vrubně vyličují jejich nedostatky a navrhují:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby be
průtahu opatřila c. k. české uni
versitě KarloFerdinandově a c. k.
české vysoké škole technické v Praz
pro všecky jejich fakulty, odbor
a ústavy potřebám doby a účelu vy
učovacímu vyhovující místnostia
zařízení.
Posl
doktor
Lada
Dvořák
Praha
univerzita KarlaFerdinandska
český vysoký škola technický
18
article
Posl. Wolf a soudruzi podali návrh v příčin
zavedení nedělního klidu v obchodech a návrh na
50 proc. slevu z daně a zastavení exekucí v obcích
Lomu, Nové Vsi a Hrdlovce u Duchcova z
příčinou dlouhotrvající hornické stávky a návrh
na úpravu pensijních platů obecních úřadníků.
Posl. Wolí a soudr. podali dotaz na místo-
držitele v příčině neprodieného vyřízení dvojích ná-
mitek, podaných proti volbě do obecního zastu
pitelstva v Krupce u Teplic.
Nejv. maršálek zemský: J. Exc. pan
místodržitel si vyžádal slovo
Mistodržitel hr. Coudenhove: Slavný sněme
Na základě nejvyššího zmocně n
prohlašnji sněm království českého z
odročený
Nejv. maršálek zemský: Následkem
tohoto prohlášení vládního dovoluji si pány po
slance, kteří jsou členy komisí, žádati, aby spisy
komisní odevzdali sněmovní kanceláři.
Prohlašuji, že jest sněm královstv
českého odročen.
Schůze skončena o 4. hod. 10 min. odpol.
Subkomitét národohospodářského
výboru konal včera před sezením sněmu schůz
předsednictví posl. Krumbholce. Posl. Mii xa.
který převzal po posl. dru. Dvořákovi referát
uhelné záležitosti, předložil zprávu k projednání
s příslušným návrhem. Usnešeno jednohlasně referát
posl. Mixy, jakož i předložený jeho návrh týkající
se rozřešení otázky uhelné přijmouti za základ k dal
šímu jednání.
Z odboru zemědělského. Ke včerejš
zprávě dlužno dodati, že posl. Jaroš se v příčině
úpravy platů učitelských vyslovil v ten smysl, aby
se o úpravě platů učitelských nejednalo z toho dů
vodu, že již klub poslanecký o tom platně roz-
hodl. Rozhovoru zúčastnili se potom také poslane
Marek a König. který žádal předsednictvo odboru.
aby uveřejnilo právě jeho sdělení, že v komisi škol
ské se rozhodně postavil proti aktivním přídavkům
Posl
Wolf
Coudenhove
xa
Dvořák
Jaroš
Marek
König
Hrdlovka u Duchcov
Krupec
Teplice
obec Lom
19
article
Sněmovni komise.
Sněmovni komise.
Školská komise konala včera poslední
schůzi, ve které referent posl. Sch warz přečet
sepsanou jím zprávu o úpravě platů učitelských.
načež byla jednohlasně schválena. Předseda prot
Čelakovský sdělil, že ve smyslu usnesení ko
mise sdělil nejvyššímu maršálkovi přání, aby návrhy
komise přišly na denní pořádek jednání sněmovního
avšak že nejvyšší maršálek ponechal si rozhodnout
o tom teprve, až bude zpráva praesidiu podána
Poněvadž usnesení komise o úpravě platů učitelských
musily býti přikázány rozpočtové komisi, která ve
čtvrtek odpoledne k ní přistoupila a referent školské ko-
mise potřeboval aspoň den k sepsání zprávy, mohla
schůze komise školské teprve v poslední den sně
movní se konati a ovšem pro nedostatek času, sněmu
vykázaného, nemohou více přijíti návrhy její d
sněmu. Jest však naděje, že zemský výbor ve smyslu
snesení komise školské podnikne potřebná šetření a
podá v podzimním zásedání sněmu příslušnou osnovu
zákona. K návrhu předsedy byly vysloveny díky pp
členům subkomitétu, zejmena ref. posl. Schwarzov
načež posl. Posselt vyžádal si slovo, aby podě
koval předsedovi aru. Celakovskému jménem člen
komise za obezřelé, výtečné řízení rokování, kterému
z velké části slušt děkovati za zdárný výsledek prae
komise. Předseda děkuje vřele za teuto projav, vy
slovil potěšení nad tím, že se podařilo klidnému
českému způsobu projednávání důležité záležitosti
jakým je nová úprava platů učitelských, v komisi
přivésti otázku do klidnějších koleji a vyslovil přání
aby i ve veřejnosti tímže způsobem bylo o otázc
dále uvažováno.
Čelakovský
Posselt
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 5. května. (Berlínská ná
vštěva panovníkova) neobešla bez
úvah říšských listů o vnitřní politické situae
rakouské. Jeden z berlinských listů uznal z
dobré dáti rakouskému panovníku radu, abys
vrátil k regimu bachovskému, který prý Rakou
sku svěděil nejlépe. Proti radě té obrací s
p. Patzelt ve vídeňském »Volksblattu«, kd
praví: »Velmocenské postavení Rakouska ne-
spočivá, jak se národům celých třicet let ehtělo
namluviti, v každoročním povolování společného
rozpočtu, nýbrž v upravení takového stavu, jenž
by umožnil klidně soužítí oněch národnie
kmenů, jež dějinny a tedy přirozený rozvoj
spojil v rámci habsburské říše. Možnostite
dnes není, musí býti teprve opatřena, a to se
může státi jen zménou ústavy, odpovída
jiei celému ústrojí státu. Radí-li se v Berline
k návratu k regimu bachovskému, svědči to
povážlivé neznalosti zdejších poměrů, o nezna-
losti síly a účelu německé politiky v Rakousku
Naší soukmenovci v říši prokazují nám nejhorš
službu, doporučují-li nám dnes, když centrali
stická doktrina už před 25 lety zbankrotovala,
tento systém jako za spásný pro Rakousko
neboť tím jen zdržují nezbytný v státoprávním
přesvědčení Němců obrat od čistého centralismu
jemuž Němci přinesly marně za oběť celé heka-
tomby, k federalismu, v němž jedin
spočívá záruka dalšího trván
Patzelt
Němec
Praha
Rakousko
Berlín
21
article
Rakouska, jakož i zabezpečení zájmů r
kouských Němců-
Ze Štyrsk. Hradce, 4. května. (H. Wol
na ústupu.) Posl. Wolf dal nedávno v Ma-
riboru do klatby ptujského starostu a zemskéh
poslance Orniga za to, že jako kupec rozeslal
do okolních slovinských vsí slovinské reklamn
lístky. Ptujští Němci ujali se svého starosty
proti p. Wolfovi a neváhali projeviti mu svou
důvěru přes to, že klatba s něho ještě nebyla
sňata. Ale stalo se ješté více: věrný nohsle
Wolfův, štyrsko-hradecký »Tagbl. «, ujal se také
Orniga a vysvětlil p. Wolfovi, že němečti kupe
ve Ptuji jsou odkázáni jen na slovinské odbě
ratele z okolí a že p. Ornig, chce-li býti ve
Ptuji živ, a uhájiti tamní německou državu.
musí se Slovinci mluviti slovinsky. Posl. Wolř
měl by tedy se stanoviska nacionálního tento
Ornigův kupecký »kníf« raději pozdraviti. T
p. Wolfa patrně dojalo, neboť ve včerejším
čísle »Ostd. Rundsch.« prohlásil, že už nechce
pochybovati o nacionálním smýšlení a spolehl-
vosti Ornigově. Slovinčina je tedy od nynějška
i nacionálním Němcům v jižním Štyrsku dovo
lena, zcela správně dle jezovitského pravidla
že »účel světi prostředky.«
Němec
H Wol
Posl
Wolf
Ornig
Wolfův
Slovinec
Wolř
Slovinčin
Rakousko
Hradec
Ma
Štyrsko
T p
22
title
Politické zprávy zahraničné.
23
article
V Praze, 5. května.
Praha
24
article
Zahraniční intriky proti Čechům.
V. Z Petrohradu, 2. května. (Pův. dop
»N. L.«) V nenárodní žurnalistice, v Rusku
vycházející, objevují se občas hlasy českému
národu a české politice nepříznívé. Účelem jejic
jest, aby mohly býti citovány německou a víden
skou žurnalistikou jako projevy ruské nepřízně
k Čechům a nesouhlasu s jejich jednáním
Praktika tato pochází ještě z dob, kdy Čechové
nebyli o smýšlení a cítění Rusů dobře informo
váni a kdy informace své čerpali z listů ně
meckých. Dnes zajisté každé dítě české ví,ž
hlavní orgány ruské, jež právem mohou bet
zvány národními, jsou v Petrohradě »Hono
«, »CT«, »Poci«, » Bo
Moc« a »leepó, B«. Jen z těchto
listů Čechové mohou poznati, jak o nich Rusové
myslí a jaké city k nim chovají. Protože pak
car, jediný skutečný ředitel ruské politiky, svědo
mitě se ohliží po smýšlení národa a chce být
výrazem jeho ducha v dějinách, následuje z toho
že jen národní ruské listy mají způsobilost při
bližně vyjadřovati to, co mysli car. To Čechové
často pouštějí se zřet-le a proto je hračkou in-
trikovati proti nim v orgánech, v Rusku vy
cházjících, ale nenárodních a snadno přístup
ných cizím politickým činitelům, třeba set
někdy dálo i skrze některé ruské, státníky
politiky.
Čecho
Rus
Pok
Bo
Petrohrad
Rusko
český národ
25
article
Taková proličeská žurnalistická intrika ob-
jevila se nyní zas. Pan hr. Kapnist z Vídn
dovolil si v »Journalu de St. Pétersbourg« dát
Čechům malinké naučení a tím ulevil své lásce
k p. hr. Goluchovskému, od něhož řád sv
Leopolda dosud neobdržel. Zdajší »Petersburger
Herold«, orgán petrohradských Němcův a roz-
krále Milana, patolízal všech vlád, Goluchov-
ského jako Bülowe, Bülowa jako Muravěva
pospíšil si, aby reprodukoval, co francouzský
list napsal proti Čechům a dal to dál. Oba tyto
listy bývají vám vydávány za přímé hlasatele
ruské vlády, což je nepravda přes to, že »Journ
de St. Pét.« bývá někdy užíváno k publikování
projevů ruské vlády. Tento list má pokyn, aby
v zahraničných otázkách byl přísně neutralnym
Není to však poprvé, že se v něm octl výpad
na Čechy. Jakým způsobem, jakou oklikou ss
to stalo, již jsem naznačil. V Petrohradě dávno
jest ustáleno mínění, že »Journ. de St. Pět.e
jest vždy úslužným orgánem hrabat Kapnista
Goluchovského a nikoli hr. Muravěva. Krome
toho, co v něm uveřejňují tito dva věrní po-
bratimové, »Journ. de St. Pét.« slouží jen k ozna-
mování, kdo z dipl matů do Petrohradu přije
a kdo odjel a co se bude hráti ve zdejším fran
couzském diva- dle.
Malá ta improvisace jmenovaných listů tý-
kala se rozhodnutí českých politiků pro opětnou
obstrukci v radě říšské. »Journ. de St. Pet.«
prorokoval si na zakázku z Vídně, že Česi
jít Stanislav
Čecho
svatý Leopold
Herold
Němcův
Milan
Bülow
Muravěv
jít Stanislav . Peto
Goluchov
Čechy
Petrohrad
Vídeň
26
article
obstrukcí jen sobě uškodí a zůstanou bez pod-
pory pravice. Čechové, napsal, pokoušeli se ně-
jaký čas hráti v úloze vládní strany, ale ne-
vydrželi a vrátili se k předešlým »bludům«.
Umírněné skupiny Němcův a Poláků jsou
mnohem chytřejší a dovedly si zachovati přízen
mocných kruhů cislajtanských. Čechové jako
obstrukčníci mohou počitati jen na podporu
malých národních frakcí. Jinak zůstanou osa-
moceni a na konec podlehnou. Ministerstvo
může na jejich manévry klidně pohlížeti, protože
má většinu bez nich zabezpečenu.
Projev tento nebyl by zde v Petrohradě
došel povšimnutí leda jako známka nejapnosti
jmenovaného listu a těch, kdo ho užili za svou
hlásnou troubu, kdyby nebyl přišel »Herolde
s poznámkou, že slova »Journ. de St. Pet.e
jsou »vážnými úvahami, které se ozvaly s Nevy,
aby ochladily rozpálené hlavy Čechů.« Z ru-
ských listů žádný si nepovšimi toho, co napsal
»J. de St. Pet.«, kromé »CHHa OTeecTsa«
(paaro), jenž je prosté zaznamenal.
Čecho
Němcův
Polák
jít Stanislav . Peto
Něva
Petrohrad
CHH OTeecTsa
27
article
Ale z chvatu, s kterým si pospíšil »Herold«,
aby nad tímto faktem zajásal a tím vytloukl
trochu nového kapitálu ve prospěch vídeňské
vlády a proti Čechům, je vidno až příliš jasně,
jak vídeňským sosnovatelům této pošetilé žur-
nalistické intriky na tom záleželo, aby jí dali
ve veřejnosti nějaký kurs.
Na neštěstí přišly »Ben BT
a škrtnutím pera zmařily celý plán, napsavše
pouze: Není pochyby, že Čechově nesmějí ani
v nejmenším povoliti, neboť by se to rovňalo
úplnému zničení všeho, co dlouholetým hou-
ževnatým bojem vymohli. Ze jejich odhodlaný
boj ani tentokrát nebude marným, vidno z toho,
že vídeňské listy hned, jakmile byla říšská
rada svolána, rozvoje udalostí nevyčkávajíce,
zahovořily o možnosti pádu ministerstva
Körbrova.
Mohu vás ubezpečiti, že Rusové velmi
živě sleduji nový český boj za právo.
Ruský tisk o berlínské schůzce-
Ruské listy nepředpovídají, že by berlínská
schůzka císařů mohla míti velké politické ná-
sledky. Podle »Poccin« té mož nosti není prostě
proto, že těžník evropské politiky nenalezá s
již v Berlíně, nýbrž v Petrohradě. »HoBocru
praví, že berlínská schůzka neobnovi silu troj-
spolku, protože jo paralysována s jedné strany
rakousko-ruskou dohodou, s druhé přátelským
poměrem italsko-francouzským. Následkem toho
trojspolek stal se v posledních letech témét
bezúčelným.
Herold
Čecho
ben
Čechův
Rus
Poccin
Berlín
Petrohrad
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Klub svobodomyslných lidových
poslanců českých v radě říšské má
schůzi v útery, dne 8. t. m., o 9. hod.
lopolední ve své místnosti ve sněmovně
poslanecké ve Vídni. Přítomnost
veškerých členů naprosto nutna.
— Německá »Politika« s náramným
gustem otiskuje zprávu dnešní »Bohemie« o
včerejší schůzi českých poslanců říšskýcha
vtipkuje o důvěrnosti učinéných usnesení. Při-
pomenuli jsme již, že podobné referäty, jež
jsme zvláště v poslední době bedlivě sledovali,
jsou kombinacemi pana Katze, jež se někdy
vydaří, ale někdy naprosto selhou. Tentokráte
však kombinace Katzova jest naprosto ne-
správná, neboť jak pořad jednání, tak obsah
usnesení byl zcela jiný, než jak zmíněná
zpráva ličí.
— C. k. korrespondenční kancelář s
opět vyznamenala. Nepravíme tím žádnou no-
vinku. Nepřehlednou již je řada případů, v
kterých osvědčila oficina talo, jejíž přední po-
vinností měla by býti úplná nestrannost, nepří-
zeň k českému národu. Stal se opět jeden,
eklatantní. Ničemové vymyslili a sosnovali
aféru konopišťskou. Ochotní hanobitelé naší
věci ji zveličili a rozhlásili do všech konců
světa. Z »Bohemie« a z místního listu podmo-
kelského se nesla zvěst o ní až do parlamentu.
Katz
Katzův
Vídeň
Bohemia
29
article
Když však ukázala se celá podlost akce, celá
zvrhlost plánu, celá zlosynnost podniku, prove-
deného k poškozeni jmena českého a stoupla
pravda nad lež a klam jako olej nad vodu,
německá publicistika nedutala. Pomlouvat, očer-
nit a blátem poházet uměla — konstatovali
skutečnost nechtěla. Věc rozhodnuta nyní sou-
dem. Strůjce potrestán. Toto fakt um do
dnes ani v jediném žurnále víden-
ském se nenalezá. Pro korrespondenční
bureau vládní, respektive jeho filiálku pražskou
ncexistuje. Když však někde Čech odsouzen na
48 hodin, protože Němci šlápl na nohu, hned
za tepla oficiální drát oznamoval, že česká zloba
byla dle zásluhy ramenem spravedlnosti pokuto-
vána. Sensační proces, který se odbyl právě
v Táboře a jeho konec, proces, o němž uve-
řejnily české noviny nejobšírnější zprávy, je do
té chvíle pro mimočeskou veřejnost tajemstvím
státním. Dostane-li se však nějaké vídeňské
kvitko pro pobodání nevěstky nebo nějaký de-
fraudant do žaláře, c. k. korrespondenční kan-
celář je hovornou a paratní. O sensacích kono-
pišťských jakoby jí byl jazyk zdřevěněl. Inu
ovšem. Odhaleny píkle Němcům nepříjemná.
To vysvětluje mnoho — všecko.
Němec
Čechy
Tábor
30
article
— Politické schůze. Městská radav
Třeboni svolává na neděli dne 6. května t. r.
o 3. hod. odpol. do těloevičny v nové budově
školní schůzi voličů městské i venkovské vo-
lební skupiny. Pořad: 1. Zahájení schůze. 2.
Říšský poslanec pan JUDr. Václav Naxera pro-
mluví a zahájí rozhovor »O politické situzci«.
3. Zemšti poslanci pp. Josef Baar za skupinu
městskou a Josef Jann za skupinu venkovskou
podají zprávu »0 činnosti na sněmu královstvo
českého«.
— Ajvazovský. Dne 1. t. m. ve Feodosii
na Krymu náhle zemřel slavný ruský malíř Ivan
Konstantinovič Ajvazovský, maje věku svého
83 leta. Málo který výtvarný umělec v Rusku
dobyl si té populárnosti, jako Ajvazovský. Byl
tak obdivu hodným portretistou jako marinistou.
Narodil se r. 1817 ve Feodosii jako syn chu-
dého armenského kupce, jenž r. 1812 v době
moru pozbyl všeho svého majetku. Vášeň ku
kreslení probudila se v Ivanu Konstantinoviči
velmi záhy. Jednou jej přistihl městský architekt
feodosijský, Koch, an kreslí uhlem na zdi. Po-
diviv se nadání chlapcovu, dával mu prvé lekce
v kreslení. Brzy se oň počal zajímati feodo-
sijský gradonačalník Kaznačejev, jenž se po-
JUDr
Naxera
Baar
Jann
Konstantinovič
Koch
Třeboň
Feodosie
Krym
Rusko