2
masthead
NÁRODNÍ LISEY.
3
masthead
6. května 1900.
5
article
kuje lehkověrnost a nerozum obecen-
stva a appelluji v té příčině na spolupůsoben
tisku a živnostenských korporací.
Co se týče v dotazu uvedených konkrelních pří-
padů, dal je magistrát král. hl. města Prahy důkladně
vyšetřiti a viděl se nucena sděliti výsledek těchto
šetření státnímu zastupitelství, aby proti účastníkům
zavedlo trestní řízení.
Na dotaz posl. Waltra a soudr. v příčin
plicní nákazy u dobytka v Chebu, že vyšetřováním
zjištěna tam jen tuberkulosa a že zavedeno vyšetřo
vání s obchodníkem Rosenbergrem, který po zákazu
přihnal dobytek na trh.
Na dotaz posl. Leglera a soudr. v příčině ne
přiměřeně velkého počtu podučitelů na něktarých
obecných školách odpovídá, že opatření toto stalo s
následkem zřízení provisorních tříd, jichž říšský zá-
kon školní nezná a také v českém zemském zákon
chybí ustanovení pro případ rychlého přibytku žactva
Zemský výbor v poslední době dával svolení ku zři
zení pobočných tříd z pravidla jen s podmínkou,že
provisorní místa učitelů obsaditi se mají podučitel
a zemské školní radě tudiž nezbývalo, nežli dosadit
na pobočku podučitele nebo upustiti od jejího zří
zení. Mistodržitel dovozuje pak, že na některých
školách obecných jevící se větší počet podučitelů ne-
odporuje říšskému zákonu o školách obecných a ž
zemská školní rada v oboru své působnosti nápravy
zjednati nemůže
Posl. dr. Moravec a soudr. podávají na místo
držitele dotaz v příčině nešetření usnesení měst
ského zastupitelstva v Jaroměři o vybírání po
platků pobřebních a hřbitovních.
Přechází se k jednacímu pořadu, jeho
prvním předmětem jest druhé čtení zprávy komise
pro záležitosti hypoteční banky o zprávě výboru zem
ského v příčině rozšíření osvobození o
placení kolků zkvitancí o úrocích, za
placených zástavními dlužníky.
Waltr
Rosenbergr
Posl
doktor
Moravec
Praha
Cheb
Jaroměř
6
article
Zpravodaj posl. dr. Maly navrhuje jmenem ko
míse
»Zemský výbor království českého budiž vyzván
aby dohodl se s c. k. vládou za příčinou změny zá
kona ze dne 26. prosince 1864 č. 99 ř. z. na pro
spěch všech úvěrních ústavů hypoteč-
ních, pro které zákon ten platí, v tom směru, aby
úroky splacené zástavními dlužníky
osvobozeny byly od poplatků aneb ale
spoň aby tyto ústavy úvěrní osvobozeny byly o
povinností odváděti přímo státní po
kladně poplatky z těchto splátek úro
kových.
Návrh schvaluje se bez debaty
Druhým předmětem jest druhé čtení zprávy ko-
mise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zem
ského výboru ve příčině petic za změnu § 87. zák
ze dne 16. dubna 1864 z. z. č. 7 a § 54. zákonaz
dne 25. července 1864 z. z. č. 27 o povolování obee
ních a okresních přirážek.
Zpravodaj posl. Posselt navrhuje zákon
ktetým mění se znění § 87. obecního zřízení pre
království české ze dne 16. dubna 1864 z. z.4.
pozměněné zákony z r. 1868, 1874 a 1889
a zníti má:
§ 87. Aby se mohly vybírati přírážky, které pře
vyšují 15 proc. daní přímých, nebo daně z potravy
potřebí jest povolení výboru okresního
Toto povolení musí se vymoci i tenkráte, když
převyšují přirážky 5 proc. daní přímých, žádá-li toho
ten, kdo jest dte § 17. zř. obec. členem výboru
ohecního. Byl-li člen takový ve schůzi výboru obec-
ního, kde stalo se usnesení, že se vybírati bude
přirážka obecní, má žádost svou, má-li tato platit.
pronésti ihned, jinak má ji podati starostovi obc
nejdéle do 8 dnů po této schůzi. Ale to nevadí, aby
se výbírala přirážka 5 proc., páté procento počítajíc
Aby se vybírali mohly přirážky, které převyšuj
40 proc. daní přímých, nebo 20 proc. daně z potravy
potřebí jest povolení výboru zemského.
Malo
Posselt
obecní
7
article
Převyšují-li tyto přirážky 50 proc. daní přímých
nebo 30 proc. daně z potravy, dává toto povolen
výbor zemský, dohodnuv se s c. k. místodržitelstvím
Kdyby mezi výborem zemským a c. k. místodržitel
stvím nebyla docilena shoda, předloží se věc sněmu
k usnesení.
Zpravodaj navrhuje dále, by § 54. zákona
ze dne 25. července 1864 z. z. č. 27 zněl příšte
takto
»8 54. Okresní přírážky.
K zapravéní výdajů, jež nejsou uhraženy příjmy
z majetnosti kmenové, může zastupitelstvo okresní
rozvrhnouti a vybírati přirážky k daním přímým do
výše 20 proc. Přirážky, jež převyšují 20 proc. pří
mých daní, může až do 50 proc. těchto daní povolit
výbor zemský. Převyšují-li tyto přirážky 50 proc.
rozhoduje o dotyčné žádosti zemský výbor v sou
hlasu s c. k. místodržitelstvím; kdyby mezi vy
borem zemským a c. k. místodržitelstvím nebyl
docileno shody, předloží se věc sněmu k usne
sení. Platy a dávky jiného způsobu nežli jsou
přirážky k daním přímým, vyžadují zemskéh
zákona.«
Návrhy zákonů, jimiž provádějí se tyto změny
přijímají se be. dehaty.
8
article
Druhé čtení zprávy komise pro záležitost
okresní a obecní o petici rady král. hlav
ního města Prahy v příčině změn
druhého odstavce § 106. obecního řád
pražského.
Zpravodaj posl. Posselt navrhuje, by § 10e
zmíněného obecního řádu zněl
»Obecní přirážky, které převyšují 25 proc. pří
mých daní neb 25 proc. daně potravní, vyžadují až
do výše 50 proc. povolení zemského výboru ve shod
s c. k. místodržitelstvím. Nedocilíli se této shody
aneb převyšujíli obecní přirážky 50 proc. přímýcl
daní neb 50 proc. daně potravní, mohiou se
přirážky vybírati jen na základě zemského zákona
Obecní dávky z nájemného, činí-li více než 8 proe
nájemného, mohou se vybírati jen na základě zem
ského zákona.«
Dále podává jmenem komise návrh:
Zemský výbor se zmocňuje, aby v případě
kdyby také město Liberec, kteréž také svůj statuí
má, podalo žádost podobnou, jako jest talo petice
města Prahy, předložil sl. sněmu v nejbližším zase-
dání příslušnou osnovu zákona.
Posselt
Praha
Liberec
9
article
Návrhy s příslušnou osnovou zákona schvaluj
se bez debaty.
Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zpráve
zemského výboru s osnovou zákona o upraven
potoka Rokytky vodním družstv em
ve Vysočanech v okresu karlínskěm.
Zpravodaj posl. Udržal navrhuje osnovu zá-
kona, kterým se upravení potoka Rokytky vodním
družstvem ve Vysočanech prohlašuje ve smyslu 8 4.
č. 2. lit. a) zákona ze dne 30. června 1884 ř. z.ě
116 za podnik, jenž má býti podporován z pro-
středků zemských a slibuje se mu nesplatný příspěvek
z fondu zemského a sice nepřekročitelnou sumou
298.604 K 66 h., t. j. 30 procent nákladu podle
schválených plánů a rozpočtu na 995.348 K 90 h.
rozpočtěného, mimo to nesplatný příspěvek stejné
nepřekročitelné výše ze státního fondu melioračního
s výhradou ústavního schválení. Vodní družstvo jest
však vázáno, nahraditi obci libeňské náklad, který
již učinila na uprávení části potoka Rokytky ou
erárního silničního mostu v Libni až k ústí Ro-
kytky do Vltavy v mezích schváleného rozpočtu, této
části úpravy se týkajícího.
Změny projektu smějí býti předsevzaty pouze
a povolením ministerstva orby a zemského výboru
změny, kteréž by jakýmkoliv způsobem zvýšily ná-
klad rozpočtěný, nejsou vůbec dovoleny.
Příslušný zákon nabude platnosti, jakmile vodní
družstvo zabezpečí náklad stavební, přispěvky fondu
zemského a státního fondu melioračního neuhrazený
Navržená osnova zákona se schvaluje.
Druhé čtení zprávy komise pro zá le žiil t o st
hypoteční banky o výsledei chi činn ost
a závěrce účtů této banky za rok 1899.
Udržal
Rokytka
Libeň
Vltava
10
article
Zpravodaj poslanec Formánek navrhuje, by
zpráva zemského výboru vzala se na vědomí a vláda
se vyzvala, by usnešený zákon obledně osvobození
daně rentové pro ústavy zemské na radě řišské dne
7. března 1900 a panskou sněmovnou dne 16. března
1900 byl co nejdříve předložen k nejvyššímu sehvá-
lení a by nařídila finančním úřadům, aby žádosti za
slevu poplatku při přeměně půjček na nižší úrok ne-
zadržovaly a tím zbytečně neprodlužovaly, aby dluž-
níci jako hospodářsky slabí škody netrpěli a konečně
hleděla v naší polovině říše osvobození daně rentové
na papiry uherské, jež žádá vláda druhé poloviny
říše, všemi prostředky zabrániti.
Posl. Kudrnka přeje si, aby rolnictvo s vý
hodami, které Hypoteční banka mu zejmena konver
továním dluhů poskytuje, bylo vydatněji obeznámeno
Jest celá řada výhod, o nichž se rolnictvo nedoví
Snad by bylo lze použíti k tomu učitelů zimních
hospodářských škol. Řečník navrhuje resoluci: »Zem-
skému výboru se ukládá, aby uvažoval, jakým způ-
sobem by v nejširší známost vešly výhody Hypoleční
bankou poskytované.« Návrh tento jest dostatečně
podporován.
Zpravodaj poslanec Fornánek (v závěrečném
slovu) vyslovuje s resolucí tento svůj souhlas a do
poručuje ji, jakož i návrhy komise k přijetí.
Návrhy komise i resoluce poslance Kudrnky se
přijímají.
Dalším předmětem jest návrh rozpočtov
komise v příčině nutných opatření roz-
počtových pro rok 1900, který zní:
I. Vybírání 55procentní zemské při
rážky prodlužuje se do konce října.
Formánek
Posl
Kudrnka
Fornánek
Hypoleční banka
11
article
II. Zemský výbor se zmocňuje, aby vydání, jež
v rozpočtu zemském předloženém jím sněmu pro rok
1900 a v předlohách jeho o dodatečných požadavcích
úvěrních stanovena jsou a až do konce října vypa-
dají, hradil v mezích tohoto rozpočt
a těchto předloh úvěrových proti do
datečnému zúčťování.
III. Zemský výbor se zmocňuje, aby pro přípud.
že by úhrada nestačila, za příčinou vyrovnání uči-
nil u některého tuzemského ústa v
peněžního výpůjčku až do nejvyšš
sumy šest millonů korun.
Zpravodaj posl. dr. Bedřich prine Schwarzen-
berg lituje především, že komisi rozpočtové, ačkoliv
letošního roku pracovala, může se říci plnou parou
nebylo možno, aby úkolu svému dostála a rozpočel
zemský úplně vyřídila. Nechce se pustiti pod ná-
Uakem poměrů do posuzování kroků, kter
vláda zamýšlí a kterými mají nejdůle-
žitější živolní poměry tohoto králov
ství valně býti ohroženy a pod ním
trpěti mají důležité podmínky kul-
turní a hospodářské v tomto království
(Výborně!) Nehodlá tak učiniti již z důvodu, poně-
vadž již tenkráte, když se jednalo v březnu o pro-
dloužení provisoria, z místa referentského přednesen
bylo příslušné ohražení se komise rozpočtové proti
opětnému zasahování vlády do jednání tohoto sněmu
a jeho komise.
doktor
prine
12
article
Nevím — pokračuje řečník — jestli vláda, která
napsala na prapor svůj splnění celé řady národo-
hospodářských požadavků, klade na to váhu, aby
v národohospodářských tužbách obyvalelstva tohoto
království stala se náprava a jestli takovýmto zp
sobem, kterým se porušují práce tohoto staroslavnéh
sněmu, účelu programu svého dosáhne. Vláda tat
sotva zvýší důvěru, kterou bychom j
měli přinášeti vstříc, když takovýmt
způsobem zneuznává požadavkůa
přání, která oprávněným způsobem
klademe.
Dovoluji si s tohoto místa podotknouti, že ze-
jmena byl lo zástupce strany, ku které náležím, jenž
před třemi nedělemi upozornil vládu, a žádal ji, aby
sněmu dopřán byl dostalečný čas, aby svým úkolům
mohl dostáti.
Odpověď, kterou nám vláda dala, ukazuje, jak
můžeme pohlížeti do budoucnosti, a jak vláda chc
vyplniti svůj program, který tak slavným způsobem
prohlásila, že chce kulturní a hospodářské zájmy
obyvatelstva podporovati a jim péči svou věnovalí.
Následkem tohoto kroku vlády ocitla se komise
rozpočtová v situaci, která žádala nutného rozhod
nutí. Byla dvojí možnost: budto prodioužiti provi-
sorium, jak se to již po dvakráte stalo, anebo dopo-
ručiti sl. sněmu způsob, kterýmž by jaksi vše to, e
komisí rozpočtovou mělo býti prozkoumáno a sněmem
projednáno a schváleno, mohlo býti provedeno, aniž
by sněm generální rokování o rozpočtu zahájiti mobl.
13
article
První prostředek nezdál se býti vhodným, protož
tím způsobem by se zdravý vývoj našich hospodář-
ských a kulturních poměrů zdržoval. Rozpočet ka-
ždého roku přináší nové potřeby, nové položky
proto objevila se v rozpočtové komisi potřeba, učinit
opatření, kteréž by zemskému výboru poskytlo mož-
nost, všechny ony položky, které následkem svého
rozpočtu a následkem svých dodalečných požadavků
úvěrních uznává potřebnými a žádoucími, v mezieh
tohoto rozpočtu a těchto předloh hradil a tak v pravo-
mocnosti své jaksi nastoupil na místo zemského
sněmu sama.
Rozpočtová komise pilně uvažujíc o všech těchto
poměrech, hleděla najíti cestu, kteráž by, aniž by
právomocnosti sněmu jakkoliv zadala, přece umož
nila opatření, ktermýž by udržení správy a řádu
finančního přeneseno bylo do rukou zemského vý-
boru, který, jak jest povinností mou v tomto oka-
mžiku prohlásiti, následkem snažení svého, násled
kem práce, přesvědčení svého a skutků, kterými ji
tolikrát osvědčil živé zájmy o naše životní poměry.
zasluhuje plné naší důvěry.
14
article
Jménem komise rozpočtové musím
prohlásiti, že trváme na tom, aby běhe
tohoto roku sněmu byla dána možnos
projednat rozpočet a schválití je
usnesením plenárním a po té doby, než s
tak pravděpodobně stane, přenésti na zemský výbon
v rámci návrhu rozpočtu předloženého a v rámei
předlohy zemského výboru o dodatečných požadav
cích dostatečnou pravomoc a poukázali k výplatě
veškeré položky v těchto oborech naznačené, bez
ohledu na to, kdy se stanou splatnými. Zvolena byla
doba do konce řijna; doufám, že do té doby bude
dána sněmu možnost, aby své právo vykonal, roz-
počet konečně schválil a aby mu byla podána zpráva,
kterak zemský výbor pravomocí své použil. Jest to
modus nový, který jsme zvolili a jest to olázka dů-
věry k zemskému výboru. Tu důvěru v něj mít
můžeme, poněvadž jsme se přesvědčili, že pravomo
tu skládáme do rukou sboru povolaného. Usnesení
toto musíme učiniti pod tlakem poměrů, proti nimž
se musíme ohraditi, poněvadž nemůžeme
Ihostejně přihlížeti k tomu, jak stál
a stále jednání a hájení našich zájmů
na mnoze nejposvátnějších se za-
tlačuje.
Řečník probírá jednotlivé odstavce tištěného ná
vrhu, vykládá k odst. 2., že zmocnění, zemskému
výboru udělené, vztahuje se k položkám bez ohiledu
k jejich splatnosti. Sem spadá na př. tedy také
otázka úpravy platů úřadnictva zem-
ského výboru, která tedy na základě tohoto
zmocnění bude moci býti provedena. Podává dále
v příčině odst. 3. vysvětiení stran výše eventualního
úvěru 6 mill. K.
Zvolen
15
article
Zpravodaj doufá však, že této nejvyšší míry ne
bude dostoupeno. Žádá to však opatrnost, aby se
takové opatření učinilo a odpovídá to postupu lei
předešlých. Doporučuje návrh komise k přijetí, po-
něvadž tak je možno odčiniti chybu, která se děje
tím, že se sněmu nepopřává dosti času, aby svému
úkolu dostál. Jest první podmínkou, aby zástupcům
národů byla dána možnost a čas, by mohli hájiti
požadavky jednotlivých vratev lidových, jež zastu
pují. Jen ten, kdo nemá zájmu a nezná po-
měrů, může se vyšinouti až k výší lehkovážného
posuzování a říci, že právě tak jako komise a sněmy
jednotlivých jiných zemí, mohla i rozpočtová komise
sněmu tohoto království úkolu svému dostáti. Inu
ten, kdo nezná poměry, může něco podobného
tvrdit. (Výborně! Hlučný souhlas. Hlasy: To je
Körberí
Rečník brání komise, a zejmena komisi rozpo-
čtovou proti výtce, která by snad proti ní byla vzne-
sena, jako by snad byla nepracovala s náležitou pílí.
Rozpočtová komise potřebuje k vyřízení rozpočtu
pravidelně 30 schůzí; letošního roku vykonala tute
práci — nějaká čásť ovšem zůstala nevyřízena —
ve 14 schůzích. Komise tedy pracovala velmi mnoho
Řečník žádá za přijetí návrhu komise. (Výborně.
Výborně! Hlučný potlesk.
Nejvyšší maršálek zemský oznamuje
že k předmětu přihlásili se k slovu proti nikdo,
pro posl.: dr. Karel Schücker, Gebler, dr
Engel, dr. Fourníer. dr. Baxa a Práše k.
doktor
Schücker
Gebler
Engel
Fourníer
Baxa
16
article
Posl. dr. Kajel Schileker prohlašuje jmenem
německých lidových poslanců: Litujeme, že neplod-
nýmí debatami o sperných olázkách byl čas sněmu
vyměřený promarněn. Litujeme zejmena, že ani ne-
zbytně nutné a naléhavé zlepšení hmotného stavu
učitelstva nebylo uspokojivě rozřešeno. Víme, že jsme
prosti viný na tom, neboť jsme si ukládali největší
zdrželivost v těchto neplodných debatách. Rečník
svaluje veškeru vinu za úplnou bezúspěšnost ny nej-
šího sněmovního zasedání na poslance české a velko
statkářské. (Souhlas v levo. Odpor v pravo.) Průběl
jednání v nynějším zasedání utvrdil prý Němce
přesvědčení, že lze uskutečniti klidné spolužití obo
národních kmenů, zemi obývajících, toliko úplným
národním ohraničením okresů a obcí spolu s úplným
oddělením správy v oboru autonomním i státním
utvořením dvou přísně dle národnosti rozdělených
úřadnických sborů. Jen s touto výhradou bučeme
hlasovati pro podaný návrh na nutné povolení pro
středků na podporu zemského hospodářství. (Hluční
pochvala v levo.)
Posl
doktor
Schileker
Němec
17
article
Posl. Gebler činí následující prohlášení: Po-
něvadž zemský výbor mimo jiné ma pedovati téžo
umístěni zpravodajů časopisů ve sněmovně, poněvadz
pak se veimi často stává, že zejmena časopisy pů
vodu židovského nejen nejdůležitější vývody ve
schůzích sněmu přinášejí tendenčně skomolené, b
dokonce ve zprávách o schůzích sněmovních po
slance často pohaňují, jako to na př. učinil židovský
časopis »Prager Tagblatt« ve svém dnešním čísle pi
zmínce o mé včeretší řeči, činím následující reso
luční návrh: Pan nejvyšší zemský maršálek, jakožto
předseda zemského výboru, se žádá, aby zpravodaje
navštěvující žurnalistickou loži upozornil, že maji
podávati důležité vývody ze schůzí sněmu ve svých
zprávách dle pravdy a bez jizlivých nájezdů na po
slance, a kdo by se dle toho nezachoval, že bude
vyloučen ze žurnalistické lože na sněmu.
Posl. dr. Engel:
Mínil jsem, že bude možno při této příle-
žitosti omeziti se na základě klubovního našeho
usnesení na krátké prohlášení, týkající se ná
vrhu, o němž jednáme. Ale první řečník dotk
se věci, které nemohou zůstati bez odpovědi
kterou také v průběhu svých vývodů dám.
Posl
doktor
Engel
Prager Tagblatt
18
article
Druhý řečník postaral se jako v dramatec
Shakespearových o veselou náladu. Jest to jeho
věcí a já, maje se otázky takové dotknouti
přece bych poukázal k tomu, že s resolucí, jak
je navržena, souhlasiti nemůžeme, neboť třeba
by leckdy také nám ne právě milý byl způsob
referování v některých aspoň listech, přece
pokládáme veřejné listy za insti-
tuci tak důležitou a přece jen
blahodárnou, že daleko mens
může přinésti škodu takovými malými
snad výstřelky, na které si posl. Gebler stěžo-
val, nežli jaký je prospěch, který při
náší veřejnosti a myšlenkám,o
které se jedná, když předměty jed-
nání tohoto sněmu činí majetkem
obecného mínění, čimž dosahuje
vlivu na veřejné mínění celku.
Myslím, že mně nebude odpíráno, aspoň se
strany mých kollegů, když prohlásím, že nemů-
žeme podporovati a hlasovati pro resoluci posl
Geblera.
Nalezáme se fakticky vlastně před třetím
provisoriem, což jest unikum neje
v našich poměrech, nýbrži v poměrec
všech parlamentů celého světa.
Shakespearův
19
article
Jest ovšem otázka, na koho padá toho vina
Litují, že pan dr. Schůcker jako první řečník učini
pokus tuto vinu svaliti na nás a na vysoe
ctěný klub velkostatkářský. Připomínám při tom.
že páni s druhé strany toto své mínění proje-
vili již dříve a že zejmena se projevilo v od
povědi, které se nám dostalo na žádost naši
aby s námi se pokusili o prodloužení jednání
tohoto sněmu. Nejen se strany, k níž první
řečník náleží, ale i s druhé strany německé
bylo poukázáno k tomu, že prý my plýtval
časem.
Tato námitka jest nesmírně lichá.
Jestiť známo, že nemůže se pracovat
vlastně dřive, než komise vykonaly to, co jim
bylo přiděleno a myslím, že je veřejnýmt
jemstvím, že nejvyšší pan maršálek často byo
v rozpacích o tom, co má dáti na denní po
řádek plenární schůze sněmu a že jaksi, aby
se času užilo, přicházelo se k prvním čtením
podaných návrhů. Je přirozená věc, že výbory
musí býti hotovy, než se může přikročit
k plodné činnosti. Když se řeklo, že pán
s druhé strany si ukládali velkou reservu . ..
Posl. dr. Podlipný: Risum teneatis
amicil
Posl. dr. Engel: . . . . pak myslím,ž
každý jen trochu objektivní pozorovatel mus
doznati, že tomu tak není. Nejsme to my, kter
zavedli praxi tu, aby se při prvních čtenlch
debata tak vedla, jako se strany druhé byla
vedena. (Souhlas.) Tu výtku tedy s rozhod-
ností odmítáme a připojujeme k tomu
upřímné politování, že páni s druhé
strany odopřeli součinnost při ná-
vrhu, který jsem měl čest s panem
hr. Buquoyem podati, a kterým byla
vláda vyzvána, aby umožnila delší zasedání
sněmu království českého.
doktor
Schůcker
Posl
Podlipná
Risum
Engel
Buquoy
20
article
Není tomu dávno, co jsme četli, že nej
vyšší pan maršálek sněmu království českého
spolu s předsedy snémů jiných a zemským
hejtmany odebrali se do Vídně, aby tam po-
jednali s vládou o nějaké úpravě doby, která
by nejspíše a nejlépe hověla sněmům, aby na
druhé straně zasedání jejich nezasahovalo take
rušivě do oprávněných zájmů celé velké důle-
žité třídy, jako jest na př. naše rolnictvo
(Výborně!) a rolnictvo jiných zemí. Proč ne-
bylo zasedání v lednu a v únoru? Pro
má se voliti k zasedání doba pilných
prací polních? Jestliže snad letošního
roku škoda ta jest poněkud menší, příčinat
neleží v úmyslu vlády, nýbrž v tom, že byla
nepříznivá pohoda pro tyto práce. Souhlasite
zajisté se mnou, když řeknu, že tímto z pů
sobem nkládá se zástupcům rol
nictva neobyčejná oběť, meškají-l
na sněmu. (Výborně ! Výborně !)
Při dobré vůli by se zajisté dala naji
doba nejen pro zasedání sněmu království če-
ského, ale také, aby doba ta stanovena byla tak
by sněmu bylo umožněno provésti své práce
Nemám na mysli snad jenom práei politickou
nýbrž i práci národohospodářskou, zejmen
v příčině celých důležitých stavů.
če ský
Vídeň
21
article
V jednom ovšem souhlasím s prvním řeč
níkem a lituji nesmírně, že nedostatek času
nám brání, abychom alespoň některý posilivn
krok učinili v palčivé otázce úpravy platu
učitelských. V tom však také na nás ne
padá žádná vina a debatami, ° které ve sněmu
vedeny byly, neubíralo se času, naopak při
dávalo se času komislm, zlejimen
školské a rozpočtové, luby mohly pracovati
Tyto komise byly hotovly, a le prá v
v době, kdy práce své dokomčily
nemá sněm království českéke
více volné chvíle, aby alespoň to
na čem se komise usnesly, zpr
coval
Řekl jsem dříve, že lituji, že poslanci ná
roda německého v této naší vlasti nepřidali se
k návrhu, jejž jsme učinili společně se zástupe
velkostatkářů. Jest to jejich věcí, ale co od-
pověděli na naší žádost, nemohu prohlá-
siti za správné a spravedlivé.
Posl. Adámek: A také ne za slušné
Posl. dr. Eugel: Ale obracím se k pánům
z levice ještě s jednou prosbou, aby aspoň na
léhali, by sněm byl svolán co nejdřive a sku
tečně mu bylo popřáno času k vyřízení jeho
prací.
Co se týče návrhu komise rozpočtové, ne-
zbývá, než hlasovati pro něj z důvodu, že jes
žádoucno, abychom měli aspoň nějaký právn
podklad pro další jednání v ohledech finančníe
a v ohledu na celou řadu jiných záležifostl.
Vznáším rovněž snažnou žádost k zem-
skému výboru, aby, když již ve sněmu nebylo
možno dovésti věci ke konci, na základě dneš
ního usnesení laskavě vzal ohled na usne
sení různých komisí. Neučiní tím ni
co by mohlo býti desavnováno, poněvadž, jal
víme, náleží to k výminkám, aby sněm zvráti
to, na čem se komise jednohlasně usnesou. Z
jmena -prosím, aby se mělo zření k takovým
záležitostem, které potřebují předběžného šetřen
a přípravy nějaké pro budoucí sněm -
vání.
Posl
Adámek
doktor
Eugel
22
article
Mám ještě jedno přání, ač dle zkušenost
bohužel nelze ubrániti se myšlence, že bude
proneseno khluchým uším. Je to přání
aby vůči neblahému stavu finane
zemských a vůči nalehavým dal
ším potřebám, jež mají hrazeny být
z prostředků zemských, také vláda ko
nala své povinnosti vůči zemi, jež
takové velké dávky odvádí státu
a aby přispěla konečně k tomu
aby tato země mohla konati to, co
jí náleží.
Jest známo, že komise rozpočtová usnesla
se na některých věcech, jež potřebují schválen
vlády. Nejsou to záležitosti politické, ani záleži-
tosti, týkající se snad jednoho kmene v tétc
zemi, jsou to věci týkající se obecnéh
dobra a já aspoň dovoluji si pronésti na
ději, že v těchto okolnostech sna
také bude možná součinnost s na
šimi krajany jazyka německého
Vláda musí uznati, že to takto ne-
může dále jíti s přirážkovým po
řádkem zemským. (Tak jest! Výborněl
Vláda musí uznati, že nemůžeme pokra
čovati na této cestě stálého za
dlužování, nýbrž že musí se hle-
dati prostředky jiné.
23
article
Prostředky ty jsou naznačeny naší ko
misí rozpočtovou a končím appellem
k zástupci vlády, aby se postaral o to
by těmto spravedlivým návrhům
bylo vyhověno. (Výborně! Výborně! Hlučný
potlesk.)
Posl. Wolf odvolávaje se na svůj protest n
začátku sezení sněmovního proti prvnímu zatímním
rozpočtu, ohražuje se též proti navrženému proviso
riu. Zemský sněm byl by mohl řádný rozpočet zeel
dobře projednati, kdyby bylo více času zůstaveno
rozpočtovému výboru a nebylo se jednalo o tako
vých návrzích, jakými byly Šamánkův a Pacákův
V otázce uhelné a ve věci úpravy učitelské ne-
vykonáno praničeho. Bylo by nejlépe, kdyby tent
sněm vůbec již se nesešel a kdyby se zatímním
rozpočty hospodářství zemské prolloukalo dále. Po
volte si — končí řečník — toto provisorium, my však
znovu a opětně proti tomuto hospodařeni protestu
jeme a budeme hlasovati proti navrženému zatím
nímu rozpočtu. (Pochvala u Wolfoveů.)
Posl
Wolf
Šamánkův
Pacákův
24
article
Posl. Fournier prohlašuje jmenem poslane
německé pokrokové strany, že hlasovati budou pro
návrh komise, a bezpečnou nadějí, že konečně tento
neplodný čas paliativních opatření z nouze přestane
Pokrokoví poslanei jsou si úplně vědomi nepřízni
vého, bohužel, stavu financí této země a budou je
míti vždy a všude na zřeteli, kde na obětavost oby-
vatelstva appellují nové požadavky, ale nemohous
vyhýbati náhledu, že požadavek učitelstva jest spra
vedlivý a nemůže zůstati nepovšimnut. Řečník oče
kává, že zemský výbor bez vyčkání formálního vy
řízení návrhů školské komise podá po opětném se
jiti sněmu osnovu zákona, kterým zvýší se služno
učitelů ve smyslu usnesení školské komise.
Posl. dr. Baxa praví, že právě němečtí poslan
vnesli do debaty o návrhu dra. Pacáka a dra. Šamnánká
otázky, na něž se musilo obšírně odpověděti a s
tedy na neplodné práci sněmu mají při nejmenšín
stejnou vinu jako ostatní strany.
S položkami na vojsko a četnictvo nemůže řeční
souhlasiti následkem událostí posledních dob.
Posl
Fournier
doktor
Baxa
Pacák
školský komise
25
article
Četnictvo ukázalo se nám tentokráte z vyššího
rozkazu jako živel nám nepřátelský, který není t
pro bezpečnost, nýbrž který bezohledným a bez-
taktním jednáním svým mnohdy veliké škody způ-
sobil. Do jakých směšností šlo počínání četnictva
vojska na př. při potlačování vzrušení v českém oby
vatelstvu v Českém Brodě, objevilo líčení těchto dnů
Tu lze posouditi, jaké to byly demonstrace a jal
vede si četnictvo, když po lakovém hluku nebylo
postaveno před soud nic více, než čtyři zcela mladé
dámy. Zde jest viděti, jak se taková četnická ozná
mení dějí a vychází zejmena na jevo, že na udání
četníka mnohem více záleží, než na výpovědi cele
řady svědků a vážených občanů.
Náhlé ukončení sněmu jest jasným a určitým
úmyslem vlády, autonomii zemskou a blavně sněmu
království českého stlačiti na míru, pokud možná.
nejmenší.
Na sněm království českého má padnouti odium
které padlo již dávno na říšskou radu, že nemůžes
vykázati žádnou positivní činností. Z jednání sněmu
viděli jsme jasně, že smír mezi oběma národnostm
jest na tento čas naprosto nemožný a že vůbec by-
bylo naprosto zbytečno, aby snad čeští delegát
dále v konferencích zůstávali
Řečník vysvětluje, proč jeho strana konferene
se nezúčastnila a praví, že chce rovnoprávnost
s prioritou jazyka českého ve všech zemích korun
české. Obstrukce nesmí se činiti jen pro případ, aby
bylo odvoláno zrušení jazykových výnosů, aby zave
dena byla vnitřní řeč česká, jako byla za platnosti
nařízení Gantschových.
Český Brod
26
article
V dalším praví žečník, že hlavní přiležitost, když
se měla obstrukce prováděti, totiž při projednávání
zákona branného, byla promeškána, čímž posta-
vení českých postanců jest vysoce stíženo. Bylo ře-
čeno, že od ní upuštěno za tou příčinou, abychom
neznepřátelili si armádu. Kení však už armád
nyní proti nám nepřátelská? V otázce »zde« jednalo
se proti nám s patrným úmyslem. Lid český stále
má na mysli slova pronesená panovníkem k posl. dru
Stránskému. Jestli nejvyšší hlava se dává strhnout
k takovým výrokům a hrozí stanným právem, kter
není nikterak zákonně odůvodněno, nemůžeme říe
nie jiného, nežli že jest ta výron srdce panovníkova
že jest te jeho staré zášlí proti českému národu
my si nemůžeme pomoci, jestli celý český náro
zjednal si přesvědčení, že v tomto výroku, který přiše
jaksi nenadále, ukazuje se staré nepřátelství panují
cího císaře vůči českému národu.
Stránský
27
article
Stejně také při věci poměcně tuk nepatrné se
dal strhnouti k výroku, že neudělí pro tu věc nikomu
amnestie. Kdo viděl v posledních letech, pro jaké
zločiny a přečiny se amnestie udilela a kdo si uvě
domí výrok panovníkův při této příležitosti, nemůž
si zase nikterak jinak vysvětliti věc, nežli způsobem
jak jsem právě řekl. Panující císar neudělil amnestie
a český národ dočkal se toho, že aspoň v jednou
případě panovník dodržel své slovo. V ostatních při
padech, ačkoliv učinil přípověď nikoliv ve slabí
chvilce, nýbrž při slavnýcti příležitostech, se lid český
splnění jeho slibů nedočkal
Mám za to, že politika česká dnes, když od-
chází do Vídně musí si uvědomiti jedno: že úkolem
jejím není podporovat říšskou radu v práci, nýbrž
systém centralismu přivésti k pádu. Dočkali jsme s
však i toho, že poslanec český, když se stal mini-
strem, pracoval v centrálním kabinelu velice zdatně
pro vývoj financí říšských, ale na finance zemsk
zapomněl. Jestli v programu strany svobodomyslné
obsažen úkol politiky české zrušiti tuto ústavu, jest
nynější okamžik k tomu nejvhodnější.
Vídeň
28
article
Řečník nemá nadějí, že by většina poslaneu
říšských byla způsobilnu k vedení rozhodné ob
strukce a proto by měli poslanci ti ustoupiti raději
jiným
Bývá často ukazováno, praví řečník, na velmo
censké postavení říše rakouské. K čemu my Čechově
máme se starati o velmocenské postavení říše m-
kouské, když celá její politika naprosto se o to ne-
stará? Za dnešní doby ocítila se politika rakouská
hlavně smýšlením obyvatelstva německého, v tako-
vých koncích, že možno skutečně již mluviti. o ka-
tastrofě. Cela naše vnitřní politika a celá naše za
hraniční politika není ničím jiným, nežli vlastn
služebným úřadem německé politiky říšské, velko-
německé politiky národa německého. Velkoněmecké
smýšlení v lidu německém v království českém, n
Moravě a ve Štyrsku zapustilo již tak hluboko ko
řeny, že zde máme počitati se zájmy skutečně na-
prosto vážnými.
Čechův
český , můj Morava
Štyrsko
29
article
Při upřímném doznávání Němců vidíme, čeho mi
žeme od této říše očekávati, když obyvatelstvo ně-
mecké jest naplněno idsou velkoněmeckou. Těto
ideje neubránila se ani zahraniční politika naše ani
dýnastická naše politika. Právě v posledních dnech
jsme svědky úkazu, který si nedoved me nijak vy-
světliti, nežli že německá politika říšská nabývá
nad naší takového vlivu, že přímo stahují rakou-
skou dynastickou politiku do svých služeb. Jest za-
jímavým úkazem pro posouzení našich poměrů, ž
právě v době po zrušení jazykových nařízení, v době
kdy v konferencích hájili Němcí svůj svatodušní
program, kdy vláda hodlá předložiti známý návr
Kourburův říšské radě, kdy se odvážila oddekretovati
to, co jest jedním z daných požadavků Němců
koná panující císař František Josef I. cestu do Be-
lína. To jest úkaz velkého významn
Děje se to v době, kdy rakouští příslušníci ne-
milosrdně jsou vyháněni z Německa, kdy vlád
rakouská nesmí proti tomu protestovati. Z jásotu
německých novin vidíme pravý význam cesty te.
Třeba v oficiálních řečech nebylo úplně jasno, z
jakým účelem se to děje, přes to přese všechno
vidíme, že jest to naprosté pokoření dynastické poli-
tiky rakouské před politikou německou. Kdo ví, jak
od některé doby Němcům čím dále tím více v jejich
požadavcích se vyhovuje, nemůže hleděti na t
jinak, nežli s dojmem, že vlastně císař rakouský
přichází do Beriína, aby tam přinesl kořisť, na kte-
rou si dělá velkoněmecká politiká nárok.
Němec
Kourburův
František
Josef
Be
Německo
30
article
Jest te velice smutné přiznání, ale přiznání
takově, které se konečně jednou musí říci. U nás
jazykový zápas neznamená jen zápas o užívání -
Seho jazyka, nýbrž za zapasem tím skrývá s
opravdový velký zápas velikých kmenů, slovanského
a německého. Jsme si vědomi, kam směřuje polilika
velkoněmecká, a jestliže v té době rakouská politika
sama nevidí svých škod a prospěchů, tím více na
musí dohnati k tomu, abychom v čas prohlédli
svou politiku dle toho si zařídili. Nám v zemich
koruny české nejedná se pouze o to, abychom i
snad udrželi svou národní državu, nebo svou ná-
rodní existenci, nýbrž o něco více, o to, aby terito-
rium, které se zove historicky a zeměpisně ze-
měmi koruny české, bylo podkladem pro naší státní
samostatnost, aby bylo tím, čím bylo dříve, totit
samostatným státem
Samostatnest království českého nebyla žádným
aktem mezinárodním, nebo vůbec nějakým aktem
právním zrušena. Království české není poddáno ně-
jakému státu jinému, království české a jeho repre-
sentant, nynější panovník, císař a král český, neni
podmaněn některému panovníku stálu jiného a ne-
vím, jakých důkazů mám podávati ještě, že existenc
království českého jako samostatného státu trvá.
Ovšem jest pravda, pokud se týče projevu této idev
státoprávní, věc neodpovídá tomu stavu, ale žádný
z nás není ani na okamžik v pochybnostech, že
jestli dnes některé věci království českého se vyři-
zují ve společném parlamentu, děje se tak jen pře-
chodně, a že dokud nebyla samostatnost královstvi
českého jako samostatného státu zrušena, nemá ni-
kdo práva mluviti, že jsme státního práva neměli.
31
article
Zdá se, že Němci se připravují na čas, až ne-
bude nynějšího našeho panovníka. TTaké ve fran-
couzských kruzích politických přemýšlejí o osudu
Rakouska daleko častěji a vážněji, nežli, bohužel, s
děje u nás. Ve Francii počítají s faktem, že pak
dojde k velkým stůtním převratům. My-
slím však, že v tomto případě se jedná jedině
dynastii Habsburků. Zdá se, že tato dv-
nastie za chyby politické, které učinila zejmena
posledních 50 letech, kdy z Rakouska chtěla učiniti
stáť německý, nebo aspoň stát s premierem něme-
ckým, za chyby, kterých se dopustila na Balkáně,
v zahraniční politice své vůči Německu a ostatním
státům, má nyní pykat. Byla již uveřejněna celá řa
návrhů, jak bude Rakousko rozděleno.
Němec
Habsburk
Rakousko
Francie
Balkán
Německo
32
article
Zdá se však, že touhy Němcův stanou se pře
nesplnitelnymi, neboť proti jejich veliké síle, kterou
nikdo nepodceňuje, stojí jiná síla, proti které zůst-
nou vždy slabými, a tou silou jest rovnováha
celé Evropy. Kdyby i došlo k tomu, že bys
všichni Němci rakonšti přáli, aby bylo rozhodnuto
o jejich osudu v tom smyslu, jak celá řada projev
jejich ukazuje, aby království české bylo přivtěleno
k říši německé, rovnováha Evropy tomu nedovolí, ne-
boť tak inteliigentní a hospodářsky vyvinutý kmen,
jako jest kmeu český, by se nikdy s ničím podob-
ným nespokojii a každý takový akt nebyl by zase
ničím jiným nežli aktem přechodným. V zájmu
rovnováhy Evropy jest a bude, aby v době velikých
převratů, na které musíme býti připraveni, když
zmizí takový stát, jako jest Řakousko, byly zde
státy menší. Rovnováha Evropy nedopusti, aby tak
bohaté a poplatné země koruny české připadly
ku státu německému. Z tohoto přesvědčení, že rovno-
váha Evropy k něčemu podobnému nesvolí a ze své
Němcův
Němec
Evropa
33
article
myšlenky státoprávní musíme čdrpat nové sily k dal-
šímu hoji. Když pohlížíme na ohromnou sílu panstv
německého, jest naši povinnosti, abychom nedali
usínat našemu požadavku státoprávnímu v žádné
chvíli a v žádném okamžiku. Dobře pravil již před
sedmi lety zesnulý dr. Julius Grégr, že třeba
na okamžik by se zdálo, že přání naše
nejsou uskutečnitelna, jest povinno-
stí české politiky všude a na všech mí-
stech, zejmena u kruhů rozhodujících
domáhat se svého práva. Pokládal jsem za
svou povinnost říci to v nynější době, kdy náš pa-
novník dlí v Berlíně, aby mu český lid přípamato-
val, že bez nás o nás jednat nesmí. Možná, že je
v sázce osud dynastie habsburské, ale nikdy osud
národa českého a osud zemí koruny české, poněvad
jame si vědomi svého úkolu a poněvadž jame si vě-
domi, že národ za jiných pomárů dočká se spíše
toho, po čem touží, totíž úplné samostatnosti krá-
lovství českého, nežli se toho, bohužel, molil dočkao
v tomto soustátí
doktor
Julius Grégr
Berlín
34
article
Posl. Prášek polemisuje s vývody poslance
Wolfa a dovozuje, že vina zbědovaných finančníc
poměrů zemských spočívá na straně německé, ktera
chce v každém směru snížiti toto království na pro-
vincii. Prohlašuje dále, že bude stojně jako posl.
dr. Baxa při rozpočtu hlasovat proti položce na čet-
nictvo a vojenství. Jako účastník konferencí česko-
německých praví, že tužby, o kterých mluvil dr.
Baxa, byly na konferencích těch tlumočeny vše m
účastníky mladočeskými a velkostat-
kářskými, (Výborně!) Rečník šel na konferenc
jen aby poznal, je-li dobrá vůle na straně vlády
a na straně německé, je-li vůbec narovnání mez
námi a Němci možno. Přesvědčil se však o tom, ž
smír od shora žádaný se nikdy neuskuteční, popu
k němu že musí přijíti zdola a praví: Pokud bude
politika v rukou mužů professionistů, potud nedocí-
líme žádného smíru, kdyby se dělo cokoliv. Musl s
lidu otevřeně říci, že každá vláda vídeňská je ne-
mecko-centralistická a prodchnuta zá-
štím k národu českému.
Jest to vinou koruny. Víme, že na trůně sedí panov
ník, který je Němec a který nikdy nechce dopustiti, aby-
Posl
Prášek
Wolf
doktor
Baxa
Rečník
Němec