ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 117e3e50-66a7-11dc-be41-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 69, place 22, org 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISEY.
3 masthead
6. května 1900.
4 masthead
Číslo 124
5 article
kuje lehkověrnost a nerozum obecen- stva a appelluji v té příčině na spolupůsoben tisku a živnostenských korporací. Co se týče v dotazu uvedených konkrelních pří- padů, dal je magistrát král. hl. města Prahy důkladně vyšetřiti a viděl se nucena sděliti výsledek těchto šetření státnímu zastupitelství, aby proti účastníkům zavedlo trestní řízení. Na dotaz posl. Waltra a soudr. v příčin plicní nákazy u dobytka v Chebu, že vyšetřováním zjištěna tam jen tuberkulosa a že zavedeno vyšetřo vání s obchodníkem Rosenbergrem, který po zákazu přihnal dobytek na trh. Na dotaz posl. Leglera a soudr. v příčině ne přiměřeně velkého počtu podučitelů na něktarých obecných školách odpovídá, že opatření toto stalo s následkem zřízení provisorních tříd, jichž říšský zá- kon školní nezná a také v českém zemském zákon chybí ustanovení pro případ rychlého přibytku žactva Zemský výbor v poslední době dával svolení ku zři zení pobočných tříd z pravidla jen s podmínkou,že provisorní místa učitelů obsaditi se mají podučitel a zemské školní radě tudiž nezbývalo, nežli dosadit na pobočku podučitele nebo upustiti od jejího zří zení. Mistodržitel dovozuje pak, že na některých školách obecných jevící se větší počet podučitelů ne- odporuje říšskému zákonu o školách obecných a ž zemská školní rada v oboru své působnosti nápravy zjednati nemůže Posl. dr. Moravec a soudr. podávají na místo držitele dotaz v příčině nešetření usnesení měst ského zastupitelstva v Jaroměři o vybírání po platků pobřebních a hřbitovních. Přechází se k jednacímu pořadu, jeho prvním předmětem jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky o zprávě výboru zem ského v příčině rozšíření osvobození o placení kolků zkvitancí o úrocích, za placených zástavními dlužníky.
Waltr Rosenbergr Posl doktor Moravec Praha Cheb Jaroměř
6 article
Zpravodaj posl. dr. Maly navrhuje jmenem ko míse »Zemský výbor království českého budiž vyzván aby dohodl se s c. k. vládou za příčinou změny zá kona ze dne 26. prosince 1864 č. 99 ř. z. na pro spěch všech úvěrních ústavů hypoteč- ních, pro které zákon ten platí, v tom směru, aby úroky splacené zástavními dlužníky osvobozeny byly od poplatků aneb ale spoň aby tyto ústavy úvěrní osvobozeny byly o povinností odváděti přímo státní po kladně poplatky z těchto splátek úro kových. Návrh schvaluje se bez debaty Druhým předmětem jest druhé čtení zprávy ko- mise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zem ského výboru ve příčině petic za změnu § 87. zák ze dne 16. dubna 1864 z. z. č. 7 a § 54. zákonaz dne 25. července 1864 z. z. č. 27 o povolování obee ních a okresních přirážek. Zpravodaj posl. Posselt navrhuje zákon ktetým mění se znění § 87. obecního zřízení pre království české ze dne 16. dubna 1864 z. z.4. pozměněné zákony z r. 1868, 1874 a 1889 a zníti má: § 87. Aby se mohly vybírati přírážky, které pře vyšují 15 proc. daní přímých, nebo daně z potravy potřebí jest povolení výboru okresního Toto povolení musí se vymoci i tenkráte, když převyšují přirážky 5 proc. daní přímých, žádá-li toho ten, kdo jest dte § 17. zř. obec. členem výboru ohecního. Byl-li člen takový ve schůzi výboru obec- ního, kde stalo se usnesení, že se vybírati bude přirážka obecní, má žádost svou, má-li tato platit. pronésti ihned, jinak má ji podati starostovi obc nejdéle do 8 dnů po této schůzi. Ale to nevadí, aby se výbírala přirážka 5 proc., páté procento počítajíc Aby se vybírali mohly přirážky, které převyšuj 40 proc. daní přímých, nebo 20 proc. daně z potravy potřebí jest povolení výboru zemského.
Malo Posselt obecní
7 article
Převyšují-li tyto přirážky 50 proc. daní přímých nebo 30 proc. daně z potravy, dává toto povolen výbor zemský, dohodnuv se s c. k. místodržitelstvím Kdyby mezi výborem zemským a c. k. místodržitel stvím nebyla docilena shoda, předloží se věc sněmu k usnesení. Zpravodaj navrhuje dále, by § 54. zákona ze dne 25. července 1864 z. z. č. 27 zněl příšte takto »8 54. Okresní přírážky. K zapravéní výdajů, jež nejsou uhraženy příjmy z majetnosti kmenové, může zastupitelstvo okresní rozvrhnouti a vybírati přirážky k daním přímým do výše 20 proc. Přirážky, jež převyšují 20 proc. pří mých daní, může až do 50 proc. těchto daní povolit výbor zemský. Převyšují-li tyto přirážky 50 proc. rozhoduje o dotyčné žádosti zemský výbor v sou hlasu s c. k. místodržitelstvím; kdyby mezi vy borem zemským a c. k. místodržitelstvím nebyl docileno shody, předloží se věc sněmu k usne sení. Platy a dávky jiného způsobu nežli jsou přirážky k daním přímým, vyžadují zemskéh zákona.« Návrhy zákonů, jimiž provádějí se tyto změny přijímají se be. dehaty.
8 article
Druhé čtení zprávy komise pro záležitost okresní a obecní o petici rady král. hlav ního města Prahy v příčině změn druhého odstavce § 106. obecního řád pražského. Zpravodaj posl. Posselt navrhuje, by § 10e zmíněného obecního řádu zněl »Obecní přirážky, které převyšují 25 proc. pří mých daní neb 25 proc. daně potravní, vyžadují až do výše 50 proc. povolení zemského výboru ve shod s c. k. místodržitelstvím. Nedocilíli se této shody aneb převyšujíli obecní přirážky 50 proc. přímýcl daní neb 50 proc. daně potravní, mohiou se přirážky vybírati jen na základě zemského zákona Obecní dávky z nájemného, činí-li více než 8 proe nájemného, mohou se vybírati jen na základě zem ského zákona.« Dále podává jmenem komise návrh: Zemský výbor se zmocňuje, aby v případě kdyby také město Liberec, kteréž také svůj statuí má, podalo žádost podobnou, jako jest talo petice města Prahy, předložil sl. sněmu v nejbližším zase- dání příslušnou osnovu zákona.
Posselt Praha Liberec
9 article
Návrhy s příslušnou osnovou zákona schvaluj se bez debaty. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zpráve zemského výboru s osnovou zákona o upraven potoka Rokytky vodním družstv em ve Vysočanech v okresu karlínskěm. Zpravodaj posl. Udržal navrhuje osnovu zá- kona, kterým se upravení potoka Rokytky vodním družstvem ve Vysočanech prohlašuje ve smyslu 8 4. č. 2. lit. a) zákona ze dne 30. června 1884 ř. z.ě 116 za podnik, jenž má býti podporován z pro- středků zemských a slibuje se mu nesplatný příspěvek z fondu zemského a sice nepřekročitelnou sumou 298.604 K 66 h., t. j. 30 procent nákladu podle schválených plánů a rozpočtu na 995.348 K 90 h. rozpočtěného, mimo to nesplatný příspěvek stejné nepřekročitelné výše ze státního fondu melioračního s výhradou ústavního schválení. Vodní družstvo jest však vázáno, nahraditi obci libeňské náklad, který již učinila na uprávení části potoka Rokytky ou erárního silničního mostu v Libni až k ústí Ro- kytky do Vltavy v mezích schváleného rozpočtu, této části úpravy se týkajícího. Změny projektu smějí býti předsevzaty pouze a povolením ministerstva orby a zemského výboru změny, kteréž by jakýmkoliv způsobem zvýšily ná- klad rozpočtěný, nejsou vůbec dovoleny. Příslušný zákon nabude platnosti, jakmile vodní družstvo zabezpečí náklad stavební, přispěvky fondu zemského a státního fondu melioračního neuhrazený Navržená osnova zákona se schvaluje. Druhé čtení zprávy komise pro zá le žiil t o st hypoteční banky o výsledei chi činn ost a závěrce účtů této banky za rok 1899.
Udržal Rokytka Libeň Vltava
10 article
Zpravodaj poslanec Formánek navrhuje, by zpráva zemského výboru vzala se na vědomí a vláda se vyzvala, by usnešený zákon obledně osvobození daně rentové pro ústavy zemské na radě řišské dne 7. března 1900 a panskou sněmovnou dne 16. března 1900 byl co nejdříve předložen k nejvyššímu sehvá- lení a by nařídila finančním úřadům, aby žádosti za slevu poplatku při přeměně půjček na nižší úrok ne- zadržovaly a tím zbytečně neprodlužovaly, aby dluž- níci jako hospodářsky slabí škody netrpěli a konečně hleděla v naší polovině říše osvobození daně rentové na papiry uherské, jež žádá vláda druhé poloviny říše, všemi prostředky zabrániti. Posl. Kudrnka přeje si, aby rolnictvo s vý hodami, které Hypoteční banka mu zejmena konver továním dluhů poskytuje, bylo vydatněji obeznámeno Jest celá řada výhod, o nichž se rolnictvo nedoví Snad by bylo lze použíti k tomu učitelů zimních hospodářských škol. Řečník navrhuje resoluci: »Zem- skému výboru se ukládá, aby uvažoval, jakým způ- sobem by v nejširší známost vešly výhody Hypoleční bankou poskytované.« Návrh tento jest dostatečně podporován. Zpravodaj poslanec Fornánek (v závěrečném slovu) vyslovuje s resolucí tento svůj souhlas a do poručuje ji, jakož i návrhy komise k přijetí. Návrhy komise i resoluce poslance Kudrnky se přijímají. Dalším předmětem jest návrh rozpočtov komise v příčině nutných opatření roz- počtových pro rok 1900, který zní: I. Vybírání 55procentní zemské při rážky prodlužuje se do konce října.
Formánek Posl Kudrnka Fornánek Hypoleční banka
11 article
II. Zemský výbor se zmocňuje, aby vydání, jež v rozpočtu zemském předloženém jím sněmu pro rok 1900 a v předlohách jeho o dodatečných požadavcích úvěrních stanovena jsou a až do konce října vypa- dají, hradil v mezích tohoto rozpočt a těchto předloh úvěrových proti do datečnému zúčťování. III. Zemský výbor se zmocňuje, aby pro přípud. že by úhrada nestačila, za příčinou vyrovnání uči- nil u některého tuzemského ústa v peněžního výpůjčku až do nejvyšš sumy šest millonů korun. Zpravodaj posl. dr. Bedřich prine Schwarzen- berg lituje především, že komisi rozpočtové, ačkoliv letošního roku pracovala, může se říci plnou parou nebylo možno, aby úkolu svému dostála a rozpočel zemský úplně vyřídila. Nechce se pustiti pod ná- Uakem poměrů do posuzování kroků, kter vláda zamýšlí a kterými mají nejdůle- žitější živolní poměry tohoto králov ství valně býti ohroženy a pod ním trpěti mají důležité podmínky kul- turní a hospodářské v tomto království (Výborně!) Nehodlá tak učiniti již z důvodu, poně- vadž již tenkráte, když se jednalo v březnu o pro- dloužení provisoria, z místa referentského přednesen bylo příslušné ohražení se komise rozpočtové proti opětnému zasahování vlády do jednání tohoto sněmu a jeho komise.
doktor prine
12 article
Nevím — pokračuje řečník — jestli vláda, která napsala na prapor svůj splnění celé řady národo- hospodářských požadavků, klade na to váhu, aby v národohospodářských tužbách obyvalelstva tohoto království stala se náprava a jestli takovýmto zp sobem, kterým se porušují práce tohoto staroslavnéh sněmu, účelu programu svého dosáhne. Vláda tat sotva zvýší důvěru, kterou bychom j měli přinášeti vstříc, když takovýmt způsobem zneuznává požadavkůa přání, která oprávněným způsobem klademe. Dovoluji si s tohoto místa podotknouti, že ze- jmena byl lo zástupce strany, ku které náležím, jenž před třemi nedělemi upozornil vládu, a žádal ji, aby sněmu dopřán byl dostalečný čas, aby svým úkolům mohl dostáti. Odpověď, kterou nám vláda dala, ukazuje, jak můžeme pohlížeti do budoucnosti, a jak vláda chc vyplniti svůj program, který tak slavným způsobem prohlásila, že chce kulturní a hospodářské zájmy obyvatelstva podporovati a jim péči svou věnovalí. Následkem tohoto kroku vlády ocitla se komise rozpočtová v situaci, která žádala nutného rozhod nutí. Byla dvojí možnost: budto prodioužiti provi- sorium, jak se to již po dvakráte stalo, anebo dopo- ručiti sl. sněmu způsob, kterýmž by jaksi vše to, e komisí rozpočtovou mělo býti prozkoumáno a sněmem projednáno a schváleno, mohlo býti provedeno, aniž by sněm generální rokování o rozpočtu zahájiti mobl.
13 article
První prostředek nezdál se býti vhodným, protož tím způsobem by se zdravý vývoj našich hospodář- ských a kulturních poměrů zdržoval. Rozpočet ka- ždého roku přináší nové potřeby, nové položky proto objevila se v rozpočtové komisi potřeba, učinit opatření, kteréž by zemskému výboru poskytlo mož- nost, všechny ony položky, které následkem svého rozpočtu a následkem svých dodalečných požadavků úvěrních uznává potřebnými a žádoucími, v mezieh tohoto rozpočtu a těchto předloh hradil a tak v pravo- mocnosti své jaksi nastoupil na místo zemského sněmu sama. Rozpočtová komise pilně uvažujíc o všech těchto poměrech, hleděla najíti cestu, kteráž by, aniž by právomocnosti sněmu jakkoliv zadala, přece umož nila opatření, ktermýž by udržení správy a řádu finančního přeneseno bylo do rukou zemského vý- boru, který, jak jest povinností mou v tomto oka- mžiku prohlásiti, následkem snažení svého, násled kem práce, přesvědčení svého a skutků, kterými ji tolikrát osvědčil živé zájmy o naše životní poměry. zasluhuje plné naší důvěry.
14 article
Jménem komise rozpočtové musím prohlásiti, že trváme na tom, aby běhe tohoto roku sněmu byla dána možnos projednat rozpočet a schválití je usnesením plenárním a po té doby, než s tak pravděpodobně stane, přenésti na zemský výbon v rámci návrhu rozpočtu předloženého a v rámei předlohy zemského výboru o dodatečných požadav cích dostatečnou pravomoc a poukázali k výplatě veškeré položky v těchto oborech naznačené, bez ohledu na to, kdy se stanou splatnými. Zvolena byla doba do konce řijna; doufám, že do té doby bude dána sněmu možnost, aby své právo vykonal, roz- počet konečně schválil a aby mu byla podána zpráva, kterak zemský výbor pravomocí své použil. Jest to modus nový, který jsme zvolili a jest to olázka dů- věry k zemskému výboru. Tu důvěru v něj mít můžeme, poněvadž jsme se přesvědčili, že pravomo tu skládáme do rukou sboru povolaného. Usnesení toto musíme učiniti pod tlakem poměrů, proti nimž se musíme ohraditi, poněvadž nemůžeme Ihostejně přihlížeti k tomu, jak stál a stále jednání a hájení našich zájmů na mnoze nejposvátnějších se za- tlačuje. Řečník probírá jednotlivé odstavce tištěného ná vrhu, vykládá k odst. 2., že zmocnění, zemskému výboru udělené, vztahuje se k položkám bez ohiledu k jejich splatnosti. Sem spadá na př. tedy také otázka úpravy platů úřadnictva zem- ského výboru, která tedy na základě tohoto zmocnění bude moci býti provedena. Podává dále v příčině odst. 3. vysvětiení stran výše eventualního úvěru 6 mill. K.
Zvolen
15 article
Zpravodaj doufá však, že této nejvyšší míry ne bude dostoupeno. Žádá to však opatrnost, aby se takové opatření učinilo a odpovídá to postupu lei předešlých. Doporučuje návrh komise k přijetí, po- něvadž tak je možno odčiniti chybu, která se děje tím, že se sněmu nepopřává dosti času, aby svému úkolu dostál. Jest první podmínkou, aby zástupcům národů byla dána možnost a čas, by mohli hájiti požadavky jednotlivých vratev lidových, jež zastu pují. Jen ten, kdo nemá zájmu a nezná po- měrů, může se vyšinouti až k výší lehkovážného posuzování a říci, že právě tak jako komise a sněmy jednotlivých jiných zemí, mohla i rozpočtová komise sněmu tohoto království úkolu svému dostáti. Inu ten, kdo nezná poměry, může něco podobného tvrdit. (Výborně! Hlučný souhlas. Hlasy: To je Körberí Rečník brání komise, a zejmena komisi rozpo- čtovou proti výtce, která by snad proti ní byla vzne- sena, jako by snad byla nepracovala s náležitou pílí. Rozpočtová komise potřebuje k vyřízení rozpočtu pravidelně 30 schůzí; letošního roku vykonala tute práci — nějaká čásť ovšem zůstala nevyřízena — ve 14 schůzích. Komise tedy pracovala velmi mnoho Řečník žádá za přijetí návrhu komise. (Výborně. Výborně! Hlučný potlesk. Nejvyšší maršálek zemský oznamuje že k předmětu přihlásili se k slovu proti nikdo, pro posl.: dr. Karel Schücker, Gebler, dr Engel, dr. Fourníer. dr. Baxa a Práše k.
doktor Schücker Gebler Engel Fourníer Baxa
16 article
Posl. dr. Kajel Schileker prohlašuje jmenem německých lidových poslanců: Litujeme, že neplod- nýmí debatami o sperných olázkách byl čas sněmu vyměřený promarněn. Litujeme zejmena, že ani ne- zbytně nutné a naléhavé zlepšení hmotného stavu učitelstva nebylo uspokojivě rozřešeno. Víme, že jsme prosti viný na tom, neboť jsme si ukládali největší zdrželivost v těchto neplodných debatách. Rečník svaluje veškeru vinu za úplnou bezúspěšnost ny nej- šího sněmovního zasedání na poslance české a velko statkářské. (Souhlas v levo. Odpor v pravo.) Průběl jednání v nynějším zasedání utvrdil prý Němce přesvědčení, že lze uskutečniti klidné spolužití obo národních kmenů, zemi obývajících, toliko úplným národním ohraničením okresů a obcí spolu s úplným oddělením správy v oboru autonomním i státním utvořením dvou přísně dle národnosti rozdělených úřadnických sborů. Jen s touto výhradou bučeme hlasovati pro podaný návrh na nutné povolení pro středků na podporu zemského hospodářství. (Hluční pochvala v levo.)
Posl doktor Schileker Němec
17 article
Posl. Gebler činí následující prohlášení: Po- něvadž zemský výbor mimo jiné ma pedovati téžo umístěni zpravodajů časopisů ve sněmovně, poněvadz pak se veimi často stává, že zejmena časopisy pů vodu židovského nejen nejdůležitější vývody ve schůzích sněmu přinášejí tendenčně skomolené, b dokonce ve zprávách o schůzích sněmovních po slance často pohaňují, jako to na př. učinil židovský časopis »Prager Tagblatt« ve svém dnešním čísle pi zmínce o mé včeretší řeči, činím následující reso luční návrh: Pan nejvyšší zemský maršálek, jakožto předseda zemského výboru, se žádá, aby zpravodaje navštěvující žurnalistickou loži upozornil, že maji podávati důležité vývody ze schůzí sněmu ve svých zprávách dle pravdy a bez jizlivých nájezdů na po slance, a kdo by se dle toho nezachoval, že bude vyloučen ze žurnalistické lože na sněmu. Posl. dr. Engel: Mínil jsem, že bude možno při této příle- žitosti omeziti se na základě klubovního našeho usnesení na krátké prohlášení, týkající se ná vrhu, o němž jednáme. Ale první řečník dotk se věci, které nemohou zůstati bez odpovědi kterou také v průběhu svých vývodů dám.
Posl doktor Engel Prager Tagblatt
18 article
Druhý řečník postaral se jako v dramatec Shakespearových o veselou náladu. Jest to jeho věcí a já, maje se otázky takové dotknouti přece bych poukázal k tomu, že s resolucí, jak je navržena, souhlasiti nemůžeme, neboť třeba by leckdy také nám ne právě milý byl způsob referování v některých aspoň listech, přece pokládáme veřejné listy za insti- tuci tak důležitou a přece jen blahodárnou, že daleko mens může přinésti škodu takovými malými snad výstřelky, na které si posl. Gebler stěžo- val, nežli jaký je prospěch, který při náší veřejnosti a myšlenkám,o které se jedná, když předměty jed- nání tohoto sněmu činí majetkem obecného mínění, čimž dosahuje vlivu na veřejné mínění celku. Myslím, že mně nebude odpíráno, aspoň se strany mých kollegů, když prohlásím, že nemů- žeme podporovati a hlasovati pro resoluci posl Geblera. Nalezáme se fakticky vlastně před třetím provisoriem, což jest unikum neje v našich poměrech, nýbrži v poměrec všech parlamentů celého světa.
Shakespearův
19 article
Jest ovšem otázka, na koho padá toho vina Litují, že pan dr. Schůcker jako první řečník učini pokus tuto vinu svaliti na nás a na vysoe ctěný klub velkostatkářský. Připomínám při tom. že páni s druhé strany toto své mínění proje- vili již dříve a že zejmena se projevilo v od povědi, které se nám dostalo na žádost naši aby s námi se pokusili o prodloužení jednání tohoto sněmu. Nejen se strany, k níž první řečník náleží, ale i s druhé strany německé bylo poukázáno k tomu, že prý my plýtval časem. Tato námitka jest nesmírně lichá. Jestiť známo, že nemůže se pracovat vlastně dřive, než komise vykonaly to, co jim bylo přiděleno a myslím, že je veřejnýmt jemstvím, že nejvyšší pan maršálek často byo v rozpacích o tom, co má dáti na denní po řádek plenární schůze sněmu a že jaksi, aby se času užilo, přicházelo se k prvním čtením podaných návrhů. Je přirozená věc, že výbory musí býti hotovy, než se může přikročit k plodné činnosti. Když se řeklo, že pán s druhé strany si ukládali velkou reservu . .. Posl. dr. Podlipný: Risum teneatis amicil Posl. dr. Engel: . . . . pak myslím,ž každý jen trochu objektivní pozorovatel mus doznati, že tomu tak není. Nejsme to my, kter zavedli praxi tu, aby se při prvních čtenlch debata tak vedla, jako se strany druhé byla vedena. (Souhlas.) Tu výtku tedy s rozhod- ností odmítáme a připojujeme k tomu upřímné politování, že páni s druhé strany odopřeli součinnost při ná- vrhu, který jsem měl čest s panem hr. Buquoyem podati, a kterým byla vláda vyzvána, aby umožnila delší zasedání sněmu království českého.
doktor Schůcker Posl Podlipná Risum Engel Buquoy
20 article
Není tomu dávno, co jsme četli, že nej vyšší pan maršálek sněmu království českého spolu s předsedy snémů jiných a zemským hejtmany odebrali se do Vídně, aby tam po- jednali s vládou o nějaké úpravě doby, která by nejspíše a nejlépe hověla sněmům, aby na druhé straně zasedání jejich nezasahovalo take rušivě do oprávněných zájmů celé velké důle- žité třídy, jako jest na př. naše rolnictvo (Výborně!) a rolnictvo jiných zemí. Proč ne- bylo zasedání v lednu a v únoru? Pro má se voliti k zasedání doba pilných prací polních? Jestliže snad letošního roku škoda ta jest poněkud menší, příčinat neleží v úmyslu vlády, nýbrž v tom, že byla nepříznivá pohoda pro tyto práce. Souhlasite zajisté se mnou, když řeknu, že tímto z pů sobem nkládá se zástupcům rol nictva neobyčejná oběť, meškají-l na sněmu. (Výborně ! Výborně !) Při dobré vůli by se zajisté dala naji doba nejen pro zasedání sněmu království če- ského, ale také, aby doba ta stanovena byla tak by sněmu bylo umožněno provésti své práce Nemám na mysli snad jenom práei politickou nýbrž i práci národohospodářskou, zejmen v příčině celých důležitých stavů.
če ský Vídeň
21 article
V jednom ovšem souhlasím s prvním řeč níkem a lituji nesmírně, že nedostatek času nám brání, abychom alespoň některý posilivn krok učinili v palčivé otázce úpravy platu učitelských. V tom však také na nás ne padá žádná vina a debatami, ° které ve sněmu vedeny byly, neubíralo se času, naopak při dávalo se času komislm, zlejimen školské a rozpočtové, luby mohly pracovati Tyto komise byly hotovly, a le prá v v době, kdy práce své dokomčily nemá sněm království českéke více volné chvíle, aby alespoň to na čem se komise usnesly, zpr coval Řekl jsem dříve, že lituji, že poslanci ná roda německého v této naší vlasti nepřidali se k návrhu, jejž jsme učinili společně se zástupe velkostatkářů. Jest to jejich věcí, ale co od- pověděli na naší žádost, nemohu prohlá- siti za správné a spravedlivé. Posl. Adámek: A také ne za slušné Posl. dr. Eugel: Ale obracím se k pánům z levice ještě s jednou prosbou, aby aspoň na léhali, by sněm byl svolán co nejdřive a sku tečně mu bylo popřáno času k vyřízení jeho prací. Co se týče návrhu komise rozpočtové, ne- zbývá, než hlasovati pro něj z důvodu, že jes žádoucno, abychom měli aspoň nějaký právn podklad pro další jednání v ohledech finančníe a v ohledu na celou řadu jiných záležifostl. Vznáším rovněž snažnou žádost k zem- skému výboru, aby, když již ve sněmu nebylo možno dovésti věci ke konci, na základě dneš ního usnesení laskavě vzal ohled na usne sení různých komisí. Neučiní tím ni co by mohlo býti desavnováno, poněvadž, jal víme, náleží to k výminkám, aby sněm zvráti to, na čem se komise jednohlasně usnesou. Z jmena -prosím, aby se mělo zření k takovým záležitostem, které potřebují předběžného šetřen a přípravy nějaké pro budoucí sněm - vání.
Posl Adámek doktor Eugel
22 article
Mám ještě jedno přání, ač dle zkušenost bohužel nelze ubrániti se myšlence, že bude proneseno khluchým uším. Je to přání aby vůči neblahému stavu finane zemských a vůči nalehavým dal ším potřebám, jež mají hrazeny být z prostředků zemských, také vláda ko nala své povinnosti vůči zemi, jež takové velké dávky odvádí státu a aby přispěla konečně k tomu aby tato země mohla konati to, co jí náleží. Jest známo, že komise rozpočtová usnesla se na některých věcech, jež potřebují schválen vlády. Nejsou to záležitosti politické, ani záleži- tosti, týkající se snad jednoho kmene v tétc zemi, jsou to věci týkající se obecnéh dobra a já aspoň dovoluji si pronésti na ději, že v těchto okolnostech sna také bude možná součinnost s na šimi krajany jazyka německého Vláda musí uznati, že to takto ne- může dále jíti s přirážkovým po řádkem zemským. (Tak jest! Výborněl Vláda musí uznati, že nemůžeme pokra čovati na této cestě stálého za dlužování, nýbrž že musí se hle- dati prostředky jiné.
23 article
Prostředky ty jsou naznačeny naší ko misí rozpočtovou a končím appellem k zástupci vlády, aby se postaral o to by těmto spravedlivým návrhům bylo vyhověno. (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk.) Posl. Wolf odvolávaje se na svůj protest n začátku sezení sněmovního proti prvnímu zatímním rozpočtu, ohražuje se též proti navrženému proviso riu. Zemský sněm byl by mohl řádný rozpočet zeel dobře projednati, kdyby bylo více času zůstaveno rozpočtovému výboru a nebylo se jednalo o tako vých návrzích, jakými byly Šamánkův a Pacákův V otázce uhelné a ve věci úpravy učitelské ne- vykonáno praničeho. Bylo by nejlépe, kdyby tent sněm vůbec již se nesešel a kdyby se zatímním rozpočty hospodářství zemské prolloukalo dále. Po volte si — končí řečník — toto provisorium, my však znovu a opětně proti tomuto hospodařeni protestu jeme a budeme hlasovati proti navrženému zatím nímu rozpočtu. (Pochvala u Wolfoveů.)
Posl Wolf Šamánkův Pacákův
24 article
Posl. Fournier prohlašuje jmenem poslane německé pokrokové strany, že hlasovati budou pro návrh komise, a bezpečnou nadějí, že konečně tento neplodný čas paliativních opatření z nouze přestane Pokrokoví poslanei jsou si úplně vědomi nepřízni vého, bohužel, stavu financí této země a budou je míti vždy a všude na zřeteli, kde na obětavost oby- vatelstva appellují nové požadavky, ale nemohous vyhýbati náhledu, že požadavek učitelstva jest spra vedlivý a nemůže zůstati nepovšimnut. Řečník oče kává, že zemský výbor bez vyčkání formálního vy řízení návrhů školské komise podá po opětném se jiti sněmu osnovu zákona, kterým zvýší se služno učitelů ve smyslu usnesení školské komise. Posl. dr. Baxa praví, že právě němečtí poslan vnesli do debaty o návrhu dra. Pacáka a dra. Šamnánká otázky, na něž se musilo obšírně odpověděti a s tedy na neplodné práci sněmu mají při nejmenšín stejnou vinu jako ostatní strany. S položkami na vojsko a četnictvo nemůže řeční souhlasiti následkem událostí posledních dob.
Posl Fournier doktor Baxa Pacák školský komise
25 article
Četnictvo ukázalo se nám tentokráte z vyššího rozkazu jako živel nám nepřátelský, který není t pro bezpečnost, nýbrž který bezohledným a bez- taktním jednáním svým mnohdy veliké škody způ- sobil. Do jakých směšností šlo počínání četnictva vojska na př. při potlačování vzrušení v českém oby vatelstvu v Českém Brodě, objevilo líčení těchto dnů Tu lze posouditi, jaké to byly demonstrace a jal vede si četnictvo, když po lakovém hluku nebylo postaveno před soud nic více, než čtyři zcela mladé dámy. Zde jest viděti, jak se taková četnická ozná mení dějí a vychází zejmena na jevo, že na udání četníka mnohem více záleží, než na výpovědi cele řady svědků a vážených občanů. Náhlé ukončení sněmu jest jasným a určitým úmyslem vlády, autonomii zemskou a blavně sněmu království českého stlačiti na míru, pokud možná. nejmenší. Na sněm království českého má padnouti odium které padlo již dávno na říšskou radu, že nemůžes vykázati žádnou positivní činností. Z jednání sněmu viděli jsme jasně, že smír mezi oběma národnostm jest na tento čas naprosto nemožný a že vůbec by- bylo naprosto zbytečno, aby snad čeští delegát dále v konferencích zůstávali Řečník vysvětluje, proč jeho strana konferene se nezúčastnila a praví, že chce rovnoprávnost s prioritou jazyka českého ve všech zemích korun české. Obstrukce nesmí se činiti jen pro případ, aby bylo odvoláno zrušení jazykových výnosů, aby zave dena byla vnitřní řeč česká, jako byla za platnosti nařízení Gantschových.
Český Brod
26 article
V dalším praví žečník, že hlavní přiležitost, když se měla obstrukce prováděti, totiž při projednávání zákona branného, byla promeškána, čímž posta- vení českých postanců jest vysoce stíženo. Bylo ře- čeno, že od ní upuštěno za tou příčinou, abychom neznepřátelili si armádu. Kení však už armád nyní proti nám nepřátelská? V otázce »zde« jednalo se proti nám s patrným úmyslem. Lid český stále má na mysli slova pronesená panovníkem k posl. dru Stránskému. Jestli nejvyšší hlava se dává strhnout k takovým výrokům a hrozí stanným právem, kter není nikterak zákonně odůvodněno, nemůžeme říe nie jiného, nežli že jest ta výron srdce panovníkova že jest te jeho staré zášlí proti českému národu my si nemůžeme pomoci, jestli celý český náro zjednal si přesvědčení, že v tomto výroku, který přiše jaksi nenadále, ukazuje se staré nepřátelství panují cího císaře vůči českému národu.
Stránský
27 article
Stejně také při věci poměcně tuk nepatrné se dal strhnouti k výroku, že neudělí pro tu věc nikomu amnestie. Kdo viděl v posledních letech, pro jaké zločiny a přečiny se amnestie udilela a kdo si uvě domí výrok panovníkův při této příležitosti, nemůž si zase nikterak jinak vysvětliti věc, nežli způsobem jak jsem právě řekl. Panující císar neudělil amnestie a český národ dočkal se toho, že aspoň v jednou případě panovník dodržel své slovo. V ostatních při padech, ačkoliv učinil přípověď nikoliv ve slabí chvilce, nýbrž při slavnýcti příležitostech, se lid český splnění jeho slibů nedočkal Mám za to, že politika česká dnes, když od- chází do Vídně musí si uvědomiti jedno: že úkolem jejím není podporovat říšskou radu v práci, nýbrž systém centralismu přivésti k pádu. Dočkali jsme s však i toho, že poslanec český, když se stal mini- strem, pracoval v centrálním kabinelu velice zdatně pro vývoj financí říšských, ale na finance zemsk zapomněl. Jestli v programu strany svobodomyslné obsažen úkol politiky české zrušiti tuto ústavu, jest nynější okamžik k tomu nejvhodnější.
Vídeň
28 article
Řečník nemá nadějí, že by většina poslaneu říšských byla způsobilnu k vedení rozhodné ob strukce a proto by měli poslanci ti ustoupiti raději jiným Bývá často ukazováno, praví řečník, na velmo censké postavení říše rakouské. K čemu my Čechově máme se starati o velmocenské postavení říše m- kouské, když celá její politika naprosto se o to ne- stará? Za dnešní doby ocítila se politika rakouská hlavně smýšlením obyvatelstva německého, v tako- vých koncích, že možno skutečně již mluviti. o ka- tastrofě. Cela naše vnitřní politika a celá naše za hraniční politika není ničím jiným, nežli vlastn služebným úřadem německé politiky říšské, velko- německé politiky národa německého. Velkoněmecké smýšlení v lidu německém v království českém, n Moravě a ve Štyrsku zapustilo již tak hluboko ko řeny, že zde máme počitati se zájmy skutečně na- prosto vážnými.
Čechův český , můj Morava Štyrsko
29 article
Při upřímném doznávání Němců vidíme, čeho mi žeme od této říše očekávati, když obyvatelstvo ně- mecké jest naplněno idsou velkoněmeckou. Těto ideje neubránila se ani zahraniční politika naše ani dýnastická naše politika. Právě v posledních dnech jsme svědky úkazu, který si nedoved me nijak vy- světliti, nežli že německá politika říšská nabývá nad naší takového vlivu, že přímo stahují rakou- skou dynastickou politiku do svých služeb. Jest za- jímavým úkazem pro posouzení našich poměrů, ž právě v době po zrušení jazykových nařízení, v době kdy v konferencích hájili Němcí svůj svatodušní program, kdy vláda hodlá předložiti známý návr Kourburův říšské radě, kdy se odvážila oddekretovati to, co jest jedním z daných požadavků Němců koná panující císař František Josef I. cestu do Be- lína. To jest úkaz velkého významn Děje se to v době, kdy rakouští příslušníci ne- milosrdně jsou vyháněni z Německa, kdy vlád rakouská nesmí proti tomu protestovati. Z jásotu německých novin vidíme pravý význam cesty te. Třeba v oficiálních řečech nebylo úplně jasno, z jakým účelem se to děje, přes to přese všechno vidíme, že jest to naprosté pokoření dynastické poli- tiky rakouské před politikou německou. Kdo ví, jak od některé doby Němcům čím dále tím více v jejich požadavcích se vyhovuje, nemůže hleděti na t jinak, nežli s dojmem, že vlastně císař rakouský přichází do Beriína, aby tam přinesl kořisť, na kte- rou si dělá velkoněmecká politiká nárok.
Němec Kourburův František Josef Be Německo
30 article
Jest te velice smutné přiznání, ale přiznání takově, které se konečně jednou musí říci. U nás jazykový zápas neznamená jen zápas o užívání - Seho jazyka, nýbrž za zapasem tím skrývá s opravdový velký zápas velikých kmenů, slovanského a německého. Jsme si vědomi, kam směřuje polilika velkoněmecká, a jestliže v té době rakouská politika sama nevidí svých škod a prospěchů, tím více na musí dohnati k tomu, abychom v čas prohlédli svou politiku dle toho si zařídili. Nám v zemich koruny české nejedná se pouze o to, abychom i snad udrželi svou národní državu, nebo svou ná- rodní existenci, nýbrž o něco více, o to, aby terito- rium, které se zove historicky a zeměpisně ze- měmi koruny české, bylo podkladem pro naší státní samostatnost, aby bylo tím, čím bylo dříve, totit samostatným státem Samostatnest království českého nebyla žádným aktem mezinárodním, nebo vůbec nějakým aktem právním zrušena. Království české není poddáno ně- jakému státu jinému, království české a jeho repre- sentant, nynější panovník, císař a král český, neni podmaněn některému panovníku stálu jiného a ne- vím, jakých důkazů mám podávati ještě, že existenc království českého jako samostatného státu trvá. Ovšem jest pravda, pokud se týče projevu této idev státoprávní, věc neodpovídá tomu stavu, ale žádný z nás není ani na okamžik v pochybnostech, že jestli dnes některé věci království českého se vyři- zují ve společném parlamentu, děje se tak jen pře- chodně, a že dokud nebyla samostatnost královstvi českého jako samostatného státu zrušena, nemá ni- kdo práva mluviti, že jsme státního práva neměli.
31 article
Zdá se, že Němci se připravují na čas, až ne- bude nynějšího našeho panovníka. TTaké ve fran- couzských kruzích politických přemýšlejí o osudu Rakouska daleko častěji a vážněji, nežli, bohužel, s děje u nás. Ve Francii počítají s faktem, že pak dojde k velkým stůtním převratům. My- slím však, že v tomto případě se jedná jedině dynastii Habsburků. Zdá se, že tato dv- nastie za chyby politické, které učinila zejmena posledních 50 letech, kdy z Rakouska chtěla učiniti stáť německý, nebo aspoň stát s premierem něme- ckým, za chyby, kterých se dopustila na Balkáně, v zahraniční politice své vůči Německu a ostatním státům, má nyní pykat. Byla již uveřejněna celá řa návrhů, jak bude Rakousko rozděleno.
Němec Habsburk Rakousko Francie Balkán Německo
32 article
Zdá se však, že touhy Němcův stanou se pře nesplnitelnymi, neboť proti jejich veliké síle, kterou nikdo nepodceňuje, stojí jiná síla, proti které zůst- nou vždy slabými, a tou silou jest rovnováha celé Evropy. Kdyby i došlo k tomu, že bys všichni Němci rakonšti přáli, aby bylo rozhodnuto o jejich osudu v tom smyslu, jak celá řada projev jejich ukazuje, aby království české bylo přivtěleno k říši německé, rovnováha Evropy tomu nedovolí, ne- boť tak inteliigentní a hospodářsky vyvinutý kmen, jako jest kmeu český, by se nikdy s ničím podob- ným nespokojii a každý takový akt nebyl by zase ničím jiným nežli aktem přechodným. V zájmu rovnováhy Evropy jest a bude, aby v době velikých převratů, na které musíme býti připraveni, když zmizí takový stát, jako jest Řakousko, byly zde státy menší. Rovnováha Evropy nedopusti, aby tak bohaté a poplatné země koruny české připadly ku státu německému. Z tohoto přesvědčení, že rovno- váha Evropy k něčemu podobnému nesvolí a ze své
Němcův Němec Evropa
33 article
myšlenky státoprávní musíme čdrpat nové sily k dal- šímu hoji. Když pohlížíme na ohromnou sílu panstv německého, jest naši povinnosti, abychom nedali usínat našemu požadavku státoprávnímu v žádné chvíli a v žádném okamžiku. Dobře pravil již před sedmi lety zesnulý dr. Julius Grégr, že třeba na okamžik by se zdálo, že přání naše nejsou uskutečnitelna, jest povinno- stí české politiky všude a na všech mí- stech, zejmena u kruhů rozhodujících domáhat se svého práva. Pokládal jsem za svou povinnost říci to v nynější době, kdy náš pa- novník dlí v Berlíně, aby mu český lid přípamato- val, že bez nás o nás jednat nesmí. Možná, že je v sázce osud dynastie habsburské, ale nikdy osud národa českého a osud zemí koruny české, poněvad jame si vědomi svého úkolu a poněvadž jame si vě- domi, že národ za jiných pomárů dočká se spíše toho, po čem touží, totíž úplné samostatnosti krá- lovství českého, nežli se toho, bohužel, molil dočkao v tomto soustátí
doktor Julius Grégr Berlín
34 article
Posl. Prášek polemisuje s vývody poslance Wolfa a dovozuje, že vina zbědovaných finančníc poměrů zemských spočívá na straně německé, ktera chce v každém směru snížiti toto království na pro- vincii. Prohlašuje dále, že bude stojně jako posl. dr. Baxa při rozpočtu hlasovat proti položce na čet- nictvo a vojenství. Jako účastník konferencí česko- německých praví, že tužby, o kterých mluvil dr. Baxa, byly na konferencích těch tlumočeny vše m účastníky mladočeskými a velkostat- kářskými, (Výborně!) Rečník šel na konferenc jen aby poznal, je-li dobrá vůle na straně vlády a na straně německé, je-li vůbec narovnání mez námi a Němci možno. Přesvědčil se však o tom, ž smír od shora žádaný se nikdy neuskuteční, popu k němu že musí přijíti zdola a praví: Pokud bude politika v rukou mužů professionistů, potud nedocí- líme žádného smíru, kdyby se dělo cokoliv. Musl s lidu otevřeně říci, že každá vláda vídeňská je ne- mecko-centralistická a prodchnuta zá- štím k národu českému. Jest to vinou koruny. Víme, že na trůně sedí panov ník, který je Němec a který nikdy nechce dopustiti, aby-
Posl Prášek Wolf doktor Baxa Rečník Němec