ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 11773970-66a7-11dc-bda4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 43, person 40, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 6. května. 1900
Praha
3 masthead
Číslo 124.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpllásí se v Praze v administrael na m ěale na čtvrt lota . . . . 8 K — s dvojí donáškou a měsí na tvr leta . . . . 7 K 50 ve flislkácho na měsío . 9 K 8o Poštout a měsíe na čtvrt lela s drejí sisllko na měsl n ant leis . : . : nk ei
Praha
5 title
Dnsšní čislo pro Prahu je o 22 stranách,
Praha
6 article Veselo v Berlíně — v Rakou sku smutno!
Veselo v Berlíně — v Rakou sku smutno! Hlučno a slavno dnes v Berlíně, ale za to smutno v Rakousku, smutno až k smrti; projděte všecky jeho vlasti od se- veru až po břehy moře Jaderského: nikde nenaleznete lidu, radujícího se z blahobytu hmotného a duševního, nikde národa spoko- jeného, ale všude uslyšíte jen nářek a stíž- nosti na nesnesitelně bídné poměry národo- hospodářské a politické, a což nejhoršího nikde již není víry v brzké polepšení věcí nikdo netroufá si doufat, že dočkáme se lep- ších dnů, že to officiální Rakousko dostane oči a nalezne konečně svého šťastného lodi- voda, jenž vyprostí je z úskalí, na něž bylo špatnými kormidelníky zavedeno. Když před stopadesáti lety praděd ny- nějšího císaře německého a ode včíra pol ního maršálka rakouského, — pruský král Bedřich II. nepřátelsky vtrhl do Čecha spatřil ty žírné a krásné kraje naší vlastia v nich ten zubožený lid, zvolal, jak histo- ricky zjištěno, v úžasu: »Jaké to země jaké to nevyčerpatelné zdroje blahobytu má v nich tohle Rakousko, že všechna nedoved- nost jeho státníků a všechna špatnost jeho správy nedovedla jich zničiti !« A když před desíti lety Bismar k po svém pádu rozmlouval s dopisovatelem »No- vého Vremene« Lvovým, pronesl se (dne 10. května 1890) o Rakousku podobně: »Ra- kousko není tak blízké svému rozkladu, jak se snad zdá; nejhorším nebezpečím jeho jest: špatná jeho správa; ne- svár národů naproti tomu jest bezvýznam- ným a nehrozí mu zlými následky.«
Bedřich II Čecho Berlín Rakousko
7 article
Než, pohříchu, za těch deset prošlých let postarali se zatím němečtí štváči zdejší důkladně o to, aby rozhojnili něbezpečí Ra- kouska i po této straně tak, že odpovědný ředitel nynější státní správy Rakouska, ná- čelník byrokratického kabinetu rakouského p. Körber ve své programové řeči mohl všechnu vinu panující bídy hmotné svalovati s beder byrokratismu a centralismu na ten »žalostný svár národů«, jenž prý podlamuje veškeru podnikavost a energii samočinnosti občanské v národech. Jakoby zatím celé po- slední století dějin nebylo svědkem, jak právě absolutistický vídeňsky byrokratism a centralism svou promyšlenou germanísačníčinno s ti svým naddržováním živlu a jazyku něme- ckému proti většině neněmeckých národův a jazykův této říše zplodil a vyvolal zde veškeru tu národní nevraživost a veškeréty boje a zápasy národní. Tomu centralismu šlo právě o to, aby zničením historické samosprávy království a zemí podvázal všechnu samorostlou sílu a svéráznou energii národův, a především národa če- ského, tomuto byrokrokratickému centralismu šlo právě o to, aby národové ve své národní svobodě nevycvičili se ve svézákonnosti a samosprávě, nýbrž byli držáni věčně pod centrálním poručnictvím vídeňským jako nezletilí a nesamostatní opatrovanci.
Körber Rakousko
8 article
Při tom ale ten centrální poručník a opatrovník sám nedovedl býti duchaplným a geniálním, aby říši tak různorodé zjednal výtečnou, dokonalou správu, stará nevědo most a starý šlendrián zůstaly příznakema kletbou rakouského toho centralismu, shlíže- jícího na království a země jako pouhé pro- vincie, které jsou jen k tomu zde, aby svými zdroji naplňovaly pokladny centrální. Ku potřebám a zájmům jejich životním, kultur- ním a národohospodářským nedovedl tento centralism vídeňský pohlížet nikdy s onoho osvíceného stanovisku státnického, jemuž vládnouti jest tolik jako prozír ati v budoucnost, nýbrž vždy jen s toho krátkozrakého stanoviska fiskálního, které
9 article
již Montesguieu vtipně šlehl poznámkou »Jsou vlády, jichž moudrost rovná se dů myslu divochů, kteří dychtíce po datlich skácejí datlovou palmu.« — Právě skončené zasedání sněmu krá- lovství českého vyznělo nejtěžšími žalobami na děsné účinky a následky centralistického systému vídeňského na blahobyt obyvatelstva nejúrodnější a nejprůmyslnější země mon- archie, která musí říši odváděti ročně přes sto millionů, zatím co sama nemá prostředků na uhražení svých potřeb nejnutnějších, tak že musí lid svůj trápiti 55proc. přirážkou zemskou ku státním daním, vedle přirážek okresních a obecních, dosahujících stejné výše, a ještě rok za rokem musí dělati dluhy, aby jen vystačila hraditi svůj řádný rozpočet. Mohlo by se za to míti, že tato pospo litá nouze a bída otevře zdejší německé menšině obyvatelstva konečně oči, tak aby za jedno s námi domahala se jediné spásy svézákonnosti a samostatnosti politické pro naše země koruny české. Ale, kdež zatím
10 article
Příliš vysoké horstvo předsudků a podjatost nakupil stolelý germanisující centralism mezi nás a živel německý a propaganda velko německá, vznícená od Sedanu a trpěná sla bostí státníků rakouských, dovršila zlo: nikoliv po svobodě a samostatnosti zemí koruny české ale po jich rozdělení a rozdvojení rozhraničením okresů a krajů dle národností. po zřízení uzavřeného německéh území dychtí a baží němečtí poslanci vůdci, a nestranná vláda Körbrova? Chystá se již příštího úterka této touze německých hegemonů vyhovět! Chystá dle došlých ví- deňských zpráv hned v první schůzi předložiti poslanecké sněmovně rajchsrátu cislajtánského osno- vu jazykového zákona pro Čechy a pro Moravu, který zřizuje Němcům vytoužené jejich ohraničené německé správní území v království českém a k tomu konci vyplňuje i postulát jejich pověstného svatodušního programu, že »mají se utv - řiti národně ohraničené kraje s úřady krajskými a krajskými za- stupitelstvy, jimž část oborů agendy místo- držitelství a zemského výboru přikázatise má.« Pan Körber chce tudiž království české nově rozděliti na 10 národních krajů. — Tak nás tedy hodlají přivítati ve Vídni. Nuže, naši poslanci jsou na přivítání připraveni a náležitě opatřeni. Jsme toliko žádostivi, jak se k takovémuto návrhu vlády postaví naše šlechta, jejíž kn. Jiří Lobkovic nedovedl si r. 1887 ani pomysliti vládu rakouskou, která by chtěla Čechy rozděliti v národní obvody správní, a jak se k němu postaví Poláci, kteří ještě r. 1898 (dle svě- dectví krakovského »Czasu«) naprosto po pírali vídeňskému parlamentu právo, dávat jednotlivým královstvím a zemim zákony odměřující jazykové právo jich národův Berlín se raduje, ale v Rakousku smutno
Němec Körber Lobkovic Čecho Polák Sedan Čechy Morava Vídeň Berlín Rakousko Czas
11 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze dvacátá druhá. R. V Praze, 5. května Konec. Opona spadla, ale obecenstv se nehýbe. Čeká ještě na pátý akt, na za- končení dramatu. Ale neustupný, umíněny režisér rozhodl, že akt ten má odpadnouti po případě, že má býti sehrán později P. t. publiku nezbývá tedy za těchto okol ností nic jiného, než uposlechnouti a opustiti dům. Žádati snad vstupné nazpět? Co spolkne pokladna divadelní a státní, více nevrátí V ohledu tom všechna naděje je marna. — — Zejtra zavládne opět na Sněmovním ná městí klid, ba mrtvo, za to ale nesou se bouřné mraky z Prahy směrem k Vídni, od- kud v několika dnech již bude slyšeti racho cení hromu. Nepěkná doba pro národ náš
Praha Vídeň
12 article
však jen žádnou slabost, jen mysli ne dejme poklesnouti! — — — Jako parou vyřizovány dnes jednotlivé odstavce jednacího pořadu bez debatty a jedno hlasně; až došlo na návrh rozpočtové komise. jaká finanční opatření nutno učiniti na rok 1900, aby na suchu neuvázlo hospodářstv zemské. Princ Bedřich Schwarzenber v důkladném appellu líčil hospodářský stav země a na mnohých místech za hlučného souhlasu dotknul se správy státní, na niž výhradně spadá vina, že sněm nucen zabý vati se letos již třetím provisoriem rozpočto- vým. Německonacionální poslanec dr. Karel Schücker byl tak smělým, viniti poslance české a velkostatkářské, že prý zbytečným věcmi a vysokou politikou, jež na sněmy ne- patří, ubili čas, tak že ho nezbylo k pro- jednání rozpočtu a ostatních věcí důležitých. Proto prý zříkají se němečtí nacionálové veškeré zodpovědnosti za neblahé vedení hospodářských záležitostí zemských, zejmena ale protestují proti tomu, aby jim přičítána byla sebe menší čásť viny, že nebyla vyřízena palčivá otázka upravení platů učitelských. Poslanec Gebler, jako ve všem origi nální, navrhl resoluci, v níž žádal maršálka aby napomenul žurnalisty v loži referovat o schůzích sněmovních správně a nepřičiňo vati k nim potupných a posměšných pozná mek, jako učinil prý včera »Pr. Tagblatt« To by ještě tak scházelo, aby publicistice bylo dovoleno pány poslance jen chválit.
Schwarzenber doktor Schücker Gebler
13 article
Děje se to beztoho až nedovoleným způ- sobem a ještě je toho málo? Za poslance české učinil prohlášení dr. Engel, v němž rozhodně protestoval proti opovážlivému tvrzení dra. Schückra, jakoby to byli bývali čeští poslanci, již hádáním o věcech zby tečných znemožnili vyřízehí jiných, důleži tých. Dr. Engel sice pouze to naznačil, však to se přece ví, kdo mluvil či spíše řečeno žvanil — budiž nám odpuštěno toto triviální rčení — při prvních čteních nejvíce. Byli to Němci a nikoli poslanci čeští nebo dokonce velkostatkářští. Ostatně nedáme si nikým předpisovati, kterou věc pokládati dlužno z důležitou a kterou za zbytečnou. Právem se tázal dr. Engel, proč Němci se nepřipojili s Čechy a velkostatkáři ku společné žádosti za prodloužení zasedání sněmovního? Proto, že sněm nenávidí a že jim je trnem v oku. Posl. Wolf přihlásil se ke slovu za stranu ně mecko-lidovou a radikální Neřekl nie jiného než co poslanec dr. Schůeker, jenom že řek to slovy, jež mnohem méně byla hledána. Však popříti nemohl, že komise rozpočtová pracovala pilně, že ale přes to nemohla byti hotova.
doktor Engel Němec Posl Wolf Schůeker Čechy
14 article
Poslanec dr. Fournier svým odpor ným způsobem rovněž přednášel poslancům proč Němci a z jakých důvodů povolují pro zatímný rozpočet. Všichni řečníci byli, jako v poslední schůzi zasedání se sluší, skromní, jen p. dr. Baxa jím nebyl. Promluvil velikou politickou řeč a sice nemluvil pouze o vnitřních politických poměrech u nás a o tom, jak se vyvinuly nýbrž přešel dalším průběhem na pole poli- tiky zahraničné. Zejmena zabýval se nynějš návštěvou císaře rakouského v Berlíně a vy vozoval z události té politické důsledky Kdyby pan dr. Baxa zanechal nemístného kantorování poslanců strany svobodomyslné docílil by svou řečí z pravidla většího effektu. Dr. Baxa, jenž zná finanční stav, v jakémž nalezá se země, dobře ví, že kdyby komise a sněm desetkrát třeba a de- finitivně usnesly se na zvýšení platův učitel ských v té či oné míře, dle návrhu pana Leglera či jinak, usnesení toto nebylo by mohlo býti provedeno dříve, než byla by si země k účelu tomu opatřila potřebných pe- něz, tak či onak, půjčkou, přirážkami nebo nějakou novou dávkou. Proto ale pan dr. Baxa přece jenom činil výboru školskému
doktor Fournier Němec Baxa Legler Berlín
15 article
výčitky, na které ovšem velmi určitě a roz hodně odpověděl posl. dr. Čelakovský Když byl ještě za agrárníky promluvil poslanec Prášek, přijaty návrhy rozpočto- vého výboru, aby totiž vybírání 55% zemské přirážky prodlouženo bylo do konce října aby zemský výbor byl zmocněn, ona vydání. jež v rozpočtu zemském předloženém pro rok 1900 a v předlohách jeho o dodatečných požadavcích úvěrních sťanovena jsou a az do konce října vypadají, hraditi v mezích tohoto rozpočtu a těchto předloh úvěrových proti dodatečnému zúčtování, a konečně, aby zemský výbor byl zmocněn, pro případ, že by úhrada nestačila, za příčinou vyrovnání učiniti u některého tuzemského ústavu pe- něžního výpůjčku až do nejvyšší sumy šest millionů korun. Volba člena z celého sněmu do zem- ského výboru byla z jednacího pořadu sňata a ostatní předměty jednacího pořadu vyří zeny bez debaty. Na konci prohlásil místodržitel, že sněm království českého je odročen.
doktor Čelakovský Prášek
16 article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi o 11. hodině 25 minutách dopol U vládního stolu přítomni jsou: místo- držitel hrabě Coudenhove, místodržitelský rad dr. Vojáček a okresní hejtman dr. Neu- mann. Do komise pro kandidování do zemských komis berních zvolení byli kandidáli komisí navržení, jejichž jména jsme již včera oznámili Nejvyšší zemský maršálek odpovídá na dotaz poslance Formánka a soudruhů, proč ne- bylo posud s pracemi o zhotovení projektu na ůpravu Labe od Hradce Králové d Jaroměře započato a zdali k zhotovení projektu toho bude stran dalšího případného úvěru podána zvláštní zpráva ještě v nynějším zasedání slavného sněmu k rychlému projednání, praví, že vypracování projektu pro zmíněnou trať lze provésti jen v určitém postupu a ježto bylo započato s pracemi v trati která se již nyní ve vydržováni země nachází a pr kterou již byly jisté pomůcky po ruce na základ projektu již před lety vypracovaného, došlo k pracím stran trati nad Hradcem Králové později, než v tratích dolejších.
Coudenhove doktor Vojáček Neu Formánek Labe Hradec Králové d Jaroměř
17 article
Zemský výbor podal o věci sněmu podrobnou zprávu ze dne 29. března t. r., ve které bylo po dotknuto, že i v trati Jaroměř—Hradec Králové pokud nepředvídaných překážek nenastane, ukoně se práce as r. 1901. Místodržitel hrabě Coudenhove odpovídá k dotazu poslance dra. Čelakovského a sou- druhů v příčině vyšetření národnost obyvatelstva u příležitosti nastá- vajícího sčítání lidu a o opatřeních jež má vláda učiniti ku zajiště n úplné svobody při udávání národ- nosti, po případě řeči obcovací. Otázka zda a pokud se má, praví, při nastávajícím sčítán lidu změniti ve formulářích sčítacích rubrika »řeč obcovací«, jest předmětem důkladného šetření, avšak definitivně bude o ní rozhodnuto teprve při konečném sestavení těchto formulářů. Podotýkám, že zasedání mezinárodního statistického ústavu v roce 1898, kterém se dotaz několikráte zmiňuje, vůbec se ne- konalo. Také v Ženevě schůze podobné nebylo ovšem ale v Bernu, kde v červnu roku 1895 ústav tento konal schůze. Poslední schůze mezinárodníh statistického ústavu byla v předešlém roce v Chri- stianii, protokoly o ní nebyly však doposud uve- řejněny. (Tolik však jest známo, že schůze tato otázkami nastávajícího sčítání lidu se nezabývala.
Coudenhove Čelakovský Jaroměř Hradec Králové Ženeva Bern Chri mezinárodní statistický ústav
18 article
Je-li však dotazem tímto míněno zasedání mezi národního statistického ústavu, v roce 1897 v Petro- hradě sděluji, že dle úřadní zprávy, vydané v tomto sezení, pro příští sčítání lidu doporučena byla k povšimnutí usnesení mezinárodních sjezdů v úprav při petrohradském sjezdu předsevzaté a za moment vyšetřovací pro popis sčitací výslovně mimo jiné pod literou h) langue parlée ou maternelle« ustano- vena byla. Sporná otázka, co petrohradský sjezd roku 1892 jakožto langue parleé vyšetřeno míti chtěl, nebyla při tomto sezení v roce 1897 projednávána a také ne rozřešena. Jestliže tedy v Rakousku při sčítání lidu »řeč obcovací« se vyšetřuje, vyhovuje se tím vždy ještě usnesením petrohradského sjezdu, jakož i schůze mezinárodního statistického ústavu z r. 1897. Ovšem doporučovala tato také »Cadre international pour le récensement séculaire de 1900«, jak o tom v do- tazu zmínka se činí a v osnově této uvádí se pod čís. 10. také »Nationalité«. Osnova tato platí však, jak úřadní zpráva výslovně s důrazem uvádí, jen pro zpracování (Depouillement) vyšetřených dat, ni koliv však pro vyšetřování samo. Ovšem jest zpra- cování toto jinak také částí sčítacích prací a zdá s tedy, že zmíněné sedění mezinárodního statistického
Petra Rakousko národní statistický ústav mezinárodní statistický ústav
19 article
V drobném prodejti ranní číslo o sobě . . . za B edpolední . . . . . za zb Ve alislkéch na venkověi ranní čísle. . . . . . . . n0 vdpslední . . . . . . . . 8 Insersty platí se hotevě napřel Předplnenni a Inrerty přijímá sdninl strace v Marianské ulici č. z. Tau nacházejí se táž redakce tiskárns a szpedice „Nárednách Listů“ Bukopisy se nevracsjí.
Předplnenni Inrert
20 article
ústavu skutečně zamýšlelo doporučiti výkaz ná- rodnosti, ovšem s pomocí langue pariée ou ma- ternelle. Pokud se pak týče v dotazu zmíněného za- jištění úplné svobody každého jednotlivce při vy- plňování této rubriky, bude zajisté vláda s použitím veškerých prostředků předpisem o sčítání lidu — zák. ze dne 29. března r. 1869 čís. 67. ř. z. — daných svými podřízenými úřady o to dbáti, aby rubrika ta vyplňována byla pouze způsobem sku- tečným poměrům odpovídajícím a aby zamezen byl každý nedovolený cizí vliv. Na dotaz posl. dra. Lad. Dvořáka a soudr. ve příčině nečinnosti vlády ku sna- hám výrobních tříd českého národa, zúčastniti se světové výstavy paříž- ské t. r., jakož i ve příčině vyloučení Cechu z místního, v Paříži utvořeného komi- tétu khájení zájmů rakouských ná- vštěvníků výstavy, odpověděl místodržitel Tvrzení, že »zemská komise pro království če- ské« doposud ani jednou ke schůzi nebyla svolána, spočívá na skutečně nepříhodné domněnce, jelikož »zemská komise« pro království české nikdy utvo- řena nebyla. Místo ní zřízeny byly spíše dva spe- ciální komitéty, jeden pro obvod obchodní a živno- stenské komory v Praze, druhý pro obvody obchodní komory v Liberci a Chebu, jejichž úkolem bylo, dáti podnět k obeslání světové výstavy pařížské, dál organisovati a provésti obeslání to ve formě výstav kollektivních. Úkol ten daleko přesahoval měze kom- petence zemským komisím vytčené a komitěty byly při něm podporovány spolučinností obchodní a živ- nostenské komory budějovické a pezeňské. Jmeno- vané komitéty a komory rozvinuly v poslední době také rozsáhlou činnost na využitkování výstavy pro zájmy země vysíláním stipendistů a podobně.
Dvořák Paříž Praha Liberec Cheb
21 article
Návšlěva ukáže, že ve všech osmnácti Rakou- skem oběslaných skupinách pařížské výstavy světové oba národové království českého způsobem, jich hiospodářského a kulturního vývoje důstojným, ve mnohých pak dokonce skvěle jsou zastoupení. Stačí poukázati na oba interieury umělecko-průmyslového oddělení, jež upravila pražská umělecko průmyslová škola a pražský speciální komitét, na českou umě- leckou výstavu v domě representačním, na vynikající účastenství plzeňských závodů Škodových ve skupině hornické atd. Ve skupině zemědělství a potraviny vystavovatelé z Čech tvoří převážnou část, dobré tři čtvrtiny veškerých vystavovatelů rakouských. Vláda a její orgán c. k. generální komisař pro pařížskou výstavu světovou projevovali největší ochotu ku všem přáním českých vystavovatelůa činitelů. Generální komisař zajistil na př. českému umění zvlášť výhodné místo, vykázav jemu několik sálů v prvním poschodí representačního domu ra- kouského a hleděl vyhověti přání pražského komitétu, aby čeští vystavovatelé všude byli místně sloučeni, kde se ve značném počtu přihlásili, na př. ve vý- stavě grafických umění ve skupině třetí. Proto výtka, že vláda a její orgány nepečovaly dostatečnou mérou o snahy vystavovatelů z Čech není tudíž zajisté oprávněna. Při sestavení pařížského místního komitétu k hájení zájmů rakouských navštěvovatelů výstavy rozhodovalo pouze praktické stanovisko, aby získány byly osoby způsobilé. Jedna z osobností, kterou na přímý dotaz c. k. generálního komisaře pražský komitét speciální jmenoval pro pařížský komité místní, byla vzhledem k výlohám odmítnuta, ale dvé jiné osobnosti z české strany doporučené za členy byly přibrány.
Škodův Čechy umělecký průmyslový škola
22 article
Ministerstvo obchodu vyšle jistý počet osob ke studiu výstavy a obrátilo se na ostatní ministerstvo, aby světové výstavy pařížské také v zájmu svých oborů využitkovalo. Vzhledem k výlohám, jež mini- sterstvu obchodu řečenou akcí vzejdou a k jiným nákladům není ministerstvo obchodu s to, aby hmotně podporovalo snahy jednotlivých korporací, třebas je za velice uznáníhodné pokládati dlužno. V každém směru důstojné zastoupení království českého na pařížské výstavě světové umožněno bylo pouze svorným spolupůsobením všech činitelů bez ohledu na zájmy národnostní. Na dotaz posl. Březnovského a soudr. ve příčině lichvářského obchodu smoukou odpověděl místodržitel: Jest pravda, že v poslední době rozmohl se zvláštní způsob prodeje zboží, tak zvanými sbírkami lavinovými, a který vlastně záleží v tom, že jednotliví zákazníci část kupní ceny, kterou zaplatiti mají, tím způsobem opět nabýti hledí, že poukázky na určitý počet dalších koupí (kupony), jež od obchodníka při uzavření koupě obdrží, dále odprodávají a obchodníkovi takto nové zákazníky získávají. Taktéž je pravda, že v dotazu jmenované dvě firmy tohoto způsobu prodeje zboží při svém obchodu s moukou používaly, leč dlužno vytknouti, že se ho neužívá pouze v obchodech židovských, nýbrž také v obchodech jiných. Jedná se zde o jeden z různých případů nekalého soutěžení, jemuž všemi zákonnými prostředky čeliti se musí. Základem pro zakročení poli- tických úřadů ve příčině té je normální výnos mini- sterstva vnitra, došlý dne 19. dubna t. r., který jsem již podřízeným úřadům sdělil s nejpřísnějším nařízením, aby energicky zakročovaly. Zdá se mi však, že důležitějším nežli zakročování úřadů je důtklivě varovati obyvatelstvo před tímto pod- vodným jednáním, kterým se vy užit-
23 title
FEUILLETON.
24 article
V Praze, 5. května.
Praha
25 article
Za Poříčskou branou, opřen o polouschlou moruši, jež stávala na samém pokraji hradeb- ního příkopu, měl starý, hubený asthmatický muž, personifikovaná to nemoc, stolek a na něm nejobyčejnější kotoučový přístroj na vyvozování elektřiny a vedle něho Leydenskou láhov. Pamatuji se, s jakou úctou pohlíželi jsme my děti na tyto aparáty, jež vzbuzovaly taju- plnou sílu, která buď že dala ránu tomu, kdo kloubem ukazováčku dotknul se malé kuličky ven čouhající, neb zatřepala tím, kdo chopil se dvou mosazných válečků, jež krátkým řetíz- kem spojeny byly s kouzelnou stříbrnou bou- telkou. Za krejear mohl každý dostat ránu, neb chvilenku se chvět působením elektrického proudu. Stařík, jenž střídavě svým modrým šátkem utíral skleněný kotouč elektrického stroje a svůj nos, svolával lidi k svému stolku dokazuje výmluvnými slovy, že elektrika jes nejosvědčenějším lékem pro celou řadu nemocí že když nepomůže ani medicina, ani pilulky jistě pomůže »divuplná mluna« — jak říkával Mluvil, či vlastně deklamoval svou reklamu s takovou vervou, jako lázeňský lékař doporu- čuje léčivost pramene, u něhož provozuje praxi, neb jako depositér minerálních vod činí na svých láhvových vigneltách. Proti všemu účinkovala elektřina, hlavně ale proti rýmě a bolení zubů. Jak rád byl bych se dotknul mosazné kuličky, však nedo stávalo se mi k tomu — ne snad mizerného
26 article
krejcaru — ale kuráže. Nedivte se, trhlo t řeznickým chasníkem, který by byl na každém rameně unesl vola. A jak kroutila ústy a no- sem sebe důkladnější, sebe statečnější kuchařka, když chopila se válečků s řetízky! Než minul rok, změřil jsem elektrického dědka pokaždé, když zabloudil jsem za Poříč- skou bránu, pohledem pohrdavým. Zcela při rozeně. Pozdější kollega a tehdejší učitel můj Vílém Erben uvedl mne do tajů kouzelné říše v níž příšerná síla vyvíjí se mezi jiným té pomocí liščího chvostu — což mi nejvíce im- ponovalo — a kde stačí sebe menší kousk chvilenku třeného jantaru, aby přitáhl k sobě a za chvilku opět odstrčil kousky papíru, dře- věné piliny a jiné toho druhy lehké zboží. Toť se ví, že ideál všech nás hochů byl elektrický stroj, však ten nejmizernější stá 20 zl., a na tolik peněz ovšem jsme se zmoci nemohli. A instruktivní knížečky, jaké vydává německá Verlagsanstalt v Štuttgarté a které poučují, jak nejsložitější aparáty fysikální lze si opatřiti za několik krejcarů, tehdy ještě nevy cházely. Za to ale měl každý z nás magnet v kapse Magnetisovati ocelová péra náleželo ku příjem nějším ještě zábavám než žvýkati gumielastiku a dělati z ní pryžec bouchavý. Co od té doby všechno v elektřině a v studiu příbuzného jí magnetismu nebylo vyko náno! Jsme teprve v počátcích studia těchto sil a geniálních jejich kombinací a již nyní po zorujeme, jaký rozvrat působí ne pouzev světě technickém, nýbrž i v ohledu společen ském. Pamatuji se na to, když zesnulý náš chef dr Julius Grégr přivezl před dvacetajedním rokem z Drážďan dvé žlutě natřoné nádobky a trochu
Erben Julius Grégr Drážďany kouzelný říše
27 article
drátu, kterým spojili jsme, tehdy ještě »u lodie v Marianské ulici, redakci ve druhém patř s administrací v prvém a potom — mluvili. Domnívali jsme se, že skutečně slyšíme, co v druhé místnosti bylo do nádobky promluveno. zatím ale nerozeznali jsme ani slova. Však při čítali jsme to pouze své neobratnosti, jakkol se ozývali hlasové mezi námi, již tvrdili, že je to švindl, který neznamená nie dobrého a kter nás novináře v dalším svém vývoji — bude- jej míti — strašně vytrestá. Jaké bylo ale překvapení, když před dva ceti lety pozváni jsme byli do budovy poštov- ního ředitelstva v Jindřišské ulici, abychom při- tomni byli první zkoušce s — telefonem Odebrali jsme se do druhého patra, nastrčil uši ke sluchátkům a žasli, když zaslechli jsme plným hlasem zvučně přednesený sbor »Tam. kde věnčí modré hory«. Na druhém konci roz sáhlé budovy v přízemí zpívalo sbor ten kvar tetto poštovních úřadníků. Dnes? Když před půltřetím rokem řádila vztekle ve vídeňském parlamentě německá ob- strukce, ještě o jedné hodině v noci jsme od tamtud do Prahy líčili průběh divoké bouře čtenářstvu našemu s teplým ještě rohlikem před loženo již o páté hodině to, co čtyři hodiny před tím dělo se ve Vídni — ve vzdálenost 300 kilometrů. Redakční mrzouti měli ale pravdu: nen druhé instituce, nad kterou by bylo v redakcieh proneseno tolik kleteb jako nad telefonem. — Což to znamená elektricky mluvit, ale elel tricky jezdit ! Když poprvé vlezl jsem do lehkého voziku elektrické dráhy, jež zavezla nás z Prateru do rotundy, pokládal jsem tuto jízdu za hračku
marianský ulice Jindřišská ulice Praha Vídeň Prater
28 article
jako na kolotoči nebo podobných vehiklech, na nichž se mládež bavi. A dnes? Nejen že máme již celou Prahu sdrátovanou, nýbrž i z místníc dráh vyhazují se lokomotivy a zavádějí vozy elektromotorové. Jiskřička, přeskakující s jednoho pólu n druhý, proměněna v kostantní světelný proud. jenž září intensitou slunce a nahražuje v míře stonásobné světlo, které dává plamen. — — — Na silnici, jež vede z Prahy do Mělník a je čtyři míle dlouhá, třicet let již trčí k nebi nepoměrně velké budovy, na nichž na první pohled patrno, že minuly se se svým účelem. Z Karlínem je »město Štrasburk«, za Libeznicem tak zvaná »Tůmovka« a za Hořanským přívozem tak zvaná »Krausovna«. Tři veliké zájezdné hospody, určené pro formany, kteří neskrblili. když dojeli ve svých modrých bundách na místo. Hospody byly vystavěny pozdě — v době, kdy povoznictvo ohromnou převahou ničivé železnice již bralo za své. Smutné to pomníky ne- blahých jejich vlastníků, kteří, jak vypravuje le- genda, všichni tragický měli konec. Leč hlavu vzhůru. Jest pravda, že život je jen věčná ob- měna. Jinak bude snad již za pět let. Starý ruch na silnicích opět se zbudí as ním bývalý život v zájezdných hospodách Poesie cestování, ovšem že zmodernisována, opě se vrátí. Nevěříte tomu? Víte, co je to automobil? Ne ten velký nemotorný, loudavý a nespolehlivý, ale lehký. štíhlý, elegantní, hnaný elektřinou, určitěji re čeno, akkumulatory.
Praha Mělník Karlín Štrasburk
29 article
Čtyři lidé sedí v něm pohodlně jako ve fauteuillech a v předu i v zadu místa je dost na haldu zavazadel. Nač trmáceti se po železnici Nač dáti se komandovat, kdy odjeti a kdy při- jeti, nač snášeti tyranství třistastránkových že- lezničních řádů, v níchž s cestujícím nakládá se tak, jakoby se mu milost prokazovala, že ho slavná železniční správa za kupu peněz sveze? Jedete-li automobilem, ujedete sto kilometrů asi za dva zlatá. To přece stojí za to. Vsodnete do vozu s plnými akkumulatory. otočíte malou pákou a hajdy do světa. Libí-li se vám krajina, zůstanete stát, nepřekáží vám na- prosto žádný jízdní řád. Máte-li žízeň, zasta- víte se u nejbližší hospody a chutná-li vám, pobudete tam, nikdo nebude vás nutit, abyste si pospíšili, že nejvyšší už je čas vstupovat. Nebude vás rušit ani odporný spolucestující nebudete také v nebezpečí, že při nejbližším železničním karambolu udělají z vás purče. A což když bude sto kilometrů vyčerpáno Kam potom s károu? O to bude postaráno v elektrických hospodách nové doby. Když došel koňům dech, zajel si forman do hospody. Dojde-li nyní akkumulatorům dech. zajede řídič rovněž do hospody. Sám se svými pasažery odebere se do místností hostinských, kde opět bude hlučno a živo jako před pade- sáti lety — venku zatím, v elektrické labora- toři pod kolnou, pomocí malého dynama nabijí akkumulatory na novo, aby pustiti se mohly na dalších 100 kilometrů. »U města Štrassburku«, »na Tůmovce«a »na Krausovně« zavládne opět veseli a vůbee ve všech hospodách při silnicích. Starý forman vstane z mrtvých, jenom že s bílou francouzskou čepičkou na hlavě. V ho spodách nebude se ovšem krmit už ovsema senem, nýbrž — elektřinou.
Libý Kama Štrassburk