2
masthead
V Praze, v neděli dne 6. května. 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpllásí se
v Praze v administrael
na m ěale
na čtvrt lota . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
a měsí
na tvr leta . . . . 7 K 50
ve flislkácho
na měsío .
9 K 8o
Poštout
a měsíe
na čtvrt lela
s drejí sisllko
na měsl
n ant leis . : . : nk ei
Praha
5
title
Dnsšní čislo pro Prahu je o 22 stranách,
Praha
6
article
Veselo v Berlíně — v Rakou
sku smutno!
Veselo v Berlíně — v Rakou
sku smutno!
Hlučno a slavno dnes v Berlíně, ale
za to smutno v Rakousku, smutno až
k smrti; projděte všecky jeho vlasti od se-
veru až po břehy moře Jaderského: nikde
nenaleznete lidu, radujícího se z blahobytu
hmotného a duševního, nikde národa spoko-
jeného, ale všude uslyšíte jen nářek a stíž-
nosti na nesnesitelně bídné poměry národo-
hospodářské a politické, a což nejhoršího
nikde již není víry v brzké polepšení věcí
nikdo netroufá si doufat, že dočkáme se lep-
ších dnů, že to officiální Rakousko dostane
oči a nalezne konečně svého šťastného lodi-
voda, jenž vyprostí je z úskalí, na něž bylo
špatnými kormidelníky zavedeno.
Když před stopadesáti lety praděd ny-
nějšího císaře německého a ode včíra pol
ního maršálka rakouského, — pruský král
Bedřich II. nepřátelsky vtrhl do Čecha
spatřil ty žírné a krásné kraje naší vlastia
v nich ten zubožený lid, zvolal, jak histo-
ricky zjištěno, v úžasu: »Jaké to země
jaké to nevyčerpatelné zdroje blahobytu má
v nich tohle Rakousko, že všechna nedoved-
nost jeho státníků a všechna špatnost jeho
správy nedovedla jich zničiti !«
A když před desíti lety Bismar k po
svém pádu rozmlouval s dopisovatelem »No-
vého Vremene« Lvovým, pronesl se (dne 10.
května 1890) o Rakousku podobně: »Ra-
kousko není tak blízké svému rozkladu, jak
se snad zdá; nejhorším nebezpečím
jeho jest: špatná jeho správa; ne-
svár národů naproti tomu jest bezvýznam-
ným a nehrozí mu zlými následky.«
Bedřich II
Čecho
Berlín
Rakousko
7
article
Než, pohříchu, za těch deset prošlých
let postarali se zatím němečtí štváči zdejší
důkladně o to, aby rozhojnili něbezpečí Ra-
kouska i po této straně tak, že odpovědný
ředitel nynější státní správy Rakouska, ná-
čelník byrokratického kabinetu rakouského
p. Körber ve své programové řeči mohl
všechnu vinu panující bídy hmotné svalovati
s beder byrokratismu a centralismu na ten
»žalostný svár národů«, jenž prý podlamuje
veškeru podnikavost a energii samočinnosti
občanské v národech. Jakoby zatím celé po-
slední století dějin nebylo svědkem, jak
právě absolutistický vídeňsky
byrokratism a centralism svou
promyšlenou germanísačníčinno s ti
svým naddržováním živlu a jazyku něme-
ckému proti většině neněmeckých národův
a jazykův této říše zplodil a vyvolal zde
veškeru tu národní nevraživost a veškeréty
boje a zápasy národní. Tomu centralismu
šlo právě o to, aby zničením historické
samosprávy království a zemí podvázal
všechnu samorostlou sílu a svéráznou
energii národův, a především národa če-
ského, tomuto byrokrokratickému centralismu
šlo právě o to, aby národové ve své národní
svobodě nevycvičili se ve svézákonnosti a
samosprávě, nýbrž byli držáni věčně pod
centrálním poručnictvím vídeňským
jako nezletilí a nesamostatní opatrovanci.
Körber
Rakousko
8
article
Při tom ale ten centrální poručník a
opatrovník sám nedovedl býti duchaplným
a geniálním, aby říši tak různorodé zjednal
výtečnou, dokonalou správu, stará nevědo
most a starý šlendrián zůstaly příznakema
kletbou rakouského toho centralismu, shlíže-
jícího na království a země jako pouhé pro-
vincie, které jsou jen k tomu zde, aby svými
zdroji naplňovaly pokladny centrální. Ku
potřebám a zájmům jejich životním, kultur-
ním a národohospodářským nedovedl tento
centralism vídeňský pohlížet nikdy s onoho
osvíceného stanovisku státnického, jemuž
vládnouti jest tolik jako prozír ati
v budoucnost, nýbrž vždy jen s toho
krátkozrakého stanoviska fiskálního, které
9
article
již Montesguieu vtipně šlehl poznámkou
»Jsou vlády, jichž moudrost rovná se dů
myslu divochů, kteří dychtíce po datlich
skácejí datlovou palmu.« —
Právě skončené zasedání sněmu krá-
lovství českého vyznělo nejtěžšími žalobami
na děsné účinky a následky centralistického
systému vídeňského na blahobyt obyvatelstva
nejúrodnější a nejprůmyslnější země mon-
archie, která musí říši odváděti ročně přes
sto millionů, zatím co sama nemá prostředků
na uhražení svých potřeb nejnutnějších, tak
že musí lid svůj trápiti 55proc. přirážkou
zemskou ku státním daním, vedle přirážek
okresních a obecních, dosahujících stejné
výše, a ještě rok za rokem musí dělati
dluhy, aby jen vystačila hraditi svůj řádný
rozpočet.
Mohlo by se za to míti, že tato pospo
litá nouze a bída otevře zdejší německé
menšině obyvatelstva konečně oči, tak aby
za jedno s námi domahala se jediné spásy
svézákonnosti a samostatnosti politické pro
naše země koruny české. Ale, kdež zatím
10
article
Příliš vysoké horstvo předsudků a podjatost
nakupil stolelý germanisující centralism mezi
nás a živel německý a propaganda velko
německá, vznícená od Sedanu a trpěná sla
bostí státníků rakouských, dovršila zlo: nikoliv
po svobodě a samostatnosti zemí koruny české
ale po jich rozdělení a rozdvojení
rozhraničením okresů a krajů dle národností.
po zřízení uzavřeného německéh
území dychtí a baží němečtí poslanci
vůdci, a nestranná vláda Körbrova? Chystá
se již příštího úterka této touze německých
hegemonů vyhovět! Chystá dle došlých ví-
deňských zpráv hned v první schůzi
předložiti poslanecké sněmovně
rajchsrátu cislajtánského osno-
vu jazykového zákona pro Čechy
a pro Moravu, který zřizuje Němcům
vytoužené jejich ohraničené německé
správní území v království českém a k tomu
konci vyplňuje i postulát jejich pověstného
svatodušního programu, že »mají se utv -
řiti národně ohraničené kraje
s úřady krajskými a krajskými za-
stupitelstvy, jimž část oborů agendy místo-
držitelství a zemského výboru přikázatise
má.« Pan Körber chce tudiž království české
nově rozděliti na 10 národních krajů. — Tak
nás tedy hodlají přivítati ve Vídni.
Nuže, naši poslanci jsou na
přivítání připraveni a náležitě
opatřeni. Jsme toliko žádostivi, jak se
k takovémuto návrhu vlády postaví
naše šlechta, jejíž kn. Jiří Lobkovic
nedovedl si r. 1887 ani pomysliti vládu
rakouskou, která by chtěla Čechy rozděliti
v národní obvody správní, a jak se k němu
postaví Poláci, kteří ještě r. 1898 (dle svě-
dectví krakovského »Czasu«) naprosto po
pírali vídeňskému parlamentu právo, dávat
jednotlivým královstvím a zemim zákony
odměřující jazykové právo jich národův
Berlín se raduje, ale v Rakousku smutno
Němec
Körber
Lobkovic
Čecho
Polák
Sedan
Čechy
Morava
Vídeň
Berlín
Rakousko
Czas
11
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze dvacátá druhá.
R. V Praze, 5. května
Konec. Opona spadla, ale obecenstv
se nehýbe. Čeká ještě na pátý akt, na za-
končení dramatu. Ale neustupný, umíněny
režisér rozhodl, že akt ten má odpadnouti
po případě, že má býti sehrán později
P. t. publiku nezbývá tedy za těchto okol
ností nic jiného, než uposlechnouti a opustiti
dům. Žádati snad vstupné nazpět? Co spolkne
pokladna divadelní a státní, více nevrátí
V ohledu tom všechna naděje je marna. — —
Zejtra zavládne opět na Sněmovním ná
městí klid, ba mrtvo, za to ale nesou se
bouřné mraky z Prahy směrem k Vídni, od-
kud v několika dnech již bude slyšeti racho
cení hromu. Nepěkná doba pro národ náš
Praha
Vídeň
12
article
však jen žádnou slabost, jen mysli ne
dejme poklesnouti! — — —
Jako parou vyřizovány dnes jednotlivé
odstavce jednacího pořadu bez debatty a jedno
hlasně; až došlo na návrh rozpočtové komise.
jaká finanční opatření nutno učiniti na rok
1900, aby na suchu neuvázlo hospodářstv
zemské.
Princ Bedřich Schwarzenber
v důkladném appellu líčil hospodářský stav
země a na mnohých místech za hlučného
souhlasu dotknul se správy státní, na niž
výhradně spadá vina, že sněm nucen zabý
vati se letos již třetím provisoriem rozpočto-
vým. Německonacionální poslanec dr. Karel
Schücker byl tak smělým, viniti poslance
české a velkostatkářské, že prý zbytečným
věcmi a vysokou politikou, jež na sněmy ne-
patří, ubili čas, tak že ho nezbylo k pro-
jednání rozpočtu a ostatních věcí důležitých.
Proto prý zříkají se němečtí nacionálové
veškeré zodpovědnosti za neblahé vedení
hospodářských záležitostí zemských, zejmena
ale protestují proti tomu, aby jim přičítána
byla sebe menší čásť viny, že nebyla vyřízena
palčivá otázka upravení platů učitelských.
Poslanec Gebler, jako ve všem origi
nální, navrhl resoluci, v níž žádal maršálka
aby napomenul žurnalisty v loži referovat
o schůzích sněmovních správně a nepřičiňo
vati k nim potupných a posměšných pozná
mek, jako učinil prý včera »Pr. Tagblatt«
To by ještě tak scházelo, aby publicistice
bylo dovoleno pány poslance jen chválit.
Schwarzenber
doktor
Schücker
Gebler
13
article
Děje se to beztoho až nedovoleným způ-
sobem a ještě je toho málo? Za poslance
české učinil prohlášení dr. Engel, v němž
rozhodně protestoval proti opovážlivému
tvrzení dra. Schückra, jakoby to byli bývali
čeští poslanci, již hádáním o věcech zby
tečných znemožnili vyřízehí jiných, důleži
tých. Dr. Engel sice pouze to naznačil, však
to se přece ví, kdo mluvil či spíše řečeno
žvanil — budiž nám odpuštěno toto triviální
rčení — při prvních čteních nejvíce. Byli to
Němci a nikoli poslanci čeští nebo dokonce
velkostatkářští. Ostatně nedáme si nikým
předpisovati, kterou věc pokládati dlužno z
důležitou a kterou za zbytečnou. Právem se
tázal dr. Engel, proč Němci se nepřipojili
s Čechy a velkostatkáři ku společné žádosti
za prodloužení zasedání sněmovního? Proto, že
sněm nenávidí a že jim je trnem v oku. Posl.
Wolf přihlásil se ke slovu za stranu ně
mecko-lidovou a radikální Neřekl nie jiného
než co poslanec dr. Schůeker, jenom že řek
to slovy, jež mnohem méně byla hledána.
Však popříti nemohl, že komise rozpočtová
pracovala pilně, že ale přes to nemohla byti
hotova.
doktor
Engel
Němec
Posl
Wolf
Schůeker
Čechy
14
article
Poslanec dr. Fournier svým odpor
ným způsobem rovněž přednášel poslancům
proč Němci a z jakých důvodů povolují pro
zatímný rozpočet.
Všichni řečníci byli, jako v poslední schůzi
zasedání se sluší, skromní, jen p. dr. Baxa
jím nebyl. Promluvil velikou politickou řeč
a sice nemluvil pouze o vnitřních politických
poměrech u nás a o tom, jak se vyvinuly
nýbrž přešel dalším průběhem na pole poli-
tiky zahraničné. Zejmena zabýval se nynějš
návštěvou císaře rakouského v Berlíně a vy
vozoval z události té politické důsledky
Kdyby pan dr. Baxa zanechal nemístného
kantorování poslanců strany svobodomyslné
docílil by svou řečí z pravidla většího effektu.
Dr. Baxa, jenž zná finanční stav,
v jakémž nalezá se země, dobře ví, že
kdyby komise a sněm desetkrát třeba a de-
finitivně usnesly se na zvýšení platův učitel
ských v té či oné míře, dle návrhu pana
Leglera či jinak, usnesení toto nebylo by
mohlo býti provedeno dříve, než byla by si
země k účelu tomu opatřila potřebných pe-
něz, tak či onak, půjčkou, přirážkami nebo
nějakou novou dávkou. Proto ale pan dr.
Baxa přece jenom činil výboru školskému
doktor
Fournier
Němec
Baxa
Legler
Berlín
15
article
výčitky, na které ovšem velmi určitě a roz
hodně odpověděl posl. dr. Čelakovský
Když byl ještě za agrárníky promluvil
poslanec Prášek, přijaty návrhy rozpočto-
vého výboru, aby totiž vybírání 55% zemské
přirážky prodlouženo bylo do konce října
aby zemský výbor byl zmocněn, ona vydání.
jež v rozpočtu zemském předloženém pro
rok 1900 a v předlohách jeho o dodatečných
požadavcích úvěrních sťanovena jsou a az
do konce října vypadají, hraditi v mezích
tohoto rozpočtu a těchto předloh úvěrových
proti dodatečnému zúčtování, a konečně, aby
zemský výbor byl zmocněn, pro případ, že
by úhrada nestačila, za příčinou vyrovnání
učiniti u některého tuzemského ústavu pe-
něžního výpůjčku až do nejvyšší sumy šest
millionů korun.
Volba člena z celého sněmu do zem-
ského výboru byla z jednacího pořadu sňata
a ostatní předměty jednacího pořadu vyří
zeny bez debaty.
Na konci prohlásil místodržitel, že sněm
království českého je odročen.
doktor
Čelakovský
Prášek
16
article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje
schůzi o 11. hodině 25 minutách dopol
U vládního stolu přítomni jsou: místo-
držitel hrabě Coudenhove, místodržitelský rad
dr. Vojáček a okresní hejtman dr. Neu-
mann.
Do komise pro kandidování do zemských komis
berních zvolení byli kandidáli komisí navržení,
jejichž jména jsme již včera oznámili
Nejvyšší zemský maršálek odpovídá na
dotaz poslance Formánka a soudruhů, proč ne-
bylo posud s pracemi o zhotovení projektu na
ůpravu Labe od Hradce Králové d
Jaroměře započato a zdali k zhotovení projektu
toho bude stran dalšího případného úvěru podána
zvláštní zpráva ještě v nynějším zasedání slavného
sněmu k rychlému projednání, praví, že vypracování
projektu pro zmíněnou trať lze provésti jen v určitém
postupu a ježto bylo započato s pracemi v trati
která se již nyní ve vydržováni země nachází a pr
kterou již byly jisté pomůcky po ruce na základ
projektu již před lety vypracovaného, došlo k pracím
stran trati nad Hradcem Králové později, než v tratích
dolejších.
Coudenhove
doktor
Vojáček
Neu
Formánek
Labe
Hradec Králové
d Jaroměř
17
article
Zemský výbor podal o věci sněmu podrobnou
zprávu ze dne 29. března t. r., ve které bylo po
dotknuto, že i v trati Jaroměř—Hradec Králové
pokud nepředvídaných překážek nenastane, ukoně
se práce as r. 1901.
Místodržitel hrabě Coudenhove odpovídá
k dotazu poslance dra. Čelakovského a sou-
druhů v příčině vyšetření národnost
obyvatelstva u příležitosti nastá-
vajícího sčítání lidu a o opatřeních
jež má vláda učiniti ku zajiště n
úplné svobody při udávání národ-
nosti, po případě řeči obcovací. Otázka
zda a pokud se má, praví, při nastávajícím sčítán
lidu změniti ve formulářích sčítacích rubrika »řeč
obcovací«, jest předmětem důkladného šetření, avšak
definitivně bude o ní rozhodnuto teprve při konečném
sestavení těchto formulářů. Podotýkám, že zasedání
mezinárodního statistického ústavu v roce 1898,
kterém se dotaz několikráte zmiňuje, vůbec se ne-
konalo. Také v Ženevě schůze podobné nebylo
ovšem ale v Bernu, kde v červnu roku 1895 ústav
tento konal schůze. Poslední schůze mezinárodníh
statistického ústavu byla v předešlém roce v Chri-
stianii, protokoly o ní nebyly však doposud uve-
řejněny. (Tolik však jest známo, že schůze tato
otázkami nastávajícího sčítání lidu se nezabývala.
Coudenhove
Čelakovský
Jaroměř
Hradec Králové
Ženeva
Bern
Chri
mezinárodní statistický ústav
18
article
Je-li však dotazem tímto míněno zasedání mezi
národního statistického ústavu, v roce 1897 v Petro-
hradě sděluji, že dle úřadní zprávy, vydané v tomto
sezení, pro příští sčítání lidu doporučena byla k
povšimnutí usnesení mezinárodních sjezdů v úprav
při petrohradském sjezdu předsevzaté a za moment
vyšetřovací pro popis sčitací výslovně mimo jiné
pod literou h) langue parlée ou maternelle« ustano-
vena byla.
Sporná otázka, co petrohradský sjezd roku 1892
jakožto langue parleé vyšetřeno míti chtěl, nebyla
při tomto sezení v roce 1897 projednávána a také
ne rozřešena.
Jestliže tedy v Rakousku při sčítání lidu »řeč
obcovací« se vyšetřuje, vyhovuje se tím vždy ještě
usnesením petrohradského sjezdu, jakož i schůze
mezinárodního statistického ústavu z r. 1897. Ovšem
doporučovala tato také »Cadre international pour
le récensement séculaire de 1900«, jak o tom v do-
tazu zmínka se činí a v osnově této uvádí se pod
čís. 10. také »Nationalité«. Osnova tato platí však,
jak úřadní zpráva výslovně s důrazem uvádí, jen
pro zpracování (Depouillement) vyšetřených dat, ni
koliv však pro vyšetřování samo. Ovšem jest zpra-
cování toto jinak také částí sčítacích prací a zdá s
tedy, že zmíněné sedění mezinárodního statistického
Petra
Rakousko
národní statistický ústav
mezinárodní statistický ústav
19
article
V drobném prodejti
ranní číslo o sobě . . . za B
edpolední
. . . . . za zb
Ve alislkéch na venkověi
ranní čísle. . . . . . . . n0
vdpslední . . . . . . . . 8
Insersty
platí se hotevě napřel
Předplnenni a Inrerty přijímá sdninl
strace v Marianské ulici č. z.
Tau nacházejí se táž redakce
tiskárns a szpedice „Nárednách Listů“
Bukopisy se nevracsjí.
Předplnenni
Inrert
20
article
ústavu skutečně zamýšlelo doporučiti výkaz ná-
rodnosti, ovšem s pomocí langue pariée ou ma-
ternelle.
Pokud se pak týče v dotazu zmíněného za-
jištění úplné svobody každého jednotlivce při vy-
plňování této rubriky, bude zajisté vláda s použitím
veškerých prostředků předpisem o sčítání lidu —
zák. ze dne 29. března r. 1869 čís. 67. ř. z. —
daných svými podřízenými úřady o to dbáti, aby
rubrika ta vyplňována byla pouze způsobem sku-
tečným poměrům odpovídajícím a aby zamezen byl
každý nedovolený cizí vliv.
Na dotaz posl. dra. Lad. Dvořáka a soudr.
ve příčině nečinnosti vlády ku sna-
hám výrobních tříd českého národa,
zúčastniti se světové výstavy paříž-
ské t. r., jakož i ve příčině vyloučení Cechu
z místního, v Paříži utvořeného komi-
tétu khájení zájmů rakouských ná-
vštěvníků výstavy, odpověděl místodržitel
Tvrzení, že »zemská komise pro království če-
ské« doposud ani jednou ke schůzi nebyla svolána,
spočívá na skutečně nepříhodné domněnce, jelikož
»zemská komise« pro království české nikdy utvo-
řena nebyla. Místo ní zřízeny byly spíše dva spe-
ciální komitéty, jeden pro obvod obchodní a živno-
stenské komory v Praze, druhý pro obvody obchodní
komory v Liberci a Chebu, jejichž úkolem bylo, dáti
podnět k obeslání světové výstavy pařížské, dál
organisovati a provésti obeslání to ve formě výstav
kollektivních. Úkol ten daleko přesahoval měze kom-
petence zemským komisím vytčené a komitěty byly
při něm podporovány spolučinností obchodní a živ-
nostenské komory budějovické a pezeňské. Jmeno-
vané komitéty a komory rozvinuly v poslední době
také rozsáhlou činnost na využitkování výstavy
pro zájmy země vysíláním stipendistů a podobně.
Dvořák
Paříž
Praha
Liberec
Cheb
21
article
Návšlěva ukáže, že ve všech osmnácti Rakou-
skem oběslaných skupinách pařížské výstavy světové
oba národové království českého způsobem, jich
hiospodářského a kulturního vývoje důstojným, ve
mnohých pak dokonce skvěle jsou zastoupení. Stačí
poukázati na oba interieury umělecko-průmyslového
oddělení, jež upravila pražská umělecko průmyslová
škola a pražský speciální komitét, na českou umě-
leckou výstavu v domě representačním, na vynikající
účastenství plzeňských závodů Škodových ve skupině
hornické atd. Ve skupině zemědělství a potraviny
vystavovatelé z Čech tvoří převážnou část, dobré tři
čtvrtiny veškerých vystavovatelů rakouských.
Vláda a její orgán c. k. generální komisař pro
pařížskou výstavu světovou projevovali největší
ochotu ku všem přáním českých vystavovatelůa
činitelů. Generální komisař zajistil na př. českému
umění zvlášť výhodné místo, vykázav jemu několik
sálů v prvním poschodí representačního domu ra-
kouského a hleděl vyhověti přání pražského komitétu,
aby čeští vystavovatelé všude byli místně sloučeni,
kde se ve značném počtu přihlásili, na př. ve vý-
stavě grafických umění ve skupině třetí. Proto výtka,
že vláda a její orgány nepečovaly dostatečnou mérou
o snahy vystavovatelů z Čech není tudíž zajisté
oprávněna.
Při sestavení pařížského místního komitétu
k hájení zájmů rakouských navštěvovatelů výstavy
rozhodovalo pouze praktické stanovisko, aby získány
byly osoby způsobilé. Jedna z osobností, kterou na
přímý dotaz c. k. generálního komisaře pražský
komitét speciální jmenoval pro pařížský komité
místní, byla vzhledem k výlohám odmítnuta, ale dvé
jiné osobnosti z české strany doporučené za členy
byly přibrány.
Škodův
Čechy
umělecký průmyslový škola
22
article
Ministerstvo obchodu vyšle jistý počet osob ke
studiu výstavy a obrátilo se na ostatní ministerstvo,
aby světové výstavy pařížské také v zájmu svých
oborů využitkovalo. Vzhledem k výlohám, jež mini-
sterstvu obchodu řečenou akcí vzejdou a k jiným
nákladům není ministerstvo obchodu s to, aby
hmotně podporovalo snahy jednotlivých korporací,
třebas je za velice uznáníhodné pokládati dlužno.
V každém směru důstojné zastoupení království
českého na pařížské výstavě světové umožněno bylo
pouze svorným spolupůsobením všech činitelů bez
ohledu na zájmy národnostní.
Na dotaz posl. Březnovského a soudr. ve
příčině lichvářského obchodu smoukou
odpověděl místodržitel: Jest pravda, že v poslední
době rozmohl se zvláštní způsob prodeje zboží, tak
zvanými sbírkami lavinovými, a který vlastně záleží
v tom, že jednotliví zákazníci část kupní ceny, kterou
zaplatiti mají, tím způsobem opět nabýti hledí, že
poukázky na určitý počet dalších koupí (kupony),
jež od obchodníka při uzavření koupě obdrží, dále
odprodávají a obchodníkovi takto nové zákazníky
získávají. Taktéž je pravda, že v dotazu jmenované
dvě firmy tohoto způsobu prodeje zboží při svém
obchodu s moukou používaly, leč dlužno vytknouti,
že se ho neužívá pouze v obchodech židovských,
nýbrž také v obchodech jiných. Jedná se zde o jeden
z různých případů nekalého soutěžení,
jemuž všemi zákonnými prostředky
čeliti se musí. Základem pro zakročení poli-
tických úřadů ve příčině té je normální výnos mini-
sterstva vnitra, došlý dne 19. dubna t. r., který
jsem již podřízeným úřadům sdělil s nejpřísnějším
nařízením, aby energicky zakročovaly. Zdá
se mi však, že důležitějším nežli zakročování úřadů
je důtklivě varovati obyvatelstvo před tímto pod-
vodným jednáním, kterým se vy užit-
24
article
V Praze, 5. května.
Praha
25
article
Za Poříčskou branou, opřen o polouschlou
moruši, jež stávala na samém pokraji hradeb-
ního příkopu, měl starý, hubený asthmatický
muž, personifikovaná to nemoc, stolek a na něm
nejobyčejnější kotoučový přístroj na vyvozování
elektřiny a vedle něho Leydenskou láhov.
Pamatuji se, s jakou úctou pohlíželi jsme
my děti na tyto aparáty, jež vzbuzovaly taju-
plnou sílu, která buď že dala ránu tomu, kdo
kloubem ukazováčku dotknul se malé kuličky
ven čouhající, neb zatřepala tím, kdo chopil
se dvou mosazných válečků, jež krátkým řetíz-
kem spojeny byly s kouzelnou stříbrnou bou-
telkou.
Za krejear mohl každý dostat ránu, neb
chvilenku se chvět působením elektrického
proudu. Stařík, jenž střídavě svým modrým
šátkem utíral skleněný kotouč elektrického
stroje a svůj nos, svolával lidi k svému stolku
dokazuje výmluvnými slovy, že elektrika jes
nejosvědčenějším lékem pro celou řadu nemocí
že když nepomůže ani medicina, ani pilulky
jistě pomůže »divuplná mluna« — jak říkával
Mluvil, či vlastně deklamoval svou reklamu
s takovou vervou, jako lázeňský lékař doporu-
čuje léčivost pramene, u něhož provozuje praxi,
neb jako depositér minerálních vod činí na
svých láhvových vigneltách.
Proti všemu účinkovala elektřina, hlavně
ale proti rýmě a bolení zubů. Jak rád byl
bych se dotknul mosazné kuličky, však nedo
stávalo se mi k tomu — ne snad mizerného
26
article
krejcaru — ale kuráže. Nedivte se, trhlo t
řeznickým chasníkem, který by byl na každém
rameně unesl vola. A jak kroutila ústy a no-
sem sebe důkladnější, sebe statečnější kuchařka,
když chopila se válečků s řetízky!
Než minul rok, změřil jsem elektrického
dědka pokaždé, když zabloudil jsem za Poříč-
skou bránu, pohledem pohrdavým. Zcela při
rozeně. Pozdější kollega a tehdejší učitel můj
Vílém Erben uvedl mne do tajů kouzelné říše
v níž příšerná síla vyvíjí se mezi jiným té
pomocí liščího chvostu — což mi nejvíce im-
ponovalo — a kde stačí sebe menší kousk
chvilenku třeného jantaru, aby přitáhl k sobě
a za chvilku opět odstrčil kousky papíru, dře-
věné piliny a jiné toho druhy lehké zboží.
Toť se ví, že ideál všech nás hochů byl
elektrický stroj, však ten nejmizernější stá
20 zl., a na tolik peněz ovšem jsme se zmoci
nemohli. A instruktivní knížečky, jaké vydává
německá Verlagsanstalt v Štuttgarté a které
poučují, jak nejsložitější aparáty fysikální lze
si opatřiti za několik krejcarů, tehdy ještě nevy
cházely.
Za to ale měl každý z nás magnet v kapse
Magnetisovati ocelová péra náleželo ku příjem
nějším ještě zábavám než žvýkati gumielastiku
a dělati z ní pryžec bouchavý.
Co od té doby všechno v elektřině a v
studiu příbuzného jí magnetismu nebylo vyko
náno! Jsme teprve v počátcích studia těchto
sil a geniálních jejich kombinací a již nyní po
zorujeme, jaký rozvrat působí ne pouzev
světě technickém, nýbrž i v ohledu společen
ském.
Pamatuji se na to, když zesnulý náš chef dr
Julius Grégr přivezl před dvacetajedním rokem
z Drážďan dvé žlutě natřoné nádobky a trochu
Erben
Julius Grégr
Drážďany
kouzelný říše
27
article
drátu, kterým spojili jsme, tehdy ještě »u lodie
v Marianské ulici, redakci ve druhém patř
s administrací v prvém a potom — mluvili.
Domnívali jsme se, že skutečně slyšíme, co v
druhé místnosti bylo do nádobky promluveno.
zatím ale nerozeznali jsme ani slova. Však při
čítali jsme to pouze své neobratnosti, jakkol
se ozývali hlasové mezi námi, již tvrdili, že je
to švindl, který neznamená nie dobrého a kter
nás novináře v dalším svém vývoji — bude-
jej míti — strašně vytrestá.
Jaké bylo ale překvapení, když před dva
ceti lety pozváni jsme byli do budovy poštov-
ního ředitelstva v Jindřišské ulici, abychom při-
tomni byli první zkoušce s — telefonem
Odebrali jsme se do druhého patra, nastrčil
uši ke sluchátkům a žasli, když zaslechli jsme
plným hlasem zvučně přednesený sbor »Tam.
kde věnčí modré hory«. Na druhém konci roz
sáhlé budovy v přízemí zpívalo sbor ten kvar
tetto poštovních úřadníků.
Dnes? Když před půltřetím rokem řádila
vztekle ve vídeňském parlamentě německá ob-
strukce, ještě o jedné hodině v noci jsme od
tamtud do Prahy líčili průběh divoké bouře
čtenářstvu našemu s teplým ještě rohlikem před
loženo již o páté hodině to, co čtyři hodiny
před tím dělo se ve Vídni — ve vzdálenost
300 kilometrů.
Redakční mrzouti měli ale pravdu: nen
druhé instituce, nad kterou by bylo v redakcieh
proneseno tolik kleteb jako nad telefonem. —
Což to znamená elektricky mluvit, ale elel
tricky jezdit !
Když poprvé vlezl jsem do lehkého voziku
elektrické dráhy, jež zavezla nás z Prateru do
rotundy, pokládal jsem tuto jízdu za hračku
marianský ulice
Jindřišská ulice
Praha
Vídeň
Prater
28
article
jako na kolotoči nebo podobných vehiklech, na
nichž se mládež bavi. A dnes? Nejen že máme
již celou Prahu sdrátovanou, nýbrž i z místníc
dráh vyhazují se lokomotivy a zavádějí vozy
elektromotorové.
Jiskřička, přeskakující s jednoho pólu n
druhý, proměněna v kostantní světelný proud.
jenž září intensitou slunce a nahražuje v míře
stonásobné světlo, které dává plamen. — — —
Na silnici, jež vede z Prahy do Mělník
a je čtyři míle dlouhá, třicet let již trčí k nebi
nepoměrně velké budovy, na nichž na první
pohled patrno, že minuly se se svým účelem. Z
Karlínem je »město Štrasburk«, za Libeznicem
tak zvaná »Tůmovka« a za Hořanským přívozem
tak zvaná »Krausovna«. Tři veliké zájezdné
hospody, určené pro formany, kteří neskrblili.
když dojeli ve svých modrých bundách na místo.
Hospody byly vystavěny pozdě — v době, kdy
povoznictvo ohromnou převahou ničivé železnice
již bralo za své. Smutné to pomníky ne-
blahých jejich vlastníků, kteří, jak vypravuje le-
genda, všichni tragický měli konec. Leč hlavu
vzhůru. Jest pravda, že život je jen věčná ob-
měna. Jinak bude snad již za pět let.
Starý ruch na silnicích opět se zbudí as
ním bývalý život v zájezdných hospodách
Poesie cestování, ovšem že zmodernisována, opě
se vrátí.
Nevěříte tomu?
Víte, co je to automobil? Ne ten velký
nemotorný, loudavý a nespolehlivý, ale lehký.
štíhlý, elegantní, hnaný elektřinou, určitěji re
čeno, akkumulatory.
Praha
Mělník
Karlín
Štrasburk
29
article
Čtyři lidé sedí v něm pohodlně jako ve
fauteuillech a v předu i v zadu místa je dost na
haldu zavazadel. Nač trmáceti se po železnici
Nač dáti se komandovat, kdy odjeti a kdy při-
jeti, nač snášeti tyranství třistastránkových že-
lezničních řádů, v níchž s cestujícím nakládá
se tak, jakoby se mu milost prokazovala, že ho
slavná železniční správa za kupu peněz sveze?
Jedete-li automobilem, ujedete sto kilometrů asi
za dva zlatá. To přece stojí za to.
Vsodnete do vozu s plnými akkumulatory.
otočíte malou pákou a hajdy do světa. Libí-li se
vám krajina, zůstanete stát, nepřekáží vám na-
prosto žádný jízdní řád. Máte-li žízeň, zasta-
víte se u nejbližší hospody a chutná-li vám,
pobudete tam, nikdo nebude vás nutit, abyste
si pospíšili, že nejvyšší už je čas vstupovat.
Nebude vás rušit ani odporný spolucestující
nebudete také v nebezpečí, že při nejbližším
železničním karambolu udělají z vás purče.
A což když bude sto kilometrů vyčerpáno
Kam potom s károu?
O to bude postaráno v elektrických
hospodách nové doby.
Když došel koňům dech, zajel si forman
do hospody. Dojde-li nyní akkumulatorům dech.
zajede řídič rovněž do hospody. Sám se svými
pasažery odebere se do místností hostinských,
kde opět bude hlučno a živo jako před pade-
sáti lety — venku zatím, v elektrické labora-
toři pod kolnou, pomocí malého dynama nabijí
akkumulatory na novo, aby pustiti se mohly na
dalších 100 kilometrů.
»U města Štrassburku«, »na Tůmovce«a
»na Krausovně« zavládne opět veseli a vůbee
ve všech hospodách při silnicích.
Starý forman vstane z mrtvých, jenom že
s bílou francouzskou čepičkou na hlavě. V ho
spodách nebude se ovšem krmit už ovsema
senem, nýbrž — elektřinou.
Libý
Kama
Štrassburk