ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 11b2bbd0-66a7-11dc-8f69-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 58 celkem · entity: person 90, org 7, place 45, work 9
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
6. května 1900.
4 masthead
Císlo 124.
5 article
Výkřik jeho zachvěl všemi, i vichr přesta na chvili hučeti, a stromy povážlivě kývaly za- sněženými korunami. Leč žida to nedojalo. »Chcete mi tu snad dělat komedii? Tu máte peníze a táhněte k nám si koupit ko- řalku!« posupně se naň rozkřikl a hodil k němu opovržlivě dva krejeary. Ve Volkově hlavě se pojednou rozjasnilo. Náhle osvěžil a mrštně vyskočil. Zvířila se v něm ohnivá, mladá jeho krev a zpupně se rozhlédnuv po ostatních, kteří se ho ani zabručením ujat neodvážili, zahřměl: »Však ono se to na tobě, ty necito, vy mstí dříve, než se naděješ, ty vydřiduchu!« Ještě však ani nedomluvil, když žid, obrátiv se k němu, zakřikl jej zlostně: »Chcete-li m tu, chlape jeden neurvalý, ještě vyhrožovati, za točime s vámi jinak!« A ještě s pošklebkem dodal: »Uvidíme pak, jak se ti to pocape domů!« Na blízku se kterýsi dělník hrubě, úlisn zasmál, chtěje se zavděčiti svému zaměstnava teli. To popudilo rozpáleného Volka ještě více »Jen se posmívej, ty zaprodanče, svému kamarádovi. Nedovedoš si ani vážiti své práce a myslíš, že peníze, které si zde těžee vyděláš dává ti ten bezcita almužnou!«
Volkův Volek
6 article
Oslovený zrudl ve tváři a chystal se právě odpověděti, když v tom zařízl se v šumění větru ostrý, několikanásobný výkřik zděšenía hrůzy, mísící se v praskání klesajícího valikána Přetrhl se totiž jeden z provazů, jimiž táhli dřevorubci podlomený strom ke své straně kmen hrozně zapraskal a v nejbližším okamžiku kácel se strom poněkud odehýleným směrem, jímž vanul vichr a padaje, zasáhl rozložitou korunou plnou silou žida, jenž se k němuza řeči neopatrně byl přiblížil, a pak již nemoh uskočiti, sklouznuv po náledí v kyprý sníh. Vykřikl a sklesl k zemi jak dlouhý, tak široký. Červená krev vystřikla mu rudým pa prskem z rozražené hlavy a zbarvila bélounký povlak sněhový. Hle trest — pomyslili si mnozí — jejž prorokovali naši otcové a staříčkové těm, kler chtějí zbaviti temena horská lesů, jež od nepa měti je pokrývaji! Okamžik byli všichni zaraženi, v němám ustrnutí. Pak vzpamatovali se někteří a při skočivše, vytáhli žida hez vědomí pod tíží stromů do sněhu se zabořivšího, z pod větví, třeli jej sněhem a vymývali mu rány, z nichž se stále ještě kouřilo. Tváře jeho s sebou kře- čovitě trhaly a rty se mu znatelně pohybovaly jako by chtěl cosi vykřiknouti. Nebyl v obličej ani k poznání. Volek pohlížel na výjev tento z prvy stvy třeštěným zrakem, jakoby chápati nemohl,e se přihodilo. Pak se však obrátil a uháně tryskem po zledovatělé ploše, jakoby mu hořelc nad hlavou. »Toho jsem mu, milosrdný bože, nepřál!- šeptaly rty jeho v divém rozčilení, a on dále se hnal z lesů ven, jakoby se bál, že se na též sřítí nějaký kmen a rozbije mu hlavu. A přízrak zraněného muže, spočívajícíh pod mohutným kmenem, jej stále děsil a pro- následoval.
Volek
7 article
Sluneční paprsky právě nejmocněji proza řovaly trhajícími se mračny, když Volek vyříti se z lesa a hnal se divým úprkem po stráních a srázech, cestou i necestou dolů do údolí. V očích se mu setmělo a jen jediná my šlenka opanovala jeho roztříštěné smysly : Unik nouti přizraku zkrváceného, zbroceného žida, jenž jej stále pronásledoval. Dále mu unikal po kluzké půdě, na niž smekávaly se mu a klesaly zdřevěnělé nohya vždy ho přízrak znovu doháněl a tiskl hrůzně k zemi. Každé chvile sklesl k půdě do ky prého sněhu a zabořil se v studené, chladivé objetí závějí sněhových a nově sebrav síly. znova dával se v šilený běh. Zoufalost zalomcovala krutě strápeným jeh nitrem a roztřásla mu ochablý mozek a sžíravou bolestí zalila jeho útroby. Teď jest poledne — šlehlo mu hlavou — teď v chalupách tam dole obědvají, jen jeho žena strádá v nemoci a hladu a děti, lačníce toužíce po jediném soustě pokrmu, čekají nan marně, jako na svou spásu. Kdož ví, zda našel se mezi nejbližšími sousedy někdo, kdo bys jich ujal. Jsou teď lidé krutí, bezcitní a lakomil Snad již ubohá jeho žena mu zemřela, an se s ním nerozloučivši! Pomýšlení toto novou bouří mu zaburácelo v roztřesené duši, a zatemnilo mu smysly Zoufalá myšlenka jako blesk kmitla se mu hlavou, a jako žhavá jiskra zapadla v rozbou- řené jeho nitro, v němž ihned vznítila ohen jenž sežehl poslední zbytky zdravé rozvahy v jeho rozumu a hnal jej v záhubu.
Volek
8 article
Zemříti, sraziti zde někde vaz, zhynoutia vysvoboditi se před časem z tohoto slzavého údoli, shledati se brzo na onom světě s ne sťastnou svou ženou, jež snad právě nyní vy pouští za srdcervoucího nářku ubohých, opuště ných dětí svou ztrýznénou, umučenou duši! Bolest jeho zoufalým výkřikem vyvřela v mrazivé ovzduší, a oči jeho zděšením hrůzou obrátily se v sloup. Ve svitu jásavých paprsků slunečních, jichž odlesk růžovým nádechem zářil na sněžnýeh svazíeh horských, se řítil jako prchavý stí v záhubu. Blizko již zela hluboká propast, údol Ostravice pod přikrým srázem. Letmo se hna po ztvrdlé a zlednatělé pokrývcevsněhové k okraj jejímu. City jeho již odumřely a nitro jeho za plavila zoufalá prázdnota, a bez vědomí klesal již téměř v nenasytný, hluboký a hrozivý jícen Náhle zakopl, a svalil se do sněhu, a za- bořiv se vzávěje a zemdlením a únavou jsamna smrt zmežen, již nepovstal. Když po krátkém čase se probrali opě z mrákot k jasnému vědomí, bouřlivě se roz plakal a pozvednuv hlavu, zahleděl se do údoli jež se právě před ním rozvíralo, a hrůzou js přemožen, zraky opět zavřel, a rty jeho vroucn šeptaly: »Bohudíky, že jsem zde nesrazil vaz] C by si počely mé ubohé děti, co by řekla mo na smit nemocná žena. Vždyť tu nejsem jen k vůli sobě, ale laké k tomu, abych vychova smrli. řádně své děti« — a rozevřev široce zraky. popatřiv smutně k zachmuřenmu nebi a z hlubin své umdlené duše povzdychl — »snad zase jen k bídě a hladu«.
Cita údol Ostravice
9 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Zajímavá literární mystifikace. Doba romantismu v literatuře jest velice zajímavá celým svým rázem. Jest to jedenz nejpronikavějších převratů, jež literární histo- rie zná. Mezi novotáři vyskytují se rázem nej slavnější jmena všech literatur. Hnutí, jež pů- vodně bylo reakci, návratem ke středověkým ideálům, stalo se záhy revolučním a právěv tomto směru získalo nejskvělejších úspěchů. Nej pozoruhodnějším však úkazem z oné doby jes živé účastenství pro lidovou poesii, jež znač nou měrou přispěla k osvěžení poesie umělé Ale právě tato záliba v lidové poesii vyvolávala mnohdy prapodivné úkazy. Již v osmnáctém století vzbudila sensaci smělá mystifikace Mae- phersonova, jenž vydal domnělé zpěvy Ossia- novy, jež nebyly ničím jiným, než pouhým opisem starogalských písní, jež dosud žily ústech lidu. A v době romantické příkladu toho nejednou následováno. Značnou měrou přispí- vala k tomu neznalost lidu, pocházející z doby klassiků, kteří ve své domýšlivosti pohrdal lidem, jenž se jím hodil nanejvýš do vybájených sladce sentimentálních selanek. Jedna z nejza jímavějších takovýchto mystifikací připomíná článeček »Chorvaté a Puškin« v dubnovém se- šitě »České Revue«. Původce její, Prospen
Chorvat Puškin Mae Český revue
10 article
Merimée bujnou svojí fantasií a snadností, ja kou se přizpůsoboval různým prostředím, doved dosti dlouho klamati takřka veškeren literárn svět evropský. Zajímavo jest, že Merimée po svých mystifikaeích jmenován byl inspeklorem historických památek ve Francii a vydal pak cenná díla archeologická. Kterak se dovede přizpůsobiti cizímu ústředí, dokázal pozdější autor povídek »Carmen« a »Lokis« co nej- skvěleji. V posledním »Ljetopise jugoslavenske Aka demie znanosti i umjetnosti« jest uveřejněna přednáška prof. dra. Milivoje Šrepela o Puški- novi a chorvatské literatuře. Obsah této před- nášky je tak zajímavý, že neváháme podat z ní svým čtenářům hlavní trest.
Merimée Carmen profesor doktor Šrepel Puški Francie
11 article
Roku 1835 vydal Puškin v »Bibliotěce dlja Čtěnija« Písně západních Slovanů. Piseň 15. je vzata z české národní poesie a mimo to mu dala myšlenku k »Rusalce«. Písně 1.—9., 13.. 16., 17. jsou přeloženy do ruštiny podle fran- couzské knihy Prospera Merimée-a: »La Guzla. ou choix de poésies, illiriques, récueillies dan- la Dalmatie, la Bosnie et I'Hlerzegowine« (Parí 1827); píseň 10. a 14. vzal Puškin z Vukovy sbírky (Lipsko 1824). O písni 11. a 12. sea dosud nevědělo, jaký originál měl Puškin pře sebou. Trepel myslí, že Puškin měl zde n mysli reminiscence z Milutinovičovy »Srbijankye (Lipsko 1826.) Jest zvláštní, že pro většinu jihoslovan- ských písní měl Puškin pramen francouzský. Ale jak nyní zcela bezpečně víme, dopustils zde Merimée neobyčejného falsifikátu, jako jia r. 1825 mystifikoval literární svět, zvlášté špa- nělský, spisem »Théátre de Clara Gazul« a p- depsal se Josef Lestrange. Bývalá španělská abatyše a později herečka, vypravovala Fran- couzům tak roztomile, že se neradi louči s touto mystifikací.
Puškin poésies Vukov Milutinovičův Srbijanky Lestrange Fran Lipsko Slovan Prospero Merimée Le Guzl le Bosnie et I ' Hlerzegowine Théátre jít Clara Gazul
12 article
Mladý Merimée dopustil se literární drzosti, když v době romantického nadšení pro písei národní, zvláště srbskou poesii, si dovolil na- psati, že spíše než kdokoli jiný mohl přeložiti tyto písně: »J'ai habité fort jeune les provinces illiriques. Ma měre était une Morlaque de Spa- latro, et, pendant plusieurs annés, j'ai parlé T'illirique plus souvent que P'italien.« (Meškal jsem ve svých dětských letech v zemích illvr- ských. Moje matka byla Morlečka ze Splitu po několik let mluvíval jsem častěji illyrsky než italsky.) Básně tyto mu zpíval Hijacint Magla- novié, jenž byl známý guslur. On prý bylu něho dva dny, když ho r. 1817 navštívil v jeho domku »prěs de Smocovich«. Goethe již r. 1828 poznal, že Meriméeova kniha je falsifikát. Z počátku, když Puškin pře- kládal pisně Jihoslovanů z Gusly, myslil, že sbírka tato je pravdivá, ale r. 1835 věděl již. jak spolehlivý pramen si vybral. V druhém vydání svěho díla přiznává se Merimée upřímně k své chybě. Jako mladík chtěl podniknouti cestu po Italii a přes Ters do Dubrovníka. Ale — scházely pení e. T mu poradil Ampěre, aby sepsal již dříve jakýsí cestopin a učinil sbírku jihoslovanských písní.
Merimée Morleček Hijacint Smocovich Goethe Meriméeův Puškin Jihoslovan Ampěre Ma Morlaque jít Spa Split
13 article
To se Meriméeovi velice zalíbilo. Prostudovao Fortisovu »Cestu po Dalmacii« a ještě jiný popis illirských krajin, jež z počátku století patřily Francouzům. Pak se naučil asi 5—6 chorvatským slovům a za 14 dní napsal ony ballady, ježse nacházejí v »Gusles. K nim přidán obraz autorův (Maglanoviéu). »Gusla« byla s velikým tajemnůstkářstvím vytištěna ve Štrasburku, Fran- couzi si jí mnuho nevšímali, ale za to cizina Anglie, Německo, Ruskol Hlásil se Mr. Bowring, aby nea Merimée poslal originál oněch písní, které tak znamenite prý převedl. Némec Gerhard se dostavil v brzku s překladem, žádaje prohnaného Francouze, aby mu zaslal ještě další ballady, že je přeloží ve třetím svazku. Merimée se mu vysmívá, ž »Němec zase něconobjevil«, Konečně přeložil některé básně jeho Pu- škin. Když je Puškin vydával, tu již věděl, že jsou plodem francouzským. Ale zrovaa pod perem ruského genia se staly perlami, třeb ethnografové nad jejich původem vrtěli hlavou Rozebrav ještě, jak Puškin překládal z V kova originálu, předkládá si Šrepel otázku, jaký byl vliv Puškinovy literární činnostin jihioslovanskou literaturu.
Francouz Guslo Bowring Merimée Gerhard Němec Puškin Puškinův Dalmacie Štrasburk Fran Anglie Německo Ruskol
14 article
Z počátku nepatrný. Národ chorvatský s počal teprve probouzeti, když Puškin zemřel Na Gaja, tohoto duchovního otee ilirismu, mé největší vliv náš Kollár, hlavní lyrik ilirismu Stanko Vráz kráčí ve stopách Uhlandových Byronův vliv na chorvatskou literaturu je ne patrný jako rovněž Puškinův. A pak považte jak vždy bylo těžko u nás v Rakousku dostat ruskou knihu! Vliv Miekiewiczův a vůbec pol ské literatury na píšemnictví chorvatské byli da- leko větší než vliv Puškinův. Teprve v době poslední se vidí, jak je Torgeněv mezi Chor vaty obliben. Nicméně překládali Chorvaté rád spisy Puškinovy, jak Šrepel v »Ljetopise« tomto přehledně ukazuje. Do jednotlivostí provedl tut práci dvorní rada professor Jagič v petrohrad ské Akademii.
Puškin Kollár Stanko Vráz Uhlandův Byronův Puškinův Miekiewiczův Chorvat Šrepel Jagič Rakousko
15 article
= Studentka před 500 lety. U příležitost 500letého jubilea university Jagellonské v Krakov vzpomenul polský spisovatel Ladislav Brokesz stu- dentky, jež před pěti sty lety navštěvovala tato uni- versitu. Opat Martin ve své vídeňské kronice líč »nikdy ještě nevídané pohoršení,« že roku 1400 mez posluchači nalezli i ženštinu, jež již po dvě leta mužských šatech navštěvovala universitu, bydlela ve studentském konviktn a brala plné účastenství na tehdejším studentském životě, podrobeném přísn kázni. Málem by dostala břečťanový věnec doktora filosofie, kdyby náhodou nebyli odhalili její poblaví Uvrhli ji do žaláře, neboť tehdáž pokládáno za nej- těžší břích, přestrojila-la se ženská v mužské šaty. Pověst se rychle roznesla po městě a pohoršení rozhorlení nad tím bylo veliké. Dívka bránila s tím, že ji k tomuto přestrojení přiměla toliko touh po vědě, ale soudcové nechtěli uvěřit. Na štěstí rek- tor university pod přísahou svědčil v její prospěch také studenti, povolaní za svědky, potvrdili, žes chovala bezúhonně a učila velmi pilně. Zejmen věnovala se filosofii, jež tehdáž považována za stu- dium velmi těžké. Soudcově uváživše polehčujíc okolnosti, poslali ji do kláštera, kde se stala učitel- kou a pak ředitelkou. Kronika zaznamenala též její jmeno: Novajka. Po smrti rodičů prodala svoje dě- dictví, vrátila se do Krakova a tu se jí podařilo do- sáhnouti titulu doktora filosofie. Napsala velmi cenné dílo obsahu náboženského a zemřela r. 1438 jako představená kláštera. = Fonograf k účelům vychovatelským.
Brokesz Martin Krakov univerzita Jagellonský
16 article
Slavný francouzský skladatel Camille Saint Saěn píše v »Tempsu«: Jest pravdou zcela všední, že ni- kdo nezná sebe sama a že chyby jiných jsou nám značně nápadny, kdežto vlastně naše chyby skorem vždy ujdou naší pozornosti. Tak také ani zpěváci neznají svůj hlas, aniž výkonní hudebníci svůj ta- lent, což je činí rovněž shovivavými vůčí sobě, jako přísnými vůči ostatním. Snad bude úkolem fonografu způsobiti zde obrat. Jeden z mých přátel v Las Palmes objednal si minulé zimy z Paříže znamenitý fonograf a prosil mne, abych mu zahrál něco na piano pro fonogral. Zahrál jsem mu k tomuto účelu svůj »Valse canoriote«. Když pak fonograf moji hru opakoval, poslouchal jsem s největším účastenstvím Tu byly mně nápadny dvě těžké chyby : jedno místo bylo nesmírně zrychleno a zcela zmateno, jiné mí- sto, o němž jsem se domníval, že jsem mu dal týž rhytmus, jak jsem jej sám předepsal, bylo rhytmicky zcela pochybeno a znělo nepříjemně. Následkem toho jsem tyto chyby ve svém přednesu opravil. Po této zkušenosti zdá se mi, že by učitelé zpěvu a hudby a též deklamace mohli nalézti ve fonografu výbor- nou pomůcku tím, že by podali svým žákům prostře dek, slvšet sami sebe a posloucháním poznati chyby jež jim učitel vytknul. Nemohu dost nalehavě radi ku pokusům v tomto směr = Obrovský výlet školnich dítek, počten skorem 2000, uspořádůn minulého týdne v Petro- hradě. Pan N. A. Bartašovič, původce a ředile paedegogických zábav a her v jízdárně Mramorovéh paláce, dosáhl od ministeria komunikací povolení ahy mohl použit bezplatně vlaku o 20 vagonech. O 10. hod. dopol. sešli se drobní výletníci na bal lickém nádraží, při čemž přišlo na každých 5 dítek po jednom průvodci. Poněvadž, jako všude, byl n místě fotograf amatér, byl celý zástup lotografován.
Camilla Saint Sait Bartašovič Temps Paříž Vals Petra Mramorovéh palác
17 article
Pak se vsedalo do vagonů a za hlučného jásotu s vlak hnul směrem k Nověmu Petěrhofu. Mezi jízdou průvodči dítky poučovali: poukazováno na užitek sněhového pokrovu pro půdu, na přezimování semen a rostlin, připomenuto, jak krušnou práci má rolník při orání a vzdělávání půdy a vůbec připojovány prospěšné výklady k tomu, co děti na cestě víděly O 1/212. hod. vjel vlak do nádraží novopetěrhol ského. Děti opustily vlahy seřadily se na velkém prostranství před nádražím a odebraly se do jízdárny pluku gardových hulánů. Zde překvapil důstojnický sbor dítky hudbou, jež je uvítala slavnostním po chodem. Na to dítky zapěly »Bože cara chirani- v průvodu plukovní hudby, načež podniknuta vy- cházka parkem k moři. Spousty sněhu sice již zmi- zely, jen tu a tam pod stromy ležel ještě soíh, ale moře mělo ještě ráz zcela zimní; kamkoli oko du- hlédlo, všude byla mořská zátoka pekryta běl ave šedou korou ledovou. Když byly děti náležitě vy- mrzly ve svěžím větřlku od moře, dovedeny nazpět do jízdárny, kdež je důstojnický sbor vyčastovn čajem a zákuskami. Když se déti najedly, zahráln plukovní hudba k tanci, jehož se zúčastnila většina ditek, a také průvodkyně malých výletníků musily s důstojníky- hostiteli do kola. Ostatní dítky bavily se hrou, naslouchajíce hudbě. Když nastala chvíle k návratu, zapěly dítky na novo »Bože cara chrani- a za veselého hovoru ubíraly se k nádraží. Zdesi sdělovaly svoje dojmy a za veselého hovoru a zpěvu odjížděly k Petrohradu, kdež na nádraží čekali na šťastné dítky jich rodičové.
Bož Zdesi Petrohrad O 1
18 article
= Předkové našeho koně. Dr Erland Nor- denskjoeld, syn slavného švédského polárního cesto- vatele, nalezl, jak jsme svébo času oznámili, v Pa- tagonii zbylky kůže vyhynulého živočicha, v nichž po ohledání poznán příbuzný rod obrovského leno choda. Tento nález vzbudil sensaci tím větší, jelikož bylo možno domnívat se, že obrovský ten živočich byl jaksi domácím zvířetem tehdejšího člověka. P téže příležitosti získal Nordenskjoeld při kopání v tak zvané jeskyni Eberbardově bliže sundu Poslední Na děje, na jižním cipu Patagonie, ještě jiný kus kůže jenž později odevzdán hu prozknomání zoologov Leennbergovi na universitě upsalské: Učenec tente nyní dokončil svoji práci a podal o ní zprávu lon dýnské zoologické společnosti. Onen kus kůže na lezen v nejspodnější vrstvě půdy jeskyně, jež sestává hlavně z výmětů vyhynulého lenochoda a byl částečně pokryt tenkou vrstvou Glauberovy soli. Poněvad se nalézal v bezprostředním sousedství kost onoho obrovského zvířete, dlužno předpokládat že zvíře, jetnuž kůže náležela, žilo současně s obrovským lenochodem. Pollivný ten kus kůže by původně sbalen v kouli, ale když byl promočen. rozvinul se v pruh zdělí 6 palců, zšíří 2 palců tlustý as 1/1, pšlce. Modernímu učenci stačí i tako- výto nepatrný zbytek k důležitým závěrkům Kůže byla velmi hustě porostlá chlupy barvy rudohnědě, poněkud lesklejšími než u lišky a na několik místech prostoupena skvrnami barvy bledě plavé
Nora Glauberův Patagonie
19 article
Bezpochyby byla srst kůže pávodně takto skvrnitá, neboť plavé skvrny a jednotlivé jich chlupy od kořene až ke konci měly stejnou barvu a sousedily těsně s chlupy zcela ryša- vými. Chlupy byly různé délky a měly různé směry, takže nemohiy tvořit srsť úplně hladkou Uváživ různé možnosli, dospěl dr. Loennberg k zá věrce, že onen kus kůže pocházi od vyhynuléh druhu Onobippidium. Tento živočích byl pradědem koní dnes žij cích. Před několika lety nalezl dr Moreno v téže jeskyni dvě malá kopyta, jimiž někdejší existence takovéhoto zvířete dokázána. Později nalezeny ješté dalsí pozůstatky, jež mimo jiné ukazují, že onen vyhynulý druh koní měl slzí žlázu rozměrů tak neobyčejných, jaké u žádného jiného známého ssavce nenalezeny. Kopyta nalezení drem. Morénem byla rovněž porosilá chlupy, jež nyn také ohledány a souhlasí prý dokonale s chlupy na zmíněném již kusu kůže- = Zlatá ložiska na pobřeží východní Asie. »Novoje Vremja« oznamuje z Vladivostoku že na pobřeží Ochotského a Bchringova moře obje- vena zlatá pole ohromného bohatství. Mluví s o novém Klondyke. Objeviteli jsou Angličanéa Žaponci. V letě budou prý vyslány z Anglie nov výpravy k nalezištím zlata na nové výzkumy, al také z Ruska chystá se vědecká výprava, jejímž úkolem jest zkoumati nerostné bohatství nejen Kamčalky, ale i územi Ochotského. »Novoje Vremja« se obává, že Angličané, kteří ostatně již nyní bez dovolení provedli ohledání půdy, předejdou Rusy při vykořisťování zlatých polí. Nyní prý uchází se v Petrohradě bohatý anglický plukovník Oshorn o dovolení, těžiti z bohatství ruského Klondyke. Zalím vyvinul se na čínském území v Dzungarsku čilý ruský průmysí těžení zlata. As před rokem odebrai ze kupec Moskovin ze Semipalalioska do Džungarsk a smluvil se s čínskými úřady o báňské těžení zlata
Chlup Loennberg Morena Morén Bchringův Angličan Rus Oshorn Asie Vladivostok Anglie Rusko Petrohrad Dzungarsko Novoj Vremja
20 article
Přivedl s sebou zkušené ruské dělníky z Orenburka a z Altaje a pomocí těchto znamenitých pracov- ních sil a s použitím strojů, jež až dosud v této drsné končině byly neznámy, založil v Číně ruský báňský průmysl. Výtěžky jsou velmi značné. V oblasi řeky Džagumu ležely na povrchu miliony pudů zlato- nosné hliny, již za starých časů ze země vykopal a pak nechali téžit. Tuto hlínu zpracovávali Čiňané ručně beze strojů a technických pomůcek. Výpravou Moskvinovou zřízen zde moderní průmyslový podnik. V horách džungarských povstaly dvě ruské osady. Pohoří jest bohato nejen zlatými ložisky, ale i ka- menným uhlím a naftou a tudíž valně vydatným pramenem pro ruský průmysl. Lze očekávati, že z nedlouho jiní Rusové budou následovat příkladu Moskvinova a že v Čině povstanou obvody ruských zlatokopů a že tu zkvete ruský společenský život.
Moskvinův Rus Altaj Čína
31 article
Jöndlovo. Praktická kniha s 29. Stavitelství vrobrazentmi. Cena 2 a A. Cechnera. Ukázky sloht SDny Slavěunl. všech dob a národů pro sta vitele, architekty, umělce a j. 263 str. Cena 2 zl. váz. 2 zl. 70 kr. í Palivo. Spalování kouře. Ústředn opei a vetränli, topení. Větrání. Napsal J. P kyně. S 37 vyobr. Cena 1 zl. Holeček, Kapesní kniha pro strojníky SlujnKull. inženýry a stavitele. S 300 obraze a mnohými tabulkami, vycházi v sešitech po 18 kr. Schanoi, Parní kotle a stroje a jich ob- IUpcuI. sluha. Snadno srozumitelný a nyní nej- hledanější spis. S 59 obr. Cena 70 kr., váz. 90 kr. Kopecký, Příruční kniha pro EeKIOIeCliliKUI. montery. Se 112 obr. a tabul ztrát. Isolace. Stroje. Manipulace. Motorv. Transfor- matory. Přístroje. Lampy. Vedení. Montáž. Cena 1 zl., váz. 1 zl. 30 kr. Akkumulatory, jich stavbaa obsluha. Napsal Leandr. 105 vyobr. Čena 1 zl. 50 k Napsal J. Rošický. Výroba pečiva dle POKarSTl. nejnovějších způsobů, popis strojů potřeb. S 38 obrazy. Cena 90 kr. Zkoušení masa. Prá- Reznictví a uzenářství. e řeznické a uzena ské dle nejnovějších způsobů. Popis strojů. Salámy ukládání uzenin a pod. 151 str. Cena 1 zl. 50 kr. Pro hodináře a školy odborné. S 2 HOuilalSIVl. vyobraz. a tabulkami. Cena 1 zl. Výroba všech druhů jemných i spro MlyUid!SI9l. stých mýdel, svíček stezr., parafinových lojových. Popis strojů. S 39 obr. Cena 1 zl. 40 kr.
A Cechner Holeček Kopecká J Rošický POKarSTl
32 article
Klaudi, Zkoušení potravin. S 35 vyob Rupeuiil. Cena 1 zl. Faktor, Výroba a upotřeben klovatin, pryskyřice, laků, fermeží, kaučuku, gutaperč balaty, pečetn. vosku. Cena 40 kr. Kundrat, Silice, koření, drogy, léčiv Brogulstum. a jedy. Cena 1 zl. Rošický, Bílení, barvení a potiskován Barvlrul. látek. Š vyobr. Cena 2 vl. Výroba vazeb, peněženek, prací ozdob RniarSIVl. ných. Popis strojů. Se 42 obr. Cena 60 k Návod k nejrůznějším pracím, popis bar- NOSlRalSiVl. viv a strojů. S 26 vyobr. Cena 1 z Výroba ze lnu a konopí. Provazy, lana ProVaznCIVl. sítě, oka. Dehtování. Cena 1 zl. Zámečnictví stavební, umělecké Zameonikum. jiných odvětví. Píše M. Cehm. Vy- chází v sešitech s illustr. po 30 kr. Zámkářství. Sestrojování a výroba zámků evropských a amerických Se 104 vyobr. Cena 80 kr. Holeček, Kapesní kniha. S 300 obrazci inzehjru. tabulkami a pod. Vyšel I. svazek. Cen 2 zl., váz 2 zl. 30 kr. amateurám. Vodňanský, Přírnční kniha Půlogralu fotografie. Obširný návod s hojným recepty. 203 vyobr. Cena 2 zl., váz. 2 zl. 50 k Napsal Gabler. Se zřetelem n SUlSiruZnIctV, novodobou výrobu a zlepšent strojů. S mnoha vzerci na 38 vyobr. Cena 1 zl. Strojní zařízení různých mlýnů. Způ- MialSIVl. sob mletí. Stroje ku třídění, čisténí. různé výroby. Napsal F. Herlik. Cena 1 zl. 20 kr. Sladování, hvozdění, varna, mladiny PiUVarStul, kvasírna. Sklepy. Napsal Fr. Cho- dounský. S 83 obr. Cena 2 al. Popis výroby lihů a potřebné stroje. LUVaSIVl. S tabulkami a 13 obr. Napsal P Vávra. Cena 1 zl. 60 kr.
Rupeuiil Kundrat Silica Rošický RniarSIVl M Cehm Holeček Vodňanský Gabler Vávra Francie SUlSiruZnIctV Přírnční kniha Půlogral fotografie
48 article Každý los musí vyhrátil
Každý los musí vyhrátil Ku blízkému tahu dne 14. a 15. května doporučuji následující nové, výhodné sesta- vené skupiny výtečných losů, při kte- rých možno zabezpečiti sobě již nepatrným vkladem beze vší ztráty stálou, po celou řadu let trvající naději n velké výhry, učiniti lehce značné úspory umožniti si šťastnou, bezstarostnou budoucnost. Skupina A z 7
57 article Skupina z 15 tahů ročně,
Skupina z 15 tahů ročně, Hlavní výhry: frakouský křížoví lo 53 po I00.000 fr. 54 po 75.000 f. luherský křížový 6l po 30.005 li lo 61 po 15.000 ji Iitalský křížový lon 30 po 60 000K los velechrámu 10 po 40.000 K 108 po 30 000 K I srbský státní lo z roku 1888 7 po 20..000 K llos Dobrého srdce, a t. d. Tuto zvlášť výhodnou skupinu 6 nej lepších losů prodávám na měs. splátek po korunách. D Složení prvé splátky zaručuje již úpiné herní právo ku tahu 14. května a 15. květnal Kdo skupinu B neb C odebéře a hned3 splátky složí, obdrží zdarma promesu výherního listu Bproc. pozemko vého úvěrního losu ku tahu dne 15. kvétna Hlavní výhra 90.000 korun Tažební listiny hned po tahu zdarma a franko Zasílání splátek úplně bez výloh pošt. vpo- řitelnou. Bankovní závod