3
masthead
6. května 1900.
5
article
Výkřik jeho zachvěl všemi, i vichr přesta
na chvili hučeti, a stromy povážlivě kývaly za-
sněženými korunami. Leč žida to nedojalo.
»Chcete mi tu snad dělat komedii? Tu
máte peníze a táhněte k nám si koupit ko-
řalku!« posupně se naň rozkřikl a hodil k němu
opovržlivě dva krejeary.
Ve Volkově hlavě se pojednou rozjasnilo.
Náhle osvěžil a mrštně vyskočil. Zvířila se v něm
ohnivá, mladá jeho krev a zpupně se rozhlédnuv
po ostatních, kteří se ho ani zabručením ujat
neodvážili, zahřměl:
»Však ono se to na tobě, ty necito, vy
mstí dříve, než se naděješ, ty vydřiduchu!«
Ještě však ani nedomluvil, když žid, obrátiv
se k němu, zakřikl jej zlostně: »Chcete-li m
tu, chlape jeden neurvalý, ještě vyhrožovati, za
točime s vámi jinak!« A ještě s pošklebkem
dodal: »Uvidíme pak, jak se ti to pocape
domů!«
Na blízku se kterýsi dělník hrubě, úlisn
zasmál, chtěje se zavděčiti svému zaměstnava
teli. To popudilo rozpáleného Volka ještě více
»Jen se posmívej, ty zaprodanče, svému
kamarádovi. Nedovedoš si ani vážiti své práce
a myslíš, že peníze, které si zde těžee vyděláš
dává ti ten bezcita almužnou!«
Volkův
Volek
6
article
Oslovený zrudl ve tváři a chystal se právě
odpověděti, když v tom zařízl se v šumění
větru ostrý, několikanásobný výkřik zděšenía
hrůzy, mísící se v praskání klesajícího valikána
Přetrhl se totiž jeden z provazů, jimiž
táhli dřevorubci podlomený strom ke své straně
kmen hrozně zapraskal a v nejbližším okamžiku
kácel se strom poněkud odehýleným směrem,
jímž vanul vichr a padaje, zasáhl rozložitou
korunou plnou silou žida, jenž se k němuza
řeči neopatrně byl přiblížil, a pak již nemoh
uskočiti, sklouznuv po náledí v kyprý sníh.
Vykřikl a sklesl k zemi jak dlouhý, tak
široký. Červená krev vystřikla mu rudým pa
prskem z rozražené hlavy a zbarvila bélounký
povlak sněhový.
Hle trest — pomyslili si mnozí — jejž
prorokovali naši otcové a staříčkové těm, kler
chtějí zbaviti temena horská lesů, jež od nepa
měti je pokrývaji!
Okamžik byli všichni zaraženi, v němám
ustrnutí. Pak vzpamatovali se někteří a při
skočivše, vytáhli žida hez vědomí pod tíží
stromů do sněhu se zabořivšího, z pod větví,
třeli jej sněhem a vymývali mu rány, z nichž
se stále ještě kouřilo. Tváře jeho s sebou kře-
čovitě trhaly a rty se mu znatelně pohybovaly
jako by chtěl cosi vykřiknouti. Nebyl v obličej
ani k poznání.
Volek pohlížel na výjev tento z prvy stvy
třeštěným zrakem, jakoby chápati nemohl,e
se přihodilo. Pak se však obrátil a uháně
tryskem po zledovatělé ploše, jakoby mu hořelc
nad hlavou.
»Toho jsem mu, milosrdný bože, nepřál!-
šeptaly rty jeho v divém rozčilení, a on dále
se hnal z lesů ven, jakoby se bál, že se na
též sřítí nějaký kmen a rozbije mu hlavu.
A přízrak zraněného muže, spočívajícíh
pod mohutným kmenem, jej stále děsil a pro-
následoval.
Volek
7
article
Sluneční paprsky právě nejmocněji proza
řovaly trhajícími se mračny, když Volek vyříti
se z lesa a hnal se divým úprkem po stráních
a srázech, cestou i necestou dolů do údolí.
V očích se mu setmělo a jen jediná my
šlenka opanovala jeho roztříštěné smysly : Unik
nouti přizraku zkrváceného, zbroceného žida,
jenž jej stále pronásledoval.
Dále mu unikal po kluzké půdě, na niž
smekávaly se mu a klesaly zdřevěnělé nohya
vždy ho přízrak znovu doháněl a tiskl hrůzně
k zemi. Každé chvile sklesl k půdě do ky
prého sněhu a zabořil se v studené, chladivé
objetí závějí sněhových a nově sebrav síly.
znova dával se v šilený běh.
Zoufalost zalomcovala krutě strápeným jeh
nitrem a roztřásla mu ochablý mozek a sžíravou
bolestí zalila jeho útroby.
Teď jest poledne — šlehlo mu hlavou —
teď v chalupách tam dole obědvají, jen jeho
žena strádá v nemoci a hladu a děti, lačníce
toužíce po jediném soustě pokrmu, čekají nan
marně, jako na svou spásu. Kdož ví, zda našel
se mezi nejbližšími sousedy někdo, kdo bys
jich ujal.
Jsou teď lidé krutí, bezcitní a lakomil
Snad již ubohá jeho žena mu zemřela, an
se s ním nerozloučivši!
Pomýšlení toto novou bouří mu zaburácelo
v roztřesené duši, a zatemnilo mu smysly
Zoufalá myšlenka jako blesk kmitla se mu
hlavou, a jako žhavá jiskra zapadla v rozbou-
řené jeho nitro, v němž ihned vznítila ohen
jenž sežehl poslední zbytky zdravé rozvahy
v jeho rozumu a hnal jej v záhubu.
Volek
8
article
Zemříti, sraziti zde někde vaz, zhynoutia
vysvoboditi se před časem z tohoto slzavého
údoli, shledati se brzo na onom světě s ne
sťastnou svou ženou, jež snad právě nyní vy
pouští za srdcervoucího nářku ubohých, opuště
ných dětí svou ztrýznénou, umučenou duši!
Bolest jeho zoufalým výkřikem vyvřela
v mrazivé ovzduší, a oči jeho zděšením
hrůzou obrátily se v sloup.
Ve svitu jásavých paprsků slunečních, jichž
odlesk růžovým nádechem zářil na sněžnýeh
svazíeh horských, se řítil jako prchavý stí
v záhubu.
Blizko již zela hluboká propast, údol
Ostravice pod přikrým srázem. Letmo se hna
po ztvrdlé a zlednatělé pokrývcevsněhové k okraj
jejímu.
City jeho již odumřely a nitro jeho za
plavila zoufalá prázdnota, a bez vědomí klesal
již téměř v nenasytný, hluboký a hrozivý jícen
Náhle zakopl, a svalil se do sněhu, a za-
bořiv se vzávěje a zemdlením a únavou jsamna
smrt zmežen, již nepovstal.
Když po krátkém čase se probrali opě
z mrákot k jasnému vědomí, bouřlivě se roz
plakal a pozvednuv hlavu, zahleděl se do údoli
jež se právě před ním rozvíralo, a hrůzou js
přemožen, zraky opět zavřel, a rty jeho vroucn
šeptaly:
»Bohudíky, že jsem zde nesrazil vaz] C
by si počely mé ubohé děti, co by řekla mo
na smit nemocná žena. Vždyť tu nejsem jen
k vůli sobě, ale laké k tomu, abych vychova
smrli.
řádně své děti« — a rozevřev široce zraky.
popatřiv smutně k zachmuřenmu nebi a z hlubin
své umdlené duše povzdychl — »snad zase jen
k bídě a hladu«.
Cita
údol Ostravice
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Zajímavá literární mystifikace.
Doba romantismu v literatuře jest velice
zajímavá celým svým rázem. Jest to jedenz
nejpronikavějších převratů, jež literární histo-
rie zná. Mezi novotáři vyskytují se rázem nej
slavnější jmena všech literatur. Hnutí, jež pů-
vodně bylo reakci, návratem ke středověkým
ideálům, stalo se záhy revolučním a právěv
tomto směru získalo nejskvělejších úspěchů. Nej
pozoruhodnějším však úkazem z oné doby jes
živé účastenství pro lidovou poesii, jež znač
nou měrou přispěla k osvěžení poesie umělé
Ale právě tato záliba v lidové poesii vyvolávala
mnohdy prapodivné úkazy. Již v osmnáctém
století vzbudila sensaci smělá mystifikace Mae-
phersonova, jenž vydal domnělé zpěvy Ossia-
novy, jež nebyly ničím jiným, než pouhým
opisem starogalských písní, jež dosud žily
ústech lidu. A v době romantické příkladu toho
nejednou následováno. Značnou měrou přispí-
vala k tomu neznalost lidu, pocházející z doby
klassiků, kteří ve své domýšlivosti pohrdal
lidem, jenž se jím hodil nanejvýš do vybájených
sladce sentimentálních selanek. Jedna z nejza
jímavějších takovýchto mystifikací připomíná
článeček »Chorvaté a Puškin« v dubnovém se-
šitě »České Revue«. Původce její, Prospen
Chorvat
Puškin
Mae
Český revue
10
article
Merimée bujnou svojí fantasií a snadností, ja
kou se přizpůsoboval různým prostředím, doved
dosti dlouho klamati takřka veškeren literárn
svět evropský. Zajímavo jest, že Merimée po
svých mystifikaeích jmenován byl inspeklorem
historických památek ve Francii a vydal pak
cenná díla archeologická. Kterak se dovede
přizpůsobiti cizímu ústředí, dokázal pozdější
autor povídek »Carmen« a »Lokis« co nej-
skvěleji.
V posledním »Ljetopise jugoslavenske Aka
demie znanosti i umjetnosti« jest uveřejněna
přednáška prof. dra. Milivoje Šrepela o Puški-
novi a chorvatské literatuře. Obsah této před-
nášky je tak zajímavý, že neváháme podat
z ní svým čtenářům hlavní trest.
Merimée
Carmen
profesor
doktor
Šrepel
Puški
Francie
11
article
Roku 1835 vydal Puškin v »Bibliotěce dlja
Čtěnija« Písně západních Slovanů. Piseň 15. je
vzata z české národní poesie a mimo to mu
dala myšlenku k »Rusalce«. Písně 1.—9., 13..
16., 17. jsou přeloženy do ruštiny podle fran-
couzské knihy Prospera Merimée-a: »La Guzla.
ou choix de poésies, illiriques, récueillies dan-
la Dalmatie, la Bosnie et I'Hlerzegowine« (Parí
1827); píseň 10. a 14. vzal Puškin z Vukovy
sbírky (Lipsko 1824). O písni 11. a 12. sea
dosud nevědělo, jaký originál měl Puškin pře
sebou. Trepel myslí, že Puškin měl zde n
mysli reminiscence z Milutinovičovy »Srbijankye
(Lipsko 1826.)
Jest zvláštní, že pro většinu jihoslovan-
ských písní měl Puškin pramen francouzský.
Ale jak nyní zcela bezpečně víme, dopustils
zde Merimée neobyčejného falsifikátu, jako jia
r. 1825 mystifikoval literární svět, zvlášté špa-
nělský, spisem »Théátre de Clara Gazul« a p-
depsal se Josef Lestrange. Bývalá španělská
abatyše a později herečka, vypravovala Fran-
couzům tak roztomile, že se neradi louči
s touto mystifikací.
Puškin
poésies
Vukov
Milutinovičův
Srbijanky
Lestrange
Fran
Lipsko
Slovan
Prospero Merimée
Le Guzl
le Bosnie et I ' Hlerzegowine
Théátre jít Clara Gazul
12
article
Mladý Merimée dopustil se literární drzosti,
když v době romantického nadšení pro písei
národní, zvláště srbskou poesii, si dovolil na-
psati, že spíše než kdokoli jiný mohl přeložiti
tyto písně: »J'ai habité fort jeune les provinces
illiriques. Ma měre était une Morlaque de Spa-
latro, et, pendant plusieurs annés, j'ai parlé
T'illirique plus souvent que P'italien.« (Meškal
jsem ve svých dětských letech v zemích illvr-
ských. Moje matka byla Morlečka ze Splitu
po několik let mluvíval jsem častěji illyrsky než
italsky.) Básně tyto mu zpíval Hijacint Magla-
novié, jenž byl známý guslur. On prý bylu
něho dva dny, když ho r. 1817 navštívil v jeho
domku »prěs de Smocovich«.
Goethe již r. 1828 poznal, že Meriméeova
kniha je falsifikát. Z počátku, když Puškin pře-
kládal pisně Jihoslovanů z Gusly, myslil, že
sbírka tato je pravdivá, ale r. 1835 věděl již.
jak spolehlivý pramen si vybral.
V druhém vydání svěho díla přiznává se
Merimée upřímně k své chybě. Jako mladík
chtěl podniknouti cestu po Italii a přes Ters
do Dubrovníka. Ale — scházely pení e. T
mu poradil Ampěre, aby sepsal již dříve jakýsí
cestopin a učinil sbírku jihoslovanských písní.
Merimée
Morleček
Hijacint
Smocovich
Goethe
Meriméeův
Puškin
Jihoslovan
Ampěre
Ma
Morlaque jít Spa
Split
13
article
To se Meriméeovi velice zalíbilo. Prostudovao
Fortisovu »Cestu po Dalmacii« a ještě jiný
popis illirských krajin, jež z počátku století patřily
Francouzům. Pak se naučil asi 5—6 chorvatským
slovům a za 14 dní napsal ony ballady, ježse
nacházejí v »Gusles. K nim přidán obraz
autorův (Maglanoviéu). »Gusla« byla s velikým
tajemnůstkářstvím vytištěna ve Štrasburku, Fran-
couzi si jí mnuho nevšímali, ale za to cizina
Anglie, Německo, Ruskol
Hlásil se Mr. Bowring, aby nea Merimée
poslal originál oněch písní, které tak znamenite
prý převedl. Némec Gerhard se dostavil v brzku
s překladem, žádaje prohnaného Francouze, aby
mu zaslal ještě další ballady, že je přeloží ve
třetím svazku. Merimée se mu vysmívá, ž
»Němec zase něconobjevil«,
Konečně přeložil některé básně jeho Pu-
škin. Když je Puškin vydával, tu již věděl, že
jsou plodem francouzským. Ale zrovaa pod
perem ruského genia se staly perlami, třeb
ethnografové nad jejich původem vrtěli hlavou
Rozebrav ještě, jak Puškin překládal z V
kova originálu, předkládá si Šrepel otázku,
jaký byl vliv Puškinovy literární činnostin
jihioslovanskou literaturu.
Francouz
Guslo
Bowring
Merimée
Gerhard
Němec
Puškin
Puškinův
Dalmacie
Štrasburk
Fran
Anglie
Německo
Ruskol
14
article
Z počátku nepatrný. Národ chorvatský s
počal teprve probouzeti, když Puškin zemřel
Na Gaja, tohoto duchovního otee ilirismu, mé
největší vliv náš Kollár, hlavní lyrik ilirismu
Stanko Vráz kráčí ve stopách Uhlandových
Byronův vliv na chorvatskou literaturu je ne
patrný jako rovněž Puškinův. A pak považte
jak vždy bylo těžko u nás v Rakousku dostat
ruskou knihu! Vliv Miekiewiczův a vůbec pol
ské literatury na píšemnictví chorvatské byli da-
leko větší než vliv Puškinův. Teprve v době
poslední se vidí, jak je Torgeněv mezi Chor
vaty obliben. Nicméně překládali Chorvaté rád
spisy Puškinovy, jak Šrepel v »Ljetopise« tomto
přehledně ukazuje. Do jednotlivostí provedl tut
práci dvorní rada professor Jagič v petrohrad
ské Akademii.
Puškin
Kollár
Stanko Vráz
Uhlandův
Byronův
Puškinův
Miekiewiczův
Chorvat
Šrepel
Jagič
Rakousko
15
article
= Studentka před 500 lety. U příležitost
500letého jubilea university Jagellonské v Krakov
vzpomenul polský spisovatel Ladislav Brokesz stu-
dentky, jež před pěti sty lety navštěvovala tato uni-
versitu. Opat Martin ve své vídeňské kronice líč
»nikdy ještě nevídané pohoršení,« že roku 1400 mez
posluchači nalezli i ženštinu, jež již po dvě leta
mužských šatech navštěvovala universitu, bydlela ve
studentském konviktn a brala plné účastenství na
tehdejším studentském životě, podrobeném přísn
kázni. Málem by dostala břečťanový věnec doktora
filosofie, kdyby náhodou nebyli odhalili její poblaví
Uvrhli ji do žaláře, neboť tehdáž pokládáno za nej-
těžší břích, přestrojila-la se ženská v mužské šaty.
Pověst se rychle roznesla po městě a pohoršení
rozhorlení nad tím bylo veliké. Dívka bránila s
tím, že ji k tomuto přestrojení přiměla toliko touh
po vědě, ale soudcové nechtěli uvěřit. Na štěstí rek-
tor university pod přísahou svědčil v její prospěch
také studenti, povolaní za svědky, potvrdili, žes
chovala bezúhonně a učila velmi pilně. Zejmen
věnovala se filosofii, jež tehdáž považována za stu-
dium velmi těžké. Soudcově uváživše polehčujíc
okolnosti, poslali ji do kláštera, kde se stala učitel-
kou a pak ředitelkou. Kronika zaznamenala též její
jmeno: Novajka. Po smrti rodičů prodala svoje dě-
dictví, vrátila se do Krakova a tu se jí podařilo do-
sáhnouti titulu doktora filosofie. Napsala velmi cenné
dílo obsahu náboženského a zemřela r. 1438 jako
představená kláštera.
= Fonograf k účelům vychovatelským.
Brokesz
Martin
Krakov
univerzita Jagellonský
16
article
Slavný francouzský skladatel Camille Saint Saěn
píše v »Tempsu«: Jest pravdou zcela všední, že ni-
kdo nezná sebe sama a že chyby jiných jsou nám
značně nápadny, kdežto vlastně naše chyby skorem
vždy ujdou naší pozornosti. Tak také ani zpěváci
neznají svůj hlas, aniž výkonní hudebníci svůj ta-
lent, což je činí rovněž shovivavými vůčí sobě, jako
přísnými vůči ostatním. Snad bude úkolem fonografu
způsobiti zde obrat. Jeden z mých přátel v Las
Palmes objednal si minulé zimy z Paříže znamenitý
fonograf a prosil mne, abych mu zahrál něco na
piano pro fonogral. Zahrál jsem mu k tomuto účelu
svůj »Valse canoriote«. Když pak fonograf moji hru
opakoval, poslouchal jsem s největším účastenstvím
Tu byly mně nápadny dvě těžké chyby : jedno místo
bylo nesmírně zrychleno a zcela zmateno, jiné mí-
sto, o němž jsem se domníval, že jsem mu dal týž
rhytmus, jak jsem jej sám předepsal, bylo rhytmicky
zcela pochybeno a znělo nepříjemně. Následkem toho
jsem tyto chyby ve svém přednesu opravil. Po této
zkušenosti zdá se mi, že by učitelé zpěvu a hudby
a též deklamace mohli nalézti ve fonografu výbor-
nou pomůcku tím, že by podali svým žákům prostře
dek, slvšet sami sebe a posloucháním poznati chyby
jež jim učitel vytknul. Nemohu dost nalehavě radi
ku pokusům v tomto směr
= Obrovský výlet školnich dítek, počten
skorem 2000, uspořádůn minulého týdne v Petro-
hradě. Pan N. A. Bartašovič, původce a ředile
paedegogických zábav a her v jízdárně Mramorovéh
paláce, dosáhl od ministeria komunikací povolení
ahy mohl použit bezplatně vlaku o 20 vagonech.
O 10. hod. dopol. sešli se drobní výletníci na bal
lickém nádraží, při čemž přišlo na každých 5 dítek
po jednom průvodci. Poněvadž, jako všude, byl n
místě fotograf amatér, byl celý zástup lotografován.
Camilla Saint Sait
Bartašovič
Temps
Paříž
Vals
Petra
Mramorovéh palác
17
article
Pak se vsedalo do vagonů a za hlučného jásotu s
vlak hnul směrem k Nověmu Petěrhofu. Mezi jízdou
průvodči dítky poučovali: poukazováno na užitek
sněhového pokrovu pro půdu, na přezimování semen
a rostlin, připomenuto, jak krušnou práci má rolník
při orání a vzdělávání půdy a vůbec připojovány
prospěšné výklady k tomu, co děti na cestě víděly
O 1/212. hod. vjel vlak do nádraží novopetěrhol
ského. Děti opustily vlahy seřadily se na velkém
prostranství před nádražím a odebraly se do jízdárny
pluku gardových hulánů. Zde překvapil důstojnický
sbor dítky hudbou, jež je uvítala slavnostním po
chodem. Na to dítky zapěly »Bože cara chirani-
v průvodu plukovní hudby, načež podniknuta vy-
cházka parkem k moři. Spousty sněhu sice již zmi-
zely, jen tu a tam pod stromy ležel ještě soíh, ale
moře mělo ještě ráz zcela zimní; kamkoli oko du-
hlédlo, všude byla mořská zátoka pekryta běl ave
šedou korou ledovou. Když byly děti náležitě vy-
mrzly ve svěžím větřlku od moře, dovedeny nazpět
do jízdárny, kdež je důstojnický sbor vyčastovn
čajem a zákuskami. Když se déti najedly, zahráln
plukovní hudba k tanci, jehož se zúčastnila většina
ditek, a také průvodkyně malých výletníků musily
s důstojníky- hostiteli do kola. Ostatní dítky bavily
se hrou, naslouchajíce hudbě. Když nastala chvíle
k návratu, zapěly dítky na novo »Bože cara chrani-
a za veselého hovoru ubíraly se k nádraží. Zdesi
sdělovaly svoje dojmy a za veselého hovoru a zpěvu
odjížděly k Petrohradu, kdež na nádraží čekali na
šťastné dítky jich rodičové.
Bož
Zdesi
Petrohrad
O 1
18
article
= Předkové našeho koně. Dr Erland Nor-
denskjoeld, syn slavného švédského polárního cesto-
vatele, nalezl, jak jsme svébo času oznámili, v Pa-
tagonii zbylky kůže vyhynulého živočicha, v nichž
po ohledání poznán příbuzný rod obrovského leno
choda. Tento nález vzbudil sensaci tím větší, jelikož
bylo možno domnívat se, že obrovský ten živočich
byl jaksi domácím zvířetem tehdejšího člověka. P
téže příležitosti získal Nordenskjoeld při kopání v tak
zvané jeskyni Eberbardově bliže sundu Poslední Na
děje, na jižním cipu Patagonie, ještě jiný kus kůže
jenž později odevzdán hu prozknomání zoologov
Leennbergovi na universitě upsalské: Učenec tente
nyní dokončil svoji práci a podal o ní zprávu lon
dýnské zoologické společnosti. Onen kus kůže na
lezen v nejspodnější vrstvě půdy jeskyně, jež sestává
hlavně z výmětů vyhynulého lenochoda a byl částečně
pokryt tenkou vrstvou Glauberovy soli. Poněvad
se nalézal v bezprostředním sousedství kost
onoho obrovského zvířete, dlužno předpokládat
že zvíře, jetnuž kůže náležela, žilo současně
s obrovským lenochodem. Pollivný ten kus kůže by
původně sbalen v kouli, ale když byl promočen.
rozvinul se v pruh zdělí 6 palců, zšíří 2 palců
tlustý as 1/1, pšlce. Modernímu učenci stačí i tako-
výto nepatrný zbytek k důležitým závěrkům Kůže
byla velmi hustě porostlá chlupy barvy rudohnědě,
poněkud lesklejšími než u lišky a na několik
místech prostoupena skvrnami barvy bledě plavé
Nora
Glauberův
Patagonie
19
article
Bezpochyby byla srst kůže pávodně takto
skvrnitá, neboť plavé skvrny a jednotlivé jich
chlupy od kořene až ke konci měly stejnou
barvu a sousedily těsně s chlupy zcela ryša-
vými. Chlupy byly různé délky a měly různé
směry, takže nemohiy tvořit srsť úplně hladkou
Uváživ různé možnosli, dospěl dr. Loennberg k zá
věrce, že onen kus kůže pocházi od vyhynuléh
druhu Onobippidium. Tento živočích byl pradědem
koní dnes žij cích. Před několika lety nalezl dr
Moreno v téže jeskyni dvě malá kopyta, jimiž
někdejší existence takovéhoto zvířete dokázána.
Později nalezeny ješté dalsí pozůstatky, jež mimo
jiné ukazují, že onen vyhynulý druh koní měl slzí
žlázu rozměrů tak neobyčejných, jaké u žádného
jiného známého ssavce nenalezeny. Kopyta nalezení
drem. Morénem byla rovněž porosilá chlupy, jež nyn
také ohledány a souhlasí prý dokonale s chlupy na
zmíněném již kusu kůže-
= Zlatá ložiska na pobřeží východní
Asie. »Novoje Vremja« oznamuje z Vladivostoku
že na pobřeží Ochotského a Bchringova moře obje-
vena zlatá pole ohromného bohatství. Mluví s
o novém Klondyke. Objeviteli jsou Angličanéa
Žaponci. V letě budou prý vyslány z Anglie nov
výpravy k nalezištím zlata na nové výzkumy, al
také z Ruska chystá se vědecká výprava, jejímž
úkolem jest zkoumati nerostné bohatství nejen
Kamčalky, ale i územi Ochotského. »Novoje Vremja«
se obává, že Angličané, kteří ostatně již nyní bez
dovolení provedli ohledání půdy, předejdou Rusy při
vykořisťování zlatých polí. Nyní prý uchází se
v Petrohradě bohatý anglický plukovník Oshorn
o dovolení, těžiti z bohatství ruského Klondyke.
Zalím vyvinul se na čínském území v Dzungarsku
čilý ruský průmysí těžení zlata. As před rokem odebrai
ze kupec Moskovin ze Semipalalioska do Džungarsk
a smluvil se s čínskými úřady o báňské těžení zlata
Chlup
Loennberg
Morena
Morén
Bchringův
Angličan
Rus
Oshorn
Asie
Vladivostok
Anglie
Rusko
Petrohrad
Dzungarsko
Novoj Vremja
20
article
Přivedl s sebou zkušené ruské dělníky z Orenburka
a z Altaje a pomocí těchto znamenitých pracov-
ních sil a s použitím strojů, jež až dosud v této
drsné končině byly neznámy, založil v Číně ruský
báňský průmysl. Výtěžky jsou velmi značné. V oblasi
řeky Džagumu ležely na povrchu miliony pudů zlato-
nosné hliny, již za starých časů ze země vykopal
a pak nechali téžit. Tuto hlínu zpracovávali Čiňané
ručně beze strojů a technických pomůcek. Výpravou
Moskvinovou zřízen zde moderní průmyslový podnik.
V horách džungarských povstaly dvě ruské osady.
Pohoří jest bohato nejen zlatými ložisky, ale i ka-
menným uhlím a naftou a tudíž valně vydatným
pramenem pro ruský průmysl. Lze očekávati, že z
nedlouho jiní Rusové budou následovat příkladu
Moskvinova a že v Čině povstanou obvody ruských
zlatokopů a že tu zkvete ruský společenský život.
Moskvinův
Rus
Altaj
Čína
31
article
Jöndlovo. Praktická kniha s 29.
Stavitelství vrobrazentmi. Cena 2 a
A. Cechnera. Ukázky sloht
SDny Slavěunl. všech dob a národů pro sta
vitele, architekty, umělce a j. 263 str. Cena 2 zl.
váz. 2 zl. 70 kr.
í Palivo. Spalování kouře. Ústředn
opei a vetränli, topení. Větrání. Napsal J. P
kyně. S 37 vyobr. Cena 1 zl.
Holeček, Kapesní kniha pro strojníky
SlujnKull. inženýry a stavitele. S 300 obraze
a mnohými tabulkami, vycházi v sešitech po 18 kr.
Schanoi, Parní kotle a stroje a jich ob-
IUpcuI. sluha. Snadno srozumitelný a nyní nej-
hledanější spis. S 59 obr. Cena 70 kr., váz. 90 kr.
Kopecký, Příruční kniha pro
EeKIOIeCliliKUI. montery. Se 112 obr. a tabul
ztrát. Isolace. Stroje. Manipulace. Motorv. Transfor-
matory. Přístroje. Lampy. Vedení. Montáž. Cena
1 zl., váz. 1 zl. 30 kr. Akkumulatory, jich stavbaa
obsluha. Napsal Leandr. 105 vyobr. Čena 1 zl. 50 k
Napsal J. Rošický. Výroba pečiva dle
POKarSTl. nejnovějších způsobů, popis strojů
potřeb. S 38 obrazy. Cena 90 kr.
Zkoušení masa. Prá-
Reznictví a uzenářství. e řeznické a uzena
ské dle nejnovějších způsobů. Popis strojů. Salámy
ukládání uzenin a pod. 151 str. Cena 1 zl. 50 kr.
Pro hodináře a školy odborné. S 2
HOuilalSIVl. vyobraz. a tabulkami. Cena 1 zl.
Výroba všech druhů jemných i spro
MlyUid!SI9l. stých mýdel, svíček stezr., parafinových
lojových. Popis strojů. S 39 obr. Cena 1 zl. 40 kr.
A Cechner
Holeček
Kopecká
J Rošický
POKarSTl
32
article
Klaudi, Zkoušení potravin. S 35 vyob
Rupeuiil. Cena 1 zl. Faktor, Výroba a upotřeben
klovatin, pryskyřice, laků, fermeží, kaučuku, gutaperč
balaty, pečetn. vosku. Cena 40 kr.
Kundrat, Silice, koření, drogy, léčiv
Brogulstum. a jedy. Cena 1 zl.
Rošický, Bílení, barvení a potiskován
Barvlrul. látek. Š vyobr. Cena 2 vl.
Výroba vazeb, peněženek, prací ozdob
RniarSIVl. ných. Popis strojů. Se 42 obr. Cena 60 k
Návod k nejrůznějším pracím, popis bar-
NOSlRalSiVl. viv a strojů. S 26 vyobr. Cena 1 z
Výroba ze lnu a konopí. Provazy, lana
ProVaznCIVl. sítě, oka. Dehtování. Cena 1 zl.
Zámečnictví stavební, umělecké
Zameonikum. jiných odvětví. Píše M. Cehm. Vy-
chází v sešitech s illustr. po 30 kr. Zámkářství.
Sestrojování a výroba zámků evropských a amerických
Se 104 vyobr. Cena 80 kr.
Holeček, Kapesní kniha. S 300 obrazci
inzehjru. tabulkami a pod. Vyšel I. svazek. Cen
2 zl., váz 2 zl. 30 kr.
amateurám. Vodňanský, Přírnční kniha
Půlogralu fotografie. Obširný návod s hojným
recepty. 203 vyobr. Cena 2 zl., váz. 2 zl. 50 k
Napsal Gabler. Se zřetelem n
SUlSiruZnIctV, novodobou výrobu a zlepšent
strojů. S mnoha vzerci na 38 vyobr. Cena 1 zl.
Strojní zařízení různých mlýnů. Způ-
MialSIVl. sob mletí. Stroje ku třídění, čisténí.
různé výroby. Napsal F. Herlik. Cena 1 zl. 20 kr.
Sladování, hvozdění, varna, mladiny
PiUVarStul, kvasírna. Sklepy. Napsal Fr. Cho-
dounský. S 83 obr. Cena 2 al.
Popis výroby lihů a potřebné stroje.
LUVaSIVl. S tabulkami a 13 obr. Napsal P
Vávra. Cena 1 zl. 60 kr.
Rupeuiil
Kundrat
Silica
Rošický
RniarSIVl
M Cehm
Holeček
Vodňanský
Gabler
Vávra
Francie
SUlSiruZnIctV
Přírnční kniha Půlogral fotografie
48
article
Každý los musí vyhrátil
Každý los musí vyhrátil
Ku blízkému tahu dne 14. a 15. května
doporučuji následující nové, výhodné sesta-
vené skupiny výtečných losů, při kte-
rých možno zabezpečiti sobě již nepatrným
vkladem
beze vší ztráty
stálou, po celou řadu let trvající naději n
velké výhry, učiniti lehce značné úspory
umožniti si šťastnou, bezstarostnou budoucnost.
Skupina A z 7
57
article
Skupina z 15 tahů ročně,
Skupina z 15 tahů ročně,
Hlavní výhry:
frakouský křížoví
lo
53 po I00.000 fr.
54 po 75.000 f.
luherský křížový
6l po 30.005 li
lo
61 po 15.000 ji
Iitalský křížový lon
30 po 60 000K
los velechrámu
10 po 40.000 K
108 po 30 000 K
I srbský státní lo
z roku 1888
7 po 20..000 K
llos Dobrého srdce,
a t. d.
Tuto zvlášť výhodnou skupinu 6 nej
lepších losů prodávám na
měs. splátek po korunách.
D Složení prvé splátky zaručuje
již úpiné herní právo ku tahu
14. května a 15. květnal
Kdo skupinu B neb C odebéře a hned3
splátky složí, obdrží
zdarma
promesu výherního listu Bproc. pozemko
vého úvěrního losu ku tahu dne 15. kvétna
Hlavní výhra
90.000 korun
Tažební listiny hned po tahu zdarma a franko
Zasílání splátek úplně bez výloh pošt. vpo-
řitelnou.
Bankovní závod