ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 0d6c1a80-7697-11dc-a418-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 35 celkem · entity: place 37, person 23, org 6, work 3
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělstvi
3 masthead
Obohod — Průmyai
4 masthead
Finančnictvá
5 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 356. ze dne 25. prosince 1907.
6 article Zájmové sdružení velkých strojíren.
Zájmové sdružení velkých strojíren. Přinesli jsme již opětovně zprávy o organi- saci našich velkých strojíren, která nedávno se zpětnou působnosti od 15. listopadu t. r. vešla v život, i dodáváme dnes na základě informací skytnutých ochotně z věrohodné strany, co mož- ná zevrubný přehled zajímavého tohoto prakti- ckého pokusu o novou formu kartelovou, opravu- jíce současně některé dřívější nesprávné neb ne- přesné údaje. Tak zv. kartel 11 rakouských stro- jíren zaslouží zvýšené naší pozornosti nejen s hlediska českohospodářského — jeť průmysl strojnický jedním z oněch odvětví velké indu- stric, kde i česká účast zastoupena je měrou velmi česinou a přírozeně musí nám jiti nejen o zachování, nýbrž i co možná povznosenía rozšíření této naší ryze české účasti — ale s hlediska všeobecně hospodářsko-politického, s něhož jakékoli snahy vymknouti jistou výrobu a odbyt její z nerušeného působení přirozeného tákona o nabidce a poptávce hned v samých zárodeích musí býti co nejbedlivěji sledovány.
7 article
Účelem řečené dohody největších strojíren je především provésti — ovšem v mezicb da- ných dosavadním vývojem jednotlivých velko- podniků — specialisaci výroby tím způsobem, že jednotlivé firmy zřeknou se dobro- volně jistých prací, jež až dosud prováděly mě- rou jen menší, ve prospěch oněch firem, jež je prováděly jako svou specialitu, naproti tomu ovšem obdrží od nich ony zakázky, jež spadajl v jejich speciální obor. Vedle toho jdo řečenému sdružení o úsporu na režii kancelář- ské; má se zabrániti tomu, aby k jednomu a témuž vyzvání nepracovalo třeba deset továren plány a podrobné projekty ofert, za kleré se ovšem továrnám, jimž zakázka nezadána, nedo- stalo pražádné náhrady. Kulantní klientela orga- nisací velkostrojíren jen získá, ježto strojírny následkem dohody a spocialisnce budou moei levněji vyráběti. Sdružení nynější je tedy na mířeno jen proti klientele nekulant- ní, jež všemi silami snažila se stlačiti ceny na nejnižší úroveň, někdy i pod hranici vlastních nákladů výrobních. Ruku v ruce s těmitc sna- hami jde úprava podmínek plateb- ních, kde rovněž dosud následkem bezuzdné soutěže panovaly poměry přímo hrozné. (Dokla- dy o tom jsme již svého času uvedli. Srov. č.
Dokl
8 article
175. t. r.) Hned na tomto místě dlužno zmíniti se o event, reflexu kartelu zaměstnavatelů n poměry dělnické. Je známo, že odborné listy kovodělnické již nyní varují před kartelem jako organisací zaměstnatelů za účelem snižo- vání mzdy. Vůči tomu dostalo se nám ujištění že dělnictvo tímto svým podezřením nalézá se na nepravé cestě. Již dnes je známo, že přední naše strojírny dle možnosti hledí dělnictvo své nejen slušně honorovati, v pražských závodech zavedena nyní 9hodinná doba pracovní, nýbrž dobrovolně zavedly i celou řadu vynikajících institucí humanitních, jako fondy ku podpoře dělníků invalidních, vdov a sirotků a p. Přední
9 article
strojírny, jako F. Ringhoffer, Daňkovka, Česko- moravská, co rok věnují značnější obnosy ze svých výtěžků k podobným účelům. Je jen při- rozeno, že kvoty tyto stoupnou, bude-li i zisk strojíren větší; povede-li se závodům lépe, bude se moci i pro dělnictvo učiniti více. Vždyť přece každému závodu musí záležeti na tom, aby měl dlouholetý kmen spokojeného a zdatného dělni- Co se týče kvot, jež jednotlivým účastní kům kartelu byly přiděleny, nejsou dosud stano- veny pevnou cifrou. Kvoty tyto vyplynou z de- setiletěho průměru celkového obratu strojíren, jejž dnes nemožno ještě sta- noviti, poněvadž z dohody je celá řada před- mětů vyráběných vyřafa. Tak vyňaty jsou náboje a děla (válečný materiál), lokomotivy tendry a vagony, ocel, zařízení pro lodi, odlitky jež se doma nespracují, ústřední topení a větrá- ní, mosty železniční a silniční, lisovaná dna jakož i veškeré práce pro vlastní potřebu, resp potřebu jiných zkartelovaných strojíren. Ač také export zahraniční na příště netvoří předmět kar- telu, nýbrž doporoučí se zúčastněným firmám v té příčině jen přátelské dohodování, přece pro výpočet kvoty započítá se na základě de- setiletého průměru dle obratu i polovice exportních dodávek. Na příště ovšem při vyčer- pání kvot k exportu se přihlížeti nebude.
Ringhoffer Daňkovka Českomoravský
10 article
Vedle celkové kvoty přidělena každému zá- vodu i kvota kupinová, při čemž rozeznává se celá řada skupin, jako parní stroje, kotly, cukr- varská zařízení, stroje pro doly atd. Rozdělení kvoly celkové na skupinové zavedeno proto, aby bylo možno i na příště za platnosti kartelu po- držeti závodům jejich individualitu, ktera porušena bude jen potud, pokud se jistý závod výroby některých předmětů dobrovolně vzdá. Bylo to nutné také pro případ, že by po vypršení nynější smlouvy kartel nebyl již obnu- ven. Kvoty, jak již řečeno, dosud pevně Jano- veny nejsou a zjištění jich bude prvním úkolem nestranné evidenění kanceláře. Již dnes však je jisto, že největší kvotu obdrží Daněk, už proto, že je skoro se všemi svými výrobky v kartelu; v druhé radě budou asi Škoda-Ruston (splynulé fusi), Ringhoffer z První brněnská. Naproti to- nu na př. První českomoravská bude zastoupena asi poměrnou kvotou menší než by odpovidala celkovému jejtmu významu a to proto, že s ce- lými velkými svými odbory lokomotiv, mostů zařizování ústředního topení s větrání je mimo kartel. Za účelem provedeni odpočtů, resp. vyrov- nání smlouvou přidělených kvot se skutečnými zákazkami stanoveny 3 periody: prvá po 4 le- tech, další dvě vždy po 3 letech. Po uplynutí takovéto periody musí ony firmy které po 4, resp. 3 letech byly se zakázkami svý- mi napřed proti původně jim přidělené kvotě nahraditi oněm firmám, jež za totéž období ne- vyčerpaly svou kvotu, 20% z obratu, o který tyto zůstaly pozadu. Tato náhrada stanovena proto vyšší sazbou, aby mezi firmami nebylo abytečné řečnivosti a snah získati objednávku stůi ctva.
Jana Daněk Ringhoffer ŠkodaRuston letechnický
11 article
co stůj, nýbrž právě aby tak umožněna byla žá- doucí regulace. Vliv kartelu na bilance jednotli- vých závodů ukáže se tedy teprve později. Z ce- lého tohoto ujednání vidno, že individualita pod- niků nebude kartelem porušena a každý závod bude moci vyráběti, co dosud vyráběl, ač jestliže se něčeho dobrovolně nevzdá. Vzhledem k této záruce dosavadní individuality nebylo také nutno, aby zůčastněné akeiové stro- jirny svolaly své valné hromady a vyžá- daly si jejich souhlasu k přístupu ke kartelu Sídlem kartelu, resp. obou hlavních orgánů jeho, totiž kanceláře evidenční a komisí přidě- lovacích je Praha, kde ovšem jsou ode dávna největší strojírny z celého Rakouska a kde je i kolébka celého dnešního velkolepého roz- machu. Ve Vídni konati se bude toliko jednou ročně generální schůze. Evidenční kancelář, jejíž úkolem je zjistiti svrchu zmíněné desetileté obraty, po- kud podléhají úmluvě kartelní, a jež povede v evidenci zakázky jednotlivých závodů dle kar- telových skupin, sestává z úřadnictva, společně kartelem vydržovaného. Přidělovaci komise sestává ze zá- stupeů zkartelovaných firem a má zasedati denně, aby přidělila došlé zakázky určitým fin- mám, při čemž dle možnosti zajištěno bude jednotlivým podnikům dosavadní odběratelstvo.
Praha Rakousko Vídeň
12 article
Předsednictví povede prvý rok firma Breit- feld, Daněk a spol., místopředsednictví První brněnská. Předseda má úřadovati v kanceláři kartelu denně. Po roce není již volítelným a na jeho místo automaticky postoupí místopředseda. Nového místopředsedu pak zvolí plenárka. Kartel stanoven je na 10 let a vyprší, ne- stane-li se nové výslovné ujednání. Mlčky pro- dloužiti se nedá. Písemného ujednání o kartelu není, firmy zavázaly se čestným slovem dohodu zachovati. Pro event. spory postaráno je o smírči soud, jehož složení je stanoveno dle obvyklých zásad. Kdyby se během kartelu vyskytla novota výrobní, které dosud žádná firma nevyráběla, má býti všemi firmami společně zakoupena a výroba jedné neb více továrnám přikázána. Na konec dlužno znovu vyslovně k tomu poukázati, že kartel strojíren není dohodou cenovou, která by nemírné ceny diktovala konsumentstvu; je to ostatně nemožno již vzhle- dem ke konkurenci podniků středních a men- ších, jež v kartelu nejsou. Účelem kartelu je naopak zvětšiti počet a obrat objednávek, za- meziti zbytečné náklady režijní a ztráty kapi- tálové a nedopustiti, aby na úkor velkých pod- niků vznikaly nové nebo sílily již existující zá- vody menší, pokud to přirozeným vývojem ho- spodářským není odůvodněno.
Mlček Daněk Breitfeld
13 article Úvěr na postoupené faktury.
Úvěr na postoupené faktury. Bylo to při smutně známém úpadku Geiringera a Taussiga, kdy odborné listy (zejména tuším „Ka- pitalist“) žalovaly na jednostrannou činnost bank (zvláště vídeňských), které prý překotným nabízením úvěru směnečního svádějí k „dělání“ směnek a jsou tak nepřímými původci případů Geiringerů a Taus- Zmíněný list cilil, vytýkaje bankám přílišné fe- drování jednoho druhu obchodů, a radě k zmírnění úsilí na této straně, naznačií i jině pole činnosti které by úbytek, slabším eskontem směnek způso- bený, na jiné straně nahradilo. Doporučoval zejména — neprévem prý zanedlávaný — eskont faktur. Dnes — kdy krajní napjetí všech takřka odvětví průmyslu využívá k ukojení své veliké spotřeby pe- něz veškerých forem úvěru, nebude snad nemistno zmíniti se o úvěru na postoupené faktury, a je-li prav- dou, že je našimi bankami snad poněkud méně pě- stován, uváziti, z jakých asi důvodů. Při posuzování úvěrů položí si banka zajisté otázku, jakou jistotu jí povaha a způsob toho kte- rého jeho druhu skýtá. A s tohoto hlediska nutno ro- zeznávati úvěr na postoupeně faktury s oznamová- ním nastalého postupu dlužníkovi a úvěr na postou- pené faktury bez toholo oznamování. Že první způsob skýtá bance bezpečnosti větší, jest jasno. Postup pohlodávky jest sice perfektní, jak- mile banka oznámí firmě postupující, že nabízenéjí k eskontu pohledávky postupem p.ejímá, povinnost dlužníka však, platiti výhradně a přímo bance, počíná teprve okamžikem, kdy mu věřitel, či přejimající banka, postup oznámí, Zdálo by se tedy, že při tomto způsobu postu- pování účtů, kdy dlužník jest právně zavázán, dlužný obnos jedině bance platiti, není pro banku jiného ne- bezpečí, než snad tohc, které plyne z nedoslatečné bonity dlužníka a klerému jest konečně banka i pr eskontu směnek vystavena.
Geiringer Taussig Ka
14 article
Tak bylo by tomu však jen v případě, že vypla- cela by se hodnota postoupených účtů, či že posky- tovala by se záloha na ně teprve potom, až měla by banka v rukou prohlášení dlužníka, že obnos po.,ou- pené faktury uznává. Tak tomu však v praxi není. hlavně z toho důvodu, že málokterý dlužnik (zejměna jedná-li se o dlužníky soukromé, nebo menší firmy) na dotaz banky, zda obnos postoupené faktury uzná- vá, odpoví. Uznává-li účet, prostě dotazník banky. byt i frankovaný, založí, má-li nějaké reklamace adresuje je přímo dodávající firmě, a bance nezbývá než důvěřovati, že firma, jejíž pohledávky eskonto- vala, sama ji oznámi diference, reklamací vzniklé, nebo úplné zamítnutí účtu ze strany dlužníka a tu- díž i neplalnost. bezcennost postupu. Ostatně ani u postupu faktur na dlužníky dosti vyspělé, aby cíti povinnost, bance na dotaz její odpověděti, nelze způ- sob poskytování záloh až po dojití prohlášení o uzná- ní účtu dobře praklikovati, poněvadž ocitá se pra- vídelně faktura (ktera jde poštou) v rukou dlužníka dříve než zboží (dopravované drahou) a může tedy několik dnů trvati, než dotyčné prohlášení dojde. A kdo své účty postupuje, činí tak pravidelně prolo aby peníze dle možnosti hned obdržel. Zjevem velmi častým jest, že účet Bance postou- pený kryje se v den splatnosti alespoň z části vzá- jemným účtem dlužníka firmě postupující a bance vyrovnává se pak nepatrná mnohdy diference, ač pr
16 article
povolování zllohy Brala Eanka eelý obnos Větu z základ. Není ledy bance při dnešním způsobu eskontu faktur ani v tom případě, že o jednotlivých postu- pech dlužníky uvědomuje, dobře možno, vyhnouti se zkrácení obnosu, jímž fakturu eskontovala, nebo alespoň nepříjemnosten, vzniklým za prvé z rekla- mací, jež maji vliv na obnos faktury, a o nichž banka neví, poněvadž nebyly jí, nýbrž postupující firmě adresovány, a za druhé z vyrovnávání části, nebo celého postoupeného účtu účty vzájemnými. Jest tudíž při eskontu faktur banka odkázána v značné míře na poctivost, charakter a pořádek firmy postupující a tím bliží se úvěr na faktury spíše méně bezpečnému úvěru osobnímu, než skutečnému úvěru eskontnímu. Tím dána také z čásli odpověď na otázku, pro zajímají se dnes banky měně o tento druh úvěru, který zajisté neprávem slaví se na roveň úvěru z e kontu směnek. O eskontu účtů Bez oznamevání postupu dlužní- kům nechci se ani zmíňovati, pončvadž další risiko při něm (postupování jedné a téže laktury na vice stran) jest samo sebou patrné a jedná se právě v Vádni o opatření, jímž by se tomufo nebezpečí pře- dešlo. Ostatně jsou si banky při povolování úvěru na postoupeně laktury bez oznamování postupu dlužní- kům jistě dobře vědomy, že skýtají tím vlastně úvěr osobní a dle toho povoli tento úvěr jen tam, kde by stejný obnos úvěru osobního připustily. Jistě jiný jest důvod, proč nevěnují se banky vyjímaje ovšem ústavy, výhradně k tomu cíli zalo- žené, více oskontu faktur. Jest to složitá manipulace a oblížná evidence, s tímto druhem obchodu spojená.
17 article
Sledujme postup manipulace u konkrelního případu který není nikterak výminečným, nýbrž zcela běž- ným: Bance jest nabídnuta k eskontu pohle čaáivka. Banka musí dopisem přijetí faktury potvrditi, zaněsti postoupenou fakturu do svých knih a oznámiti po- stup dlužníkovi. Za několik dní oznámí dluhující fir- ma, že účet neuznává, poněvadz nebylo ji dodáno zboží, jaké objednala. Nutno tuto reklamaci potvrditi zpraviti o ni firmu postupující (která si zálohu na tuto fakluru již vybrala) r vyškrtnouti fakluru ze se- znamů. Firma postupující pak pravídelně píše, že jest dlužník v neprávu a že faktura je platná. Nejjedno- dušší bylo by teď, žádati místo této faktury postu nový. To jest však mnohdy velmi obtížno, zejména u firem, které fakturují jen jednou měsíčně a všecky své pobledávky postupují. Zde nutno až do nových faktur dotyčné firmy čekati a prozatím věřiti, že re klamovaná a neuznaná faktura, na kterou již záloha (pravidelně 75%%) vyplacena, jest přece jen platná. Je-li takto reklamováno více účtů a „přihodí-li se- mezi tou dobou „něco“ firmě postupující, nejsou lyto postupy bance naprosto ničeho platny. Nechce-li banka neuznanou fakluru, o níž postupující tvrdí. že bud placena a již jiným postupem ani jinak na- hraditi nemůže, ze seznamů svých vyškrtnojh, aby vyplacená na ni záloha nebyla tak zcela bez pod- kladu, musí tuto, resp. tylo pohledávky véstí v přís né evidenci, aby si je při nejbližší příležitosti ne- chala nějak nahraditi. Při větším počtu postupů a různosti reklamací (celého nebo částečného obnosu valuty, náhrady skonta, porta atd. atd.) jest takováto evidence jistě nesnadná a celá manipulace obtížná a složitá.
18 article
Jedná-li se ovšemí o ústavy, jež se výhradně es- kontem faktur zabývají, nepadá složitost manipulace a oblížnost evidence daleko tak na váhu, poněvadž jsou práce spojené s eskontem účtů, jako jediného obchodu ústavu, rozděleny me-i všechen personál. U bank těch, které eskont faktur jen jako část svých obchodů provádějí a nemohou mu tudíž tolik úřad- nictva přikázati, jest tento moment značně závaz- ným. Psal jscmí tuto stať jen prolo, abych pohnul ty kteří viní i naše české banky (z nichž některá snad nezdravé podnikavosti jejich odepřením úvěru na po- stoupené faktury meze položila) z pohodlnosti a cho- zení starými, vyšlapanými cestičkamí k uvažovánl zda je to skutečně pohodlnost a lpění na starých tra- dicích, jež brání naším úslavům olevírati svoje po- kladny tak zcela dokorán při každé nové formě úvěru. či zda hodilo by se pro toto jednání spíše jměno Vška jiné Konjunklura báňského železářského a strojíren- ského průmyslu. V sobotu konána byla valná hro- maca Spolku průmyslníků báňských, železářskýcha strojírenských v Rakousku, na níž podána také zprá- va o rozvoji dotyčných průmyslníků v tomto roce.
Rakousko
19 article
Ve zprávě té ze praví, že všeobecný rozmach kon- junktury působil skorem veskrz na zaměstnanost příznivě, avšak zdražení všech výrobních nákladů dalo vzniknouti větší výnosnosti jen v několika málo odvětvích. Na trbu uhlí a koksu stoupala poplávka dále vekni čile, způsobována jsouc silnou spotřebou dopravních podniků a průmyslu. Doly nemohly po- plávce ani stačili, poněvadlž vadil lu nedostatek va- gonů a částečné stávky dělniciva. Ceny sice stouply dosti značně, avšak zisk zmenšen značnými starý mi uzávěrkami za lovné ceny, stoupnutím mezď a zdra- žením provozovacího maleriálu. Mimořádně přízni- vým byl rozvoj rakouského železářského průmyslu. V prvních jedenácti městcích t. r. stoupl odbyt kryč- ného železa na 1,313.065 (+382.358) q. t. j. o 41 , polotovarů na 1,632.877 (+ 141.261) q. t. i. o 91/2 proc. a tyčového železa na 3,176 840 (++ 285.963) q čili o 9.8 proc. Odbyt kolejnic vzrostl na 644.502 (+ 94.265) q čili o 17.1 proc., obručí na 70.689 (+ 21.657)a čili o 44.2 proc., kol na 107.902 (+37.305) q čili o 52.9 proc. Pouze odbyt nosičů poklesl a 1,214.448 q. oož znamená pokles o 8 proc. Odbyt domácího Mtinového surového železa činil 1,067.848 q a jeet o něco větší. Konsum hrubých plechů stoupl o dalších 2112 proc., jemných plechů o 13.2 proc., což donu- covalo továrny k dlouhým dodavatelským lhůtám.
20 article
Poklesem konjunktury v cizině není vyloučeno, že dulší pokles cen v cizině bude působiti na domácí trh nepříznivě. Úytek domácího konsumu nelzo ještě pozorovati. Siluace na trhu šedé a ocelové litiny byla velmi příznivá a bylc sotva lze vyhověti potře- bě. Objednávky stavebních a mostních konstrukcí byty velice hojné. Vývoz do balkánských států byl čilý, kdežto do Ruska byl skorem znemožněn. Stro- jírny byly s nepatrnými výminkami hojně zaměst- nány. Méně přiznivými byly prodejní ceny a pod- mínky. Odbyt parních kotlů stoupl asi o 25 proc. Továrny obráběcích strojů a hutních pomocných strojů byly zaměstnány až ke hranicím své výkon- nosti, výnosnost trpěla však zvýšenými náklady vý- robními. V posledním čtvriletí jevily se zná mky poklesu konjunktury a zostření zahraniční konk uren- ce. Výroba textilních strojů dosáhla maxima dosa- vadní výkonnosti a vzestup odbytu činil lu až 4 proc. Také vývoz do Uher, Anglie a Německa značn stovpl. Zatměstnancct elekkrotechnického průmyslu
Rusko Uhry Anglie Německo
21 article
byla uspokojivá. Oproli lomu ceny nejsou fak přiz- nivě. Odbyt zemědělských strojů a lokomobil byl značný, což vysvětluje se namnoze nedostatkem děl- nictva. I tu prodejní ceny a podmínky nebyly přízni- vy. Zaměstnanost továren na lokomolivy byla v cel- ku lepší než v posledních letech, avšak ne taková, aby továry plně zaměstnala. Situace výroby vagonů se zlepšila následkem značných objednávek státnich a soukromých drah. Celkem odvedeno v r. 1907 asi 6850 vagonů. Na r. 1908 budou továrny na vagony lépe zaměstnány, avšak vzhledem k výkonnosti 16.000 vagonů ročně budou opět nuceny nabízeti za levné ceny do ciziny. Trh kovů prodělal velmi po- hnutý a nepřizivý vývoj. V březnu nastaly v Ame- nice vážné obtíže, které rychle rostly a daly podnět k značnému poklesu cen kovů. Nejvíce utrpěla měd, t. j. pokles asi 44 proc. Statistika pošt a lelegralů za rok 1906. Nedávno minislerstvem obchodu zpracovaná a vydaná stali- stika rekouského poštovnictví a telegrafnictví za rok 1906 poutá naši pozornost především po stránce fi- nančních výsledků — už proto, že dokonáváme prvý rok citelného zvýšení příslušných poplatků a hledíme vstřk mírnému snížení aspoň poplatků telefonních. Rok 1906 je zajímavý zvlášt proto, že při příležitosti leňských návrhů na zvýšení poštovních poplatků bylo houževnatě tvrzeno, jak pošta naše je passivní. Ne- může býti o tom pochyby, že data roku 1907 budou v nejednom směru ještě zajímavější. Dle řečené publi- krce byl finanční výsledek provozování pošt a to- lografů v celém Předlitavsku v posledních letech tento:
ame
22 article Roku
Roku Přebytek pří- jmů(+) resp. vydání (—) 107,718.310 98 411.8I9 + 9,306.491 + 5,627.528 105,415.311 111,042.869 + 3,252.893 1902 116,528.228 113,275.335 1903 116,858,886 — 660.836 117,519 722 + 2,169.543 1904 123,918.755 121,749 212 1905 125,222.755 128,442.516 — 1,219.761 1906 139,189.032 133,964.942 + 5,224.090 Je fedy viděti, že v některých lelech — vzhle- dem k předvedené řadě zajisté jen výjimečných — hlavně následkem mimořádných výdajů, jakými jsou zřízení nových vedení, stavba a přestavha budov po- štovních, vydání o něco přesahovala příjmy: úbyt- ky tyto však hned příštího roku byly vždy bohatě nahraženy. V příčině jednollivých zemi panují ovšem rozdily daleko větší a dlužno v prvé řadě vytknouti velikou aktivnost království českého. Tak v roce zpravodajském obnášely příjmy v Čechách 34,610. 678 K, výdaje pak jen 26,452.048 K, přebytek příjmů tedy přes 8 mil. K, který ovšem o něco se snižuje, počí- táme-li přiměřenou kvotu na Čechy z ústřední správy připadající. Podobně na Moravě přijato něco přes 10 mil. a vydáno 78 mil., aktivum teďy přes 2 mil
Čechy Morava
23 article
K, a pod. Všecky uvedené cifry vztahují se ovšem jen na vlastní službu poštovní a telegrafní, čistý vý- nos poštovní spořitelny, který na př. v roce 1906 do- sáhl slušné výše 7.427.189 K, v tom počítán není Publikace obsahuje i zajímavý přehled mezinárodní. z něhož vyplývá nejen naše opozdilost v oboru pošt a telegrafů za jinými státy kulturními, nýbrž i, jak příliš fiskální hlediska naší politiky poštovní snižuj poměrný výnos našich pošt proti jiným, pokročilej- ším státům. Manifestační schůzi pěstitelů řepy pořádá „Ho- spodářský spolek pro okresy Chrudím, Nasavrky Hlinsko“ ve čtvrtek dne 26. prosince 1907 o 10. hod dopol. ve velkém sále průmyslového musea v Chru- dimi. Pořad: „O poměru rolníka k cukrovaru a orga- nisace rolnictva ve příčině společného postupu při prodeji cukrovky“, pojedná říšský poslanec p. Jose Švejk. Obchodní a živneslenská komora v Plzni konal 17. prosince t. r. za předsednictví presidenta p. Josela Houdka V. řádnou plenární schůzi v tomto roce. President sdělil, že osnovami prováděcího nařizení k zákonu o pensijním pojištění soukro- mých úřadníků, stamov pensijníbo úslavua jednacího řádu pro zemské úřadovny pensijního ústa- vu zabývá se speciální pojišťovací výbor komory.
Jose Švejk Josel Houdek Nasavrky Hlinsko Chr Plzeň
24 article
President podal zprávu o prosincovém za- sedání státní rady železniční, v němž přijata celá řada jeho návrhů. K. r. Bayer vyslovil přání, by zavedení nové dvojice denních rycblíků mezi Plzní a Vídní, za které komora opětně žádala, nebylo puštěno se zřetele, a aby splnění tohoto opráv- něného požadavku na správě státních drah komorou a zástupcem jejim ve státní radě železniční s vynalo- žením všeho vlivu hylo vymáháno. K. r. Schultes požádal za další intervenci k zavedení osobní dopra- vy na železniční truti Nýřany—Hlořmanovas HIut. K návrhu cís. r. Eisnera usneseno, aby návrhy. jež docházejí presidenta jako zástupce komory ve státní radě železniční, předem projednávány byly v komoře. K. r. Sehertler vyslovil přání, aby urychlena byla změna jednacího řádu pro komoru
Bayer Schultes HIut Eisner Sehertler Vídeň Nýřany
25 article
K. r. Schultes a Schertler upozornili, že r- soluce monlanistického spolku v Plzni, čelící proti usnesení předešlé plenární schůze komory o návrhu k. r. Karty a Adolfa Zieglera ve přičině drahoty uhlí, neprávem vytkla záslupcům hornictví v komoře- že hlasovali pro tento návrh. President prohlásil, že dle protokolu o dotyčné schůzi usnesení učiněno bylo jen většinou hlasů. — K předložené jednaeí zprávě za III. čtvrtletí stěžoval si cís. r. Eisner že dosavadní akce komory k obmezení potrav- ních skkladišť železničních zřízenco byla bez úspěchu, ač ministří dr. Fořt a dr. Der- schatta ujistili deputaci obchodnictva z Plzně, že požadavkům příslušným věnují blahovolnou pozor- nost. Jest proto zapotřebi, by komora veškerým svým vlivem dále působila k obmezení železničních po- travních skladšť a žádala, by návrhy její ministerstvy byly vyřízeny. — Zpráva revisorů účtů o stavbě ko- morní budovy schválena. — Přijaty návrhy per- sonální komise, aby konceplním úřadníkům komory přiznány byly služební přídavky již po 4 místo po 5 letech a aby vypsáno bylo místo koncept- ního praklikanla s platem 2000 K. Úřadníkům kan- celářským přiznány služební přídavky po 4 letech již usnesením komory z r. 1906. — Návrh rozpo- čtu komory na r. 1908 vykazuje úhrnnou potřebu 201.632 K 59 h a to na služné úřadnictva komory. písařů a služebnictva 54.220 K, na věcné potřeby 15.970 K, na stipendia a příspěvky školství průmyslo- vému a obchodnímu 38.300 K, na příspěvky muselm
Schultes Schertler Ziegler Eisner Fořt doktor Dera Plzeň
26 article
3572 K, na příspěvky k jiným účelům 8230 K, n různé výdaje 34364 K 60 h, na věnování k oslavě jubilea 60letého panování J. V. 10.000 K, na ko- morní pudovu 36.975 K 99 h. Naproti celkové po- třebě rožpočteny jsou plijmy komory částkou 74. 020 K 92 h (pokladniční hotovost 49.000 K, úroky z ulo- žených peněz 1500 K, taxy za registrování známek, vzorků a modelů 600 K, nájemné z pronajatých mísiností v budově komorní 20.926 K 92 h, příspěvel obce Plzně na komorní míslnosti 2000 K), ostatní třeba uhraditi přirážkou k dani výdělkové v dosa- vadní výši 8%, jejíž výtěžek rozpočíen jest částkou 144.000 K. Rozpočet byl schválen. Usneseno, aby za informáce vývozní kanceláře vybírán byl dle vzoru jiných komor poplatek 30 h za legitimace pro vzorkově kufry obchodních ceslujících poplatek 60 h. Schváleny závěrečné účty o stavbě ko- morní budovy. Celkový náklad na stavbu a za- řízení činil K 585.223 K 24 h. — Plenární schůze dne 8. listepadu 1907 usnesla se zásadně doporučiti. aby drobný prodej piva v uzavřených láhvícl prohlášen byl za živnost koncesovanou uložila I. a II. výboru, aby podal zprávu a návrhy o detailních ustanoveních přísluš ne osnovy ministerského nařízoní a o přáních, v této příčině od interesentů projevených Schváleno, aby pro obchod s pivem láhvovým byla připuštěna jakákoli uzávěrka (tedy i t. zv. patentní. pokud poskytuje zároky, že láhev bez porušení uzá- věrky nemůže býti otevřena, dále aby nebylo před- pisováno povinné povšechné označení druhu piva
Plzeň
27 article
Přljm 1900 1901
28 article
na láhvi způsobem nesmazalelným, nýbrž spíše aby na láhvi uvedeno bylo jméno (firma) pivovaru, z ně- hož pivo pochází; koncese ku prodeji láhvového piva buďlež udíleny pouze těm, kdož mají osobní vlast- nosti, předepsané v § 18. živn. řádu pro uchá zeče o koncesi hostinskou a výčepnickou, a při udílent jejich budiž brán též zřetel k místní potřebě, rekur sům společenstev proti udělení kencese nebudie však přiznán odkládací účinek; aby nařízení o kon- cesování prodeje láhvového piva mělo zpělnou pů- sobnost, nelze považovati za přípustné. — Po pro vedoní voleb a udělení stipendií a subvencí přijat nutný návrh k. r. Becka, podporovaný cís. r. Rudol- fem, aby komora v podních na ministerstva vnitra a obchodu ohradila se co nejrozhodněji proti zamý- šlenému zvýšení příspěvků dělnickým úrazovým no jišťov ná m,
Beck
29 article
Inkasní a šoudní žáležitosti v Italii. Jeden z na- šich důvěrníků věnuje se již po mnoho let výhradně soudním a mimosoudním záležilostem, jichž projed- nání mu bylo předáno cizozemskými obchodními fir- mami. Následkom dlouholeté praxe získal v tomto oboru jistou zkušenost, tak že i italští právníci a in- kasisté se k němu obracejí dosti často o radu a po- moc. Rozhodl se proto zmíněný právník zabývati se jodině timto odvětvím advokacie. Vývozní s po- lek v Praze jest ochoten interosentům, kterým se naskýtá příležitost k vyřizování soudních a in- kasních záležitostí v Italii, býti v takových případech nápomocen. Vývozní spolek poznamenává ještě, že jednání dotyčného advokáta s cizinci jest umožněne ještě tím, že ovládá několik řečí, jako frančinu, něm- činu, ruštinu, polštinu a vlaštinu. Mimo to jest do- tyčný advokát ve spojení s výbornými právníkya inkasisty ve větších italských městech, kleří pod jeho dohledem klienty zastupují, Poštovní lify. Minisfersívo obchodu vydalo úřadní sbírku tarifů poštovních ve dvou částech.
Praha
30 article
První čásť obsahuje dopisní tarií (cena 60 h), druhá čásť tarif balikový (cena 1 K 70 h). Účelem publikace, kterou možno objednati u všech poštovních úřadů nebo přímo u c. k. dvorní knihtiskárny ve Vídni, jest orientovati přesně o sazbách poštovních v dopravě vnitrozemské a zahraniční a uchrániti tak před ško- dami, které povstávají obchodnictvu z neznalosti do- tyčných ustanovení. Stávky a výluky v Rakousku během roku 1908. Pod tímto názvem vydal pracovně-statistický úřad v min. obchodu obšírnou statistiku stávek a výluk za rok 1906, který, jak známo, po té stránce byl zvlá- ště v bojích o všeob. rovné volební právo mimořádně významným. K výsledkům zajímavé knihy ze vrá- Hospodář českoslovaxský, ústřední týdenník ze- mědělský pro Čechy, Moravu a Slezsko, nastupuje právě vydaným čistem 1. svůj 38. ročník. V listu tom, jenž neúnavně již po 37 let hájí zájmy českého rol- nictva, ukládají nejpřednější čeští odborníci výsledky svých snah, pokusů i své práce a každé číslo má ob- sah bohatý, četnými illustracemi doložený. Z čísla 1. zasluhují zmínky zejména články: Český rolník o své budoucnosti v r. 1908. Vliv jadrných krmiv na ja- kost mléka a másla. Pěstování ovocných stromečků ve školce. Návrat k rodné půdě a j. v. — „Hospo- dář českoslovanský“ vychází každou sobolu a před- plácí se naň celoročně pouhých 10 K, půlletně 5 K i s poštou. Administrace v knihkupectví A. Reinwarta v Praze, Vodičkova ulice čís. 23. zašle každému číslo na požádání zdarma a franko na ukázku.
A Reinwart Vídeň Rakousko Čechy Morava Slezsko Praha Vodičkův ulice Český rolník
31 article
Dodávka strojů pro Bělehrad. Jateční akclová společnost v Bělehradě vypisuje dodávku parního stroje, parního kotle, kompřessoru, konďensatoru, refrigerátoru výměnu, doplnění a sesílení transmissí. Nabídky dlužno podati nejdéle do 1./14. ledna 1909. Překlad dotyčného vypsání vyložen ve vývozní kan- celáři obchodní a živnostenské komory pražské legi- timovaným interesentům k nahlédnutí. Trhy. V Benešově u Prahy odbývati se bude vý- roční trh na koně a hovězí dobytek v pondělí dno 30. prosince 1907.
Bělehrad Benešov Praha
32 article
vydání korun
34 article
Banky, záložny a spořitelny. Česká průmyslová banka v Praze upozorňuje, že není třeba, aby vkladní knížky předklá dány byly vždy za účelem připsání pololetních úroků, jelikož zúčtování toto provede banka ve svých knihácha připíše úroky ke kapitálu i tenkráte, když vkladatelé dotyčné úroky do svých vkladních knížek k dobru zvláště připsati si nedají. Ve vkladních knížkách pro- vede se připsání úroků při nejbližším vkladu aneh vybrání. Banka „Slavia“. Od 1. ledna do 30. září 1907 vyhotoveno bylo v odboru požárním 78.920 nových pojistek na hodnolu K 258,044.472.—; přičte-li se k tomu 199.959 pojištění z dřívější doby platných na hodnolu K 558,139.339.—, činí úhrn všech pojistek 278.879 na hodnotu K 816,183.811.— za úhrnné po- jistné K 2.883.785.16. Tento pozoruhodný vzrůst od- boru požárního vydává neklamné svědoctví o důvěre a oblibě, jakéž se banka „Slavie“ právem těší. Za škody požární vyplaceno bylo v jediném roce minu- lém náhrad K 2,140.000 — a za celou dobu trvání banky více než K 46.000.000.—. Reservy a fondy, jimiž banka vládne, zvýšily se již na K 38,000.000.—. Ústřední banka českýcli spořilelení. Premlové vklady dluhopisové s průměrným zúročením 51/2 2 docházejí čím dále tím větší obliby, takže počet vy- daných knížek dostoupil 416 kusů, nehledě ke vkla- dům v účtech. Banka vydá k Novému roku prospekt v podobě kapesního kalendářiku, v originelní, u nás dosud neobvyklé úpravě, ve kterém působnost banky dopodrobna popsána bude. Týž bude akcionářůma spojencům rozesián, po případě na pokladnách sta- rým i novým klientům vydáván.
Praha Český průmyslový banka Slavia
35 article
Tržní zpřávy z venkova. Z Hradoe Králově, 21. pros. (Pův. zpr.) 1 hl pše- nice K 17.80, 18.70, žita 17.20, 18.—, ječmene 9. 60, 12.—, ovsa 6.60, 7.10, prosa 12.—, —.—, vikve 11.50, —.—, hrachu 26.—, —.—, čočky 44.—, —.—, jahel 22.—, —.., krup 24.—, 40.—, bramborů starých 0.—, 0.—, bramborů nových 3.40, 3.60, Iněného semene 20.—, jetelového semene červ. 136.—, —.—, kg žitných otrub 14.—, —.—, pšeničných otrub 13.—, —.—, 1 kg másla čerstvého 2.20. 2.56, sádla vepřo- vého K 1.76, 1.80, tvarohu 28, 36 h, 1 vejce 7—8 b, kopa zelí 2.20, 3.—, kopa okurek 0.—, 0.—, kopa kapusty 1.50, 2.—, chřestu 0.—, 0.—, kopa drolně zeleniny 0.60, 0 80, pytel mrkve 1.—, 1.20, 1 hl. cibule 4.—, 440, salátu 0.—, 0.—, kopa olýpek cerele 0.—, 0.—, 1 bečka třešní 0.—, 0.—, 1 hekt. jablek 9.—, 15.— hl. hrušek —.—, —.—. — Na tý- denní trh 23. pros.. přivezeno bylo: hektol. pše- nice 136, žita 341, ječmene 119, ovsa 247, prosa I, víkve 7, hrachu 12, čočky 3, jahel 12, krup 20, sem. jetel. 25.50, lněn. sem. 18, máku 3.50, zeli 10 kop, okurek — kop, kapusty 20 kop, cibule 30 hl., drobné zeleniny 200 kop, mrkve 27 pytlo, bramborů 72 hl., jablek 196 hl, hrušek O hektol. vepřů 2 kosů, podsvinčat 295, kůzlat 2 kusy. Z Třebiče, 23. prosince. Průměrné ceny 100 kg. Pšenice K 23.18, žito 22.39, ječmen 16.76, oves 14.78, hrách 19.26, čočka 43 20, seno 6.—, sláma 3 80, brambory 3.50. Z Vysokého Mýta, 21. prosince. 100 kg pšenice 22.80, 24.50, žito 23.—, 23.60, ječmen 17.—, 17.80, oves 14.80, 15.50, čočka —.—, —.—, víkev 15.80, 16.—, brambory 4.50, 0.—, máslo 1 kg 2.16, kopa vajec 4.20, seno 1 m. ct. 0.—, 0.—, sláma 0.—.
Hradoe Králov Třebič Vysoký Mýto kg