1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Obohod — Průmyai
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 356. ze dne 25. prosince 1907.
6
article
Zájmové sdružení velkých
strojíren.
Zájmové sdružení velkých
strojíren.
Přinesli jsme již opětovně zprávy o organi-
saci našich velkých strojíren, která nedávno se
zpětnou působnosti od 15. listopadu t. r. vešla
v život, i dodáváme dnes na základě informací
skytnutých ochotně z věrohodné strany, co mož-
ná zevrubný přehled zajímavého tohoto prakti-
ckého pokusu o novou formu kartelovou, opravu-
jíce současně některé dřívější nesprávné neb ne-
přesné údaje. Tak zv. kartel 11 rakouských stro-
jíren zaslouží zvýšené naší pozornosti nejen
s hlediska českohospodářského — jeť průmysl
strojnický jedním z oněch odvětví velké indu-
stric, kde i česká účast zastoupena je měrou
velmi česinou a přírozeně musí nám jiti nejen
o zachování, nýbrž i co možná povznosenía
rozšíření této naší ryze české účasti — ale
s hlediska všeobecně hospodářsko-politického,
s něhož jakékoli snahy vymknouti jistou výrobu
a odbyt její z nerušeného působení přirozeného
tákona o nabidce a poptávce hned v samých
zárodeích musí býti co nejbedlivěji sledovány.
7
article
Účelem řečené dohody největších strojíren
je především provésti — ovšem v mezicb da-
ných dosavadním vývojem jednotlivých velko-
podniků — specialisaci výroby tím
způsobem, že jednotlivé firmy zřeknou se dobro-
volně jistých prací, jež až dosud prováděly mě-
rou jen menší, ve prospěch oněch firem, jež je
prováděly jako svou specialitu, naproti tomu
ovšem obdrží od nich ony zakázky, jež spadajl
v jejich speciální obor. Vedle toho jdo řečenému
sdružení o úsporu na režii kancelář-
ské; má se zabrániti tomu, aby k jednomu a
témuž vyzvání nepracovalo třeba deset továren
plány a podrobné projekty ofert, za kleré se
ovšem továrnám, jimž zakázka nezadána, nedo-
stalo pražádné náhrady. Kulantní klientela orga-
nisací velkostrojíren jen získá, ježto strojírny
následkem dohody a spocialisnce budou moei
levněji vyráběti. Sdružení nynější je tedy na
mířeno jen proti klientele nekulant-
ní, jež všemi silami snažila se stlačiti ceny na
nejnižší úroveň, někdy i pod hranici vlastních
nákladů výrobních. Ruku v ruce s těmitc sna-
hami jde úprava podmínek plateb-
ních, kde rovněž dosud následkem bezuzdné
soutěže panovaly poměry přímo hrozné. (Dokla-
dy o tom jsme již svého času uvedli. Srov. č.
Dokl
8
article
175. t. r.) Hned na tomto místě dlužno zmíniti
se o event, reflexu kartelu zaměstnavatelů n
poměry dělnické. Je známo, že odborné
listy kovodělnické již nyní varují před kartelem
jako organisací zaměstnatelů za účelem snižo-
vání mzdy. Vůči tomu dostalo se nám ujištění
že dělnictvo tímto svým podezřením nalézá se
na nepravé cestě. Již dnes je známo, že přední
naše strojírny dle možnosti hledí dělnictvo své
nejen slušně honorovati, v pražských závodech
zavedena nyní 9hodinná doba pracovní, nýbrž
dobrovolně zavedly i celou řadu vynikajících
institucí humanitních, jako fondy ku podpoře
dělníků invalidních, vdov a sirotků a p. Přední
9
article
strojírny, jako F. Ringhoffer, Daňkovka, Česko-
moravská, co rok věnují značnější obnosy ze
svých výtěžků k podobným účelům. Je jen při-
rozeno, že kvoty tyto stoupnou, bude-li i zisk
strojíren větší; povede-li se závodům lépe, bude
se moci i pro dělnictvo učiniti více. Vždyť přece
každému závodu musí záležeti na tom, aby měl
dlouholetý kmen spokojeného a zdatného dělni-
Co se týče kvot, jež jednotlivým účastní
kům kartelu byly přiděleny, nejsou dosud stano-
veny pevnou cifrou. Kvoty tyto vyplynou z de-
setiletěho průměru celkového
obratu strojíren, jejž dnes nemožno ještě sta-
noviti, poněvadž z dohody je celá řada před-
mětů vyráběných vyřafa. Tak vyňaty jsou
náboje a děla (válečný materiál), lokomotivy
tendry a vagony, ocel, zařízení pro lodi, odlitky
jež se doma nespracují, ústřední topení a větrá-
ní, mosty železniční a silniční, lisovaná dna
jakož i veškeré práce pro vlastní potřebu, resp
potřebu jiných zkartelovaných strojíren. Ač také
export zahraniční na příště netvoří předmět kar-
telu, nýbrž doporoučí se zúčastněným firmám
v té příčině jen přátelské dohodování, přece
pro výpočet kvoty započítá se na základě de-
setiletého průměru dle obratu i polovice
exportních dodávek. Na příště ovšem při vyčer-
pání kvot k exportu se přihlížeti nebude.
Ringhoffer
Daňkovka
Českomoravský
10
article
Vedle celkové kvoty přidělena každému zá-
vodu i kvota kupinová, při čemž rozeznává se
celá řada skupin, jako parní stroje, kotly, cukr-
varská zařízení, stroje pro doly atd. Rozdělení
kvoly celkové na skupinové zavedeno proto, aby
bylo možno i na příště za platnosti kartelu po-
držeti závodům jejich individualitu, ktera
porušena bude jen potud, pokud se jistý závod
výroby některých předmětů dobrovolně
vzdá. Bylo to nutné také pro případ, že by po
vypršení nynější smlouvy kartel nebyl již obnu-
ven. Kvoty, jak již řečeno, dosud pevně Jano-
veny nejsou a zjištění jich bude prvním úkolem
nestranné evidenění kanceláře. Již dnes však je
jisto, že největší kvotu obdrží Daněk, už proto,
že je skoro se všemi svými výrobky v kartelu;
v druhé radě budou asi Škoda-Ruston (splynulé
fusi), Ringhoffer z První brněnská. Naproti to-
nu na př. První českomoravská bude zastoupena
asi poměrnou kvotou menší než by odpovidala
celkovému jejtmu významu a to proto, že s ce-
lými velkými svými odbory lokomotiv, mostů
zařizování ústředního topení s větrání je mimo
kartel.
Za účelem provedeni odpočtů, resp. vyrov-
nání smlouvou přidělených kvot se skutečnými
zákazkami stanoveny 3 periody: prvá po 4 le-
tech, další dvě vždy po 3 letech.
Po uplynutí takovéto periody musí ony firmy
které po 4, resp. 3 letech byly se zakázkami svý-
mi napřed proti původně jim přidělené kvotě
nahraditi oněm firmám, jež za totéž období ne-
vyčerpaly svou kvotu, 20% z obratu, o který
tyto zůstaly pozadu. Tato náhrada stanovena
proto vyšší sazbou, aby mezi firmami nebylo
abytečné řečnivosti a snah získati objednávku stůi
ctva.
Jana
Daněk
Ringhoffer
ŠkodaRuston
letechnický
11
article
co stůj, nýbrž právě aby tak umožněna byla žá-
doucí regulace. Vliv kartelu na bilance jednotli-
vých závodů ukáže se tedy teprve později. Z ce-
lého tohoto ujednání vidno, že individualita pod-
niků nebude kartelem porušena a každý závod
bude moci vyráběti, co dosud vyráběl, ač jestliže
se něčeho dobrovolně nevzdá. Vzhledem
k této záruce dosavadní individuality nebylo
také nutno, aby zůčastněné akeiové stro-
jirny svolaly své valné hromady a vyžá-
daly si jejich souhlasu k přístupu ke kartelu
Sídlem kartelu, resp. obou hlavních orgánů
jeho, totiž kanceláře evidenční a komisí přidě-
lovacích je Praha, kde ovšem jsou ode dávna
největší strojírny z celého Rakouska a kde je
i kolébka celého dnešního velkolepého roz-
machu. Ve Vídni konati se bude toliko jednou
ročně generální schůze.
Evidenční kancelář, jejíž úkolem
je zjistiti svrchu zmíněné desetileté obraty, po-
kud podléhají úmluvě kartelní, a jež povede
v evidenci zakázky jednotlivých závodů dle kar-
telových skupin, sestává z úřadnictva, společně
kartelem vydržovaného.
Přidělovaci komise sestává ze zá-
stupeů zkartelovaných firem a má zasedati
denně, aby přidělila došlé zakázky určitým fin-
mám, při čemž dle možnosti zajištěno bude
jednotlivým podnikům dosavadní odběratelstvo.
Praha
Rakousko
Vídeň
12
article
Předsednictví povede prvý rok firma Breit-
feld, Daněk a spol., místopředsednictví První
brněnská. Předseda má úřadovati v kanceláři
kartelu denně. Po roce není již volítelným a na
jeho místo automaticky postoupí místopředseda.
Nového místopředsedu pak zvolí plenárka.
Kartel stanoven je na 10 let a vyprší, ne-
stane-li se nové výslovné ujednání. Mlčky pro-
dloužiti se nedá. Písemného ujednání o kartelu
není, firmy zavázaly se čestným slovem dohodu
zachovati.
Pro event. spory postaráno je o smírči
soud, jehož složení je stanoveno dle obvyklých
zásad.
Kdyby se během kartelu vyskytla novota
výrobní, které dosud žádná firma nevyráběla,
má býti všemi firmami společně zakoupena a
výroba jedné neb více továrnám přikázána.
Na konec dlužno znovu vyslovně k tomu
poukázati, že kartel strojíren není dohodou
cenovou, která by nemírné ceny diktovala
konsumentstvu; je to ostatně nemožno již vzhle-
dem ke konkurenci podniků středních a men-
ších, jež v kartelu nejsou. Účelem kartelu je
naopak zvětšiti počet a obrat objednávek, za-
meziti zbytečné náklady režijní a ztráty kapi-
tálové a nedopustiti, aby na úkor velkých pod-
niků vznikaly nové nebo sílily již existující zá-
vody menší, pokud to přirozeným vývojem ho-
spodářským není odůvodněno.
Mlček
Daněk
Breitfeld
13
article
Úvěr na postoupené faktury.
Úvěr na postoupené faktury.
Bylo to při smutně známém úpadku Geiringera
a Taussiga, kdy odborné listy (zejména tuším „Ka-
pitalist“) žalovaly na jednostrannou činnost bank
(zvláště vídeňských), které prý překotným nabízením
úvěru směnečního svádějí k „dělání“ směnek a jsou
tak nepřímými původci případů Geiringerů a Taus-
Zmíněný list cilil, vytýkaje bankám přílišné fe-
drování jednoho druhu obchodů, a radě k zmírnění
úsilí na této straně, naznačií i jině pole činnosti
které by úbytek, slabším eskontem směnek způso-
bený, na jiné straně nahradilo. Doporučoval zejména
— neprévem prý zanedlávaný — eskont faktur.
Dnes — kdy krajní napjetí všech takřka odvětví
průmyslu využívá k ukojení své veliké spotřeby pe-
něz veškerých forem úvěru, nebude snad nemistno
zmíniti se o úvěru na postoupené faktury, a je-li prav-
dou, že je našimi bankami snad poněkud méně pě-
stován, uváziti, z jakých asi důvodů.
Při posuzování úvěrů položí si banka zajisté
otázku, jakou jistotu jí povaha a způsob toho kte-
rého jeho druhu skýtá. A s tohoto hlediska nutno ro-
zeznávati úvěr na postoupeně faktury s oznamová-
ním nastalého postupu dlužníkovi a úvěr na postou-
pené faktury bez toholo oznamování.
Že první způsob skýtá bance bezpečnosti větší,
jest jasno. Postup pohlodávky jest sice perfektní, jak-
mile banka oznámí firmě postupující, že nabízenéjí
k eskontu pohledávky postupem p.ejímá, povinnost
dlužníka však, platiti výhradně a přímo bance, počíná
teprve okamžikem, kdy mu věřitel, či přejimající
banka, postup oznámí,
Zdálo by se tedy, že při tomto způsobu postu-
pování účtů, kdy dlužník jest právně zavázán, dlužný
obnos jedině bance platiti, není pro banku jiného ne-
bezpečí, než snad tohc, které plyne z nedoslatečné
bonity dlužníka a klerému jest konečně banka i pr
eskontu směnek vystavena.
Geiringer
Taussig
Ka
14
article
Tak bylo by tomu však jen v případě, že vypla-
cela by se hodnota postoupených účtů, či že posky-
tovala by se záloha na ně teprve potom, až měla by
banka v rukou prohlášení dlužníka, že obnos po.,ou-
pené faktury uznává. Tak tomu však v praxi není.
hlavně z toho důvodu, že málokterý dlužnik (zejměna
jedná-li se o dlužníky soukromé, nebo menší firmy)
na dotaz banky, zda obnos postoupené faktury uzná-
vá, odpoví. Uznává-li účet, prostě dotazník banky.
byt i frankovaný, založí, má-li nějaké reklamace
adresuje je přímo dodávající firmě, a bance nezbývá
než důvěřovati, že firma, jejíž pohledávky eskonto-
vala, sama ji oznámi diference, reklamací vzniklé,
nebo úplné zamítnutí účtu ze strany dlužníka a tu-
díž i neplalnost. bezcennost postupu. Ostatně ani
u postupu faktur na dlužníky dosti vyspělé, aby cíti
povinnost, bance na dotaz její odpověděti, nelze způ-
sob poskytování záloh až po dojití prohlášení o uzná-
ní účtu dobře praklikovati, poněvadž ocitá se pra-
vídelně faktura (ktera jde poštou) v rukou dlužníka
dříve než zboží (dopravované drahou) a může tedy
několik dnů trvati, než dotyčné prohlášení dojde.
A kdo své účty postupuje, činí tak pravidelně prolo
aby peníze dle možnosti hned obdržel.
Zjevem velmi častým jest, že účet Bance postou-
pený kryje se v den splatnosti alespoň z části vzá-
jemným účtem dlužníka firmě postupující a bance
vyrovnává se pak nepatrná mnohdy diference, ač pr
16
article
povolování zllohy Brala Eanka eelý obnos Větu z
základ.
Není ledy bance při dnešním způsobu eskontu
faktur ani v tom případě, že o jednotlivých postu-
pech dlužníky uvědomuje, dobře možno, vyhnouti se
zkrácení obnosu, jímž fakturu eskontovala, nebo
alespoň nepříjemnosten, vzniklým za prvé z rekla-
mací, jež maji vliv na obnos faktury, a o nichž
banka neví, poněvadž nebyly jí, nýbrž postupující
firmě adresovány, a za druhé z vyrovnávání části,
nebo celého postoupeného účtu účty vzájemnými.
Jest tudíž při eskontu faktur banka odkázána v
značné míře na poctivost, charakter a pořádek firmy
postupující a tím bliží se úvěr na faktury spíše méně
bezpečnému úvěru osobnímu, než skutečnému úvěru
eskontnímu.
Tím dána také z čásli odpověď na otázku, pro
zajímají se dnes banky měně o tento druh úvěru,
který zajisté neprávem slaví se na roveň úvěru z e
kontu směnek.
O eskontu účtů Bez oznamevání postupu dlužní-
kům nechci se ani zmíňovati, pončvadž další risiko
při něm (postupování jedné a téže laktury na vice
stran) jest samo sebou patrné a jedná se právě v
Vádni o opatření, jímž by se tomufo nebezpečí pře-
dešlo. Ostatně jsou si banky při povolování úvěru na
postoupeně laktury bez oznamování postupu dlužní-
kům jistě dobře vědomy, že skýtají tím vlastně úvěr
osobní a dle toho povoli tento úvěr jen tam, kde
by stejný obnos úvěru osobního připustily.
Jistě jiný jest důvod, proč nevěnují se banky
vyjímaje ovšem ústavy, výhradně k tomu cíli zalo-
žené, více oskontu faktur. Jest to složitá manipulace
a oblížná evidence, s tímto druhem obchodu spojená.
17
article
Sledujme postup manipulace u konkrelního případu
který není nikterak výminečným, nýbrž zcela běž-
ným: Bance jest nabídnuta k eskontu pohle čaáivka.
Banka musí dopisem přijetí faktury potvrditi, zaněsti
postoupenou fakturu do svých knih a oznámiti po-
stup dlužníkovi. Za několik dní oznámí dluhující fir-
ma, že účet neuznává, poněvadz nebylo ji dodáno
zboží, jaké objednala. Nutno tuto reklamaci potvrditi
zpraviti o ni firmu postupující (která si zálohu na
tuto fakluru již vybrala) r vyškrtnouti fakluru ze se-
znamů. Firma postupující pak pravídelně píše, že jest
dlužník v neprávu a že faktura je platná. Nejjedno-
dušší bylo by teď, žádati místo této faktury postu
nový. To jest však mnohdy velmi obtížno, zejména
u firem, které fakturují jen jednou měsíčně a všecky
své pobledávky postupují. Zde nutno až do nových
faktur dotyčné firmy čekati a prozatím věřiti, že re
klamovaná a neuznaná faktura, na kterou již záloha
(pravidelně 75%%) vyplacena, jest přece jen platná.
Je-li takto reklamováno více účtů a „přihodí-li se-
mezi tou dobou „něco“ firmě postupující, nejsou lyto
postupy bance naprosto ničeho platny. Nechce-li
banka neuznanou fakluru, o níž postupující tvrdí.
že bud placena a již jiným postupem ani jinak na-
hraditi nemůže, ze seznamů svých vyškrtnojh, aby
vyplacená na ni záloha nebyla tak zcela bez pod-
kladu, musí tuto, resp. tylo pohledávky véstí v přís
né evidenci, aby si je při nejbližší příležitosti ne-
chala nějak nahraditi. Při větším počtu postupů a
různosti reklamací (celého nebo částečného obnosu
valuty, náhrady skonta, porta atd. atd.) jest takováto
evidence jistě nesnadná a celá manipulace obtížná
a složitá.
18
article
Jedná-li se ovšemí o ústavy, jež se výhradně es-
kontem faktur zabývají, nepadá složitost manipulace
a oblížnost evidence daleko tak na váhu, poněvadž
jsou práce spojené s eskontem účtů, jako jediného
obchodu ústavu, rozděleny me-i všechen personál.
U bank těch, které eskont faktur jen jako část svých
obchodů provádějí a nemohou mu tudíž tolik úřad-
nictva přikázati, jest tento moment značně závaz-
ným.
Psal jscmí tuto stať jen prolo, abych pohnul ty
kteří viní i naše české banky (z nichž některá snad
nezdravé podnikavosti jejich odepřením úvěru na po-
stoupené faktury meze položila) z pohodlnosti a cho-
zení starými, vyšlapanými cestičkamí k uvažovánl
zda je to skutečně pohodlnost a lpění na starých tra-
dicích, jež brání naším úslavům olevírati svoje po-
kladny tak zcela dokorán při každé nové formě úvěru.
či zda hodilo by se pro toto jednání spíše jměno
Vška
jiné
Konjunklura báňského železářského a strojíren-
ského průmyslu. V sobotu konána byla valná hro-
maca Spolku průmyslníků báňských, železářskýcha
strojírenských v Rakousku, na níž podána také zprá-
va o rozvoji dotyčných průmyslníků v tomto roce.
Rakousko
19
article
Ve zprávě té ze praví, že všeobecný rozmach kon-
junktury působil skorem veskrz na zaměstnanost
příznivě, avšak zdražení všech výrobních nákladů
dalo vzniknouti větší výnosnosti jen v několika málo
odvětvích. Na trbu uhlí a koksu stoupala poplávka
dále vekni čile, způsobována jsouc silnou spotřebou
dopravních podniků a průmyslu. Doly nemohly po-
plávce ani stačili, poněvadlž vadil lu nedostatek va-
gonů a částečné stávky dělniciva. Ceny sice stouply
dosti značně, avšak zisk zmenšen značnými starý mi
uzávěrkami za lovné ceny, stoupnutím mezď a zdra-
žením provozovacího maleriálu. Mimořádně přízni-
vým byl rozvoj rakouského železářského průmyslu.
V prvních jedenácti městcích t. r. stoupl odbyt kryč-
ného železa na 1,313.065 (+382.358) q. t. j. o 41 ,
polotovarů na 1,632.877 (+ 141.261) q. t. i. o 91/2 proc.
a tyčového železa na 3,176 840 (++ 285.963) q čili o
9.8 proc. Odbyt kolejnic vzrostl na 644.502 (+ 94.265)
q čili o 17.1 proc., obručí na 70.689 (+ 21.657)a
čili o 44.2 proc., kol na 107.902 (+37.305) q čili
o 52.9 proc. Pouze odbyt nosičů poklesl a 1,214.448
q. oož znamená pokles o 8 proc. Odbyt domácího
Mtinového surového železa činil 1,067.848 q a jeet
o něco větší. Konsum hrubých plechů stoupl o dalších
2112 proc., jemných plechů o 13.2 proc., což donu-
covalo továrny k dlouhým dodavatelským lhůtám.
20
article
Poklesem konjunktury v cizině není vyloučeno, že
dulší pokles cen v cizině bude působiti na domácí
trh nepříznivě. Úytek domácího konsumu nelzo
ještě pozorovati. Siluace na trhu šedé a ocelové litiny
byla velmi příznivá a bylc sotva lze vyhověti potře-
bě. Objednávky stavebních a mostních konstrukcí
byty velice hojné. Vývoz do balkánských států byl
čilý, kdežto do Ruska byl skorem znemožněn. Stro-
jírny byly s nepatrnými výminkami hojně zaměst-
nány. Méně přiznivými byly prodejní ceny a pod-
mínky. Odbyt parních kotlů stoupl asi o 25 proc.
Továrny obráběcích strojů a hutních pomocných
strojů byly zaměstnány až ke hranicím své výkon-
nosti, výnosnost trpěla však zvýšenými náklady vý-
robními. V posledním čtvriletí jevily se zná mky
poklesu konjunktury a zostření zahraniční konk uren-
ce. Výroba textilních strojů dosáhla maxima dosa-
vadní výkonnosti a vzestup odbytu činil lu až 4
proc. Také vývoz do Uher, Anglie a Německa značn
stovpl. Zatměstnancct elekkrotechnického průmyslu
Rusko
Uhry
Anglie
Německo
21
article
byla uspokojivá. Oproli lomu ceny nejsou fak přiz-
nivě. Odbyt zemědělských strojů a lokomobil byl
značný, což vysvětluje se namnoze nedostatkem děl-
nictva. I tu prodejní ceny a podmínky nebyly přízni-
vy. Zaměstnanost továren na lokomolivy byla v cel-
ku lepší než v posledních letech, avšak ne taková,
aby továry plně zaměstnala. Situace výroby vagonů
se zlepšila následkem značných objednávek státnich
a soukromých drah. Celkem odvedeno v r. 1907 asi
6850 vagonů. Na r. 1908 budou továrny na vagony
lépe zaměstnány, avšak vzhledem k výkonnosti
16.000 vagonů ročně budou opět nuceny nabízeti za
levné ceny do ciziny. Trh kovů prodělal velmi po-
hnutý a nepřizivý vývoj. V březnu nastaly v Ame-
nice vážné obtíže, které rychle rostly a daly podnět
k značnému poklesu cen kovů. Nejvíce utrpěla měd,
t. j. pokles asi 44 proc.
Statistika pošt a lelegralů za rok 1906. Nedávno
minislerstvem obchodu zpracovaná a vydaná stali-
stika rekouského poštovnictví a telegrafnictví za rok
1906 poutá naši pozornost především po stránce fi-
nančních výsledků — už proto, že dokonáváme prvý
rok citelného zvýšení příslušných poplatků a hledíme
vstřk mírnému snížení aspoň poplatků telefonních.
Rok 1906 je zajímavý zvlášt proto, že při příležitosti
leňských návrhů na zvýšení poštovních poplatků bylo
houževnatě tvrzeno, jak pošta naše je passivní. Ne-
může býti o tom pochyby, že data roku 1907 budou
v nejednom směru ještě zajímavější. Dle řečené publi-
krce byl finanční výsledek provozování pošt a to-
lografů v celém Předlitavsku v posledních letech
tento:
ame
22
article
Roku
Roku
Přebytek pří-
jmů(+) resp.
vydání (—)
107,718.310
98 411.8I9
+ 9,306.491
+ 5,627.528
105,415.311
111,042.869
+ 3,252.893
1902 116,528.228
113,275.335
1903 116,858,886
— 660.836
117,519 722
+ 2,169.543
1904 123,918.755
121,749 212
1905 125,222.755 128,442.516
— 1,219.761
1906 139,189.032 133,964.942 + 5,224.090
Je fedy viděti, že v některých lelech — vzhle-
dem k předvedené řadě zajisté jen výjimečných —
hlavně následkem mimořádných výdajů, jakými jsou
zřízení nových vedení, stavba a přestavha budov po-
štovních, vydání o něco přesahovala příjmy: úbyt-
ky tyto však hned příštího roku byly vždy bohatě
nahraženy. V příčině jednollivých zemi panují ovšem
rozdily daleko větší a dlužno v prvé řadě vytknouti
velikou aktivnost království českého. Tak v roce
zpravodajském obnášely příjmy v Čechách 34,610. 678
K, výdaje pak jen 26,452.048 K, přebytek příjmů tedy
přes 8 mil. K, který ovšem o něco se snižuje, počí-
táme-li přiměřenou kvotu na Čechy z ústřední správy
připadající. Podobně na Moravě přijato něco přes 10
mil. a vydáno 78 mil., aktivum teďy přes 2 mil
Čechy
Morava
23
article
K, a pod. Všecky uvedené cifry vztahují se ovšem
jen na vlastní službu poštovní a telegrafní, čistý vý-
nos poštovní spořitelny, který na př. v roce 1906 do-
sáhl slušné výše 7.427.189 K, v tom počítán není
Publikace obsahuje i zajímavý přehled mezinárodní.
z něhož vyplývá nejen naše opozdilost v oboru pošt
a telegrafů za jinými státy kulturními, nýbrž i, jak
příliš fiskální hlediska naší politiky poštovní snižuj
poměrný výnos našich pošt proti jiným, pokročilej-
ším státům.
Manifestační schůzi pěstitelů řepy pořádá „Ho-
spodářský spolek pro okresy Chrudím, Nasavrky
Hlinsko“ ve čtvrtek dne 26. prosince 1907 o 10. hod
dopol. ve velkém sále průmyslového musea v Chru-
dimi. Pořad: „O poměru rolníka k cukrovaru a orga-
nisace rolnictva ve příčině společného postupu při
prodeji cukrovky“, pojedná říšský poslanec p. Jose
Švejk.
Obchodní a živneslenská komora v Plzni konal
17. prosince t. r. za předsednictví presidenta p. Josela
Houdka V. řádnou plenární schůzi v tomto roce.
President sdělil, že osnovami prováděcího nařizení
k zákonu o pensijním pojištění soukro-
mých úřadníků, stamov pensijníbo úslavua
jednacího řádu pro zemské úřadovny pensijního ústa-
vu zabývá se speciální pojišťovací výbor komory.
Jose Švejk
Josel Houdek
Nasavrky
Hlinsko
Chr
Plzeň
24
article
President podal zprávu o prosincovém za-
sedání státní rady železniční, v němž
přijata celá řada jeho návrhů. K. r. Bayer vyslovil
přání, by zavedení nové dvojice denních rycblíků
mezi Plzní a Vídní, za které komora opětně žádala,
nebylo puštěno se zřetele, a aby splnění tohoto opráv-
něného požadavku na správě státních drah komorou
a zástupcem jejim ve státní radě železniční s vynalo-
žením všeho vlivu hylo vymáháno. K. r. Schultes
požádal za další intervenci k zavedení osobní dopra-
vy na železniční truti Nýřany—Hlořmanovas HIut.
K návrhu cís. r. Eisnera usneseno, aby návrhy.
jež docházejí presidenta jako zástupce komory ve
státní radě železniční, předem projednávány byly
v komoře. K. r. Sehertler vyslovil přání, aby
urychlena byla změna jednacího řádu pro komoru
Bayer
Schultes
HIut
Eisner
Sehertler
Vídeň
Nýřany
25
article
K. r. Schultes a Schertler upozornili, že r-
soluce monlanistického spolku v Plzni, čelící proti
usnesení předešlé plenární schůze komory o návrhu
k. r. Karty a Adolfa Zieglera ve přičině drahoty
uhlí, neprávem vytkla záslupcům hornictví v komoře-
že hlasovali pro tento návrh. President prohlásil,
že dle protokolu o dotyčné schůzi usnesení učiněno
bylo jen většinou hlasů. — K předložené jednaeí
zprávě za III. čtvrtletí stěžoval si cís. r. Eisner
že dosavadní akce komory k obmezení potrav-
ních skkladišť železničních zřízenco
byla bez úspěchu, ač ministří dr. Fořt a dr. Der-
schatta ujistili deputaci obchodnictva z Plzně, že
požadavkům příslušným věnují blahovolnou pozor-
nost. Jest proto zapotřebi, by komora veškerým svým
vlivem dále působila k obmezení železničních po-
travních skladšť a žádala, by návrhy její ministerstvy
byly vyřízeny. — Zpráva revisorů účtů o stavbě ko-
morní budovy schválena. — Přijaty návrhy per-
sonální komise, aby konceplním úřadníkům
komory přiznány byly služební přídavky již po 4
místo po 5 letech a aby vypsáno bylo místo koncept-
ního praklikanla s platem 2000 K. Úřadníkům kan-
celářským přiznány služební přídavky po 4 letech
již usnesením komory z r. 1906. — Návrh rozpo-
čtu komory na r. 1908 vykazuje úhrnnou potřebu
201.632 K 59 h a to na služné úřadnictva komory.
písařů a služebnictva 54.220 K, na věcné potřeby
15.970 K, na stipendia a příspěvky školství průmyslo-
vému a obchodnímu 38.300 K, na příspěvky muselm
Schultes
Schertler
Ziegler
Eisner
Fořt
doktor
Dera
Plzeň
26
article
3572 K, na příspěvky k jiným účelům 8230 K, n
různé výdaje 34364 K 60 h, na věnování k oslavě
jubilea 60letého panování J. V. 10.000 K, na ko-
morní pudovu 36.975 K 99 h. Naproti celkové po-
třebě rožpočteny jsou plijmy komory částkou 74. 020
K 92 h (pokladniční hotovost 49.000 K, úroky z ulo-
žených peněz 1500 K, taxy za registrování známek,
vzorků a modelů 600 K, nájemné z pronajatých
mísiností v budově komorní 20.926 K 92 h, příspěvel
obce Plzně na komorní míslnosti 2000 K), ostatní
třeba uhraditi přirážkou k dani výdělkové v dosa-
vadní výši 8%, jejíž výtěžek rozpočíen jest částkou
144.000 K. Rozpočet byl schválen. Usneseno, aby
za informáce vývozní kanceláře vybírán byl dle
vzoru jiných komor poplatek 30 h za legitimace pro
vzorkově kufry obchodních ceslujících poplatek 60 h.
Schváleny závěrečné účty o stavbě ko-
morní budovy. Celkový náklad na stavbu a za-
řízení činil K 585.223 K 24 h. — Plenární schůze
dne 8. listepadu 1907 usnesla se zásadně doporučiti.
aby drobný prodej piva v uzavřených láhvícl
prohlášen byl za živnost koncesovanou
uložila I. a II. výboru, aby podal zprávu a návrhy
o detailních ustanoveních přísluš ne
osnovy ministerského nařízoní a o
přáních, v této příčině od interesentů projevených
Schváleno, aby pro obchod s pivem láhvovým byla
připuštěna jakákoli uzávěrka (tedy i t. zv. patentní.
pokud poskytuje zároky, že láhev bez porušení uzá-
věrky nemůže býti otevřena, dále aby nebylo před-
pisováno povinné povšechné označení druhu piva
Plzeň
27
article
Přljm
1900
1901
28
article
na láhvi způsobem nesmazalelným, nýbrž spíše aby
na láhvi uvedeno bylo jméno (firma) pivovaru, z ně-
hož pivo pochází; koncese ku prodeji láhvového piva
buďlež udíleny pouze těm, kdož mají osobní vlast-
nosti, předepsané v § 18. živn. řádu pro uchá zeče
o koncesi hostinskou a výčepnickou, a při udílent
jejich budiž brán též zřetel k místní potřebě, rekur
sům společenstev proti udělení kencese nebudie
však přiznán odkládací účinek; aby nařízení o kon-
cesování prodeje láhvového piva mělo zpělnou pů-
sobnost, nelze považovati za přípustné. — Po pro
vedoní voleb a udělení stipendií a subvencí přijat
nutný návrh k. r. Becka, podporovaný cís. r. Rudol-
fem, aby komora v podních na ministerstva vnitra
a obchodu ohradila se co nejrozhodněji proti zamý-
šlenému zvýšení příspěvků dělnickým úrazovým no
jišťov ná m,
Beck
29
article
Inkasní a šoudní žáležitosti v Italii. Jeden z na-
šich důvěrníků věnuje se již po mnoho let výhradně
soudním a mimosoudním záležilostem, jichž projed-
nání mu bylo předáno cizozemskými obchodními fir-
mami. Následkom dlouholeté praxe získal v tomto
oboru jistou zkušenost, tak že i italští právníci a in-
kasisté se k němu obracejí dosti často o radu a po-
moc. Rozhodl se proto zmíněný právník zabývati se
jodině timto odvětvím advokacie. Vývozní s po-
lek v Praze jest ochoten interosentům, kterým
se naskýtá příležitost k vyřizování soudních a in-
kasních záležitostí v Italii, býti v takových případech
nápomocen. Vývozní spolek poznamenává ještě, že
jednání dotyčného advokáta s cizinci jest umožněne
ještě tím, že ovládá několik řečí, jako frančinu, něm-
činu, ruštinu, polštinu a vlaštinu. Mimo to jest do-
tyčný advokát ve spojení s výbornými právníkya
inkasisty ve větších italských městech, kleří pod jeho
dohledem klienty zastupují,
Poštovní lify. Minisfersívo obchodu vydalo
úřadní sbírku tarifů poštovních ve dvou částech.
Praha
30
article
První čásť obsahuje dopisní tarií (cena 60 h), druhá
čásť tarif balikový (cena 1 K 70 h). Účelem publikace,
kterou možno objednati u všech poštovních úřadů
nebo přímo u c. k. dvorní knihtiskárny ve Vídni, jest
orientovati přesně o sazbách poštovních v dopravě
vnitrozemské a zahraniční a uchrániti tak před ško-
dami, které povstávají obchodnictvu z neznalosti do-
tyčných ustanovení.
Stávky a výluky v Rakousku během roku 1908.
Pod tímto názvem vydal pracovně-statistický úřad
v min. obchodu obšírnou statistiku stávek a výluk
za rok 1906, který, jak známo, po té stránce byl zvlá-
ště v bojích o všeob. rovné volební právo mimořádně
významným. K výsledkům zajímavé knihy ze vrá-
Hospodář českoslovaxský, ústřední týdenník ze-
mědělský pro Čechy, Moravu a Slezsko, nastupuje
právě vydaným čistem 1. svůj 38. ročník. V listu tom,
jenž neúnavně již po 37 let hájí zájmy českého rol-
nictva, ukládají nejpřednější čeští odborníci výsledky
svých snah, pokusů i své práce a každé číslo má ob-
sah bohatý, četnými illustracemi doložený. Z čísla 1.
zasluhují zmínky zejména články: Český rolník o své
budoucnosti v r. 1908. Vliv jadrných krmiv na ja-
kost mléka a másla. Pěstování ovocných stromečků
ve školce. Návrat k rodné půdě a j. v. — „Hospo-
dář českoslovanský“ vychází každou sobolu a před-
plácí se naň celoročně pouhých 10 K, půlletně 5 K
i s poštou. Administrace v knihkupectví A. Reinwarta
v Praze, Vodičkova ulice čís. 23. zašle každému číslo
na požádání zdarma a franko na ukázku.
A Reinwart
Vídeň
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
Vodičkův ulice
Český rolník
31
article
Dodávka strojů pro Bělehrad. Jateční akclová
společnost v Bělehradě vypisuje dodávku parního
stroje, parního kotle, kompřessoru, konďensatoru,
refrigerátoru výměnu, doplnění a sesílení transmissí.
Nabídky dlužno podati nejdéle do 1./14. ledna 1909.
Překlad dotyčného vypsání vyložen ve vývozní kan-
celáři obchodní a živnostenské komory pražské legi-
timovaným interesentům k nahlédnutí.
Trhy. V Benešově u Prahy odbývati se bude vý-
roční trh na koně a hovězí dobytek v pondělí dno
30. prosince 1907.
Bělehrad
Benešov
Praha
34
article
Banky, záložny a spořitelny.
Česká průmyslová banka v Praze upozorňuje, že
není třeba, aby vkladní knížky předklá dány byly
vždy za účelem připsání pololetních úroků, jelikož
zúčtování toto provede banka ve svých knihácha
připíše úroky ke kapitálu i tenkráte, když vkladatelé
dotyčné úroky do svých vkladních knížek k dobru
zvláště připsati si nedají. Ve vkladních knížkách pro-
vede se připsání úroků při nejbližším vkladu aneh
vybrání.
Banka „Slavia“. Od 1. ledna do 30. září 1907
vyhotoveno bylo v odboru požárním 78.920 nových
pojistek na hodnolu K 258,044.472.—; přičte-li se
k tomu 199.959 pojištění z dřívější doby platných na
hodnolu K 558,139.339.—, činí úhrn všech pojistek
278.879 na hodnotu K 816,183.811.— za úhrnné po-
jistné K 2.883.785.16. Tento pozoruhodný vzrůst od-
boru požárního vydává neklamné svědoctví o důvěre
a oblibě, jakéž se banka „Slavie“ právem těší. Za
škody požární vyplaceno bylo v jediném roce minu-
lém náhrad K 2,140.000 — a za celou dobu trvání
banky více než K 46.000.000.—. Reservy a fondy,
jimiž banka vládne, zvýšily se již na K 38,000.000.—.
Ústřední banka českýcli spořilelení. Premlové
vklady dluhopisové s průměrným zúročením 51/2 2
docházejí čím dále tím větší obliby, takže počet vy-
daných knížek dostoupil 416 kusů, nehledě ke vkla-
dům v účtech. Banka vydá k Novému roku prospekt
v podobě kapesního kalendářiku, v originelní, u nás
dosud neobvyklé úpravě, ve kterém působnost banky
dopodrobna popsána bude. Týž bude akcionářůma
spojencům rozesián, po případě na pokladnách sta-
rým i novým klientům vydáván.
Praha
Český průmyslový banka
Slavia
35
article
Tržní zpřávy z venkova.
Z Hradoe Králově, 21. pros. (Pův. zpr.) 1 hl pše-
nice K 17.80, 18.70, žita 17.20, 18.—, ječmene 9. 60,
12.—, ovsa 6.60, 7.10, prosa 12.—, —.—, vikve 11.50,
—.—, hrachu 26.—, —.—, čočky 44.—, —.—, jahel
22.—, —.., krup 24.—, 40.—, bramborů starých
0.—, 0.—, bramborů nových 3.40, 3.60, Iněného
semene 20.—, jetelového semene červ. 136.—, —.—,
kg žitných otrub 14.—, —.—, pšeničných otrub 13.—,
—.—, 1 kg másla čerstvého 2.20. 2.56, sádla vepřo-
vého K 1.76, 1.80, tvarohu 28, 36 h, 1 vejce 7—8 b,
kopa zelí 2.20, 3.—, kopa okurek 0.—, 0.—, kopa
kapusty 1.50, 2.—, chřestu 0.—, 0.—, kopa drolně
zeleniny 0.60, 0 80, pytel mrkve 1.—, 1.20, 1 hl.
cibule 4.—, 440, salátu 0.—, 0.—, kopa olýpek
cerele 0.—, 0.—, 1 bečka třešní 0.—, 0.—, 1 hekt.
jablek 9.—, 15.— hl. hrušek —.—, —.—. — Na tý-
denní trh 23. pros.. přivezeno bylo: hektol. pše-
nice 136, žita 341, ječmene 119, ovsa 247, prosa
I, víkve 7, hrachu 12, čočky 3, jahel 12,
krup 20, sem. jetel. 25.50, lněn. sem. 18, máku 3.50,
zeli 10 kop, okurek — kop, kapusty 20 kop, cibule
30 hl., drobné zeleniny 200 kop, mrkve 27 pytlo,
bramborů 72 hl., jablek 196 hl, hrušek O hektol.
vepřů 2 kosů, podsvinčat 295, kůzlat 2 kusy.
Z Třebiče, 23. prosince. Průměrné ceny 100 kg.
Pšenice K 23.18, žito 22.39, ječmen 16.76, oves
14.78, hrách 19.26, čočka 43 20, seno 6.—, sláma
3 80, brambory 3.50.
Z Vysokého Mýta, 21. prosince. 100 kg pšenice
22.80, 24.50, žito 23.—, 23.60, ječmen 17.—, 17.80,
oves 14.80, 15.50, čočka —.—, —.—, víkev 15.80,
16.—, brambory 4.50, 0.—, máslo 1 kg 2.16, kopa
vajec 4.20, seno 1 m. ct. 0.—, 0.—, sláma 0.—.
Hradoe Králov
Třebič
Vysoký Mýto
kg