ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0d226750-7697-11dc-8251-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 153, place 53, org 15, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY-
3 masthead
25. prosince 1907. Císlo 356.
4 article
Přeličení pro kapitulaci portarturskou. Ještě šestý den soud se zabýval bitvou kin- čžouskou. Jak známo, obž. gen. Stössel přičítá prohru té bitvy za vinu loďstvu, jež nedalo bijí- címu se vojsku podporu z moře, jak prý to ne- božtík adm. Vitgeft Stösslovi slíbil. Velitel „Bobra“již soudu vysvětlil, že jediný jeho „Bobr mohl se bitvy zúčastniti a že admirálská rada uznala za zhola nemožně, aby loďstvo v bitvě pomáhalo, o čemž byl gen. Stössel uvědomen. O věci té slyšen ještě adm. Essen, jenž ovšem mohl pouze potvrditi, co pověděl už ve- litel „Bobra“. Gen. Stössel se ho táže přece, je-li mu známo, že náměstek admn. Alexějev dal rozkaz. aby loďstvo v bitvě pomohlo. Ale předseda žádal adm. Essena, aby nu otázku Stösselovu neodpo- věděl. „Nám už je známo,“ dodal, „že jen „Bobr na pomoc vyplul“. nie „Ale druhých lodi nemohli poslat,“ dodn Stössel rozčileně.be „To se nás netýká,“ podotkl předseda, „ná- mořní důstojníei nejsou obžalováni“. Studenou sprehou skropený Stössel usedá. Svědectví gen. Bílého, že z Arturu byla n Kiňěžou poslána dodatečná zásoba dělových nábojů, aby mohlo býti v bitvě pokračováno, osvětlila výpověď svědka kap. Ručjeva, jenž do- tvrdil, že náboje skutečně byly po dráze poslány a onje doprovázel. Ale na stanici kiňěžouské je nechal a šel se bít. Přednosta stanice pak boje se, že by se mohlo státi neštěsti, kdyby do va- gonu nábojů padla japonská koule, dal vagon odvézti — do bezpečí Znova povstal obž. gen. Fok, řka, že ještě soudu vyjasní, kdo je to, „ten kap. Odincov jenž proti němu svědčil.
Vitgeft Stösselův Artur Kiňězat Ručjev Essen
5 article
Předseda co možná nejvlídněji: „Generále Foku, prosím vás, nečiňte zbytečných nájezdů Plukovník Odincov před soud nepohnán a soudu nic není do toho, jaký je.“ Zajímavé objasnění podal svědek generá Machmanudarov. Pravil, že to bylo v ruském tá- boře věcí obyčejnou, že jeden generál rušil roz- kazy druhého generála. Na škodu to bylo již tím, že se tratilo mnoho času a energie. Generálové Nadějin a Irman podali svěde- ctví písemně. Z něho vyšlo na jevo, že gen. Stössel rozkazy pro bitvu u Kiňěžou dal, ale že došly — několik dní po ní. Německá politika v Rusku. „Rižský Věstník“ obdržel z Mitavy zprávu, že tam zřízena banka ke skupování prodávaných statků, jejíž kapitál pochází z Berlína. Statky koupené se parcelují a osazuji německými kolo- nisty. V čele stojí Němci baltičtí, a to i takoví, kteří zastávají státní ruské úřady. Lotyše z kou- pených statků vypovídají. Němečtí kolonisté při- cházejí buď z Německa, nebo z ruského jihu. Němcům jde o to, aby se v těch krajích ruské říše, kde jsou nejsilnější, ještě více zhustili, tak aby utvořili nedobytnou baštu. Dosavadní roz- ptýlenost se jim neosvědčila. Vidíme tedy, že Němci i v Rusku tvořís „uzavřené úzomí“ a že tvoření takových územi děje se dle společného a jednotného plánu „Uzavřená územi“ německá v státech soused ních chovají v sobě zjevné a hrozné nebezpeč pro ně. Osud „Moskovských Vědomosui“. Zvláštní komise, na niž bylo vzneseno roz- hodnouti o osudu „Moskevských Vědomostí“, rozhodla, aby zrušeno bylo jejich spojení s mo- skevskou universitou a aby podřízeny byly hlav- nímu tiskovému úřadu, jenž je zadal od 1. ledna 1908 na deset let v nájem prof. A. S. Budilo- viči, známému slovanskému pracovníku.
Fok Nadějin Irman Němec Lotyš profesor Rusko Berlín Německo Kiňězat Moskovský Vědomosui
6 article
President francouzské sněmovny. V poslední době kolovaly ve sněmovně francouzské pověsti, že naslane změna r. 1908 na křesle presidenta sněmovny. Dosavadní presi- dent Brisson nebude prý více se ucházeti o předsednictví sněmovny. Mluvilo se, že ná- stupcem jeho stane se některý z bývalých presi- denlů, buď Deschanel neb Doumer nebo bývalý místopředseda sněmovny Etienne. Ale zdá se, že zprávy ty byly předčasné. Pan Bris s o lpí houževnatě na křesle presidentském, odkud již po několik období řídil sněmovnu. Jeho přá- telé ujišťují, že i budoucího roku bude se uchá zeti o svou dosavadní hodnost Z Marokka. Ve Fezu nastal opět klid, poněvadž byly zrušeny daně, zavdávající dosud podnět k vý- tržnostem. Pokračuje se v organisaci policie.
Etienne Bris Maroko sněmovna
7 article
Francouzští instruktoři najali 15 domorodců z policejní agenty, podrobivše je napřed zkoušce Dopis z Paříže. V Paříži, dne 19. prosince. (Dozvuky rozluky. — Volby školních rad. — Projekt německé obchodní komory v Paříži.) Ještě nikdy nezabývala se tolik republika otáz- kami církevními, jako od provedení rozluky. Je to zcela přirozené. Dílo tak rozsáhlé nelze provésti jedním rázem. Je třeba dlouho na něm pilovat měnit, než se vyrovnají všechny hrbolce; vyrovnají-li se při klerikální tvrdohlavosti vůbec! Dvě otázky nyní zvláště zajímají francouzskou veřejnost. Pře- vedení církevního jmění a vydržování kostelů, které až do obecního majetku přešly. Parlament po vy- řízení rozpočtu znovu přikročil ku projednávání tohoto problému, který stále ještě vzbuzuje velké politické a právnické diskuse. Socialisté vítají návrh zákona o převedení církevních statků, spatřujíce v něm čá- stečné vítězství expropriační methody, jak prohlásil posl. Constant. Posl. Groussenu jméném pravice pro- hlašoje zákon za násilnický. — Problém je tento Za režímu konkordátního byla církev vlastníkem růz- ných statků. Rozlukový zákon příznal dědické právo na ně církevním společnostem, které se měly v dů- sledku zákona utvořit. Ale církev hnala svůj odpon proti rozlukovému zákonu do krajnosti, nevýhověl jeho předpisu a zbavila se tak nároku na statky. Zákon hned z počátku tuto možnost předvídal a určil pro ten případ církevní statky dobročinným a hu- manním ňčelům obcí, departementů a země. Nyní šlo o převod oněch statků, o jich likviduci, vyvazení z dlu ů a jmých závazků. Čírkev použila příležitosti k nové kampani.
Posl Paříž obchodní komora
8 article
Znovu hlásíla se jménem svým a jměnem za kladaletů nadace o církevní jmění; zahájilá řadu procesů. Rozhodnutí soudu často se ocítala v roz- poru s ustanovením zákona. Z důvodu toho byl předložen ministrem Briandem zákon doplňovací. který určitěji naznačuje, jak se statky se má naložit, které připadnou přímo dobročinným ústavům a o které se mohou hlásiti zakladatelé. Klerikálo“ é jso si vědomi svoji bezmocnosti, ale přes to rozdmníchá- vají proti zákonu velkou kampaň. Používají případu pro své agitační cíle. — Mezi převedené statky patř též kostely, které ovšem stát beze všech závakků ponechává církvi k použivání. V zákoně rozlokovém není jasného ustanovení na čí účet připadá vydržování kostelů. Má o ně pečovati obec jako o ostatní svůj majetek ? Jakým právem lze na ní požadovati, aby v rozporu s roz- lukovým zákonem podporovala katolický kult? A má nechat úplně propadnout ruině kostely, z nichž mnohé jsou znamenitými památkami historick ými Bylo by bývalo důsledným, aby jako ostatní statky ná- sledkem oposice církve byly dany k úplné disposici obcím. Vláda v lomto případě udělala výjimku, ale nyní když problém udržování vystupuje čím dál tím určitěji a obce začínají reptati — což klerikálové sledují se značnou jizlivostí — dojde patrně i na to, že budou kostely volně pronajímány ať k účel dm naboženským či světským, tak aby výnos nájemného stačil na jich vydržování.
Briand
9 article
Po celé Francii konají se právě volby třetiny členů departementních obecno školských rad. Výsledku hledí se se značným zájmem vslříc. Mezi učitelstvem a vládou panuje totiž již delší dobu napjetí. Učitelé dovolávají se práva sdružovati se v syndikálech, jako u jiných odborových odvětví. Vláda naopak, obávajíc se ostře socialistického rázu syudikálního bnutí, ne- chce pro učitele, podobně jako pto ostatní státní zří- zence uznati než starou formu spolčovací t. zv. »Amicalii«. Konflikty jsou časem hodně ostré. Vláda se však přes to utěšuje, že syndikální proud mezi učitelstvem je celkem slabý a očekává potvrzení télo své naděje od průběhu nynějších voleb. Zdá se však, že bude ve svém očekávání sklamána. V departe- mentu Seiny, kde byla sitaace vzhledem ku případu suspendovaného učitele syndikalisty Négra zvláště napjatou, jsou volby skončeny. Nuže a vílězství je na strané syndikalistů. Na příšté patří jim ze 14 míst v radě 11. Členové rady, kleří demislonovaliv aféře Něgrově na důkaz solidarity, již v červenei znovu zvoleni, jsou tentokrát opět zvoleni a počei hlasů, který se na nich soustředil, proti posledním volbám značně stoupl. Německé obchodní kruhy rády by opanovaly ve- škerý francouzský trh. Nyní opětně činí pokusy o zřízení německé obchodní komory v Paříži. Ubezpe- čuje se, že jde prý zatím jen o úsilí soukromé beze vší účasti vládních kruhů německých. Praví se do- konce, že německý vyslanec v Paříži, kníže Radolín není ani snahám nakloněn, Pokud jde o francouzské kruby, byly by tyto projektu asi malo příznivy, ben vzájemných koncesí. Až dosud nedovolila německá vláda sama zřízení podobné cizozemské obchodní ku- J. H. mory v Berlíně.
Radolín Francie Paříž Berlín obchodní komora mento Sein
10 article Denní zprávy
Denní zprávy — Jaké stanovisko zaujímá českoa grární tábor k českoněmeckým smiřovačkám? Pri- znaky nálady v určité straně podává její tisk; kdo umí více číst než pouhá písmena, doví se z něho více než z projevů řečnických, názory strany tlumočieích. Dnes, kdy obrysy vládního měchu, obsahujíelho nadělení »díla smíru«, také v Čechách z největší blízkosti již jasně zřetelny, jest zajímavo zvěděti, co o věei píše orgán nej- větší české strany a zároveň list českého mi- nistra krajana, tím více, že J. Ex. pan Prášek zůstal české veřejnosti dlužen odpověď na smiřovačkové vývody J. Ex. pana Peschky, pro- hlášené ostatně od listu posl. dra. Kramáře za pouhou »starou politickou písničku«. Dlouho mičel orgán české strany agrární o nejdůleži- tější otázce českého zřetele, která co nevidět zaplaví všechny české listy přes to, že podle zřejmého úmyslu oboustranných faisérů smiřo- vaček v království jednání má se díti se v še- možným vyloučením veřejnosti.
Prášek Peschek Kramář Čechy
11 article
Včera však »V.« rozvázal na úvodním místě pod záhlavím »Jazykový spor«, v úvaze, věno- vané známé odpovědi ministra Kleina na inter- pelaci posl. dv. r. dra. Čelakovského. Jest vý- znamno, co dl list ministra Práška ku projevu kabinetu, jehož jest členem svrchovaný směro- dárce mlnění agrárního orgánu. O odpovědi dí »že jest nám celkem sympatická«, ačkoli jeji slova o »samostatnosti a neodvislosti soudců« »poněkud nás zase rozlaďují«, neboť »samo- statnost a neodvislost soudcovská nemůže býti taková, aby směl soudes chebský beztrestně po- tlačovati náš jazyk“. »Máme-li věřiti v upřím- nost vlády«, dí orgán nejisi ln ějiši české vládní strany, majitelky jedné z vládních posie, orgánem dra. Kramáře tak přeceňovaných »musíme se dočkati po slovech i skutků. Nějakým ujišťováním, jež by mělo cenu jen theoretickou, spokojití se na dále nemůžeme a nesmíme.« Ovšem, že také toto podotknutí listu J. Ex. českého ministra krajana má cenu jenem. pla to ni- ckou, neboť konec konců příležitost k něja- kému plodnému projevu takové nespukoje- ností měl již český ministr krajan přece v ministerské radě, jejíž redakci byla Kleinova odpověď předložena, to byl by býval s ku tek, k němuž patrně nedošlo, anebo který se minul účinků. Mnohem důležitější jest odstavec, věno- vaný česko-německému smíru. »Nedámes uchlácholti nějakými sliby a vyhlídkami na brzké vyjednávání o českosněmecký smír« píše
Klein doktor Čelakovský Prášek Kramář Kleinův
12 article
Práškův orgán, »takový smír není vlastně ani možný dříve, dokud Čechům po stránee revnoprávnosti a rovnocennosti nebude vyhověno.« List cituje Všeněmce Jägra, který ve chvíli smiřovačkové inistalae žádá na Němcích »vlčí povahu« proti Čechům, cituje Eppingera, z »jehož tajnůstkářství může se snadno vyklubati tichý, ale ostrý výpaddo těla českého« i dodává: »A tak co zbývá? Spoléhatí jen na seb a nehnati se zbytečně do nějakéh smiřování, jehož útraty bychom naposle zaplatili sami.« nol
Práškův Čecho Jägr Němec
13 article
Co s tím? Je to sice ovšem nepopíratelná, ale tak tichá a krotká averse přoti smiřovačkám, že se nelze vyhnouti názoru, ža k ní došlo v listě, jehož bezprostřednost k českému mini- stru krajanu jest všeobecně známa jenom, aby se zdálo že se něco stalo. Před sedm nácti lety byl to český venkov, který se prvmí hnul na výstrahy tehdejšího vedení národní strany svobodomyslné proti punktacím, uplele- ným stranou staročeskou, vítr, který zatočil se na nivách otců dnešních českých agrárníků to byl, který vzrostl v mohutný tyfon českého od- poru protí punklacím, a tento vír, talo smršt šla přímo zemskou sněmovnou, když bylo nej- hůře, a za jedinou chvíli rozvála zbylek ne- provedených punktací do všech úhlů našeho českého světa. Dnes končí orgán české ven- kovské strany svou úvshu o nastávajícím smi rování (Il) v Čechách touto větou: »Zde se bojuje o veliké věci, které nelze řešiti ani slovy, ani sliby, ani vyhrůžkami. To musí miti na paměti zejména vláda.« Nikoli! Především český lid bez rozdílu stran a stavů, a uvědomi-li sito ten jak náleží, vládě to přijde na paměť samo sebou!
Čechy
14 article
— Posl. dr. Sohreiner o národní aulonomii pojednal v Něm. Jablonném v pondělí na volič- ské schůzi. Nejproslulejší škrtitel českých men- šin na Šumavě a škůdce všeho národního jiah svěpráví hlásal, že bez národnoštní autonomie a bez zajišťění nacionálních práv německých v Čechách volební oprava na zemskěm sněmu bude nemožna, jakkoli prý jest důležila a vý znamna. Bude prý tudíž úkolem ministerstva Bockova, aby „Čechům v té příčině objusnil stanovisko a přidržel je k uznání práv Němeů v příčině nacionální samosprávy a k povolen nevyhnutelně natných nacionál ních kurif“. Ostatek jeho řeči věnován byl otázee sjednocení všech německých stran a tnk resoluce na schůzi přijatá dopadla v tom smyslu — Po prof. Bachmannovi jest dr. Schreiner nej drzejší Němec v království českém a bezmezná domýšlivost německá, která žije na několikátou potenci povýšená ve vůdci pošumavských Němců a jich protekčním dodavateli plemenných zvi- řat, nikdy neopomeno střik protičeské jizlivosti do svého něm.-nacionálního vína. Nie neukazuje ně- meckou myšlenku o německém vrchnopanstv v Čechách ve světle náležitějším, než Schrei
Posl doktor Sohreiner Bockův Čecho Bachmann Schreiner Němec Německo Jablonné Šumava Čechy
15 article
nerův výrok o tom, že stanovisko německé o nut- nosti národních kurií objasniti má Čechům bar. Beck a přidržeti je k jeho schválení. Schreiner je prototyp Němce v Čechách, právě proto, e také kdysi nosil čamaru za svého mládí, jet arrogantní od prstů rukou až do špiček nohou a vždycky končí vyzývavostí, tento vrchní pořa- datel německo-nacionálních provokací v jiho- západních Čechách. V jeho fantasii vypadaj političtí representanti čeští jakožto bystří vyko- navatelé všech přání, vyčtených na obrví před- sedy ministerstva, jejž ovšem zase považují za pouhého vykonavatele pokynů německých velí- telů v Čechách. Události v nejbližší době v kaž- dém případě již v prvním čtvriletí nastávajícího roku ukážou, grovnává-li se názor německého politika s pravdou a je-li vůbec myslitelno, aby na straně zodpovědných správců a vůdců české věci objevil se nějaký sklon ko splnění něme- ckého postulátu, proti němuž postavil se náro již před sedmnácti lety s napictím veškere energie, jakou vládne!
Čecho Beck Schreiner Němec Čechy
16 article
— Z Národní rady české. Pořad schůz ve dnech nastávajících stanoven jest takto Porada II. oddilu finaněního odboru konati se bude v pátek, dne 27. prosince o 5. hod. od- poledne. — Schůze praesidiální komise v sobotu, dne 28. prosince o 6. hod. odpol. — Porada I. oddílu finančního odboru v neděli, dne 29 prosince o 10. hod. dopoledne, — Zasedání ústředního výboru, v pondělí, dne 30. prosince o 5. hod. odpol. — Porada III. oddílu finanč- ního odboru v úterý, dne 31. prosince o 5. ho- dině odpol., vesměs v zasedací slni Národn rady české (Vodičkova ul., č. 20.) — Z Vysokého Mýta. (Proti ma ďar- ským násilnostem) Obecní zastupitel- stvo král, věnného města Vysokého Mýta odsu- zujíe s úžasem a ve spravedlivém rozhořčení neslýchané brutálnosti, páchané Maďary na ujat- meném lidu slovenském, projevilo v zasedán svém, dne 19. prosince 1907 konaném, vřelou účasť s bratrskou větví slovenskou v Uhrách vyslovilo nejhlubší opovržení nad nelidským znásilňováním její vládou maďarskou, jejiž ná- rodnostní zášť dostoupila brutality tyranů. Ve Vys. Mlýtě, dne 20. prosince 1907. Tůma, starosta.
Maďar Tůma Vodičkův ulice Vysoký Mýto Uhry Národn rada český
17 article
— Z Jičina. (Pro celistvost a nedílnost krá- lovství českého.) Okresní zastupitelstvo jičínské vyslechlo v dnešní schůzi zprávu o usnesení okresního zastupitelstva libereckého ze dne9 prosince 1907 stran rozdělení království če ského dle národností a usneslo se na následují- cím projevu: „Lid český usiluje v zájmu svého blaha národního, svých kulturních, hospodář ských i politických potřeb o to, aby království české zůstalo nedílným a celistvým útvarem nasadí veškero své úsilí i všechny své snahy za splnění této své pevné a odhodlané vůle!“ Okr. výbor v Jičíně, dne 23. prosince 1907. Starostn okresu: Fr. Vejlupek. — Vánoce Ústřední Matice školské tento- kráte jsou radostnější, nežli bývá obyčejně. Zá pis na školách matičních dopadl utěšeně. 12.00 českých dítek děkuje v matičních školách české mu národu za české vyučování a vychování ná rodní, odbory a důvěrníci, tato nejmoenější opo ra školství matičního, konali celý rok svědomite svou povinnost a Matici školské opatřili zdro přijmů na běžná vydání. Peníze, pokud nebyly zaslány, budou posílány nyní o svátcích vánoč- ních, aby ještě do konce roku byly odvedeny de matiční pokladny. Zásluhou české delegace v prvé řadě J. E. p. ministra dra. Paeáka poda- řilo se smluviti podmínky postátnění gymnasia zábřežského a ostravského, ačkoliv Matice Ústř. i Matice Ostravská převzala k oběma ústavům určité závazky, přece nebezpečí, že k postátnění nedojde, jest naprosto vyloučeno. Nejvíce potěší- telným úkazem však jsou četně odkazy, kterých se Ústřední Matici školské dostalo. V měsíci pro- sinci příšla zpráva o odkazech v sumě více než
Vejlupek Vánoce Jičina Jičín Francie český dítko
18 article
40.000 K, jež ovšem budou vyplaceny až pří- štím rokem. Dobrodinci matiční jsou patrně z těch, kdož pamatuji první počátky Ústřední Matice školské a tudíž nejsprávnějí dovedou oce- niti její blabodárné, velkolepé a svého druhu jediné působoní. Zemský výbor král. českého po- ukázal subvenci 32.350 K, zemský výbor morav ský vyplatil podle zákona Perkova 23.350 školám matičním. A tak vzniká naděje, že Ústř Matici školské podaří se uplatiti tížící dluhy a uhájiti v matičním hospodářství rovnováhu Avšak tato radostná nálada vánoční jest vážně rušena jednak vědomím, že jest ještě mnoho českých menšin, jichž dítky nejsou vyučovány jazykem mateřským, jednak starost o pensijn opatření matičního učitelstva, jeho vdov a si- rotkův. Na 240 učitelů, učitelek a pracovníků matičních toužebně a teskně čeká, jakou odmě- nu jim připraví vděčný nároď za jejich vysilujíet práci obrannou, doufají, že český národ, který bez reptání platí na vydržování německých stát- ních úřadníků, často práva naše porušujících, také matičních pracovníků neopustí. Přejeme jim, aby dobrý genius českého národa vzbudil Matici obětavého mecenáše, který by nějakým milionovým darem ve prospěch pense matičního učitelstva rozsvítil nejzářivější hvězdu na vá- nočním stromku Ústřední Matice školské, jež by radostně ozářila temnou budoucnost matičních bojovníků.
Perkův
19 article
— Ministr krajan Kare! Prášek přijel včer ráno z Vídně do Prahy a o půl 2. hodině odpoledne odjel na svůj statek do ŘŘRivna — Osobní. Stavební inženýr pan Augustin Kubín z Prahy podrobil se dne 20. prosince státní zkoušce ze stavebního inženýrštví na České technice v Praze a byl uznán způsobilým. — Rodlnné zprávy. Pan MUDe. Gustav Mübl- steln v Praze zasnoubil se se sl. Elsou Lustigovou, dcerou pana S. Lustiga v Praze, Tyršova ulice (dříve nájemce dvora ve Chvalech - Počernicích). — Slečna Bobuslava Matoušová, první houslistka a díri- gentka damské kapely svých rodičů Marie a Františka Matoušových, slavila svůj sňatek s panem Pavlem Brašem, plukovním lékařem ve Vladivostoku, dne 14. listopadu.
Kare Prášek Augustin Kubín MUD Mübl Lustigův S Lustig Bobuslava Matoušová Marie Matoušová Pavel Braš Vídeň Praha Tyršův ulice ChvalyPočernice Vladivostok Český technika
20 article
— Promoce. Pan inženýr Václav Krupař techn. úřadník technologického průmyslového musea obchodní a živnostenské komory v Praze, rodem ze Žebuně, byl 23. t. m. na c. k. české vysoké škole techuické v Praze veřejně prohlášen doktorem tech- nických věd- — Úmrtí. Na Král Vinohradech zemřel včer pan Albert Fisehle r, oficiál depositního úřadu v. v. v atáří 80 roků. Pohřeb zvěčnělého, který pro svou milou povahu všeobecné vážnosti se těšil, konati se bude zejtra ve čtvrtek o půl 3. hodině odpoledne z votivního chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohra- hradech na hřbitov olšanský. — Na Král. Vinohra- dech zemřel dne 23. prosince pan Franlišek Bohu- slav, majitel závodu knihařského, ve věku 54 let, Pohřeb koná se ve čtvrtek 26. prosince o půl 3. hod. z kaple vinohradského hřbitova. — V Buštěhradě ze- mřela dne 23. prosince o 1. hodině noční po dlouhé a bolestné nemoci ve věku 34 let paní Pavluška Himmerová rozená Machkova, choť obvod- ního lékaře pana MUDra. Jakuba Himmera. Pohřeb konán bude dne 26. prosince odpoledne. — V Pře- louči zemřel dne 23. prosince o půl 9. hodině ranní náble nájemce restaurace záloženského domu pan
Krupař Albert Fisehle svatý . Ludmila Král Franlišek Pavluška Himmerová Machkův Mudra Himmer Praha Vinohr Olšanský Buštěhrad živnostenský komora v Praga Na Královský Vinohrady
21 article
Václav Myšák u věku 44 lel. Zesnulý pro svoji bodrou povahu jakož i ochotu těšil se přízní jak míst- ního tak okolního obyvatelstva. Pohřeb konati se bude ve středu 25. prosince o půl 3. hodině odpole- dne z budovy záloženského domu. Všichni, kdož ze- snulého znali, zachovají mu zajisté vzpomínku. — V Novém Městě nad Melují zemřel dne 23. prosince pan Josef Vondra, soukromník a bývalý starosta města Dobrušky atd, v 57. roce věku svého. Pohřeb zesnulého konán bude ve čtvrtek dne 26. prosince o 1. hodině odpoledne z domu smutku na hřbitov v Dobrušce. — Včera zemřel p. Adolf Diamant, obchodník a majitel domu v 56. roce věku Pohřeh koná se zejtra o 3. hod odp. z lazebního dvora na htbitov israel. ve Strašnicích. — Nový zemský školní inspaktor ve Slezsku. (Z Vídně, 24. prosince.) Ředitel státní reálky v Opavě. vl. r. dr. Bedřích Wrzal, jmenován byl zemiským školním inspektorem a přidělen zemské školn: radě ve vévodství slezském. — Vymamenaní úladníci. Z Vidně, 24. pro- since. (K. k) „Wr. Ztg.“ oznamuje: Císař propůjčil rozhodnutím ze dne 12. t. m. vrchním finančním radům zemského finančního ředitelství v Praze Josefu Fialovi a Antonínu Frischovi titul a charakter dvi cr- ního rady s prominutím poplatků, a rezhodnutíni ze dne 17. t. m. okrésním tajemníkům Gustavu Ko- řínkovi v Čáslavi a Josefu Holoubkovi v Heršově Týně u příležitosti jich odchodu na vyžádaný trválý odpočinek zlatý záslužný křiž s korunou. — Jmenování v oboru finanční správy. Z Vidně. 24. prosince. (K. k.) »W. Zig.« oznamuje: Ministr financí jmenoval tajemníka finanění prokuratury dra.
Václav Myšák Vondra Diamant Pohřeh doktor Wr Fiala Frisch ko Holoubek W Zig Nový město nad Melovat Dobruška Strašnice Slezsko Vídeň Opava Bedře Wrzal Praha Čáslav Heršov
22 article
Maxmiliana Weise finančním radou u finanční pro- kuratury v Praze, finanční tajemníky Aug. Schwar- zera, dra. Jana Kotrbu, Adolfa Springera, Jos. Summa, Bedřicha Löfflera, Rudolfa Machka, Josefa Bekeru, dra. Viléma Květa, Ludvíka Kraussa a Josefa Maška finančními rady pro obvod zemského finančního řadi- telství v Praze a berní správce Bedřicha Buschka, Václava Wobornika, Josefa Teichmanna, Josefa An- derle, Františka Ritta, Eduarda Schustra, Antonina Kuchinku, Ericha Strohmayera, Františka Alexandra, Františka Bartbella, Gustava Johna, Jaroslava Ne- chvíle, Hugona Krblicha, Emannela Klusáčku, Frant. Mikynu, Josefa Gutha, Viléma Kolečku, Josefa Fischera. Františka Jetimara, Josefa Egera, Karla Škváru, Ad. Zutha a Františka Zintla vrchními berními správci pro obvod zemského finančního ředitelství v Praze. — Oslava památky 20, výroči úmrtí panr Václav Mellického, bývalého meleur-en-pagesa „Národních Listů“, byla uspořádána kroužkem přátel a kolegů zesulého v neděli dne 22: t. m. na hřbilově olšan- ském. Na hrob zesnulého položeno několik skvost- ných věnců se stuhami, zejména členy pozůstalé ro- diny Váckava Mellickkého, Typografickou besedou a dobročinným spolkem „Muzikanti“, Zpěváckým spol- kem pmžských typografů a typografy, zaměstnanými v závodě „Nár. Listů“ a j. O 10. hodině sešlo se mnoho přátel, ctitelů a kolegů na IIl. hřbilově olšan- stém. Po zapění „Chorálu“ Zpěváckým spolkem pražkkých typografů ujal se slova pan Špalek, faktor knihliskárny dra. Eduarda Grégra a syna. Vzletnými slovy vyličil zásluhy zesoulébo a činnos jeho jak v kruzích kolegů, tak i národních a spolko- vých a ocenil dlouholeté a záslužné působení jeho u „Národních Listů“. Slova řečníkova způ sobila Hduboký dojem na přílomné. Po ukončení zapěl Zpě- vácký spolek pražských typozrafů ještě Smelanov
Weis Aug Kotrba Springer Jos Löffler Machek Beker Květa Kraussa Mašek Buschka Wobornik Teichmann Josef Ana Ritt Schustr Antoninus Kuchinka Strohmayer František Alexandr Bartbell Gustav John Jaroslav ne Hugon Krblich Emannel Klusáček František Mikyna Guth Koleček Fischer Jetimar Eger Karel škvára Ada Zintl Mellický Špalek Grégr Praha Váckava Mellickký
23 article Pro poznaňské Poláky.
Pro poznaňské Poláky. Bezohledná zákonná osnova o nuceném vy- vlastňování Poláků v krajích zabraných Pru- skem, podaná na pruském zemském sněmě, vzbudila mezi Poláky všech tří říší vším prá- vem takové vzbouření, že na neslýchaný úřisk byl upozorněn všecben evropský tisk, a se všech stran již ozývá se dobrý výsledek: prolest. odpor a rozhořčení, po případě aspoň zaražené konstatování fakta, které jest neslýchaným po- líčkem v tvář všem pojmům o ústavnosti, civi lisaci a právu osobního majelku, když už ani není řeči o prosté spravedlnosti a humanitě, která systematicky a rafinovaně chce miliony klidných občanů zbavovati jejich rodné půdy. po tisieiletl obývané. Je to druhá veliká kampaň, v podstatě své. z týchž principův a podnětů vzešlá, kterou na aklonku toboto roku přinucen byl zabývati sa svělový tisk. V první řadě byl to útisk národ- ností nemaďarských — především Slováků — v Uhrách, nyní je to vyhlazovací boj pruský proti Poznani a jejím historickým držitelům pol- ského jazyka. A mezi ším, co ve vážném tisku franconzském a v poslední době zvláště angli- ckém (»Times«, »Morning Poste a j.l ještě ani nedozněly ohlasy krásného počinu Björnsonova proti maďarskému násilnictví, poda- řilo se polské inteligenci stejně mocný zájem vzbuditi u celé řady předních světových literátů, publicistův a učenců pro věc Poláků poznan- ských a obrátiti jejich pozornost na pruskou kolonisační politiku, která posléze pověstným návrhem Bülowovým svojí chauvinistické agitaci nasadila korunu.
Polák Slovák Björnsonův Bülowův Uhry Poznaň
24 article
V těchto dnech přinesl i náš list zmínku o do- písu Henryka Sienkiewicze. který ve ve- likém počtu opisů rozeslala polská tisková kancelář všem vynikajícím spisovatelům, státníkům a učen- cům světa, prosie je, aby ve svoji- sléře, po případě v listech jim přístupných, vyslovili nepokrytě s v oje minění o politice pruské vlády. Velký polský romancier, jenž díky světové pověsti svého jména má právo, aby jeho hlas všude byl s re- spekťem vyslyšen, vykládá světové veřejnosti, poku chce vůbec nepředpojalě slyšeti, stručně, ale lapi- dárně martyrologii té části polského ná roda, která »podléhá žezlu pruskému«, té, jež »nerozněcovala žáru revolučního, chová se pokojně, plnt přesně těžké povinnosti daným stavem věcí jí ukládané, platí daně a dodává vojáky, jichž zdatnost válečnou nejednou Bísmark sám s obdivem uznal.« Zvlášť záleželo Slenkiewiczoví na tom, aby po- ložil důraz na okolnost, že tu nikterak »nejde o mí- sení se do vnitřních záležitostí království Hohen- zollernského. Je to věc týkající se celého lídstva věc, v níž má právo pozvednouti svůj hlas každý civilisovaný člověk a především takoví mužové, ktetí uprostřed svých národů jsou sloupy civilisace a kultury. Z toho důvodu obracím se k Vám s vroucí prosbou,- praví Sienkiewicz v závěru svého dopisu, »abyste pronesl své mínění o pruské vládní předloze na nucené vyvlastňování Poláků z rodné jejich země.
Sienkiewicz Bísmark Hohenzollernský
25 article
Obracím se na Vás nikoli proto, že bych i jen na chvili pochyboval, že mínění Vaše bude něco jiného, než hlas odporu, rozhořčení a odsouzení, ale z toho důvodu, poněvadž veřejný projev mínění toho, stigmatisující největší křivdu a největší hanebnost XX. století, naplní nadějí národ polský a zároveň může být pomocí pro všechny ty slušné Němce, kteří nechtějíce pohanit sebe samy před celým světem, potírají úsilně nestoudný návrh pruské vlády. jenž příčí se stejně ústavě, jako bumanitě.- Ve francouzském tisku nadšenou a ener- gickou agitaci ve prospěch Poláků poznaňských
Němec
26 article
vede sympatická paní Julistte Adamo vá, známá také u nás jako ohnivá publicistka přítelkyně styků česko-francouzských i mezislovan- ských vůbec. V tomto vědomí obrátily se na paní Adamovou četné paní a dívky z varšavské inteligence s vřelým dopisem, prosíce ji, aby svými styky v žurnálech pařížských působil pro polskou věc proti pruskému násilnictví. Paní Adamová otiskla v celé řadě velkých listů pařížských (»Eclair«, »Matin«, »Hu- manité a j.) dopis polských žen a doprovází nyní v »Matinu« jejich výkřik po spravedl- nosti a mravnosti těmito vlastními řádky, za něž ji nejen Poláci, ale všichni Slované mohou býti vděčni: »Jsem pyšna na to, že bezmála půl věku již pronásledovaní Slované uchylují se ke mně pro ochranu. Praeují ráda a bez oddechu pro slovanskou věc, a oddávám se celá vášnivému boji, který vedu každý den a každou hodinu s rozpinavým a násilnickým pangermanismem. Budou-li zákono-projekty Bülowovy přijaty, bude to znamenati, že právo obětováno jest Prusku — to jest násilí. Na štěstí — jest ještě bůh na světě, jest i jiné ponětí o právu i v samotném Němectvu. Je nezbytno, aby mezinárodní veřejne minění v zájmu všech národů při- mělo k vítězství ideu spravedlnosti, aby toto veřejné minění přinutilo násilí ustoupiti právu !«
Adamová Hu Polák Slovan Bülowův Prusko Matin Julistte Adamo
27 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. V mnichovském Residenčním divadle předevěírem večer před pozvaným obecenstvem se- hráno bylo drama „Fiorenza“, jehož autor Tho- mas Mann si loni románem „Die Buddenbrocks získal jméno. „Fiorenza“ je třiaktové, renaissanční drama dosti chudé dějem. ale jeho dialogy jsou jemné. barvité a stytové tak, že celý kus zachránily před obecenstvem, v němž ovšem převahu měly kruhy literární a umělecké, schopné oceniti čisté umělecké kvality díla, Jmenovitě veliká scéna druhého aktu mezi umírajícím Lorenzem da Medici a Savonarolou měla pronikavý úspěch. Drama hrálo se bez všeli kého zřetele na výpravné prostředky moderní scény Tak zv. „Nový spolek“, který soukromé představení pořádal, obiěl tu uplatniti svoje reformátorské ideje — dáti dramatickému ději pouze případně kompono- vuný umělecký rámec. Představení toho druhu jako byla „Fiorenza“, má se státi jakýmsi výstavním objektem velké umělecké výstavy mnichov- ské, projcktované na příští rok, a tak zároveň i prak- tickým propagačním prostředkem Uěchto reformátor divadelní scény.
Fiorenzo Lorenz Medici Savonarola Drama
28 article
„Niva“, také u nás dobře známý ruský iluslro vaný týdenník — jeden z nejroxšířenějších časopisu celého světa vůbec — vypisuje zase už pozvání k předplacení na nový svůj ročník. Jenom ohromn rozšíření lidového týdenníku, jehož čásť literární průměrně vzato stojí nepoměrně výše nad částí obra- zovou (zejména v reprodukčním umění jsou ruské grafické ústavy ještě hodně pozadu za Evropou speciálně za českými poměry!), umožňuje, že z roční předplatné 5 rublů může dodati každému čte- náři mimo časopis sám celou spoustu výbornýcha cenných literárních příloh. Tak pro příští rok (190g) slibuje redakce a vydavatelstvo „Nivy“ ke svému 38. ročníku připojili a postupně vydali 28 sva zků sebraných spisů Glěba Ivanoviče Uspenského (úplné vydání s předmluvou a lito- rárně kritickou i blografickou studií), 10 svazků souborného vydání překladů z moderního ně- meckého dramatika Gerhardta Haupt- manna a kromě toho ještě velmi zajímavé původní dílo memoirové: 2 svazky „Denníku hraběte Aleksčje Tolstého“. Vedle těchto 40 svazk příloh literárních vydává „Niva“ pravidelně mě- síčně (tedy 12 čísel do roka) po jednom svazku populárně-naučnů a literárně-uměle- cké kroniky a po jednom čísle „Pařížských Moď, obrázkového modního žurnálu běžného typu, konečně s prvním číslem nového ročníku „Kalen- dář Nivy“. Pro dvorní divadla ve Výmaru složil Felix Weingartner novou hudbu ke Goethovu „E a ustu“. Dosud se ju uživalo pro vzoriůá, pře
Uspenskij Gerhardt Haupt Tolstý Weingartner Goethův Evropa Výmar
29 article
stavení Goethova veledíla hudebního doprovodu Eduarda Lassena, jenž po mnohá léta (až do vysokého věku svého) býval dirigentem. Hudební skladba Weingarinerova zní vznešeněji (čehož do- cfleno použitím velikého množství zpěvních hlasů), a má také mnohem více dramatických akcentův u srovnání s prací Lassenovou, v níž převládaly tony lynické. Polská divadelní společnost paní Marie Przy- bylko-Potocké zahájila v Petrohradě řadu po- hostinských představení v divadle „Komedia“. Hráti bude pro tamní polskou kolonii výhradně polské činoherní novinky poslodních dvou let. Divadelní družina paní F. V. Komisaržev- ské, která si během posledních let v Petrohradě získlla pověsti nejlepší a nejliberálnější moderní scény vypravováním Gorkého, Andrejeva, Čirikova (z cizích autorů hrála Björnsona, Ibsena, Haupiman- na, Hajermansa, Strindberga), pozvána byla na tour- něe do Ameriky. Paní Komisarževská pozvání příjala a nastoupí cestu v časném jaře. Loni zemřelý polský slavista a literární historik Wlodzimierz Spasowicz (aulor „Historie slovanských líteratur“ společně s Pypinem) odká- zal královské Akademii největší čásť svého jmění. V těchto dnech skončeny byly všecky for- málnosti a shledalo se, že odkaz činí bezmála 100 tisic rublů.
Goethův Lassen Potocká F V Komisaržev Gorký Andrejev Čirikov Björnson Ibsen Haupiman Strindberg Komisarževská Wlodzimierz Spasowicz Petrohrad Amerika paní Marie Prs Pypin Hajermansa
30 article
Hudba. + V konceriu Spolku českých žurnalistů v rrane večer 3. ledna v Rudolfinu bude míti provedení velkolepé symfonické básně Sukovy »Praga« do jisté míry ráz slavnostnI. Mi- strovské toto dilo, věnované Praze, odevzdáno bude teprve při tomto koncertu primá- toru král. hlav. města Prahy ve zvlášt- ním, ojedinělém výtisku. Skladatel, jenž bude přítomen, vyslovil se k pořadateli: »Tě- ším se velice na provedení »Pragy« pod Čelanským,« Znamenitý orchestr vi- nohradské opery přednese mimo to Smeta- novu »Vltavu«, jejíž ideální provedení o slav- nostním otevření Městského divadla vinohradského vzbudilo neobyčejné nadšení, i provázeli bude vir- tuosku sl. Ellu Stillerovou při houslovém Gla- zunově koncertu, milostné duetto z Ma lá to vy
Sukův Praga Čelanský Stillerův Praha Vltava Ma Rudolfinum Praga