2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
25. prosince 1907. Císlo 356.
4
article
Přeličení pro kapitulaci portarturskou.
Ještě šestý den soud se zabýval bitvou kin-
čžouskou. Jak známo, obž. gen. Stössel přičítá
prohru té bitvy za vinu loďstvu, jež nedalo bijí-
címu se vojsku podporu z moře, jak prý to ne-
božtík adm. Vitgeft Stösslovi slíbil. Velitel
„Bobra“již soudu vysvětlil, že jediný jeho „Bobr
mohl se bitvy zúčastniti a že admirálská rada
uznala za zhola nemožně, aby loďstvo v bitvě
pomáhalo, o čemž byl gen. Stössel uvědomen.
O věci té slyšen ještě adm. Essen, jenž
ovšem mohl pouze potvrditi, co pověděl už ve-
litel „Bobra“.
Gen. Stössel se ho táže přece, je-li mu
známo, že náměstek admn. Alexějev dal rozkaz.
aby loďstvo v bitvě pomohlo. Ale předseda žádal
adm. Essena, aby nu otázku Stösselovu neodpo-
věděl.
„Nám už je známo,“ dodal, „že jen „Bobr
na pomoc vyplul“. nie
„Ale druhých lodi nemohli poslat,“ dodn
Stössel rozčileně.be
„To se nás netýká,“ podotkl předseda, „ná-
mořní důstojníei nejsou obžalováni“.
Studenou sprehou skropený Stössel usedá.
Svědectví gen. Bílého, že z Arturu byla n
Kiňěžou poslána dodatečná zásoba dělových
nábojů, aby mohlo býti v bitvě pokračováno,
osvětlila výpověď svědka kap. Ručjeva, jenž do-
tvrdil, že náboje skutečně byly po dráze poslány
a onje doprovázel. Ale na stanici kiňěžouské je
nechal a šel se bít. Přednosta stanice pak boje
se, že by se mohlo státi neštěsti, kdyby do va-
gonu nábojů padla japonská koule, dal vagon
odvézti — do bezpečí
Znova povstal obž. gen. Fok, řka, že ještě
soudu vyjasní, kdo je to, „ten kap. Odincov
jenž proti němu svědčil.
Vitgeft
Stösselův
Artur
Kiňězat
Ručjev
Essen
5
article
Předseda co možná nejvlídněji: „Generále
Foku, prosím vás, nečiňte zbytečných nájezdů
Plukovník Odincov před soud nepohnán a soudu
nic není do toho, jaký je.“
Zajímavé objasnění podal svědek generá
Machmanudarov. Pravil, že to bylo v ruském tá-
boře věcí obyčejnou, že jeden generál rušil roz-
kazy druhého generála. Na škodu to bylo již
tím, že se tratilo mnoho času a energie.
Generálové Nadějin a Irman podali svěde-
ctví písemně. Z něho vyšlo na jevo, že gen.
Stössel rozkazy pro bitvu u Kiňěžou dal, ale že
došly — několik dní po ní.
Německá politika v Rusku.
„Rižský Věstník“ obdržel z Mitavy zprávu,
že tam zřízena banka ke skupování prodávaných
statků, jejíž kapitál pochází z Berlína. Statky
koupené se parcelují a osazuji německými kolo-
nisty. V čele stojí Němci baltičtí, a to i takoví,
kteří zastávají státní ruské úřady. Lotyše z kou-
pených statků vypovídají. Němečtí kolonisté při-
cházejí buď z Německa, nebo z ruského jihu.
Němcům jde o to, aby se v těch krajích ruské
říše, kde jsou nejsilnější, ještě více zhustili, tak
aby utvořili nedobytnou baštu. Dosavadní roz-
ptýlenost se jim neosvědčila.
Vidíme tedy, že Němci i v Rusku tvořís
„uzavřené úzomí“ a že tvoření takových územi
děje se dle společného a jednotného plánu
„Uzavřená územi“ německá v státech soused
ních chovají v sobě zjevné a hrozné nebezpeč
pro ně.
Osud „Moskovských Vědomosui“.
Zvláštní komise, na niž bylo vzneseno roz-
hodnouti o osudu „Moskevských Vědomostí“,
rozhodla, aby zrušeno bylo jejich spojení s mo-
skevskou universitou a aby podřízeny byly hlav-
nímu tiskovému úřadu, jenž je zadal od 1. ledna
1908 na deset let v nájem prof. A. S. Budilo-
viči, známému slovanskému pracovníku.
Fok
Nadějin
Irman
Němec
Lotyš
profesor
Rusko
Berlín
Německo
Kiňězat
Moskovský Vědomosui
6
article
President francouzské sněmovny.
V poslední době kolovaly ve sněmovně
francouzské pověsti, že naslane změna r. 1908
na křesle presidenta sněmovny. Dosavadní presi-
dent Brisson nebude prý více se ucházeti
o předsednictví sněmovny. Mluvilo se, že ná-
stupcem jeho stane se některý z bývalých presi-
denlů, buď Deschanel neb Doumer nebo bývalý
místopředseda sněmovny Etienne. Ale zdá se,
že zprávy ty byly předčasné. Pan Bris s o
lpí houževnatě na křesle presidentském, odkud
již po několik období řídil sněmovnu. Jeho přá-
telé ujišťují, že i budoucího roku bude se uchá
zeti o svou dosavadní hodnost
Z Marokka.
Ve Fezu nastal opět klid, poněvadž byly
zrušeny daně, zavdávající dosud podnět k vý-
tržnostem. Pokračuje se v organisaci policie.
Etienne
Bris
Maroko
sněmovna
7
article
Francouzští instruktoři najali 15 domorodců z
policejní agenty, podrobivše je napřed zkoušce
Dopis z Paříže.
V Paříži, dne 19. prosince.
(Dozvuky rozluky. — Volby školních rad. — Projekt
německé obchodní komory v Paříži.)
Ještě nikdy nezabývala se tolik republika otáz-
kami církevními, jako od provedení rozluky. Je to
zcela přirozené. Dílo tak rozsáhlé nelze provésti
jedním rázem. Je třeba dlouho na něm pilovat
měnit, než se vyrovnají všechny hrbolce; vyrovnají-li
se při klerikální tvrdohlavosti vůbec! Dvě otázky
nyní zvláště zajímají francouzskou veřejnost. Pře-
vedení církevního jmění a vydržování kostelů, které
až do obecního majetku přešly. Parlament po vy-
řízení rozpočtu znovu přikročil ku projednávání tohoto
problému, který stále ještě vzbuzuje velké politické
a právnické diskuse. Socialisté vítají návrh zákona
o převedení církevních statků, spatřujíce v něm čá-
stečné vítězství expropriační methody, jak prohlásil
posl. Constant. Posl. Groussenu jméném pravice pro-
hlašoje zákon za násilnický. — Problém je tento
Za režímu konkordátního byla církev vlastníkem růz-
ných statků. Rozlukový zákon příznal dědické právo
na ně církevním společnostem, které se měly v dů-
sledku zákona utvořit. Ale církev hnala svůj odpon
proti rozlukovému zákonu do krajnosti, nevýhověl
jeho předpisu a zbavila se tak nároku na statky.
Zákon hned z počátku tuto možnost předvídal a určil
pro ten případ církevní statky dobročinným a hu-
manním ňčelům obcí, departementů a země. Nyní šlo
o převod oněch statků, o jich likviduci, vyvazení
z dlu ů a jmých závazků. Čírkev použila příležitosti
k nové kampani.
Posl
Paříž
obchodní komora
8
article
Znovu hlásíla se jménem svým a jměnem za
kladaletů nadace o církevní jmění; zahájilá řadu
procesů. Rozhodnutí soudu často se ocítala v roz-
poru s ustanovením zákona. Z důvodu toho byl
předložen ministrem Briandem zákon doplňovací.
který určitěji naznačuje, jak se statky se má naložit,
které připadnou přímo dobročinným ústavům a o
které se mohou hlásiti zakladatelé. Klerikálo“ é jso
si vědomi svoji bezmocnosti, ale přes to rozdmníchá-
vají proti zákonu velkou kampaň. Používají případu
pro své agitační cíle. — Mezi převedené statky patř
též kostely, které ovšem stát beze všech závakků
ponechává církvi k použivání.
V zákoně rozlokovém není jasného ustanovení
na čí účet připadá vydržování kostelů. Má o ně
pečovati obec jako o ostatní svůj majetek ? Jakým
právem lze na ní požadovati, aby v rozporu s roz-
lukovým zákonem podporovala katolický kult? A má
nechat úplně propadnout ruině kostely, z nichž
mnohé jsou znamenitými památkami historick ými
Bylo by bývalo důsledným, aby jako ostatní statky ná-
sledkem oposice církve byly dany k úplné disposici
obcím. Vláda v lomto případě udělala výjimku, ale
nyní když problém udržování vystupuje čím dál tím
určitěji a obce začínají reptati — což klerikálové
sledují se značnou jizlivostí — dojde patrně i na to,
že budou kostely volně pronajímány ať k účel dm
naboženským či světským, tak aby výnos nájemného
stačil na jich vydržování.
Briand
9
article
Po celé Francii konají se právě volby třetiny
členů departementních obecno školských rad. Výsledku
hledí se se značným zájmem vslříc. Mezi učitelstvem
a vládou panuje totiž již delší dobu napjetí. Učitelé
dovolávají se práva sdružovati se v syndikálech, jako
u jiných odborových odvětví. Vláda naopak, obávajíc
se ostře socialistického rázu syudikálního bnutí, ne-
chce pro učitele, podobně jako pto ostatní státní zří-
zence uznati než starou formu spolčovací t. zv.
»Amicalii«. Konflikty jsou časem hodně ostré. Vláda
se však přes to utěšuje, že syndikální proud mezi
učitelstvem je celkem slabý a očekává potvrzení télo
své naděje od průběhu nynějších voleb. Zdá se však,
že bude ve svém očekávání sklamána. V departe-
mentu Seiny, kde byla sitaace vzhledem ku případu
suspendovaného učitele syndikalisty Négra zvláště
napjatou, jsou volby skončeny. Nuže a vílězství je
na strané syndikalistů. Na příšté patří jim ze 14
míst v radě 11. Členové rady, kleří demislonovaliv
aféře Něgrově na důkaz solidarity, již v červenei
znovu zvoleni, jsou tentokrát opět zvoleni a počei
hlasů, který se na nich soustředil, proti posledním
volbám značně stoupl.
Německé obchodní kruhy rády by opanovaly ve-
škerý francouzský trh. Nyní opětně činí pokusy o
zřízení německé obchodní komory v Paříži. Ubezpe-
čuje se, že jde prý zatím jen o úsilí soukromé beze
vší účasti vládních kruhů německých. Praví se do-
konce, že německý vyslanec v Paříži, kníže Radolín
není ani snahám nakloněn, Pokud jde o francouzské
kruby, byly by tyto projektu asi malo příznivy, ben
vzájemných koncesí. Až dosud nedovolila německá
vláda sama zřízení podobné cizozemské obchodní ku-
J. H.
mory v Berlíně.
Radolín
Francie
Paříž
Berlín
obchodní komora
mento Sein
10
article
Denní zprávy
Denní zprávy
— Jaké stanovisko zaujímá českoa grární
tábor k českoněmeckým smiřovačkám? Pri-
znaky nálady v určité straně podává její tisk;
kdo umí více číst než pouhá písmena, doví se
z něho více než z projevů řečnických, názory
strany tlumočieích. Dnes, kdy obrysy vládního
měchu, obsahujíelho nadělení »díla smíru«, také
v Čechách z největší blízkosti již jasně zřetelny,
jest zajímavo zvěděti, co o věei píše orgán nej-
větší české strany a zároveň list českého mi-
nistra krajana, tím více, že J. Ex. pan Prášek
zůstal české veřejnosti dlužen odpověď na
smiřovačkové vývody J. Ex. pana Peschky, pro-
hlášené ostatně od listu posl. dra. Kramáře za
pouhou »starou politickou písničku«. Dlouho
mičel orgán české strany agrární o nejdůleži-
tější otázce českého zřetele, která co nevidět
zaplaví všechny české listy přes to, že podle
zřejmého úmyslu oboustranných faisérů smiřo-
vaček v království jednání má se díti se v še-
možným vyloučením veřejnosti.
Prášek
Peschek
Kramář
Čechy
11
article
Včera však »V.« rozvázal na úvodním místě
pod záhlavím »Jazykový spor«, v úvaze, věno-
vané známé odpovědi ministra Kleina na inter-
pelaci posl. dv. r. dra. Čelakovského. Jest vý-
znamno, co dl list ministra Práška ku projevu
kabinetu, jehož jest členem svrchovaný směro-
dárce mlnění agrárního orgánu. O odpovědi dí
»že jest nám celkem sympatická«, ačkoli jeji
slova o »samostatnosti a neodvislosti soudců«
»poněkud nás zase rozlaďují«, neboť »samo-
statnost a neodvislost soudcovská nemůže býti
taková, aby směl soudes chebský beztrestně po-
tlačovati náš jazyk“. »Máme-li věřiti v upřím-
nost vlády«, dí orgán nejisi ln ějiši
české vládní strany, majitelky jedné
z vládních posie, orgánem dra. Kramáře tak
přeceňovaných »musíme se dočkati po
slovech i skutků. Nějakým ujišťováním,
jež by mělo cenu jen theoretickou, spokojití
se na dále nemůžeme a nesmíme.« Ovšem,
že také toto podotknutí listu J. Ex. českého
ministra krajana má cenu jenem. pla to ni-
ckou, neboť konec konců příležitost k něja-
kému plodnému projevu takové nespukoje-
ností měl již český ministr krajan přece
v ministerské radě, jejíž redakci byla Kleinova
odpověď předložena, to byl by býval s ku tek,
k němuž patrně nedošlo, anebo který se minul
účinků. Mnohem důležitější jest odstavec, věno-
vaný česko-německému smíru. »Nedámes
uchlácholti nějakými sliby a vyhlídkami na
brzké vyjednávání o českosněmecký smír« píše
Klein
doktor
Čelakovský
Prášek
Kramář
Kleinův
12
article
Práškův orgán, »takový smír není vlastně ani
možný dříve, dokud Čechům po stránee
revnoprávnosti a rovnocennosti
nebude vyhověno.« List cituje Všeněmce
Jägra, který ve chvíli smiřovačkové inistalae
žádá na Němcích »vlčí povahu« proti Čechům,
cituje Eppingera, z »jehož tajnůstkářství může
se snadno vyklubati tichý, ale ostrý výpaddo
těla českého« i dodává:
»A tak co zbývá? Spoléhatí jen na seb
a nehnati se zbytečně do nějakéh
smiřování, jehož útraty bychom naposle
zaplatili sami.«
nol
Práškův
Čecho
Jägr
Němec
13
article
Co s tím? Je to sice ovšem nepopíratelná,
ale tak tichá a krotká averse přoti smiřovačkám,
že se nelze vyhnouti názoru, ža k ní došlo
v listě, jehož bezprostřednost k českému mini-
stru krajanu jest všeobecně známa jenom, aby
se zdálo že se něco stalo. Před sedm
nácti lety byl to český venkov, který se prvmí
hnul na výstrahy tehdejšího vedení národní
strany svobodomyslné proti punktacím, uplele-
ným stranou staročeskou, vítr, který zatočil se
na nivách otců dnešních českých agrárníků to
byl, který vzrostl v mohutný tyfon českého od-
poru protí punklacím, a tento vír, talo smršt
šla přímo zemskou sněmovnou, když bylo nej-
hůře, a za jedinou chvíli rozvála zbylek ne-
provedených punktací do všech úhlů našeho
českého světa. Dnes končí orgán české ven-
kovské strany svou úvshu o nastávajícím smi
rování (Il) v Čechách touto větou: »Zde se
bojuje o veliké věci, které nelze řešiti ani
slovy, ani sliby, ani vyhrůžkami. To musí miti
na paměti zejména vláda.« Nikoli! Především
český lid bez rozdílu stran a
stavů, a uvědomi-li sito ten jak
náleží, vládě to přijde na paměť samo
sebou!
Čechy
14
article
— Posl. dr. Sohreiner o národní aulonomii
pojednal v Něm. Jablonném v pondělí na volič-
ské schůzi. Nejproslulejší škrtitel českých men-
šin na Šumavě a škůdce všeho národního jiah
svěpráví hlásal, že bez národnoštní autonomie
a bez zajišťění nacionálních práv německých
v Čechách volební oprava na zemskěm sněmu
bude nemožna, jakkoli prý jest důležila a vý
znamna. Bude prý tudíž úkolem ministerstva
Bockova, aby „Čechům v té příčině objusnil
stanovisko a přidržel je k uznání práv Němeů
v příčině nacionální samosprávy a k povolen
nevyhnutelně natných nacionál
ních kurif“. Ostatek jeho řeči věnován byl
otázee sjednocení všech německých stran a tnk
resoluce na schůzi přijatá dopadla v tom smyslu
— Po prof. Bachmannovi jest dr. Schreiner nej
drzejší Němec v království českém a bezmezná
domýšlivost německá, která žije na několikátou
potenci povýšená ve vůdci pošumavských Němců
a jich protekčním dodavateli plemenných zvi-
řat, nikdy neopomeno střik protičeské jizlivosti do
svého něm.-nacionálního vína. Nie neukazuje ně-
meckou myšlenku o německém vrchnopanstv
v Čechách ve světle náležitějším, než Schrei
Posl
doktor
Sohreiner
Bockův
Čecho
Bachmann
Schreiner
Němec
Německo
Jablonné
Šumava
Čechy
15
article
nerův výrok o tom, že stanovisko německé o nut-
nosti národních kurií objasniti má Čechům bar.
Beck a přidržeti je k jeho schválení. Schreiner
je prototyp Němce v Čechách, právě proto, e
také kdysi nosil čamaru za svého mládí, jet
arrogantní od prstů rukou až do špiček nohou
a vždycky končí vyzývavostí, tento vrchní pořa-
datel německo-nacionálních provokací v jiho-
západních Čechách. V jeho fantasii vypadaj
političtí representanti čeští jakožto bystří vyko-
navatelé všech přání, vyčtených na obrví před-
sedy ministerstva, jejž ovšem zase považují za
pouhého vykonavatele pokynů německých velí-
telů v Čechách. Události v nejbližší době v kaž-
dém případě již v prvním čtvriletí nastávajícího
roku ukážou, grovnává-li se názor německého
politika s pravdou a je-li vůbec myslitelno, aby
na straně zodpovědných správců a vůdců české
věci objevil se nějaký sklon ko splnění něme-
ckého postulátu, proti němuž postavil se náro
již před sedmnácti lety s napictím veškere
energie, jakou vládne!
Čecho
Beck
Schreiner
Němec
Čechy
16
article
— Z Národní rady české. Pořad schůz
ve dnech nastávajících stanoven jest takto
Porada II. oddilu finaněního odboru konati se
bude v pátek, dne 27. prosince o 5. hod. od-
poledne. — Schůze praesidiální komise v sobotu,
dne 28. prosince o 6. hod. odpol. — Porada
I. oddílu finančního odboru v neděli, dne 29
prosince o 10. hod. dopoledne, — Zasedání
ústředního výboru, v pondělí, dne 30. prosince
o 5. hod. odpol. — Porada III. oddílu finanč-
ního odboru v úterý, dne 31. prosince o 5. ho-
dině odpol., vesměs v zasedací slni Národn
rady české (Vodičkova ul., č. 20.)
— Z Vysokého Mýta. (Proti ma ďar-
ským násilnostem) Obecní zastupitel-
stvo král, věnného města Vysokého Mýta odsu-
zujíe s úžasem a ve spravedlivém rozhořčení
neslýchané brutálnosti, páchané Maďary na ujat-
meném lidu slovenském, projevilo v zasedán
svém, dne 19. prosince 1907 konaném, vřelou
účasť s bratrskou větví slovenskou v Uhrách
vyslovilo nejhlubší opovržení nad nelidským
znásilňováním její vládou maďarskou, jejiž ná-
rodnostní zášť dostoupila brutality tyranů. Ve
Vys. Mlýtě, dne 20. prosince 1907. Tůma,
starosta.
Maďar
Tůma
Vodičkův ulice
Vysoký Mýto
Uhry
Národn rada český
17
article
— Z Jičina. (Pro celistvost a nedílnost krá-
lovství českého.) Okresní zastupitelstvo jičínské
vyslechlo v dnešní schůzi zprávu o usnesení
okresního zastupitelstva libereckého ze dne9
prosince 1907 stran rozdělení království če
ského dle národností a usneslo se na následují-
cím projevu: „Lid český usiluje v zájmu svého
blaha národního, svých kulturních, hospodář
ských i politických potřeb o to, aby království
české zůstalo nedílným a celistvým útvarem
nasadí veškero své úsilí i všechny své snahy za
splnění této své pevné a odhodlané vůle!“ Okr.
výbor v Jičíně, dne 23. prosince 1907. Starostn
okresu: Fr. Vejlupek.
— Vánoce Ústřední Matice školské tento-
kráte jsou radostnější, nežli bývá obyčejně. Zá
pis na školách matičních dopadl utěšeně. 12.00
českých dítek děkuje v matičních školách české
mu národu za české vyučování a vychování ná
rodní, odbory a důvěrníci, tato nejmoenější opo
ra školství matičního, konali celý rok svědomite
svou povinnost a Matici školské opatřili zdro
přijmů na běžná vydání. Peníze, pokud nebyly
zaslány, budou posílány nyní o svátcích vánoč-
ních, aby ještě do konce roku byly odvedeny de
matiční pokladny. Zásluhou české delegace
v prvé řadě J. E. p. ministra dra. Paeáka poda-
řilo se smluviti podmínky postátnění gymnasia
zábřežského a ostravského, ačkoliv Matice Ústř.
i Matice Ostravská převzala k oběma ústavům
určité závazky, přece nebezpečí, že k postátnění
nedojde, jest naprosto vyloučeno. Nejvíce potěší-
telným úkazem však jsou četně odkazy, kterých
se Ústřední Matici školské dostalo. V měsíci pro-
sinci příšla zpráva o odkazech v sumě více než
Vejlupek
Vánoce
Jičina
Jičín
Francie
český dítko
18
article
40.000 K, jež ovšem budou vyplaceny až pří-
štím rokem. Dobrodinci matiční jsou patrně
z těch, kdož pamatuji první počátky Ústřední
Matice školské a tudíž nejsprávnějí dovedou oce-
niti její blabodárné, velkolepé a svého druhu
jediné působoní. Zemský výbor král. českého po-
ukázal subvenci 32.350 K, zemský výbor morav
ský vyplatil podle zákona Perkova 23.350
školám matičním. A tak vzniká naděje, že Ústř
Matici školské podaří se uplatiti tížící dluhy
a uhájiti v matičním hospodářství rovnováhu
Avšak tato radostná nálada vánoční jest vážně
rušena jednak vědomím, že jest ještě mnoho
českých menšin, jichž dítky nejsou vyučovány
jazykem mateřským, jednak starost o pensijn
opatření matičního učitelstva, jeho vdov a si-
rotkův. Na 240 učitelů, učitelek a pracovníků
matičních toužebně a teskně čeká, jakou odmě-
nu jim připraví vděčný nároď za jejich vysilujíet
práci obrannou, doufají, že český národ, který
bez reptání platí na vydržování německých stát-
ních úřadníků, často práva naše porušujících,
také matičních pracovníků neopustí. Přejeme
jim, aby dobrý genius českého národa vzbudil
Matici obětavého mecenáše, který by nějakým
milionovým darem ve prospěch pense matičního
učitelstva rozsvítil nejzářivější hvězdu na vá-
nočním stromku Ústřední Matice školské, jež by
radostně ozářila temnou budoucnost matičních
bojovníků.
Perkův
19
article
— Ministr krajan Kare! Prášek přijel včer
ráno z Vídně do Prahy a o půl 2. hodině odpoledne
odjel na svůj statek do ŘŘRivna
— Osobní. Stavební inženýr pan Augustin
Kubín z Prahy podrobil se dne 20. prosince státní
zkoušce ze stavebního inženýrštví na České technice
v Praze a byl uznán způsobilým.
— Rodlnné zprávy. Pan MUDe. Gustav Mübl-
steln v Praze zasnoubil se se sl. Elsou Lustigovou,
dcerou pana S. Lustiga v Praze, Tyršova ulice (dříve
nájemce dvora ve Chvalech - Počernicích). — Slečna
Bobuslava Matoušová, první houslistka a díri-
gentka damské kapely svých rodičů Marie a Františka
Matoušových, slavila svůj sňatek s panem Pavlem
Brašem, plukovním lékařem ve Vladivostoku, dne
14. listopadu.
Kare
Prášek
Augustin Kubín
MUD
Mübl
Lustigův
S Lustig
Bobuslava Matoušová
Marie
Matoušová
Pavel Braš
Vídeň
Praha
Tyršův ulice
ChvalyPočernice
Vladivostok
Český technika
20
article
— Promoce. Pan inženýr Václav Krupař
techn. úřadník technologického průmyslového musea
obchodní a živnostenské komory v Praze, rodem ze
Žebuně, byl 23. t. m. na c. k. české vysoké škole
techuické v Praze veřejně prohlášen doktorem tech-
nických věd-
— Úmrtí. Na Král Vinohradech zemřel včer
pan Albert Fisehle r, oficiál depositního úřadu v. v.
v atáří 80 roků. Pohřeb zvěčnělého, který pro svou
milou povahu všeobecné vážnosti se těšil, konati se
bude zejtra ve čtvrtek o půl 3. hodině odpoledne
z votivního chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohra-
hradech na hřbitov olšanský. — Na Král. Vinohra-
dech zemřel dne 23. prosince pan Franlišek Bohu-
slav, majitel závodu knihařského, ve věku 54 let,
Pohřeb koná se ve čtvrtek 26. prosince o půl 3. hod.
z kaple vinohradského hřbitova. — V Buštěhradě ze-
mřela dne 23. prosince o 1. hodině noční po dlouhé
a bolestné nemoci ve věku 34 let paní Pavluška
Himmerová rozená Machkova, choť obvod-
ního lékaře pana MUDra. Jakuba Himmera. Pohřeb
konán bude dne 26. prosince odpoledne. — V Pře-
louči zemřel dne 23. prosince o půl 9. hodině ranní
náble nájemce restaurace záloženského domu pan
Krupař
Albert Fisehle
svatý . Ludmila
Král
Franlišek
Pavluška Himmerová
Machkův
Mudra
Himmer
Praha
Vinohr
Olšanský
Buštěhrad
živnostenský komora v Praga
Na Královský Vinohrady
21
article
Václav Myšák u věku 44 lel. Zesnulý pro svoji
bodrou povahu jakož i ochotu těšil se přízní jak míst-
ního tak okolního obyvatelstva. Pohřeb konati se
bude ve středu 25. prosince o půl 3. hodině odpole-
dne z budovy záloženského domu. Všichni, kdož ze-
snulého znali, zachovají mu zajisté vzpomínku. —
V Novém Městě nad Melují zemřel dne 23. prosince
pan Josef Vondra, soukromník a bývalý starosta
města Dobrušky atd, v 57. roce věku svého. Pohřeb
zesnulého konán bude ve čtvrtek dne 26. prosince
o 1. hodině odpoledne z domu smutku na hřbitov
v Dobrušce. — Včera zemřel p. Adolf Diamant,
obchodník a majitel domu v 56. roce věku Pohřeh
koná se zejtra o 3. hod odp. z lazebního dvora na
htbitov israel. ve Strašnicích.
— Nový zemský školní inspaktor ve Slezsku.
(Z Vídně, 24. prosince.) Ředitel státní reálky v Opavě.
vl. r. dr. Bedřích Wrzal, jmenován byl zemiským
školním inspektorem a přidělen zemské školn: radě
ve vévodství slezském.
— Vymamenaní úladníci. Z Vidně, 24. pro-
since. (K. k) „Wr. Ztg.“ oznamuje: Císař propůjčil
rozhodnutím ze dne 12. t. m. vrchním finančním
radům zemského finančního ředitelství v Praze Josefu
Fialovi a Antonínu Frischovi titul a charakter dvi cr-
ního rady s prominutím poplatků, a rezhodnutíni
ze dne 17. t. m. okrésním tajemníkům Gustavu Ko-
řínkovi v Čáslavi a Josefu Holoubkovi v Heršově
Týně u příležitosti jich odchodu na vyžádaný trválý
odpočinek zlatý záslužný křiž s korunou.
— Jmenování v oboru finanční správy. Z Vidně.
24. prosince. (K. k.) »W. Zig.« oznamuje: Ministr
financí jmenoval tajemníka finanění prokuratury dra.
Václav Myšák
Vondra
Diamant
Pohřeh
doktor
Wr
Fiala
Frisch
ko
Holoubek
W Zig
Nový město nad Melovat
Dobruška
Strašnice
Slezsko
Vídeň
Opava
Bedře Wrzal
Praha
Čáslav
Heršov
22
article
Maxmiliana Weise finančním radou u finanční pro-
kuratury v Praze, finanční tajemníky Aug. Schwar-
zera, dra. Jana Kotrbu, Adolfa Springera, Jos. Summa,
Bedřicha Löfflera, Rudolfa Machka, Josefa Bekeru,
dra. Viléma Květa, Ludvíka Kraussa a Josefa Maška
finančními rady pro obvod zemského finančního řadi-
telství v Praze a berní správce Bedřicha Buschka,
Václava Wobornika, Josefa Teichmanna, Josefa An-
derle, Františka Ritta, Eduarda Schustra, Antonina
Kuchinku, Ericha Strohmayera, Františka Alexandra,
Františka Bartbella, Gustava Johna, Jaroslava Ne-
chvíle, Hugona Krblicha, Emannela Klusáčku, Frant.
Mikynu, Josefa Gutha, Viléma Kolečku, Josefa Fischera.
Františka Jetimara, Josefa Egera, Karla Škváru, Ad.
Zutha a Františka Zintla vrchními berními správci
pro obvod zemského finančního ředitelství v Praze.
— Oslava památky 20, výroči úmrtí panr Václav
Mellického, bývalého meleur-en-pagesa „Národních
Listů“, byla uspořádána kroužkem přátel a kolegů
zesulého v neděli dne 22: t. m. na hřbilově olšan-
ském. Na hrob zesnulého položeno několik skvost-
ných věnců se stuhami, zejména členy pozůstalé ro-
diny Váckava Mellickkého, Typografickou besedou a
dobročinným spolkem „Muzikanti“, Zpěváckým spol-
kem pmžských typografů a typografy, zaměstnanými
v závodě „Nár. Listů“ a j. O 10. hodině sešlo se
mnoho přátel, ctitelů a kolegů na IIl. hřbilově olšan-
stém. Po zapění „Chorálu“ Zpěváckým spolkem
pražkkých typografů ujal se slova pan Špalek,
faktor knihliskárny dra. Eduarda Grégra a syna.
Vzletnými slovy vyličil zásluhy zesoulébo a činnos
jeho jak v kruzích kolegů, tak i národních a spolko-
vých a ocenil dlouholeté a záslužné působení jeho
u „Národních Listů“. Slova řečníkova způ sobila
Hduboký dojem na přílomné. Po ukončení zapěl Zpě-
vácký spolek pražských typozrafů ještě Smelanov
Weis
Aug
Kotrba
Springer
Jos
Löffler
Machek
Beker
Květa
Kraussa
Mašek
Buschka
Wobornik
Teichmann
Josef Ana
Ritt
Schustr
Antoninus Kuchinka
Strohmayer
František Alexandr
Bartbell
Gustav John
Jaroslav ne
Hugon Krblich
Emannel Klusáček
František
Mikyna
Guth
Koleček
Fischer
Jetimar
Eger
Karel škvára
Ada
Zintl
Mellický
Špalek
Grégr
Praha
Váckava Mellickký
23
article
Pro poznaňské Poláky.
Pro poznaňské Poláky.
Bezohledná zákonná osnova o nuceném vy-
vlastňování Poláků v krajích zabraných Pru-
skem, podaná na pruském zemském sněmě,
vzbudila mezi Poláky všech tří říší vším prá-
vem takové vzbouření, že na neslýchaný úřisk
byl upozorněn všecben evropský tisk, a se všech
stran již ozývá se dobrý výsledek: prolest.
odpor a rozhořčení, po případě aspoň zaražené
konstatování fakta, které jest neslýchaným po-
líčkem v tvář všem pojmům o ústavnosti, civi
lisaci a právu osobního majelku, když už ani
není řeči o prosté spravedlnosti a humanitě,
která systematicky a rafinovaně chce miliony
klidných občanů zbavovati jejich rodné půdy.
po tisieiletl obývané.
Je to druhá veliká kampaň, v podstatě své.
z týchž principův a podnětů vzešlá, kterou na
aklonku toboto roku přinucen byl zabývati sa
svělový tisk. V první řadě byl to útisk národ-
ností nemaďarských — především Slováků —
v Uhrách, nyní je to vyhlazovací boj pruský
proti Poznani a jejím historickým držitelům pol-
ského jazyka. A mezi ším, co ve vážném tisku
franconzském a v poslední době zvláště angli-
ckém (»Times«, »Morning Poste a j.l
ještě ani nedozněly ohlasy krásného počinu
Björnsonova proti maďarskému násilnictví, poda-
řilo se polské inteligenci stejně mocný zájem
vzbuditi u celé řady předních světových literátů,
publicistův a učenců pro věc Poláků poznan-
ských a obrátiti jejich pozornost na pruskou
kolonisační politiku, která posléze pověstným
návrhem Bülowovým svojí chauvinistické agitaci
nasadila korunu.
Polák
Slovák
Björnsonův
Bülowův
Uhry
Poznaň
24
article
V těchto dnech přinesl i náš list zmínku o do-
písu Henryka Sienkiewicze. který ve ve-
likém počtu opisů rozeslala polská tisková kancelář
všem vynikajícím spisovatelům, státníkům a učen-
cům světa, prosie je, aby ve svoji- sléře, po případě
v listech jim přístupných, vyslovili nepokrytě s v oje
minění o politice pruské vlády. Velký
polský romancier, jenž díky světové pověsti svého
jména má právo, aby jeho hlas všude byl s re-
spekťem vyslyšen, vykládá světové veřejnosti, poku
chce vůbec nepředpojalě slyšeti, stručně, ale lapi-
dárně martyrologii té části polského ná roda, která
»podléhá žezlu pruskému«, té, jež »nerozněcovala
žáru revolučního, chová se pokojně, plnt přesně těžké
povinnosti daným stavem věcí jí ukládané, platí daně
a dodává vojáky, jichž zdatnost válečnou nejednou
Bísmark sám s obdivem uznal.«
Zvlášť záleželo Slenkiewiczoví na tom, aby po-
ložil důraz na okolnost, že tu nikterak »nejde o mí-
sení se do vnitřních záležitostí království Hohen-
zollernského. Je to věc týkající se celého lídstva
věc, v níž má právo pozvednouti svůj hlas každý
civilisovaný člověk a především takoví mužové, ktetí
uprostřed svých národů jsou sloupy civilisace a kultury.
Z toho důvodu obracím se k Vám s vroucí prosbou,-
praví Sienkiewicz v závěru svého dopisu, »abyste
pronesl své mínění o pruské vládní předloze na
nucené vyvlastňování Poláků z rodné jejich země.
Sienkiewicz
Bísmark
Hohenzollernský
25
article
Obracím se na Vás nikoli proto, že bych i jen na
chvili pochyboval, že mínění Vaše bude něco jiného,
než hlas odporu, rozhořčení a odsouzení, ale z toho
důvodu, poněvadž veřejný projev mínění toho,
stigmatisující největší křivdu a největší hanebnost
XX. století, naplní nadějí národ polský a zároveň
může být pomocí pro všechny ty slušné Němce,
kteří nechtějíce pohanit sebe samy před celým
světem, potírají úsilně nestoudný návrh pruské vlády.
jenž příčí se stejně ústavě, jako bumanitě.-
Ve francouzském tisku nadšenou a ener-
gickou agitaci ve prospěch Poláků poznaňských
Němec
26
article
vede sympatická paní Julistte Adamo vá,
známá také u nás jako ohnivá publicistka
přítelkyně styků česko-francouzských i mezislovan-
ských vůbec. V tomto vědomí obrátily se na
paní Adamovou četné paní a dívky z varšavské
inteligence s vřelým dopisem, prosíce ji, aby
svými styky v žurnálech pařížských působil
pro polskou věc proti pruskému násilnictví.
Paní Adamová otiskla v celé řadě velkých
listů pařížských (»Eclair«, »Matin«, »Hu-
manité a j.) dopis polských žen a doprovází
nyní v »Matinu« jejich výkřik po spravedl-
nosti a mravnosti těmito vlastními řádky, za
něž ji nejen Poláci, ale všichni Slované mohou
býti vděčni:
»Jsem pyšna na to, že bezmála půl věku
již pronásledovaní Slované uchylují se ke mně
pro ochranu. Praeují ráda a bez oddechu pro
slovanskou věc, a oddávám se celá vášnivému
boji, který vedu každý den a každou hodinu
s rozpinavým a násilnickým pangermanismem.
Budou-li zákono-projekty Bülowovy přijaty,
bude to znamenati, že právo obětováno
jest Prusku — to jest násilí.
Na štěstí — jest ještě bůh na světě, jest
i jiné ponětí o právu i v samotném Němectvu.
Je nezbytno, aby mezinárodní veřejne
minění v zájmu všech národů při-
mělo k vítězství ideu spravedlnosti, aby toto
veřejné minění přinutilo násilí ustoupiti právu !«
Adamová
Hu
Polák
Slovan
Bülowův
Prusko
Matin
Julistte Adamo
27
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V mnichovském Residenčním divadle
předevěírem večer před pozvaným obecenstvem se-
hráno bylo drama „Fiorenza“, jehož autor Tho-
mas Mann si loni románem „Die Buddenbrocks
získal jméno. „Fiorenza“ je třiaktové, renaissanční
drama dosti chudé dějem. ale jeho dialogy jsou jemné.
barvité a stytové tak, že celý kus zachránily před
obecenstvem, v němž ovšem převahu měly kruhy
literární a umělecké, schopné oceniti čisté umělecké
kvality díla, Jmenovitě veliká scéna druhého aktu
mezi umírajícím Lorenzem da Medici a Savonarolou
měla pronikavý úspěch. Drama hrálo se bez všeli
kého zřetele na výpravné prostředky moderní scény
Tak zv. „Nový spolek“, který soukromé představení
pořádal, obiěl tu uplatniti svoje reformátorské ideje
— dáti dramatickému ději pouze případně kompono-
vuný umělecký rámec. Představení toho druhu jako
byla „Fiorenza“, má se státi jakýmsi výstavním
objektem velké umělecké výstavy mnichov-
ské, projcktované na příští rok, a tak zároveň i prak-
tickým propagačním prostředkem Uěchto reformátor
divadelní scény.
Fiorenzo
Lorenz
Medici
Savonarola
Drama
28
article
„Niva“, také u nás dobře známý ruský iluslro
vaný týdenník — jeden z nejroxšířenějších časopisu
celého světa vůbec — vypisuje zase už pozvání k
předplacení na nový svůj ročník. Jenom ohromn
rozšíření lidového týdenníku, jehož čásť literární
průměrně vzato stojí nepoměrně výše nad částí obra-
zovou (zejména v reprodukčním umění jsou ruské
grafické ústavy ještě hodně pozadu za Evropou
speciálně za českými poměry!), umožňuje, že z
roční předplatné 5 rublů může dodati každému čte-
náři mimo časopis sám celou spoustu výbornýcha
cenných literárních příloh. Tak pro příští rok (190g)
slibuje redakce a vydavatelstvo „Nivy“ ke svému
38. ročníku připojili a postupně vydali 28 sva zků
sebraných spisů Glěba Ivanoviče
Uspenského (úplné vydání s předmluvou a lito-
rárně kritickou i blografickou studií), 10 svazků
souborného vydání překladů z moderního ně-
meckého dramatika Gerhardta Haupt-
manna a kromě toho ještě velmi zajímavé původní
dílo memoirové: 2 svazky „Denníku hraběte
Aleksčje Tolstého“. Vedle těchto 40 svazk
příloh literárních vydává „Niva“ pravidelně mě-
síčně (tedy 12 čísel do roka) po jednom svazku
populárně-naučnů a literárně-uměle-
cké kroniky a po jednom čísle „Pařížských
Moď, obrázkového modního žurnálu běžného typu,
konečně s prvním číslem nového ročníku „Kalen-
dář Nivy“.
Pro dvorní divadla ve Výmaru složil Felix
Weingartner novou hudbu ke Goethovu
„E a ustu“. Dosud se ju uživalo pro vzoriůá, pře
Uspenskij
Gerhardt Haupt
Tolstý
Weingartner
Goethův
Evropa
Výmar
29
article
stavení Goethova veledíla hudebního doprovodu
Eduarda Lassena, jenž po mnohá léta (až do
vysokého věku svého) býval dirigentem. Hudební
skladba Weingarinerova zní vznešeněji (čehož do-
cfleno použitím velikého množství zpěvních hlasů),
a má také mnohem více dramatických akcentův u
srovnání s prací Lassenovou, v níž převládaly tony
lynické.
Polská divadelní společnost paní Marie Przy-
bylko-Potocké zahájila v Petrohradě řadu po-
hostinských představení v divadle „Komedia“. Hráti
bude pro tamní polskou kolonii výhradně polské
činoherní novinky poslodních dvou let.
Divadelní družina paní F. V. Komisaržev-
ské, která si během posledních let v Petrohradě
získlla pověsti nejlepší a nejliberálnější moderní
scény vypravováním Gorkého, Andrejeva, Čirikova
(z cizích autorů hrála Björnsona, Ibsena, Haupiman-
na, Hajermansa, Strindberga), pozvána byla na tour-
něe do Ameriky. Paní Komisarževská pozvání příjala
a nastoupí cestu v časném jaře.
Loni zemřelý polský slavista a literární historik
Wlodzimierz Spasowicz (aulor „Historie
slovanských líteratur“ společně s Pypinem) odká-
zal královské Akademii největší čásť svého
jmění. V těchto dnech skončeny byly všecky for-
málnosti a shledalo se, že odkaz činí bezmála 100
tisic rublů.
Goethův
Lassen
Potocká
F V Komisaržev
Gorký
Andrejev
Čirikov
Björnson
Ibsen
Haupiman
Strindberg
Komisarževská
Wlodzimierz Spasowicz
Petrohrad
Amerika
paní Marie Prs
Pypin
Hajermansa
30
article
Hudba.
+ V konceriu Spolku českých žurnalistů v rrane
večer 3. ledna v Rudolfinu bude míti provedení
velkolepé symfonické básně Sukovy
»Praga« do jisté míry ráz slavnostnI. Mi-
strovské toto dilo, věnované Praze, odevzdáno
bude teprve při tomto koncertu primá-
toru král. hlav. města Prahy ve zvlášt-
ním, ojedinělém výtisku. Skladatel,
jenž bude přítomen, vyslovil se k pořadateli: »Tě-
ším se velice na provedení »Pragy«
pod Čelanským,« Znamenitý orchestr vi-
nohradské opery přednese mimo to Smeta-
novu »Vltavu«, jejíž ideální provedení o slav-
nostním otevření Městského divadla vinohradského
vzbudilo neobyčejné nadšení, i provázeli bude vir-
tuosku sl. Ellu Stillerovou při houslovém Gla-
zunově koncertu, milostné duetto z Ma lá to vy
Sukův
Praga
Čelanský
Stillerův
Praha
Vltava
Ma
Rudolfinum
Praga