2
masthead
by pemeite mli t
3
masthead
omza olivonte až mol o dontv váne
4
masthead
V Praze, ve středu 23. prosince 1907.
Praha
6
masthead
nobosomob čt jlstsu Hotimtsni Bzsnonnn
8
article
Na rannt a odpol. Hist
předplsen p
v Praze v alslnkkshuel
lete
na čtrr lta. . . . K —
s dvojí denářkou
n t 1aa. . . . 7 K 6o k
ve úllalkácha
na uěkc . . . . . . 2 K 30h
Peštent
a měe
. . . . : k e
s drojí zišilkou
na mněsk
.: : k e
n čtrrt ple
Peštent
Praha
t 1 ao
9
article
Dnašní čisla pra Praha le u 18 slranáeh
Dnašní čisla pra Praha le u 18 slranáeh
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v pátek dne
27. prosince v obvyklou ho-
dinu polední.
Praha
10
article
O teskných Vánocích.
O teskných Vánocích.
Za nerušeného mezistátního míru
dopřáno též letos národům evropským slaviti
krásné svátky vánoční; avšak nemnoho jest
říší v Evropě, v jichž vlastním bytu zářila
by dnes spokojenost vnitřního míru, v nichž
nehořkla by nesčetná srdce křivdami utrpě-
nými a strastmi tesknými, v nichž celí ná-
rodové neměli by příčiny strachovati se o
nejdražší statky své
Jsou to zejména v středu Evropy dva
ušlechtilí, kulturní, druhdy slavní a mocní
národové, jimž osud ani o letošních Váno-
cích nedopřává blahé chvíle bezstarostnosti
a radosti nezkaleně. Národ to český a polský
Evropa
11
article
Jak možno nevzpomínati dnes v rodinách
polských na hrozný osud nešťastných bratří
pozhaňských ve spárech orla pruského, a jak
možno v rodinách českých nevzpomínati dnes
stejně hrozného osudu našich bratří pod Ta-
trami i v Podkrkonoší, v Rudohoří a Pošu-
maví? Jak nevzpominati na těžce ohroženou
haluz naší ve Slezsku a jak zavírati oči před
nebezpečnými mračny nového úsilovného roz-
machu německých vlastiškůdců brousfcích si
znovu nože na rozříznutí odvěké jednoty krá
lovství našeho, za tím obmyslem netajeným
aby navždy zmařili jeho historickou statn
osobnost, »aby zastrčili závoru státní samo
správě Čech« — a zřídili si v severní tře
tině vlasti naší svéprávnou zemi něme
ckou, jakési druhé Holštýnsko, připravené
»pro všechny eventuality budoucnosti. « —
A kdeže znamenati při povolaných
strážcích integrity království a zemí, z jiehž
svobodné vůle vzala říše habsburská původ
svůj, náležité rozhodnosti, pev-
nosti a ráznosti, aby zavčas, pamětlivi
starého: »Principiis obsta!« — zašlápli tento
založený oheň v českém lese? Byl čas, ale
tomu již dávno, kdy prozřeli na chvíli, kdy
postihovali nebezpečí a věděli, jak a č
pomocí mu čeliti. Tenkrát před třiceti sedm
lety mělo Rakousko statníky, kteří doporučo
vali mocnáři, aby proti nebezpečí německo-
nacionátní propagandy v zemích. koruny
české formou co nejslavnější a nejvážnější,
formou nejvyšších vlastních reskriptů ke sněmu
českému zajistil a zaručil vlasti naší její ne
dílnost a nerozlučitelnost, a by
plně uznal její státní právo a slíbil je zpev-
niti svou korunovací na krále českého. —
Podkrkonoší
Rudohoří
Pošo
Slezsko
Čechy
Rakousko
12
article
Kde jsou za touto prozíravou rozhodností
dnešní řídící státníci Rakouska?
Němečtí »liberálové« na ně sice žehrají.
že pomáhají klerikálům, jakož i agrár
níkům do sedla, ba že prý potají fedrují
české lidi do všelikých úřadů státních v Če-
chách, a tak prý citelně poškozují staro-
usedlou zdejší německou byrokracii, což prý
jest krutým a nesnesitelným zatlačováním
Němectva z jeho posavadní državy: avšak
brzy se opět dovedou utišit zvěstí, že baron
Beck sám uznal tyto poměry, vylíčené
mu vážně německými předáky, »namnoze
za nepřístojné a jeho intencím
naprosto neodpovídající« (viz
»Bohemii« ze dne 22. t. m) — a jsou
s režimem panujícím přes všechno jeho kleri-
kální, agrární a křesťansko-sociální zbarven
dále spokojeni proto — že jim nevadí
a nepřekáží dosud v nejmenším
v jejich odboji proti státoprávn
osobnosti a jednotě království če-
ského, v jejich úsilí po rozpoltěn
jednoty státní správy její národnostním
rozhraničením obcí, okresů a krajů
rozdělením sněmu i výboru zemského, jako
všech úřadů státních na samostatné kurie.
senáty a sekce německé a české, aby tak
Beck
če ský
Rakousko
Bohemia
13
article
dosáhli svého samostatného německého uza-
vřeného území v Čechách, kde by s Čechem
nakládali jako dnes Prušáci s Poláky v Po-
znani a Maďaři se Slováky v Černově, zatím
co by v ostatní oblasti české musilo býti po
staráno o německé menšiny národními
kalastry a státní »dorozumívací« němčinou
u všech úřadů stálních jako na Moravě. —
Tak rozumí německá zpupnost vyrov
nání a národnostnímu smíru s námi a doufá,
že stačí pouhá svornost všech Němců k do-
nucení nás pod toto caudinské jho. »Vy-
pracujme jen co nejrychleji své punktace l«
pobádají se dnes němečtí vlastiškůdci ve-
spolek, nepochybujíce ani dost málo, že pak
vláda Beckova přijme tyto německé trhací
postuláty za své, jako je přijal druhdy Taaff
proti nám, že na základě těchto ně-
meckých postulátů bar. Beck zahájí
svou prostředniční akci, čině nátlak na po-
slance naše, aby spro ten boží mír« tu pa
štiku Funkovu spolkli, jako r. 1890 učinili
Staročeši s »naší« historickou šlechtoun
A z Vídně ani slova zakřikujícího tyto
divoké plány parcelářů německých, ani slova
útěchy a posily nadějně poctivému českému
patriotismu, naopak pověsti, že v minister-
ských kancelářích již se pracuje o tom Němci
vytouženém »zřízení krajskěm« pro Čechy.
které prý někdy v dubnu bude předloženo —
vídeňskému parlamentu, což bylo
by zřejmým porušením ůstavy
dle níž náleží v obor působnosti rady říšské
pouze záležitosti, »vztahující se ku
právům, povinnostem a zájmům, které jsou
všem královstvím a zemím v říšské radě
zastoupeným s polečně
Čecho
Prušák
Polák
Maďar
Slovák
Němec
Beckův
Taaff
Beck
Funkův
Čechy
Černov
Morava
Vídeň
14
article
Tím dospěli jsme k bodu, kde by pravá
positivní politika české delegac
měla nasaditi veškeré páky, aby ko
nečně vypáčila z kořenů tu čtyřicet
letou německo centralisticko
šidbu, na kterou jen nesměle a přece z
služně udeřil při volební opravě Polák Sta
rzyňski svým šťastně prošlým autonomisti
ckým návrhem. Neslýchaná a snad jen v Ra
kousku možná ta šidba záleží v tom. Pr
zdělávání prosincové ústavy byla ve sně
movně poslanecké silná strana autonomistů
(i německých ze Štyrska), která zápolila za
rozšíření zákonodárného práva sněmů zem
ských. Svým úsilím dokázala vskutku toho
že výměr právomoci říšské rady a sněmů
zemských v nové prosincové ústavě z roki
1867 vymezen v § 1I. a 12. na pohle
znamenitě ve prospěch sněmů zemských
Vyslovenať v paragrafech těch správná zá-
sada, že říšské radě přísluší staros
pouze o záležitosti všem neuher
ským zemím společně, kdežt
všechny ostatní záležitosti zů
staveny mají býti zemím. Avšak němečtí
centralisté vpašovali mezi obě ty zásady
istivě předlouhý rejstřík záležitostí, které
»tedy« spadají v právomoc říšské rady;
tím slůvkem »tedy« nechali se autonomisté
ošálit Domnívali se, že tím slůvkem »tedy
logicky a zřejmě se vyznačuje, že všechny
ty pod § 11. vyjmenované záležitosti sul
a)—o) náležejí pouze tenkráte k pů
sobení rady říšské, když jsou všem krá
lovstvím a zemím společné; kde toho
není, tam nadchází právomoc sně mů
zemských.
Polák
Štyrsko
15
article
Tak bral smysl slova »tedy« sám pro-
slulý německý právník dr. Mühifeld. Tak mu
rozuměl i druhý proslulý právník Němců
zarytý centralista exministr Antonín Schmer
ling jenž seděl tehda v panské sněmovně
nemálo se toho slůvka »tedy« strachoval,
že by vedlo ku přilišné moci sněmů zem
ských, pročež navrhoval, aby místo toho
autonomistického »tedy« (»demnach«) bylo
do paragrafu 11. ústavy vloženo slůvk
»zejména« (»insbesondere«). Leč sám mi-
nistr Beust opřel se tomuto centralisti-
ckému návrhu Schmerlingovu a tak zůstalo
v prosincové ústavě slovo »tedy«. Theore
ticky zajisté velice důležité.
alb
doktor
Mühifeld
Němec
Schmer
Beust
Schmerlingův
16
article
Sněmové zemští mohli na zá
kladé toho obdržeti lví podí
všeho zákonodárství i v těch záležito-
stech, které pod literami a)—o) byly vy-
hrazeny kompetenci rady říšské, pokud
by se ty zaležitosti nevztahovaly z ku
právům, povipnostem a zájmům
všem královstvím a zemím společným.
Správně a logicky nemá říšská rada
naprosto práva vydávati spe
ciální zákony, týkající se práv,
povinností a zájmů pouze jedno-
tlivé země, nýbrž to jest a zůstane vý-
bradným pravem sněmů té které země.
Avšak jaká byla zatím praxe vídeňských
vlád a německo-centralistických většin obou
sněmoven rady říšské po celých 40 let?
Byla ta, že sněmům zemským vů-
bec nedopřáno ani času k nále-
žité činnosti zákonodárné, byln
ta, že parlament vídeňský a vlády vídeňské
uchvacovaly protizákonné všechnu moe
která náležela sněmům, že nařízeními
ministerialními, usnešeními rady říšské
zasahováno sněmovně i do nejnepatrnějších
práv, povinností a zájmů jednotlivých zemí,
slovem, že všechna zákonodárná i výkonná
moc proti samému znéní ústa vy
prosincové stržena k Vídnia
autonomie zemí pohořela na
dobro.
Teprve ve čtyřicátém roce úslavy, při
volební reformě podařilo se Polaku Starzyň-
skému vychvátiti Molochu centralistickému
aspoň sousto z dásní. Nuže, nechť konečne
veškeří slovanští přatelé s vézákonnosti
a samosprávy zemí udeří na tuto
čtyřiceti letou šidbu a zasadí se svorně
razně o to, aby dostalo se králov-
stvím a zemím aspoň toho práva
které dle slušněho, logického vý
kladu smyslu článků 11. a 12. ústavy
prosincové jim nepopíratelně přísluší.
Polak
17
article
Nebyla by to míra nepatrná! A nebylo by
něměckým centralistům tak snadně odbýti
tento požadavek antonomistů prostým křikem
vzdoru a odporn. Dikladem toho sám čelný
orgán centralistů »Nene Freie Presse«, jenz
v čísle svěm ze dne 21. t. m. otiskl na
úvodním místě članek prof dra. Adolfa
Menzla, přiznávající, že sněmům zemským
náleží dle samé ústavy prosincové mnohem
značnější zákonpdárná moc, než jaké ve
skutečnosti poživají, v němž žasne nad ne-
dbulostí sněmů zemských, že svého práva
se nedomahly a vysvětluje to tím, že jim
bývala přiměřena vždy toliko šibeniční lhůta
k živoření, čemuž by se měla učiniti ko-
nečně již přitrž tím způsobem, aby sněmové
zeušti zasedali soudobně s radou
říš-kou, i aby za tím účelem se zákonně
stanovilo, že mandát říšský není spoji
telný s mandatem zemským.
Zaznamenáváme tento zajímavý německý
hlas, abychom povzbudili našince k zádoue
troufalosti a odvaze v zapase za právo
vlasti; když nám sahají na její jednotu
na její sněm, jest věru čas odraziti ránu
výpadem na německý centralism a proti
beslu »národní autonomie německá« tasiti
meč za jednotu, svéprávnost
svězákonnost země českél
Menzl
Nene Frei Presse
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. prosince. (Uherské vy-
rovnání.) Sliby různých ofieiozů, že uherské
vyrovnání bude do Vánoc úplně holovo, se ne-
splnily. Obě sněmovny rakouské říšské rady vy-
konaly siec svou práci v čas a tírr ministerské-
mu předsedovi bar. Beckovi umožnily, aby se
o svatcích odebral na zotavenou na nějaký čas
do Merana. V Uhrách jsou yrovnací předlohy,
totiž zmocňovací zákon a zákon
o k otě hotovy pouze ve sněmovně poslane-
cké. Sněmovna magnátů vyřídila dosud jen
zákon zmocňovací; zákon o kvotě projednal
v pondělí její výbor, do plena se dostane teprve
v pátek dne 27. t. m., kdež ovšem bude přijat
Beck
Praha
Merano
Uhry
20
article
beze všech obtiží, poněvadž Chorvaté hned po
povšechné debatě o kvotě opustili Pešť a dal
šího jednání se již neúčastní.
Poslanecká eněmovna uherská se odročila
do 10. ledna. Ale na návrh Wekerlův zmocnila
předsednictvo, aby ještě do Nového roku svolalo
formální schůzi, v níž se má vzíti na vě-
domí zpráva sněmovny magnátské, že kvotový
zákon vyřídila souhlasně s usnesením sněmovay
poslanecké. Tato formální schůze poslanecké
sněmovny vykoná se v pátek nebo v sobotu, na-
čež nebude již nijaké překážky, aby celý kom-
plex vyrovnacích zákonů byl panovníku předlo-
žen k sankci a ještě před Novým rokom úřadně
vyhlášen.
da
V Praze, 24. prosince. (Jednací řád
poslanecké sněmovny.) Rakouská po-
slanecká sněmovna není sice odročena, ale sejde
se sotva dříve než počátkem března příštího
roku. V druhé polovině ledna a v únoru mají
pracovati některé výbory, aby připravily pro ple-
nární schůze potřebný materiál. V prvé řadě
půjde o projednání rozpočtu. Ale v obou hlav-
ních německých táborech dán v poslední době
popud, s nímž souhlasí i polské kolo, aby se
dříve, než se sněmovna dá do projednávání roz-
počtu, změnil jednací řád sněmovní tak, aby se
zabezpečila pravidelná činnost sněmovní, t.j.
Chorvat
Pešť
V Praha
poslanecký sněmovna
21
article
aby se zabezpečilo včasné vyřízení všecb vlád-
ních předloh a nebylo třeba, jako dosud, vyřizo-
vati je pomocí pilných návrhů. V jedné z po-
sledních schůzí sněmovních podal již předsed
německých nacionálů, dr. Chiari, návrh na
opravu jednacího řádu. Nyní přicházejí i kře-
sťanští sociálové s tvrzením, že se jednací řád
musí opraviti. Jich stoupenec píše v „Iní.“, že
podzimní zasedání potvrdilo přesvědčení těch,
kdo dovozovali, že nová sněmovna bez nového
jednacího řádu nebude schopna práce. Když se
dělal nový volební řád, byl zamítnut návrh na
současnou opravu jednacího řádu, při čemž se
dovozovalo, že nová sněmovna si má sama dát
jednací řád. Poněvadž nová sněmovna již oxi
stuje, jost třeba provésti i změnu jednacího
řádu. Křesťanští sociálové jsou prý v prvé řado
povoláni, aby se chopili v této věcí iniciativy, po
něvadž jinak jejich zástupce v presidiu, dr
Weiskirchner, musil by narážet na samě potíže
Křesťanšti sociálové chopí se prý skutečně téte
věci hned po Novém roce a přijdou do sně
movního výboru pr změnu jednacího řádu s ho
tovými návrby. O patřičné vzory není prý nouze
maj je v řádech sněmu dolnorakouského i měst
ské rady vídeňské! Bude prý jen třeba dobre
vůle, aby se zajistil pořádek také v poslanecne
sněmovně. O dobré vůli křesťanských sociálo
sice nepochybujeme, ale nevěříme, že by si také
ostatní sněmovní strany daly dobrovolně přivě
siti „koš na hubu“, jímž jesi jednací řád víden-
ské městské rady.
Chiari
Weiskirchner
22
article
V Praze, 24. prosince. (Zemské sně-
my). Dne 7. ledna sejde se sněm dolno-
rakouský a snad i některé jiné sněmy zem-
ské. Od úmyslu, rozpustiti dolnorakouský sněm
hned po lednovém zasedání, prý již upuštěno.
takže tento sněm zůstane v nynějším složen
až do podzima, kdy vyprší jeho mandáty a te
prve potom budou vypsány volby na základě no
vého volepního řádu. Ze starých sněmů ne-
sejdou se již sněm český, haličský, tyrolský
kraňský a gorický, jichž mandáty buď již vy-
pršely nebo vyprší v nejbližší době. „Slov. Na-
rod“ má zaručenou zprávu, že nové volby do
sněmu kraňského budou se konati koncem února
neb počátkem března a sice na základě starého
volebního řádu. Stejně bude asi v Čechách,
v Haliči a v Tyrolsku. Jen v Goricku budese
voliti již dle nevého volebního řádu, jímž ke
starým zájmovým kuriím přidělána nová kurie
všecbecná s šesti mandáty.
Ze Zábřeba, 21. prosince. (Obnovená
strana nárčdní.) Včera byla v budově
bánské porada členů bývalé národní maďaronské
strany, svolaná bánem drem. Rakodezayem. Pr
tomni byli býv. ministr dr. Nikola Tomašič,
býv. náměstek bánův dr. Svetisl. Šumano-
vič, býv. nám. bánův Levin Čavrak a prof.
dr. Fran Spevec, tedy vesměs hlavní sloupové
bývalé maďaronské strany. Jednalo se o obno-
vení unionistické národní strany a usneseno, že
V drobném prodejít
z-nní číslo o sobě . . . za s
odpolední . . . . . . . za 2 k
Ve flialkách za veskorě
ranní čtslo. . . .
odpolední . . . . . . . . 4h
Insersty
plati se hotově napřel
Předplscení a inserty přijímá sdnisl-
strace v Marianské ulici č. s.
Tomašič
doktor
Svetisl
Levin Čavrak
profesor
Fran Spevec
Praha
Čechy
Halič
Tyrolsko
Zábřeba
24
article
Tam nacházejí se téš redakne
Eiskárna s ezpedice „ Národnich Listu“
Rukopisy se Bevrapejí.
25
article
strana má podržeti svůj starý maďaronsk, pro-
gram. Za tím účelem uloženo dru. Tomašičí svo-
lati přívržence býv. národní strany na den 28.
t. m. Dr. Tomašič úkolu svému již vyhověl a
zvláštní vyhláškou svolává členy bývalé národní
strany na 28. prosince do malého sněmovního
sálu na poradu.
Této schůzi maďaronské strany přikládá se
v Pešti značný význam, neboť se od ní očekává,
že rozhodne osud bána dra. Rakodezaye. Jestliže
se národní strana opět ustaví a přijme program
Rakodozayův, bude z ní utvořena nová vláda a
Rakodezay zůstane na čas v úřadě. Jinak má
uherská vláda v záloze již bar. Pavla Raucha,
jenž by se stal bánem a provedl by nové sně-
movní volby. Poněvadž s Rakodezayem stojí a
padá také chorvatský ministr Josipovič, jest
pochopitelno, že tento se snaží, učiniti bar.
Raucha nemožným a zejména prý nasazuje ve
Vídni všechny páky, aby zmařil jeho jmenování
bánem
doktor
Tomašič
Rakodozayův
Pavel Rauch
Josipovič
Rauch
Pešť
Vídeň
26
title
Politické zprávy zahraničné
27
article
V Praze, 24. prosince.
Praha
28
article
Bosna a Hercegovina za okupace.
V poslední době se proslýchalo, že Rakou-
sko-Uhersko hodlá pro okupované země zříditi
zemský sněm. Okupovaný národ se těmi pověst-
mi upokojoval. Zdálo se, že Rakousko-Uhersko
konečně se dostane v Bosně a Hercegovině na
dobrou cestu a že s baronem Burianem postaven
v čelo správy jejich muž, který chce napraviti
chyby svého předchůdce a ví, kde začíti.
Ale čeho se nedovídá o chystané samo-
správě „Musavat?“ Má prý ze zaručeného pra-
mene, že ve společném ministerstvu ve Vídni
jest už vypracován zákon o zřízení kraj-
ských sněmíků (skupštin) v obou okupo-
vaných zemích. List píše: Přímo jsme se zhro-
zili a zděsili, když jsme se této zprávy dověděli.
Což naše administrace neví, jak se našemu ná-
rodu z duše protiví všecko vnucování, oktroyo-
vání zákonů? To není cesta nová, nýbrž stará.
a my prestě již nestrpíme, aby na
ní bylo pokračováno.
Burian
Bosna
Hercegovina
Uhersko
Rakousko
Boseň a Hercegovina
Vídeň
29
article
Závěť Vladimíra Spasoviče.
Dne 9. prosince byl ve Varšavě z pozůsta-
losti prof. Vl. Spasoviče vyplacen odkaz ve pro-
spěch polské akademie umění. Odkaz obnášel
100.000 rub., po srážce poplatků zbylo 88.000
rublů, kterážto částka dle vůle zůstavitelovy má
býti ponechána na úrocfch, až zase vzroste n
sumu 100.000 rub. Z části úroků pak budou
každý třetí rok odměňována nejlepší polská díla
z oboru psychologie v nejšírším slova smystu,
filologie, především polské a slovanské, historie
literatury a věd socialných. Druhá čásť úroků
bude věnována na vydávání polských knih
z týchž oborů.
Soud pro chystaný atentát na knižete Nikolu.
Členy mimořádného soudu, jenž souditi
bude účastníky spiknutí proti knížeti Nikolovi
a jeho rodu, budou: Lazar Mijuškovič, předseda
státní rady; Marko Djukanovič a Medo Lukače-
vič, členové státní rady, Labud Gojnič, Milo
Dožič, Risto Popovič, Janko Milič, člerové veli-
kého soudu, Pavel Vuisič, předseda oblastného
soudu v Kolašině, Štěpán Martinovič, člen
oblastného soudu v Nikšiči, Andreja Radjenovič,
předseda oblastného soudu v Nikšiči, Janko Dre-
jevič, člen oblrstného soudu v Podgorici, Jokan
Ivanovič, člen oblastného soudu na Cetyni. Ta-
jemníkem mimořádného soudu kníže Nikola
jmenoval Sávu Dragoviče, člena oblastného sou-
du v Kolašině.
Mimořádný soud bude po prvé zřízen dle
zákona, přijatého zasedající skupštinou a panov-
níkem hned potvrzeného. Soud je schopen usná-
šení, je-li přítomno osm členů a rozhoduje
o vině většinou hlasů; kdyby nastala rovnost
hlasů, počítá se to za poměr příznivý obžalova-
nému, jenž v tom případě bude problášen za
nevinna. Proti výroku soudu není odvolání. Pře
se bude líčiti veřejně.
Spasovič
Mijuškovič
Djukanovič
Lukač
Popovič
Janko Milič
Pavel Vuisič
Martinovič
Janko Dre
Nikola
Dragovič
Varšava
Kolašina
Nikšič
Podgorica
Labud Gojnič
Mila Dožič
Andreja Radjenovič
Jokany Ivanovič
30
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
re
V Praze. 24. prosince 1907.
H. (Pobled vzhů ru.) Theodor Momm
sen ve svých »Dějinách Říma« píše:
»Jako Řek, když obětuje, obrací oči k nobi
tak Řiman zahaluje svou hlavu; neboť modlitba
onoho je pohledem vzhůru a tohoto je my-
šlenkou.«
Německý historik naznačil tak lapidárně
dva ruzné světy, dva názory. Jasný pohled Řek
umělce do výšin obýdlených představami jeho
zářivé fantasie a vážné ponoření se Řlinana do
hlubin meditaci: dvě modlilby, dvojí vzýváni
božství a tajemných, nadpřírozených sil.
Stává se nám, že se ocitáme ve chvilich
povznešení myslí, ve slavném zvážnění duší.
Pokud jsme věřicími křesťany, nalezáme ve ver-
ších evangelia a ve vznešeněm hřmění a plesu
varhan uvolnění svých vroucích citů, obráce
ných k ideálu. Jsou to krásné chvíle. Od
měna zbožných. Naplňují duše slastí nadpo
zemskou, jakou nepoznají duše otrávené po-
chybnosti, a slibuji život věčný, rajské radost
(bohužel i muka pekelná), dávají nejvyšší na-
děje tém, jež všechno sklamalo, a žebrákovi,
pokrytému ranami malomocenstvi, zaručují n
onom zajisté lepším světě demokratickou rov
nost v rozkoši a kráse a císaři a papeži. /
*) Tneodor Mommsen: »Römische Geschichte
I. sv. str, 20.
Momm
Řek
Řiman
Tneodor Mommsen
Praha
Řím
Römische Geschichte
31
article
Dny vánoční připravují nás všechny, ať již
věříme či nevěříme, že náš živol bude trvat ve
slávě boží věčně, déle nežli paprsky slunce, je
jednou zhasne, déle nežli kolotání souhvězd
Heraklova ve všehomíru, do té zvláštní, posvátně
nálady, kdy Řekově pohlíželi vzhůru k obloze
Římané zahalovali své hlavy a křesťsné pokle
kají před ozářené, skvoucí olláře.
Není dojemnější slavnosti nad den narozen
Ježíše Krista, neboť má svrchovanou poesií lásky
Celým světem křesťanským letí v posvátné noe
jásot. Narodtl se Spasitel!
Vzpomínky na dny mládí a doby dělské
vzbuzují nejněžnější pocity. Nepoznali jsme chví
čistší a úplnější radosti. Modlitba k Ježískovi —
vždy trochu roztržitá a nedočkavá — a osvě
tlený stromeček a dárky pod nim! Jaká ra-
dostl
Léta minula. Vše se změnilo v nás i kolem
nás. Chladné vystřizlivění v duši . .
A přece v tento den cítime zvláštní hnui
v nitru svém. Jsme obklopeni radostným vzru-
šením všech lidl a plesem maličkých. Nikdo,
ani člověk nejzatvrzelejší a nejskeptičtější lomu
přívalu poesie vánoční neodolá. V té chvili po-
zvedáme oči vzhůru, obětujíce božství lásky
dobra.
Křesťanství má boha dobrého, svrchovaně
milosrdného a soucitného a tolik krásných věc
slibujíeího věřícím. Jeho učení se dá ještě nej-
spíše srovnati s našemi ideály humanitnlmi, s na-
šemi sny o bratrství lidstva a míru světa. Ne-
jsem antisemita, ale musím se přiznat, že bůh
židů ie mi velmi nesympatickým, aspoň kdyžsi
Heraklův
Řekův
Říman
Krist
Ježísk
32
article
ho představuji, jak ho s nenuícenou familiarnosti
líčí Renan. Veliký učenec tvrdí, že Jahvé byl
bytostí velmi obmezeného ducha a že jak ser jevl
Jahvě Davidovi, nemá ani náležitého mravaího
smyslu Ato je trochu moc, když si pomyslime.
že se jedná o Pána Boha! Aspoň trochu smyslu
morálního býchom si vyprosili n něho. Ale Rena
ve své »Histoire du pouple d'Iarael« líčí boba
Jahvé jsko ukrutníka, sobce a vydřiducha: » Ten
rozmarný bůh je vlěleným fávoritismem; jeho
věrnost dbá jen hmotných zájmů a do krajnosti,
až do absurdnosti trvá ve svém právu. Zlobl se
na lidi a nikdo neví proč. Když se pak k němu
vyšle dým obětí zápalně, jeho hněv se utišuje.
Renan
Jahvá
Jahv
David
Ren
Histoire
d ' Iarael
33
article
Je tvorem velmi obmezeného ducha; nalezá po-
těšent v nezaviněném mučení. Byl krvelačný
a »války Jahvěovy« vždy končí strašným vraždě-
ním na počest tohoto krutého boha« movte
Oršem bůhtento, jako všichni bohové, mě
i své vlastnosti dubré, vznešené, v pravdě bož
ské. Ale jak je vidět, měl i velmi lidské slabost
Tento strašný a přisný, bůh -isráuiský po-
hlíží asi trochuironicky na naše vánoční uctí-
vání ktesťanského boha. zom ds dao
Josličky a osvětlené stromečky ! Jak jej t
dětinské a naivní! Ale jak hezké a dojemné
Hvězda oznámila narození boha a vedla
tři moudré krále ke kolébce dítěte. Hvězda t
je symbolem všech našich nadějí. Pohližíme
k ni stále s tanhou, neboť dosud není uskuteč-
něno vykoupení lidstva na tomto světě. Až ne-
bude hladových a ponížených, pak bude vy-
konáno dilo vykoupení . . .
bůh
34
article
Vánoční dni svým veselým shonem ulie,
tím ruchem v osvětlených, plných krámech dá
vají životu městskému mimořádný ráz.
Vidíme tolik rozjaření! Kočáry, fiakry, auto-
mobily křižuji ulicemi. Nikdo nejde bez ně-
jakéhu baličku Kiždý připravoje nějaké příjemné
překvapení svým milým a každý též je oče-
so rsne
kává.
A o Štědrém večeru do ztichilých ulic zář-
osvěílená průčelí domů Vsude jas slavnosti.
Třpyt svíčiček ve vyšperkovaných stromečkách
Do ulic rozlévá se jas rozkoše a veseli. A hodu
jicí pozvedají číše. Tam zvoní křišťálov
pokály, naplněné šampaňským, jinde skrovněj
si připljejí punčem, jenž v malých domácnostec
patří k oblíbenému požitku štědrovečerní hostiny
Ale za tím jasem tím téžší a hroznější
stins.s eo
Jak příšerná musí býti bída právě v den
takový.
lan
Štědrý večer je též dnem nejtrudnějšíe
vzpomínek, nejtiživějších melancholií.
Kdo je sám, citi dvojnásob ten den svou
opuštěnost.
ia V
Kdo strádá bídou, poznává teprve, jakým
pariou je ve světě rozzářeném slavností posvát-
ného večera, naplněného hymnickým hilaholem
vděčnými modlitbami.
Dilo Vykupitelovo nebude dříve dokonáno
dokud bude ve světě hladových a ponižených
Kočár
35
article
Úhledný, umělecky provedený lístek, který
dnes ráno přivezla pošta z Londýna, vyvolává
vzpomínky na roztomilé anglické zvyky vá-
noční.
»To wish you the old, old wish: a merry
Christmas from ...«, stojí na originální »Christ-
mas card.«
Angličané věnují svému »Christmas« celý
týden. Jako mají svůj sportovní týden »Ascot
wesk«, tak mají i svůj vánoční čas »Christmas
Season«. Po celou dobu, ještě před Štědrým
večerem a týden po něm, vyměňují si rozto-
milé »Christmas cards«, vzpominají si na své
přátely na pevnině. Slavným dnem není Štědrý
večer, ale 25. prosinec, kdy se pořádají nej-
skvělejší hostiny, jež mají půvabnou intimnost
a nenucenost, jakou je naplněno jen ovzduš
rodinného života angliekého. V ten večerje
rozvěšeno všude v jidelně, v saloně i v ku-
chyni, kde hosté vykonají též návštěvu, jmelí,
jež dává pánům právo polibiti dámu přistih-
nutou pod ním. A vrcholem večera je labuž-
nický, národní pudding vánoční. Po večeři se
hraje. Jako u nás o ořechy. Ale nikoli v karty.
Hra ta, zvaná »suap dragon«, pozůstává v obrat-
ném vylovení ořechů, plovoueích v míse
s brandy neb rumem ještě vroucím. Ano, ve-
selé jsou Vánoce v Anglii a jsem vděčný za
vánoční vzpomínku z Londýna.
* eli
A naše české Vánoce?
Zdá se, že letos jsou smutnější než-lí kdy
jindy.
Marně hledáme pod stromečkem slíbená
dárky. Starostlivi oteové národa vrátili se z Vídně
s prázdnou . ..
nlnlini
sr pnot
Angličan
Londýn
Anglie
Vídeň
Christmas Season