ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0d1d3730-7697-11dc-a9c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 45, person 67, work 2, org 9
1 masthead
Ročník XXVI.
2 masthead
by pemeite mli t
3 masthead
omza olivonte až mol o dontv váne
4 masthead
V Praze, ve středu 23. prosince 1907.
Praha
5 masthead
5břvon oe
6 masthead
nobosomob čt jlstsu Hotimtsni Bzsnonnn
7 masthead
Číslo 356.
8 article
Na rannt a odpol. Hist předplsen p v Praze v alslnkkshuel lete na čtrr lta. . . . K — s dvojí denářkou n t 1aa. . . . 7 K 6o k ve úllalkácha na uěkc . . . . . . 2 K 30h Peštent a měe . . . . : k e s drojí zišilkou na mněsk .: : k e n čtrrt ple
Peštent Praha t 1 ao
9 article Dnašní čisla pra Praha le u 18 slranáeh
Dnašní čisla pra Praha le u 18 slranáeh Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 27. prosince v obvyklou ho- dinu polední.
Praha
10 article O teskných Vánocích.
O teskných Vánocích. Za nerušeného mezistátního míru dopřáno též letos národům evropským slaviti krásné svátky vánoční; avšak nemnoho jest říší v Evropě, v jichž vlastním bytu zářila by dnes spokojenost vnitřního míru, v nichž nehořkla by nesčetná srdce křivdami utrpě- nými a strastmi tesknými, v nichž celí ná- rodové neměli by příčiny strachovati se o nejdražší statky své Jsou to zejména v středu Evropy dva ušlechtilí, kulturní, druhdy slavní a mocní národové, jimž osud ani o letošních Váno- cích nedopřává blahé chvíle bezstarostnosti a radosti nezkaleně. Národ to český a polský
Evropa
11 article
Jak možno nevzpomínati dnes v rodinách polských na hrozný osud nešťastných bratří pozhaňských ve spárech orla pruského, a jak možno v rodinách českých nevzpomínati dnes stejně hrozného osudu našich bratří pod Ta- trami i v Podkrkonoší, v Rudohoří a Pošu- maví? Jak nevzpominati na těžce ohroženou haluz naší ve Slezsku a jak zavírati oči před nebezpečnými mračny nového úsilovného roz- machu německých vlastiškůdců brousfcích si znovu nože na rozříznutí odvěké jednoty krá lovství našeho, za tím obmyslem netajeným aby navždy zmařili jeho historickou statn osobnost, »aby zastrčili závoru státní samo správě Čech« — a zřídili si v severní tře tině vlasti naší svéprávnou zemi něme ckou, jakési druhé Holštýnsko, připravené »pro všechny eventuality budoucnosti. « — A kdeže znamenati při povolaných strážcích integrity království a zemí, z jiehž svobodné vůle vzala říše habsburská původ svůj, náležité rozhodnosti, pev- nosti a ráznosti, aby zavčas, pamětlivi starého: »Principiis obsta!« — zašlápli tento založený oheň v českém lese? Byl čas, ale tomu již dávno, kdy prozřeli na chvíli, kdy postihovali nebezpečí a věděli, jak a č pomocí mu čeliti. Tenkrát před třiceti sedm lety mělo Rakousko statníky, kteří doporučo vali mocnáři, aby proti nebezpečí německo- nacionátní propagandy v zemích. koruny české formou co nejslavnější a nejvážnější, formou nejvyšších vlastních reskriptů ke sněmu českému zajistil a zaručil vlasti naší její ne dílnost a nerozlučitelnost, a by plně uznal její státní právo a slíbil je zpev- niti svou korunovací na krále českého. —
Podkrkonoší Rudohoří Pošo Slezsko Čechy Rakousko
12 article
Kde jsou za touto prozíravou rozhodností dnešní řídící státníci Rakouska? Němečtí »liberálové« na ně sice žehrají. že pomáhají klerikálům, jakož i agrár níkům do sedla, ba že prý potají fedrují české lidi do všelikých úřadů státních v Če- chách, a tak prý citelně poškozují staro- usedlou zdejší německou byrokracii, což prý jest krutým a nesnesitelným zatlačováním Němectva z jeho posavadní državy: avšak brzy se opět dovedou utišit zvěstí, že baron Beck sám uznal tyto poměry, vylíčené mu vážně německými předáky, »namnoze za nepřístojné a jeho intencím naprosto neodpovídající« (viz »Bohemii« ze dne 22. t. m) — a jsou s režimem panujícím přes všechno jeho kleri- kální, agrární a křesťansko-sociální zbarven dále spokojeni proto — že jim nevadí a nepřekáží dosud v nejmenším v jejich odboji proti státoprávn osobnosti a jednotě království če- ského, v jejich úsilí po rozpoltěn jednoty státní správy její národnostním rozhraničením obcí, okresů a krajů rozdělením sněmu i výboru zemského, jako všech úřadů státních na samostatné kurie. senáty a sekce německé a české, aby tak
Beck če ský Rakousko Bohemia
13 article
dosáhli svého samostatného německého uza- vřeného území v Čechách, kde by s Čechem nakládali jako dnes Prušáci s Poláky v Po- znani a Maďaři se Slováky v Černově, zatím co by v ostatní oblasti české musilo býti po staráno o německé menšiny národními kalastry a státní »dorozumívací« němčinou u všech úřadů stálních jako na Moravě. — Tak rozumí německá zpupnost vyrov nání a národnostnímu smíru s námi a doufá, že stačí pouhá svornost všech Němců k do- nucení nás pod toto caudinské jho. »Vy- pracujme jen co nejrychleji své punktace l« pobádají se dnes němečtí vlastiškůdci ve- spolek, nepochybujíce ani dost málo, že pak vláda Beckova přijme tyto německé trhací postuláty za své, jako je přijal druhdy Taaff proti nám, že na základě těchto ně- meckých postulátů bar. Beck zahájí svou prostředniční akci, čině nátlak na po- slance naše, aby spro ten boží mír« tu pa štiku Funkovu spolkli, jako r. 1890 učinili Staročeši s »naší« historickou šlechtoun A z Vídně ani slova zakřikujícího tyto divoké plány parcelářů německých, ani slova útěchy a posily nadějně poctivému českému patriotismu, naopak pověsti, že v minister- ských kancelářích již se pracuje o tom Němci vytouženém »zřízení krajskěm« pro Čechy. které prý někdy v dubnu bude předloženo — vídeňskému parlamentu, což bylo by zřejmým porušením ůstavy dle níž náleží v obor působnosti rady říšské pouze záležitosti, »vztahující se ku právům, povinnostem a zájmům, které jsou všem královstvím a zemím v říšské radě zastoupeným s polečně
Čecho Prušák Polák Maďar Slovák Němec Beckův Taaff Beck Funkův Čechy Černov Morava Vídeň
14 article
Tím dospěli jsme k bodu, kde by pravá positivní politika české delegac měla nasaditi veškeré páky, aby ko nečně vypáčila z kořenů tu čtyřicet letou německo centralisticko šidbu, na kterou jen nesměle a přece z služně udeřil při volební opravě Polák Sta rzyňski svým šťastně prošlým autonomisti ckým návrhem. Neslýchaná a snad jen v Ra kousku možná ta šidba záleží v tom. Pr zdělávání prosincové ústavy byla ve sně movně poslanecké silná strana autonomistů (i německých ze Štyrska), která zápolila za rozšíření zákonodárného práva sněmů zem ských. Svým úsilím dokázala vskutku toho že výměr právomoci říšské rady a sněmů zemských v nové prosincové ústavě z roki 1867 vymezen v § 1I. a 12. na pohle znamenitě ve prospěch sněmů zemských Vyslovenať v paragrafech těch správná zá- sada, že říšské radě přísluší staros pouze o záležitosti všem neuher ským zemím společně, kdežt všechny ostatní záležitosti zů staveny mají býti zemím. Avšak němečtí centralisté vpašovali mezi obě ty zásady istivě předlouhý rejstřík záležitostí, které »tedy« spadají v právomoc říšské rady; tím slůvkem »tedy« nechali se autonomisté ošálit Domnívali se, že tím slůvkem »tedy logicky a zřejmě se vyznačuje, že všechny ty pod § 11. vyjmenované záležitosti sul a)—o) náležejí pouze tenkráte k pů sobení rady říšské, když jsou všem krá lovstvím a zemím společné; kde toho není, tam nadchází právomoc sně mů zemských.
Polák Štyrsko
15 article
Tak bral smysl slova »tedy« sám pro- slulý německý právník dr. Mühifeld. Tak mu rozuměl i druhý proslulý právník Němců zarytý centralista exministr Antonín Schmer ling jenž seděl tehda v panské sněmovně nemálo se toho slůvka »tedy« strachoval, že by vedlo ku přilišné moci sněmů zem ských, pročež navrhoval, aby místo toho autonomistického »tedy« (»demnach«) bylo do paragrafu 11. ústavy vloženo slůvk »zejména« (»insbesondere«). Leč sám mi- nistr Beust opřel se tomuto centralisti- ckému návrhu Schmerlingovu a tak zůstalo v prosincové ústavě slovo »tedy«. Theore ticky zajisté velice důležité. alb
doktor Mühifeld Němec Schmer Beust Schmerlingův
16 article
Sněmové zemští mohli na zá kladé toho obdržeti lví podí všeho zákonodárství i v těch záležito- stech, které pod literami a)—o) byly vy- hrazeny kompetenci rady říšské, pokud by se ty zaležitosti nevztahovaly z ku právům, povipnostem a zájmům všem královstvím a zemím společným. Správně a logicky nemá říšská rada naprosto práva vydávati spe ciální zákony, týkající se práv, povinností a zájmů pouze jedno- tlivé země, nýbrž to jest a zůstane vý- bradným pravem sněmů té které země. Avšak jaká byla zatím praxe vídeňských vlád a německo-centralistických většin obou sněmoven rady říšské po celých 40 let? Byla ta, že sněmům zemským vů- bec nedopřáno ani času k nále- žité činnosti zákonodárné, byln ta, že parlament vídeňský a vlády vídeňské uchvacovaly protizákonné všechnu moe která náležela sněmům, že nařízeními ministerialními, usnešeními rady říšské zasahováno sněmovně i do nejnepatrnějších práv, povinností a zájmů jednotlivých zemí, slovem, že všechna zákonodárná i výkonná moc proti samému znéní ústa vy prosincové stržena k Vídnia autonomie zemí pohořela na dobro. Teprve ve čtyřicátém roce úslavy, při volební reformě podařilo se Polaku Starzyň- skému vychvátiti Molochu centralistickému aspoň sousto z dásní. Nuže, nechť konečne veškeří slovanští přatelé s vézákonnosti a samosprávy zemí udeří na tuto čtyřiceti letou šidbu a zasadí se svorně razně o to, aby dostalo se králov- stvím a zemím aspoň toho práva které dle slušněho, logického vý kladu smyslu článků 11. a 12. ústavy prosincové jim nepopíratelně přísluší.
Polak
17 article
Nebyla by to míra nepatrná! A nebylo by něměckým centralistům tak snadně odbýti tento požadavek antonomistů prostým křikem vzdoru a odporn. Dikladem toho sám čelný orgán centralistů »Nene Freie Presse«, jenz v čísle svěm ze dne 21. t. m. otiskl na úvodním místě članek prof dra. Adolfa Menzla, přiznávající, že sněmům zemským náleží dle samé ústavy prosincové mnohem značnější zákonpdárná moc, než jaké ve skutečnosti poživají, v němž žasne nad ne- dbulostí sněmů zemských, že svého práva se nedomahly a vysvětluje to tím, že jim bývala přiměřena vždy toliko šibeniční lhůta k živoření, čemuž by se měla učiniti ko- nečně již přitrž tím způsobem, aby sněmové zeušti zasedali soudobně s radou říš-kou, i aby za tím účelem se zákonně stanovilo, že mandát říšský není spoji telný s mandatem zemským. Zaznamenáváme tento zajímavý německý hlas, abychom povzbudili našince k zádoue troufalosti a odvaze v zapase za právo vlasti; když nám sahají na její jednotu na její sněm, jest věru čas odraziti ránu výpadem na německý centralism a proti beslu »národní autonomie německá« tasiti meč za jednotu, svéprávnost svězákonnost země českél
Menzl Nene Frei Presse
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. prosince. (Uherské vy- rovnání.) Sliby různých ofieiozů, že uherské vyrovnání bude do Vánoc úplně holovo, se ne- splnily. Obě sněmovny rakouské říšské rady vy- konaly siec svou práci v čas a tírr ministerské- mu předsedovi bar. Beckovi umožnily, aby se o svatcích odebral na zotavenou na nějaký čas do Merana. V Uhrách jsou yrovnací předlohy, totiž zmocňovací zákon a zákon o k otě hotovy pouze ve sněmovně poslane- cké. Sněmovna magnátů vyřídila dosud jen zákon zmocňovací; zákon o kvotě projednal v pondělí její výbor, do plena se dostane teprve v pátek dne 27. t. m., kdež ovšem bude přijat
Beck Praha Merano Uhry
20 article
beze všech obtiží, poněvadž Chorvaté hned po povšechné debatě o kvotě opustili Pešť a dal šího jednání se již neúčastní. Poslanecká eněmovna uherská se odročila do 10. ledna. Ale na návrh Wekerlův zmocnila předsednictvo, aby ještě do Nového roku svolalo formální schůzi, v níž se má vzíti na vě- domí zpráva sněmovny magnátské, že kvotový zákon vyřídila souhlasně s usnesením sněmovay poslanecké. Tato formální schůze poslanecké sněmovny vykoná se v pátek nebo v sobotu, na- čež nebude již nijaké překážky, aby celý kom- plex vyrovnacích zákonů byl panovníku předlo- žen k sankci a ještě před Novým rokom úřadně vyhlášen. da V Praze, 24. prosince. (Jednací řád poslanecké sněmovny.) Rakouská po- slanecká sněmovna není sice odročena, ale sejde se sotva dříve než počátkem března příštího roku. V druhé polovině ledna a v únoru mají pracovati některé výbory, aby připravily pro ple- nární schůze potřebný materiál. V prvé řadě půjde o projednání rozpočtu. Ale v obou hlav- ních německých táborech dán v poslední době popud, s nímž souhlasí i polské kolo, aby se dříve, než se sněmovna dá do projednávání roz- počtu, změnil jednací řád sněmovní tak, aby se zabezpečila pravidelná činnost sněmovní, t.j.
Chorvat Pešť V Praha poslanecký sněmovna
21 article
aby se zabezpečilo včasné vyřízení všecb vlád- ních předloh a nebylo třeba, jako dosud, vyřizo- vati je pomocí pilných návrhů. V jedné z po- sledních schůzí sněmovních podal již předsed německých nacionálů, dr. Chiari, návrh na opravu jednacího řádu. Nyní přicházejí i kře- sťanští sociálové s tvrzením, že se jednací řád musí opraviti. Jich stoupenec píše v „Iní.“, že podzimní zasedání potvrdilo přesvědčení těch, kdo dovozovali, že nová sněmovna bez nového jednacího řádu nebude schopna práce. Když se dělal nový volební řád, byl zamítnut návrh na současnou opravu jednacího řádu, při čemž se dovozovalo, že nová sněmovna si má sama dát jednací řád. Poněvadž nová sněmovna již oxi stuje, jost třeba provésti i změnu jednacího řádu. Křesťanští sociálové jsou prý v prvé řado povoláni, aby se chopili v této věcí iniciativy, po něvadž jinak jejich zástupce v presidiu, dr Weiskirchner, musil by narážet na samě potíže Křesťanšti sociálové chopí se prý skutečně téte věci hned po Novém roce a přijdou do sně movního výboru pr změnu jednacího řádu s ho tovými návrby. O patřičné vzory není prý nouze maj je v řádech sněmu dolnorakouského i měst ské rady vídeňské! Bude prý jen třeba dobre vůle, aby se zajistil pořádek také v poslanecne sněmovně. O dobré vůli křesťanských sociálo sice nepochybujeme, ale nevěříme, že by si také ostatní sněmovní strany daly dobrovolně přivě siti „koš na hubu“, jímž jesi jednací řád víden- ské městské rady.
Chiari Weiskirchner
22 article
V Praze, 24. prosince. (Zemské sně- my). Dne 7. ledna sejde se sněm dolno- rakouský a snad i některé jiné sněmy zem- ské. Od úmyslu, rozpustiti dolnorakouský sněm hned po lednovém zasedání, prý již upuštěno. takže tento sněm zůstane v nynějším složen až do podzima, kdy vyprší jeho mandáty a te prve potom budou vypsány volby na základě no vého volepního řádu. Ze starých sněmů ne- sejdou se již sněm český, haličský, tyrolský kraňský a gorický, jichž mandáty buď již vy- pršely nebo vyprší v nejbližší době. „Slov. Na- rod“ má zaručenou zprávu, že nové volby do sněmu kraňského budou se konati koncem února neb počátkem března a sice na základě starého volebního řádu. Stejně bude asi v Čechách, v Haliči a v Tyrolsku. Jen v Goricku budese voliti již dle nevého volebního řádu, jímž ke starým zájmovým kuriím přidělána nová kurie všecbecná s šesti mandáty. Ze Zábřeba, 21. prosince. (Obnovená strana nárčdní.) Včera byla v budově bánské porada členů bývalé národní maďaronské strany, svolaná bánem drem. Rakodezayem. Pr tomni byli býv. ministr dr. Nikola Tomašič, býv. náměstek bánův dr. Svetisl. Šumano- vič, býv. nám. bánův Levin Čavrak a prof. dr. Fran Spevec, tedy vesměs hlavní sloupové bývalé maďaronské strany. Jednalo se o obno- vení unionistické národní strany a usneseno, že V drobném prodejít z-nní číslo o sobě . . . za s odpolední . . . . . . . za 2 k Ve flialkách za veskorě ranní čtslo. . . . odpolední . . . . . . . . 4h Insersty plati se hotově napřel Předplscení a inserty přijímá sdnisl- strace v Marianské ulici č. s.
Tomašič doktor Svetisl Levin Čavrak profesor Fran Spevec Praha Čechy Halič Tyrolsko Zábřeba
23 article
noze lojsoi
24 article
Tam nacházejí se téš redakne Eiskárna s ezpedice „ Národnich Listu“ Rukopisy se Bevrapejí.
25 article
strana má podržeti svůj starý maďaronsk, pro- gram. Za tím účelem uloženo dru. Tomašičí svo- lati přívržence býv. národní strany na den 28. t. m. Dr. Tomašič úkolu svému již vyhověl a zvláštní vyhláškou svolává členy bývalé národní strany na 28. prosince do malého sněmovního sálu na poradu. Této schůzi maďaronské strany přikládá se v Pešti značný význam, neboť se od ní očekává, že rozhodne osud bána dra. Rakodezaye. Jestliže se národní strana opět ustaví a přijme program Rakodozayův, bude z ní utvořena nová vláda a Rakodezay zůstane na čas v úřadě. Jinak má uherská vláda v záloze již bar. Pavla Raucha, jenž by se stal bánem a provedl by nové sně- movní volby. Poněvadž s Rakodezayem stojí a padá také chorvatský ministr Josipovič, jest pochopitelno, že tento se snaží, učiniti bar. Raucha nemožným a zejména prý nasazuje ve Vídni všechny páky, aby zmařil jeho jmenování bánem
doktor Tomašič Rakodozayův Pavel Rauch Josipovič Rauch Pešť Vídeň
26 title
Politické zprávy zahraničné
27 article
V Praze, 24. prosince.
Praha
28 article
Bosna a Hercegovina za okupace. V poslední době se proslýchalo, že Rakou- sko-Uhersko hodlá pro okupované země zříditi zemský sněm. Okupovaný národ se těmi pověst- mi upokojoval. Zdálo se, že Rakousko-Uhersko konečně se dostane v Bosně a Hercegovině na dobrou cestu a že s baronem Burianem postaven v čelo správy jejich muž, který chce napraviti chyby svého předchůdce a ví, kde začíti. Ale čeho se nedovídá o chystané samo- správě „Musavat?“ Má prý ze zaručeného pra- mene, že ve společném ministerstvu ve Vídni jest už vypracován zákon o zřízení kraj- ských sněmíků (skupštin) v obou okupo- vaných zemích. List píše: Přímo jsme se zhro- zili a zděsili, když jsme se této zprávy dověděli. Což naše administrace neví, jak se našemu ná- rodu z duše protiví všecko vnucování, oktroyo- vání zákonů? To není cesta nová, nýbrž stará. a my prestě již nestrpíme, aby na ní bylo pokračováno.
Burian Bosna Hercegovina Uhersko Rakousko Boseň a Hercegovina Vídeň
29 article
Závěť Vladimíra Spasoviče. Dne 9. prosince byl ve Varšavě z pozůsta- losti prof. Vl. Spasoviče vyplacen odkaz ve pro- spěch polské akademie umění. Odkaz obnášel 100.000 rub., po srážce poplatků zbylo 88.000 rublů, kterážto částka dle vůle zůstavitelovy má býti ponechána na úrocfch, až zase vzroste n sumu 100.000 rub. Z části úroků pak budou každý třetí rok odměňována nejlepší polská díla z oboru psychologie v nejšírším slova smystu, filologie, především polské a slovanské, historie literatury a věd socialných. Druhá čásť úroků bude věnována na vydávání polských knih z týchž oborů. Soud pro chystaný atentát na knižete Nikolu. Členy mimořádného soudu, jenž souditi bude účastníky spiknutí proti knížeti Nikolovi a jeho rodu, budou: Lazar Mijuškovič, předseda státní rady; Marko Djukanovič a Medo Lukače- vič, členové státní rady, Labud Gojnič, Milo Dožič, Risto Popovič, Janko Milič, člerové veli- kého soudu, Pavel Vuisič, předseda oblastného soudu v Kolašině, Štěpán Martinovič, člen oblastného soudu v Nikšiči, Andreja Radjenovič, předseda oblastného soudu v Nikšiči, Janko Dre- jevič, člen oblrstného soudu v Podgorici, Jokan Ivanovič, člen oblastného soudu na Cetyni. Ta- jemníkem mimořádného soudu kníže Nikola jmenoval Sávu Dragoviče, člena oblastného sou- du v Kolašině. Mimořádný soud bude po prvé zřízen dle zákona, přijatého zasedající skupštinou a panov- níkem hned potvrzeného. Soud je schopen usná- šení, je-li přítomno osm členů a rozhoduje o vině většinou hlasů; kdyby nastala rovnost hlasů, počítá se to za poměr příznivý obžalova- nému, jenž v tom případě bude problášen za nevinna. Proti výroku soudu není odvolání. Pře se bude líčiti veřejně.
Spasovič Mijuškovič Djukanovič Lukač Popovič Janko Milič Pavel Vuisič Martinovič Janko Dre Nikola Dragovič Varšava Kolašina Nikšič Podgorica Labud Gojnič Mila Dožič Andreja Radjenovič Jokany Ivanovič
30 article FEUILLETON.
FEUILLETON. re V Praze. 24. prosince 1907. H. (Pobled vzhů ru.) Theodor Momm sen ve svých »Dějinách Říma« píše: »Jako Řek, když obětuje, obrací oči k nobi tak Řiman zahaluje svou hlavu; neboť modlitba onoho je pohledem vzhůru a tohoto je my- šlenkou.« Německý historik naznačil tak lapidárně dva ruzné světy, dva názory. Jasný pohled Řek umělce do výšin obýdlených představami jeho zářivé fantasie a vážné ponoření se Řlinana do hlubin meditaci: dvě modlilby, dvojí vzýváni božství a tajemných, nadpřírozených sil. Stává se nám, že se ocitáme ve chvilich povznešení myslí, ve slavném zvážnění duší. Pokud jsme věřicími křesťany, nalezáme ve ver- ších evangelia a ve vznešeněm hřmění a plesu varhan uvolnění svých vroucích citů, obráce ných k ideálu. Jsou to krásné chvíle. Od měna zbožných. Naplňují duše slastí nadpo zemskou, jakou nepoznají duše otrávené po- chybnosti, a slibuji život věčný, rajské radost (bohužel i muka pekelná), dávají nejvyšší na- děje tém, jež všechno sklamalo, a žebrákovi, pokrytému ranami malomocenstvi, zaručují n onom zajisté lepším světě demokratickou rov nost v rozkoši a kráse a císaři a papeži. / *) Tneodor Mommsen: »Römische Geschichte I. sv. str, 20.
Momm Řek Řiman Tneodor Mommsen Praha Řím Römische Geschichte
31 article
Dny vánoční připravují nás všechny, ať již věříme či nevěříme, že náš živol bude trvat ve slávě boží věčně, déle nežli paprsky slunce, je jednou zhasne, déle nežli kolotání souhvězd Heraklova ve všehomíru, do té zvláštní, posvátně nálady, kdy Řekově pohlíželi vzhůru k obloze Římané zahalovali své hlavy a křesťsné pokle kají před ozářené, skvoucí olláře. Není dojemnější slavnosti nad den narozen Ježíše Krista, neboť má svrchovanou poesií lásky Celým světem křesťanským letí v posvátné noe jásot. Narodtl se Spasitel! Vzpomínky na dny mládí a doby dělské vzbuzují nejněžnější pocity. Nepoznali jsme chví čistší a úplnější radosti. Modlitba k Ježískovi — vždy trochu roztržitá a nedočkavá — a osvě tlený stromeček a dárky pod nim! Jaká ra- dostl Léta minula. Vše se změnilo v nás i kolem nás. Chladné vystřizlivění v duši . . A přece v tento den cítime zvláštní hnui v nitru svém. Jsme obklopeni radostným vzru- šením všech lidl a plesem maličkých. Nikdo, ani člověk nejzatvrzelejší a nejskeptičtější lomu přívalu poesie vánoční neodolá. V té chvili po- zvedáme oči vzhůru, obětujíce božství lásky dobra. Křesťanství má boha dobrého, svrchovaně milosrdného a soucitného a tolik krásných věc slibujíeího věřícím. Jeho učení se dá ještě nej- spíše srovnati s našemi ideály humanitnlmi, s na- šemi sny o bratrství lidstva a míru světa. Ne- jsem antisemita, ale musím se přiznat, že bůh židů ie mi velmi nesympatickým, aspoň kdyžsi
Heraklův Řekův Říman Krist Ježísk
32 article
ho představuji, jak ho s nenuícenou familiarnosti líčí Renan. Veliký učenec tvrdí, že Jahvé byl bytostí velmi obmezeného ducha a že jak ser jevl Jahvě Davidovi, nemá ani náležitého mravaího smyslu Ato je trochu moc, když si pomyslime. že se jedná o Pána Boha! Aspoň trochu smyslu morálního býchom si vyprosili n něho. Ale Rena ve své »Histoire du pouple d'Iarael« líčí boba Jahvé jsko ukrutníka, sobce a vydřiducha: » Ten rozmarný bůh je vlěleným fávoritismem; jeho věrnost dbá jen hmotných zájmů a do krajnosti, až do absurdnosti trvá ve svém právu. Zlobl se na lidi a nikdo neví proč. Když se pak k němu vyšle dým obětí zápalně, jeho hněv se utišuje.
Renan Jahvá Jahv David Ren Histoire d ' Iarael
33 article
Je tvorem velmi obmezeného ducha; nalezá po- těšent v nezaviněném mučení. Byl krvelačný a »války Jahvěovy« vždy končí strašným vraždě- ním na počest tohoto krutého boha« movte Oršem bůhtento, jako všichni bohové, mě i své vlastnosti dubré, vznešené, v pravdě bož ské. Ale jak je vidět, měl i velmi lidské slabost Tento strašný a přisný, bůh -isráuiský po- hlíží asi trochuironicky na naše vánoční uctí- vání ktesťanského boha. zom ds dao Josličky a osvětlené stromečky ! Jak jej t dětinské a naivní! Ale jak hezké a dojemné Hvězda oznámila narození boha a vedla tři moudré krále ke kolébce dítěte. Hvězda t je symbolem všech našich nadějí. Pohližíme k ni stále s tanhou, neboť dosud není uskuteč- něno vykoupení lidstva na tomto světě. Až ne- bude hladových a ponížených, pak bude vy- konáno dilo vykoupení . . .
bůh
34 article
Vánoční dni svým veselým shonem ulie, tím ruchem v osvětlených, plných krámech dá vají životu městskému mimořádný ráz. Vidíme tolik rozjaření! Kočáry, fiakry, auto- mobily křižuji ulicemi. Nikdo nejde bez ně- jakéhu baličku Kiždý připravoje nějaké příjemné překvapení svým milým a každý též je oče- so rsne kává. A o Štědrém večeru do ztichilých ulic zář- osvěílená průčelí domů Vsude jas slavnosti. Třpyt svíčiček ve vyšperkovaných stromečkách Do ulic rozlévá se jas rozkoše a veseli. A hodu jicí pozvedají číše. Tam zvoní křišťálov pokály, naplněné šampaňským, jinde skrovněj si připljejí punčem, jenž v malých domácnostec patří k oblíbenému požitku štědrovečerní hostiny Ale za tím jasem tím téžší a hroznější stins.s eo Jak příšerná musí býti bída právě v den takový. lan Štědrý večer je též dnem nejtrudnějšíe vzpomínek, nejtiživějších melancholií. Kdo je sám, citi dvojnásob ten den svou opuštěnost. ia V Kdo strádá bídou, poznává teprve, jakým pariou je ve světě rozzářeném slavností posvát- ného večera, naplněného hymnickým hilaholem vděčnými modlitbami. Dilo Vykupitelovo nebude dříve dokonáno dokud bude ve světě hladových a ponižených
Kočár
35 article
Úhledný, umělecky provedený lístek, který dnes ráno přivezla pošta z Londýna, vyvolává vzpomínky na roztomilé anglické zvyky vá- noční. »To wish you the old, old wish: a merry Christmas from ...«, stojí na originální »Christ- mas card.« Angličané věnují svému »Christmas« celý týden. Jako mají svůj sportovní týden »Ascot wesk«, tak mají i svůj vánoční čas »Christmas Season«. Po celou dobu, ještě před Štědrým večerem a týden po něm, vyměňují si rozto- milé »Christmas cards«, vzpominají si na své přátely na pevnině. Slavným dnem není Štědrý večer, ale 25. prosinec, kdy se pořádají nej- skvělejší hostiny, jež mají půvabnou intimnost a nenucenost, jakou je naplněno jen ovzduš rodinného života angliekého. V ten večerje rozvěšeno všude v jidelně, v saloně i v ku- chyni, kde hosté vykonají též návštěvu, jmelí, jež dává pánům právo polibiti dámu přistih- nutou pod ním. A vrcholem večera je labuž- nický, národní pudding vánoční. Po večeři se hraje. Jako u nás o ořechy. Ale nikoli v karty. Hra ta, zvaná »suap dragon«, pozůstává v obrat- ném vylovení ořechů, plovoueích v míse s brandy neb rumem ještě vroucím. Ano, ve- selé jsou Vánoce v Anglii a jsem vděčný za vánoční vzpomínku z Londýna. * eli A naše české Vánoce? Zdá se, že letos jsou smutnější než-lí kdy jindy. Marně hledáme pod stromečkem slíbená dárky. Starostlivi oteové národa vrátili se z Vídně s prázdnou . .. nlnlini sr pnot
Angličan Londýn Anglie Vídeň Christmas Season