ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 0d5f7570-7267-11dc-925d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 44 celkem · entity: place 89, person 141, org 16, work 24
1 masthead
8. července 1900.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listu
3 masthead
k čislu 1805.
4 masthead
Strana 13.
5 article Skolská hlídka.
Skolská hlídka. Jednotná škola střední. V naší době není snad jediného kulturního státu, v němž by otázka jednotné školy střední nerozčeřovala klidnou hladinu vychovatelskou a vyučovatelskou. V Rakousku již v letech 70. uskutečnila se částečně otázka tato zakládáním realných gymnasii se společným vyučováním v prvých dvou třídách, s prvým rozdělením ve třídě třeti a s úplným tříděním žactva po třídě čtvrté. Ale právě tak, jako se upustilo o pokusů v tomto směru v Bavorsku a Sasku v prvých letech tohoto stoleti konaných, i v Rakousku potkaly se ústavy ty s nezda- rem; od zakládání realných gymna- sií upuštěno, ústavy proměněny v nouhá gymnasia a v pouhé reálky. jen některé zbytky dosud trvají v nižších tří- dách, ne však ku velikému potěšení žactva i učitelstva. V Rakousku tedy a hlavně v Čechách následkem těchto nezdařených pokusů nenalezá otázka jednotné školy střední, která hlavně v německých a francouzských paedagogických listech pilně se ventiluje, nižádného ohlasu mezi učitelstvem a jen z několika stran v této právě době záležitost ona na veřejný přetřes uvedena byla. Bylo to na sjezdu professorstva středních škol ve Lvově, kdež byla povolána již roku 7898 zemskou školní radou enketa, která s měla raditi o reformách škol středních. Zde naléhali mnozi z přísedících na opětnou bifur- kaci škol středních, většina však stála pevně na nynějším systemu s přiměřenými opravami.
Rakousko Bavorsko Sasko Čechy Lvov
6 article
Obě strany sešly se na kompromisu znění ná- sledujícího: Podkladem reformy ško středních má býti společné vy- učování všech žáků ve třídách nižších, rozdělení však žáků ve vyšších třídách staň se ve směru humanistickém a ve směru reali- stickém s obligátní latinou. Ve třidách oddělení humanistického podá se dů- kladný rozbor řecké vzdělanosti vůbec, na místo jazyka řeckého, jenž má býti jen relativně obligátní. Na universitu přijati mohou býti žáci obou směrů. Jasně klidný názor zkušených paedagogů podala na toto memorandum zemská školní rada lvovská, jenž ve mnohých myšlenkách zaslu- huje všeobecného povšimnutí. Příznivci jednotné školy staví, ten hlavn důvod pro návrhy své, že se jí doeílí stejno- měrného vzdělání mládeže, na vysoké školy vstupující a pak že volba budoucího povolání posunouti se dá do doby, kdy mladík sám z vlastního přesvědčení může poznati vlohy. nadání i náklonnost svou pro to neb ono za- městnání. Nepřátelé jednotné školy pak namítají,že snaha po dosažení všeobecného vzdělání spoje- ním předmětů humanistických i realných v je- den odbor vzdělávací musí míti za následek buď nadobyčejné přetížení žactva po stránce fvsické i duševní anebo snížení úrovně vzdě- lání na požadavky minimální. Má-li tedy jed- notná škola usnaditi volbu v různých odborech akademického studia, jest velmi pochybno, při- praví-li škola ta mládež pro studia akademická ve směru všeobecném a dostačí-li požadavkům škol vysokých.
7 article
Skola, jež se na všeobecných šablonách zakládá, vzbuzuje vždy obavy a nedůvěru. Ve- liké množství předmětů učebných jest mnohdy v opačném poměru s výsledky. Nejdůleži- tější pak záhadou uvésti se může. je-li vůbec jednotné předběžné vzdělání veškeré mládeže, při- pravující se ke studiim akademi- ckým, pro společnost lidskou pro- spěšné! Společnost lidská má spíše býti se- stavena z řad vzdělaných lidí, různými směry se nesoucích, kdy přece tak různorodá a roz- manitá jšou povolání, jež podmiňují jiné a jině obory myšlenkové. Ostatně jsou styky realných škol a gymnasií v mnohých částech učiva tak blízky, že spojují v praktickém životě občan- ském vzdělance obou směrů při společných pracech. Rozdělení směrů vyučovacích ve vyšších třídách, jež má usnadniti a odložiti volbu bu- doucího povolání na několik let, má opět ty obtíže, že se ku předmětům, jež tvoří podstatu studií realných i gymnasijních a podminují dlouhé, systematické studium, přijde velmi pozdě, čímž jen velmi málo píle jim věnováno býti může. Sporné tyto názory nedospěly dosud ani v theorii k positivnímu resultátu, vždyť i mezi příznivci jednotné školy není ještě rozhodnuto, máli škola ta kloniti se více ke klassickému nebo realnému vzdě- lání anebo má-li vedle gymnasil realek zaveden býti jiný typue škol, a konečně ani pokusy, v jed- notlivých zemích učiněné, nepo- skytují nižádného příznivého vý- sledku, jenž by lákal ku napodo- bení. Není tedy dosud potřeba zřízení jed- notné školy prokázánz u proto otázka ta dosud řádně nevyvinuta a není k uskutečnění zralá.
Skola Nejdůlež
8 article
Nejpilněji zabývá se jednotnou střední školou již téměř po 20 let spolek ra- kouských inženýrů a architekt ve Vídni. Odborníci školští nejsou ovšemse snahami těmito ve spojení, ba ani ke schůzím nebývají zváni. Spolek tento dospěl na sjezdu, roku loňského konaném, k následujícímu usne- sení: »Na místo reálek a gymnasi má se zříditi škola, z niž by absol vent přijat býti mohl jak na uni- versitu, tak i na techniku«. V po- známkách a dokladech vytýká se, že k vůli několika gymnasistům. kteří vstupují na techniku pro- bírá se deskriptivni geometrie téměř od počátku; dále, že výsledkya vyučování jazyku řeckému jsou nepoměrně malé, důkladné znalosti literatury a kultury řecké vůbec možno nabyti snadnějším způ- sobem; konečně dovolávají se gymnasijní en- kety, která roku loňského byla pořádána ve Vídni a žádají na státu, aby zřízena byl jednotná škola střední se šesti- třídním oddělením nižším (nižš
Vídeň
9 article
škola) a pak s oddělením dvoule- tým pro gymnasijní a reálné stu- dium. Rozdělení předmětů neřídí se dle vzděla vatelského momentu aneb dle obtíží s jednotli vými disciplinami spojených, nýbrž jen dl jakéhosi číslového schematu hodinového. Řečtina jediná má býti vymítěna ze ško těchto jako předmět obligátní a náboženstv v nejvyšších dvou třídách. Nepřátelé školy jednotné namítají ovšem proti těmto plánům, že nemohou přece jedno- tlivě předměty, jichž vzdělávací cena jest osvědčena, šmahem býti odstraňovány a pak, že přípravná studia pro všechny obory vysokých škol není možno ani s poloviční důkladnosti probrati, nemají-li žáci i duševně i fysicky býti přetíženi. Na schůzi filologů a odborníků školských v Brémách střetli se roku loňského zástupcové starého gymnasia a příznivci školy reformované a nedošli k nižádnému rozhodnutí. Konservativci vytýkali veliké nedostatky jednotné školy, která jen žáky přepíná, uči povrchnosti a odvrací o hlubokého, vážného studia. V Rakousku a v Čechách vůbec se nečin v otázce této již nižádných pokusů se strany školských úřadů, snad ku dobru věci samé. jediná snaha nese se ku zdokonalování trvají- cích typů středoškolských, gymnasií a reálek.
Brémy Rakousko Čechy
10 article
Zkušenosti nabyté reálnými gymnasii, z nichž ještě některé nižšími třídami činí dosti nesnázi rodičům, učitelům i žákům, daleko zatlačily otázku jednotné školy střední a nebude u nás touha po školním typu tomto nikdy upřímná, spíše růsti budou oprávněné požadavky po zdo- konalení trvajících organismů školních dle zásad novějších, svobodnějších, hlavně ve filo- logii, kterážto jediná byla vyvolala tolik nená- visti proti gymnasiím, protože lpi na formáeh starých a v posledních dobách na středníeh školách českých hlavně ještě více upjatých tím nochutných. Nedá se ovšem upříti, že se na našich školách středních neustále mezera mezi gymnasi a reálkami vyplňuje a že i administrativně přechod z jedně školy se všemožně usnadňuje. Bude nutno po stránce paedagogi- cké, didaktické i administrati vn velmi mnoho opraviti na gymna- silch, aby se těšila té oblibě, j ako druhdy. Strnulost byrokratická, chlad vanoucí z nynějších správ působí nákažlivě i na učitelstvo i na žáky a vůbec na veškeru čin- nost vychovatelskou. Vybírání ře- ditelů gymnasijních jen z řad osvědčených, administrativních úřadníků a ne z řad mužů s hlubo- kými vědeckými studiemi, povzne- sených nad veškeru všednost, su- chopar ve studilch klassických dějepisu, to vše ještě je st na úko škol našich humanístických a čeká na opravu, která by rázem umlčela veškery jmenované tužby, vyvolané právě oněmi četnými nedostatky, jež i společnost lidská vycítí a po chopí.
11 article
Česká škola v červnu 1900. Dne 1. Zemská školní rada v král. českém vy stupuje proti učitelstvu, domáhajícímu se zlepšení svého bytu bmotného. — »Škola měšťanská a živ- nostenská« přináší kritiku »Návrh školské komise na úpravu platův učitelských«. — »Komenský« ve Feuiletonu »Co den dá?« líčí materialismus a idea lismus učitelský. — »Národ a škola« v čl. »Než vstoupíte do života...« uvádí mladému učitelstvu dílo J. Payotovo a přináší čl. M. Danička »Škola obecná a pravopis.« — »Život« přináší k 80. ročnici života Spencerova úvahu J. Černého »Potřeba osví- ceného názoru o světě«, dále čl. »Péče o školské re- formy« a »Úlevy školní a vojenské. Dne 4. Výbor moravského Ústř. spolku učit. konstatuje na schůzi v Přerově jmění jubilejního fondu 49.000 K a jedná o valné schůzi delegátův Litovli. — Důvěrníci a stoupenci pokrokového hnutí v učitelstvě moravském na schůzi v Brně snášejí se na sbírkách pro agitační fond, na krajinském sjezdě pro Jihlavsko a Telecko, proti vydávání zvláštního učit. Kalendáře na Moravě a na schůzi v Litovli před hromadou Ústř. spolku učit.
Komenský J Payotův M Daniček Spencerův J Černý Přerov Litovel Brno Jihlavsko Telecko Morava
12 article
Dne 6. »Posel z Budče« vyznačuje »Boj agrár- níku s učitelstvem« a vyzývá učitelstvo proti akci oněch; v čl. »Za kulturní potřeby lidu, ličí Jednotu ku vzdělávání lidu na Moravě. — »Školský obzor«v čl. »Ze schůze Sdružení českých zemědělců ostře po- suzuje vystoupení tohoto proti učitelstvu ve schůzi ve Vosicích 24. května a v »Moravské hlídce« navr- huje, jak lépe konati »Volby do výboru »Ústřed. spolku. — »Český učitel« přináší T. Masaryka před- nášku »O vzdělání učitelstva a o správě školství« ve smyslu akademického vzdělání učitelstva a povolání tohoto ku správě školství; uvádí další »Soud intel- ligence a soud rolnictva o hmotných poměrech uči- teiských« a odsuzuje Horčičkovu úplně zbytečnou »Čítanku pro III. třídu škol měšťanských« jako velmi povrchní a tendenční.
T Masaryk Horčičkův Budeč Morava
13 article
Dne 7. V Soběslavi u věku 60 let umírá pro- fessor c. k. ústavu učitelů František Šimek, velmi horlivý svou dobou spisovatel paedagogický, spolu- pracovník četných časopisův učitelských a účinlivý člen ve spolku soběslavského učitelstva. — »Beseda učitelská« sobě věnuje vzpomínku »Před tříceti lety a dnes«; v »Meth. přiloze« podává »Ukázky z lučby a »Včely«. — »Učitelské noviny« přinášejí přehledný čl. »Vývoj zřízení království českého« a D. Panýrka zdravolnický rozhled »Školní okna a záslony.« Dne S. »Komenský« otiskuje úvahu proslulého J. E. Kosiny »O libozvučnosti našeho jazyka« a stat J. Krčka z novější psychologie »Organický vývoj psychických funkcí ve »Feuillelonu« ličí se kočovné návštěvy »umělců« na venkovských školách. Dne 12. »Školský obzor« uvádí v čl. »Zotro- čení učitelstva« vynesení c. k. zemské rady školní z 1. června, opakuje z časové brožůry z r. 1895 stat »Učitelstvo a politika« a líčí »Klerikalismus se sta- noviska národního«, jeho »Besedy« proti učitelstvu ke všem službám volněmu přinášejí článek »Ne- škoďme si!« Dne 13. »Posel z Budče« přináší hlas venkov ského učitele »Převrácené zásady« o názorech zem- ského výboru král. českého o služném učit. a či »O jasném a výrazném čtení«. — »Český učitel« při- náší kritické poznámky »Autonomie ve školství« ke spisu dra. Joklika a chválí Groulíkův a Úlehlův »Pří- rodopis pro měšťanské školy dívčí.« Dne 14. V Turnově u věku 67 let umírá vy sloužilý říd. učitel z Bezna Václav Vaněk, velmi horlivý učitel a hudebník, činný také pro ochotnické divadl a Museum mladoboleslavské, v jednotě mladobole- slavské »Komenský« a v časopisech učitelských, jenž také vydal některé samostatné skladby hudební. — »Beseda učitelská« věnuje »Za vzorným učitelem uči- telův« pohrobní vzpominku J. Dolenského prof. M.
Šimek D Panýrek Komenský Kosina J Krčka Groulíkův Úlehlův Vaněk J Dolenský Soběslav Budeč Turnov Bezno
14 article
Kuchynkovi. — »Učitelské noviny« přinášejí zdra- votnický rozhled D. Panýrka »O umělém osvětlování učeben.« Dne 15. »Život« přináší čl. J. Černého »Vý chova v otázce sociální«, V. Vítka »O zanedbávánt některých důležitých chorob mezi lidem« a přímluvu »Pepularisace umění«. — V »Paedagogických roz- hletech« pokračuje J. Mrazík »0 nutné opravě na- šeho školství« ohledem zeměpisu a dějepisu; tamtéž pochvalný úsudek Groulíkova a Úlehlova »Přírodo- pisu« a Šuchardova návodu k mluvnici a pravopisu. — »Škola měšťanská a živnostenská« přináší úvabu »Budoucnost měšťanské školy« a čl. J. Husníka »Zinkografie a umění příbuzná«. — »Časopis učite- lek« ve »Škole ženských ručních prací« uveřejňuje tklivý obrázek ze života venkovské učitelky »Ne sa- mým chlebem...« a velice chváli »Čítanku« Horči- čkovu s články loyálními. — »Vychovatel« přináší čl. »Sv. Jan Křtitel de la Salle a jeho dílo«. Dne 16. »Národ a škola« přináší čl. H. v.
Kuchynka D Panýrek J Černý Vý V Vítko J Mrazík Groulíkův Úlehlův Šuchardův J Husník Křtitel
15 article
Sáňky »Něco o Moravském Krasu«, Dne 19. »Školský obzor« k programu strany národně-sociální přináší čl. »Něco o dozoru ke škole- a v čl. »Stará slabost« líčí nestatečnost, často vy- skytující se v učitelstvu. Dne 20. Zemský výbor král. českého ustavuje z drů. Pražáka, Herolda a Werunského komitét pro návrhy o učitelském služném zemskému sněmu. — »Český učitel« srovnáním několika citátů ironicky dokazuje, jaká je »Mateřská péče veleslavné c.k zemské školní rady« pro nuzující se učitelstvo a uvádí »Ruský hlas o postavení učitelstva v Če- chách«. — »Posel z Budče« ve čl. »Jděte kopat, ba- roni!« odsuzuje vystupování některých poslanců rol- nických proti učitelstvu a přináší čl. J. Drbohlava »O broušení spisovného jazyka« a A. Herrforta »Jak a kdy budeme trestati«. — »Komenský« ve feuille- tonu »Co den dá?« líčí místní radu školní z den- níku učitelova. — »Učitel« přináší tresť přednášky F. Eulenburga »Sociální psychologie« od F. Krčka. Dne 21. »Beseda učitelská« v čl. »K našim po- měrům« obrací se s prosbou k zemské radě školní za jich nápravu, v čl. »Slovo o cviku obou rukone nabádá ke cviku též levé ruky; v »Meth. příloze« . Čepelík podává čl. »Sloveso«. — »Učitelské noviny« přinášejí pojednání A. Hrbka »Kdy, kde a jak chy buje se proti zásadám J. A. Komenského«, rozbor »Druhy souvětí« a F. Rataje »Rozmluvy o řemesl- nících«.
Sáňka Herold Werunski J Drbohlav A Herrfort Komenský F Eulenburg F Krčka Čepelík A Hrbek F Rataj Pražák Budeč
16 article
Dne 22. »Komenský« přináší úvahu učitele zemské ochranovny v Brně J. Starnovského »0 le- nosti« a feuilleton F. Drnkačky »Školský utrejche v udavačství a rozmazlených, doma nekáraných dětech. Dne 23, a 24. Výbor Ústř. spolku učitelskéh v království přijímá resignaci všech členů výboru z pražské jednoty »Komenský« a za člena připoušt pražskou »Besedu učitelskou« Dne 26. »Skolský obzor« přináší o učitelském služném polemiku »Na adresu posl. Práška«. Dne 27. »Posel z Budče« finanční stránku učitelského služného uvažuje v čl. »Úhrada bez při- rážky« a přináší čl. F. Malocha »Z praxe ve třídě první«. — »Český učitel« dokazuje »Slabé stránky návrbu školské komise« a povzbuzuje »S našimi po- žadavky na okresní porady učitelské«a Dne 28. »Učitelské noviny« polemisují se sna- hami protiučitelskými v rolnictvu českém čl. »Naší rolníci«. — »Beseda učitelská« konečné přijetí svého spolku do svazku Ústř. spolku učit. vítá čl. »Na úsvitu shody a přátelstvi«, přisvědčuje k otázce »Je-li učitel úřadníkem« a uveřejňuje pojednání A. K. Vítáka »City sympathické«. Proti bezvýminečnému přijetí »Besedy učitelské v Praze s klerikální a prospěchářskou minulostí do svazku Ústř. spolku učit. zdvihá se odpor v učilelstvě pokrokovém. — Kuratorium Moravské musejní spo- lečnosti v Brně po návrhu knihovníka dra. V. Schramma jednomyslně se snáší, založiti zvláštní knihovnu Komenského. — Ústř. učit. spolek v krá lovství vydává potřetí »Ucitelský kalendář« redakei A. Holuba.
Komenský J Starnovský Prášek F Maloch Víták Cita V Schramm A Holub Brno Budeč Praha
17 article
Konvikt pro studujíci syny učitelů při Besedě učitelské v Praze přijímá přihlášky nových chovanců do konce měslce července. V le- tošním roce byli opatření v dotčeném ústavě, jenž po 14 let již zdárně úkol svůj plní, 43 chovanci. Z těch ubyli v roce 3, s vyznamenáním prospělo 18 (v I. půiletí), 21 pak s prospěchem chvalitebnýma dobrým. Studujícím škol stizdních, již teprve studia svá počínají a prokáží se nejlepším stupněm z mravů a prospěchu, dána bude přednost. Konvikt jest v ce- lém II. patře vyšehradské radnice, kdež se lze osobně přiblásiti do dne 17. července. Přihlášky přijíma p. K. Bolina, učitel škol pražských a správce konviktu ve vyšehradské radnici č. d. 31—VI. Konvikt pro studující dcery učitelů jest na Rudolfově nábřeží čís. 71—I. proti c. k. ústavu ku vzdělání učitelek, a pečoval letos o 37 chovanek. jež všechny dosáhly úplného prospěchu. Přijímá 1 dcery neučitelů, pokud jest místo. Přihlášky při- jímá a dotaky zodpoví p. K. Bulíř, řed. škol u sv. Havla v Praze—I. C. k. odborná škola tkalcovská v Rych- nově n. Kn. pořádá dne 15. července od 9 hod. dopol. do 5 hod. odpol. ve školní budobě výstavu praci žáků ve školním roce 1899—1900 zhotovených.
K Bolina Rudolfův K Bulíř Havel Praha I . C Rych Konvikt
18 article
Přihlášky na školní rok 1900—1901 přijímají se do 1. srpna u správy školy. Předpravný kurs praktický počne 1. září a trvá 14 dní. Zřízen jest za tím úče- lem, aby žáci nově přistupující v době této si osvo- jili základní vědomosti praktického tkalcovství, jež ku porozumění osnovou předepsaných theorií potřeb- nými se jeví. Do školy přijat může býti každý bez- úhonný mladík, který nejměně 14. rok věku svého dosáhl a obecnou nebo některou vyšší školu s do brým prospěchem odbyl. Chudí a pilní žáci obdrží podporu. Školné se neplatí, zápisné obnáší 4 K. Na c. k. gymnasiu v Hradci Králov bude zápis do I. třídy dne 14. července 1900 o 9—10 hodin, dne 16. července od 8—9 hod.; přijí- mací zkoušky písemné jsou hned po zápise. Každý žák přines s sebou k zápisu křestní (rodný) list a frekventační vysvědčení. Na stát. vyš. gymnaslu v Roudnici konati se bude zápis do I. tř. před prázdninami dne 14. a 16. července vždy od 8——10 hod. dopol. Hned po zá- pise přistoupí se k zkouškám písemným a odpol. p 2. hod. k ústním.
Hradec Králov Roudnice
19 article
Na c. k. akademickém gymnaslu v Praze bude prvý zápis žáků do I. tř. dne 16. a 17. čer- vence, vždy od 8—10 hodin dopol., druhý zápis dne 17. a 18. září t. r. Zkoušky přijímací písemné budou hned po zápise o 10. hod. dopol., ústní o 3. hod. odpolední »Budoč Velvarská« přijala ve schůzi konané 17. června 1900 ve Veltrusech po referátu »O prácie (Tonislava Burghausera z Ješína) tento projev: »Za- vedením ručních prací chlapeckých na obecné škole ve smyslu povšechném a k cílům výchovným pro- spěje se velikému počtu žáků, vycházejících ze škol do života praktického, ať již jako pracovníků hmot- ných nebo duševních; vzbudí se nejen láska k práci u prvních, ale i přivede se k platnosti zásada oce- nění práce u druhých, zblíží se tím dosud protivné póly sociální práce a kapitálu a pozvolna vzejde život společenský idea škol: vedle vědy a umění i — lidskost!« Výstava prací žaků o. k. odborné školy (pro broušení drahokamů, rytí do drahokamů a zlat nictví i klenotnictví) v Turnově v 16. školním roce 1899—1900 zhotovených, bude otevřena v so botu dne 14. července od 1/210. do 12. hod. dopol. a od 2 do 5 hod. odpol. a v neděli dne 15. července od 9 do 12 hod. dopol. a od 2 do 4 hod. odpoledne v místnostech školních. Zápis pro rok 1900—1901 konati se bude v sobotu dne 15. a v neděli dne 16. září od 9 do 12 hod. dop. Na c. k. gymnasiu v Čáslavi konati se bude zápis žáků do první třídy se hlásících dne 14. a 15. července od 8- 10 hod. dopoledne. O přijetí jich do gymnasia rozhodne zkouška přijímací, která se s nimi konati bude hned po zápise.
Tonislava Burghauser Praha Veltrusy Ješín Turnov Čáslav
20 article
»Budeč pelhřimovská« koná dne 12. t. m.o 10. hod. dopol. valnou schůzi v původním svém středisku v Nové Cerekvi. 30leté jubileum bývale »Budče novocerekvické« a 25leté trvání »Budče pel- hřimovské« v upomínku uvede předseda. Volba dvou členů výboru. Oslavení stoletých narozenin paeda- goga Jana Svobody, rodáka hořepnického, přednese B. Kučera. Volné návrhy. Zápis žáků do I. třídy c. k. vyš. gym- nasia ve Vysokém Mýtě konati se bude před prázdninami dne 14. a 16. července od 8—11 hodin dopoledne. V týchž dnech budou odpoledne vždy od 2 hodin počínajíc písemné i ústní zkoušky přijímací. Žáci buďte k zápisu přivedeni svými rodiči neb je jich zástupci a předložtež vysvědčení křestní a frek ventační. Na c. k. reálném vyšším gymnasiu v No vém Bydžově konaly se maturitní zkoušky dne 2. a 3. července a uznáni při nich dospělými s vyzna- menáním žáci 2, prostě dospělými 8. zkouška opravná povolena žákům 3; nepropadl nikdo. Na c. k. českém státním gymnaslu na Malé straně v Praze konati se bude zápis nových žáků do I třídy dne 16. a 17. července t. r. vždy od 8—10 hod. dop. v ředitelně ústavu (Josefská ulice čís. 6). Na c. k. reálce v Žižkově budou se noví žáci do první třídy zapisovati dne 14. července o 81/2—10 hod. a dne 16. července od 8—10 hod. Při- jímací zkoušky, vykonají se téhož dne od 10. hod. počínajíc. — Žáci musí se vykázati křestním neb rodným listem a vysvědčením frekventačním ze školy obecné.
Svoboda B Kučera Žák Budeč Nová Cerekev Vysoký Mýto Praha Žižkov
21 article
Při c. k. ústavě ku vzdělání učitelů v Kutné Hoře bode ve školním r. 1900—1901 jednoroční kurs pro učitele škol měšťanských pro mathematiku, měřické rýsování, krestení a krasopis (11 hodin týdně). Frekventanty kursu mohou býti učitelé a učitelky, již prokáží se vysvědčením způ- sobilosti pro školy obecně, neb i ti, kteří mají vy- svědčení dospělosti a jsou mravně bezúhonní; oněm se dá přednost. Přihlášky učiněny buďtež cestou úřadní a doloženy vysvědčením způsobilosti (dospě- losti) a posledním dekretem ustanovovacím do 1. září t. r. ředitelství ústavu. Kurs olevřen bude počátkem měsíce října a vyučovati se bude bezplatně ve středu a v sobotu odpol. a v neděli dopoledne. Počet frekventantů omezen na 40. Kdož frekventanty se stanou, budou v čas vyzváni, aby se k vyučování prvnímu dostavili. Kutná Hora. 1800. — Letos tomu dvacet lef, co vykonali jsme na ústavě učitelském v Kutné Hoře zkoušku dospělosti. Sejděme se proto z od dělení A i B o prázdninách za kutnohorské výstavy Přihlášky přijímá Al. Kmoníček, říd. učit. v Křese ticích u Kutné Hory. — Za souhlasu mnohých M Bub, říd. učitel v Konárovicích, Jan Ev. Richter učitel v Kolíně.
Kmoníček Jan Eva Richter Kutná hoře Kutná Hora Buba Konárovice Kolín
22 title
Sportovní věstník.
23 article Cyklistský ruch.
Cyklistský ruch. ** Bylo nám zasláno následující vypsán I. velkých národních závodů sportov ních, pořádaných ve prospěch Ústřední Matice školské dnes v neděli 8. července na českém závo- dišti »Excelsior« v Praze Bubnech (sta- nice elektr. dráhy »Lékárna«). — Pořad závodů; Jízda zahajovací na 2000 m. Čeny peněžní. Hlavn závod na 10.000 m. s vlastními vodiči. Závod na strojích dvousedlových na 5000 m. Čestné odznaky vítězům. Závod 3kilometrový, přístupný jezdcům kteří se nehlásili k číslu I. a II. Čestné odznaky. Jizda nováčků na 2000 m. Čestné odznaky. Závod vyrovnávací na 1 angl. míli (1609 m.). Tři čestn odznaky. — Velký 1hodinový závod v libovolném běhu dle amerického »go as you plence«. Přístupný všem amaterům národnosti českostovanské. Prvnímu čestná cena a čestný odznak, druhému čestný odznak. Startuje-li 6 závodníků, obdrží i třetí odznak. Mimo cenou podělené obdrží ti, kteří uběhnou nejměně 13 km, v upomínku po odznaku. ** Český klub velocipedistů »Prah II« na Smíchově. Dnes jede se, jelikož počasí je ne- stálé, odpoledne do Závisti. Odjezd z klubovních místností na Jakubském nám. přesně o půl 2. hod.
Excelsior Praha Bubno Smíchov Český klub velocipedista » Praha II km
24 article
— Klub změnil místnosti svoje, které nacházejí s nyní v restauraci p. Přibaně, kde konají se každý pátek přátelské schůzky. Klub používá k vyučování v jízdě na kole prostrapného sálu, kde vyučuje se za nepatrný poplatek. Členský příspěvek na rok le tošní obnáší i se zápisným 5 korun. ** K jubileu Č. K. V. na Smíchově vydán též »Jubilejní spis českého klubu velocipedistů«, sesta- vený redaktorem »Cyklisty« p. Košťálem. Škoda jest. že staří členové klubu neuložili tam svoje vzpo- mínky, tím by spisek byl velice získal. Jinak je spisek i statisticky pěkně upraven a zůstane cennou upomínkou na dějiny sportu velocipedistského. K prů- vodu cyktistů při této slavnosti pořádanému dlužno ještě dodati, že obě ceny, jak za největší tak i za nej- lepší vystoupení členstva obdržela »Čechie«, která též bez odporu obě ceny zasluhuje. Průvodu se súčaslni též pan Merfait se čtyrkolovým motorem a pan to- várník Šubert se svou chotí na stroji »Duplex«, který všeobecně svojí elegantní úpravou se zamlouval.
Košťál Merfait Šubert Smíchov Čechie
26 article
* Kar. Nedvěd, známý závodník »Sparty«, startuje dnes v neděli 8. července v Berlíně, kamž se odebral v průvodu sekretáře klubu pana V. Rudla. Doufáme že statečně obstojí. * J. Kasalický, člen athletického klubu »Sparta« výtečný gymnast, nezúčastnil se proto závodů zkušeh- ných olympických, jelikož má namožené svaly na rukou a musí na delší dobu cvičení se vzdáti. * Dnes koná se na českém cvičišti »Excelsiore v Bubnech hodinový závod v běhu libovolném. Po- dobný závod nebyl již delší dobu v Praze pořádán a proto bude pro většinu mladších novinkou. Účasten- stvím »Spartánů« s Wolfem v čele, stane se závod velice zajímavým a bude zajisté i trvající record silně překonán. Závody jsou ve prospěch Ústřední Matice školské.
Nedvěd Excelsior Wolf Kara Berlín Bubno Praha Sparta
27 article Ryby chov i lov.
Ryby chov i lov. Velmi čilý, zájmu svého členstva pamětlivý První rybářský klub v Praze (založený roku 1886) získal z části novým, z části opětným pronájmem vody: na Vltavě veškeré vody obce pražské (mimo Štvanici, které již z doby dřívější jsou v nájmu p. Křečka), v Troji, Bubenči, Selci, Letkách, Libšicích, Dolanech, Chvatěrubech a Kra- lupech. Na Labi: v Obříství, Libiší a Zárybech. Na Berounce: u Všenor, Dobřichovic a Poučniku. Mimo to tůně v Bráníku, štikové tůně v Libišía Zárybech a rybník ve Všenorech. Jmenované hla- diny vodní náleží mimo obce pražské, zemskému výboru, císařským soukromým statkům, řádu Křižov- níků s červenou hvězdou, arcivévodovi z Toscany knížeti M. z Lobkoviců a j. Klub maje na zřeteli zájmy zemědělské a náro dohospodářské, vypouští každého jara do českých vod velké množství potěru a vzrostlých ryb, bez kteréžto akce klubu by při dnešním vykořisťování vod, řeky české v krátkém čase byly v pravém slova smyslu »odrybněny«, vzdor přísným předpisům rybářského zákona, nad jehož přesným zachovává- ním klub značným nákladem udržuje přísný dozor. Členům svým dovoluje pouze chytání udicí a lovení vod obmezuje na nejskrovnější míru, jen pokud to hospodářsky nutným jest. Letos vypuštěno též do klubových vod několik set amerických sumečků.
Křeček letka Libšice Dolana Vltava Trója Bubeneč Selec Chvatěruby Obříství Libiš Záryby Všenory Dobřichovice Bráník Libišía Záryby Lobkovic první rybářský klub v Praga
29 article
* Rubrika tato málo v našem listě se objevuje. neb není dostatečných zpráv, vlastně sport tento u nás půdy málo nabývá. Zdá se, že automobilní klub sladce dříme a jedině je to firma Laurin a Kle- ment v Mladé Boleslavi, která ovšem klidné vlny sportu automobilního rozčeří. Tak dovídáme se, že firma tato vyzvána jest, by svůj molocykl předvedla obchodníkům v různých městech Německa. Pan Kle- ment pozvání tomuto vyhoví a odeběře se v příštích dnech do Drážďan, Lipska, Berlina, Hanoveru, Vrati- slavi a j., kdež sám stroj předvede. Čís. 79.
Kle Mladá Boleslav Německo Drážďany Lipsko Berlín Hanover Vrat Laurin klamento
31 article
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány J. Smutný, Přibram. Zprávy ze světa šachového. V Štokholmu před krátkým časem sehrál F. En- glund v tamějším klubu současně 10 her, z nichž vyhrál, 4 prohrál a 1 remisoval. Národní turnaj švédský započal ve Štokholmu 17. června 1900. Dodatečně přinášíme zprávu z pařížského tur- naje: 1. cenu obdržel E. Lasker (5000 franků), II. (3500) Pilsbury, IIl.—1V. (2500, 1500) G. Maroczy Marshall, V. (1000) A. Burn. VI. (500) M. Člgorin, VII.—VIII. (400, 200) G. Marco a J. Mieses. Dále obdržel Lasker zvláštní čestnou cenu, skvostnou sě- vreskou vásu, práci to mistra Droueta. Ceny pak za nejlepší partii dostal I. J. Mieses za partii s Janov- skim (500 fr.), II. M. Čigorin (300 fr.), za partii proti
J Smutná Přibram E Lasker Pilsbura G Marocza Marshall A Burn M Člgorin J Mieses Lasker Drouet I J Mieses M Čigorin Janov
32 article Mortimerovi.
Mortimerovi. V turnaji italského sdružení dobyl 1. ceny A. Reggio v Miláně, II. a III. B. Vergani v Montebellunu a Gugliemetti v Řtímě, IV. E. Ceccarini a V. V. Seni, oba v Římě. Výsledek mistrovského turnaje manhatamského klubu v Americe jest následující: I. G. H. Köhler, II. a IIl. O. Röthing a J. Halpern Uloha číslo 197. K. O svald v Praze. (Originál)
Mortimer B Vergani E Ceccarini V V Sen I G H Köhler IIl O Röthing J Halpern K O Milán Montebellun Řím Amerika Praha
33 article
Bílý začne a dá 3. tahem mat Partie čís. 162. Hrána v měsíci květnu r. 1900. Bílý: B. Dístl 1. e2—04 e7—e5 Jb8 —ce 2. Jg1—f3 Sf8—c5 3. 8f1—c4 Jg8—f 4. 0—0 5. d2—d4 Se5XKdá 6. Jf3d4 Jesd4 d7—d6 7. f2—f4 8. f4e5 d6xKe5 9. Sc1—g5 Dds—e7! 10. c3—c3! De7—c5 [Na Jc6 11. Sd5! (Sd7 S f6 gf Dí3 a bílý má útok) Vg8 12. Sf6 gf 13. Dhn Vg7 14. Dh6 Kf8 15. Vfe Jds 16. Jd2 Se6 17. SxS Je6 18. VfI Kg8 19. Jí- a bílý vyhraje 11. e3dk De5x kek 12. die5 Do4— c5 13. Kg1—hi De5kkce5 14. 8g5—f6 g7f6 15. Dä1—f3! Ke8—e7 (na Db2 jde 16. Je3 ce 17. Dí6 VI8 18. Vbi Das 19. Vdl 8d7 20. Vb7 Vds 21. Vd71 VXKV. 22. D e De7 23. Jd5 Dds 24 JI611 Ke7 25. Vd7+ Dd7 26. sr Partie čís. 163. Hrána v 1. norském korrespondenčním turnaji. Černý: E. Amundsen. Bilý: J. A. Ros. 13. b3—b4 Se5—a7 1. e2—e4 e7—05 14. Jí3—g5. — Je7—g6 2. Jg1—f3 Jb8—c6 15. Sc2xg6 hTXg6 3. Sf1—b5 a7—a6 16. Dd2—f4 Dd8—dz 4. Sb5—a4 Ja8. — fe 17. Dfi—h4 Ví8 —es Jicxcel 5. 0—0 18. Dh4—h74+- Kg8 —f . 6. d2—d4 b7—b5 19. Jg5—e4! Ves—bs 7. Sa4—b3 d7—d5 a bílý dá mat v několika 8. d4e5 Sc8—c6 tazích. (2. Dh8+- Ke7 21. 9. c2—c3 Sf8—c 8g5+ f7—f6 2. Sf6+ po 10. Jb1—d2 Jet xkc de Jc6—e7 Jg5 mat.) 12. Ddixkds. 11. Sb3—c2 Partie čís. 164. Hrána v Paříži dne 14. června 1900. Černý: Marco. Bílý: Marshal J13.Jf3—e5 Sf6xe5 1. d2—d4. dz—d5 14. d4e5 Dd8 —g5 e7—e6 2. c2—c4 15. Dd1—3 Dg5xe5 Jg8—fe 3. Jb1—c3 16. 0—0—0 K8—g7 Sl5—e7 4. Sc1 —g5. 17. Dí3—h3 J58—c6 o—0 5. e2—e3 De5—c6 18. f2—f4 b7—be 6. Jg1—fs 19. Dh3—h6 1- Kg7— fe Sc8 —bz 7. SfI — dg 20. Dh6—g5+- Kf6—g7 e6xcd5 8. c4 X2 d5 21. f4—15 De6—e5 9. Sg5f6 Se7xkfe 22. f5—f6-+- De5xkfe 10. h2—h4 23. Dg5—h6-+ a černý 11. h4—h5 vzdal. hToses 12. h5xg Vojtěch Košek v Bohumilicích oaN
B Dístl XKdat jít 7 Sd Sf dh Vb Jd Černá E Amundsen Bilá rosa Jicxcel Jg Jc Marco jít 6 Košek Paříž Bohumilice e 7 Sd 7 Vd 21 h 74 +kg sa 4 dh 8 + c 4 Jg 8 c 5 Vg 7 14 e 7 Vd 71 VXKV e jít 7 Vd 7 + Dd 7 26 Sf 1 Sb 5 c 2 Sf 6 + e 7 Jg 5 1 e 7 4 c 6 h 6 1 d 5 21 h 4 23
35 article Divadlo, Uranla“ na výstavišti v Kr. Dboře.
Divadlo, Uranla“ na výstavišti v Kr. Dboře. Začátek o 1/24. hod. V neděli B. července — Po druhé. Režná košile. Veselohra o 4 jednáních od Kariveisa. Vypravil řežisér J. Šípek. Začátek o půl 7. hodině. Novinka. Po prvé: Bílá vrána. Fraška o 5 odděl. od Jacobsona a Girudta, volně zpracoval Boh. Lachman. Režisér B. Kovář. Denní předprodej lístků v hlavní trafice Na Příkopě proti Špinkům do 12 hod. odpol.
J Šípek Fraško Jacobson Girudt Lachman Špinka Králové
36 article Pištěkovo letni divadlo na Král. Vinohradech
Pištěkovo letni divadlo na Král. Vinohradech V neděli 8. července. Princezna z tingl-tanglu. Fraška o 3 jedn. Napsal K. Morze. Přel. G. Spáčil. Začátek o 4/27. hod. Novinka. Po prvé: Dcera hráčova. Sensační hra o 4 jednánich. Dle Bellota zpracoval A. Lipovský. Koncertní produkci v mezihře řídí při úplném orke- 16942 stru řed. Pištek.
Pištěkův Fraško G Spáčil Bellota A Lipovský Pištek divadlo na Královský
38 article
Arena na Smíchově. Začátek o 1/24. hodině. V neděli 8. července. 16050 — Po 29. U bílého koníčka. Fraška o 3 odděl. Napsali Blumenthal a Kadelburg Přeložil P. Nebeský. Režii má p. J. Kubík. — Začátek o 1/47. hodině večer. To jsem sám rád. (Pokračování veselohry: U bilého koníčka«.) Fraška o 3 odděleních. Napsali Blumenthal a Kadel- burg. Přeložil J. Pulda. Režisér p. J. Kubík. Hraje se za každého počasi
Fraško Blumenthal Kadelburg P Nebeský J Kubík Kadel J Pulda Smíchov
39 article
Černý: A. Tůma. Dd7! a vyhraje.) 16. Jb1—c3 Sc8—e6. 17. Va1—e1! c7— ce 18. Jc3—d5 Ke7—ds! (na cXd5 19. ed5 Dgo) 20. de6 fe 21. Db7-- a vyhraje.) 19. Jd5f6 Se6a2 (lépe než Db2, načež mobl bílý pokráčovati 20. Vr Db6 21. Jd5 cxkd5 22. Df6- Kc7 ed5 s vyhlíd- kou na výhru. ) 20. Dí3—g4 Kd8—c7 (na Se6 následuje 21. Dgr Ke7 22. Je8+ na De7 21. Vell+ s možnou výhrou.) 21. Jf6—d5 c02 d5 22. e4xd5 De5 —dů (na Dd5 jde 23. Ver Kes 24. Vrn)- 23. V1X7+ Kc7—bs (na Kd8 24. Dg7 Ves 25. Ves+ atdl.) 24. Ve1—e6 Dd6xkkee 25. Dí6xe6 a7— a5 a bilý hlásil mat v něko- lika tazích. spad
Černá A Tůma Jd Df Kc jít 7 21 Vell Jf Virginie e 1 Vera Kesy 24 7 Vesa 25 Dd 7 c 7 Dgo db 6 21 Kd 8 24
40 article
f6 23. e5f6— Kf7 24. Úloha číslo 198.
Kf 7 24
42 article
Ředitel V. Suk.
V Suk
43 title
Začátek o 1/aá. hod.
44 article
— Po třetí.