1
masthead
8. července 1900.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listu
5
article
Skolská hlídka.
Skolská hlídka.
Jednotná škola střední.
V naší době není snad jediného kulturního
státu, v němž by otázka jednotné školy střední
nerozčeřovala klidnou hladinu vychovatelskou a
vyučovatelskou. V Rakousku již v letech 70.
uskutečnila se částečně otázka tato zakládáním
realných gymnasii se společným vyučováním
v prvých dvou třídách, s prvým rozdělením
ve třídě třeti a s úplným tříděním žactva po
třídě čtvrté. Ale právě tak, jako se upustilo o
pokusů v tomto směru v Bavorsku a Sasku
v prvých letech tohoto stoleti konaných,
i v Rakousku potkaly se ústavy ty s nezda-
rem; od zakládání realných gymna-
sií upuštěno, ústavy proměněny
v nouhá gymnasia a v pouhé reálky.
jen některé zbytky dosud trvají v nižších tří-
dách, ne však ku velikému potěšení žactva
i učitelstva.
V Rakousku tedy a hlavně v Čechách
následkem těchto nezdařených pokusů nenalezá
otázka jednotné školy střední, která hlavně
v německých a francouzských paedagogických
listech pilně se ventiluje, nižádného ohlasu
mezi učitelstvem a jen z několika stran v této
právě době záležitost ona na veřejný přetřes
uvedena byla.
Bylo to na sjezdu professorstva středních
škol ve Lvově, kdež byla povolána již roku
7898 zemskou školní radou enketa, která s
měla raditi o reformách škol středních. Zde
naléhali mnozi z přísedících na opětnou bifur-
kaci škol středních, většina však stála pevně
na nynějším systemu s přiměřenými opravami.
Rakousko
Bavorsko
Sasko
Čechy
Lvov
6
article
Obě strany sešly se na kompromisu znění ná-
sledujícího: Podkladem reformy ško
středních má býti společné vy-
učování všech žáků ve třídách
nižších, rozdělení však žáků ve
vyšších třídách staň se ve směru
humanistickém a ve směru reali-
stickém s obligátní latinou. Ve
třidách oddělení humanistického podá se dů-
kladný rozbor řecké vzdělanosti vůbec, na
místo jazyka řeckého, jenž má býti jen
relativně obligátní. Na universitu přijati mohou
býti žáci obou směrů.
Jasně klidný názor zkušených paedagogů
podala na toto memorandum zemská školní rada
lvovská, jenž ve mnohých myšlenkách zaslu-
huje všeobecného povšimnutí.
Příznivci jednotné školy staví, ten hlavn
důvod pro návrhy své, že se jí doeílí stejno-
měrného vzdělání mládeže, na vysoké školy
vstupující a pak že volba budoucího povolání
posunouti se dá do doby, kdy mladík sám
z vlastního přesvědčení může poznati vlohy.
nadání i náklonnost svou pro to neb ono za-
městnání.
Nepřátelé jednotné školy pak namítají,že
snaha po dosažení všeobecného vzdělání spoje-
ním předmětů humanistických i realných v je-
den odbor vzdělávací musí míti za následek
buď nadobyčejné přetížení žactva po stránce
fvsické i duševní anebo snížení úrovně vzdě-
lání na požadavky minimální. Má-li tedy jed-
notná škola usnaditi volbu v různých odborech
akademického studia, jest velmi pochybno, při-
praví-li škola ta mládež pro studia akademická
ve směru všeobecném a dostačí-li požadavkům
škol vysokých.
7
article
Skola, jež se na všeobecných šablonách
zakládá, vzbuzuje vždy obavy a nedůvěru. Ve-
liké množství předmětů učebných jest mnohdy
v opačném poměru s výsledky. Nejdůleži-
tější pak záhadou uvésti se může.
je-li vůbec jednotné předběžné
vzdělání veškeré mládeže, při-
pravující se ke studiim akademi-
ckým, pro společnost lidskou pro-
spěšné! Společnost lidská má spíše býti se-
stavena z řad vzdělaných lidí, různými směry
se nesoucích, kdy přece tak různorodá a roz-
manitá jšou povolání, jež podmiňují jiné a jině
obory myšlenkové. Ostatně jsou styky realných
škol a gymnasií v mnohých částech učiva tak
blízky, že spojují v praktickém životě občan-
ském vzdělance obou směrů při společných
pracech.
Rozdělení směrů vyučovacích ve vyšších
třídách, jež má usnadniti a odložiti volbu bu-
doucího povolání na několik let, má opět ty
obtíže, že se ku předmětům, jež tvoří podstatu
studií realných i gymnasijních a podminují
dlouhé, systematické studium, přijde velmi
pozdě, čímž jen velmi málo píle jim věnováno
býti může.
Sporné tyto názory nedospěly dosud ani
v theorii k positivnímu resultátu, vždyť i mezi
příznivci jednotné školy není ještě rozhodnuto,
máli škola ta kloniti se více ke
klassickému nebo realnému vzdě-
lání anebo má-li vedle gymnasil
realek zaveden býti jiný typue
škol, a konečně ani pokusy, v jed-
notlivých zemích učiněné, nepo-
skytují nižádného příznivého vý-
sledku, jenž by lákal ku napodo-
bení. Není tedy dosud potřeba zřízení jed-
notné školy prokázánz u proto otázka ta dosud
řádně nevyvinuta a není k uskutečnění zralá.
Skola
Nejdůlež
8
article
Nejpilněji zabývá se jednotnou střední
školou již téměř po 20 let spolek ra-
kouských inženýrů a architekt
ve Vídni. Odborníci školští nejsou ovšemse
snahami těmito ve spojení, ba ani ke schůzím
nebývají zváni. Spolek tento dospěl na sjezdu,
roku loňského konaném, k následujícímu usne-
sení: »Na místo reálek a gymnasi
má se zříditi škola, z niž by absol
vent přijat býti mohl jak na uni-
versitu, tak i na techniku«. V po-
známkách a dokladech vytýká se,
že k vůli několika gymnasistům.
kteří vstupují na techniku pro-
bírá se deskriptivni geometrie
téměř od počátku; dále, že výsledkya
vyučování jazyku řeckému jsou nepoměrně
malé, důkladné znalosti literatury a kultury
řecké vůbec možno nabyti snadnějším způ-
sobem; konečně dovolávají se gymnasijní en-
kety, která roku loňského byla pořádána ve
Vídni a žádají na státu, aby zřízena byl
jednotná škola střední se šesti-
třídním oddělením nižším (nižš
Vídeň
9
article
škola) a pak s oddělením dvoule-
tým pro gymnasijní a reálné stu-
dium.
Rozdělení předmětů neřídí se dle vzděla
vatelského momentu aneb dle obtíží s jednotli
vými disciplinami spojených, nýbrž jen dl
jakéhosi číslového schematu hodinového.
Řečtina jediná má býti vymítěna ze ško
těchto jako předmět obligátní a náboženstv
v nejvyšších dvou třídách.
Nepřátelé školy jednotné namítají ovšem
proti těmto plánům, že nemohou přece jedno-
tlivě předměty, jichž vzdělávací cena jest
osvědčena, šmahem býti odstraňovány a pak, že
přípravná studia pro všechny obory vysokých
škol není možno ani s poloviční důkladnosti
probrati, nemají-li žáci i duševně i fysicky býti
přetíženi.
Na schůzi filologů a odborníků školských
v Brémách střetli se roku loňského zástupcové
starého gymnasia a příznivci školy reformované
a nedošli k nižádnému rozhodnutí. Konservativci
vytýkali veliké nedostatky jednotné školy, která
jen žáky přepíná, uči povrchnosti a odvrací o
hlubokého, vážného studia.
V Rakousku a v Čechách vůbec se nečin
v otázce této již nižádných pokusů se strany
školských úřadů, snad ku dobru věci samé.
jediná snaha nese se ku zdokonalování trvají-
cích typů středoškolských, gymnasií a reálek.
Brémy
Rakousko
Čechy
10
article
Zkušenosti nabyté reálnými gymnasii, z nichž
ještě některé nižšími třídami činí dosti nesnázi
rodičům, učitelům i žákům, daleko zatlačily
otázku jednotné školy střední a nebude u nás
touha po školním typu tomto nikdy upřímná,
spíše růsti budou oprávněné požadavky po zdo-
konalení trvajících organismů školních dle
zásad novějších, svobodnějších, hlavně ve filo-
logii, kterážto jediná byla vyvolala tolik nená-
visti proti gymnasiím, protože lpi na formáeh
starých a v posledních dobách na středníeh
školách českých hlavně ještě více upjatých
tím nochutných.
Nedá se ovšem upříti, že se na našich
školách středních neustále mezera mezi gymnasi
a reálkami vyplňuje a že i administrativně
přechod z jedně školy se všemožně usnadňuje.
Bude nutno po stránce paedagogi-
cké, didaktické i administrati vn
velmi mnoho opraviti na gymna-
silch, aby se těšila té oblibě, j ako
druhdy. Strnulost byrokratická,
chlad vanoucí z nynějších správ
působí nákažlivě i na učitelstvo
i na žáky a vůbec na veškeru čin-
nost vychovatelskou. Vybírání ře-
ditelů gymnasijních jen z řad
osvědčených, administrativních
úřadníků a ne z řad mužů s hlubo-
kými vědeckými studiemi, povzne-
sených nad veškeru všednost, su-
chopar ve studilch klassických
dějepisu, to vše ještě je st na úko
škol našich humanístických a čeká
na opravu, která by rázem umlčela veškery
jmenované tužby, vyvolané právě oněmi četnými
nedostatky, jež i společnost lidská vycítí a po
chopí.
11
article
Česká škola v červnu 1900.
Dne 1. Zemská školní rada v král. českém vy
stupuje proti učitelstvu, domáhajícímu se zlepšení
svého bytu bmotného. — »Škola měšťanská a živ-
nostenská« přináší kritiku »Návrh školské komise na
úpravu platův učitelských«. — »Komenský« ve
Feuiletonu »Co den dá?« líčí materialismus a idea
lismus učitelský. — »Národ a škola« v čl. »Než
vstoupíte do života...« uvádí mladému učitelstvu
dílo J. Payotovo a přináší čl. M. Danička »Škola
obecná a pravopis.« — »Život« přináší k 80. ročnici
života Spencerova úvahu J. Černého »Potřeba osví-
ceného názoru o světě«, dále čl. »Péče o školské re-
formy« a »Úlevy školní a vojenské.
Dne 4. Výbor moravského Ústř. spolku učit.
konstatuje na schůzi v Přerově jmění jubilejního
fondu 49.000 K a jedná o valné schůzi delegátův
Litovli. — Důvěrníci a stoupenci pokrokového hnutí
v učitelstvě moravském na schůzi v Brně snášejí se
na sbírkách pro agitační fond, na krajinském sjezdě
pro Jihlavsko a Telecko, proti vydávání zvláštního
učit. Kalendáře na Moravě a na schůzi v Litovli před
hromadou Ústř. spolku učit.
Komenský
J Payotův
M Daniček
Spencerův
J Černý
Přerov
Litovel
Brno
Jihlavsko
Telecko
Morava
12
article
Dne 6. »Posel z Budče« vyznačuje »Boj agrár-
níku s učitelstvem« a vyzývá učitelstvo proti akci
oněch; v čl. »Za kulturní potřeby lidu, ličí Jednotu
ku vzdělávání lidu na Moravě. — »Školský obzor«v
čl. »Ze schůze Sdružení českých zemědělců ostře po-
suzuje vystoupení tohoto proti učitelstvu ve schůzi
ve Vosicích 24. května a v »Moravské hlídce« navr-
huje, jak lépe konati »Volby do výboru »Ústřed.
spolku. — »Český učitel« přináší T. Masaryka před-
nášku »O vzdělání učitelstva a o správě školství« ve
smyslu akademického vzdělání učitelstva a povolání
tohoto ku správě školství; uvádí další »Soud intel-
ligence a soud rolnictva o hmotných poměrech uči-
teiských« a odsuzuje Horčičkovu úplně zbytečnou
»Čítanku pro III. třídu škol měšťanských« jako velmi
povrchní a tendenční.
T Masaryk
Horčičkův
Budeč
Morava
13
article
Dne 7. V Soběslavi u věku 60 let umírá pro-
fessor c. k. ústavu učitelů František Šimek, velmi
horlivý svou dobou spisovatel paedagogický, spolu-
pracovník četných časopisův učitelských a účinlivý
člen ve spolku soběslavského učitelstva. — »Beseda
učitelská« sobě věnuje vzpomínku »Před tříceti lety
a dnes«; v »Meth. přiloze« podává »Ukázky z lučby
a »Včely«. — »Učitelské noviny« přinášejí přehledný
čl. »Vývoj zřízení království českého« a D. Panýrka
zdravolnický rozhled »Školní okna a záslony.«
Dne S. »Komenský« otiskuje úvahu proslulého
J. E. Kosiny »O libozvučnosti našeho jazyka« a stat
J. Krčka z novější psychologie »Organický vývoj
psychických funkcí ve »Feuillelonu« ličí se kočovné
návštěvy »umělců« na venkovských školách.
Dne 12. »Školský obzor« uvádí v čl. »Zotro-
čení učitelstva« vynesení c. k. zemské rady školní
z 1. června, opakuje z časové brožůry z r. 1895 stat
»Učitelstvo a politika« a líčí »Klerikalismus se sta-
noviska národního«, jeho »Besedy« proti učitelstvu
ke všem službám volněmu přinášejí článek »Ne-
škoďme si!«
Dne 13. »Posel z Budče« přináší hlas venkov
ského učitele »Převrácené zásady« o názorech zem-
ského výboru král. českého o služném učit. a či
»O jasném a výrazném čtení«. — »Český učitel« při-
náší kritické poznámky »Autonomie ve školství« ke
spisu dra. Joklika a chválí Groulíkův a Úlehlův »Pří-
rodopis pro měšťanské školy dívčí.«
Dne 14. V Turnově u věku 67 let umírá vy
sloužilý říd. učitel z Bezna Václav Vaněk, velmi horlivý
učitel a hudebník, činný také pro ochotnické divadl
a Museum mladoboleslavské, v jednotě mladobole-
slavské »Komenský« a v časopisech učitelských, jenž
také vydal některé samostatné skladby hudební. —
»Beseda učitelská« věnuje »Za vzorným učitelem uči-
telův« pohrobní vzpominku J. Dolenského prof. M.
Šimek
D Panýrek
Komenský
Kosina
J Krčka
Groulíkův
Úlehlův
Vaněk
J Dolenský
Soběslav
Budeč
Turnov
Bezno
14
article
Kuchynkovi. — »Učitelské noviny« přinášejí zdra-
votnický rozhled D. Panýrka »O umělém osvětlování
učeben.«
Dne 15. »Život« přináší čl. J. Černého »Vý
chova v otázce sociální«, V. Vítka »O zanedbávánt
některých důležitých chorob mezi lidem« a přímluvu
»Pepularisace umění«. — V »Paedagogických roz-
hletech« pokračuje J. Mrazík »0 nutné opravě na-
šeho školství« ohledem zeměpisu a dějepisu; tamtéž
pochvalný úsudek Groulíkova a Úlehlova »Přírodo-
pisu« a Šuchardova návodu k mluvnici a pravopisu.
— »Škola měšťanská a živnostenská« přináší úvabu
»Budoucnost měšťanské školy« a čl. J. Husníka
»Zinkografie a umění příbuzná«. — »Časopis učite-
lek« ve »Škole ženských ručních prací« uveřejňuje
tklivý obrázek ze života venkovské učitelky »Ne sa-
mým chlebem...« a velice chváli »Čítanku« Horči-
čkovu s články loyálními. — »Vychovatel« přináší
čl. »Sv. Jan Křtitel de la Salle a jeho dílo«.
Dne 16. »Národ a škola« přináší čl. H. v.
Kuchynka
D Panýrek
J Černý
Vý
V Vítko
J Mrazík
Groulíkův
Úlehlův
Šuchardův
J Husník
Křtitel
15
article
Sáňky »Něco o Moravském Krasu«,
Dne 19. »Školský obzor« k programu strany
národně-sociální přináší čl. »Něco o dozoru ke škole-
a v čl. »Stará slabost« líčí nestatečnost, často vy-
skytující se v učitelstvu.
Dne 20. Zemský výbor král. českého ustavuje
z drů. Pražáka, Herolda a Werunského komitét pro
návrhy o učitelském služném zemskému sněmu. —
»Český učitel« srovnáním několika citátů ironicky
dokazuje, jaká je »Mateřská péče veleslavné c.k
zemské školní rady« pro nuzující se učitelstvo a
uvádí »Ruský hlas o postavení učitelstva v Če-
chách«. — »Posel z Budče« ve čl. »Jděte kopat, ba-
roni!« odsuzuje vystupování některých poslanců rol-
nických proti učitelstvu a přináší čl. J. Drbohlava
»O broušení spisovného jazyka« a A. Herrforta »Jak
a kdy budeme trestati«. — »Komenský« ve feuille-
tonu »Co den dá?« líčí místní radu školní z den-
níku učitelova. — »Učitel« přináší tresť přednášky
F. Eulenburga »Sociální psychologie« od F. Krčka.
Dne 21. »Beseda učitelská« v čl. »K našim po-
měrům« obrací se s prosbou k zemské radě školní
za jich nápravu, v čl. »Slovo o cviku obou rukone
nabádá ke cviku též levé ruky; v »Meth. příloze« .
Čepelík podává čl. »Sloveso«. — »Učitelské noviny«
přinášejí pojednání A. Hrbka »Kdy, kde a jak chy
buje se proti zásadám J. A. Komenského«, rozbor
»Druhy souvětí« a F. Rataje »Rozmluvy o řemesl-
nících«.
Sáňka
Herold
Werunski
J Drbohlav
A Herrfort
Komenský
F Eulenburg
F Krčka
Čepelík
A Hrbek
F Rataj
Pražák
Budeč
16
article
Dne 22. »Komenský« přináší úvahu učitele
zemské ochranovny v Brně J. Starnovského »0 le-
nosti« a feuilleton F. Drnkačky »Školský utrejche
v udavačství a rozmazlených, doma nekáraných
dětech.
Dne 23, a 24. Výbor Ústř. spolku učitelskéh
v království přijímá resignaci všech členů výboru
z pražské jednoty »Komenský« a za člena připoušt
pražskou »Besedu učitelskou«
Dne 26. »Skolský obzor« přináší o učitelském
služném polemiku »Na adresu posl. Práška«.
Dne 27. »Posel z Budče« finanční stránku
učitelského služného uvažuje v čl. »Úhrada bez při-
rážky« a přináší čl. F. Malocha »Z praxe ve třídě
první«. — »Český učitel« dokazuje »Slabé stránky
návrbu školské komise« a povzbuzuje »S našimi po-
žadavky na okresní porady učitelské«a
Dne 28. »Učitelské noviny« polemisují se sna-
hami protiučitelskými v rolnictvu českém čl. »Naší
rolníci«. — »Beseda učitelská« konečné přijetí svého
spolku do svazku Ústř. spolku učit. vítá čl. »Na
úsvitu shody a přátelstvi«, přisvědčuje k otázce
»Je-li učitel úřadníkem« a uveřejňuje pojednání A.
K. Vítáka »City sympathické«.
Proti bezvýminečnému přijetí »Besedy učitelské
v Praze s klerikální a prospěchářskou minulostí do
svazku Ústř. spolku učit. zdvihá se odpor v učilelstvě
pokrokovém. — Kuratorium Moravské musejní spo-
lečnosti v Brně po návrhu knihovníka dra. V.
Schramma jednomyslně se snáší, založiti zvláštní
knihovnu Komenského. — Ústř. učit. spolek v krá
lovství vydává potřetí »Ucitelský kalendář« redakei
A. Holuba.
Komenský
J Starnovský
Prášek
F Maloch
Víták
Cita
V Schramm
A Holub
Brno
Budeč
Praha
17
article
Konvikt pro studujíci syny učitelů při
Besedě učitelské v Praze přijímá přihlášky nových
chovanců do konce měslce července. V le-
tošním roce byli opatření v dotčeném ústavě, jenž
po 14 let již zdárně úkol svůj plní, 43 chovanci. Z
těch ubyli v roce 3, s vyznamenáním prospělo 18
(v I. půiletí), 21 pak s prospěchem chvalitebnýma
dobrým. Studujícím škol stizdních, již teprve studia
svá počínají a prokáží se nejlepším stupněm z mravů
a prospěchu, dána bude přednost. Konvikt jest v ce-
lém II. patře vyšehradské radnice, kdež se lze
osobně přiblásiti do dne 17. července. Přihlášky
přijíma p. K. Bolina, učitel škol pražských a správce
konviktu ve vyšehradské radnici č. d. 31—VI.
Konvikt pro studující dcery učitelů jest
na Rudolfově nábřeží čís. 71—I. proti c. k. ústavu
ku vzdělání učitelek, a pečoval letos o 37 chovanek.
jež všechny dosáhly úplného prospěchu. Přijímá
1 dcery neučitelů, pokud jest místo. Přihlášky při-
jímá a dotaky zodpoví p. K. Bulíř, řed. škol u sv.
Havla v Praze—I.
C. k. odborná škola tkalcovská v Rych-
nově n. Kn. pořádá dne 15. července od 9 hod.
dopol. do 5 hod. odpol. ve školní budobě výstavu
praci žáků ve školním roce 1899—1900 zhotovených.
K Bolina
Rudolfův
K Bulíř
Havel
Praha
I . C
Rych
Konvikt
18
article
Přihlášky na školní rok 1900—1901 přijímají se do
1. srpna u správy školy. Předpravný kurs praktický
počne 1. září a trvá 14 dní. Zřízen jest za tím úče-
lem, aby žáci nově přistupující v době této si osvo-
jili základní vědomosti praktického tkalcovství, jež
ku porozumění osnovou předepsaných theorií potřeb-
nými se jeví. Do školy přijat může býti každý bez-
úhonný mladík, který nejměně 14. rok věku svého
dosáhl a obecnou nebo některou vyšší školu s do
brým prospěchem odbyl. Chudí a pilní žáci obdrží
podporu. Školné se neplatí, zápisné obnáší 4 K.
Na c. k. gymnasiu v Hradci Králov
bude zápis do I. třídy dne 14. července 1900 o
9—10 hodin, dne 16. července od 8—9 hod.; přijí-
mací zkoušky písemné jsou hned po zápise. Každý
žák přines s sebou k zápisu křestní (rodný) list
a frekventační vysvědčení.
Na stát. vyš. gymnaslu v Roudnici konati
se bude zápis do I. tř. před prázdninami dne 14. a
16. července vždy od 8——10 hod. dopol. Hned po zá-
pise přistoupí se k zkouškám písemným a odpol. p
2. hod. k ústním.
Hradec Králov
Roudnice
19
article
Na c. k. akademickém gymnaslu v Praze
bude prvý zápis žáků do I. tř. dne 16. a 17. čer-
vence, vždy od 8—10 hodin dopol., druhý zápis dne
17. a 18. září t. r. Zkoušky přijímací písemné budou
hned po zápise o 10. hod. dopol., ústní o 3. hod.
odpolední
»Budoč Velvarská« přijala ve schůzi konané
17. června 1900 ve Veltrusech po referátu »O prácie
(Tonislava Burghausera z Ješína) tento projev: »Za-
vedením ručních prací chlapeckých na obecné škole
ve smyslu povšechném a k cílům výchovným pro-
spěje se velikému počtu žáků, vycházejících ze škol
do života praktického, ať již jako pracovníků hmot-
ných nebo duševních; vzbudí se nejen láska k práci
u prvních, ale i přivede se k platnosti zásada oce-
nění práce u druhých, zblíží se tím dosud protivné
póly sociální práce a kapitálu a pozvolna vzejde
život společenský idea škol: vedle vědy a umění
i — lidskost!«
Výstava prací žaků o. k. odborné školy
(pro broušení drahokamů, rytí do drahokamů a zlat
nictví i klenotnictví) v Turnově v 16. školním
roce 1899—1900 zhotovených, bude otevřena v so
botu dne 14. července od 1/210. do 12. hod. dopol.
a od 2 do 5 hod. odpol. a v neděli dne 15. července
od 9 do 12 hod. dopol. a od 2 do 4 hod. odpoledne
v místnostech školních. Zápis pro rok 1900—1901
konati se bude v sobotu dne 15. a v neděli dne
16. září od 9 do 12 hod. dop.
Na c. k. gymnasiu v Čáslavi konati se bude
zápis žáků do první třídy se hlásících dne 14. a 15.
července od 8- 10 hod. dopoledne. O přijetí jich do
gymnasia rozhodne zkouška přijímací, která se
s nimi konati bude hned po zápise.
Tonislava Burghauser
Praha
Veltrusy
Ješín
Turnov
Čáslav
20
article
»Budeč pelhřimovská« koná dne 12. t. m.o
10. hod. dopol. valnou schůzi v původním svém
středisku v Nové Cerekvi. 30leté jubileum bývale
»Budče novocerekvické« a 25leté trvání »Budče pel-
hřimovské« v upomínku uvede předseda. Volba dvou
členů výboru. Oslavení stoletých narozenin paeda-
goga Jana Svobody, rodáka hořepnického, přednese
B. Kučera. Volné návrhy.
Zápis žáků do I. třídy c. k. vyš. gym-
nasia ve Vysokém Mýtě konati se bude před
prázdninami dne 14. a 16. července od 8—11 hodin
dopoledne. V týchž dnech budou odpoledne vždy od
2 hodin počínajíc písemné i ústní zkoušky přijímací.
Žáci buďte k zápisu přivedeni svými rodiči neb je
jich zástupci a předložtež vysvědčení křestní a frek
ventační.
Na c. k. reálném vyšším gymnasiu v No
vém Bydžově konaly se maturitní zkoušky dne 2.
a 3. července a uznáni při nich dospělými s vyzna-
menáním žáci 2, prostě dospělými 8. zkouška opravná
povolena žákům 3; nepropadl nikdo.
Na c. k. českém státním gymnaslu na
Malé straně v Praze konati se bude zápis nových
žáků do I třídy dne 16. a 17. července t. r. vždy
od 8—10 hod. dop. v ředitelně ústavu (Josefská ulice
čís. 6).
Na c. k. reálce v Žižkově budou se noví
žáci do první třídy zapisovati dne 14. července o
81/2—10 hod. a dne 16. července od 8—10 hod. Při-
jímací zkoušky, vykonají se téhož dne od 10. hod.
počínajíc. — Žáci musí se vykázati křestním neb
rodným listem a vysvědčením frekventačním ze
školy obecné.
Svoboda
B Kučera
Žák
Budeč
Nová Cerekev
Vysoký Mýto
Praha
Žižkov
21
article
Při c. k. ústavě ku vzdělání učitelů
v Kutné Hoře bode ve školním r. 1900—1901
jednoroční kurs pro učitele škol měšťanských pro
mathematiku, měřické rýsování, krestení a krasopis
(11 hodin týdně). Frekventanty kursu mohou býti
učitelé a učitelky, již prokáží se vysvědčením způ-
sobilosti pro školy obecně, neb i ti, kteří mají vy-
svědčení dospělosti a jsou mravně bezúhonní; oněm
se dá přednost. Přihlášky učiněny buďtež cestou
úřadní a doloženy vysvědčením způsobilosti (dospě-
losti) a posledním dekretem ustanovovacím do 1. září
t. r. ředitelství ústavu. Kurs olevřen bude počátkem
měsíce října a vyučovati se bude bezplatně ve středu
a v sobotu odpol. a v neděli dopoledne. Počet
frekventantů omezen na 40. Kdož frekventanty se
stanou, budou v čas vyzváni, aby se k vyučování
prvnímu dostavili.
Kutná Hora. 1800. — Letos tomu dvacet
lef, co vykonali jsme na ústavě učitelském v Kutné
Hoře zkoušku dospělosti. Sejděme se proto z od
dělení A i B o prázdninách za kutnohorské výstavy
Přihlášky přijímá Al. Kmoníček, říd. učit. v Křese
ticích u Kutné Hory. — Za souhlasu mnohých M
Bub, říd. učitel v Konárovicích, Jan Ev. Richter
učitel v Kolíně.
Kmoníček
Jan Eva
Richter
Kutná hoře
Kutná Hora
Buba
Konárovice
Kolín
22
title
Sportovní věstník.
23
article
Cyklistský ruch.
Cyklistský ruch.
** Bylo nám zasláno následující vypsán
I. velkých národních závodů sportov
ních, pořádaných ve prospěch Ústřední Matice
školské dnes v neděli 8. července na českém závo-
dišti »Excelsior« v Praze Bubnech (sta-
nice elektr. dráhy »Lékárna«). — Pořad závodů;
Jízda zahajovací na 2000 m. Čeny peněžní. Hlavn
závod na 10.000 m. s vlastními vodiči. Závod na
strojích dvousedlových na 5000 m. Čestné odznaky
vítězům. Závod 3kilometrový, přístupný jezdcům
kteří se nehlásili k číslu I. a II. Čestné odznaky.
Jizda nováčků na 2000 m. Čestné odznaky. Závod
vyrovnávací na 1 angl. míli (1609 m.). Tři čestn
odznaky. — Velký 1hodinový závod v libovolném
běhu dle amerického »go as you plence«. Přístupný
všem amaterům národnosti českostovanské. Prvnímu
čestná cena a čestný odznak, druhému čestný odznak.
Startuje-li 6 závodníků, obdrží i třetí odznak. Mimo
cenou podělené obdrží ti, kteří uběhnou nejměně
13 km, v upomínku po odznaku.
** Český klub velocipedistů »Prah
II« na Smíchově. Dnes jede se, jelikož počasí je ne-
stálé, odpoledne do Závisti. Odjezd z klubovních
místností na Jakubském nám. přesně o půl 2. hod.
Excelsior
Praha Bubno
Smíchov
Český klub velocipedista » Praha II
km
24
article
— Klub změnil místnosti svoje, které nacházejí s
nyní v restauraci p. Přibaně, kde konají se každý
pátek přátelské schůzky. Klub používá k vyučování
v jízdě na kole prostrapného sálu, kde vyučuje se
za nepatrný poplatek. Členský příspěvek na rok le
tošní obnáší i se zápisným 5 korun.
** K jubileu Č. K. V. na Smíchově vydán též
»Jubilejní spis českého klubu velocipedistů«, sesta-
vený redaktorem »Cyklisty« p. Košťálem. Škoda jest.
že staří členové klubu neuložili tam svoje vzpo-
mínky, tím by spisek byl velice získal. Jinak je
spisek i statisticky pěkně upraven a zůstane cennou
upomínkou na dějiny sportu velocipedistského. K prů-
vodu cyktistů při této slavnosti pořádanému dlužno
ještě dodati, že obě ceny, jak za největší tak i za nej-
lepší vystoupení členstva obdržela »Čechie«, která též
bez odporu obě ceny zasluhuje. Průvodu se súčaslni
též pan Merfait se čtyrkolovým motorem a pan to-
várník Šubert se svou chotí na stroji »Duplex«, který
všeobecně svojí elegantní úpravou se zamlouval.
Košťál
Merfait
Šubert
Smíchov
Čechie
26
article
* Kar. Nedvěd, známý závodník »Sparty«, startuje
dnes v neděli 8. července v Berlíně, kamž se odebral
v průvodu sekretáře klubu pana V. Rudla. Doufáme
že statečně obstojí.
* J. Kasalický, člen athletického klubu »Sparta«
výtečný gymnast, nezúčastnil se proto závodů zkušeh-
ných olympických, jelikož má namožené svaly na
rukou a musí na delší dobu cvičení se vzdáti.
* Dnes koná se na českém cvičišti »Excelsiore
v Bubnech hodinový závod v běhu libovolném. Po-
dobný závod nebyl již delší dobu v Praze pořádán
a proto bude pro většinu mladších novinkou. Účasten-
stvím »Spartánů« s Wolfem v čele, stane se závod
velice zajímavým a bude zajisté i trvající record
silně překonán. Závody jsou ve prospěch Ústřední
Matice školské.
Nedvěd
Excelsior
Wolf
Kara
Berlín
Bubno
Praha
Sparta
27
article
Ryby chov i lov.
Ryby chov i lov.
Velmi čilý, zájmu svého členstva pamětlivý
První rybářský klub v Praze (založený
roku 1886) získal z části novým, z části opětným
pronájmem vody: na Vltavě veškeré vody obce
pražské (mimo Štvanici, které již z doby dřívější
jsou v nájmu p. Křečka), v Troji, Bubenči, Selci,
Letkách, Libšicích, Dolanech, Chvatěrubech a Kra-
lupech. Na Labi: v Obříství, Libiší a Zárybech.
Na Berounce: u Všenor, Dobřichovic a Poučniku.
Mimo to tůně v Bráníku, štikové tůně v Libišía
Zárybech a rybník ve Všenorech. Jmenované hla-
diny vodní náleží mimo obce pražské, zemskému
výboru, císařským soukromým statkům, řádu Křižov-
níků s červenou hvězdou, arcivévodovi z Toscany
knížeti M. z Lobkoviců a j.
Klub maje na zřeteli zájmy zemědělské a náro
dohospodářské, vypouští každého jara do českých
vod velké množství potěru a vzrostlých ryb, bez
kteréžto akce klubu by při dnešním vykořisťování
vod, řeky české v krátkém čase byly v pravém slova
smyslu »odrybněny«, vzdor přísným předpisům
rybářského zákona, nad jehož přesným zachovává-
ním klub značným nákladem udržuje přísný dozor.
Členům svým dovoluje pouze chytání udicí a lovení
vod obmezuje na nejskrovnější míru, jen pokud to
hospodářsky nutným jest. Letos vypuštěno též do
klubových vod několik set amerických sumečků.
Křeček
letka
Libšice
Dolana
Vltava
Trója
Bubeneč
Selec
Chvatěruby
Obříství
Libiš
Záryby
Všenory
Dobřichovice
Bráník
Libišía Záryby
Lobkovic
první rybářský klub v Praga
29
article
* Rubrika tato málo v našem listě se objevuje.
neb není dostatečných zpráv, vlastně sport tento
u nás půdy málo nabývá. Zdá se, že automobilní
klub sladce dříme a jedině je to firma Laurin a Kle-
ment v Mladé Boleslavi, která ovšem klidné vlny
sportu automobilního rozčeří. Tak dovídáme se, že
firma tato vyzvána jest, by svůj molocykl předvedla
obchodníkům v různých městech Německa. Pan Kle-
ment pozvání tomuto vyhoví a odeběře se v příštích
dnech do Drážďan, Lipska, Berlina, Hanoveru, Vrati-
slavi a j., kdež sám stroj předvede.
Čís. 79.
Kle
Mladá Boleslav
Německo
Drážďany
Lipsko
Berlín
Hanover
Vrat
Laurin
klamento
31
article
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány
J. Smutný, Přibram.
Zprávy ze světa šachového.
V Štokholmu před krátkým časem sehrál F. En-
glund v tamějším klubu současně 10 her, z nichž
vyhrál, 4 prohrál a 1 remisoval.
Národní turnaj švédský započal ve Štokholmu
17. června 1900.
Dodatečně přinášíme zprávu z pařížského tur-
naje: 1. cenu obdržel E. Lasker (5000 franků), II.
(3500) Pilsbury, IIl.—1V. (2500, 1500) G. Maroczy
Marshall, V. (1000) A. Burn. VI. (500) M. Člgorin,
VII.—VIII. (400, 200) G. Marco a J. Mieses. Dále
obdržel Lasker zvláštní čestnou cenu, skvostnou sě-
vreskou vásu, práci to mistra Droueta. Ceny pak za
nejlepší partii dostal I. J. Mieses za partii s Janov-
skim (500 fr.), II. M. Čigorin (300 fr.), za partii proti
J Smutná
Přibram
E Lasker
Pilsbura
G Marocza Marshall
A Burn
M Člgorin
J Mieses
Lasker
Drouet
I J Mieses
M Čigorin
Janov
32
article
Mortimerovi.
Mortimerovi.
V turnaji italského sdružení dobyl 1. ceny A.
Reggio v Miláně, II. a III. B. Vergani v Montebellunu
a Gugliemetti v Řtímě, IV. E. Ceccarini a V. V. Seni,
oba v Římě.
Výsledek mistrovského turnaje manhatamského
klubu v Americe jest následující: I. G. H. Köhler, II.
a IIl. O. Röthing a J. Halpern
Uloha číslo 197.
K. O svald v Praze. (Originál)
Mortimer
B Vergani
E Ceccarini
V V Sen
I G H Köhler
IIl
O Röthing
J Halpern
K O
Milán
Montebellun
Řím
Amerika
Praha
33
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat
Partie čís. 162.
Hrána v měsíci květnu r. 1900.
Bílý: B. Dístl
1. e2—04
e7—e5
Jb8 —ce
2. Jg1—f3
Sf8—c5
3. 8f1—c4
Jg8—f
4. 0—0
5. d2—d4
Se5XKdá
6. Jf3d4 Jesd4
d7—d6
7. f2—f4
8. f4e5 d6xKe5
9. Sc1—g5 Dds—e7!
10. c3—c3! De7—c5
[Na Jc6 11. Sd5! (Sd7 S
f6 gf Dí3 a bílý má útok)
Vg8 12. Sf6 gf 13. Dhn
Vg7 14. Dh6 Kf8 15. Vfe
Jds 16. Jd2 Se6 17. SxS
Je6 18. VfI Kg8 19. Jí-
a bílý vyhraje
11. e3dk De5x kek
12. die5 Do4— c5
13. Kg1—hi De5kkce5
14. 8g5—f6 g7f6
15. Dä1—f3! Ke8—e7
(na Db2 jde 16. Je3 ce
17. Dí6 VI8 18. Vbi Das
19. Vdl 8d7 20. Vb7 Vds
21. Vd71 VXKV. 22. D e
De7 23. Jd5 Dds 24 JI611
Ke7 25. Vd7+ Dd7 26.
sr
Partie čís. 163.
Hrána v 1. norském korrespondenčním turnaji.
Černý: E. Amundsen.
Bilý: J. A. Ros.
13. b3—b4 Se5—a7
1. e2—e4 e7—05
14. Jí3—g5. — Je7—g6
2. Jg1—f3 Jb8—c6
15. Sc2xg6 hTXg6
3. Sf1—b5 a7—a6
16. Dd2—f4 Dd8—dz
4. Sb5—a4 Ja8. — fe
17. Dfi—h4 Ví8 —es
Jicxcel
5. 0—0
18. Dh4—h74+- Kg8 —f .
6. d2—d4 b7—b5
19. Jg5—e4! Ves—bs
7. Sa4—b3 d7—d5
a bílý dá mat v několika
8. d4e5 Sc8—c6
tazích. (2. Dh8+- Ke7 21.
9. c2—c3
Sf8—c
8g5+ f7—f6 2. Sf6+ po
10. Jb1—d2
Jet xkc de
Jc6—e7
Jg5 mat.)
12. Ddixkds.
11. Sb3—c2
Partie čís. 164.
Hrána v Paříži dne 14. června 1900.
Černý: Marco.
Bílý: Marshal
J13.Jf3—e5 Sf6xe5
1. d2—d4. dz—d5
14. d4e5 Dd8 —g5
e7—e6
2. c2—c4
15. Dd1—3 Dg5xe5
Jg8—fe
3. Jb1—c3
16. 0—0—0 K8—g7
Sl5—e7
4. Sc1 —g5.
17. Dí3—h3 J58—c6
o—0
5. e2—e3
De5—c6
18. f2—f4
b7—be
6. Jg1—fs
19. Dh3—h6 1- Kg7— fe
Sc8 —bz
7. SfI — dg
20. Dh6—g5+- Kf6—g7
e6xcd5
8. c4 X2 d5
21. f4—15 De6—e5
9. Sg5f6 Se7xkfe
22. f5—f6-+- De5xkfe
10. h2—h4
23. Dg5—h6-+ a černý
11. h4—h5
vzdal.
hToses
12. h5xg
Vojtěch Košek v Bohumilicích
oaN
B Dístl
XKdat
jít 7
Sd
Sf
dh
Vb
Jd
Černá
E Amundsen
Bilá
rosa
Jicxcel
Jg
Jc
Marco
jít 6
Košek
Paříž
Bohumilice
e 7
Sd 7
Vd 21
h 74 +kg
sa 4
dh 8 +
c 4 Jg 8
c 5
Vg 7 14
e 7
Vd 71 VXKV
e jít 7
Vd 7 + Dd 7 26
Sf 1
Sb 5
c 2
Sf 6 +
e 7 Jg
5 1
e 7 4
c 6
h 6 1
d 5 21
h 4 23
35
article
Divadlo, Uranla“ na výstavišti v Kr. Dboře.
Divadlo, Uranla“ na výstavišti v Kr. Dboře.
Začátek o 1/24. hod.
V neděli B. července
— Po druhé.
Režná košile.
Veselohra o 4 jednáních od Kariveisa. Vypravil
řežisér J. Šípek.
Začátek o půl 7. hodině.
Novinka. Po prvé: Bílá vrána.
Fraška o 5 odděl. od Jacobsona a Girudta, volně
zpracoval Boh. Lachman. Režisér B. Kovář.
Denní předprodej lístků v hlavní trafice Na Příkopě
proti Špinkům do 12 hod. odpol.
J Šípek
Fraško
Jacobson
Girudt
Lachman
Špinka
Králové
36
article
Pištěkovo letni divadlo na Král. Vinohradech
Pištěkovo letni divadlo na Král. Vinohradech
V neděli 8. července.
Princezna z tingl-tanglu.
Fraška o 3 jedn. Napsal K. Morze. Přel. G. Spáčil.
Začátek o 4/27. hod.
Novinka. Po prvé: Dcera hráčova.
Sensační hra o 4 jednánich. Dle Bellota zpracoval
A. Lipovský.
Koncertní produkci v mezihře řídí při úplném orke-
16942
stru řed. Pištek.
Pištěkův
Fraško
G Spáčil
Bellota
A Lipovský
Pištek
divadlo na Královský
38
article
Arena na Smíchově.
Začátek o 1/24. hodině.
V neděli 8. července.
16050
— Po 29.
U bílého koníčka.
Fraška o 3 odděl. Napsali Blumenthal a Kadelburg
Přeložil P. Nebeský. Režii má p. J. Kubík.
— Začátek o 1/47. hodině večer.
To jsem sám rád.
(Pokračování veselohry: U bilého koníčka«.)
Fraška o 3 odděleních. Napsali Blumenthal a Kadel-
burg. Přeložil J. Pulda. Režisér p. J. Kubík.
Hraje se za každého počasi
Fraško
Blumenthal
Kadelburg
P Nebeský
J Kubík
Kadel
J Pulda
Smíchov
39
article
Černý: A. Tůma.
Dd7! a vyhraje.)
16. Jb1—c3 Sc8—e6.
17. Va1—e1! c7— ce
18. Jc3—d5 Ke7—ds!
(na cXd5 19. ed5 Dgo)
20. de6 fe 21. Db7--
a vyhraje.)
19. Jd5f6 Se6a2
(lépe než Db2, načež mobl
bílý pokráčovati 20. Vr
Db6 21. Jd5 cxkd5 22.
Df6- Kc7 ed5 s vyhlíd-
kou na výhru. )
20. Dí3—g4 Kd8—c7
(na Se6 následuje 21. Dgr
Ke7 22. Je8+ na De7 21.
Vell+ s možnou výhrou.)
21. Jf6—d5 c02 d5
22. e4xd5 De5 —dů
(na Dd5 jde 23. Ver Kes
24. Vrn)-
23. V1X7+ Kc7—bs
(na Kd8 24. Dg7 Ves 25.
Ves+ atdl.)
24. Ve1—e6 Dd6xkkee
25. Dí6xe6 a7— a5
a bilý hlásil mat v něko-
lika tazích.
spad
Černá
A Tůma
Jd
Df
Kc
jít 7 21
Vell
Jf
Virginie
e 1
Vera Kesy 24
7 Vesa 25
Dd 7
c 7
Dgo
db 6 21
Kd 8 24
40
article
f6 23. e5f6— Kf7 24.
Úloha číslo 198.
Kf 7 24
42
article
Ředitel V. Suk.
V Suk
43
title
Začátek o 1/aá. hod.