ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0d1eea00-7267-11dc-8c04-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 41 celkem · entity: place 65, person 85, work 5, org 5
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
alel pssdana bll
3 masthead
larotai ob mšneo š
4 masthead
V Praze, v neděli dne 8. července 1900
Praha
5 masthead
Číslo 188.
6 masthead
Na ranní a odpol. list před plácr se
7 masthead
lešennlop inšnso
8 masthead
v Praze v atr uinl
Praha
9 article
nelezer oe a dvojí zosšnkou vo nllslkáe na nelorbjina vji kan nntsin
10 article Dnsšni číslo pro Prahu je u 18 stranácl.
Dnsšni číslo pro Prahu je u 18 stranácl. Po katastrofé pekingské. Všechen vzdělaný svět obon hemisfén trne lrůzou pod omračným dojmem kata- strofy pekingské. Již není žádné po- chybnosti více: v hlavním městě Činy po- vražděni od 14. června do 1. července t.r. nejukrutnějším způsobem všickni tam usedlí neb za obchodem meškající Evropaně i Američané se svými rodinami, všickn vyslanci cizích mocí se svými strážem a sluhy, všickni missionáři různých vy- znání křesťanských, slovem všickni cizinci plemene kavkazského počtem více než 500, a s nimi zároveň i všickni pokřtění Číňaně počtem prý několika tisíc duší! en9 jo Což žijeme ve věku noci Bartolomějské? Odkud tento ukrütný výbuch vášní, odkud tato vražedná planoucí zloba v prsou ná- rodá, jenž pokládán ze všech asijských na- rodův nejmírumilovnějším, nejskromnějšíma nejpracovitějším; národa, z něbož vyšli filo- sofové jako Konfucius, Mengtsi, Čuhi a který v umění, průmyslu a obchodu jíž od drah ných věků býval proslulým?
Američan Konfucius Mengtsi Čuhi Praha
11 article
Zdaž nemusily tu působiti lučavky dáv- ných neprávostí, vin a křivd, staré hluboké a palčivé příčiny, urážející city národa čín- ského, jenž byl asi dlouho roztrpčován a do duše pohoršován jednáním Evropanů i Ame- ričanů ve vlasti své, nežli podařilo se agitá- torům politickým i duchovním roznítiti v mas- sách lidu čínského takově ohromné revo- luční hnutí, takový děsný fanatism protici zincům, jaký z nenadání vyšlehl letošního června v celé severní Číně a vichrem žene své plameny v šíř a dál, ba vyvracuje i samu dynastii mandžurskou ? — Pohříchu tomu tak jest. Ona civili sace křesťanské Evropy i Ame- riky, ona kultura »bílých cizinců«, vnikají cích od 70 let napořád úsilovněji a pro- myšleněji do pravlasti velikého toho plemen asijských Myrmidonů jevila se mu beti pouhou hamižnou hrabivostí ůkladný c výbojníků, kteři záhy odlozili škrabošku své prvotní skromnosti a čím dále, tím do- mýšlivěji a drzeji vystupovali proti čtyřsta- millionovému národu a jeho vlasti, ku jejíž břehům a hranicím vedla je nejen touha po výdělku a zisku, alebrž Tačno st po panství a moci.
Evropan Čína Evropa bílý cizinec
12 article
»Jejich zásadou jest, « zněl již před lety rozhorlený protest jednoho z vlastenců čín- ských, »že silnější musí vždy panovati nad slabším. Evropané i Američané pohrdají námi Číňany a jednají s námi jako s barbary neb s otroky, jako se zvířaty nebo s mrtvolami. Takové jednání jest nejvyšším stupněm ukrut- nosti těchto tak zvaných kulturních států evropských. To by měli Evropané přece sami uvážiti.« — Pohříchu však neuvážili. Po- měrně nejšetrnějším byl ještě soused Rus. Ale za to Angličané, Francouzi, Američané a posléze Němci shlíželi na »copatou« Čínu podobně jako na Afriku, viděli v ní jen bo- hatou pozůstalost, jen trouchnivící, k roz- kladu zralou veleříši barbarskou, zkrátka, bu- doucí kořist svou, o niž se buď po dobrém nebo po zlém rozdělí. Od leť třicátých počíná to úsilovné tlačení a draní »křesťanské civili- sace« z Evropy a z Ameriky do dřímající Cin Tato si počiná jako rozespalý, náhle probuzený člověk. Ohání se nevrle, zlobí se a brání, však opiem anglickým úspalá zemdlená vykoupí si ráda klid a spänek další koncessemi přístavů, ba i celých územi. To jest politika slabých dynastií čínských. Než lid čínský nespi, v něm to vře, on těžce nese to příkoři, tu vypínavost a smělost ci- zákův, on jest pyšný na svou kulturu a cítí se k smrti uraženým tou domýšlivostí evrop- ských vetřelcův. Proto se téměř rok co rok
Evropan Američan Číňan Rus Angličan Francouz Němec Čína Afrika Evropa Amerika
13 article
bouřívá, vyhání a vraždí missionáře křesťan ské, což má však za následek jen nové vá- lečné nájezdy lépé ozbrojených mocí evrop ských, před nimiž dynastie čínská stále a stále kapituluje, vykupujíc si pokoj, a mír buď pokutami, neb ústupky přístavů a územl Tak to chodilo až do války s Japonskem. Když pak v této Goliáš čínský podleh Davídu japonskému, propukla lakotnost vel mocí evropských tak nepokrytě, ze již hla- sitě dělily se mezi sebou o roucho s mrtvé« Číny; Němci již tiskli mapy, na kterých zná- zorňovali barvami tvkusy rozdělené Číny, jež si kde kdo utrhne. Rusům mělo připadnouti Mandzursko se sedmi milliony obývatel, Němcům Šantung s 25 milliony, Japoncům Čekiang, Fokian a Kiangsi (56 millionů obyvatel), Francouzům Kvantung. Kvangsi a Yünan (47 millionů lidi Lze si pomyslit, jak musila taká ně- stoudná lačnost Evropanů na poražene a tudíž do nejvyšší míry roztrp čené Číhany působit. Tehda za- jisté v dušr iidu čínského vzkličilo t snně kruté, fanatické nenávisti, proti všem cizincům, odtud počalo ono vlastenecké spikoutí Tachuanů, čili » boxerů«, které v pěti letech rozmohlo a prohloubilo se takovou měrou a silou, až z toho propukla nynější veliká revolůce čínská, s kte- rouž bude Evropa sotva tak brzy hotova, jako s předešiýmli bou- řemi a povstánlími čínskými,o dso Strhliť dnes revolucionáři čínští i pra- videlné vojsko činské na svou stranu a toto jest opatřeno evropskými zbra- němi a čítá na 100.000 bojovníkův. Proti takové moci, podepřené spoustami vzbouře- ného ohromného národa, těžko operovati vel- mocem evropským i kdyby všecky zůstaly svornými: Avšak, kde ze je jistoty, že zů- stanou?
Němec Rus Japonec Čekiang Francouz Kvantung Evropan Japonsko Čína Evropa Fokian a Kiangsi bojovníkův
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. července. (K otázc e, dále?) V pražském dopise »Pester Lloydu posuzují se různé návrhy, učiněné v poslední době za účelem uzdravení rákouského parla- mentu. Pisatel upozorňuje zejmena na návrhy čtyř vůdců různých politických stran, toúižo da- vorskébo, Ebenhocha, kn. Liechtensteina a Grab- mayra, kteréžto návrhy se celkém dosti shoduji. tak že by mohla nastati dominěnka, že strany. jež oni mužové zastupují, mohly by se prište spojiti v jakousí novou koalici. Ale domněnka tuková zmizí ihned, uváži-li se, že zmínění vůdcové pronášeli jen své soukromé mínění, že v lůně jich politických stran jeví se značný odpor proti názorům jimi vysloveným. To plau zejmena o poměru kola polského k p. Javor- skému a německých klerikálů k Ebenhochovi.
Liechtenstein Grab Praha
15 article
Plán nové koalice sluší tedy pokládati jen za »sen letní noci«, a tím odpadá také možnost uzdravení vnitřních poměrů rakouských za po- moci nového seskupení politiekých stran.: Ještě méně by pomohly oktrojírky, proti nimž se vy- slovují co nejrozhodněji všechny národní strany, ať německé, ať slovanské. Proto soudí pisatel, že vládě dra. Körbra zbývá jen jediný prostře- dek na uklizení vnitřních sporů, totiž ni ol vý pokus o dohodu mezi Čechy a Němei. »Vše ostatní — piše dopisovatel »P. L « — jest nebezpečné dobrodružstvi, jehož se nesmí odvážiti žádný státník. Jense nesmí už předem příliš pessimisticky pohližeti na takovou akci. Na jaře byla nálada skoro více roztrpčená než nyní a přece se našlo sbližení v leckterém bodu bylo by snad došlo k definitivnímu usnesení, kdyby konference nebyly bývaly úmy slně přerušeny Právem tvrdí dr. Engel ve svém listě, že vždy, když se schyluje k nějakému sblížení mezi Čechy a Němci, zasáhnou rušivě jakési mocné kruhy a vášně vyšlehnou na novo. Celé umění záleželo by tedy v tom, udržeti ony rušivé mocné kruhy stranou od vyjednávání.« Pisatel se domnívá, že dr. Körber by byl s takový čin.
P L Jens Engel Němec doktor Körber Čechy
16 article NLIS
NLIS Podařiloť se mu něco podobného při řešen otázky vídeňské. Na straně české nejeví se pr () odpor proti novému dorozumívacímu pokusu také na straně německé ubývá nesmířitelných Jest jen třeba odvahy, a podaří-li se dru. Ko brovi zdržeti rušivé vlivy s hora i z dola, může se mu zdariti želané přiměř Z Krakova, 7. červěnce. (Vojenšt lékaři nesmějí se účastniti. te kařského sjozdu v Krako vě.) Čist rakouské vděčnosti dostalo se Polákům za jieh snahu, podporovati vždy na prvém místě zájmy státní. Ministerstvo vojenstvi zapovědělo vojen- ským lékařům účastniti se sjezdu přírodozpyteo a lékařů, jenž se bude v nejbližší době konat v Krakově. »Co může býti důvodem tohoto zá- kazu?« ptá se dnešní »Nová Reforma«. »Snad podezření, že se na sjezdu chystá nějaká šovi nistická národní maniřeslace proti Němcům
Polák Němec Krakov
17 article
Neboť kdyby podobný sjezd pořádali Němci. můžeme býti jisti, že by takový zákaz neby vydán vojenským lékařům z obavy, aby nede monstrovali proti Polákům nebo Čechům. Kdo tedy vnáší politiku na pole vědy a náuky. ? Zda lidé odborné práce, lékaři a přírodozpytci, kteří se scházejí, aby, mezi sebou „ vyměníli nejnovějši vymoženosti vědy, či vojenská správa, která pod záměry a program sjezdu podkládá jakési politické tendence, když svým lékařům zapovídá účastníti se sjezdu? Zákaz ten jest věc v R kousku dosud nebývalá. Vojenská správa účast- nila se sama dosud. výslav a sjezdů s nilmi spojených a vojenští lěkaři účastnili se také sjezdů. Co se stalo, že se ministr vojenství postavil nyní proti polské vědě ? Na to měli by se ho otázati zástupci polského lidu. Jsme v Rakousku a nejsme zde ještě. tak zhavení všech národních práv, jako v Průšku. Nežijem také ve stavu výjimečném. Proto máme právo ne prosit, ale žádat za odvolání zákazu, jenž podezřivá naši loyšlnost a vydává nás za národ, odkázaný i na poli vědy na milost a nemnilost správních úřadů.« Z Lublaně, 5. července. (P'rot. V.
Němec Polák Čecho Průšek Rakousko Lublaň
18 article
Lamanský predvolán na policli Proslulý ruský slavista, proť. Vladimir Ivanoviě Lamanský, zajel si lelos do Lublaně, aby se po letech rozhledl opětně po životě a činnosti slovinského národa. Byl tam už dvakrát, zabý. vaje se jazvkovýmí a historickými studiemia nikdy se nestalo, aby policie na němí žádala průvodní list. Letos nastala patrně nějaká změna v policejních názorech na Rusy, neboť stařičký Lamanský dostal po svěm přijezdu do Lublaně obšílku, aby se dostavil na policii a tam se vykázat průvodním tistenn Slovenski Narod«, zaznamenávaje tuto přihodu, dodává: »Tako da- leko jsmé tedy už dospěli, že jel u nás každý Rus podezřelým človékem a staví se pod dozor policie. Nesťastní Rusové! Roku 1849 vysvo- bodili Rakousko i dynastií z nebezpečí madar- ské revoluce a nyní jsou za to podezřeli liděl Němeoká a vlaská irredenta není nebezpečna, nebezpeční jsou jen Rusové ! Pravdu řekl náš jasný panovník v Pešti, že jsme na posměch celému světu. Rakoušká byrokracie sama se snaží, jak ukazuje případ Lamanského, aby se nám opravdu smál celý svět.«
Lamanský Rus Lublaň Rakousko Pešť Slovenski Narod
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article V Praze, 7. července.
V Praze, 7. července. Ruské listy polemisují s německým císařem. Hrozby císaře Viléma na adresu Činy ne- došly souhlasu ruské veřejnosti: al »Hopoe Bpestu« píše: Zavraždění vyslanc jest arci pro Německo těžkou ranou, zvláště povážíme-li, jak dlouho vše se Němcům dařílo. Štěstí je neopustilo od let 1870——1871. Avšak vážné položení vyžaduje klidně rozvahy a nikol nervové podrážděnosti. Čínské vládě nikdo nesmí hroziti, neboť s ní nikdo ještě nejednal a je známo, že vláda činská nemá v moci události, které se tam odehrávají Německo prvé podalo příklad k záchvatu
Vilém Němec Praha Německo Hopoe Bpest
21 article
činských území, a divnou logikou osudu pr bylo za to potrestáno. Německý cfsaďí to bel kdo přikazoval princi Jindřichovi, plujicímu d Číny, aby tam ukázal »obrněnou pěsťí« A prin Jindrich to bvi, kdo svému vznešeněmnu bratro přislbil. ze slova jeho šetřiti bude, jako evángelia, v Cisár Vilám přiznal, že spolehlivé zprá y z Čínv posttat jeho vládě pouze biskup Anzer. a ten řadil k opatrnosti. Nezavinil-li Kettelen svoj osud nolostatkem této vlastnosti a nešel v htocnostk níž Vydáno z Berlina, heslo přilis daleko? Zdáliz nebylo přimou prokoka čínského, dávu, když Kenteler s nečetnem pra vodem projiždél se ulícemi vzboureného Pekinu? Kdvby toho nebylo, že by zásada vysläneck nedotknutelnosti ani na německém vyslanci n- byla bývala porúšena. Čelé Německo volá nyní »Na Pekin, n Pekinl« a plane žádosti pomsty. Ale pěší di- víse budje na to málo. Kromě toho s pomsta je špatné válečné heslo, ledá by se Němči, po- stavití chtěli na jednu úroveň s kulturnými An- gličany, kteřt čhtějí zprzniti hroby předků pá- nujíčí činské dvnastie. Rusové k žádnému po- dobnému návrhu se nepřídají, třeba by je proto opět nazvali nevzdělanými, barbary, zrádci Ev ropy a pod. A komu se mstiti? Činské vládě, jež byla málomocna v ten okamžik, kdy vraržu se stála 9 Či fanatickému davu, jejz Evropané sami přivedli do tohoto stavu, kde sám se ne- zná? Povstalým vojákům? Ať nejprve Číňané sami si udělají pořádek a pototh teprve bude spravedlivo žádati od čínské vlády zadost- učinění.
Jindřich Kenteler Němč Rus Eva ropa Evropan Číňan Čína Berlín Peking Německo
22 article
»(sre: Rozhorěení císaře Viléma je pochopitelno. Nad mrivolou vyslance Keftelera možno zapomenoufi, že politika německá jest uchvatitelská a němečtí missionáří že nejsou apoštoly náboženství láský, nýbrz nená visti pangermanské myšlenky. Ale Vilém II. jednoho- zapomněl že osudy národů neřesí se výbuchv mocnářského hněvu a umělým dodáváním mysli, nýbrž hlubokým rozumem státnického pronik- nutí v podstala věcí, klidem v pravdě cisařské velebnosti, jež nikdy zbytečně neřinčí mečém. Budoucí historik řekne : Teutoni ! Proč, nemajíco svého boha v srdcí, přeplavali jste moře, abyste jej hlásali lídem, věřicim svou víru? Proč, neznujíce civilisace asijské osmělili jsté se Asii vnucovati civilisaci svou a bořiti, co zbudováno bylo za mnohá tisíciletí ? Pro jste přišli do Činý lační a lakomí, proč jste smělou a nievítanou rukou sahali do ciaí kapsv Prosebe, za své lidi a své potřeby bud se rvál každý, ale pro ukojení hněvu ciziho moenáre Rus nikdy krve své neproleje »Ierepóyprekin Boxocru« knížete Uch tomskélio píšou: Zavražděný Kettelero v pošlední době, řídě se instrukcemi svého cisaře, veřejně hlásal, ze Čínst musi býti rozčleněna a provo- koval čínský dáv, když rozčilení v čmnské stolici dosáhlo nejvyššího stupně. Luza pekinská ne- přepudla ministra spřáteleného státu, nýbrž opovážlivého cizáka, pošlapávajícího tamní na- zorv a náhledy. Svým nerozmyslem nešťastný
Vilém Vilém II Teuton Asie Ierepóyprekin Boxocr
23 article
Keteler záhubil nejen sebe, i nýbrž l i ostatní členy cižinecké kolonie v Pekinu i četnou vo- jenskou její stráž. Proč belo jisté záhubě vy- dáno na sta lidí, zavlečených do Pekina jako do pasti ? Všichni párodové ztráčejí nyní v Čmě své rodáky, přátele a známé, ale odnikud ne- ozývá se tolik hrozeb, jako z Německa a tolik volání o pomstu (na kom ?). Něčím surově po- banským, třeba při tom bráno jmeno Kristovo nadarmo, zní to německé vyzývání, aby pro- lévána byla krev žlulého plemene a abyl i cela Evropa odemstila Cíňanům, že urazili Němee Chtějí snad němečtí diplomatě svou neopatr- nostía fanatismem přivolati na Evropu Xx věku doby nového Attily a Tamerlana? Nenl-li již dosti obětí, kterých Evropa v Čině zelí, jeliž třeba, aby počet jejich byl zveličován do nekonečna ? Doufáme, že i v Německu samém ozvou se rozvěžné hlasy proti politice, která hrozí nevinným národům. Věřime, že Němči ne- oli v drovném prouejtiov nnldeio ? okěo vr obzvr s veseh n kivor nledal. . . . . . . . nn lotadiej 1nslorat y botel platí so hotově zapřed Predplaceni a lnserty pej strzos v artán li sh —3ž. s dde
Kristův Attila Tamerlan Peking Německo Evropa
24 article
uebinic kdnn- nukopisylss novriesiulo f n
25 article
bojí se Číny (Čína jich jediných takě ně)?“ ale třeba mýsliti na boha a báti se ho. v (O tomto článku císař Vilém zmšnif n se v druné své řeči s velikým podivenimoz hořčením. Kníže Uchtomský cestoval t. 189 s nynějším carem Mikulášem po Čihě a eesto tu popsal ve velikém, nádherném díle. o je na slovo brán jako znalec Číny a Asie vůběcija z nvjis
Vilém Uchtomský Mikuláš Čih Čína Asie
26 article
Fiasko Milanovy politiky, Jak známo, východní kraje, Srbaka, akde král Alexandr a otcem svým právě cestoval, tvoří jádro radikálné strany. Dřive tam bývalo také silněj smýšlení proti Obrenovičůmpvžjež v prvých lelech panování Alexandrova, proježe senopíral o stranu radikálnou, ustoupilo z loya- litě Milan přes to, že radihálové ničehos prot jeho dynastii neměli, pojal nešťastnou myšlénku všechny radikályavyhladiti, předpokládaje, že není možno, aby jako strana národní nebyli odpůrci nějen jeho osobně, nýbrž všechn Ohre- noviců. Cestu po východě Alexandr podaikl na návot svého otce, abyslavil triumfy naduazni- čenými« radikály a odpůrci dynastie. vozno S jakou se králové navrátili z cesty do Bělehradu, o tom dočitáme se v novosadská 3acrasbe, e 1ab ceb Mohu vás ubezpečiti, — píše jejíběle- hradský dopisovatel— že ani rozkrál ani král nedosábli, čeho chtěli, nýbrž naopak. Rad- kálná strana v Srbsku dosud biydla veliká, ale nikdy tak, jako nynl.
Milanův Alexandrov Milan Moha východní kraj Srbak Bělehrad Srbsko e 1 aba
27 article
Dnes, po tolikeru pronásledování, žalářování, a mučení, j souidětiradikály, i služky. i ci zinci a všichni, komu dosud ani ne- napadlo pomýšleti na politiku radikálům pří- znivou. Všecko marno! V těchto uplynulých dnech mohli se Milan a Alexandr nejlépe pře- svědčiti, že pronásledování jen pomáhá sprave- dlivé věci. Z počátku ovšem následkem přisnosti a krutosti lidé byli zastrašeni, ale znenáhla si navykli na Damoklův meč a jsou opěti týmiž lidmi, jako dříve a nechlížejí se na žádní. nátisk nnlln Obětavosť Rusů. V Moskvě na Děvičím poli položen byl základ nemocnice k léčení rakovin, jediné doho druhuv Rusku. Nemocnice bude postavena výhradně z dobrovolných příspěvkův obětapých. lidí. Zejmena věnovali: firma Morozovýck 150.000 rub., dědicové. Benardakiové 59.000 rub., F. E. Morozova 30.000 rub., M. Fi „Moro- zova 15.000 rub., F. P. Morozova 10. 000 rub. Vydržování nemocnice vzalo na sebe město
Milan Alexandr Damoklův Rus F E Morozův Mora Morozův Moskva Rusko Morozovýck 150.000 roubit roubit
28 article
olnštnsl šavonee lobsta zbr 5 motv
30 article Světová výstava v Pařížl.
Světová výstava v Pařížl. Praktické pokyny českým návštěv- níkům světové výstavy v Paříži. onl adaniL (Vsepbecné)) ont tasee Podrobně stylisovaný dotaz čtenářé nasich dopisů parlžských a rubriky výstavní vzbudi v nás přesvědčení, ze bvchom so snad zavděči nášim čtenářům, pokud se chystají na cesfuá do pařížšké světové výstavy, sdělením všeliia kých rad a pokynů z našich výstavněrpařižských o zku- šenosti. Mámo plno přiručních knížek, pláno, průvodeň po ruce, kde se můžeme o všera do- čísti, ale přece v posledních dnech před- od- jezdem běháme po známých, kteří znají Pařiž a vyptěváme se na jejích osobní poznatky a zkušenosti Pár slov od (akověho znalege třeba by bel poznal vše jen zcela turislickvs po- vrchně — je nám milejších a cennějších nežl celé stránky všelijakých těch průvodců. A řídjíme se vždy raději dle rady takového známého nežl dle těch knížek. Proto tedy chceme zde po přátelsku, bez pedantské důkladnosti, jen tak nahodile našim čtenářům uvěsti některé prak- tické pokyny. Kdo jede letos poprvé do Paříže, bude mni
Pařížl Paříž
31 article FEUILLETON.
FEUILLETON. vjo cnni
32 article
—a. V Praze, 7. července.
Praha
33 article
Časové se mění a lidě v nich. Nejvice ale mění se snad na světě vlády. V některých státech střídají se vždy jen dva směry, jako na př. v Anglii a druhdy v Řecliu, kde po- dlouhá léta vládl v zimě vždy pan Trikupis a v léfě pan Komonduros, až konečně nad oběma vyhrál pan Papalipopulos. V Rakousku střídá se několik různých nuancí vlad, bohužel nebyla dosud ani jediná pro nás, nanejvýs, ze za uherský měsíc jednou — upozorňují na tuto slovní hřičku s suherskýma měsicem zvlášt, proto že je dobrá — nastoupí vláda, jež neni přímo proti nám. Aby v tomto státě nic nestalo se po našem přání, v tom Ra- kousko bylo, jest a — — — zachová-li je pán bůh i na dále při dobrém zdraví a při zdravém rozumu, bude i na dále strašně kon- servativné. Ostatně se tomu ani nedivím, že Vídeň nás nemá ráda, neboť co těmn tam na Dunaji je nejmilejší, to nám zde na Vltavě je Všechno proli srsti a opěl na vzájem. Je tomu jíž třistatřiasedmidosáť let, co jsmo skopulování, ale šťastných dnů by se v tom našem manželství hapočetlo tuze málo. Déle již než čtvrtstoletí mitfjskuje se- teď Vídeň za našemi zády s Berlinem.
Trikupis Komonduros Papalipopulos Anglie Řeclio Rakousko Vídeň Dunaj Vltava Berlín
34 article
Hrabal jsem se onehdy ve starých knihácho Činím tak často, poněvadž pokaždé z nich vy- lovím kořist zajímavou. Tentokráte utkvěl zrak můj na starém řečírkovu »Národním kalendáři«. jejž jsem s ostatním potištěným papírem ve klopil k veliké mrzutosti své panské nia čerstvé »napuštěnou« podlahu. Kalendář z roku 1866 a v zápiskách kus historie. Jakou cenu měl by dnes kalendář se seb stručnějšími notickami z doby husitské, neb ze třicetileté války o různých věcech, jež pisatel osobně zažil v Praze neb na některém jiném dějinně významném místě této země! Netřeba uváděti s jakou dychtivostí jsem po této zaprášené a zamaštěné kníze sáhl. Dnes máme 7: července. Co za- znamenáno v červenci při tomto datu? »Naši u Králové Hradce dostali náramné bití. Noviny jsou toho plny, ale mnozí tomu nechtějí věřiti. Mají pořád za to, že Benedek chce vlákat pruskou armádu do země a potom jedním rázem na hlavu ji porazit. Druzí zas dokazují, že vůbec všechno je mámení a klam; znají prý dobře průsmvky zemské na pruské straně a vědí, že by jimi ani myš neproklouzla, nadtož pak armáda. Zatím ale právě ti, kteří tomu nevěři, první kopaji díry ve sklepích, aby vecpali do nich před Prušáky peřiny a — vy- vařené máslo.« Ale podívejme se také na list předchá- Dne 6. července. Konečně to te máme. Co nebylo našich pobito a poraněno. odvlečeno do zajetí. Zbytek utopil prý se na útěku v Labí. Nepřitel hrne se teď divokým proudem ku Praze. Proč ne k Vídní ?. A jak se stalo, ze opakovalo se u HIradce Králové. co dělo se u Solferina a u Magenty ? Stalo prý se to proto, poněvadž byla u Králové Hradce — mlha, a Benedek Prušáky neviděl. Podivná mlha, která nebránila Prušákům viděti Benedeka, « »Co dělá asi František s vozem ? Totiz František, vvslaný k armádě na připrež. Sna zejíei
Benedek Prušák František Praha Králové Hradec Vídeň HIradka Králové Totizstán František
35 article
už také není živ, snad je po něm i po těc zvířatech.« — »Náš Bismark je teď na koní. On sám jediný tvrdil, že Přusko vyhraje, protože má tak chytrého člověka. Kdyby nebyl chlap jako hora, již několikráte byl by býval bil, k vůli té své prostořekosti. Teď ale bude moci mluvit, co se mu zlibí.« U všech všudy, jaký to Bismark? A k tomu snáš Bismark?« Stárek ze miýna jmenem Hlam- bek, zvláštní etitel státníka železa a krve a hrdý na to, že v celé cibulářské krajině mezi Mělníkem a Brandýsem n. L., jinak mu mleči neřikali, než »náš Bismark«. Jeden z oněch podivuhodných, třeba že pravidelných zjevů, jež v kritických dobách vyrazí z obecnéhos proudu a ženou se svou vlastní cestou. V době, kdy obecné bylo přesvědčení, že Prušáka utlučeme čepicemi, tvrdil »náš Bismark« pravý opak. Dne 8. července. »Prušáci jsou prý už v Lysé«— zněly poznámky dále — »a zejtra možná, že obsadí už Prahu. Co si na n vezmou? Vojácí jsou pryč, i ti invalidi z Kar- lina. Místodržitel je prvě, soudové a ostatn úřady jsou pryč, policajti jsou pryč, takže od- vedou do zajeti jen snad maršálka, kardinálaa purkmistra. »Povinností státu je, aby nás v oka- mžicích nebezpeči chránil a byl záštitou nám, životů našich a statků v dobůch zlých a proto máme pracovati a zasazovati se o jeho upev- nění a ne o jeho rozviklání — kázal námo loni ješté pan rytíř Grimm. O, jak nás stát v dobách nebezpečí háji a chrání ! « Dne 9. července. Mlékaři z Prahy přinesli zprávu, že Prušáci obsadili včera hlavní město. Vítal je ve Chvalech arcibiskup s purk- místrem Bělským a prosili, aby ušetřena byl Praha skontribuce. Město bylo samý bílý prapor. nejvice ale bylo bílých fangličeky na domě páné
Bismark Přusko Stárek Prušák Grimm Bělský Mělník Brandýs Lysá Praha Kara
36 article
Steflkově, na domě téhož pána, jemuž jako podplukovniku pstrostřeleckému jistý saský generál tiskl před válkou na nádraží ruku se slovy: »Soudruhu, na poli válečném se shledáme e Prušácí chodi po ulicích s ručnicemi a ukazují zvědavým, jak se nabíjejí. Na Hradčanech bude prý bydleti generál Falkenstein. »Bismark« dokazuje, že my Čechové n pravém břehu Labe jsme ztraceni. 1 Nás že Prusko nepustí. Neratováci a ostatní chiystají se, že odstěhují se přes řeku k námi: k vůli tvrdým tolarům . 10 července. Týden již od bitvy krá- lovéhradecké a u nás neobjevil se ještě žádný Prušáki Na druhé straně bylo jich dost. Zpra- vují neratovický železniční most. Naši se do mnívali, ze když rozeberou jedno pole, Prušáci nebudon moci po něm jezdit. Prušáci ale zdají se být výbornými inženýry: nahradili železo tlustými fošnami a ve dvou dnech most zpra- vili. Lidé se teď našim smějí.
Falkenstein Bismark Čecho Prušák Hradčany Prusko
37 article
Dnes kdosi komusi namluvíl, že táhne k nám od Benátek dlouhým zástupem pruská kavalerie. Nemoudří lidé vyháněli dobytek ze stájí do lesa. Jedna selka, o níž je známo,že jí není s hůry dáno, podřezala všechny své slepice a husy a upekla je, aby jí je Brani- boři nepokradli. Domnívala se chudák, že kra- dou jen živé, upečené že ale nechají na po- koji. Čekali jsme na pruskou jízdu až do ve- čera, ale marně. 12. července. V Praze nalepili Prušác na rohy plakáty s nadpisem. »Obyvatelstvu slavného království českého!« Dokazují v nicb. jak mizerně se nám v Rakousku daří. a že bo nám pomohli opět ku samostatnosti, kdybychom chtěli. Ale zač? Na to následovala v kalendáři dlouhá pře- stávka Pojednou jako by bylo po válce. Pišatei kalendářových paměti zasedl teprve 1. srpna opět ke stolku, aby co zameškal doplnil. A bylo toho mnoho, a bylo to psáno docela jinak, něž to před tím. Bylo to psáno se zlosti a hněvem Přsmem třikrát tak tlustým a slovy
Benátky Praha Rakousko
38 article
úsečný mi
39 article
Dozili jame se pěkných věct Nej- dříve nás přepadli a vyjedli Prušáci a potoms na nich schladili žáhu naši z Terezina. Přitáhi se Sasv, aby vyhodili do povětří neratovický most. Chytrý to nápad. Přitáhli v noci, kdež spali jsme my i Prušáci, neboť bylo přiměří. Vypálili do mlýna na sta ran, bouchali po roz prchlých Prušácích, jako po zajícíchi. Postrelil mládka, probodli dévečku a chteli zastřelit pro nie za nic mlynáře. Když to všechino udfelali, Prušáky zajali a zraněné naložili na vozy. došel rozkaz, aby všechno všudy okamžité propustil a co nejrychleji vrátili se zase do Terezína, jinak že bude zle. Praha prý to ovšem odnese, Zaplatí prý za hrdinský kousek — tři milliouy. Sürhne-li se u nás neb nablizku nějaká válka, Praha to vždyeky odstůně. Pročs u všecho ýšudy nenapadne nepříteli táhnouti také někdys na
Prušák Terezin Terezín Praha
40 article Viden r .
Viden r . va t le Jen ještě jedna poznámka: o lvolm 18. srpna: Frantík vrátil se dnesi z pří- přeže, ale bez vozu a bez koní. Sebrali prýs mu je Prušáci a ještě prý mu nabili. Opravdu ? Ti zlí Prušáci! To ale jim nic nevadí, ze dnes jsou nejlepšími našimi přáteli. Opravdu ? — tážu se opětné. Snad. Casové se mění a alliance v njch.
Frantík Prušák
41 article
dopzesnlaa dvev