3
masthead
8. července 1900
5
article
dvojnásob velkolepý požitek: poznání veleměsta
a světové výstavy, ale těž dvojnásobnou námahu
a vzrušení. Tyto cestovately máme na zřeteli.
Paříž, město velkých krás, nesmírných pokladů
a památek a závralně šumného života, musí být
stejně nutným předmětem pozornosti turisty jako
všechny nádhery a attrakce světové výstavy.
Pro takového turistu je měsíc návštěvy nepatrná
doba, tři neděle minimální. Kdo jede poprvé
letos do Paříže a chce všechno pohltiti za ně-
jakých 14 dní, vráti se domů se zmateným
chaotickým dojmem, který nemůže přinésti trva-
lého užitku. Měsíc dobře vynaložený, od rána
do noci věnovaný poutím po městě, procházkám
po výstavě, jakž takž postačí k jakémusi věc-
nému poznání podstaty, Paříže a výstavy. Do
podrobností prohlížeti světovou výstavu je zhola
nemožně. Stálo by to měsíce času a kdosi vy-
počítal, že pouze návštěva všech attrakcí vý-
stavních by vyžadovala slušnou sumu asi 1500
franků l
Na cestu do Paříže pro rychlejší a povrch
nější prohlídku stačí velmi prakticky sestavený
průvodce prof. Jindř. Hanti ch a »Paříž
okolí«. Kdo chce vniknouti podrobněji do po
znání života a památek pařížských, musí si
ovšem opatřiti též průvodce Joannova nebo Ba-
deckrova. »Guides Joanne« jsou velmi důkladné
a praktické. Rovněž je záhodno vzíti sebou ně-
jaký kapesní slovníček a konversační knížku.
profesor
Jindřichův
Joanne
Paříž
6
article
V každém případě, ať mluvite dobře nebo špatně
francouzsky, buďte jisti, že zejmena z počátku,
budou Pařížané vždy spíše rozuměti vám, nežli
vy jim. I nejlépe vyevikovaní ve francouzské
gramatice a konversaci přicházejí do rozpaků
první dny, což zaviňuje ten hrozný pařížský
přízvuk, který komolí slova, drtí nebo vyštěkává
koncovky a přivádí vás do zoufalosti. Za několik
dní, zvláště když navštěvujete divadla a vmísite
se mezi lid, navykne si sluch znenáhla a často
za týden, čtrnáct dní můžete se teprve řádně
dorozuměti se svým okolím.
Pařížan
7
article
Nesmite se mnoho spolehati na němčinu.
ani teď v době výstuvní, kdy se Paříž jen hemži
hosty ze Zarýnska. Je slyšeti všude hojně mlu-
viti německy, ale to jsou turisté jako vy, v ob-
chodech, restaurantech, divadlech, v zábavních
místnostech se nesmluvíte po německu, tato řeč
je Pařížanům stále ještě vzdálenější, nežli an
gličina a italština.
První otázka každého týká se ovšem pa
Hřžského rozpočtu. »Kolik budu asi potřebovat
denně ?«
Kdo chce žíti aspoň poněkud pohodlně.
bydlet aspoň prostředně slušně, stravovati se
hez nebezpečí žaludečního kataru a co možná
nejvíce vidět, musí míti denně o světové vý-
stavě k disposici asi 40 franků. Je to mírně
skrovně kalkulováno dle potřeb jednotlivce střední
třídy, úřadníka, professora, obchodníka, statkáře.
Ovšem dá se též laciněji žiti, dle způsobu ně-
meských turistických vandráků, kteří nosí na
zádech špinavé tlumoky a živí se cervuláty, ale
tento německý způsob a mrav je v Paříži ne-
příjemnější, nepohodlnější a nemístnějši, nežli
kdekoliv jinde.
Čím déle pobudete v Paříži, tím menší
bude váš denní rozpočet. Kdo pak je již dobře
obeznámen s pařížským životem a usídlí se tam
na delší dobu za účelem práce neb studia, může
v Paříži žíti skoro tak lacině jako v Praze a při
tom — lépe. Aspoň co se tkne kuchyně.
Pařížan
Paříž
Zarýnsko
Praha
8
article
Všem našim cestovníkům, kteří jsou ob-
dařeni zdravým žaludkem a mají též smysl. pro
jemnější umění kuchyňské, kynou v Paříži po-
žitky gourmandské a gastronomické, o jakých
se jim nesnilo. Paříž, město velkého mistra la-
bužnictví Brillata-Savarina, kde ušlechtilému
umění kuchařskému s největším nadšením věno-
vali se i geniové, jako Rossiní a Dumas oteca
byli stejně hrdi na nějakou svou nově vynale-
zenou omáčku nebo podařenou paštičku jako
na nejlepší díla svých talentů uměleckých, je
opravdovým eldoradem všech břichopásků. Fran-
couzská kychyně osvěžuje a posilňuje tělo, ale
též povznáší ducha. Nevěříte? Jděte se jednou
naebědvat k Marguerymu na velkých boulevar
dech, nezapomeňte si dát slavnou »sole a l
Marguery« a láhev St. Estephe, nebo se dejte
pozvat do nějaké pohostinné rodiny, která má
dobrou kuchařku a řádný sklep a pak teprve
poznáte největší půvab pařížského života. Způsoh
pařížského stravování je však nejen lahodný
labužnický, ale i velmi spořádaný, hygienický.
Savarin
Rossinit
Dumas
Fran
Paříž
St . Estephe
9
article
Ji se více, nežli pije. Ve všem je pořádek, sy.
stem. Pařížan nevleje do sebe před obědemtř
sklenice piva nebo láhev vína jako Mnichovák,
Vídeňák či Pražák, ani nevysedí od 8 hodin
večer do 2 hodin s půlnoci ve čmoudu a kouři
hostinském. Pařížan příliš mnoho pracuje a ne-
může si dovolit takový život.
Restauranty populární za pevné ceny od
2 do 6 franků za déjeůner neb diner a restau-
ranty Duvalovy zvýšily jen nepatrně ceny pro
dobu výstavy a můžete v nich velmi dobřea
skvostně jísti. Obsluha je v těchto závodech
vzorná, čistota dokonalá. Neopomeňte se však
podivati na firmu takového restaurantu, jestl
je zevně napsáno »dejeůners-diners a 3 fr.,
a 4 fr.« atd. Mohli byste omylem vejíti do re-
staurantu, který na pohled je velmi skromný.
ale kde by vás mohlo i nejskromnější dinen
státi 20—50 franků. Jsou to pověstné restau
ranty high-lífu pařížského, kam chodí obědvat
židovští baroni, ruská velkoknížata, američtí
bavlnáři a kde večeří po půlnoci nejveselejšía
nejelegantnější svět a polosvět kosmopolitický.
Je to zejmena slavné »Café Anglais«, Paillaro
na bulevardech, »Café de Paris« v avenui
d' Opéra, pak některé restauranty v rue Royale
a Champs Elysées a j. Těm se tedy uetivě vy
hněte, nemáte-li s sebou několikatislcový akre
ditt.
Pařížan
Vídeňák
Pražák
Duvalův
Opér
café jít Paris
Champs Elysées
café Anglais
10
article
Kronika kulturní a společenská.
Kronika kulturní a společenská.
X Parisiana. Vše, co se týká jakýmkol
způsobem Paříže, je nyní svrehovaně aktuální.
Celý svět se hrne na světovou výstavu, všud
se mluví o ní a každý vděčně přijímá jakou
koliv informaci a poučení. Zvláště vyhledávány
jsou lekce a zprávy o životě pařížském, kter
u mnohých nezkušených turistů vzbuzuje trému
Proto každý, kdo chce důkladněji poznati paříž
ský život, hlouběji se ponořiti do jeho šumných
a bouřně zmítaných vln, rád sáhne po knize,
shrnující nejvíce zpráv o společenském život
pařížském, jež je slovníkem zvyků a průvodcem
mravů pařížských. Je to kniha: »Paris Parisien
1900«, vydaná u Paula Ollendorffa v Paříži
V ní najdete zajímavé a přesné naučení o pa-
řížském způsobu života, o tom, co je »chic«
co není, rady, jak se máte vyhnouti všelijakým
nedorozuměním a vadám, a zasvěcení do boule-
vardní a světácké hantýrky pařížské.
Chcete-li projíti pařížským svělem eo možná
uhlazeně a korrektně, aniž byste vzbudili útrpný
neb ironický úsměv, nebo způsobili zděšení —
řiďte se dle takové knihy. Radím vám to velmi
upřímně, ačkoli bych se sám nikdy ani nepo-
díval do takové poučné knihy. Neboť to vše je
šedivá theorie a já vždy česal poučení o mou-
drosti světské, o věcech, jež nutno znáti tak zv.
dobře vychovanému člověku, aby nevzbuzoval
dojmu divocha nebo neobratného filistra, přímo
se zeleného stromu života.
Paris Parisien
Paříž
X Parisian
Paul Ollendorffa
11
article
Měl jsem náhodou dobré učitele, kteří mne
vedli s dojemnou laskavostí a zasvěcovali do
»velkého světa«. Když jsem poprvé před ně-
jakým rokem se ocil v pařížském saloně, dělal
jsem uctivé komplimenty po pražském způsobu
a celoval jsem všem damám ruce, což je u nás
projevem největši galantnosti. Pozoroval jsem, že
tuto největší galantnost mimo mne provozoval pouze
jistý Vídeňák, muž zdvořilý, tak ohebně, jak jen
bývají lidé otáčející se kolem pultů. Ostatní
pánové spokojili se pouze s tím, že damám tiskli
ruce, potřásali je, vyměňovali po anglicku prosté
a kamarádské shake-hands. Pozastavil jsem se
nad tím a ptal se svého učitele pařížského ži-
vota, umělce velmi elegantního, zábavného,
dvorného, jenž bohužel vyjadřoval se někdy
velmi bezprostředně a miloval »ohromná« slova.
»Dej pokoj s tou kupeckou zdvořilostí
U nás se nepokládá to oblizování rukou damám
za projev nějaké zdvořilosti. To si mohou do-
volit jen intimně známi páni. Jinak to nen
galantní — naopak, c'est sauvagel«
Tedy divošské je v elegantní Paříži to,c
v Praze pokládáme za nejvyšší a nejuctivější
dvornost a kavalírství! Od té doby jsem tiski
Pařížankám ruce jako Sokolům a studentům,a
jim prstíčky chrupaly.
divošský
Paříž
Praha
12
article
Jiného naučení dostalo se mi od téhož do
brého přítele, s nímž jsem se často scházel ve
společnosti, do níž mne on sám často vodil
kde on býval vždy středem nejživěji hovořícíeh
kroužků, odkud zaznívaly trilky ženského smíchu.
Kolem mého šťastného přítele vždy jen sukně
a vlečky šuměly, parfumy se vznášely, vějíře
rozvlňovaly vzduch. Byli jsme spolů pozváni
na diner do velmi distingovaného domu. Když
jsem usedl ke stolu nádherně dekorovanému
orchidejemi a růžemi a ještě nádherněji něko-
lika rozkošnými krasavicemi, zpozoroval jsem,
že jsem přišel jediný v černé kravatě, Ze všech
ostatních výstřihů frakových bělaly se bílé kra-
vaty. Omlouval jsem se domácí paní, že jsem
spáchal tak barbarský hřích proti etiketě, »une
faute contre le protocole« — a tu můj přítel-
protektor se svým obvyklým povýšeným tonem
blazeovaného a velmi shovívavého světáka pravil,
ovšem v mateřštině naší, neboť užíval opět sil-
nějších výrazů: »Kamaráde, co se omlouváš, na
takové hlouposti zde kašleme. Ty jsi literáta
můžeš přijíti třeba v zelené šálce a v modrém
fraku. Snad jim to bude imponovat. Ale pa-
matuj si, chceš-li býti svědomitým, že černá
kravata je přípustná jen k dejeúneru nebo k five
o'elocku, kdežto večer muž comme il faut nejde
do salonu bez bílé kravaty«.
13
article
A mnoho podrobností, jež mi byly velmi
platnými v rozmanitém kolotání se víry a peře-
jemi pařížského života, získal jsem prakticky
a názorně od svého přítele. Nevím, jak bych to
vše vystudoval z takových knížek, jako je »Paris-
Parisien«, kde však najde každý pokyny a rady,
jak se má chovati, šatiti, vyjadřovati, aby byl
pokládán v Paříži za?slušného a distinguovaného
člověka. Kniha ta dokona ulehčuje čtenáři soud
o různých pařížských celebritách, jež je nutno
znáti, o nichž se všude mluví. A poněvadž pa-
řížská společnost, na rozdíl od naší lepší společ-
nosti, nejvíce hovoří o velkých událostech,
o literatuře, umění a divadle, je nutno znát
všechna jména jež jsou známá, »en vogue«. Proto
musíte znáti stejně jméno básníka Rostanda neb
Henri de Regniera jako jméno žurnalisty Roche-
forta, či jmeno barona Schicklera, jehož koně
nejvíce vyhrávají. Ovšem jméno krásné Oterové
a krásné Labunskajové a výstřední. Liane de
Pongy nesmí vám býti též tajemstvím, ozývají
se zvláště při hovoru v kuřáckém pokoji př
černé kávě.
Pařížské zvyky je nutno studovati z růz-
ných stran. Jmenovaná kniha mluví o nich v ně-
kolika kapitolách, první pojednává o sportech,
druhá o psech, z nichž »chic« jsou teď pouze
dánské dogy, ruští chrti a malí žaponští psíčkové.
Paris Parisien
Rostand
Regnier
Schickler
Otero
Pong
Paříž
Roche
14
article
Důležitější pro našince je kapitola o restau-
rantech, kde je naznačeno, jak nutno v restau
rantu si počínati, jaké zpropitné platiti. Pařížšt
sklepníci jsou velmi úslužní a hbití. Můžete se
jich vyptati na všechno důkladně a neprohřešíte
se pranie proti dobrému tonu, když se zeptáte
na cenu doutníků jež vám podává a tím se vy-
hnete mnohému nedorozumění, nebo když účel
důkladně prozkoumáte položku za položkou.
Vejdete-li do restaurantu s dámou, kterou re-
spektujete, nekupujte ji nikdy květiny v hostinci.
zcela nepařížské by bylo, kdybyste pozdravil př
odchodu dámu za kredencí nebo kasou, jest-li ji
blíže neznáte aneb kdybyste po jídle svůj ubrou-
sek pečlivě svinul jako v jídelně pensionátu.
Zajímavý je též seznam »parisianismu
z r. 1900«. Dámy počínají nosit hůlky nejen
v lázeňských místech, ale i v Paříži. Nynější
salony a společnosti pařížské přivlastňují si
veselé způsoby XVIII. století, zstará galská
veseloste zaznívá znovu v nynější době, kdy do
francouzských kapes se hrnou milliony se všech
stran světa. Dámy pařižské jsou wagneriánkya
antisemitky a mají v přízni obstárlejší elegány.
kteří jsou v nejlepším věku a jimž prokvétají
vlasy prvními šedinami, což je velmi elegantní.
Paříž
15
article
Jaká útěcha pro staré mládence a pro ty, kteř
se bliží k melancholii abrahamovin. Pařížskéje
též citovati Nietzsche a Tolstého a dbAnnunzia
a věděti, že Nietzsche se zbláznil, Tolstoj že
byl velmi veselým nadporučíkem u husarů a že
d'Annunzio byl zavřen 4 měsíce pro cizoložství
Kdo chce jen poněkud obstát ve společnosti,
musí znáti »Giocondu« Lionarda da Vinci, »Jaro
Botticella a mluviti o rytinách Rembrandtových
Kdo byl v Bayreuthu je chlapík, kdo prohlásí,
že ho ani nenapadhe tam jít, že je to již mo
hloupé, je ještě větší chlapiík. Velmi důležité je
též, že ráno se nosi kulatý neb měkký klobouk
odpoledne cylindr, za velkých paren ovšem
slamák. Šedivé cylindry nosi již jen opozdění
šviháci, kteří mají též již šedivé vlasy.
Sanin.
Nietzsche
Tolstý
dbAnnunzio
Tolstoj
Vinci
Botticell
Rembrandtův
Bayreuth
d ' Annunzio
16
article
Výlet moravských hospodářů do
východních Čech.
(Původní zpráva »Nár. Listů-.)
Z Moravan, 7. července.
Hospodářský spolek pardubický vykonal
kus záslužné práce, uspořádav během minulých
20 let několik velkých výletů na Moravu, které
značně přispěly ku vzájemnému poznání, navá-
zání srdečných styků a utužení českomoravské
vzájemnosti. Na loňském sjezdu rolnictva ze
zemí koruny české, v Prostějově konaném, sl-
bili Moravané Čechům výlet oplatiti: Plníce
dané slovo, pořádají dnes první samostatný
výlet rolnictva moravského do Čech. Že zvolili
si za cíl výletu kraj chrudimský, vysvětluje se
právě čilými styky, jež hospodáři východočeští
s Moravany pěstovali. o
Bratři moravští počtem 160 — vyjeli
zvláštním vlakem z Olomouce v sobotu o8.
hod. ranní a přijeli do Moravan v 11 hod. 10
min. dopoledne. Zde připravilo jim rolnictvo
uvítání neobyčejně vřelé a srdečné.
Sem dostavily se sokolské a hiasičské jed-
noty z obcí vůkolních, celá řada ob. zastupítelstev
mimo ně pak očekávali je deputace hospodář
ského spolku pardubického s pořadatelem výletů
na Moravu a jednatelem p. prof. Sovou, ho-
spodářského spolku vysokomýtského, zástupcové
okresu chrudimského s poslancem p. Kudrn
kou v čele, delegát zemské rady p. B'arva
zástupcové okresu a města Holic, městská rada
z Dašic a přehojná část rolnictva s poslancem
p. Udržalem.
Nádraží, které se právě přestavuje, bylo
přiměřeně vyzdobeno a zřízena slavobrána, za
níž upraven byl vkusně vyzdobený buffet, který
obstaraly dámy v krojích lidových. Celá obe
pak byla okrášlena prapory v barvách národních.
Moravan
Čecho
profesor
Sova
Udržal
východní Čechy
Morava
Prostějov
Čechy
Olomouc
Holice
Dašice
17
article
Příjezd vlaku uvítán byl hlučným voláním
»slávy« a »Na zdar 1«, hudba chroustovická
hrála moravskou hymnu, načež zasypaly dámy
hosty kyticemi z čerstvého kvítl.
Jmenem obce uvítal hosty starosta p. Kč
hler, jmenem okresu holického p. Tuži
řed. Ad. Eckert za hospod. spolek pardu
bický, načež pozdravil hosty posl. Kudrn k
jmenem okresu chrudimského. Vysloviv radoso
z příchodu bratří moravských, projevil přání,
aby i na Moravě došlo ke zřízení samospráv
ných korporací po způsobu našich okresníeh
zastupitelstev, jež tak zdárně působí. Doufaje.
že při opětném shledání se Morava tomuto cíli
přiblíží, přál úspěchům bratří moravských plného
zdaru.
Za uvítání poděkoval vůdce výpravy posl.
Staroštík velice vřele a účinně. Pravil, že
Moravané nepřicházejí do Čech jen za chvi-
kovým rozmarem. Přijeli jsme — pravil —
abychom poznali poměry u vás, jako vy jste
je poznali u nás, tak abychom žili jednolným
životem duchovním. Při této příležitosti nesmíme
zapominati na nejmladšího bratra ve vé-
vodství slezském a přicházíme také k vám
proto, abychom vás pozvali k návštěvě Slezsk
a abychom provedli první invasi k vymanění
našich bratří z dusícího jha germanismu.
Poslední slova řečníkova zanikala již ve
všeobecném volání »Slávy«. Hudba zanotovala
národní písně, načež dámy počastovaly hosty
českými koláči a mělnickým samotokem. Ne-
dlouho zdržel se zde vlak, avšak za těch ně-
kolik okamžiků stali se hosté předmětem velice
srdečných projevů a při odjezdu znova a znova
propukalo shromážděné občanstvo ve volání
»Slávy« a »Na zdar !«. Sluší při této příleži-
tosti s uznáním vzpomenoutí taktního jednán
místního přednosty tratě, který vlídně vyhově
pořadatelstvu.
Tuž
Eckert
Morava
Staroštík
Moravan
Morava
Čechy
Kč
18
article
Vlak odbočil na lokální dráhu holicko-
chrudimskou, aby blížil se k cíli své cesty —
Chrudimi. Podél celé trati stříleno z himož-
dířů, z jednotlivých domů vlály prapory; na
mnohých místech pak lidé zanechali prácev
poli a spěchali pozdraviti ujíždějící vlak. Mě-
stýs Hrochův Týnec, kde vlak na několik
okamžíků stanul, vyslal na nádraží všecky své
spolky s hudbou. Jmenem občanstva pozdravi
účastníky starosta p. Alois Chour, který uví-
tal je v pěkné řeči jako vždy věrné a oddané
spojence v tuhých zápasech národních a poli-
tických. Jako druhdy tak i v nynějších pohnu
tých dobách jest to rolník, který stojí v prv
ních řadách, zápasících za svobodu a práva
národní.
Chour
Chrudim
Hrochův Týnec
19
article
Také v Úreticích, kteráž obec byla takřk
zakryta červenobílými prapory, uvítání bylo
velmi srdečné. Případnou řeč proslovil starosta
pan Kopista. V poledne se obloha poněkud
vyjasnila a hosté v nejpříjemnější náladě vji
zděli do Chrudimi.
Z Chrudlimi, 7. července. Bylo-li uvi-
tání hostí moravských na všech stanicích vřelé
a upřímné, bylo v Chrudimi okázalé a v pravdě
imposantní. Staroslavná Chrudim osvědčila tu
starou svou pověsť jako města pohostinného
občanstvo tamní přijalo hosty s pravou staro-
slovanskou pohostinností. Celé město bylo skvěle
vyzdobeno; se všech domů, vyjma budovy
erární, vlály mohutné prapory v barvách národ-
ních a slovanských. Velice příjemně překvapení
uchystaly příchozím žačky dívčího paedagogia,
jež se rozestavily v zahradě ústavu, kolem kte-
rého vlak pozvolna jel, a mávajíce praporci,
zapěly moravskou hymnu. Stejnokroj jim vý
borně slušel a zvyšoval jen lepý jejich zjev.
Za nadšeného provolávání »Slávy !« a zvuků
hudby vjel vlak do stanice, kde očekávali již
hosty vlastenečtí spolkové, v jichž středu naše
dámy. V čele byla representace města a mu-
žové ve veřejném životě vynikající.
Kopista
Úretice
Chrudim
20
article
Jmenem města vítal hosty úřadující ná-
městek starosty pan dr. Havelka takto
Drazí přátelé! Král. věnné město vyslalo nás,
abychom vás jmenem veškerého obyvatelstva
co nejsrdečněji uvítali a pozdravili. Projevujíce
své upřímné nadšení z toho, že jste v tak hoj-
ném počtu do našeho města zavítali, přinášíme
vám vstřic upřímnou a srdečnou oddanost.
vřelé city vlasteneckého nadšení a přátelsk
lásky. Láska k rodné zemi jest význačnou vlast
ností rolnictva vůbec; avšak rolnictvo českéa
moravské jest také neunavným pěstitelem idel
národních an přítelem všeho pokroku.“ Zavítali
jste k nám do království, abyste seznali naše
poměry agrární, abyste posoudili odbornou práei
našich spoluobčanů a z ní čerpali zkušenosti
pro poměry své. Než my spatřujeme ve vaš
návštěvě též projev naší solidarity. Nuže, při-
jměte za tuto poctu náš srdečný dík. Přátelská
láska a upřímné nadšení celé Chrudimi volá
vám vštříc: »Budte nám srdečně, upřímně ví-
táni!«
Jmenem hospodářského spolku chrudim-
ského promluvil pan řed. Štěpánek z Me-
dlešic stručně ale ze srdce.
doktor
Havelka
Král
Jmen
Štěpánek
Chrudim
21
article
Jim odpověděl posl. Staroštík, který
poděkovav za neočekávané vřelé uvítání, pravil,
že Morava nebyla a také nebude nikdy ne-
věrnou království českému, pokud naše hory
státi budou. Výprava moravského rolnictva má
posíliti snahu hospodářskou a svépomocnou or-
ganisäcí domoci se lepší budouenosti. Jest nám
toho tim více potřebí právě nyní, kdy nepřítel
mocný nejen u nás, ale i za hranicemi usíluje
o naše zdolání. My tohoto boje však lekati se
nemusíme, budeme-li pevně zorganisováni, usjed-
noceni a budeme-li tvořití jednolitý šik kulturně
vzdělaný a osvícený. Lepší budoucnosti volá pak
řečník »Na zdar !“
Slova jeho vzbudila v celém shromážděni
bouřlivou ozvěnu. Po té nastoupen pochod do
města. V čele byly dámy, za nimi moravšt
hostě ostatní spolkové. Obecenstvo velice
sympaticky hosty pozdravovalo. S oken jed-
notlivých domů sypáno bylo hostům na čestu
kvíti. Ve sladovně bylo připraveno hostům
občersívení, načež odpoledne věnováno bylo
prohlídee místních závodů průmyslových, okol-
ních hospodářství, škol, musea a jiných pa-
mětihodností města. K večeru uspořádán
v městském, parku koncert, který přivábil na
sta účastníků. Příchod bratří moravských
uvítán celým obrovským shromážděním s já-
sotem.
Staroštík
Morava
22
article
l zprávy.
— Plzeňskému pivu vyhlásili nej
rozhodnější boj hostinští v Berlině. Ve valné
hromadě svého spolku, včera konané, rokovalo
se dle telegramu »Boh.« velmi živě o zamý-
šleném zvýšení cen plzeňského piva. Předseda-
jící oznámil, že z usnesení představenstva do-
psal plzeňským pivovárům a tlumočil žádost
aby clo samy uhražovaly. Na to došla prý zá
porná odpověď s poměšnou poznámkou,že
přece nelze žádati, uby Rakušané platili ně
mecké clo — námořní! Předseda, jménem
Feuerstein, připomenul, že- berlinské obecenstvo.
jež pije plzeňské pivo, mělo by si zapamato-
vati tuto odpověď. Hned ale prozradil další svůj
úmysl dokládaje, že berlínské obecenstvo ne-
mělo by píti »pravé« plzenské, nýbrž zvyknout
na »plzeňské« domácí, rozuměj berlínské. Tim
by se zástupeům pravého plzeňského napravila
hlava., Průběhem debaty nejostřeji bylo. úto-
čeno na měšťanský pivovar v Plzni a doporu-
čováno, aby pravé plzeňské ze všech berlin-
ských hostinců buď na dobro bylo vypuzeno
anebo aby cena jeho značně byla zvýšena
V resoluci na konec debaty schválené praví se
Rakušan
Feuerstein
Berlín
Plzeň
23
article
Přihlížejíce k tomu, že zástupci resp. společ-
níci plzeňských pivovarů, zvýšujíce cenu piva.
neslušným způsobem vyjádřili se o dani ná-
mořní, prohlašují berlínští hostinští, že to po-
važují za zneuetění Němců a ně-
meckého elsařel Odkazují proto dotčené
pány do příslušných mezí a upírají jim poroz-
umění pro poměry říše německé.« — Ber-
línský »Local-Anzeiger« posmivá se hostinským,
že se svým usnesením přišli pozdě, ba prozra-
zuje, že někteří před několika dny se zástup i
plzeňských pivovarů o zvýšení cen piva se ra-
dili. Z toho ovšem souditi lze, že berlínští ho-
stinští ve valné hromadě resoluci politického
obsahu sice odhlasovali, ale s pivovary plzeň-
skými jestě se nerozešli a patrně nerozejdou
Předseda Feuerstein doporučoval »plzeňské«
z berlínského pivovaru jen proto, že jest jeho
akcionářem.
Němec
Feuerstein
LocalAnzeiger
24
article
— Dopis francouzského politika. Známý
politík a publicista pařížský, pan Pierre D
reste, zabývající se horlivě otázkou českou,
zaslal nám zajímavý dopis situační, z něhož
vyjímáme: »Zápas, který vede národ český
o svou národnost, existenci, řeč a práva histo-
rická, je sledován ve Francii s větším zájmem,
nežli se můžete domnívati. Děje se to teprve
v poslední době a ještě před málo lety byla
otázka rakouská velmi neznámá u většiny Fran-
couzů. Veřejnost pociťuje vzájemnost, kterou
se pojí naše vlast s národy slovanskými, spo-
lečná nebezpečí nás ohrožující a nutnost sblí-
žení pro další vývoj věcí. O tom chci se zmí-
niti šíře. Slované a Francouzi mají společného
nepřítele v germanismu: Je to nepřítel hrozný,
výtečně zorganisovaný, postupující s takovou
jistotou methody, že by vzbudila náš obdiv,
kdyby, nebyla zdrojem našich nejhorších obav.
Vysfliti Francii a absorbovati Rakousko : toe
program jeho. Jak si v Berlíně představují toto
absorbování, to víte vy Čechové nejlépe. Al
jak nuti Francii k malomoci, o tom snad nejste
dostatečně zpraveni. — Před třiceti lety, po
míru frankfurtském, nebylo ani jednoho Fran-
couze, který by nedoufal v lepší časy, kdy
Francie by se vzmužila a zaujala opět své dři-
vější postavení v Evropě. Ta doba nenastala.
A neuvěřitelně zní skoro, že naší zvláštní vůd-
cové snaží se co možná oddáliti tuto dobu.
Pierre
Fran
Slovan
Francouz
Čecho
Al
Francie
Rakousko
Berlín
Evropa
25
article
Opravdu, kdyby se u nás vládlo dle rozkazů
berlínských, nemohli se věci díti jinak. Od 25
let pojali prozíraví Francouzi podezření, odtr
let objevila se plná pravda i méně znalýma
zasvěceným. Hrozná »Afféra« byla pouze velkým
bojem protifrancouzským, vedeným s neoby-
čejným uměním v celém světě, aby Francie
byla diskreditována. Nutno doznati, že úspěch
byl úplný: nikdy naše vlasť nebyla tak vykři-
čena a zbanobena. Slyšel jsem onehdy v že-
lezničním voze, vraceje se z výstavy, mladou
Švýcarku, pravivší zde klidně: »Je třeba pobíe
všechny Francouze!« Takový je asi náhled
o nás v polovině Evropy. Ale co přesahuje
všechny meze je, že naše vláda a naše sně-
movna, které přece zastupují jen menšinu lidu.
mají nyní jedinou starost: zničiti naši národn
moc a sílu. Naše finance jsou zuboženy
všechny veřejné úřady desorganisovány; spra-
vedlnost neexistuje více; a zejmena armáda je
ohrožena. Generální štáb je zničen: nejvyšší
velitelství odstraněno: politický ministr, poslou
chající rozkazů tajné společnosti, obětuje obranu
země zášti proti-vojenské strany. Ještě několik
měsíců této vlády a vše bude rozvráceno. Na
štěstí jest tu veřejné mínění. Povstalo s energií
a prudkostí, která opravňuje všechny naděje.
My jsme následovali příkladu národa, českého.
Francouz
Hrozná
Affér
Švýcarka
Francie
Evropa
26
article
Strana nacionalistů, jejíž jste sledovali vznik
rozkvět a nejnovější úspěchy, ve skutečnosti
representuje celý národ francouzský, pozved-
nuvší se s odporem a rozhořčením proti vládě
zrády. Bojujeme proti internacionálům a nepřá-
telům velké myšlénky vlasti, jako vy bojujete
proti Němcům vně i vnitř vaší země. Bojujeme
do krajnosti proti opovážlivým kouskům Waldeek-
Rousseaua, Milleranda a Andréa, jako vy jste
se pozvedli proti ordonancím Körbrovým. Do-
sáhneme my i vy zdaru, neboť máme Ovřírua
vůli. Ale nesmíme nikdy ztráceti s očí solida-
ritu našich zájmů. Kdyby Češi podlehli, byla
by marná práce nacionalistů: Francie by byla
v koncích. Kdyby nacionalisté byli přemoženi,
znamenalo by to těžkou pohromu pro věc slo-
vanskou. Proto sledujeme s takovon pozornost
a sympatií vývoj vaších událostí politíckých
proto chceme, abyste s tímtéž zájmem sledovali
naše události. V den, kdy národ český a fran-
couzský pochopí, že je nutno společně postu-
povati proti germanismu, vyvstane velká mo
proti společnému nepřiteli. A to je jen otázkou
času. « —
— Veřejné schůze. Představenstvo obce
a Čtenářská beseda v K onárovicích po-
řádají v neděli dne 15. července a 3. hodině
odpolední v sále »Na vinici« v Konárovicíeh
veřejnou schůzi lidovou, na které rozhovor
»o významu školy a učitelstva ve
vzdělán! národním« zahájí pan Josel
Černý, učitel v Novém Bydžově.
Němec
Rousseau
Millerand
André
Körbrův
Čech
Josel Černá
Francie
Nový Bydžov
27
article
— Němci proti českým vysokým
školám na Moravě. Proti zřízení druhých če-
ských vysokých škol nebylo dosud ani jediného
vážného důvodu uvedeno. Jediný důvod je ne-
přízeň proti všemu českému a jen z té příčiny
protestovaly proti nim městská rada brněnská,
olomoucká, jihlavská, znojemská a jiné. V po-
slední době zabývaly se otázkou touto německé
listy, a zvláště karakteristické, jest, co píše
orgán nacionálů jihozápadní. Morávy, »Znaimer
Tagblatt«. Pojednává o universitní sehiůzi dne
17. června ve Znojmě konané, na níž mluvi
univ. prof. dr. Kraus a předseda universitní
komise Fr. Sís a dodává, že již z toho, že
česká technika v Brně vykazuje návštěvu zcel
nepatrnou, vysvítá, že ve skutečnosti českých
vysokých škol třeba není. Neboť mladí muží ze
slušných rodin, jimž nejde »um tschechischen
Němec
profesor
doktor
Kraus
Sís
jihlavský
znojemský
Znojmo
Francie
Brno
český vysoký škola na Morava
Znaimer Tagblatt
28
article
Pílanz«, ale o vážné studium vědecké, jdou prý
na německé vysoké školy, a tak zamýšlená uni-
versita nemá jiného účelu než-li vychovávati
ubohé »Bauerburschen zu tschechischen Hetzerne
a v pochybené existence. Na tom Némcům
ovšem nezáleží, píše dále, ale jelikož česká
universita i německými daněmi má býti zřízena
a nyní každý skromný živnostník a rolník
s krvácejícím srdcem » krejcary« na úřad nesí,
mají Němci všechnu příčinu proti zbytečným
výdajům se ohraditi. Jedná se jen o ztřeštěnou
ideu mladých, nezralých lidí. A co vlastně jsou
Češi bez německé kaltury a co jsou i bez ně-
meckých mužů, vždyť i řečník, jenž v oné
schůzi znojemské Čechy k národnostnímu boji
rozněcoval, Frant. Sís, »Obmann« českých stu-
dentů, je syn německých rodičů. Pomíjejíce
tento lživý, podivný výmysl zmíněného listu, po-
dotýkáme, že první ročník české techiniky
brněnské jednoho odboru má více posluchačů,
než všechny první ročníky německé techniky
dohromady, že nejedná se při zřízení druhé
české university o ztřeštěnou ideu mladých lidí,
neboť v universitní komisi, jež akci tuto vede,
jest šest universitních professorů. Na ostatní
věci nelze vůbec odpovídati — účslem jich je
štvaní proti Čechům.
Němec
Čech
František
Sís
Obmann
Čecho
29
article
— Husovy slavnosti. V Žja tei oslaví
české spolky žatecké památku Mistra Jana Hus
v neděli 8. července odpoledne ve »Vlastislavu«
v zahradě, při nepříznivém počasí v sale. »0
Janu Husovi« promluví K. A. Smažík z Prahy.
Vstup volný. — Soc.-národní vzděl. a podpůrná
jednota »Svatopluk Čech« pořádá dnes
o 3. hod. odpol. přednášku »0 významu Mistr
Jana Husa« ve spolkové místnosti p. Šafra
Soukennické ulici »u Marianského obrazu«.
Vstup volný. Po přednášce schůze správního
výboru. — »Sokol« ve Škvorci pořádá
dnes v neděli k uctění památky mučedníka
kostnického Husův večer, při němž o životě
významu Mistra Jana Husa pojedná br. F. v.
Husův
Hus
Vlastislav
Smažík
Čo
Praha
Soukennický ulice
Škvorec
Sokol
30
article
Olmer z Č. Brodu. — Tělocvičná jed-
nota »Sokol« a čtenářsko-ochot-
nická beseda v Mnichovicích pořá-
daly dne 5. července přednášku o Husovi, na-
čež pak za zvuku vlasteneckých písní a záři
bengálských ohňů zahájen lampionový průvod
městem. Většina domů vyzdobena trasparenty.
Oslavou touto památkav Čecha-mučedníka dů-
stojně uctěna, Starosta města se přednášky ani
průvodu nezúčastnil, což zavďalo podnět k růz-
ným projevům. — Tělocvičná jednota
»Sokol« v Krči uetila významným způso-
bem památku Mistra Jana Husa. Již v před-
večer slavnosti dne 5. července ozdobeny byly
všechny budovy obce prapory a vkusnou deko-
rací, večer pak ani jediné okno nezůstalo ne-
osvětleno; v pátek 6. t. m. uspořádána vlastní
slavnost v tělocvičně. Hojně shromážděné ob-
čanstvo, zejmena dámy ve slavnostních úbo-
rech, naplnilo prostranný sál. Slavnost zahájena
proslovem starosty jednoty br. Václavem Ha-
vlíčkem; po zapění chorálu českého promluvil
v hojně souhlasem a potleskem provázené řeči
br. Š. Träger »0 významu mučedníka kostni-
ckého«. — Těloevičná jedn. »Sokol-
budečský ve Votvovicích pořádáv
neděli dne 15. července o 2. hod. odpol. pod
záštitou obecního zastupitelstva a za účasti so-
kolských jednot a spolků národních velkou ná-
rodní slavnost Husovu, spojenou s přednáškou
pana Václava Skály o oslavenci a veřejným
cvičením I. okrsku (Kralupy, Volovice, Votvo-
vice), sokolské župy podřipské v zahradě
pana J. Bočana a u br. J. Houdka. —
Oslava Husova v Jičíně. Také letos
uspořádána byla v předvečer výroči upálení M
Jana Husa, ve čívrtek dne 5. července, oslav
našeho mučenníka kostnického. Na podněť pol
tického klubu pro město Jičín a okoli vyzvalr
městská rada majitele domů, zvláště v Husov
třídě a na Žižkově náměstí, aby ozdobili s
Olmer
Hus
Čecho
Václav ha
Š Träger
Husův
Skála
J Bočan
J Houdek
Č . Brod
Mnichovice
Krč
Kralupy
Votvo
Jičín
Žižkov náměstí
Sokol
sokolský župa podřipský
polo