ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0d23f310-7267-11dc-9005-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 93, place 54, org 9, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. července 1900
4 masthead
Číslo 186
5 article
dvojnásob velkolepý požitek: poznání veleměsta a světové výstavy, ale těž dvojnásobnou námahu a vzrušení. Tyto cestovately máme na zřeteli. Paříž, město velkých krás, nesmírných pokladů a památek a závralně šumného života, musí být stejně nutným předmětem pozornosti turisty jako všechny nádhery a attrakce světové výstavy. Pro takového turistu je měsíc návštěvy nepatrná doba, tři neděle minimální. Kdo jede poprvé letos do Paříže a chce všechno pohltiti za ně- jakých 14 dní, vráti se domů se zmateným chaotickým dojmem, který nemůže přinésti trva- lého užitku. Měsíc dobře vynaložený, od rána do noci věnovaný poutím po městě, procházkám po výstavě, jakž takž postačí k jakémusi věc- nému poznání podstaty, Paříže a výstavy. Do podrobností prohlížeti světovou výstavu je zhola nemožně. Stálo by to měsíce času a kdosi vy- počítal, že pouze návštěva všech attrakcí vý- stavních by vyžadovala slušnou sumu asi 1500 franků l Na cestu do Paříže pro rychlejší a povrch nější prohlídku stačí velmi prakticky sestavený průvodce prof. Jindř. Hanti ch a »Paříž okolí«. Kdo chce vniknouti podrobněji do po znání života a památek pařížských, musí si ovšem opatřiti též průvodce Joannova nebo Ba- deckrova. »Guides Joanne« jsou velmi důkladné a praktické. Rovněž je záhodno vzíti sebou ně- jaký kapesní slovníček a konversační knížku.
profesor Jindřichův Joanne Paříž
6 article
V každém případě, ať mluvite dobře nebo špatně francouzsky, buďte jisti, že zejmena z počátku, budou Pařížané vždy spíše rozuměti vám, nežli vy jim. I nejlépe vyevikovaní ve francouzské gramatice a konversaci přicházejí do rozpaků první dny, což zaviňuje ten hrozný pařížský přízvuk, který komolí slova, drtí nebo vyštěkává koncovky a přivádí vás do zoufalosti. Za několik dní, zvláště když navštěvujete divadla a vmísite se mezi lid, navykne si sluch znenáhla a často za týden, čtrnáct dní můžete se teprve řádně dorozuměti se svým okolím.
Pařížan
7 article
Nesmite se mnoho spolehati na němčinu. ani teď v době výstuvní, kdy se Paříž jen hemži hosty ze Zarýnska. Je slyšeti všude hojně mlu- viti německy, ale to jsou turisté jako vy, v ob- chodech, restaurantech, divadlech, v zábavních místnostech se nesmluvíte po německu, tato řeč je Pařížanům stále ještě vzdálenější, nežli an gličina a italština. První otázka každého týká se ovšem pa Hřžského rozpočtu. »Kolik budu asi potřebovat denně ?« Kdo chce žíti aspoň poněkud pohodlně. bydlet aspoň prostředně slušně, stravovati se hez nebezpečí žaludečního kataru a co možná nejvíce vidět, musí míti denně o světové vý- stavě k disposici asi 40 franků. Je to mírně skrovně kalkulováno dle potřeb jednotlivce střední třídy, úřadníka, professora, obchodníka, statkáře. Ovšem dá se též laciněji žiti, dle způsobu ně- meských turistických vandráků, kteří nosí na zádech špinavé tlumoky a živí se cervuláty, ale tento německý způsob a mrav je v Paříži ne- příjemnější, nepohodlnější a nemístnějši, nežli kdekoliv jinde. Čím déle pobudete v Paříži, tím menší bude váš denní rozpočet. Kdo pak je již dobře obeznámen s pařížským životem a usídlí se tam na delší dobu za účelem práce neb studia, může v Paříži žíti skoro tak lacině jako v Praze a při tom — lépe. Aspoň co se tkne kuchyně.
Pařížan Paříž Zarýnsko Praha
8 article
Všem našim cestovníkům, kteří jsou ob- dařeni zdravým žaludkem a mají též smysl. pro jemnější umění kuchyňské, kynou v Paříži po- žitky gourmandské a gastronomické, o jakých se jim nesnilo. Paříž, město velkého mistra la- bužnictví Brillata-Savarina, kde ušlechtilému umění kuchařskému s největším nadšením věno- vali se i geniové, jako Rossiní a Dumas oteca byli stejně hrdi na nějakou svou nově vynale- zenou omáčku nebo podařenou paštičku jako na nejlepší díla svých talentů uměleckých, je opravdovým eldoradem všech břichopásků. Fran- couzská kychyně osvěžuje a posilňuje tělo, ale též povznáší ducha. Nevěříte? Jděte se jednou naebědvat k Marguerymu na velkých boulevar dech, nezapomeňte si dát slavnou »sole a l Marguery« a láhev St. Estephe, nebo se dejte pozvat do nějaké pohostinné rodiny, která má dobrou kuchařku a řádný sklep a pak teprve poznáte největší půvab pařížského života. Způsoh pařížského stravování je však nejen lahodný labužnický, ale i velmi spořádaný, hygienický.
Savarin Rossinit Dumas Fran Paříž St . Estephe
9 article
Ji se více, nežli pije. Ve všem je pořádek, sy. stem. Pařížan nevleje do sebe před obědemtř sklenice piva nebo láhev vína jako Mnichovák, Vídeňák či Pražák, ani nevysedí od 8 hodin večer do 2 hodin s půlnoci ve čmoudu a kouři hostinském. Pařížan příliš mnoho pracuje a ne- může si dovolit takový život. Restauranty populární za pevné ceny od 2 do 6 franků za déjeůner neb diner a restau- ranty Duvalovy zvýšily jen nepatrně ceny pro dobu výstavy a můžete v nich velmi dobřea skvostně jísti. Obsluha je v těchto závodech vzorná, čistota dokonalá. Neopomeňte se však podivati na firmu takového restaurantu, jestl je zevně napsáno »dejeůners-diners a 3 fr., a 4 fr.« atd. Mohli byste omylem vejíti do re- staurantu, který na pohled je velmi skromný. ale kde by vás mohlo i nejskromnější dinen státi 20—50 franků. Jsou to pověstné restau ranty high-lífu pařížského, kam chodí obědvat židovští baroni, ruská velkoknížata, američtí bavlnáři a kde večeří po půlnoci nejveselejšía nejelegantnější svět a polosvět kosmopolitický. Je to zejmena slavné »Café Anglais«, Paillaro na bulevardech, »Café de Paris« v avenui d' Opéra, pak některé restauranty v rue Royale a Champs Elysées a j. Těm se tedy uetivě vy hněte, nemáte-li s sebou několikatislcový akre ditt.
Pařížan Vídeňák Pražák Duvalův Opér café jít Paris Champs Elysées café Anglais
10 article Kronika kulturní a společenská.
Kronika kulturní a společenská. X Parisiana. Vše, co se týká jakýmkol způsobem Paříže, je nyní svrehovaně aktuální. Celý svět se hrne na světovou výstavu, všud se mluví o ní a každý vděčně přijímá jakou koliv informaci a poučení. Zvláště vyhledávány jsou lekce a zprávy o životě pařížském, kter u mnohých nezkušených turistů vzbuzuje trému Proto každý, kdo chce důkladněji poznati paříž ský život, hlouběji se ponořiti do jeho šumných a bouřně zmítaných vln, rád sáhne po knize, shrnující nejvíce zpráv o společenském život pařížském, jež je slovníkem zvyků a průvodcem mravů pařížských. Je to kniha: »Paris Parisien 1900«, vydaná u Paula Ollendorffa v Paříži V ní najdete zajímavé a přesné naučení o pa- řížském způsobu života, o tom, co je »chic« co není, rady, jak se máte vyhnouti všelijakým nedorozuměním a vadám, a zasvěcení do boule- vardní a světácké hantýrky pařížské. Chcete-li projíti pařížským svělem eo možná uhlazeně a korrektně, aniž byste vzbudili útrpný neb ironický úsměv, nebo způsobili zděšení — řiďte se dle takové knihy. Radím vám to velmi upřímně, ačkoli bych se sám nikdy ani nepo- díval do takové poučné knihy. Neboť to vše je šedivá theorie a já vždy česal poučení o mou- drosti světské, o věcech, jež nutno znáti tak zv. dobře vychovanému člověku, aby nevzbuzoval dojmu divocha nebo neobratného filistra, přímo se zeleného stromu života.
Paris Parisien Paříž X Parisian Paul Ollendorffa
11 article
Měl jsem náhodou dobré učitele, kteří mne vedli s dojemnou laskavostí a zasvěcovali do »velkého světa«. Když jsem poprvé před ně- jakým rokem se ocil v pařížském saloně, dělal jsem uctivé komplimenty po pražském způsobu a celoval jsem všem damám ruce, což je u nás projevem největši galantnosti. Pozoroval jsem, že tuto největší galantnost mimo mne provozoval pouze jistý Vídeňák, muž zdvořilý, tak ohebně, jak jen bývají lidé otáčející se kolem pultů. Ostatní pánové spokojili se pouze s tím, že damám tiskli ruce, potřásali je, vyměňovali po anglicku prosté a kamarádské shake-hands. Pozastavil jsem se nad tím a ptal se svého učitele pařížského ži- vota, umělce velmi elegantního, zábavného, dvorného, jenž bohužel vyjadřoval se někdy velmi bezprostředně a miloval »ohromná« slova. »Dej pokoj s tou kupeckou zdvořilostí U nás se nepokládá to oblizování rukou damám za projev nějaké zdvořilosti. To si mohou do- volit jen intimně známi páni. Jinak to nen galantní — naopak, c'est sauvagel« Tedy divošské je v elegantní Paříži to,c v Praze pokládáme za nejvyšší a nejuctivější dvornost a kavalírství! Od té doby jsem tiski Pařížankám ruce jako Sokolům a studentům,a jim prstíčky chrupaly.
divošský Paříž Praha
12 article
Jiného naučení dostalo se mi od téhož do brého přítele, s nímž jsem se často scházel ve společnosti, do níž mne on sám často vodil kde on býval vždy středem nejživěji hovořícíeh kroužků, odkud zaznívaly trilky ženského smíchu. Kolem mého šťastného přítele vždy jen sukně a vlečky šuměly, parfumy se vznášely, vějíře rozvlňovaly vzduch. Byli jsme spolů pozváni na diner do velmi distingovaného domu. Když jsem usedl ke stolu nádherně dekorovanému orchidejemi a růžemi a ještě nádherněji něko- lika rozkošnými krasavicemi, zpozoroval jsem, že jsem přišel jediný v černé kravatě, Ze všech ostatních výstřihů frakových bělaly se bílé kra- vaty. Omlouval jsem se domácí paní, že jsem spáchal tak barbarský hřích proti etiketě, »une faute contre le protocole« — a tu můj přítel- protektor se svým obvyklým povýšeným tonem blazeovaného a velmi shovívavého světáka pravil, ovšem v mateřštině naší, neboť užíval opět sil- nějších výrazů: »Kamaráde, co se omlouváš, na takové hlouposti zde kašleme. Ty jsi literáta můžeš přijíti třeba v zelené šálce a v modrém fraku. Snad jim to bude imponovat. Ale pa- matuj si, chceš-li býti svědomitým, že černá kravata je přípustná jen k dejeúneru nebo k five o'elocku, kdežto večer muž comme il faut nejde do salonu bez bílé kravaty«.
13 article
A mnoho podrobností, jež mi byly velmi platnými v rozmanitém kolotání se víry a peře- jemi pařížského života, získal jsem prakticky a názorně od svého přítele. Nevím, jak bych to vše vystudoval z takových knížek, jako je »Paris- Parisien«, kde však najde každý pokyny a rady, jak se má chovati, šatiti, vyjadřovati, aby byl pokládán v Paříži za?slušného a distinguovaného člověka. Kniha ta dokona ulehčuje čtenáři soud o různých pařížských celebritách, jež je nutno znáti, o nichž se všude mluví. A poněvadž pa- řížská společnost, na rozdíl od naší lepší společ- nosti, nejvíce hovoří o velkých událostech, o literatuře, umění a divadle, je nutno znát všechna jména jež jsou známá, »en vogue«. Proto musíte znáti stejně jméno básníka Rostanda neb Henri de Regniera jako jméno žurnalisty Roche- forta, či jmeno barona Schicklera, jehož koně nejvíce vyhrávají. Ovšem jméno krásné Oterové a krásné Labunskajové a výstřední. Liane de Pongy nesmí vám býti též tajemstvím, ozývají se zvláště při hovoru v kuřáckém pokoji př černé kávě. Pařížské zvyky je nutno studovati z růz- ných stran. Jmenovaná kniha mluví o nich v ně- kolika kapitolách, první pojednává o sportech, druhá o psech, z nichž »chic« jsou teď pouze dánské dogy, ruští chrti a malí žaponští psíčkové.
Paris Parisien Rostand Regnier Schickler Otero Pong Paříž Roche
14 article
Důležitější pro našince je kapitola o restau- rantech, kde je naznačeno, jak nutno v restau rantu si počínati, jaké zpropitné platiti. Pařížšt sklepníci jsou velmi úslužní a hbití. Můžete se jich vyptati na všechno důkladně a neprohřešíte se pranie proti dobrému tonu, když se zeptáte na cenu doutníků jež vám podává a tím se vy- hnete mnohému nedorozumění, nebo když účel důkladně prozkoumáte položku za položkou. Vejdete-li do restaurantu s dámou, kterou re- spektujete, nekupujte ji nikdy květiny v hostinci. zcela nepařížské by bylo, kdybyste pozdravil př odchodu dámu za kredencí nebo kasou, jest-li ji blíže neznáte aneb kdybyste po jídle svůj ubrou- sek pečlivě svinul jako v jídelně pensionátu. Zajímavý je též seznam »parisianismu z r. 1900«. Dámy počínají nosit hůlky nejen v lázeňských místech, ale i v Paříži. Nynější salony a společnosti pařížské přivlastňují si veselé způsoby XVIII. století, zstará galská veseloste zaznívá znovu v nynější době, kdy do francouzských kapes se hrnou milliony se všech stran světa. Dámy pařižské jsou wagneriánkya antisemitky a mají v přízni obstárlejší elegány. kteří jsou v nejlepším věku a jimž prokvétají vlasy prvními šedinami, což je velmi elegantní.
Paříž
15 article
Jaká útěcha pro staré mládence a pro ty, kteř se bliží k melancholii abrahamovin. Pařížskéje též citovati Nietzsche a Tolstého a dbAnnunzia a věděti, že Nietzsche se zbláznil, Tolstoj že byl velmi veselým nadporučíkem u husarů a že d'Annunzio byl zavřen 4 měsíce pro cizoložství Kdo chce jen poněkud obstát ve společnosti, musí znáti »Giocondu« Lionarda da Vinci, »Jaro Botticella a mluviti o rytinách Rembrandtových Kdo byl v Bayreuthu je chlapík, kdo prohlásí, že ho ani nenapadhe tam jít, že je to již mo hloupé, je ještě větší chlapiík. Velmi důležité je též, že ráno se nosi kulatý neb měkký klobouk odpoledne cylindr, za velkých paren ovšem slamák. Šedivé cylindry nosi již jen opozdění šviháci, kteří mají též již šedivé vlasy. Sanin.
Nietzsche Tolstý dbAnnunzio Tolstoj Vinci Botticell Rembrandtův Bayreuth d ' Annunzio
16 article
Výlet moravských hospodářů do východních Čech. (Původní zpráva »Nár. Listů-.) Z Moravan, 7. července. Hospodářský spolek pardubický vykonal kus záslužné práce, uspořádav během minulých 20 let několik velkých výletů na Moravu, které značně přispěly ku vzájemnému poznání, navá- zání srdečných styků a utužení českomoravské vzájemnosti. Na loňském sjezdu rolnictva ze zemí koruny české, v Prostějově konaném, sl- bili Moravané Čechům výlet oplatiti: Plníce dané slovo, pořádají dnes první samostatný výlet rolnictva moravského do Čech. Že zvolili si za cíl výletu kraj chrudimský, vysvětluje se právě čilými styky, jež hospodáři východočeští s Moravany pěstovali. o Bratři moravští počtem 160 — vyjeli zvláštním vlakem z Olomouce v sobotu o8. hod. ranní a přijeli do Moravan v 11 hod. 10 min. dopoledne. Zde připravilo jim rolnictvo uvítání neobyčejně vřelé a srdečné. Sem dostavily se sokolské a hiasičské jed- noty z obcí vůkolních, celá řada ob. zastupítelstev mimo ně pak očekávali je deputace hospodář ského spolku pardubického s pořadatelem výletů na Moravu a jednatelem p. prof. Sovou, ho- spodářského spolku vysokomýtského, zástupcové okresu chrudimského s poslancem p. Kudrn kou v čele, delegát zemské rady p. B'arva zástupcové okresu a města Holic, městská rada z Dašic a přehojná část rolnictva s poslancem p. Udržalem. Nádraží, které se právě přestavuje, bylo přiměřeně vyzdobeno a zřízena slavobrána, za níž upraven byl vkusně vyzdobený buffet, který obstaraly dámy v krojích lidových. Celá obe pak byla okrášlena prapory v barvách národních.
Moravan Čecho profesor Sova Udržal východní Čechy Morava Prostějov Čechy Olomouc Holice Dašice
17 article
Příjezd vlaku uvítán byl hlučným voláním »slávy« a »Na zdar 1«, hudba chroustovická hrála moravskou hymnu, načež zasypaly dámy hosty kyticemi z čerstvého kvítl. Jmenem obce uvítal hosty starosta p. Kč hler, jmenem okresu holického p. Tuži řed. Ad. Eckert za hospod. spolek pardu bický, načež pozdravil hosty posl. Kudrn k jmenem okresu chrudimského. Vysloviv radoso z příchodu bratří moravských, projevil přání, aby i na Moravě došlo ke zřízení samospráv ných korporací po způsobu našich okresníeh zastupitelstev, jež tak zdárně působí. Doufaje. že při opětném shledání se Morava tomuto cíli přiblíží, přál úspěchům bratří moravských plného zdaru. Za uvítání poděkoval vůdce výpravy posl. Staroštík velice vřele a účinně. Pravil, že Moravané nepřicházejí do Čech jen za chvi- kovým rozmarem. Přijeli jsme — pravil — abychom poznali poměry u vás, jako vy jste je poznali u nás, tak abychom žili jednolným životem duchovním. Při této příležitosti nesmíme zapominati na nejmladšího bratra ve vé- vodství slezském a přicházíme také k vám proto, abychom vás pozvali k návštěvě Slezsk a abychom provedli první invasi k vymanění našich bratří z dusícího jha germanismu. Poslední slova řečníkova zanikala již ve všeobecném volání »Slávy«. Hudba zanotovala národní písně, načež dámy počastovaly hosty českými koláči a mělnickým samotokem. Ne- dlouho zdržel se zde vlak, avšak za těch ně- kolik okamžiků stali se hosté předmětem velice srdečných projevů a při odjezdu znova a znova propukalo shromážděné občanstvo ve volání »Slávy« a »Na zdar !«. Sluší při této příleži- tosti s uznáním vzpomenoutí taktního jednán místního přednosty tratě, který vlídně vyhově pořadatelstvu.
Tuž Eckert Morava Staroštík Moravan Morava Čechy Kč
18 article
Vlak odbočil na lokální dráhu holicko- chrudimskou, aby blížil se k cíli své cesty — Chrudimi. Podél celé trati stříleno z himož- dířů, z jednotlivých domů vlály prapory; na mnohých místech pak lidé zanechali prácev poli a spěchali pozdraviti ujíždějící vlak. Mě- stýs Hrochův Týnec, kde vlak na několik okamžíků stanul, vyslal na nádraží všecky své spolky s hudbou. Jmenem občanstva pozdravi účastníky starosta p. Alois Chour, který uví- tal je v pěkné řeči jako vždy věrné a oddané spojence v tuhých zápasech národních a poli- tických. Jako druhdy tak i v nynějších pohnu tých dobách jest to rolník, který stojí v prv ních řadách, zápasících za svobodu a práva národní.
Chour Chrudim Hrochův Týnec
19 article
Také v Úreticích, kteráž obec byla takřk zakryta červenobílými prapory, uvítání bylo velmi srdečné. Případnou řeč proslovil starosta pan Kopista. V poledne se obloha poněkud vyjasnila a hosté v nejpříjemnější náladě vji zděli do Chrudimi. Z Chrudlimi, 7. července. Bylo-li uvi- tání hostí moravských na všech stanicích vřelé a upřímné, bylo v Chrudimi okázalé a v pravdě imposantní. Staroslavná Chrudim osvědčila tu starou svou pověsť jako města pohostinného občanstvo tamní přijalo hosty s pravou staro- slovanskou pohostinností. Celé město bylo skvěle vyzdobeno; se všech domů, vyjma budovy erární, vlály mohutné prapory v barvách národ- ních a slovanských. Velice příjemně překvapení uchystaly příchozím žačky dívčího paedagogia, jež se rozestavily v zahradě ústavu, kolem kte- rého vlak pozvolna jel, a mávajíce praporci, zapěly moravskou hymnu. Stejnokroj jim vý borně slušel a zvyšoval jen lepý jejich zjev. Za nadšeného provolávání »Slávy !« a zvuků hudby vjel vlak do stanice, kde očekávali již hosty vlastenečtí spolkové, v jichž středu naše dámy. V čele byla representace města a mu- žové ve veřejném životě vynikající.
Kopista Úretice Chrudim
20 article
Jmenem města vítal hosty úřadující ná- městek starosty pan dr. Havelka takto Drazí přátelé! Král. věnné město vyslalo nás, abychom vás jmenem veškerého obyvatelstva co nejsrdečněji uvítali a pozdravili. Projevujíce své upřímné nadšení z toho, že jste v tak hoj- ném počtu do našeho města zavítali, přinášíme vám vstřic upřímnou a srdečnou oddanost. vřelé city vlasteneckého nadšení a přátelsk lásky. Láska k rodné zemi jest význačnou vlast ností rolnictva vůbec; avšak rolnictvo českéa moravské jest také neunavným pěstitelem idel národních an přítelem všeho pokroku.“ Zavítali jste k nám do království, abyste seznali naše poměry agrární, abyste posoudili odbornou práei našich spoluobčanů a z ní čerpali zkušenosti pro poměry své. Než my spatřujeme ve vaš návštěvě též projev naší solidarity. Nuže, při- jměte za tuto poctu náš srdečný dík. Přátelská láska a upřímné nadšení celé Chrudimi volá vám vštříc: »Budte nám srdečně, upřímně ví- táni!« Jmenem hospodářského spolku chrudim- ského promluvil pan řed. Štěpánek z Me- dlešic stručně ale ze srdce.
doktor Havelka Král Jmen Štěpánek Chrudim
21 article
Jim odpověděl posl. Staroštík, který poděkovav za neočekávané vřelé uvítání, pravil, že Morava nebyla a také nebude nikdy ne- věrnou království českému, pokud naše hory státi budou. Výprava moravského rolnictva má posíliti snahu hospodářskou a svépomocnou or- ganisäcí domoci se lepší budouenosti. Jest nám toho tim více potřebí právě nyní, kdy nepřítel mocný nejen u nás, ale i za hranicemi usíluje o naše zdolání. My tohoto boje však lekati se nemusíme, budeme-li pevně zorganisováni, usjed- noceni a budeme-li tvořití jednolitý šik kulturně vzdělaný a osvícený. Lepší budoucnosti volá pak řečník »Na zdar !“ Slova jeho vzbudila v celém shromážděni bouřlivou ozvěnu. Po té nastoupen pochod do města. V čele byly dámy, za nimi moravšt hostě ostatní spolkové. Obecenstvo velice sympaticky hosty pozdravovalo. S oken jed- notlivých domů sypáno bylo hostům na čestu kvíti. Ve sladovně bylo připraveno hostům občersívení, načež odpoledne věnováno bylo prohlídee místních závodů průmyslových, okol- ních hospodářství, škol, musea a jiných pa- mětihodností města. K večeru uspořádán v městském, parku koncert, který přivábil na sta účastníků. Příchod bratří moravských uvítán celým obrovským shromážděním s já- sotem.
Staroštík Morava
22 article
l zprávy. — Plzeňskému pivu vyhlásili nej rozhodnější boj hostinští v Berlině. Ve valné hromadě svého spolku, včera konané, rokovalo se dle telegramu »Boh.« velmi živě o zamý- šleném zvýšení cen plzeňského piva. Předseda- jící oznámil, že z usnesení představenstva do- psal plzeňským pivovárům a tlumočil žádost aby clo samy uhražovaly. Na to došla prý zá porná odpověď s poměšnou poznámkou,že přece nelze žádati, uby Rakušané platili ně mecké clo — námořní! Předseda, jménem Feuerstein, připomenul, že- berlinské obecenstvo. jež pije plzeňské pivo, mělo by si zapamato- vati tuto odpověď. Hned ale prozradil další svůj úmysl dokládaje, že berlínské obecenstvo ne- mělo by píti »pravé« plzenské, nýbrž zvyknout na »plzeňské« domácí, rozuměj berlínské. Tim by se zástupeům pravého plzeňského napravila hlava., Průběhem debaty nejostřeji bylo. úto- čeno na měšťanský pivovar v Plzni a doporu- čováno, aby pravé plzeňské ze všech berlin- ských hostinců buď na dobro bylo vypuzeno anebo aby cena jeho značně byla zvýšena V resoluci na konec debaty schválené praví se
Rakušan Feuerstein Berlín Plzeň
23 article
Přihlížejíce k tomu, že zástupci resp. společ- níci plzeňských pivovarů, zvýšujíce cenu piva. neslušným způsobem vyjádřili se o dani ná- mořní, prohlašují berlínští hostinští, že to po- važují za zneuetění Němců a ně- meckého elsařel Odkazují proto dotčené pány do příslušných mezí a upírají jim poroz- umění pro poměry říše německé.« — Ber- línský »Local-Anzeiger« posmivá se hostinským, že se svým usnesením přišli pozdě, ba prozra- zuje, že někteří před několika dny se zástup i plzeňských pivovarů o zvýšení cen piva se ra- dili. Z toho ovšem souditi lze, že berlínští ho- stinští ve valné hromadě resoluci politického obsahu sice odhlasovali, ale s pivovary plzeň- skými jestě se nerozešli a patrně nerozejdou Předseda Feuerstein doporučoval »plzeňské« z berlínského pivovaru jen proto, že jest jeho akcionářem.
Němec Feuerstein LocalAnzeiger
24 article
— Dopis francouzského politika. Známý politík a publicista pařížský, pan Pierre D reste, zabývající se horlivě otázkou českou, zaslal nám zajímavý dopis situační, z něhož vyjímáme: »Zápas, který vede národ český o svou národnost, existenci, řeč a práva histo- rická, je sledován ve Francii s větším zájmem, nežli se můžete domnívati. Děje se to teprve v poslední době a ještě před málo lety byla otázka rakouská velmi neznámá u většiny Fran- couzů. Veřejnost pociťuje vzájemnost, kterou se pojí naše vlast s národy slovanskými, spo- lečná nebezpečí nás ohrožující a nutnost sblí- žení pro další vývoj věcí. O tom chci se zmí- niti šíře. Slované a Francouzi mají společného nepřítele v germanismu: Je to nepřítel hrozný, výtečně zorganisovaný, postupující s takovou jistotou methody, že by vzbudila náš obdiv, kdyby, nebyla zdrojem našich nejhorších obav. Vysfliti Francii a absorbovati Rakousko : toe program jeho. Jak si v Berlíně představují toto absorbování, to víte vy Čechové nejlépe. Al jak nuti Francii k malomoci, o tom snad nejste dostatečně zpraveni. — Před třiceti lety, po míru frankfurtském, nebylo ani jednoho Fran- couze, který by nedoufal v lepší časy, kdy Francie by se vzmužila a zaujala opět své dři- vější postavení v Evropě. Ta doba nenastala. A neuvěřitelně zní skoro, že naší zvláštní vůd- cové snaží se co možná oddáliti tuto dobu.
Pierre Fran Slovan Francouz Čecho Al Francie Rakousko Berlín Evropa
25 article
Opravdu, kdyby se u nás vládlo dle rozkazů berlínských, nemohli se věci díti jinak. Od 25 let pojali prozíraví Francouzi podezření, odtr let objevila se plná pravda i méně znalýma zasvěceným. Hrozná »Afféra« byla pouze velkým bojem protifrancouzským, vedeným s neoby- čejným uměním v celém světě, aby Francie byla diskreditována. Nutno doznati, že úspěch byl úplný: nikdy naše vlasť nebyla tak vykři- čena a zbanobena. Slyšel jsem onehdy v že- lezničním voze, vraceje se z výstavy, mladou Švýcarku, pravivší zde klidně: »Je třeba pobíe všechny Francouze!« Takový je asi náhled o nás v polovině Evropy. Ale co přesahuje všechny meze je, že naše vláda a naše sně- movna, které přece zastupují jen menšinu lidu. mají nyní jedinou starost: zničiti naši národn moc a sílu. Naše finance jsou zuboženy všechny veřejné úřady desorganisovány; spra- vedlnost neexistuje více; a zejmena armáda je ohrožena. Generální štáb je zničen: nejvyšší velitelství odstraněno: politický ministr, poslou chající rozkazů tajné společnosti, obětuje obranu země zášti proti-vojenské strany. Ještě několik měsíců této vlády a vše bude rozvráceno. Na štěstí jest tu veřejné mínění. Povstalo s energií a prudkostí, která opravňuje všechny naděje. My jsme následovali příkladu národa, českého.
Francouz Hrozná Affér Švýcarka Francie Evropa
26 article
Strana nacionalistů, jejíž jste sledovali vznik rozkvět a nejnovější úspěchy, ve skutečnosti representuje celý národ francouzský, pozved- nuvší se s odporem a rozhořčením proti vládě zrády. Bojujeme proti internacionálům a nepřá- telům velké myšlénky vlasti, jako vy bojujete proti Němcům vně i vnitř vaší země. Bojujeme do krajnosti proti opovážlivým kouskům Waldeek- Rousseaua, Milleranda a Andréa, jako vy jste se pozvedli proti ordonancím Körbrovým. Do- sáhneme my i vy zdaru, neboť máme Ovřírua vůli. Ale nesmíme nikdy ztráceti s očí solida- ritu našich zájmů. Kdyby Češi podlehli, byla by marná práce nacionalistů: Francie by byla v koncích. Kdyby nacionalisté byli přemoženi, znamenalo by to těžkou pohromu pro věc slo- vanskou. Proto sledujeme s takovon pozornost a sympatií vývoj vaších událostí politíckých proto chceme, abyste s tímtéž zájmem sledovali naše události. V den, kdy národ český a fran- couzský pochopí, že je nutno společně postu- povati proti germanismu, vyvstane velká mo proti společnému nepřiteli. A to je jen otázkou času. « — — Veřejné schůze. Představenstvo obce a Čtenářská beseda v K onárovicích po- řádají v neděli dne 15. července a 3. hodině odpolední v sále »Na vinici« v Konárovicíeh veřejnou schůzi lidovou, na které rozhovor »o významu školy a učitelstva ve vzdělán! národním« zahájí pan Josel Černý, učitel v Novém Bydžově.
Němec Rousseau Millerand André Körbrův Čech Josel Černá Francie Nový Bydžov
27 article
— Němci proti českým vysokým školám na Moravě. Proti zřízení druhých če- ských vysokých škol nebylo dosud ani jediného vážného důvodu uvedeno. Jediný důvod je ne- přízeň proti všemu českému a jen z té příčiny protestovaly proti nim městská rada brněnská, olomoucká, jihlavská, znojemská a jiné. V po- slední době zabývaly se otázkou touto německé listy, a zvláště karakteristické, jest, co píše orgán nacionálů jihozápadní. Morávy, »Znaimer Tagblatt«. Pojednává o universitní sehiůzi dne 17. června ve Znojmě konané, na níž mluvi univ. prof. dr. Kraus a předseda universitní komise Fr. Sís a dodává, že již z toho, že česká technika v Brně vykazuje návštěvu zcel nepatrnou, vysvítá, že ve skutečnosti českých vysokých škol třeba není. Neboť mladí muží ze slušných rodin, jimž nejde »um tschechischen
Němec profesor doktor Kraus Sís jihlavský znojemský Znojmo Francie Brno český vysoký škola na Morava Znaimer Tagblatt
28 article
Pílanz«, ale o vážné studium vědecké, jdou prý na německé vysoké školy, a tak zamýšlená uni- versita nemá jiného účelu než-li vychovávati ubohé »Bauerburschen zu tschechischen Hetzerne a v pochybené existence. Na tom Némcům ovšem nezáleží, píše dále, ale jelikož česká universita i německými daněmi má býti zřízena a nyní každý skromný živnostník a rolník s krvácejícím srdcem » krejcary« na úřad nesí, mají Němci všechnu příčinu proti zbytečným výdajům se ohraditi. Jedná se jen o ztřeštěnou ideu mladých, nezralých lidí. A co vlastně jsou Češi bez německé kaltury a co jsou i bez ně- meckých mužů, vždyť i řečník, jenž v oné schůzi znojemské Čechy k národnostnímu boji rozněcoval, Frant. Sís, »Obmann« českých stu- dentů, je syn německých rodičů. Pomíjejíce tento lživý, podivný výmysl zmíněného listu, po- dotýkáme, že první ročník české techiniky brněnské jednoho odboru má více posluchačů, než všechny první ročníky německé techniky dohromady, že nejedná se při zřízení druhé české university o ztřeštěnou ideu mladých lidí, neboť v universitní komisi, jež akci tuto vede, jest šest universitních professorů. Na ostatní věci nelze vůbec odpovídati — účslem jich je štvaní proti Čechům.
Němec Čech František Sís Obmann Čecho
29 article
— Husovy slavnosti. V Žja tei oslaví české spolky žatecké památku Mistra Jana Hus v neděli 8. července odpoledne ve »Vlastislavu« v zahradě, při nepříznivém počasí v sale. »0 Janu Husovi« promluví K. A. Smažík z Prahy. Vstup volný. — Soc.-národní vzděl. a podpůrná jednota »Svatopluk Čech« pořádá dnes o 3. hod. odpol. přednášku »0 významu Mistr Jana Husa« ve spolkové místnosti p. Šafra Soukennické ulici »u Marianského obrazu«. Vstup volný. Po přednášce schůze správního výboru. — »Sokol« ve Škvorci pořádá dnes v neděli k uctění památky mučedníka kostnického Husův večer, při němž o životě významu Mistra Jana Husa pojedná br. F. v.
Husův Hus Vlastislav Smažík Čo Praha Soukennický ulice Škvorec Sokol
30 article
Olmer z Č. Brodu. — Tělocvičná jed- nota »Sokol« a čtenářsko-ochot- nická beseda v Mnichovicích pořá- daly dne 5. července přednášku o Husovi, na- čež pak za zvuku vlasteneckých písní a záři bengálských ohňů zahájen lampionový průvod městem. Většina domů vyzdobena trasparenty. Oslavou touto památkav Čecha-mučedníka dů- stojně uctěna, Starosta města se přednášky ani průvodu nezúčastnil, což zavďalo podnět k růz- ným projevům. — Tělocvičná jednota »Sokol« v Krči uetila významným způso- bem památku Mistra Jana Husa. Již v před- večer slavnosti dne 5. července ozdobeny byly všechny budovy obce prapory a vkusnou deko- rací, večer pak ani jediné okno nezůstalo ne- osvětleno; v pátek 6. t. m. uspořádána vlastní slavnost v tělocvičně. Hojně shromážděné ob- čanstvo, zejmena dámy ve slavnostních úbo- rech, naplnilo prostranný sál. Slavnost zahájena proslovem starosty jednoty br. Václavem Ha- vlíčkem; po zapění chorálu českého promluvil v hojně souhlasem a potleskem provázené řeči br. Š. Träger »0 významu mučedníka kostni- ckého«. — Těloevičná jedn. »Sokol- budečský ve Votvovicích pořádáv neděli dne 15. července o 2. hod. odpol. pod záštitou obecního zastupitelstva a za účasti so- kolských jednot a spolků národních velkou ná- rodní slavnost Husovu, spojenou s přednáškou pana Václava Skály o oslavenci a veřejným cvičením I. okrsku (Kralupy, Volovice, Votvo- vice), sokolské župy podřipské v zahradě pana J. Bočana a u br. J. Houdka. — Oslava Husova v Jičíně. Také letos uspořádána byla v předvečer výroči upálení M Jana Husa, ve čívrtek dne 5. července, oslav našeho mučenníka kostnického. Na podněť pol tického klubu pro město Jičín a okoli vyzvalr městská rada majitele domů, zvláště v Husov třídě a na Žižkově náměstí, aby ozdobili s
Olmer Hus Čecho Václav ha Š Träger Husův Skála J Bočan J Houdek Č . Brod Mnichovice Krč Kralupy Votvo Jičín Žižkov náměstí Sokol sokolský župa podřipský polo