ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 0b3f0110-661f-11dc-9336-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 67 celkem · entity: person 72, place 70, org 8, work 5
1 masthead
24. listopadu 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 324.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Školská hlídka.
6 article Z našeho školství středního.
Z našeho školství středního. Že naše školství střední v dob této se ocifuje v krisi, o tom nemůže být pochybnosti. Svědčí o tom nejen obecná s nim nespokojenost, ozývající se hlasitějia hlasitěji také z vážných kruhův intelligence, ale i pokusy, které se o nápravu jeho dějl v ze mích sousedních, nejpronikavěji dle zpráv nej novějších na Rusi, dosti pronikavě také v Ně mecku. Výčitky, které se o něm pronášejí, nejsou vesměs odůvodněny a pocházejí značnou část z nesprávného názoru na školy střední. zvláště humanitní. Jsouť přece ústavy ty povahou svou pří- pravnými školami pro university a jako university jsou původu středověkého. Uni- versita byla škola původně cize latinská, všem vědám se na ni učilo latinsky, což bylo tedy přirozenějšího, nežli že školy přípravné pron vedly k naučení latině, a to nejen písmem, ale i slovem. Jiné vědy pokládány vždy z vedlejší a žáci mnoho z nich nezvěděli. Vždyť i Komenský, ač byl zakladatelem učení reslného, ve škole latinské na zevrubné poznání toho jazyka kladl důraz hlavní. A když v na- šich zemích vědy počaly se pěstovati jazyky do- mácími, ovšem především němčinou, také jazyky klassické nabyly jiného postavení v řadáeh předmětů; tehdy vznikla právě nová vědecká methoda pro ně a význam jejich se přešinul.
Jsouť Uni Komenský
7 article
Neobyčejný rozvoj věd přírodních způsobil pak také v tom obrat, že si vědy ty proklestily cestu do škol, jinak obecně humanit- nímu vzdělání věnovaných. A čím více přibývalo uznání jazykům národním, tím větší váhus zjednávaly také ve školách, vedle latiny vniki do nich ten onen jazyk moderní, po pří padě jazyk národu nejbližšího. Že základ zůsta v jazycích staroklassických, odůvodňuje se nejen rozvojem škol pro universitu připravujících, ale i významem těch jazykův a literatur pro vzdě- lání novověké. A když vědy čistě praktické čili lechnické hlásily se o své právo na školách připravných pro vyzoké školy, když vedle nejvyšších ústavů středověkých vznikaly podobné ústavy novověké, připravující pro povolání praklické, přirozeno, že odstěpily se od škol latinských ústavy rázu praktičtějšího, reálky, k nimž již Komenský vedl. Na nich vědy praktické došly šíršího pě- stování, ale učení jazykové zůstalo vedle toho. ovšem jazyků moderních. Avšak ani ty školy naší době praktické již nehověly, a přirozeně nastalo od nich dalša odštěpení, totiž škol odborných, stojícíc na stanovisku zcela jiném nežli prvotní školy střední. Tím vysvětluje se s dostatek postaven střednich škol, že jsou to skoly učené. podávající široký, namnoze jen historický zá- klad pro vyšší učení odborné.
Komenský
8 article
Kdyby ve jim Takto rozumělo, přestalo by nejedno nedorozumění, nejedna nespokoje- nost. Ovšem mohlo by to býti jen tehdy, kdyby školy ty jen pro universilu a techiniku připra vovaly. Avšak vezměme do ruky program kte rékoli naší školy střední a přehlédněme její statistiku. Ta nám nad slunce jasněji dosvěd- čuje, že naše gymnasia ani reálky pro školy vysoké nepřipravují, aneb jen částí velmi skrov- nou. Ze 120—140 žáků třídy I., kterýžlo počet není na českých ústavech nikterak neobyčejný. do třídy nejvyšší dostává se jich sotva 30 (asi a), a z nich nejeden přišel ještě z ústavu jiného. Je tedy kmenových, domácích žákův asi 70—80 neschopných, aby přistoupili ke zkoušee maturítní. Není tomu ovšem tak na všech ústa vech, zvláště méně navštěvované školy venkov- ské váží si jednotlivých žákův a mohou je př menším počtu lépe připraviti, ale vělší ústavy trpí povážlivě takovou přítěž í, která účelu školy střední nedosáhne nikdy. 9) Naše školy střední vyučují většíně před mětů na dvou stupních, nižším a vyšším (jazyku vyučovacímu, dějepisu, mathematice, fysice, přírodopisu). Tu zdálo by se, že n i žš stupeň (gymnasium a realka nižší) je takovou přestávkou, po které lze se uchrýliti na ji i nou dráhu.
9 article
To také přivádí dosud do škol středních veliký počet žáků nedosti schopných a udržuje je tam i tehda, když se mohli přesvědčiti, že účelu toho nedosáhnou. »Aspoň ať projdou nižším gymnasiem, nižší realkou«, rozhodují rodiče, »pak je dáme jinam«. A žákům se to pomoci Pánaboha a dobrých lidí konečné po- vedlo; ale brzo přesvědčí se ten, kdo na vědo- mosti jejich spoléhal, že se nepěkně zmýlil, a zvlástě poslední dvě léta že žák jen živofil, pracoval jen tolik, aby »prošel«, a to není z poměrů na nižších školách středních, při veli- kém počtu žactva, věc tak nesnadná. Vysvětliti lze odtud, že vědomosti jeho jsou tak mezero- vilé, ba že zapomněl i pracovati; vždyť byl rád, že se dostal ze školy střední. A postavme ho pak do praktického života, když v patnšetém roce vychodil nižší školu střední, a hle — ne- hodí se na nic. Má sice o tom, onom ja- kési tušení, ale opravdových, positivaích védo- mosti málo, snad právě proto, že jsou to jen úryvky z theorie, a to ještě značně mezerovité. A přece naše doba v těchto poměrech trvá. ba předpokládá je. Na vyšší školy odborné (a to školy věcho druhu) posud jako připrava se vy- žaduje nižší škola střední, a předpokládá se i nyní, ač zkušenosti v té přičině nejsou právě vábné, že žák takový lépe bude postupovati, nežli žák ze školy měšťanské! Je také známo, když nedávno upravovala se osnova realných škol poněkud ve prospěch učení jazykového, že se proti tomu ozvaly výstražné hlasy, neboť prý takto ublíží se připravě pro školy odborné. Nechceme tvrditi, že by nižší realky ne- dosti se hodily k tomu účelu, ač od stanoviska praktického dosti se nyní uchylují ke směru učenému, což patrno i na výsledcích vy- učování jazykového. Avšak o gymnasilch dovolujeme si to tvrditi naprosto. Nejen počet hodin neobyčejně hojný, humanitním předmětům
10 article
*) Kolik žáků III. třídy c. k. realky na Král. Vi nohradech mohlo by na př. vstoupiti náležitě připra vených do třídy 1V, když bylo tam do nedávnav dvou parallelkách po 67 zácích? věnovaný, ale i směr učení realného, třeba byl celkem methody analytické, přece jen se osvěd- čuje v rázu svém theoretickým, ku praktickému životu nehledí a nemůže se hleděti při velkém rozsahu vyměřené látky s dostatek. A kde se to přece děje, jsou to takové drobty, že se jimi stěží vystačí potom pro studium odborně. Této nesnázi zjednati lze pomoc jen tak, že ti, kdož chtějí věnovati se studiu odbornému a životu praktickému, budou se proň připravo- vati na školách měšťanských. Dojde-li provedení chystaná reforma škol měšťanských, vyrovnají-li se i počtem ročníků nižším školám středním, budou-li jim na roveň postaveny hlavn tím, že budou také nepochybným stupněm k vzdělání odbornému a pak i k výhodám vojen- ským, jež poskytují školy střední, nesrovnalos tato během dob zmizí. Při tom arci bude třeb překonati ještě ten předsudek, u nás bohužel posu tak hojaé rozšířený, že školy měšťanské hodí se
Král
11 article
jen pro takové žáky, kleří nemají dosti schop- nosti na školy střední. Kolik vídáme až posud čiperných hochů, jímž při praktickém připadě ze života tváře planou a zrak se jiskří, že se pachtí za slovíčky latinskými a bídně stlou kají jednoduchou větu, když však jim dáme pro- vésti něco ze života, povede se jim to bez ná- vodu! Ale když vyložíme rodičům, že chlapec se na střední školu nehodi, že jest škoda jeho praktické mysli, kolik je těch, kteří se domní- vají, že jest hanbou přeložiti jej na školu mě- šťanskou, že jim nepřejeme, aby měli »studentae a snad budoucího »intelligenta«! Kdyby, mohli zírati v budouenost, soudili by jinak. A právě z těch, kdož nedokončili studia středoškolského sami, nebo jich děti, nebo přibuzní a přátelé, rekrutuje se největší poče nepříznivců našich škol středních, kdežto jiní shledávají v něm ideál vzdělání. Učitelé, po vyšším vzdělání toužici, žádají na př. za prů- pravu celou školu střední. Proto chceme v několika statích promluviti o novém směru škol středních, o jich stavu přitomném a jaksi asi myslíme, že by lépe hověly požadavkům naš doby
12 article
Konkursy na defnitivní místa něitel- ská na školách oberných a měšťan- ský ch. 1. Řídíeího učitele 2tř. školy v Německé Olešno (V. tř. s funkčním přídavkem 200 K a bytem, s pr kazem pro náboženství kát.). 2. Učitelů 2tř. škol v Mostech a Ratiboři (V. tř. 3. Podučitelů škol v Míšku. Kost. Radouní, Pluh Žďáře. Žádosti c. k. okr. šk. radě v Jindř. Hradcio 9. listopadu do šesti neděl. 4. Podučitelů škol v Brloze, v Zlalé Koruně Křemži (V. tř.) 5. Rídícího učitele 4tř. české školy v Krumtov (III. tř., s funkč. přídavkem 300 K, s průkazem pro náboženství kat.). Žádosti c. k. okr. šk. radě v Krumlově od listo- padu. 6. Učitele katol. náboženství ob. a měšť. školy ve Vodňanech (IV. tř.) 7. Učitelky divčí školy obecné v Písku (II. tř.) 8. Správce 1tř. školy v Temešváru (V. tř. a by tem, s průkazem pro náboženství kat.). 9. Učitelů škol v Heřmani, Čičenicích a Malém Zablátí (V. tř.). 10. Podučitelek škol dívčí v Písku (1000 K) obecné v Mirovicích (800 K). 11. Podučitelů škol v Čižově, Kestřanech, Kozá rovicích, Pohoří, Skočicích, Slabšicích a Strunko vicích (V. tř.) Žádosti c. k. okr. šk. radě v Písku od 10. listo padu. 12. Dvou učitelů 5. tř. školy v Heralci (V. tř.) 13. Učitelů škol v Kletečné a Senožatech (v tř. pl.).
Míšek Malý německý Olešno Most Ratiboř Radouň Žďár Jindřichův Brloh Křemže Krumlov Vodňany Písek Temešvár Heřmaň Čičenice Mirovice Kestřany Skočice Kletečná Senožaty Rídící učitel 4 třída Heralec
13 article
14. Podučitelů expositury v Šimanově, příslušne ke škole v Branišově, škol v Kališti. Krásné Hoře Dolní Krupé, Ousobí, dvě v Senožatech (V. tř.) a při exposituře v Pinčkově, příslušné ke škole v Hium polci (III. tř). 18. Podučitelky školy dívčí v Polné (III. tř.) Žádosti c. k. okr. škol. radě v Německém Brodě od 10. listopadu. 16. Ridicího učitele školy 3tř. ve Vrcholfovicích (1000 k, s funkč. přídavkem 250 K a bytem, s prů- kazem pro nábozenství kat.) 17. Rídicího učitele 2tř. školy v Dol. Hoři (1000 K, s funkč. přídavkem 200 K a bytem, s prů- kazem pro náboženství kat.) 18. Katechety měšťanské a obecné školy v Ji stebnici (1400 K, s povinností pro nejvyšší poče hodin 19. Učitelů škol v Budislavi, Mlynech. Nedvědi- cích. Vlčovsi, Dol. Hořici, Vel. Hlasivě, Nové Vsi Šeblřové (1000 K). 20. Podučitelů škol v Chotovinách, Měšicích, dvou v Horach Smilových (800 K). 21. Zatimni učitelky ruč. prací 6tř. školy v Ji- stebnici (s odměnou 480 K) Zádosti c. k. okr. škol. radě v Táboře od 11. li- stopane 22. Učitele 3tř. školy v Buděticích (V. tř.). 23. Podučitele 5tř. školy v Staších (IV. tř.). 24. Podučitelů 3tř. škol v Buděticích, Bukovníku a v Zbynicích, 4tř. škol v Horách Matky Boží av Hrádku a dvou 5tř. školy v Nezamyslicích (V. tř.) Žádosti c. k. okr. škol. radě v Sušici od 12.l stopadu.
Nedvěd Šimanov Branišov Dolní Krupá Senožaty Polná Brod Dolo Budislav Hořice Vela Chotoviny Měšice Smilův Tábor Budětice Bukovník Zbynice Nezamyslice Sušice Ridicí učitel škola 3
15 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo V neděli 24. listopadu. Odpoledne o 3. hod Sibalství Skapikova. Komedie o 3 dějství. Francouzsky napsal Moliére Přeložil Julius Zeyer. Regisseur: Josef Šmaha. Dobrák komisař. Komedie o 1 dějství. Francouzsky napsali Georges Courteline a Jules Lěvy. Přel. K. Dušek. Regissenr Jaroslav Kvapi V neděli 24. listopadu. Mimo předplacení Na starém bělidle. Zpěvohra o čtyřech obrazech. Složil Karel Kovařovie S textem Karla Šípka dle »Babičky« od Boženy Němcové. Dírigent: Karel Kovařovic. Regisseur Robert Polák. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec před 10. hod V pondělí 25. listopadu. 59. hra v předplacení 3. čtvrtka.
Král Skapikův Moliér Julius Zeyer Šmaha Courteline Jules K Dušek Jaroslav Kvapi Karel Kovařovie Šípek Němcová Kovařovic Robert Polák Praha národní divadlo
21 article
Švandovo divadlo na Smíchově. V neděli 24. listopadu. Začátek o 1/24. hod Páni synové. Fraška o 3 jedn. od Tann-Berglera. Přeložil a scenova K. Lier. Z ačátek o 1/27. hod. večer: Novinka. Třetí eskadrona Fraška o 3 jedn. od B. Buchbindera. Přel. J. Kubík mi Regisseur: J. Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce p. Urbánka a v kan 27805 celáři v domě divadla, I. posch.
Páňa Fraško K Lier B Buchbinder J Kubík Regisseur Urbánek Smíchov Švandův divadlo dům divadlo TannBergler
22 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. V neděli 24. listopadu. Začátek o 1/24. hod Angelo, týran Padouánský. Drama o 4 jedn., svobodně zpracovali K. a S. Začátek o 3/47. hod V neděli 24. listopadu. Po druhé; Prima balerina Komická opereta o 3 jedn. Pro české divadlo upravil V. Hübner. Hudba od K. Weinbergra. Vstupenky na sedadla vydávají se ráno od 1/29. ž 27733 11. hod. v divadle u pokladny.
Král Angela V Hübner K Weinbergr Pištěkův divadlo český divadlo
23 article Divadlo jest parním otopem náležitě vyhřáto.
Divadlo jest parním otopem náležitě vyhřáto. Družstvo prozřizení a vydržování divadla „Pokrok“ v Žižkově, Štítného ul. 204. 10. hra v sezoně. V neděli 24. listopadu. 27784 V předplacení. Čech a Němec. Veselohra od J. N. Štěpánka v 6 obrazech. Vypravi regisseur p. Al. Wiesner. Před tím: Následky prvního manželství. Fraška o 1 jednání. Dle francouzského od J. Künhla Vypravil regisseur p. Al. Wiesner. Konec o 1/210. hod. Začátek o 7. hod. Při představení účinkuje hudební odbor družstva.
Němec Štěpánek Wiesner Fraško J Künhl Žižkov Čechy
24 article
Velectěným příznivcům české školy ve Frýdku! Přátelé matiční školy ve Frýdku snaží se, by též letos obdařena byla chudá mládež zdejší potřebným oděvem, a by umožněno bylo pro valný počet dítek školních (až přes 80 denně) vařiti po dobu tuhé zimy potřebné polévky. Úkol to nesnadný při skrovném počtu obětavých vlastenců, zviáště pak pro vlažnos a nerozhodnost většiny obyvatelstva zdejšího. Než má-li škola naše i na dále vzkvétati a prospívati, nutno jest, aby každý, kdo upřímně smýšlí a cítí s národem, z něhož pochází, s národem, který jinak vždy hlásí se k jazyku slavných předků svých vždy č stně dovedl slavěli se zdatnými syny svými po bok velkých národů evropských, by každý přiči ňoval se, by škola ta netoliko zachována byla zdej- šímu lidu, ale aby svým rozkvětem stala se chloubou a matkou školství českého ve Slezsku. Zde nepo- mohou pouhé fráse a novinářské články, zde zapo třebí je hmotné podpory. Nemohouce obraceli se ku jednotlivcům, z nichž vetšina sama se přihlásí, jak za dvé předešla léta a svými milodary přispěj k účelu výše uvedenému — obracime se timto k šir šimu obecenstvu ve Slezsku, na Moravě i v Čechách by přičinilo se a přispělo nám, bychom důstojn upraviši mohli vánoční stromek pro mládež zdejší. Ne tedy pouhými slovy, nle skutky hleďme po vzbudíti lid slezsky, k čemuž pomoziž nám bůh Správa školy ve Frýdku přijímá milodary. Jan Vyšín, správce školy
Vyšín Frýdek Slezsko Morava Čechy
35 article
Nákladem 1. L. Kobra v Praze počaly vycházeti Vybrané spisy M. Ebner-Eschenbachové (brabénky Dubské). — Dí CHCETE-LI svůj přibytek OZDOBITi, někoho z milých OBDAROVATÍ, nejpěkněji okrášliti MÍSTNOSTi vlasteneckých spolků a besed. úřadovny soukromé i samospráv- ných zastupitelstev, dvoran re- stauračních,
L Kobr M Ebner Eschenbach Praha
37 article
Přeložil dr. JAN HERZER. Nádherné prácetéto moravské šleck- tičny dočkaly se velikého počtu vydání a německé listy přiznávají, že je jednou z nej- přednějších spisovatelek jejich, ačkoliv děj veškerých děl slavené autorky vzat je ze života lidu slovanského, s kterýmž vždy vřele cítila. „ZVON“ píše: Ušlechtilé ženskost a ryzí huma- nismus prochvivají celé životní dílo au- torky a jest s podivením, že mohly věci jiných a bezvýznamných autorek (Mar- littové na př.) u nás býti překládánya ona zůstati nepovšimnuta. 25313 Sbírka vychází v sešitech po 16 kr.a dostatí lze v každém knihkupectví.
doktor Herzer Nádherná Mar
46 article
2762 BAREVNÉ REPRODUKCE předslavující dva molivy z děje, tak znamého každému znalci národní naší literatury VELIKOST ZARÁMOVANÉHO OBRAZU v passepariout 122 X 100 cm, lakovaného, napnutého na plátně 100 72 cm.
centimetr
48 article Právě vyšlo:
Právě vyšlo: Matys J., Pražská muzika. Velká směs nejoblibenějšch písní, tanců, pochodů a po- pěvků. OBSAH: Předehra. „Souboj“. „Proč ta lípa u studánky“. „Já jsem mistr seminarcký“ „Mázku, mázku“. „Kdo jim pere?“ „U mou milou do kostela vedeu“. „Čtyřlístek“. „Jsem povahy tak zamilované“. „Prší, prší“. „Pro hubinku“. „Sklinkáři“. „Opu- štěná“. „Rybářský pochod“. „Tichá láska“. „Utouulá“. „Za vodou, za vodou“. „Jarma- reční“. „Italští umělci“. „Právě jako my“ „Slyš, matinko, divné snění“. „To si dělaj'. to je dobré“. Burská hymna. „Vesničk má pod Šumavon“. „O, kéž to zvm“. „O. hřbitove, hřbitove“. „Svarný cyklista“ „Z dymem požaráw“. „Když jsem já byl malý chlapec“. „Včelný úl“. „Vystéhova- lec“. „Ztracené štěstí“. „Na šišato“ (ko- mické upravení). „Ne a nebudem se že- niti“. Závérek Vydání pro plane na 2 ruce- Ceny: OBA obrazy v pansepa. tout, zashle é, v tástach mahonových z části zlatých, černých neb colých zlatých . . . . . . . . . . ee JEDEN obraz v téže úpravě . . . . . OS k OBA obrazy lakované, na plátně napnuté, v rámech zlatých . . . . . . . . . O JEDEN obraz v téže Úpravě . . . e OBA obrazy v passeparteut bez rámů. 5 JEDNOTLIVÝ obraz v passep. bez ramu 5s OBA obrazy lakované, na plátně na- pnuté boz rámů . . . . . . . . . e k JEDNOTLVÝ obraz v téže úpravé . . 20 Též NA SPLÁTKY za výhodných podminek.
Matys Jednotlvý Tichá láska
67 article Jungmannova třída č. 21 (vedle Měšťanské besedy).
Jungmannova třída č. 21 (vedle Měšťanské besedy). Rychlé a včasné dodání tiskopisů dnešního dne v mnohém obchodu a závodě podmiňuje zdar toho neb onoho podniku. Pozdě dodaný tiskopis stává se často zbožím bezcenným. Touto zásadou řídil se náš závod po celou dobu svého 17letého působení a mohl již před lety vykázati se skvělými důkazy své výkonnosti do té doby neobvyk- lými. (Zmiňujeme se na př. o neobyčejně ry chlém provedení katalogu jub. výstavy r. 1891, katalogu národop. výstavy r. 1895, tiskopisů o sčí- tání lidu, různých zpráv sněmovních, rozpočtů sl. obce Pražské atd.) Abychom pak při vzrůstající přízni našich pp. zákazníků mohli i dále vyhověti, rozšířili jsme letošního roku značně svůj závod, opatřivše jej velkým počtem nejdokonalejších amerických strojů sázecích »Li- notype« (v Praze dosud jen u nás více jak rok zavedených), velkými zásobami písem a ozdob nejmodernějších, značným počtem rychlo- lisův a strojů pomocných soustav nejnovějších a můžeme proto dnes — v čase nepoměrně krátkém zhotoviti i ty nejobjemnější tiskopisy v počtu jakémkoliv. Provedení bezvadné. Račte se při nastalé Ceny mírné. potřebě přesvědčiti
Jungmannův Praha