1
masthead
24. listopadu 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
6
article
Z našeho školství středního.
Z našeho školství středního.
Že naše školství střední v dob
této se ocifuje v krisi, o tom nemůže být
pochybnosti. Svědčí o tom nejen obecná s nim
nespokojenost, ozývající se hlasitějia
hlasitěji také z vážných kruhův intelligence, ale
i pokusy, které se o nápravu jeho dějl v ze
mích sousedních, nejpronikavěji dle zpráv nej
novějších na Rusi, dosti pronikavě také v Ně
mecku.
Výčitky, které se o něm pronášejí, nejsou
vesměs odůvodněny a pocházejí značnou část
z nesprávného názoru na školy střední.
zvláště humanitní.
Jsouť přece ústavy ty povahou svou pří-
pravnými školami pro university a jako
university jsou původu středověkého. Uni-
versita byla škola původně cize latinská, všem
vědám se na ni učilo latinsky, což bylo tedy
přirozenějšího, nežli že školy přípravné pron
vedly k naučení latině, a to nejen písmem,
ale i slovem. Jiné vědy pokládány vždy z
vedlejší a žáci mnoho z nich nezvěděli.
Vždyť i Komenský, ač byl zakladatelem učení
reslného, ve škole latinské na zevrubné poznání
toho jazyka kladl důraz hlavní. A když v na-
šich zemích vědy počaly se pěstovati jazyky do-
mácími, ovšem především němčinou, také jazyky
klassické nabyly jiného postavení v řadáeh
předmětů; tehdy vznikla právě nová vědecká
methoda pro ně a význam jejich se přešinul.
Jsouť
Uni
Komenský
7
article
Neobyčejný rozvoj věd přírodních
způsobil pak také v tom obrat, že si vědy ty
proklestily cestu do škol, jinak obecně humanit-
nímu vzdělání věnovaných. A čím více přibývalo
uznání jazykům národním, tím větší váhus
zjednávaly také ve školách, vedle latiny vniki
do nich ten onen jazyk moderní, po pří
padě jazyk národu nejbližšího. Že základ zůsta
v jazycích staroklassických, odůvodňuje se nejen
rozvojem škol pro universitu připravujících, ale
i významem těch jazykův a literatur pro vzdě-
lání novověké.
A když vědy čistě praktické čili lechnické
hlásily se o své právo na školách připravných
pro vyzoké školy, když vedle nejvyšších ústavů
středověkých vznikaly podobné ústavy novověké,
připravující pro povolání praklické, přirozeno,
že odstěpily se od škol latinských ústavy rázu
praktičtějšího, reálky, k nimž již Komenský
vedl. Na nich vědy praktické došly šíršího pě-
stování, ale učení jazykové zůstalo vedle toho.
ovšem jazyků moderních.
Avšak ani ty školy naší době praktické
již nehověly, a přirozeně nastalo od nich dalša
odštěpení, totiž škol odborných, stojícíc
na stanovisku zcela jiném nežli prvotní školy
střední.
Tím vysvětluje se s dostatek postaven
střednich škol, že jsou to skoly učené.
podávající široký, namnoze jen historický zá-
klad pro vyšší učení odborné.
Komenský
8
article
Kdyby ve jim Takto rozumělo, přestalo
by nejedno nedorozumění, nejedna nespokoje-
nost. Ovšem mohlo by to býti jen tehdy, kdyby
školy ty jen pro universilu a techiniku připra
vovaly. Avšak vezměme do ruky program kte
rékoli naší školy střední a přehlédněme její
statistiku. Ta nám nad slunce jasněji dosvěd-
čuje, že naše gymnasia ani reálky pro školy
vysoké nepřipravují, aneb jen částí velmi skrov-
nou. Ze 120—140 žáků třídy I., kterýžlo počet
není na českých ústavech nikterak neobyčejný.
do třídy nejvyšší dostává se jich sotva 30
(asi a), a z nich nejeden přišel ještě z ústavu
jiného. Je tedy kmenových, domácích žákův asi
70—80 neschopných, aby přistoupili ke zkoušee
maturítní. Není tomu ovšem tak na všech ústa
vech, zvláště méně navštěvované školy venkov-
ské váží si jednotlivých žákův a mohou je př
menším počtu lépe připraviti, ale vělší ústavy
trpí povážlivě takovou přítěž í, která účelu
školy střední nedosáhne nikdy. 9)
Naše školy střední vyučují většíně před
mětů na dvou stupních, nižším a vyšším
(jazyku vyučovacímu, dějepisu, mathematice,
fysice, přírodopisu). Tu zdálo by se, že n i žš
stupeň (gymnasium a realka nižší) je takovou
přestávkou, po které lze se uchrýliti na ji i nou
dráhu.
9
article
To také přivádí dosud do škol středních
veliký počet žáků nedosti schopných a udržuje
je tam i tehda, když se mohli přesvědčiti, že
účelu toho nedosáhnou. »Aspoň ať projdou
nižším gymnasiem, nižší realkou«, rozhodují
rodiče, »pak je dáme jinam«. A žákům se to
pomoci Pánaboha a dobrých lidí konečné po-
vedlo; ale brzo přesvědčí se ten, kdo na vědo-
mosti jejich spoléhal, že se nepěkně zmýlil, a
zvlástě poslední dvě léta že žák jen živofil,
pracoval jen tolik, aby »prošel«, a to není z
poměrů na nižších školách středních, při veli-
kém počtu žactva, věc tak nesnadná. Vysvětliti
lze odtud, že vědomosti jeho jsou tak mezero-
vilé, ba že zapomněl i pracovati; vždyť byl rád,
že se dostal ze školy střední. A postavme ho
pak do praktického života, když v patnšetém
roce vychodil nižší školu střední, a hle — ne-
hodí se na nic. Má sice o tom, onom ja-
kési tušení, ale opravdových, positivaích védo-
mosti málo, snad právě proto, že jsou to jen
úryvky z theorie, a to ještě značně mezerovité.
A přece naše doba v těchto poměrech trvá.
ba předpokládá je. Na vyšší školy odborné (a to
školy věcho druhu) posud jako připrava se vy-
žaduje nižší škola střední, a předpokládá se
i nyní, ač zkušenosti v té přičině nejsou právě
vábné, že žák takový lépe bude postupovati,
nežli žák ze školy měšťanské! Je také známo,
když nedávno upravovala se osnova realných
škol poněkud ve prospěch učení jazykového, že
se proti tomu ozvaly výstražné hlasy, neboť prý
takto ublíží se připravě pro školy odborné.
Nechceme tvrditi, že by nižší realky ne-
dosti se hodily k tomu účelu, ač od stanoviska
praktického dosti se nyní uchylují ke směru
učenému, což patrno i na výsledcích vy-
učování jazykového. Avšak o gymnasilch
dovolujeme si to tvrditi naprosto. Nejen počet
hodin neobyčejně hojný, humanitním předmětům
10
article
*) Kolik žáků III. třídy c. k. realky na Král. Vi
nohradech mohlo by na př. vstoupiti náležitě připra
vených do třídy 1V, když bylo tam do nedávnav
dvou parallelkách po 67 zácích?
věnovaný, ale i směr učení realného, třeba byl
celkem methody analytické, přece jen se osvěd-
čuje v rázu svém theoretickým, ku praktickému
životu nehledí a nemůže se hleděti při velkém
rozsahu vyměřené látky s dostatek. A kde se
to přece děje, jsou to takové drobty, že se jimi
stěží vystačí potom pro studium odborně.
Této nesnázi zjednati lze pomoc jen tak,
že ti, kdož chtějí věnovati se studiu odbornému
a životu praktickému, budou se proň připravo-
vati na školách měšťanských. Dojde-li
provedení chystaná reforma škol měšťanských,
vyrovnají-li se i počtem ročníků nižším školám
středním, budou-li jim na roveň postaveny hlavn
tím, že budou také nepochybným stupněm k
vzdělání odbornému a pak i k výhodám vojen-
ským, jež poskytují školy střední, nesrovnalos
tato během dob zmizí. Při tom arci bude třeb
překonati ještě ten předsudek, u nás bohužel posu
tak hojaé rozšířený, že školy měšťanské hodí se
Král
11
article
jen pro takové žáky, kleří nemají dosti schop-
nosti na školy střední. Kolik vídáme až posud
čiperných hochů, jímž při praktickém připadě
ze života tváře planou a zrak se jiskří, že se
pachtí za slovíčky latinskými a bídně stlou
kají jednoduchou větu, když však jim dáme pro-
vésti něco ze života, povede se jim to bez ná-
vodu! Ale když vyložíme rodičům, že chlapec
se na střední školu nehodi, že jest škoda jeho
praktické mysli, kolik je těch, kteří se domní-
vají, že jest hanbou přeložiti jej na školu mě-
šťanskou, že jim nepřejeme, aby měli »studentae
a snad budoucího »intelligenta«! Kdyby, mohli
zírati v budouenost, soudili by jinak.
A právě z těch, kdož nedokončili
studia středoškolského sami, nebo jich děti, nebo
přibuzní a přátelé, rekrutuje se největší poče
nepříznivců našich škol středních, kdežto
jiní shledávají v něm ideál vzdělání. Učitelé, po
vyšším vzdělání toužici, žádají na př. za prů-
pravu celou školu střední. Proto chceme
v několika statích promluviti o novém směru
škol středních, o jich stavu přitomném a jaksi
asi myslíme, že by lépe hověly požadavkům naš
doby
12
article
Konkursy na defnitivní místa něitel-
ská na školách oberných a měšťan-
ský ch.
1. Řídíeího učitele 2tř. školy v Německé Olešno
(V. tř. s funkčním přídavkem 200 K a bytem, s pr
kazem pro náboženství kát.).
2. Učitelů 2tř. škol v Mostech a Ratiboři (V. tř.
3. Podučitelů škol v Míšku. Kost. Radouní, Pluh
Žďáře.
Žádosti c. k. okr. šk. radě v Jindř. Hradcio
9. listopadu do šesti neděl.
4. Podučitelů škol v Brloze, v Zlalé Koruně
Křemži (V. tř.)
5. Rídícího učitele 4tř. české školy v Krumtov
(III. tř., s funkč. přídavkem 300 K, s průkazem pro
náboženství kat.).
Žádosti c. k. okr. šk. radě v Krumlově od listo-
padu.
6. Učitele katol. náboženství ob. a měšť. školy
ve Vodňanech (IV. tř.)
7. Učitelky divčí školy obecné v Písku (II. tř.)
8. Správce 1tř. školy v Temešváru (V. tř. a by
tem, s průkazem pro náboženství kat.).
9. Učitelů škol v Heřmani, Čičenicích a Malém
Zablátí (V. tř.).
10. Podučitelek škol dívčí v Písku (1000 K)
obecné v Mirovicích (800 K).
11. Podučitelů škol v Čižově, Kestřanech, Kozá
rovicích, Pohoří, Skočicích, Slabšicích a Strunko
vicích (V. tř.)
Žádosti c. k. okr. šk. radě v Písku od 10. listo
padu.
12. Dvou učitelů 5. tř. školy v Heralci (V. tř.)
13. Učitelů škol v Kletečné a Senožatech (v
tř. pl.).
Míšek
Malý
německý Olešno
Most
Ratiboř
Radouň
Žďár
Jindřichův
Brloh
Křemže
Krumlov
Vodňany
Písek
Temešvár
Heřmaň
Čičenice
Mirovice
Kestřany
Skočice
Kletečná
Senožaty
Rídící učitel 4 třída
Heralec
13
article
14. Podučitelů expositury v Šimanově, příslušne
ke škole v Branišově, škol v Kališti. Krásné Hoře
Dolní Krupé, Ousobí, dvě v Senožatech (V. tř.) a při
exposituře v Pinčkově, příslušné ke škole v Hium
polci (III. tř).
18. Podučitelky školy dívčí v Polné (III. tř.)
Žádosti c. k. okr. škol. radě v Německém Brodě
od 10. listopadu.
16. Ridicího učitele školy 3tř. ve Vrcholfovicích
(1000 k, s funkč. přídavkem 250 K a bytem, s prů-
kazem pro nábozenství kat.)
17. Rídicího učitele 2tř. školy v Dol. Hoři
(1000 K, s funkč. přídavkem 200 K a bytem, s prů-
kazem pro náboženství kat.)
18. Katechety měšťanské a obecné školy v Ji
stebnici (1400 K, s povinností pro nejvyšší poče
hodin
19. Učitelů škol v Budislavi, Mlynech. Nedvědi-
cích. Vlčovsi, Dol. Hořici, Vel. Hlasivě, Nové Vsi
Šeblřové (1000 K).
20. Podučitelů škol v Chotovinách, Měšicích,
dvou v Horach Smilových (800 K).
21. Zatimni učitelky ruč. prací 6tř. školy v Ji-
stebnici (s odměnou 480 K)
Zádosti c. k. okr. škol. radě v Táboře od 11. li-
stopane
22. Učitele 3tř. školy v Buděticích (V. tř.).
23. Podučitele 5tř. školy v Staších (IV. tř.).
24. Podučitelů 3tř. škol v Buděticích, Bukovníku
a v Zbynicích, 4tř. škol v Horách Matky Boží av
Hrádku a dvou 5tř. školy v Nezamyslicích (V. tř.)
Žádosti c. k. okr. škol. radě v Sušici od 12.l
stopadu.
Nedvěd
Šimanov
Branišov
Dolní Krupá
Senožaty
Polná
Brod
Dolo
Budislav
Hořice
Vela
Chotoviny
Měšice
Smilův
Tábor
Budětice
Bukovník
Zbynice
Nezamyslice
Sušice
Ridicí učitel škola 3
15
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
V neděli 24. listopadu.
Odpoledne o 3. hod
Sibalství Skapikova.
Komedie o 3 dějství. Francouzsky napsal Moliére
Přeložil Julius Zeyer. Regisseur: Josef Šmaha.
Dobrák komisař.
Komedie o 1 dějství. Francouzsky napsali Georges
Courteline a Jules Lěvy. Přel. K. Dušek. Regissenr
Jaroslav Kvapi
V neděli 24. listopadu.
Mimo předplacení
Na starém bělidle.
Zpěvohra o čtyřech obrazech. Složil Karel Kovařovie
S textem Karla Šípka dle »Babičky« od Boženy
Němcové. Dírigent: Karel Kovařovic. Regisseur
Robert Polák.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod
V pondělí 25. listopadu.
59. hra v předplacení
3. čtvrtka.
Král
Skapikův
Moliér
Julius Zeyer
Šmaha
Courteline
Jules
K Dušek
Jaroslav Kvapi
Karel Kovařovie
Šípek
Němcová
Kovařovic
Robert Polák
Praha
národní divadlo
21
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
V neděli 24. listopadu.
Začátek o 1/24. hod
Páni synové.
Fraška o 3 jedn. od Tann-Berglera. Přeložil a scenova
K. Lier.
Z ačátek o 1/27. hod. večer:
Novinka.
Třetí eskadrona
Fraška o 3 jedn. od B. Buchbindera. Přel. J. Kubík mi
Regisseur: J. Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce p. Urbánka a v kan
27805
celáři v domě divadla, I. posch.
Páňa
Fraško
K Lier
B Buchbinder
J Kubík
Regisseur
Urbánek
Smíchov
Švandův divadlo
dům divadlo
TannBergler
22
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
V neděli 24. listopadu.
Začátek o 1/24. hod
Angelo, týran Padouánský.
Drama o 4 jedn., svobodně zpracovali K. a S.
Začátek o 3/47. hod
V neděli 24. listopadu.
Po druhé;
Prima balerina
Komická opereta o 3 jedn. Pro české divadlo upravil
V. Hübner. Hudba od K. Weinbergra.
Vstupenky na sedadla vydávají se ráno od 1/29. ž
27733
11. hod. v divadle u pokladny.
Král
Angela
V Hübner
K Weinbergr
Pištěkův divadlo
český divadlo
23
article
Divadlo jest parním otopem náležitě vyhřáto.
Divadlo jest parním otopem náležitě vyhřáto.
Družstvo prozřizení a vydržování divadla
„Pokrok“ v Žižkově, Štítného ul. 204.
10. hra v sezoně.
V neděli 24. listopadu.
27784
V předplacení.
Čech a Němec.
Veselohra od J. N. Štěpánka v 6 obrazech. Vypravi
regisseur p. Al. Wiesner.
Před tím:
Následky prvního manželství.
Fraška o 1 jednání. Dle francouzského od J. Künhla
Vypravil regisseur p. Al. Wiesner.
Konec o 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Při představení účinkuje hudební odbor družstva.
Němec
Štěpánek
Wiesner
Fraško
J Künhl
Žižkov
Čechy
24
article
Velectěným příznivcům české školy
ve Frýdku!
Přátelé matiční školy ve Frýdku snaží se, by též
letos obdařena byla chudá mládež zdejší potřebným
oděvem, a by umožněno bylo pro valný počet dítek
školních (až přes 80 denně) vařiti po dobu tuhé zimy
potřebné polévky. Úkol to nesnadný při skrovném
počtu obětavých vlastenců, zviáště pak pro vlažnos
a nerozhodnost většiny obyvatelstva zdejšího. Než
má-li škola naše i na dále vzkvétati a prospívati,
nutno jest, aby každý, kdo upřímně smýšlí a cítí
s národem, z něhož pochází, s národem, který jinak
vždy hlásí se k jazyku slavných předků svých
vždy č stně dovedl slavěli se zdatnými syny svými
po bok velkých národů evropských, by každý přiči
ňoval se, by škola ta netoliko zachována byla zdej-
šímu lidu, ale aby svým rozkvětem stala se chloubou
a matkou školství českého ve Slezsku. Zde nepo-
mohou pouhé fráse a novinářské články, zde zapo
třebí je hmotné podpory. Nemohouce obraceli se ku
jednotlivcům, z nichž vetšina sama se přihlásí, jak
za dvé předešla léta a svými milodary přispěj
k účelu výše uvedenému — obracime se timto k šir
šimu obecenstvu ve Slezsku, na Moravě i v Čechách
by přičinilo se a přispělo nám, bychom důstojn
upraviši mohli vánoční stromek pro mládež zdejší.
Ne tedy pouhými slovy, nle skutky hleďme po
vzbudíti lid slezsky, k čemuž pomoziž nám bůh
Správa školy ve Frýdku přijímá milodary.
Jan Vyšín, správce školy
Vyšín
Frýdek
Slezsko
Morava
Čechy
35
article
Nákladem 1. L. Kobra v Praze
počaly vycházeti
Vybrané spisy M. Ebner-Eschenbachové
(brabénky Dubské). — Dí
CHCETE-LI svůj přibytek OZDOBITi,
někoho z milých OBDAROVATÍ,
nejpěkněji okrášliti MÍSTNOSTi
vlasteneckých spolků a besed.
úřadovny soukromé i samospráv-
ných zastupitelstev, dvoran re-
stauračních,
L Kobr
M Ebner Eschenbach
Praha
37
article
Přeložil dr. JAN HERZER.
Nádherné prácetéto moravské šleck-
tičny dočkaly se velikého počtu vydání
a německé listy přiznávají, že je jednou z nej-
přednějších spisovatelek jejich, ačkoliv
děj veškerých děl slavené autorky vzat je ze života
lidu slovanského, s kterýmž vždy vřele cítila.
„ZVON“ píše: Ušlechtilé ženskost a ryzí huma-
nismus prochvivají celé životní dílo au-
torky a jest s podivením, že mohly věci
jiných a bezvýznamných autorek (Mar-
littové na př.) u nás býti překládánya
ona zůstati nepovšimnuta.
25313
Sbírka vychází v sešitech po 16 kr.a
dostatí lze v každém knihkupectví.
doktor
Herzer
Nádherná
Mar
46
article
2762
BAREVNÉ REPRODUKCE
předslavující dva molivy z děje, tak znamého
každému znalci národní naší literatury
VELIKOST ZARÁMOVANÉHO OBRAZU
v passepariout 122 X 100 cm,
lakovaného, napnutého na plátně 100 72 cm.
centimetr
48
article
Právě vyšlo:
Právě vyšlo:
Matys J., Pražská muzika. Velká směs
nejoblibenějšch písní, tanců, pochodů a po-
pěvků.
OBSAH: Předehra. „Souboj“. „Proč ta lípa
u studánky“. „Já jsem mistr seminarcký“
„Mázku, mázku“. „Kdo jim pere?“ „U
mou milou do kostela vedeu“. „Čtyřlístek“.
„Jsem povahy tak zamilované“. „Prší,
prší“. „Pro hubinku“. „Sklinkáři“. „Opu-
štěná“. „Rybářský pochod“. „Tichá láska“.
„Utouulá“. „Za vodou, za vodou“. „Jarma-
reční“. „Italští umělci“. „Právě jako my“
„Slyš, matinko, divné snění“. „To si dělaj'.
to je dobré“. Burská hymna. „Vesničk
má pod Šumavon“. „O, kéž to zvm“. „O.
hřbitove, hřbitove“. „Svarný cyklista“
„Z dymem požaráw“. „Když jsem já byl
malý chlapec“. „Včelný úl“. „Vystéhova-
lec“. „Ztracené štěstí“. „Na šišato“ (ko-
mické upravení). „Ne a nebudem se že-
niti“. Závérek
Vydání pro plane na 2 ruce-
Ceny:
OBA obrazy v pansepa. tout, zashle é, v tástach
mahonových z části zlatých, černých neb
colých zlatých . . . . . . . . . . ee
JEDEN obraz v téže úpravě . . . . . OS k
OBA obrazy lakované, na plátně napnuté,
v rámech zlatých . . . . . . . . . O
JEDEN obraz v téže Úpravě . . . e
OBA obrazy v passeparteut bez rámů. 5
JEDNOTLIVÝ obraz v passep. bez ramu 5s
OBA obrazy lakované, na plátně na-
pnuté boz rámů . . . . . . . . . e k
JEDNOTLVÝ obraz v téže úpravé . . 20
Též NA SPLÁTKY za výhodných podminek.
Matys
Jednotlvý
Tichá láska
67
article
Jungmannova třída č. 21 (vedle Měšťanské besedy).
Jungmannova třída č. 21 (vedle Měšťanské besedy).
Rychlé a včasné dodání tiskopisů dnešního dne v mnohém obchodu
a závodě podmiňuje zdar toho neb onoho podniku. Pozdě dodaný
tiskopis stává se často zbožím bezcenným. Touto zásadou řídil se náš
závod po celou dobu svého 17letého působení a mohl již před lety
vykázati se skvělými důkazy své výkonnosti do té doby neobvyk-
lými. (Zmiňujeme se na př. o neobyčejně ry chlém provedení katalogu
jub. výstavy r. 1891, katalogu národop. výstavy r. 1895, tiskopisů o sčí-
tání lidu, různých zpráv sněmovních, rozpočtů sl. obce Pražské atd.)
Abychom pak při vzrůstající přízni našich pp. zákazníků mohli i dále
vyhověti, rozšířili jsme letošního roku značně svůj závod, opatřivše
jej velkým počtem nejdokonalejších amerických strojů sázecích »Li-
notype« (v Praze dosud jen u nás více jak rok zavedených), velkými
zásobami písem a ozdob nejmodernějších, značným počtem rychlo-
lisův a strojů pomocných soustav nejnovějších a můžeme proto dnes
— v čase nepoměrně krátkém
zhotoviti i ty nejobjemnější tiskopisy v počtu jakémkoliv.
Provedení bezvadné.
Račte se při nastalé
Ceny mírné.
potřebě přesvědčiti
Jungmannův
Praha