ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 0b353d10-661f-11dc-801e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 29 celkem · entity: person 85, place 48, org 8, work 6
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
24. listopadu 1901. Císlo 324.
4 article
stého cukrouška, vesele liboval si, že přece jen dobře slyšel.. I Radská chystala se s děckem sestoupiti se saní, když pojednou ji sevřela silná ruka opatrně postavila na sníh. Chvějíc se pozdvihla Eva hlavu a modrý. dobroty plný zrak hleděl na ni s tak vroucím soucitem, že se vzlykotem klesla na srdce Týn- ského... Ano, byl to Týnský! Bouře v jeho prsou doburácela a bezmezný soucit plnil celou jeho duši. Boj byl dobojován, jeho mužská pých podlehla — »A ty se nehněváš? Ty — ty odpouštíš ?« jektala Eva. »Což není dnes den lásky, Evo ?« Z blízké věže zaduněla jedna hodina s půlnoci. »Ano — bože — dnes — vždyť už Štědrý den!« »Den božského soucitu! O, Evo ! což ne dotkla se tvého srdce ruka jeho? nevedla tě nepřemohla tvůj stud? Pevnou rukou odhalila s ránu svou, on ti dodal odvahy! Ano, Evo, on i v mé srdce vdechl lásku k tobě hlubší — čistší. Já nyní cítím, že tě musím ještě oddaněji milovat. Mám tě tak rád, jak nikdo na světě, zde v této svaté chvíli ti to přísahám —či nevěřlš ? Malinký svědek přerývaných vášnivýchi slo náhle na Evině srdci zakvílel — — »Slyšíš je, Evo, slyšíš? I ono žebrá se mnou o tvoji lásku! Ubohé dětátko! Už nyní je mám rád! Nenech nás darmo prosit —le A s měkkým, slzou syceným smíchem při- vinul blaženou Evu k srdci... To byla tichá, jasná noc, předchůdkyně dne, kdy bůh v nezměrném soucitu se sklání k člověku, by v utýrané čelo svatým svým jej zlibal rtem. ..
Eva hlava Eva Evin srdce
5 article Žákovica a Tisůvka.
Žákovica a Tisůvka. Skizza z cest. Napsal dr. Eug. Muška. Dva prahorní kopce na jihovýchodní hra- nici českomoravské, vreholy na Moravě, patam v Čechách. Mělká žlebina dělí je od sebe, by- strá Svratka sbírá vody na úpatí obou. Ta v ře- čišti levého pramene Svratky se scházejí a spo- jují. Jako kuřata rozběhly se po stráních obou kopců nízké, chudé domky útulné vesničky mo- ravské Cikhaje, rozložené na úpatí Tisůvky. tam, kde úzké praménky nejhořejší Sázavy ztrácejí se v malých říčních jezírcích cikhaj- ských, aby oddechnuvše si a nabravše nových sil v malých těch zdrojnicích, daly se na téka- vou pouť ke Žďáru, za nímž spojují se v jedno mocnější rameno Sázavy. Mělké žleby obou těchto vrchů jsou sku- tečně vlastí dvou z nejkrásnějších řek česko- moravských: Sázavy, chlubící se pyšným epi thetem »ladné« a bystré, neméně krásné a pů vabné moravské Svratky (Švarcavy.) Obě sbíraj prameny na úpatích těchto družných kopeů v tenoučkých jako zápěstí silných praméncích stékají bystře s lesnatých svahů dolů do žle- biny, kde se vylévají v sebe a spojují v sil nější rameno bystřiny. Jsou jako dvě sestrý Podle víry lidu vyvěrají v společné zdrojníci »stříbrné studánce«, tekou společným pramenem až k »rozražené vodě« na úpatí Žákovice, kde se rozloučí naposled a dávají se na samostatnou veselou pouť: Sázava na západ do Čech spěje k Vltavě, Svratka spěchá na východ do Moravy k Jihlavce a k Dyji. Tak věří a vypráví li o »rozražené vodě«, kde prý loučí se po kra- tičké společné pouti obě tyto říčné sestry. A my, třeba že povídavému průvodčímu nevěříme, při kyvujeme a divíme se. Však o tom jinde. A jako Svratka a Sázava jsou dvěma tak říkajíc sestrami říčními, tak i Žákovica a Ti- sůvka jsou rodnými sestrami horskými.
Eug Morava Čechy Tisůvka Sázava Žďár moravský Svratka Žákovice západ Vltava Dyje Svratka českýmoravský : Sázava Švarcava
6 article
Táž horninná hmota skládá jich tělo, týži druh lesa šumí na jich úpatí, rovně vzhlíží směle k obloze i v kraj, prostírající se na jich úpatích. Žákovica je vyšší, zavalitější, s širokým a táhlým temenem; zvedá se ponenáhlu, jakoby lině omrzele z mělké žlebiny cikhajské. Naproti tomu Tisůvka je sice nižší, ale pružnější s úzkým, ale rozrušeným, holým temenem, s ně- hož poskytuje rozkošný výhleď v široširou kra- jinu. Zdá se býti vyšší a mnohem mladší než Žá- kovica, která svoje témě skrývá v hustém mohutném duboví a jedloví, zamezujícím roz Je tomu skutečně tak. Neboť kdo by věři na prvý pohled, že ten rozlehlý, až po samé slémě hustě zarostlý táhlý hřbet Žákovice jest po »Devíti skalách« nejvyšším místem v Česko-mo- ravské vysočině? Kdo by věřil, že ta zamlklá, až po témě v celistvosti a neporušenosti zacho- valá spousta rulová, pozvolna, téměř neznatelně svažující se v údoli, je skoro nejvyšším bodem v mohutné, geologicky prastaré horninné hmotě Česko-moravské povýšeniny? A přec je tomu tak.
Českomoravský povýšenina
7 article
Žákovica (Žákova hora) a Tisůvka jsou dva mohutné kopce, patřící horské soustavě Česko- moravské vysočiny. Tato vyplňuje jihovýchod Čech a západ Moravy, skládá se jmenovitěv Čechách a na západě v Moravě z hornin pra- horních (ruly, žuly, břidly atd.), ve východníeh částech moravských z hornin mladších. Mír- ným vypjetím svým, týmž rázem geologickými horopisným, není hranicí — jako ostatní po- mezná horstva česká — ale přirozeným po- jítkem mezi Čechami a Moravou. Nejvýše pne se v severním svém cípu, v oblasti Žákovice Tisůvky horou »Devíti skalami« (837 m.), pak v jižním svém cípu, blízko rozhraní če- ského, moravského i rakouského, horou Jarořicí (835 m.). Žákovica a Tisůvka patří k této se- verní vysoké části Česko moravské vysočiny k t. zv. souhoří Žďárskému, složenému jmenovite z prahor břidličných, promísených ostrovy žuly a serpentinu. Prvá dosahuje naprostě výšky 809 m., druhá 790 m. Relativní (poměrná) výška je nepatrná, ježío víska Cikhaj, ležící na úpatí Tisůvky, má značnou nadmořskou výšku. Odtud vysvětliti si můžeme, nepatrný dojem, jakým tyto dvě hory působí. Tato oblast Českomoravské vysočiny byl tudíž cilem mojí cesty. Seznat a slézt nejvyšší vrcholky tak zv. Ždárských hor a hledat roz vodí Černého moře (k němuž přísluší Srratka) a Severního moře (k němuž přísluší Sázara) Zminím se tuto jen o prvém cili své costy. hled.
Žákův Tisůvka Ždárský Sázar Čechy západ Morava Žákovice Tisůvka hora Česko Českomoravský vysočina Cikhaj Žákovica Černý moře severní moře
8 article
Na Žákovici vedl mne starý Lose nický loukotář z Cikhaje. Nemohl jsem cestu podnik- nouti sám, ježto cesta šla neznámými, v hlu- bokém a mohutném lese bukovém a jedlovém se ztrácejícími stezkami. Průvodce můj byl malý, zavalitý stařík, pravý typ žďárského ho ráka. Kráčel pevně odměřeným, trochu koléba- vým krokem a kousaje v ústech krátkou, por culánovou dýmku, rád hovořil a vykládal. Ne stačil jsem ani zaznamenávati. Vedl mne na- před ouvratěmi a mělkým »vejvozem« na úpate hory do nízké smrčiny, pak přes nízkou, von- nou a bujnou květenou vyšňořenou paseku do hlubokého bukového a jedlového lesa, působí- eího namnoze dojmem pralesa šumavského. Ohromné jedle, metr a půldruhého metru v prů- měru, zvedaly se pyšně k obloze vedle obrov- ských dubů a buků; ztrouchnivělé pahýly roz- vrácených a pokácených stromů svítily mezi bohatým a syrým listovým postelem. Místy v uzounkých praméncích erčela voda, shroma- žďující se v malých studánkách. Kráčeli jsme volně, skákajíce místy s pařezu na pařez. Z půldruhé hodiny volného stoupání ve stínu les dostoupili jsme slemene Žákovice. Čekal jsem rozrušené, balvanité moře kamenné, našel jsem však širokou paseku, posetou nesčetnými pa- řezy, propletenými hustým síťovím černých les“ ních ostružin a kapradím. Uprostřed zvedaly se osamělé, obrovské jedle. Pod listím nalezl jsem drobný štěrk rulový. Paseka obklíčena se všech stran hlubokým a vysokým lesem, který bráni rozhledu. Jen na jih, úzkým průsekem lesním, otvíral se malý rozhled v podlesí.
Paseka
9 article
Usedl jsem na pařez široký jako stůl kombinuji a pátrám v duchu po etymologi slova »Žákovica«. Mořím se dlouho, až z ne- snází pomáhá mi starý Losenický. Zabafal prud- čeji a pak na moji otázku zvolna, spořivě od- povidal: »já slejchávám, že tady šli žáci do školy — ještě za starejch časů — a tudy měli zmrznout, a vod tej doby že říkají Žá- kova hora. A my říkáme »Žákovica«. A vážně bafčil dál. Rozhledu do krajiny Žákovica neposkytuje a proto po půlhodinném oddechu vrátili jsme se dolů. Na zpáteční cestě vedl mne můj prů- vodce k »stříbrně studánce«, z níž dle domnění lidu vyvěrá Svratka a Sázava a k »rozražené vodě«, kde se obě řeky od sebe rozrážejí, odlu- čují a tekou odtud každá k jinému moři. To byla moje vycházka na Žákovicu. Ti- sůvku slezl jsem ještě téhož dne na večer. Vše bylo stejné, jen doba, scenerie a průvodčí se pozměnili. Vedl mne malý, umouněný klučík z chalupy vedle Losenických, kamž mne byl doporučil starý Losenický, ježto bylo mu odpo- ledne jeti do Žďáru s nákladem. Hoch vedi mne z počátku vysokým lesem smrkovým, za- litým již již na večer hlubokými stíny a roz- kolebaným měkkým šelestem. Kráčeli jsme tiše, hoch za svým cílem, já pozoruje modravé prů- svity v korunách stromů. Po chvíli hluboký les ustoupil nízkému, sotva proniknutelnému smrčí, jímž vinula se uzounká lesní stezka, nezřídka ztrácející se v haldách žulových balvanů, roz- házených s temene na cestu. Posléze ztratila se docela — a my oetli se v rozlehlém kamenném moři, plným ohromných i menších balvanů i drob ného štěrku, hůstě prorostlých nízkým mlázím. píchavými pruty lesnich ostružin a obrovskými listy kapradin.
Žákovica Losenický Svratka Sázava Žďár
10 article
Byli jsme na holém, rozrušeném temen Tisůvky. Úprostřed široširého kamenného moře zvedalo se osamělé skalisko k obloze tak jako černý vrak na jemně zvlněných a večerními stíny stemněných vlnách mořských. Odtud tou- žil jsem se rozhlednouti. Stezka však nevede žádná — a proto ská- čeme s kamene na kámen, se strouchnivělých pařezů na pařez. Konečně jsme po nebezpečné cestě (za dne hemží se zmijemi) u cíle —u »čertova kamene«. Vylézám po primitivních schůdcích nahoru, držím se chabého dřevěného zábradlí a přeskočiv úzkou, ale hlubokou rokli, stojím na nejvyšším bodě Tisůvky. Hoch usedl mi k nohám a pojíďá krajíe chleba. Rozhlížím se kolem. Slunce ještě svítí, ale slabě a mdle prorážějí jeho paprsky hustým le- sem. Kolkolem bujně prorostlá, balvanitá paseka vydychuje silnou a teplou vůni utajeného a ve dne nadýchaného tepla, prosyceného vůní pry- skyřice blízkých smrčin a borovin, jemnou, ale silnou vůní mateřídoušky, kvetoucího jetele, uny lého vřesu. Koruny stromů se temní, zapadaj v sebe hlouběji a hlouběji a konečně téměn splývají s nízkým podsmrčím v jednu namodra- lou hmotu.
11 article
Vše leží ve třpytu zapadajícího slunce. Na jih blýští se bílé věže žďárského zámku a ko- stela, na východ jako zlatou plochu viděti jest lesním průsekem kus hlatě velké zdrojnice řek této vysočiny — rybníku Dářka, jejž po hla- dině narudlé paprsky mazlivě hladí. Obloha se rozsvěcuje při západu, na hoře a na východu se tmí. Z dola slyšíte řinčení kosy večerního sekáče. Brzy i zvoní drobné zvonky čikhajské, světňovské, radostínské, strča- novské, překrásnou melodii večerního klekání. Ba, zdá se, jakoby i od Zelené Hory u Žďáru doléhal sem zvuk rozzpívavšího se zvonce. Vzduch houstne, vůně paseky je syrá, ale sil- nější, proráží celým tělem. Konečně slunce za- padlo. Vypluly a rozžehly se hvězdy z prvu po- blíže, slunce později dále. Dávám se na zpáteční cestu. Hoch vede mne přes paseku k pohodlně cestě vozové. Brzy ztrácíme se v hlubině a ve vůni lesa, jenž pře- stal ševelit a jakoby hluch, sotva odráží naše kročeje. Všude stín a hluboká tišina z lesa pře- chází do duše. Je těsno, smutno v duši, děs ticho lesa svírá. Po půlhodině jsme již při po- kraji u malého jezírka. Před námi v kotlině ves a dlouhá, úzká pole, zahalená v mlze. Z ryb- níčku se kouří. Noc ponenáhlu se snáší.
Zelená Hora Žďár rybník Dářko
12 article
Z Vídně, v ríjnu 1901.
Vídeň
13 article
Moje zlaté dítěl Říkají Vám bílá Lila, není-liž pravda — já Vás zbožňuji. Poslali Vás do tohoto velikého města, aniž Vás naučili řeči jeho obyvatelů a obuli Vám střevíce s vysokými podpatky, v kte- rých Vás bolí nohy a červené punčochy, jež objímají Vaši nohu po celé její délce. Váš vzkypělý pas sovřeli úzkým živůtkem, sotvaz můžete dýchat, pletence černých vlasů svázal růžovou stužkou a nechali splývati Vám po zádech. Tak jste přišla do veliké Vídně — a spa- třivši zde tu nevšímavost ke svojí kráse, počala jste plakat. Ale všude se Vám jenom smáli smáli se Vašim krátkým sukním, které dovedly sotva kolena zakrýti; Vaší rozkoši, již jste po- ciťovala, shlížejíe se v zrcadlech výkladních skříní a naivnosti Vašich očí, jež jste udiveně zavěšovala na hladké a bílé tváře štihlých Vídeňanek. Vyžilí elegáni z korsa obraceli se za Vámi. jakoby si přáli setkati se s Vámi v některém hotelu na Ringsstrasse. A právě proto, moje zlaté dítě, že Vás vidím tak krásnou a přece tak opuštěnou, smutnou a nešťastnou, prosím Vás, abyste m podala svoji bílou ruku, neboť Vás chci míti takovou, jakou jste bývala na zeleném venkově. Budeme se smáti všem, kteří se Vám smějí. obdivovati se všem, kteří se Vám obdivují milovati ty, kteří Vás mílují. Ano, moje zlaté dítě, musíte se naučit nejdříve milovat — sice nejvíce milovat sebe, svoje mládí a svoji čistou duši, neboť nebudete-li milovat sebe, ne- bude ani Vás nikdo milovat ...
Vídeňanka Vídeň
14 article
Matinka Vás sem poslala čistou a nevin- nou — v noci, prve než jste odjela, odhalila spící Vaši krásu a běl, a přesvědčivši se o Vaší neposkvrněnosti, sepjala ruce, aby se modlila »A neuvoď ji v pokušení...«. A poněvadž o tom nepochybuji, že svoji matku milujete jako nebe, zapřísahám Vás, abyste tak milovala svoji čistotu. Půjdemo nejdřive do votivního ko- stela, abyste se přesvědčila, že i zde bude nad Vámi bdíti Neposkvrněná Rodička Vašich panen- ských modlíteb. Opakuji Vám to ještě jednou a kladu na srdce: »Važte si svého mládí svojí čistoty — rty smyslných millionářů jsou Vaší krásou a krví příliš rozechvělé, abyste do- vedla jejich touze snadno vzdorovati. Dříve než Vám přinesou šaty velkoměst- ských dam, jimiž nahradite svůj oblek, který jste nosila při venkovských slavnostech, budu Vám vypravovat něco o této veliké Vídni, kter se bude jednou Vaší kráse klanět. Třicetiletý Vídeňan, sotva že tisíce světe zazáři na promenádních třídách, vychází, aby aristokratickou drzostí svých očí a pohybů okouzloval úzce upjaté ženy, které, ačkoli se dávají v prvním okamžiku do smíchu, v němž se obráží celá jejich velkoměstská, aífektovaná lhostejnost, nemohou, zacházejíce za roh, odo- lati, aby na tohoto elegána neobrátily ještě svoje zřítelnice, zvlhlé velikou touhou . .. Poznáte, že Vídeňané proto tak skvěle osvětlují svá korsa, aby účinněji pocítili roz- koše tmavých postranních uliček . ..
Vídeňan
15 article III.
III. Největšímu básníkovi devatenáctého století postavili blízko Opery pomník. Wolfgang A. Goethe, patře se svého bronzového trůnu na ten ži- votní chvat, šumící u jeho nohou, nemohl snad vhodnější posici zaujati: zapadlý v širokém křesle, ruce podepřeny na postrannichlodpočívadlech, nohy roztáhnuty asi tak, jak je kladou lidé zpilí ne krá- sou ani poesií ... Každého zmocňuje se ne- blahá předtucha, že jednoho dne překvapí Wolf- gang A. Goethe své obdivovatele posicí, která bude dokonalou protivou prvé, ale myšlenky obou budou se do poslední nuance shodovati — a jsem jist, že jeden z Vídeňanů, spatře tuto překvapující »restauraci«, udiven vykřikne : »Tak přece, a já tomu nechtěl věřit, pan Wolfgang A. Goethe na naše vděčné city — zapo- míná! .. .« IV. Abyste si dovedla dobře vysvětliti povahu Vídeňanek, jest potřebí viděti je již jako dítky. hrající si ve Volksgartenu — a viděti je právě v okamžiku, kdy stojíce u vodotrysku, v jehož písni se namáhá rozpustilý Faun znásilniti pa- nenství víly, se diví, proč onen šereda s nadu- tými rty a kozím úšklebkem sápe se na tak krásnou ženu, která počíná plakati . ..
Wolfgang Goethe Wolf A Goethe
16 article
Proslavený tragický herec, jenž na vídeň- ských jevištích zlomil sestárlou tradici Hamletovy lebky, vleče se zvolna k dvornímu divadlu, pokryt zvědavými pohledy přátel i nepřátel — přichází ke vchodu, kde se obrací a na znamení své královské nudy rozvírá bezvousé rty v mocné zivnutí, jakoby chtěl napodobiti onu komickou, kamen- nou masku, divoce se chechtající hlouposti lid- ské nad tímto vchodem . .. Bude se Vám zdáti neuvěřitelným, budu-li tvrditi, že Vídeňané se líbají s Vídeňan kami na ulicích, aniž by při tom pociťovali sebe menší dávku ostýchavosti. Chodníky hlavních ulic jsou přervány průlomy postranních uliček — stane-li se někdy, že nákladní vůz zajíždí do těchto ve- dlejších uliček, nahromadí se na obou jeho stranách takové množství spěchajících, žev okamžiku, kdy zadní kola vozu zajíždějí, tito hbití obyvatelé Vídně, kteří nemají ve zvyku ani vteřinu lelkovat, vykročivše hbitě v před, střetnou se tváří v tvář se svým protějškem. Síla a těsnost a doba tohoto přižehnutí řídí se zvláštními, místními zvyklostmi . ..
Hamletův Vídeňan Vídeň
17 article VII
VII Moje zlaté dítě, přinášejí Vám šaty, hledte — 6, jak budete nesmírně krásnou — —! Jaroslav Cemper.
Cemper
18 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Toiletty či knihy V poslední dobé zmahá se u nás značnou měrou luxus ve všech směrech a nechyb hlasů, jež vyslovují obavy vůči stále značněji jevícímu se přepychu. Ano, jest i zde pravda; »všeho moc škodí«, ale na druhé straně jes přepych nezbytnou podmínkou hospodářského vývoje, výdatným pramenem výživy četných existencí. Jestliže jste měli příležitost prohléd- nouti na výstavkách pražské pokračovací školy pro dívky ty skvostné výbavy, zdobené sku- tečně uměleckými výšivkami dle národních mo- tivů, anebo skvostné dekorace z pošumavskýeh krajek v »Zádruze« na Příkopě, pochopíte, že tuxus může míti účinky velmi blahodárné. Ko lika nemajetným dívkám poskytnut tu slušný výdělek, jak značně přispělo se tím ke zvýšen úrovně vkusu. A nezapomenutelnou zásluhou první ředitelky pražské pokračovací školy pan Renaty Tyršovy jest, že dovedla naše patricijské rodiny získati právě pro tento obor prací, což ovšem bylo možné jen při dokonalé eleganei vzorů a důkladné, solidní práci. Ovšem nevídáme všude luxus brátise cestou tak chvalitebnou. Je dosti příkladů, kde zakoupen pro dcerušku tisícizlatový nábytek — ovšem »alídajěe — ale ani krejcarem nepama- továno na obraz nebo na knihu, kde bohatá česká rodina má německou Doréovu bíbli kde se vyhazují peníze na všeliké nevkusné, al za to drahé trety s hracími stroji atd. Zde třeba ještě důkladné agitační činnosti těch, jichž slovo v těch kterých kruzích má váhu, aby peněz bylo vynaloženo způsobem vskutku pro spěšným. Zde pomůže rozšafné slovo mnohdy více, než všechny úvodní články.
Tyršův Doréův
19 article
Naše národo-hospodářské poměry jsou vůbec ještě naprosto nevyspělé. Český kapitál ve značné míře pohodlně uložený na malý úrok prospívá podnikavosti německé a sebe solidnější český podnik — nejde-li právě o pivovar — jen s ob- tížemi získává potřebný kapitál. Za takovýchto poměrů těžko stanoviti meze přepychu, rozhodo- vati o jeho užitku či škodlivosti. V posledníeh dnech příprav ke slavnosti chrysanthemové na Žo- flně pronesla jakási dáma výrok: Pod čtyři stovky (zlatých, ne korun) nelze pořídit slušnou toi lettu«. — Nu, čtyřstovková toiletta na bazaru nemá-li být planou chloubou a pouhým háze- ním písku do očí, musí mít již slušné okol doma: hezký podíl na uměleckých předmětech pěkný výběr z literatury, vkus v nábytku i pří borech atd. Neboť: richesse oblige ! — i bo hatství má svoje závazky. Také nevím, zdali se všechny dámy vskutku objevily na bazaru ve čtyřstovkových toilettách . .. Právě těchto dnů vyšla nejnákladnější belletristická kniha česká, románek Robert de Flers »Ilséa, princezna Tripolisská« se 132 barevnými litografiemi Alfonsa Muchy. Nakla- datel p. Bedřich Kočí dal tomuto dílu, roman- tickému, s trochou symbolismu a trochou iro- nického humoru, stejnou úpravu, jakou měl tisícifrankový originál francouzský. Vydána jest pouze ve dvou stech výtiscích, tak že si ji nebude moci opatřit každý a kdo knihu koupí, bude míti potěšení, že má věc, která jesta zůstane vůbec raritou.
Flers Ilséa Tripolisská Mucha Kočí Nakl
20 article
Nebudu na tomto místě mluvit o umělecké stránce Muchových illustrací, to náleží odbor- nému peru ve hlídce umělecké. Ala ta fan- tasticko-romantická historie románku de Fler sova, s tím charakteristickým ovzduším středo- věké kroniky poskytla znamenitou látku našemu krajanu, jenž dovede tak delikátně spojovat étherické postavy s duchaplně koncipovaným ornamentem. Učiníte nejlépe, prohlédnete-lis to skvostné dílo — nejskvostnější, jež u nás dosud vydáno; ba myslím, že i později sotv bude možno jíti dále, pokud se týče skvělosti úpravy — a suďte pak sami. Nemá velký fo- liový formát velkých uměleckých publikací, pod- míněný již samým předmětemy jest- to kniha určená pro elegantní dámský budoárek, zev- nějšku prostě, nevtíravě elegantního a za to tím skvostnějšího obsahu. Že přes to, že české vydání úplně se rovná francouzskému originálu, bylo možno stanovit cenu levněji než u originálu, vysvětluje se tím. že u nás pracuje se levněji, že české umění reprodukční nejen jakostí své práce, ale i cenou může úspěšně soutěžiti s cizinou.
Muchův Al Fler
21 article
Když jsem právě před rokem prohlíže francouzský original »Princezny Ilséy«, bylo m líto, že podobnou věc nelze vydati u nás, právě proto, že to bylo dílo Muchovo. Když jsem s pak v červnu dověděl, že se chystá český pře- klad díla, přijal jsem zprávu o tom s uspoko- jením, ale bez podivu. Bylo to již po skvělém úspěchu díla »Stará Praha« . .. Nakladatel nemůže býti idealistou, jest po- vinen dostát svým závazkům na všechny strany a musí tudíž pracovat se ziskem. Odhodlá-li se. vydati nějaké důležité dílo, při němž mu nekyne čáka zisku, nýbrž spíše citelný sehodek, mus míti díla, jiě by mu tento schodek nahradila, jen tak může prospívat a pracovati též na pro- spěch literatury a umění. U díla Muchova, jak- koli je nákladné, myslím, nemusí se nakladatel báti neúspěchu. Jest to příliš lákavé, příliš drá- ždivé pokušení pro ty, »kdo na to mají«, pro těch dvě stě labužníků umění mezi našimi bo- háči. Je to vánoční dárek ke čtyrstovkovým ba- zarovým toilettám. A to, myslím, stačíl
Ilséa Muchův Praha Muchov
22 article
= Výlety balonů k výzkumům lékařským a fyslologiokým. Z Paříže se oznamuje: Pekroky jež učinilo větroplavectví v poslední době, přiměly zdejší vědecké kruhy, aby využitkovaly balonů měrou ještě rozsáhlejší, než dosud, k vědeckému bádání Právě vystrojuje se na podnět dra. Guglielminetta, jenž jest saisonním lékařem v Monte Carlu, balonová výprava, které se účastní čelné vědecké osobnosti pařížské a jež jest podporována jak vládou francouz skou, tak městským zastupitelstvem pařížským. Paříž ský aeronautický klub dal k disposici čtyři balony vláda ponechá sady Tuillerií pro pinění a vzlet balono a město Paříž poskytne plyn. Především bude mít tato vědecká výprava balonová úkol, studovati pod- statu horské nemoce a zkoumati vliv vzduchu ve výškách na lidské ústrojí a na oběh krve a dýchání. Doktor Guglielminetti již před lety za 14denníbo po- bytu na vrcholi Montblanku ve výši 4500 metrů konal studie fysiologické a lékařské, ale pokusy v horských chýžích nepodávaly dostatečného vysvětlení o ú in cích změny tlaku vzduchu. Mimo to jsou podmínky v nichž se nalezá lidské tělo při pozvolném stoupáni na vrchol hor a při náhlém bezprostředním vstoupe- ním do vyšších vrstev vzduchu balonem různého druhu. Dr. Guglielminetti při předešlých svých výpra- vách balonem, jež konal se Spelterinem, přesvědčil se, že koš balonu hodí se lépe k fysiologickým výzku- mům, než chýže v horách. Dovedl vzbuditi účasten- ství rozhodujících kruhů v Paříži pro tyto pokusy jež se budou týkati následujících otázek: 1. Ohledan plynů v krví a vydechovaného vzduchu, fysikální úkazy oběhu krve, pod dozorem prof. Chauveana, s nimž pracovati budou jeho assistenti Tissot a dr.
Guglielminett Guglielminetti Spelterin profesor Chauvean Tissot Paříž Monte Carlo
23 article
Hallion. 2. Počítání krevních tělísek, určení barviva krve, vliv vdechování kysliku na krev, za pomocí masky, vynalezené prof. Cailetelem, provedou dři. Jolly, Lapique, Portier, Henry a Calagareano. 3. Spe ktroskopie krve řízením prof. Henocqua s assisten- tem drem. Raymondem. 4. Určení tlaku krve, proved dr. Guglielminetli s učenci Dupasquierem a Bonnierem a assistentem drem. Robinem. Čtyři balony, jež po- skytl neronautický klub k tomuto vědeckému bádání. jsou »Eros«, objem 2000 krych. metrů, kapitán hrabe Castillon de St. Victor. »Titan«, 2000 krychl. metrů kapitán Maurice Fahrman, »Centaure«, 1600 krychl metrů, kapítán hrabě de la Vaulx a »Quo Vadis«o 2000 krychl. metrů, kapitán Viktor Bacon. Balon »Ono Vadis« vystoupil již ve středu o 2. hodině odpoledn s drem. Lapicquem a Calagareanem, kteří měli sebou tři psy, dva králíky a četné přístroje. Pokusy měly byti podniknuty ve výši 5000 metrů. = Starožitné nálezy v okolí Níše. Když koncem minulého léta položeny základy pro monu- mentální most, jenž nyní vede v Niši přes Nišavu, nalezeno na pravém břehu ve hloubce skorem osmi metrů ložisko antických bronzových předmětů, jež jsou nyní uloženy v srbském národním museu v Bělehradě. Nález ten byl tím cennější pro po- souzení pozdějšího uměleckého průmyslu římnského, jelikož byl datován četnými měděnými penězy z doby od Konstantina Velkého až do Justiniana.
profesor Cailetel Henry Henocqua Raymond Guglielminetnout Dupasquier Bonnier Robin Erós Castillon Stanislav Victor Mauric Fahrman Centaurus Vaulx Bacon Konstantinos Jolla Lapique Titan Níš Nišava Bělehrad Quo vadis
24 article
Nalezena tam antická razítka, části velké váhy s dvěma řetězy, na jejichž koncích nalézají se háky k zavěšení masa atd., měděná miska na závaží, bronzové prsteny a náušnice, pak bronzová jehlice, na níž zavěšen řetízek s křížem. Avšak nejdraho- cennější kus je bronzová hlava v nadživotní velikosti, jejíž levá tvář jest poněkud smáčknuta, avšak jinak dobře zachovaná a na níž na uších a kolem očí jeví se dosud stopy pozlacení. Na hlavě jest diadém, sestávající střídavě z oliv neb žaludů a čtvercových destiček. V předu uprostřed jest medaillon. Byla to tudíž podobizna císaře. Srovnáním tváře s mincemi shledáno, že to Konstantin Veliký (324—337), jenž se narodil v Naissu — Niši. Uctili jej tudíž občané jebo rodiště pomníkem, jehož hlava divným řízením osudu bezpečně se zachovala v rodné půdě, kdežio pomník sám s ostatními budovami města zničen byl v bouřích stěhování národů. = Podmořský kabel poškozen rybamí. Eastern Extension Telegraph Company oznamuje zajímavý případ přerušení kabelového spojení, poně- vadž kabel rozhlodán rybami. Podobné poškození kabelu přihodilo se častěji na kabelech společnosti, nalézajících se v nevelké hloubce a způsobilo závady ba i úplné přerušení spojení. Kabely nalézající s ve hlubinách však dosud nepodléhaly takovýmto závadám. Nyní však při opravě kabelu mezi Syd- neyem a Nelsonem nalezen ve hloubce 330 provaze v jádru kabelu zub žraloka, ačkoliv kabel, jak oby- čejně, chráněn byl silným obalem.
Veliká Kabela Nelson Naissus Niš Sydy Eastern Extension Telegraph Company
25 article
= Zajímavý jeskynní nález. Před nějakou dobou nalezl pan Riviěre v proslavené krápníkové jeskyni La Mouthe v departementu Dordogne, jež obývána byla patrně člověkem s doby díluviální, jakýs předmět, v němž poznal lampu. Sestávala z plochého kusu pískovce, v němž vydlabána byl dutina. Vnější stranu lampy ozdobil výrobce kres- bou hlavy kozorožce. Vyhloubený vnitřek pokryt byl černou látkou, kterou pan Riviěre, pokud možno, úplně odloupl a odevzdal ku prozkoumání chemiku Berthelotovi, jenž shledal, že poslední tyto zbytky olejové lampy skládají se z uhelnatých hořla vých látek, v nichž bylo ještě zřetelně rozeznati pozůstatky živočišného tkaniva. Z nálezu toho lze soudit, že obyvatelé jeskyň užívali k osvětlování svého nevlíd- ného obydlí tuku, nedokonale zbaveného blánovitého obalu, tedy loje anebo sádla. Co se týče doby pů- vodu, náleží lampa k nejmladší části periody palaeo litické. = Práce trestnioká pod širým nebem Z Kodaně se oznamuje: Pokusy započaté přede dvěma lety, zaměstnávati trestance z trestnice v Hor- sensu ke vzdělání jutského vřesoviska, pokračovaly v minulém letě s velmi příznivým výsledkem. Práce trvaly pět měsíců, od polovice dubna do konce září a bylo při nich zaměstnáno 20 mužů. Vysázeli 35.000 jedlí a borovic a vzdělali as 30 jiter půdy. Pracovi- tost trestanců byla velmi uspokojivá a kázeň doko- nalá, což je tím pozoruhodnější, jelikož užíváno k této práci toliko nejtěžších zločinců. V letní dob podařilo se trestancům zameziti hrozící požár vřeso- viska. Pobyt pod širým nebem, slavnostní klid zvláštní romantika vřesoviska zdála se míti na mysl trestanců, jak svědčí jejich dopisy, příznivý vliv.
Riviěre Berthelot Dordogne Kodaň
26 article
= Padělání uměleckých praci, jež po dlouhou dobu provádí se v rozsáhlém měřítku, ni- kterak neuškodilo obchodu s uměleckými předměty. Právě naopak. Také milovníci umění nesmějí se nad tím rozhorlovat, neboť jsou tím sami vinni, že tento výnosný obchod nabyl takovýchto rozměrů. »Tempse přináší zprávu o velkém obchodním podniku v Pa- říži, jenž dodává kupcům veškerá umělecká díla, jaká si přejí, stará i nová. Specialitou tohoto zna- menitého závodu jest výroba »gaferií předků« pro bohaté Američany. Onehdy objednala jakás bobatá dědička z New Yorku řadu podobizen předků, jež měly býti vesměs provedeny ve slohu 18. století, v němž jest zařízen její palác. Jest velký počet nadšenců pro umění, kteří se domnívají, že mají drahocenné originály a přece jsou to jen kopie. Ja- kýsi známý finančník získal obraz Van Dyckův. Po- řídil pro obraz tám, ale málo mu na tom záleželo, aby se rám k obrazu hodil, nýbrž dal na hořejší straně rámu umístit velkými literami nápis »Uměle- cké dílo«. Když navštívil svoji galerni, pozoroval dlouho a s hrdým uspokojením nikoliv obraz, nýbn uápis, jímž jej opatřil
Američan Van Dyckův New York
27 article
(Zaslá n o.)
Zaslý můj o
28 article Míl vzdání
Míl vzdání Pražský damský odbor Ústřední Matice školsk považuje za svou milou povinnost, aby sdělil s ve- řejností českou, jež lak účinně byla podporovala lelošní podnik odboru: Slavnost chrysan- thémovou, že čistý výtěžek slavnosti, jehož s dostalo Ústřední Matici školské, obnáší 15.400 K. kdežto výdaje činily toliko 2000 K. Že docílilo se ze slavnosti výtěžku tak značného, dlužno přičístiv první řadě ovšem četným dárcům, kteří obohiatili bazar slavnosti, a obyvatelstvu pražskému, které do- staví se rádo v počtu imposantním všude, kde jde o účel národní. Těm budiž vzdán náš dík! Za ne- obyčejnou obětavost, ochotu a laskavost, s jakou vyšlo se pořadatelstvu slavnosti vstříc v době pří- prav, dlužno v první řadě poděkovati se radě kral. hl. města Prahy. Dlouhá by byla řada jmen všech lěch jednotlivců, kteří se přičinili o zdar slavnosti a zasluhují upřímných díků naších, avšak pro nedostatek místa nelze nám ani všechny vyjme- novati. Nevšedních zásluh o zdar slavnosti si získala pí. Staňková a nenalezáme ani dosti výmluv- ných slov, abychom náležitě oceniti mohli nezišt- nou obětavost p. Ig. Gottwalda. Dále přispěli značn k velkému úspěchu svou obětavostí zejmena na umělci: pí. Urbanová a pp. Hofbauer, Jirá- nek, Muttich a Štapíer, pak firma Husník a Häusler, p. arch. Gregor, p. cís. rada Ba- tovec, p. red. Balák, p. Kotrba, p. Al. Wies- ner, pp. manželé Zelenkovi, firma Diettrí ch, Rudnická továrna na košíky, knihař p. Š rá- mek, p. Šámal, slč. Bromova, p. V. M a šek. p. M. Prinn.
Míl Staňková Gottwald Urbanová Hofbauer Jirat Mutti Štapíer Husník Häusler Gregor Balák Kotrba Al Zelenka Šámal Bromův V M M Prinné Praha Wies Diettrí ch
29 article
Sl. redakcím českých denních listuů jež horlivě upozorňovaly na náš podnik matiční náleží zvláštní naše díky. Konečně musíme díky vzdáti i všem damám a slečnám, které tak roztomile a horlivě v podniku našem spolu- účinkovaly. Ve vědomí, že vykonal dobrý čin, přispěv k roz- množení finančního prostředku našeho nejpředněj- šího a stále potřebného národního záchranného spolku, Pražský damský odbor Ústřední Matice škol- ské vyslovuje ještě jednou všem srdečné díkyl V Praze, dne 22. listopadu 1901. Za výbor Pražského damského odboru Ústř. Matice školské Anna Podlipná, spředsedkyné. (Zasláno.) P. T. váženému občanstvu vŽižkově. Dne 9. t. m. ustavil se v naší obci odbor Ná- rodní jednoty severočeské. Tím konečně vzniká stře- disko všech, kdož uznávají veliký význam Národní jednoty severočeské pro naše menšiny ve zněmče- ném území. Žádáme tudiž snažně, aby naši vážení spoluobčané věnovali našemu odboru tolik podpory. kolik odpovídá obci, o níž se prohlašuje, že je ne- jen počtem, ale i uvědomělostí svého obyvatelstva jednou z prvních v království českém. Za výbor místního odboru Nár. jedn. severo- české v Žižkově. Fr. Vacek, Dr. Jan Hasák, starosta. jednatel. Odbor náš má místnosti v hotelu »Vodáke v Karlově tř.
Podlipná Vacek doktor Jan hasák Praha Žižkov Karlov třída ústřední Matica