ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0b11af80-661f-11dc-9780-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 28, org 11, person 50, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 24. listopadu 190.
Praha
3 masthead
Číslo 324
4 article
Na rauní a odgol. listy O přilohami („Naučný Obzor“ ve utředu a „Litorárni Hlidka v pátek) předplácí sei Praze v sdministrae 2 K — h na něsíc . . . . . ns čtvat leta . . . .. 6 K — s dvojí donáškou K 50 na mněsle na čtvt let . . . . K50 ve flislkách: na měsle . . . . . 9K9 Poštoui na měsle na čtvrt leta s dvojí zásílkou sa měai řtvrě lota
Praha Litorárni Hlidek
5 article Dnešní číslo pro Prahu le o 22 slranácl.
Dnešní číslo pro Prahu le o 22 slranácl. Poslední lhůta před bitvou rozhodnou. »Klid zbraní jest po čas rozpočtov debatty zjednán, avšak vytoužený mír jest vzdálenější než kdy jindy. Tak charakterisuje jeden z nejstarších ně mecko-centralistických listů výsledek páteční jalové konference všech klubových předsedův. Doznává sám, že jest to výsledek velice hubený a že pan Körber stal se velice skrom- ným, tváří-li se jím uspokojeným. Také jine orgány německé levice doznávají, že k vy- jasnění situace a vůbec k nějakému klad- nému usneseni nedošlo, takže věci po konferenci předsedů stojí tam, kde stály dříve. Rozumí se, že zmarem tím jsme opět vinni my zlí kazimírové, Češi. »Mohlo se přece očekávat — vrčí nevrle vídeňský »Oest. Volkszeitung« — že se Čechům uráčí vyjádřit se poněkud j as- něji o projednání rozpočtu, jakož i povaze tajemných těch záruk, jakých požadují od Němcův.« Leč dr. Pacák odpověděl prý na dů- tklivé domluvy Körbrovy »vyhýbavě«, že si Češi vyhražují vůči rozpočtu volnou ruku, že mu sice nebrozí obstrukcí, avšak nedaj si také zabránit, aby tlumočili při jednání o něm své žaloby, stižnosti a své požadavky jako opposice národa tak těžce uraženého.
Körber Čech Čecho Němcův doktor Pacák Körbrův Praha
6 article
Rovněž prý také dr. Stránský odsvědčil se býti fanatickým přívržencem nejdůkladněj- šího projednání rozpočtu a prozradil prý divnou mírumilovnost tím, že pronesl klas- sickou pochybnost o tom, že k dohodnut Němců s Čechy nedojde ani za deset let. — Takž prý, vděk houževnatosti Čechův, nedo- saženo více, leda že snad — a to nikoliv bez obtíží a nesnází mnohých — dojde ku projednání rozpočtu. »Získána lhůta, toť pro okamžik něco; a kdo chce. může v této omezené lhůtě spatřovati nějaké polepšení situace. Bylo zapotřebí silně do- mlouvati Čechům do svědomí, aby milostivě propustili rozpočet jim tak neobyčejně pří znivý. Leč aby Češi odložili válečný meč k tomu se pánové Pacák, Stránský a Schwar zenberg nijak nedali pohnouti. Každý z nich stojí tu jako předbojník rostoucí postulátní politiky a všickni jednomyslně prohlašují, že toliko odročili lhůtu pro hlavní bitvu, kterou hodlají bojovati proti parlamentu, ba proti parlamentarismu vůbec. Získána tedy pouze lhůta, avšak výhled do budoucnosti jest temný jako byl před tím.« —
Stránský Němec Čechův Čecho Čech Pacák Schwar Čechy
7 article
Tak vida, čeho bodří Vídeňáci od na- šich neočekávali! Že zapomenou na vše a odpustí svým dobrodinečkům a přátelům vídeňským i ten 17. říjen 1899 a všechno, co po něm nám učinili, až do toho jejich zuřivého brojení proti české technice a české universitě na Moravě! — — To by tak ještč bylo scházelo, aby naši poslanci byli vůč- této vládě a vůči této vybrane společnosti perfidních farizejcův a zá- konníkův levičáckých, kterým neradno věřit, ani když se modlí, odložili svůj opposičn meč pravdy a práva. Veřejnost česká spíše je náchylna zazlivati jim i tu »šibeniční ihůtu«, kterou v noblesse své povolili panu Körbrovi a skomírajícímu parlamentu cislaj- tánskému: roztrpčený cit lidu českého byl by pro rozhodnou bitvu hned, beze všech lhůt a beze všeho odkladu. A kdož ví, ne- bylo-li by také bývalo nejrozumněj- ším, uposlechnouti tentokráte hlasu srdce českého? Poslyšme aspoň, jakou poznámku učinil vídeňský dopisovatel »Bohemie — ku včerejší řeči Körbrově1 Pokládá za věc největšího pozoru hodnou ony urážlivé vý- hrůžky, jež činil rakouský ministr- presiden ubohému parlamentu, dávaje mu na sroz- uměnou, že přijde o vaz, nepovolí-i rozpočet v čas, — sobě a nikoliv vládě.
Körbr český univerzita na Morava Bohemia
8 article
která prý ho nepotřebuje míti povolený par lamentně v určité lhůtě, poněvadž si dovede i jinak daně z lidu sehnat. Dr. Körber pravil, že nebude již mnohokráte napomínat parlament ku pracovitosti; parlament že ne- smí být hračkou, buď že bude parlamentem anebo že nebude. Dále dodal, že žádná vážná strana sobě asi nepřeje, aby se sáhlo k násiluým opatřením a k opě tovnému rozpuštění sněmovny. Tolikéž poznámka páně Körbrova že nebude žádnou stranu více zrazovati od po- dávání pilných návrhův, nýbrž zůstaví to jí samé, chce-li si to vzíti na svědomí a na zodpovědnost vlastní, nasvědčuje prý tomu, že rozhodná parlamentní krise nedá na sebe dlouho čekat.« Ne- provozujeli ministerský předseda tou po- hrůžkou o rozpuštění parlamentu tutéž hru jako již tolikráte se svým odstoupením .. jsou-li dnešní slova dra. Körbra vážně mí- něna a se souhlasem koruny pronesena: pak — zní závěr »Bohemie« — »mohou se Čechové se svým opovězením hlavní bitvy, kterou bojovati chtějí při vyrovnání rakousko- uherském, snadno zmýliti. Kdož ví, nebudeli pak hlavní ta bitva s vedena — dříve, snad že po nejbližší marné dorozumívací konferenci česko- německé, avšak nikoli Čechy, nýbrž — vládou.«
doktor Körber Čecho Bohemia
9 article
Zaznamenejme si toto vysoce zajímavé proroctví německé Sibylly pro paměť bu- doucí, až nás táž »Bohemie« bude kdys chtíti činiti zodpovědnými za neblahé ná- sledky — státního převratu do ab- solutismu, k němuž v pravdě nikdo nepracuje frivolněji, než vý- teční ti němečtí ústaváci svým zpátečnickým vzdorem proti kazdé sebe menší svobodě národů slovan- ských. Jako schvalovali s největší passí všechny ty persekuce, výminečné stavya stanná práva proti národu našemu vyhlá- šená, tak budou i na zejtří tleskati výteční ti přátelé svobody sebe horšímu absolutismu byrokraticko-vojáckému, bude-li jen něme- ckým a namířeným proti nám.
Sibylla Bohemia
10 article
To vědí naši poslanci a proto jako svědomití a rozvážní vlastenci, pamětliví blaha národa svého, přemáhají se až do sebezapření, pokud to jen jde, aby uvaro- vali se této spoušti, aby oddalili sřícení této laviny v naše rodné nivy. Avšak bude-li to na dlouho platno? Slyšme, jaký úklad podlý strojí dle Ebenhochova »Li nze Volksblattu« titíž pokrytci ně- mečtí našemu poselstvu ve chvíli, kde se tváří vůči koruně jako nejmírumilovnější beráncil »Zatím co levičáci dodávají si na oko glorioly spasitelův státu, prohlašujíce, že jim jde o nejrychlejší a nejhladší projednání státního rozpočtu, — jsou zatím vskutku odhodláni hlasovat proti všem oněm položkám rozpočtu stát- ního, na nichž Čechům a Slo- vanům záleží: chtějí dovésti toho, aby propadly polozky pro assanaci pražskou, pro české gymnasium opavské, pro če- skou techniku v Brně, pro slo- vinské gymnasium v Celji atd. To chtějí spachati nedbajíce, že tím přivodí situaci přímo osudnou; ba právě proto tomu chtějí, aby tak čeští poslanci byl do krajnosti podrázděni a t ak byla přivoděna se, jí2 niko vuve moci zadržet« — Srovnejme toto důležité od- halení Ebenhochova seriosní ho orgánu s výše uvedenou pohrůž- kou »Bohemie«, že katastrofa proti nám může nadejíti dříve, než my Češi se přihotovíme k bitvě rozhodnél Bděme tudíž ať nejsme překvapeni německým manévrem, stůjmež na stráži s ručnici nabitou, pohotovi k obraně i k útoku. Toho nezbytně vymáhá věc česká v těto temné. úkladů plné sítuaci ! —
Čecho Ebenhochův Čech Brno Bohemia
11 article Staré bolesti!
Staré bolesti! Ve Vídni, 23. listopadu. Němci, nechť již se hlásí ku kterékoli straně, mohli by býti s vládou Körbrovou spo kojeni. V ohledu národním slouží jim jak může je německá od hlavy až k patě, a kde germán ské zbarvení není již dost intensivní, tam na nejmenší pokyn bez odkladu dostaví se pan Wittek, Spens nebo Böbm, aby kaz opravili. Není věru nic jiného již zapotřebi, než aby pan Körber sňal dosavadní firmu neutrality a nahradil ji novou, a sice takovou, aby si j Němci zapsati mohli do svého rejstříku.A přece zle proti němu bouří. Jednak pohližejí na jeho kabinet úkosem, že není »parlamentní«, nýbrž úřadnický a potom že nevěnuje služby své od rána do večera, od prvního do posledníhu, od Nového roku do Sylvestra výhradně jim a nikomu jinému. Proto jim sedí už příliš dlouho na křesle ministerském. Náhled ten sdílejí ze- jmena p. t. kandidáti ministerstva.
Němec Wittek Spens Böb Körber Vídeň
12 article
Němci mají takých lidi v řadách svých. přes to, že tam nad prostřednost máló vyvý- šených, celou garnituru. Patrně že pobidkou těch pozorovati bylo v německém táboře zvláštn hnuti. Počali býti s vládou nespokojeni a sami tak si počínali, jako by sto chutí měli pustiti se do obstrukce. A vláda, zpozorovavši to skutečně byla do tě míry zdisgustována, že pan dr. Körber, trna nad nevděkem světa, chtěl rozetnouti uzel gerdický jednou ranou. Tak aspoň se tvářil. Buď se bude pracovat, nebo ne Toho ale si Némci nepřáli, toho něměli ve svém programu. Domnívali se, že vývoj věe bude jiný, leč nedali se neúspěchem zmást a ihned dali věci jiný směr. A tak ihned vpra vili se v úkol spasitele parlamentního a posa- divše se do mušlové lodičky, jako Lohengrin, jenž byl připlul z cizích vod, přinášeli Rakousku proti českému Telramundu spásu. V pohádkách dostává přine za podobné hrdinství z pravidla princeznu — Lohengrin dostal Elsu — Něme byli by se spokojili s ministerstvem. Nebylo pro vedeno už dávno na politické šachovnici takové salto mortale, k jakému se odhodlali Němci,.
Němec doktor Körber Lohengrin Elsa Nout Rakousko
13 article
Však na původní mefamorfose nepřestali, aby osvědčili mírumilovnost svou a humbug pro- vedli celý, navrhli dokonce i konferenci, v níž jednáno býti má o českoněmecký smír, jenom že ji z opatrnosti položili na konec — nynějšího parlamentního období, do dohy, kdy nutno bude zbrojení k bitvě hlavní, k bitvě za hospodářské interesy Cislajtanie proti Uhrám. Jen člověk nejnaivnější mohl by očekávati od těchto kon- ferencí nějakého úspěchu. Utkala se sice mínění o tom, kdy prospěšněji by bylo konference ty svolati, a mohlo by se zdáti, že v ohledu tom děli Němce od Čechů jen termín časový, zatím ale jen politický břidil posledního řádu mohl by této německé komedii přiložiti nějakého významu. SNěmci není dnes národnostn smír možný, což by si měl v řadě prvn zapamatovati pan Körber sám. Tak daleko s ještě nesnížíme, abychom za zelený stůl zasedl s těmi, kteří prohlašují již z předu, že v ohledu národním nám nepovol ničeho. Dostavíme-li se na konfe- rence, pak hned na prahu polo- žIme otázku svým odpůrcům »Chcete se smlouvat, ohasla nznat, že jsme v rodné zemi své rovnocenným národém a stejne oprávněným činitelem? Dovedete se povznésti k názoru, že křivda, která nás pálí, nemůže býti vám, chcete-li býti spravedlivými, zdrojem uspokojení a blaha? A poněvadž jsme přesvěd- čeni, že se nám odpoví starou frásí: nedotknu- telnou musí býti národní država naše, půjdeme tam, odkud jsme přišli.
Němec Čecho Körber Uhry
14 article
Litujeme toho opravdově, že dnes ne možné je smíření od národa k národu. Litujem toho, že dnes s nikým jiným o práva ja- zyková a ústavní jednati nemůžeme než — s vládou. Ta ve svých rukou má kli říše. O tom nemůže býti pochybnosti, že dokud nebude vyřízen spor česko-německý, je marným všechino úsili, zjednati řád a pokoj v Rakousku. Dokud nebude tato rána začelenů, zůstane Rakousko slabým oproti Uhrám, slabým oproti svým spojencům, slabým oproti cizině. Slabým i chudým. Tak slabým a chudým, že na to ani pomysliti nesmí, abý nás snad ná- silím pacifikovalo. Ono ale má dosti sily, aby opírajíc se o všechny ostatní svě národy, jež ne- mají žádných choutek hegemonistických, do- nutilo Němce spokojiti se s tí m co jim poskytne v hojné míře zdroj rovného práva a stejne spravedlnosti oproti národům ostatním. Poněvadž ale ke smíru na tomto základě Němci ruky nám nepodají, nezbývá nám nic jiného, než výzva na vládu a žádati, aby pan Körber přestal býti mi nistrem německé levice. Od konferencí ničeho neočekáváme, po- něvadž jsme přesvědčeni, že to pouhý tric, vy myšlený tartufřerií našich odp ůrců.
Němec Körber Rakousko Uhry
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. listopadu. (Výsle d ek konference klubovnich předsedů) shrnuje vídeňská »Reichswehr« v tato slova »Řeč ministerského předsedy jest dobrá, pěkná velká, silná, ale přese vši svou dobrotu, krásu, velikost a silu sotva asi učiní trvalého dojmu právě na ony strany, o kleré tu zvláště a jedině jde, lotiž na Mladočechy a na Všeněmce. Na ostatních stranách nezáleží a vše, co prohlašují nebo neprohlašují, nemá nijakého významu pro rozvoj parlamentních poměrů, ovládaných nyní radikalismem. Mladočeši a konservativní velko- statkáři neslíbili však ničeho, naopak prohlásil výslovně, že si ponechávají rozpřádati rozpočto- vou debatu tak dlouho, jak se jim bude libit a vystoupiti v ní s tolika svými stesky, kolik pokládají za vhodno. Všeněmci pak slíbili ještě méně než nic a ponechali si úplnou volnost jednání. Zaujali bojovné stanovisko, s něhož ovládají německé souručenství a s něhož se jejich siřelám otvírá volně pole na všechny strany. Co nám tedy přinesla konference klu- bovních předsedů? — táže se »Reichswehr«. —
Praha Reichswehr
16 article
Vládní prohlášení, jehož cena nespočívá v slo- vech, nýbrž tam, kde slova přecházejí ve skutky prohlášení většiny stran, ve kterých se vysvětluje to, o čem nikdo nebyl v pochybnostech; pro- hlášení Mladočechů, které jest vlastně jen slav- nostní ohražení proti požadavku, aby učinili nějaké určitě prohlášení; a konečně prohlášení, které učiněno nebylo, čímž způsobena veliká díra do souboru ostatních prohlášení, totiž odpor Všeněmců, aby nějaké prohlášení učinili.« V Praze, 23. listopadu. (Česká odpo- věď na německé prohlášení.) Jest už známo, že úterní vyhláška německých pohlavárů způsobila nejlepší dojem v polském kole a jeho ohlasech krakovských a lvovských. Proto jest přirozeno, že česká odpověď na onu vyhlášku v polském kole a jeho orgánech nedošla sou- hlasu. Vedení polského kola ve svém servilismu očekávalo patrně, že česká delegace přijme bez- podmínečně návrh něměcké levice, aby se pro- jednal se všemožným urychlením rozpočet a po- tom si dá na vyrovnacích konferencích od Němeů sděliti, že na ten čas našim požadavkům opět nelze vyhověti, že však je třeba projednati uher ská vyrovnání a po něm že se může o česko- německý smír vyjednávati znovu a tak dálein infinitum. Že česká odpověď vypadla jinak, to pobouřilo polské kolo i jeho orgány. V polském kole, dle sdělení lvovského »Dzienniku Polského«, celý průběh krise působí prý nejhorší dojem.
Praha
17 article
v drebučmí predejír ranni číle e sobě . . . ra Sb odpoladn . . . za 2h Ve Hlialkách na venkově ranní čel.. . . . . . . . 10 sdpolední . . . . . . . . ob Inserá l plai se kotové sapře Pešplacení a inseriy pšijiná zdnainl- straca v Marianské ulici č.8. Tee raclitzejí se těš redakee tiskárn palies „ Nást dalck Liitae Rokopiny ss novršosji.
Liitae Rokopina Sb odpoladn
18 article
Čásť polských poslanců se bouří a sice prý prá- vem, že polské kolo podporuje jen cizí elle. Bouře neobrací se proti vůdcům polského kola. kteři prý nic jiného provésti nemohou, nýbrž proti Čechům, kteří vyvolávají krise a potom vy- jednávají, kdežto polské kolo nemůže se dostati k tomu, aby mohlo něco učiniti na prospěch Haliče. Krakovský »Náš Glos« sděluje dokonce, že sami Némci byli českou odpovědí více spokojeni než vůdcové polského kola, kteří nechápou, jak je možno nevrhnouti se v otevřené náruči ně- mecké levice. »Nelze pochybovati — píše »Náš Glos« — že Čechové ve své odpovědi došli do krajních mezí, přípustných národní hrdostí.« Panu Javorskému to ovšem nestačí, poněvadž to ne- stačuje dru. Körbrovi a levici, do níž jsou oba stejně zamilováni. »Ale — podotýká v čas » Náš Glos« — dnes není na čase choditi ruku v ruce s vrahy národa polského. Nevíme, jaký dojem učinil vřesenský proces na známé kruhy polského kola. Tolik však jest jisto, že nabízeti Němcům ruku k utlačování Slovanů mohlo by se špatně vyplatiti partií našich dvořanů!« Ze Lvova, 21. listopadu. (Mořské O ko.) Zdejši listy přinášejí zprávu, že hlavní velitel- ství četnictva ve Lvově dalo čelnické stráži u Mořského Oka v Tatrách rozkaz, aby při ob- chůzkách svých pokládala sporné území nad Mořským Okem za území uherské. To by ovšem málo nasvědčovalo energii rakouské vlády, jež má dbáti, aby území až do výroku roz- hodčiho soudu bylo vskutku pokládáno za sporně.
Čecho Glos Javorskij Němec Halič Lvov Némec
19 article
V Praze, 23. listopadu. (O ruskou universitu ve Lvově.) Rušti poslanci na říšské radě podali, jak známo, pilný návrh. aby se ve Lvově zřídila samostatná ruská uni versita s vyučovacím jazykem maloruským Návrh se odůvodňuje tím, že Malorusů je v Ra- kousku 3 5 millionu, tedy mnohem více, než Vlachů, jimž universita slíbena; že ruských po sluchačů na universitách rakouských je na 800 a počet jich každým rokem roste; že jest po ruce také dosti professorských sil, ktoré by buď hned aneb po krátkých studiích v cizině mohly zaujati učitelské stolice na ruské univer- sitě (v případě potřeby mohli by se na lvov- skou universitu povolati professoři z vysokýeh škol v říši ruské); ruský (t. j. maloruský) jazyk jest prý již dostatečně prohlouben i ve směru vědeckém, tak že ani z té strany by nebylo překážek, aby se nová universita zří- dila ihned.
Malorus Vlach Praha Lvov
20 article
K vysvětlení požadavku haličských Rusu poznamenáváme, že jsou nyní v Haliči tři úplná ruská gymnasia a na lvovské universitě jsou tři ruské stolice při fakultě bohoslovecké, sto lice občanského a trestního práva při fakultě právnické, pak stolice ruského jazyka a litera- tury, a všeobecné historie při fakulté filoso- fické. Přednášky konají se tu ovšem v jazyku maloruském. Ale právě ta okolnost, že se vy- učování děje nářečím maloruským a ne spisov- ným jazykem ruským, odvrací mnohé žáky od škol ruských, kde se jim nelíbí ona vědecká »propracovanost« maloruského jazyka, o níž se zmiňuje pilný návrh. »Spisovný jazyk velko- ruský byl by jim mnohem více vhod«, pozna- menává sám »Gl. Narodu«, pojednávající o ru- ském požadavku. To je však bolavé místo v celé školní otázce haličských Rusů a jeho nedůtklivost bude asi ještě dlouho přičinou, že jejich kulturní požadavky nebudou plněny, budou-li splněny, nepovedou k cíli. Je opravdu luxus, zakládati novou vědeckou literaturu pro 4 milliony rakouských Malorusů, rozumějících dobře spisovnému jazyku velkoruskému, když mají k disposici ohromnou vědeckou literatur velkoruskou. Luxus mohou si dovoliti národové velcí a bohatí. Rakoušti Malorusové nejsou ani bohatý ani velký národ. Jak by se změnila si- tuace v jejich prospěch, kdyby erární rakouskou »fonetiku« položili tam, kam patří, totiž do archivu a na její místo dosadili zase spisovný jazyk velkoruský! Pak by jejich budoncí uni-
Rus Malorus Halič
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 23. listopadu. 6 — (Kronika.) Jsou taková slov obdivu, nevíte, jak se při nich zachovat. Dmouti se pýchou anebo rditi studem? Jeden z našich obdivovatelů někde na březích Sekvany onehdy se o nás tak nadšeně rozepsal. Anebo to bylo na březích Névy? Na dalekém Východěči na dalekém Západě? . . . — Čechové vedou hrdinný boj! . . . bylo tenorem obdivného článku. A šel hned chvatem z ruky do rukyo rozumí se. Hrdinný boj! Ohmatáváte v duchu dychtivě svoji bytost. Chtěli byste si to svoje hrdinstv jak náleží uvědomit. Tim »bojem« je přec myšlen náš politický, náš národní boj? A poli- tický boj — v čem pak vlastně záležl? Zastavili jste přítele politika z povolání. Mohl by míti pohotově nějakou definici. Měl j pohotově. A velmi přesnou: skoro učenou. — Politický život? Toť zápas idel, které se platnosti teprv domáhají proti ideám, které svoji platnost už mají! Tuze hezky! A poněvadž jste právě v ná- ladě, rozpřádále dále hru otázek. — Zápas idet! Zápas ideí! . . . A oč pak vlastně zápasí idey? — Oč každý zápasi! O to, aby měly moe Nabýt moci! Účel všeho zápasu. — A idey, jaké pak moci mají nabýti? — Moci zákona, moci platnosti, mociži votných forem. — A té se nabývá? — Tak. Ve spořádaných poměrech užje takový aparálek, kolečko tlačí na kolečko, zoubek na zoubek: my, kteři sloužíme své mvšlence, půso- bíme na legislativu a legislativa zase na exekutivu. V době demokratické rozhoduje počet. Nová myšlenka, má-li zvítěziti, musí míti pro sebe patřičný počet hlasů. Míti v dané chvili po třebný počet hlasů, v tom je všecka politika ..
Sekvan Čecho Tim Praha
22 article
— A což, máte-li všecky hlasy pohromadě a najednou se ukáže, že to teprv — nestačí? Co pak? — Pak . . . Pak to právě dál nejde. Pak přestává střízlivá politika . A přitel odborník se otočil na patě. Sedím tedy u početného aparátku, sháníme a počítáme hlasy. Není patrně pořád dost hlasů! Ještě nové hlasy ! Více hlasů !. .. A to je všecko ? A v tom je všechen politický život? Srovnávati čísla, operovati vážkami většin a menšin, rozeznávati většiny jisté a nejisté, rozhodné a slabé, trvalé a dočasné . . . To je všecko? . . . A kde pak v té zábavné arithmetice . .. kde pak tu zbývá místečko také pro nějakou — jak pak honem — pro nějakou — hrdinnost boje ? . .. Jen takový obrat slova! Řekne se »boj« ale nejde při tom ani o život ani o krev. Jaké pak dnes ještě hrdinství! Ty časy dávno minuly kdy měly idey zapotřebí hrdin Obcházite nyní zvědavi pražská nároží. Také druh »válečného pole«. Dva návěštní ústavy do nedávna tu spolu válčily na život a smrt. Který kterého: český ústav nebo — dvojja zyčný Není pochyby, na které straně byly vaše sym- patie. Je taková fáse zápasu: kdo mezi námi je dnes pro dvojjazyčnost, ať vědomky či nevě- domky nadhání odpůrcům, chce naše podruží. naši nerovnocennost, je škůdce. Chceme svůj vlastní život a když život, tedy také ulici svoji. nároží svoje. A to byl úkol Českého ústavu návěštního. Měl »vybojovat« českost pražskéh nároží.
český ústav
23 article
Až za posledních let ta podivná otázka nároží vyplula. Německá města jako vždy s po- chodní předcházela. Ve Vídni, v Liberci, v Chebu české návěstí nesmí se objevit na rozích. Před lety české spolky vídeňské, české firmy bez překážky si oznamovaly po česku svoje produkce, své zboží, své zábavy. Dnes to přestalo. Město Vídeň hájí nároží, svůj německý ráz. Je řada na Praze. Německých měst je tolik a přece jim záleží na německém rázu Vídně ! Jak se zachová Praha? A my máme jedinou Prahu ! To je tak jasné! S nemalým napjetím jste čekali, jak rozhodnutí u nás dopadne. A dopadlo. Je po bitvě. Procházite ulicemi a obzíráte bojiště. N místech, kde před nedávnem veliké písmeny hlásaly: Každý poctivý Čech dává svoje návěstí Českému návěstnímu ústavu! nacházíte dnes veliké německé plakáty » Germa nie«, sportovní vyhlášky Deutscher footbal Commersy německého studentstva, vyhlášky ně- meckých obchodníků, muzikantů, akrobatův Firma Českého návěstního ústavu zmizela Dvojjazyčnost zvítězila na celé čáře. Rozhodl jsme pro dvojjazyčnost nároží. K vůli Něm cům, které tu máme. Mohli by nám ztropiti nepřijemnosti . . . Chceme vítězit, vyhrávat. ale tak, aby z toho nebyly nepříjemnosti. Takhle kdyby to šlo početní operací, čistě aritmeticky, nějakou addicí a subtrakcí hlasů. takhle křídou na tabuli, to by se to vítězilo! .. Nasadili jsme všecky páky. Nájem praž- ských nároží zadán konečné Českému návěštnímu ústavu. Rozčilovali jsme se pro to dost. A když svoje právo měl v kapse, milý Český návěštn ústav — a tak dále, jak už víte — šel a za cenu své hodnosti — propadl se do země. Tak vypadá z blízka shrdinný boj«, kte rému se obdivují naši přátelé na dalekém Vý- chodě a Západě
Vídeň Liberec Cheb Praha Procházite ulice Německo ec Vý Český návěstní ústav
24 article
Od politiky v parlamentě nesmíme nic oče- kávat, praví znalci. Parlament je chorý, to je známo. Třeba obrátit úsilí jinam, pracovat jinde. Co chvili čteme nějaké provolání. — Vlastenci! Čechové! Je zle! Tam tam! Pomozte! Nebude-li sebráno rychle ně- kolik tisíe, ztratíme zase jednu posici, nejdůle- žitější, hlavní! Třeba rychle pomoci, hned ! .. Tak na kvap v poslední chvíli? Proč ne přišlo provolání dríve, dokud bylo času něco připravit? Nemyslel na to nikdo. Kdo pak má myslet? Máme tolik starosti ! Tolik ohrožených posie n všech stranách! Na severu, na jihu, na Moravě, ve Slezsku! A ve všech oborech. ! Ve školství. v zastupitelstvech samosprávných, v otázkáei společenských, uměleckých, mravních. Všude všude! Kdo pak by. to měl všecko v evidenci Život běží, potřeba uhodí zde, uhodí jinde dnes má deficit Ústřední Matice, zejtra hyne Československá jednota, pak zase někde něce v ohroženém území se hroutí, nebo jsou volby v Kateřinkách, je potřebí tiskové kanceláre nebo divadla, nebo nějaké výpravy! Má se stavět. disponovat, rozhodovat, porážet, vítézit, všeck promyšleně, po řadě, s rozpočtem ! Co dřiv Kam dřive ruku položit, kam příspěvek poslat Kde je kdo? A tak se vždycky najde nějaký komitét, který se v rychlostí sestoupil, vydá sv provolání a — bohu poručí, jak to všecko dá půjde ! . .. — Nemělo by to vše býti nějak ustrojeno Neměla by býti nějaká instance, důvěryhodná povolaná, která by to všecko měla v přehledu měla svoje orgány a mohla na všecko myslit Vrchní orgán nějaký, nadaný náležitou mocí,
Čecho Morava Slezsko Kateřinka
25 article
oprávněný vybírati národní daň a spravovati ná- rodní hospodářství? — Arci by měla být taková instancel Ale to by vyžadovalo — organisace. A k té — jsme ještě nedospěli .. — Proč jsme nedospěli ? — Tak nedospěli jsme. Snad jsme na to ještě příliš mladí. Víme už, čeho by bylo třeba, ale nedovedeme si to ještě zaříditi. Ve- deme půl století svůj boj, konáme svoji ná- rodně-kulturnou práci, narostli jsme na veliké těleso, máme denně svých tisíc otázek a sta- rostí, sbíráme a vydáváme denně sta a tisice peněz, ale na účelnou organisaci jsme to ještě nepřivedli . . — Ale u všech všudy, co nám brání? — Nevíme. Snad strach. Strach ze sebe sama. Strach, že by snad jedna organisace mohla překážeti druhé. Organisace domácí práce a obrany organisaci aktivní politiky . .. — Ale božínku, co pak by to bylo z organisaci, kdyby jedna čásť překážela druhé? To by byla špatná organisace. A o tu nikdo nestojí. Jedná se o dobrou organisaci, účelnou. Překáží snad ve státní organisaci jeden úřad druhému, zahraniční úřad vnitřní správě státu Naopak, doplňují se navzájem. Nemělo by tak být i v organisaci naší ? . .. Mělo by, ale — není. Dáváme se od svých vzdálených přátel obdivovat pro intelligenci, důmysl, energiia »hrdinnosť« boje, který vedem a zatím jsme to ani k organisaci sil nepřivedli. Naříkáme, že pořád nedostávám e, čeho bychom si přáli. Ale neuči-liž dějiny, že se dává, jen co se dát musí? Není-li politika hra — nutností? Kdo si svého nedovede dobýt, představuje liž nějakou nutnost, že by je musel — do sta t