ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b164360-661f-11dc-b613-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 87, place 43, org 9, work 4
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁROBNÍ LISTY
3 masthead
24. listopadu 1901.
4 masthead
Číslo 324.
5 article
versita měla okamžitě i všechny potřebné učebno pomůcky i schopně učitelské síly- Politické zprávy zahraničně. V Praze, 23. lislopadu. Ruská rada politikům, zachraňu jícína Cislajtanii. »HoBecr«, probírajíce chronickou krisi ve který se octl vídeňský parlament, či vlastné cislajtánská ústava, dospivají ke správnému zá- věru, že kořeny krise vězi hloub, než mysl pan Körber. Kdyby Čechové docela zapřeli své stanovisko a své nesplněné tužby, svě sprave- dlivé nároky, své nenapravené urážky a křivdy přinesli v oběť panu Körbrovi, krise by přece neminula. Kdyby říšská rada byla rozpuštěna, není žádné naděje, že by nový parlament byl šťastnější starého, tím méně, že by se v novém parlamentě zcela jistě objevili dosavadní po- slanci. Změnou jednacího řádu dosáhlo byse nápravy v podrobnostech, ale boj stran by za- staven nebyl. Nevyhnutelna jsou jiná, vážnější opatření. Především musi býti zme- něna nespravedlivá a chatrná ústava zr. 1867 na zásadách federa- lismu. Tato ústava může býti považována pouze za prozatímnou a přechodnou. Dokud Ra- kousko státi bude na tak vratkém právním zá- kladě, jako je tato ústava, nové a nové krise i parlamentská intermezza budou jeho údělem.
HoBecr Körber Čecho Körbr Praha
6 article
Otevření vyšší ruské školy v Paříži. Skupina ru kých učeneů pojala originálnou myšlenku, v samém středu spřátelené a sou- časné civilisaci vévodící Francie, v Paříži, zalo- žiti vyšší ruskou školu, ve které by Rusové přednášeli o své vlasti. Kursy této školy zahá- jeny byly právě v pařížské »Ecole Libre des Hautes Eludes Sociales«. Zahějení bylo slav nostné. Dostavila se na ně všechna ruská mla- dež, studující v Paříži, ruská kolonie pařížská duchovenstvo tamního ruského chrámu, zástupe francouzského učeného světa, spisovatelé, žurna- listé atd. Na široké estrádě, ozdobené k té příle- žitosti poprsím čestného předsedy školy L. N Tolstého, stáli professoři a lektoři školy, v jich čele I. I. Mečnikov, M. M. Kovalevský, Ju. Gambarov, Je. V. de Roberti. Předsedal I. 1. Mečnikov. Prohlásil novou školu za otevřenu. načež dal slovo M. M. Kovalevskému, speciali- stovi v socialných naukách, jenž obrátil se fran- couzskou řečí k francouzským hostům a vyloži jim účel ruské školy v Paříži. Prohlásil, že skoro všichni učitelé této školy hlásí se k positi- vistské filosofiř Augusta Contea.
Rus Tolstý M M Kovalevský Gambarov V Roberti Mečnikov Augusta Conte Paříž Francie Ecol Libre desátník Hautes Elude Sociale škola L I . I . Mečnikov
7 article
Poláci pod německým jhem. Při processu vřesenském mezi jinými slyšen byl jako svědek i doktor Křižanovský, vřésenský lékař, týž, jehož věrohodnosť proku- rátor snažil se v očích soudu zlehčiti odha- lením, že byl na jednom sokolském sletu v Praze. K dru. Křižanovskému rodiče dovedli 4 ve škole ztrýzněné dítky a on jim vydal vy- svědčeni, že následkem toho nemohou školu pavštěvovati. Při soudním výslechu se vy- jádřil, že děti byly »zbily«. Školní inspektot Winter a učitel renegát Koralevský podali nan pro tento výrok žalobu pro urážku na eti oni prý- dítek netrýznili, nebili, nekatovali. nýbrž »trestalie. Spisovatel Henryk Sienkiewicz uveřejňuje v krakovském »Čase« článek, kterým vyzývá polské obecenstvo, aby se ujalo dětí, které osiřely na dobu, na klerou vjejich oleové matky zamknuti budou v německém žaláři. Co praví o pruské politice, již Němecivo nestydělo se přijmouti za svou, neplatí jen o jednotlivém případě, nýbrž všeobecně. Píše: Nikdo z od- souzených na žádného ze ško'ních katů vře- senských nezdvíhl ruky, a přece rodiče těch malých dítek, zkatovaných prušáckou školou, soudy pruské potrestaly dlouhým žalářem prolo že pod účinkem zoufalství a litosti pronesli přílis hlasitě rozhořčená slova proti fakové škole a takovým učitelům. Všude, kde zvrhlá kultura nepřešla v stav divokosti, rozsudek ten vzbudí stejný úžas a opovržení. Podivení ne- bylo by na místě. Všaktě jich vlastní, německý spisovatel praví, že nemravná politika nevy- hnutelně musí zneřestiti společnost i příští jejt pokolení. Stalo se, co se státi musilo. Od čast
Polák Winter Koralevský Sienkiewicz Praha
8 article
Bedřicha II. a ještě dávnějších politika pruská byla nepřetržitou řadou zlořádů, násilí, úkladů, pokory naproti moeným, tyranství naproti sla- bým, podvodů, rušení přísah a šejdiřství. Proto nic divněho, že v takových podmínkách na dešel v měmeckém národě roz- klad duší, že vzrodil se cit spra- vedlnosti a práva, že úplně za nikl smysl morálný a že němmecká škola stala se katovnou a m zerácké soudy povolným nástro jem divokých pudův a přemoc. Historie svědčí, že budovy, slavené pouze na tyranii, zlobě a hlupolě, nikdy netrvaly dlouho. Rusko, jež úpělo pod rovné bezectným jarmem tatarským, dovedlo je posléze svrhnouti. Ukrutné panství španělské neudrželo se ve Flandřích. Křesťanští a kulturní národové nemohou býti dlouho v jarmu barbarství. A proto vytrvat a pomoci, aby vylrvat mohli i ti, kdo stali se obětmi lotrovství a pře- mocil Pokntování mohamedánů v okupo- vaných zemích. Jak známo, sultán je hlavou mohamedán- ské církve. I kdyby Bosna a Hercegovina byly Rakouskem trvale zabrány a nikoli pouze do- časně obsazeny, zůstali by mohamedáni bosen sko-hercegovšti k sullánovi v poměru loyality. jenž nedá se nikým změnit. Zaznamenali jsme již několikrát, že poli- tické úřady v okupovaných zemích pokutuj mohamedány, kteří se dne 1. záři t. r. zúčast nili oslavy jmenin sultanových buď osvětle- ním nebo pobožností v džamiji. Oslavy tyto dovoleny jsou mohamedánům v Rusku,ve francouzském Alžíru, v Číně i Persii. Mohamedáni v Ljubini v Hercegovině oslavil svátek sultánův nejprvé pobožností v džamii. kde se podle svého obyčeje modlili Allahovi za dlouhý život a zdraví svého kalifa. Po po- božnosti omladina zůstala shromážděna pře
Bedřich Alláhův Rusko Flandry Bosna Hercegovina Rakousko Čína Persie Ljubin v Hercegovina
9 article
džamii a veselila se. Zpívala ke guslím národní písně, staří vypravovali své zkušenosti a pod. Zábavu docela pokojnou přerušili žandarmové. Příšli a začali se vyptávati, kdo uspořádal tuto velezrádnou () slavnosť. Mohamedán poplašeni jali se vysvětlovati, že je to schůze docela nahodilá a že tu nebylo ani slova proti státu a vládě, načež klidně se rozešli. Za několik dní na to předáci mohamedánšt byli voláni na ljubinský politický úřad, kde n ně spustil »predstojník«: Zrádcové, kdo je hla- vou vaší protidynastické demonstrace ? Oslovení se omlouvali a vysvětlovali, že jim ani ve snu nenapadlo mysliti na nějakou demonstraci. Ni méně byli pokutováni: Šakir aga Dalivič — 200 K, Mula Muslafa Mušič — 200 K, Sal aga Tančič — 100 K, Mehin aga Salič — 100 K, Sali aga Mahič — 50 K, Hus aga Dizdarevič — 50 K, Hasan aga Malič — 30 k. nezletilý Mustafa effendi Djerič — 30 K, Hadži Mahmud eff. Mujezinovič — 30 K, Selim aga Beširovič — 30 K. Pokutovaní osobně odebrali se do Mostaru a stěžovali si zemskému hejtmanu na bez- právné odsouzení. Dostali odpověď, aby podal zemské vládě sarajevské žádost za milost. Učinili i to. Ale ljubinský predslojník užil jejich nepřilomnosti k tomu, že začal odsouzené pro nezaplacení pokuty exekvovati a zabavené před- měty dal hned prodávati. Hadži Mahmud effendi Mujezinovič, nejváženější občan ljubinský, na- vrátiv se domů viděl, že mu byla prodána po- svátná rodinná památka. To jej dojalo tak, že mrtov padl.
Salič Mahič Hus Dizdarevič Hasan Malič Mustafa Hadži eff Mahmud Mujezinovič Mostar Muslafa Mušič
10 article
Slovanská vzájemnosť a Polácl. Námi eilovaný onehdejší článek krakov ského »Času«, jenž Poláky naučoval, žes musejí poddati proudu slovanské myšlenky, ne chtějí-li se ocitnouti v opuštěném položení mezi Němci a Slovany, a nejen lo: že také museji slovanské olázky vážně sludovat a nemysliti, že pro slovanskou myšlenku činí dost, deklamují-li o ní ob čas při plném poháru — došel také pozornosli »Hon. Bpeen«. Petrohradský list vylýká »Času«, že je právě takový, jakými podle jeho slov Polác býti nemají a že slovanský jeho záchvat ne snáší se ani s podporováním všeněmecké pol tiky Körhrovy naproti Čechům, ani s tlumo- čením stanoviska »Polského kola« na říšské radě, jež dokonco není slovanské. Že onen článek vyjímečně ve sloupeích »Času« se vy- skyll, »Hoz. Bpena« objasňuje tím, že stančí kovský orgán byl nucen zakoketovati si s obee ným míněním v národě polském, v němž slo vanská myšlenka dělá rychlé pokroky. » Mez širokými kruhy polské společnosti a mezi poli- tickým představitelstvem haličských Poláků pro hlubuje se dávno již vyrytá osudná propus vzájemného sobě nerozumění. Je to propast mezi starou, dávno na smrť odsouzenou, ari- stokratickou beznárodní Polskou a mezi Polskou novou, národní, demokratickou. Poslední ovšem má budoucnosť a doufáme, že blízkou a světlou.«
Polák Němec Čecho Slovan
11 article
K hornickému ruchu ve Francil. Francouzšti hornici činí si všemožně ná mahy, aby se dodělali zákonitého ustanovení nejnižší mzdy, osmihodinové práce a zaopatření pro stáří alespoň dvěma franky denně. Jak tyto spravedlivé požadavky jsou skromny, nej- lépe lze z toho viděti, srovnámesli poměry anglických horníků s francouzskými. Pan Hlenry Barrean píše v »Revne Universelle«: »Poslavení anglického horníka jest mnohem lepší než kteréhokoliv jiného, ani Ameriku ne- vyjímaje, Nemáť tolik hmotných starostí a jedná se s ním velmi šetrně. K tomu se druží ještě péče t. zv. »Trade Unions«, jimž vůbec z nej- větší části lze přičísti nynější příznivě socialní postavení anglického hornictva. Nejlépe se vede horníku v Durhamu a v Northumberlandu, odkud se uhli nevyváží, nýbrž na místě spotře- buje. Mzda obnáší 7 franků na den, pracovní doba jest menší 8 hodin, poněvadž se v šichtách pracuje jedině od 4 hodin až do 9 hod. 45 min. ráno a od 9 hod. 30 min. az do 4 hodin. A k tomu všemu se praeuje často v týdnu jedině pět dní a v klidných dobách i jen dva dny. Ovšem jsou krajiny, kde se pracuje déle než 8 hodin a kde mzda jest nižší. Tak klesá v Somersetshiru na 4.35. fr.
Hlenry Amerika Durham Northumberland Revne Universelle Trade Union
12 article
Práce se děje v akkordu. Vzájemně vztahy mezi dělnictvem a úřadniky jsou nejlepší. Předpisy neobsuhují žádných trestů. Shoda mezi pracu- jícími a zaměstnavatoli jest výborná. Poněvadz hygienická zařizení jsou velmi dokonalá, pracuji v dolecli i dělníci velmi letití, jimž se v práci ulehčuje všemožným způsobem. Pense uděluje t. zv. »Miners permanent Relief Fund«, který se vztahuje na kraje od Durhamu přes North- umberland, Cleveland až do záp. Cumberlandu a čítá 120.000 členů. Ale právě za takovýchto poměrů bude těžko, aby francouzští horníci po- hnuli své anglické soudruhy k solidární stávce. Francouzští dělníci vzdali se, jak se zdá, již naděje v činnou pomoc anglických soudruhů. ale nepozbyli odhodlanosti, vybojovali si svo požadavky sami. Důležitý vojenský vynález fran- couzský Francouzský dělostřelecký důstojník Ravon učinil nový znamenitý objev, jímž umožňuje neobyčejně rychlou manipulaci rychlopalného děla. Tato oprava pozůstává ve zdokonalení kolové osy, takže dělo na místě dřivějsích dvou minut nyní ve 40 sekundách ke střelbě jes připraveno. Poručík Ravon obdržel za tento důležitý vynález zvláštní odměnu a byl povýšen na setníka.
Durham North Cleveland Cumberland
13 article
Haagský „smírčí“ soud a burská věe, O tajné schůzi výboru smlrčiho soudu, v níž projednávána byla žádost burských dele- gálů za prostředkování, sdélují se ješlě tylo podrobnosti: Jednání trvalo s ox v a pě minut. (!) Předseda baron Melvie prohlásil, že návrh burský protiví se prý svým urážlivým tónem proti Anglii diplomatické etiketě a že ne- hodí se k projednávání meritornímu. Nejprve etiketa a potom teprve právo a existence celých národů, myslí si výtečný pan baren! Na jeho doporučení přešel výbor tedy také ihned přes žádost burskou k jednacimu pořadu, do v ěc- něho jednání se ani nepustiv. Burští bojovníci měli by si ledy podruhé, než zapředou se do rozprav se geniálními státníky evropskými, zjed- nati nejnovější vydání galanthomma. Sbor ale, který hned na poprve bojí se zastati se slabého proti silněmu, bude i míru i právu po čertech málo platen Nepokoje ve Španělsku. Jak z pravidla skorem v každém čtvrtlet měly některé kraje španělské v tomto týdnu opět bouřlivé dny. V Barceloně dalo studentstvo opět jednou demonstrativní výraz snaze po ne odvislostí starého království katafonského. Mani festovalo proti nově vládou dosnzenému rektoru, myšlence katalonské nepřejícímu, při jeho vstupní řeči voláním: »Pryč se Španělskem !« Jiná část studentstva volala: »Pryč se separatisty !«, načež strhly se prudké bitky, při nichž bylo několik osob raněno a o nichž podali už podrobnější zprávy depeše. Ministr vyučování hrozi zrušením university barcelonské, budou-li se nepokoje opakovati. V Santiagu měly bouře jiný ráz. Namířen byly proti hernám, jež v poslední době zazna- menaly několik opět oběti svých. Lid obořil se na herny a bombardoval je kamením. Policie zakročila na prospěch hazardiní ch her a jich vykořisťovatelův a zraniln množství demonstrantů, z nichž některé těžce.
Melvie baren Man Anglie Španělsko Barcelona Santiago smlrči soud
14 article
K ochuvavění dra. Sigla. Z Mnichova, 21. listopadu. Již pře rokem měl známý vydavalel »Bayor. Vater- landu« dr. Z. B. Sigl záchvat mrtvice, z něhož se neměl již přes bedlivé ošetřování vzpama- tovati. Lékaři rozpoznali zvápenatělosť mozku. jež pokračovala, takže duchaplný publicista po- zbyl schopnosti mysliti, a musil býti mu opatřen kurátor. Starých bojovníků za neod- vislost Bavorska v poslední době silně ubývá. Po smrti někdejšího poslance P. Lorenze a dra, Jörga následuje dr. Sigl, nejtrpčí to zlráta pro věc bavorskou a protiprnskou. Dru. Sigloví jest -65 let. Studoval práva, ale věnoral se později žurnalistice. R. 1866 prodělal v ra- kouském hlavním stanu válku proti Prusku i bitvu u Králové Hradce. Proti Prus ka pojal hluboký odpor. Založil r. 1868 »Bayer. Vaterlands, za nějž pykal ně- kolikrát ve vězení, poněvadž ostré péro jeho nesklonilo se ani před Bismarkem, ani před trůnem, um méně před nějakou prázdnou hlavou ministerskou. Roku 1893 zvolen by proti kandidátu »středu« do říšského sněmu německého a do bavorského sněmu. V po- slednich letech dr. Sigl silně již chřadl. Svého značného jmění používal k tajnému, ale mnoho- násobněmu propagování dobročinnosti. Jeho řízné vedený »Bayer. Vaterland« má veliké roz- šíření v bavorském lidu i mimo něj. Dr. Sig potíral zvláště i Všeněmce i vládu Körbrovu a ujal se nejednou práv utlačených národů slo- vanských. Dnes přešel list jeho koupí do rukou dlouholetého přítele dra. Sigla, expeditora Z.B Früehtla, a faráře A. Sturma a bude ydáván i na dále s tendencí dosavadni.
Sigl Vater P Lorenz Jörg doktor Prusek Prus Bayer Körbrův Früehtl A Sturm Mnichov Bavorsko Králové Hradec
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — V párku. Dnes přináší »Wiener Zi- tungs rozhodnuti, že ve Vršovicích a v Nuslich zřizují se nové okresní soudy; zároveň ale, že zřizují se soudy takové též ve Výprfech a v Do- břanech. Tedy zase do párku, jak u nás ehval ným zvykem. Dostane-li se něčeho nám Čechům. musí se toho dostati ve stejné míře též Něm cům, poněvadž by to byla jinak »nespravedli- vost«. Je-li opatření takorého zapotřebí či není. to lhostejno. Zřídísli se gymnasinm v českém kraji, musí býti zřízeno též v němockém, poně- vadž by to jinak bylo »porušením principu rovnoprávnosti«. Na tom, mají-li jich Němci již dost, nesejde, musejí si ho dát po připadě vnutit. Česká města, jako na př. Radnice, marně čekaji na zřízení okresního soudu bez mála čtvrt stoleti. Nedostala se ještě do »párku«. Talo aritmetická rovnost je ovšem v nejkřiklavějším odporu s trvalou vůlí učiniti kažďému po právu, neboť známo, že Němci měli gymnasií dost, když my neměli téměř žádných a potom, že nás zde chvála bohu bezmála dvakráte tolik eo Nenicu.
Wiener Čecho Němec bůh Vršovice Německo Tala
16 article
A nejs v gymnasii a školami, tak děje se s vším i s okresními soudy a jinými úřady. Do- stane-li se nám něčeho, musí se dostati toho Němeům aspoň takě tolk. Je-li nespravedlivá a směšná talo míra, je směšný a nespravedlivý zvyk, pokládati úřad či školu vůbec za nějakou národní koncessi. Což pak se zařizují úřady k vůli tomu, aby povznesly tu či onu národ- nost? A zřídí-li stát pro české obyvatelstvo školu, je to snad nějaká zvláštní milost mu prokázaná? Či to není povinnosti jeho, klerý bez rozpaku konfiskuje mnohému obyvateli az i pětinu přijmů, aby povinnostem svým dostál? A nenalezá se mezi těmilo povinnostmi těž pečovati o náležité vzdělání dorostu? A proto musí býti z naší strany čo nejrozhodněji prote- stováno proti tomu, aby podobné drobty byly zanášeny na to velikě konto požadavků, jež máme za límto státem. Ostatně bychom si v- prosili, aby soud dobřanský byl pokládán z německý. Dobřany samy jsou poloněmecké, druhá polovina obyvatelstva je česká a laké okresje smíšený. A takový musí býti též lamější soud.
17 article
Opřeli bychom se tomu co nejrozhodněji, kdyby německá hrabivost učiniti chtěla ze soudu do- břanského soud německý. Naopak budeme trvati na tom, aby na soudě tom byla provedena v všem co nejpřísnější rovnoprávnost a sice zevně i ve vnitřním jednání. Prohlašujeme to již na- před, poněvadž od našich národních odpůrcův byl tento soud již dávno reklamován jako je- jich. Toho nepřipustíme a dle toho, jak se pan ministr spravedlnosti v těto věci zachová, sou- diti budeme o tom, jak upřímné jsou sliby ny nější vlády a její zaříkání, že v národním ohledu nijak nám ublížiti nechce. — Po kon ferenci. V tě velké parlamentn nudnohře, která se odehrává na videňském Franzensringu, odbylo opět ne právě zajímavé intermezzo. Dr. Körber sezval si předáky jednotlivých kluhů, jichž je ve vídeňské sně movně aspoň půldruhého tuclu, měl k nim tklivou řeč, jak nezbytně je zapotřebí, aby roz- počtový výbor »přidal páry«, jak se říkáa s každou položkou tak se nemazlil, jako prý to dělá dosudi. Na to vyvstával jeden presidentp
doktor Körber
18 article
druhém a ti všichni, až na malé vyjimky, s ru- kou ku přísaze zdviženou slibovali, že se polepši a se přičiní, aby rozpočet co nejdřive byl vy řízen. Jestli to bude zrovna do vánoc, to že se sice dnes říci nedá, však jednání že zdržovat nechtějí. Zástupci poslancův českých řekli, co říci musili a co jim diktovala parlamentární čest a prospěch věci naší. Nezavázali se k ni- čemu, nýbrž prohlásíli, že říditi se budou situací a své jednání že upraví tak, aby věc česká měla z něho užitek. Nějaký výsledek reálný konference neměla, jediným úspěchem však se vykázati může: pojistila parlamentu aspoň dvouměsíční lhůtu ku projednání rozpočtu na rok nynější a příšti a snad též ku vyřízení císařských nařízení, kterými v době bezparla- mentě rní byl rozpočet povolen. A jak se zdá, o to panu dru. Körbrovi šlo v první řadě, ne- boť že by dosavadní cestou domohl so úspěchů větších, ťomu asi sám nevěřil. Bylo to patrno ze slov, jež pronesl, když se zminil o otázce českoněmecké. Ještě před 14 dny, ba později domníval se, že stačí mu ve státníckém umění »nevášnivá vytrvalosty, dnes jiného již je nábledu.
19 article
Ve vnitřní politice rakouské je jeden bod, k kterému vrací se po sobo delším bloudění každý státník rakouský. A ten bod je otázka českoněmecká. I ti státníci, již se vydali v boj stranou zcela jinou, ba opáčnou, kteří se do- mnívali, že národ český násilím zkroti a že jako vítězové nad ním provedou německý program, na konec zdrceni vrátili se k tomulo bodu, zpravidla ovšem již, když bylo pozdě. Dr. Kör- ber cestu zklamání již prodělal, aspoňí se tak zdá ale je otázka, bude-li míti tolik odvahy, zříci se celého toho ballastu předsudků, jenž na něm jako na německém byrokratu visí. Co naším stálým a věčným tvrzením, že bez vyrovnání tohoto sporu marné jsou v Rakousku všechny pokusy zabezpečiti klidný rozvoj říše, potvrzeno tento- kráte opětně. Pouze změnou jednacího řádu páni věci nepomohou. Parlamentem tato říše s nezachrání, k tomu třeba něčeho jiného, k tomu třeba odklizení českoněmeckého sporu.
doktor Kör Rakousko
20 article
— Konec moravských smiřovaček není ještě rozhodnut? Podle mínění moravského sel- ského orgánu neznamená prý vystoupení lido- vých zástupců ze stálého smiřovacího výboru ještě konec všeho smiřování. »Selské Listy« objevily toliž formální vadu, pro kterouž nelze konec smiřovaček ještě považovati za definitivní —prý totiž! Pp. dr. Stránský, dr. Šilený dr. Perek neučinili prý jistou nezbytnost, ne- oznámili prý své vystoupení klubu poslanců, o něhož prý mandát do vyrovnacího výboru při- jali, mají prý kluhu mandát ten také řádně vrátit. »Vystoupení lidových poslancůsz vyrovna- eího výboru — píšl »S. L. « — neznamená konec smiřování, neboť o tom musí teprve roz- hodnouti klub poslanců českých na sněmu mo- ravském, nepochybujeme však, že rozhodne a sice tak, jak toho chování Němců zasluhuje, ostatně nebudou také zástupcově strany národní a katolické tak naivními, aby za lidové pohla- váry vytahovali kaštany z ohně.« Potud tedy »Selské Listy« páně Svozilovy. Jakkoli jich vy- jádření vzbuzuje největší důvěru, přece nevy- svitá z něho na první pohled, zdali k němu došlo z té příčiny, aby se ukázala možnost za- chránění smiřovaček, anebo jestě ta maličkost, které jest zapotřebí k jich utracení na dobro. V každém případě jest velice interessantní, když se ukáže, že možno jen zvoliti nové zástupee za odstouplě lidové a že komedie může po při- padě začit znova ! Důležité jest pak, žese amiřovačky v jistých národních kruzích na Mo- ravě stále ještě považují za — žádoueh kaštanyl
doktor Stránský Šilený Perek S L Němec Svozilův
21 article
— »Ústav pro genealogii a heraldiku.e K nejslabším stránkám lidské povahy, kteréž se vždycky ozvou hlučně, kdykoli se na ně udeři náleží také milá marnivost, tato zrůda ušlechtile ctižádosti. Nejhloupější forma marnivosti jest pak zajistě touha po stavovském povýšení, po pre- dikátu šlechtickém a choroba bezdůvodných do- mněnek o slechtictví předkův a nákladné pátrání a vymáháni rodokmenův a erbův. Obvykle se ukáže, že takovito dychtivci patří k velice roz- šířeněmu rodu šlechetných Hejlů z Hejlovic na Hejlově, kteří sedli na lep a davše se dů- kladně od zehytralcův oškubati ze svého občan ského , ocitají se v majetku kusu papíru. označeného jakožio »rodokmen« 8 malabnou při- lohou »rodovým erbem«, s nimiž se ovšem ne smějí odvážiti na veřejnost bez nemilých ople- taček se státními úřady. Tato slabost lidská těsně na slabomyslnost hraničíci jest ostalně předmětem velmi výnosného průmyslu heraldi- ckého a genealogického, který své zákazniky velice kulantně a rychle obsluhuje. Zásluhou jednoho z předních našich historiků, zvlástě v oboru heraldiky činného, dostaly se nám do rukou dva listy z korrespondence, vedené mezi takovým »Institutem für Genealogie und Heraldik« se sidlem ve Vídni a jejím zákazníkem na če- ském vonkově. Tenlo poslední byl řečeným zá- vodem pro velkovýrobu slechty vyzván, aby s o znovuzískání svěho šlechtictví ucházel. Zmí- něný občan byl náhle překvapen offertou firmy pro »nobilisování se zárukou«, blanketem docela po obchodnicku lištěným, v němž se adresátu sděluje, že jeho předkům sza časův udilení slechtických odznakův udělen byl erbovní list«, který jej i jeho rodinu opravňuje k veřejnému vedení takového znaku podle platných zákoný.
Hejl Hejlův Hejlov Vídeň institut für genealogie
22 article
Firma doporučuje své služby k znovuzískáni tohoto »významného rodinného klenotu«. Nato následuje v dopise tiráda, plná nesmyslného žvastu o tom, kterak mnohým rodinám jest ne- známo, jaká práva jim přísluší. Rodinný znak jest prý nejenom — — ozdobou na nábytku. nýbrž znamením příslušnosti členů rodiny, při- spívá prý ke zvýšení rodinného smyslu a spolu s rodokmenem tvoři ideál rodiny. »Pakliže se Vaše Blahorodi,« tak píše p. Hermann Hermann, chef firmy, »odhodlati ráčíte k získání vzpome- nutého znaku rodinněho, budiž podotknuto, že obdržite nejen obraz odznaku, nýbrž i kroniku a rodokmen Váš, pokud se dá sledovati na zá- kladě matrik, bez rozdílu zdali Vaši předkove narodili se v Rakousko-Uhersku anebo za hra- nicemi«. Ještě mnoho jiných utěšených věcí sdě- luje a přislibuje se v dopise, k němuž připojena příloha s kronikou jiné »šlechtické« rodiny, jíž propůjčen »erbovní list« už v XV. století pro zvšechny mužské potomky«, na zadní straně pak připojeno vyobrazení rodinného znaku a — — cenník, jediná cenná věc na tomto švindlu Podle toho stojí zjišténí rodinné kroniky a rodo
Blahorodi Hermann Hermann RakouskoUhersko
23 article
kmenu, kalligrafické vyhotovení na »heraldickém kartonu« (t. j. pergamenu, jako na zavařování ovoce), dále znak v původních basvách ben rámu 60 K, v rámci 65 K, znak v nejjemněj- ším provedení vypouklém i se salonuím rámem 90 K a v nejkrásnějším formátu až 100 K. Ostatně jsou tu ceny »za znak a rodinnou kro- niku« bez výlahu z rodohmenu od 30 do 65 K, což je věru za fatku. K penězům dlužno připojiti ještě jen sdělení vlastního jména, nábo- ženství, místo a datum narození, jméno svého otce a děda. Najkomičtějším na celé té bezcenné a jen pro pošetilce vymyšlené hříčce jest poznámka, že se »hodí za dary slavnostní«. Jest na jevě, že se tento obchod provozuje ve velkém a že také do Čech zaslána síla takovýchto pro- spektův a nabídek. Že vídeňský spekulant na — nejhloupější marnivost najisto pohoří mezi Čechy, lze očekávati. Doufáme, že ani není našince nutno zvlášť varovati před mamiči tohoto druhu.
Čechy
24 article
— Poměry v německém pivovaře v Česk. Budějovicích jsou pro německo libe- rální stranu, resp. pro Tasehka, stále žalupinější. Velice choulostivé věci prozrazuje zpráva »Budi- voje« z rovisní komise. Podrobnou zprávue jejích nálezech nelze dosud podati, dokud o nalezených nesprávnostech nebude podán práv- nický posudek, zdali lze mluviti o podvodu, aneb jen o nahodilém omylu. Orgán dra. Zátky ujišťuje, že jest přesvědčen, že se najdou v re- visní zprávě kriteria obě a že znalci přesně vytknou, v čem kdo spáchal »zlý« skutek. Te- prve pak prý dojde k veřejnému účtování, do něhož zapleteny prý téměř všichni předáci strany německo-liberální. Sama »Deutsche Volkswehr« nazvala vítězství opposice ve správě německého pivovaru »počátkem konce hrůzovlády Taseh- kovy strany v Budějovicích«. Nupjetí na další novinky o budějovických »taschkařinách« jest tudíž velice oprávněno.
Budějovice Taseh Deutsche Volkswehr
25 article
— Volby do Úrazové pojišťovny děl- nické pro království české provedeny budou již příští sobotu dne 30. t. m., kdy na šest dlouhých let rozhodnuto bude o tom, zda ústav zřizený pro království české a vydržovaný val- nou měrou přímo i nepřímo z peněz českých podnikatelů, i na dále spravován býti má národ- ními odpůrci našimi. Uvedli jsme na těchto místech celou řadu dokladů o tom, jakým způ- sobem strana německá se přičiňuje o to, by nesprávně nabyté převahy své i na dalších šest let udržela, jakým způsobem v akci zasshá obchodní komora liberecká a chebská, jak pod- poruje snahu strany německé sama Úrazová pojíšťovna a úřadníci její, mezi něž náleží i prof. německé techniky pan Dittrich, jenž jsa skvěle honorovaným vyšetřujícím lékařem Úrazové poji- šťovny, nijak se neostýchal zasáhnouti v agi- taci volební. Má-li vůči této rozsáhlé, všemi možnými prostředky podporované agitaci něme- cké zjednána býti náležitá protiváha, jest nutno, aby všichni čeští voličové do posledního muže volby se zúčastnili a volili kandidáty, stranou českou doporučené. Jedině všestranná součin- nost všech může býti zárukou zdaru. — Hlaso- vací lístky buďtež ihned zasílány na adresu: Bohuslav Kavka, tajemník, Praha II., Vodiěkova ulice, »u Štajgrů«.
Dittrich Kavka Vodiěkov ulice Praha II
26 article
— Oslava Viktora Huga. Francouzsk listy jsou plny zpráv o přípravách k velkolepé slavnosti Viktora Huga a též vyskytují se četné články genia Hugova oslavující a některé ojedi- nělé — jej potirající. Jisto je však, že celý národ francouzský spojí se v jediném mocném vzmachu k nadšenému holdu památce nesmrtel- ného básníka, románopisce a dramatika a že celý civilisovaný svět bude assistovati téle velké slavnosti kulturní. Zajímavé je, jak ny- nější mládež francouzská staví se k oslavě Hugově. Vělšinou sympalicky, jak se dalo oče- kávati. Zejmena nejmladši skupina literátů a umělců vyslovila se nadšeně pro oslavu Hugovu.
Hug Hugův
27 article
Je to nový proud, jenž obnovuje kult poesi autora »Listů podzimních« a prosy autora »Chrámu Matky Boží«, kdežto předešlá gene- race seskupená kolem Mallarméa a Verlaina podceňovala, bagatelisovala Huga. Jeden z nej- plodnějších spisovatelů télo generace Paul Adam učinil prohlášení proti Hugovi. V jeho očích stojí výše čistý a vzorný umělec Flaubert nežli Hugo. Je to ovšem věc náhledu. I ten, kdo nesdílí idey Hugovy, není přítelem jeho roman- tického slohu, musí míti svrchovaný obdiv pro velký vzlet a bohatost fantasie i úchvatnou tvo- řicí sílu Viktora Hugo, jenž v některých svých pracích dostoupl vrcholu poesie. Paulu Adamovi jménem nejmladší skupiny básníků a literátů odpověděl Saint-Georges de Bonhélier, jenž pro- nesl slova vroucího obdivu a lůsky pro poesii Hugovu. Přeje si, aby mládež přinesla ra- dostný pozdrav Hugovi, aby uspořádala velkou manifeslaci. Bonhélier navrhuje, aby mladí básníci francouzští spojili se a uspořádali- ovaci památce Hugově, při čemž by se zúčastnili též nejslavnější representanti mladé literatury za- hraniční, z Italie by přišel d'Annunzio, z Ně- mecka Hauptmann, z Ruska Gorký, z Anglie Kypling, z Belgie Verhaeren atd. Tento průvod básníků šel byl se poklonit hrobu Hugovu do Pantheonu, kde by zazněla heroická hymna složená některým z velkých skladatelů, Char- pentierem neb Bruneauem. Myšlenka Bonhé- lierova je zajímavá, její uskutečnění by byl nejkrásnější oslavou Viktora Huga.
Mallarmé Verlain Hug Paul Adam Flaubert Hugo Hugův Saint Bonhélier Annunzio Hauptmann Gorká Kypling Verhaeren Rusko Anglie Belgie Chara Matek boží pantheon
28 article
— Kluby občanské. Výbor novoměst- ského občanského klubu v Praze bude miti schůzi zejtra o 8. hod. več. v místnostech Mě- Sťanské besedy. — Spolek českých žurnalistů koná neděli dne 8. prosince t. r. o 10. hod. dop. mimořádnou valnou hromadu v rytířské síni restaurantu Choděrova. Na programu jest ná- vrh výboru na změnu stanov spol- kových. — Josef Mánes, jeho život a dílo. Pakliže na tomto mimořádném, promluvám o lite- rárních zjevech zvykle nevěnovaném místě po- jednáváme tentokráte o literární publikaci, vra- cejíce se ještě jednou k monumentálnímu dílu o Josefu Mánesovi, děje se tak zajisté z příčin zcela mimořádných. Může se totiž za jistých okolností státi, že i publikace knižní, zjev na trhu literárním, věc, která obvykle bývá před- mětem chladné obchodní uzávěrky mezi knih- kupcem a odběratelem, náhle nabývá významu pro všechny kruhy národní veřejnosti důtkl- vého. A tyto okolnosti dostavily se všechny s výskytnutím se prvního sešitu díla professora
Choděrův Mánes Praha
29 title
K. B. Mádla : »Josef Mánes, jeho zivot a díloe.
Mádl Mánes