3
masthead
24. listopadu 1901.
5
article
versita měla okamžitě i všechny potřebné učebno
pomůcky i schopně učitelské síly-
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 23. lislopadu.
Ruská rada politikům, zachraňu
jícína Cislajtanii.
»HoBecr«, probírajíce chronickou krisi
ve který se octl vídeňský parlament, či vlastné
cislajtánská ústava, dospivají ke správnému zá-
věru, že kořeny krise vězi hloub, než mysl
pan Körber. Kdyby Čechové docela zapřeli své
stanovisko a své nesplněné tužby, svě sprave-
dlivé nároky, své nenapravené urážky a křivdy
přinesli v oběť panu Körbrovi, krise by přece
neminula. Kdyby říšská rada byla rozpuštěna,
není žádné naděje, že by nový parlament byl
šťastnější starého, tím méně, že by se v novém
parlamentě zcela jistě objevili dosavadní po-
slanci. Změnou jednacího řádu dosáhlo byse
nápravy v podrobnostech, ale boj stran by za-
staven nebyl. Nevyhnutelna jsou jiná, vážnější
opatření. Především musi býti zme-
něna nespravedlivá a chatrná
ústava zr. 1867 na zásadách federa-
lismu. Tato ústava může býti považována
pouze za prozatímnou a přechodnou. Dokud Ra-
kousko státi bude na tak vratkém právním zá-
kladě, jako je tato ústava, nové a nové krise
i parlamentská intermezza budou jeho údělem.
HoBecr
Körber
Čecho
Körbr
Praha
6
article
Otevření vyšší ruské školy
v Paříži.
Skupina ru kých učeneů pojala originálnou
myšlenku, v samém středu spřátelené a sou-
časné civilisaci vévodící Francie, v Paříži, zalo-
žiti vyšší ruskou školu, ve které by Rusové
přednášeli o své vlasti. Kursy této školy zahá-
jeny byly právě v pařížské »Ecole Libre des
Hautes Eludes Sociales«. Zahějení bylo slav
nostné. Dostavila se na ně všechna ruská mla-
dež, studující v Paříži, ruská kolonie pařížská
duchovenstvo tamního ruského chrámu, zástupe
francouzského učeného světa, spisovatelé, žurna-
listé atd. Na široké estrádě, ozdobené k té příle-
žitosti poprsím čestného předsedy školy L. N
Tolstého, stáli professoři a lektoři školy, v jich
čele I. I. Mečnikov, M. M. Kovalevský, Ju.
Gambarov, Je. V. de Roberti. Předsedal I. 1.
Mečnikov. Prohlásil novou školu za otevřenu.
načež dal slovo M. M. Kovalevskému, speciali-
stovi v socialných naukách, jenž obrátil se fran-
couzskou řečí k francouzským hostům a vyloži
jim účel ruské školy v Paříži. Prohlásil, že
skoro všichni učitelé této školy hlásí se k positi-
vistské filosofiř Augusta Contea.
Rus
Tolstý
M M Kovalevský
Gambarov
V Roberti
Mečnikov
Augusta Conte
Paříž
Francie
Ecol Libre desátník Hautes Elude Sociale
škola L
I . I . Mečnikov
7
article
Poláci pod německým jhem.
Při processu vřesenském mezi jinými
slyšen byl jako svědek i doktor Křižanovský,
vřésenský lékař, týž, jehož věrohodnosť proku-
rátor snažil se v očích soudu zlehčiti odha-
lením, že byl na jednom sokolském sletu
v Praze. K dru. Křižanovskému rodiče dovedli
4 ve škole ztrýzněné dítky a on jim vydal vy-
svědčeni, že následkem toho nemohou školu
pavštěvovati. Při soudním výslechu se vy-
jádřil, že děti byly »zbily«. Školní inspektot
Winter a učitel renegát Koralevský podali nan
pro tento výrok žalobu pro urážku na eti
oni prý- dítek netrýznili, nebili, nekatovali.
nýbrž »trestalie.
Spisovatel Henryk Sienkiewicz uveřejňuje
v krakovském »Čase« článek, kterým vyzývá
polské obecenstvo, aby se ujalo dětí, které
osiřely na dobu, na klerou vjejich oleové
matky zamknuti budou v německém žaláři. Co
praví o pruské politice, již Němecivo nestydělo
se přijmouti za svou, neplatí jen o jednotlivém
případě, nýbrž všeobecně. Píše: Nikdo z od-
souzených na žádného ze ško'ních katů vře-
senských nezdvíhl ruky, a přece rodiče těch
malých dítek, zkatovaných prušáckou školou,
soudy pruské potrestaly dlouhým žalářem prolo
že pod účinkem zoufalství a litosti pronesli
přílis hlasitě rozhořčená slova proti fakové
škole a takovým učitelům. Všude, kde zvrhlá
kultura nepřešla v stav divokosti, rozsudek ten
vzbudí stejný úžas a opovržení. Podivení ne-
bylo by na místě. Všaktě jich vlastní, německý
spisovatel praví, že nemravná politika nevy-
hnutelně musí zneřestiti společnost i příští jejt
pokolení. Stalo se, co se státi musilo. Od čast
Polák
Winter
Koralevský
Sienkiewicz
Praha
8
article
Bedřicha II. a ještě dávnějších politika pruská
byla nepřetržitou řadou zlořádů, násilí, úkladů,
pokory naproti moeným, tyranství naproti sla-
bým, podvodů, rušení přísah a šejdiřství. Proto
nic divněho, že v takových podmínkách na
dešel v měmeckém národě roz-
klad duší, že vzrodil se cit spra-
vedlnosti a práva, že úplně za
nikl smysl morálný a že němmecká
škola stala se katovnou a m
zerácké soudy povolným nástro
jem divokých pudův a přemoc.
Historie svědčí, že budovy, slavené pouze na
tyranii, zlobě a hlupolě, nikdy netrvaly dlouho.
Rusko, jež úpělo pod rovné bezectným
jarmem tatarským, dovedlo je posléze
svrhnouti. Ukrutné panství španělské neudrželo
se ve Flandřích. Křesťanští a kulturní národové
nemohou býti dlouho v jarmu barbarství.
A proto vytrvat a pomoci, aby vylrvat mohli
i ti, kdo stali se obětmi lotrovství a pře-
mocil
Pokntování mohamedánů v okupo-
vaných zemích.
Jak známo, sultán je hlavou mohamedán-
ské církve. I kdyby Bosna a Hercegovina byly
Rakouskem trvale zabrány a nikoli pouze do-
časně obsazeny, zůstali by mohamedáni bosen
sko-hercegovšti k sullánovi v poměru loyality.
jenž nedá se nikým změnit.
Zaznamenali jsme již několikrát, že poli-
tické úřady v okupovaných zemích pokutuj
mohamedány, kteří se dne 1. záři t. r. zúčast
nili oslavy jmenin sultanových buď osvětle-
ním nebo pobožností v džamiji. Oslavy tyto
dovoleny jsou mohamedánům v Rusku,ve
francouzském Alžíru, v Číně i Persii.
Mohamedáni v Ljubini v Hercegovině oslavil
svátek sultánův nejprvé pobožností v džamii.
kde se podle svého obyčeje modlili Allahovi za
dlouhý život a zdraví svého kalifa. Po po-
božnosti omladina zůstala shromážděna pře
Bedřich
Alláhův
Rusko
Flandry
Bosna
Hercegovina
Rakousko
Čína
Persie
Ljubin v Hercegovina
9
article
džamii a veselila se. Zpívala ke guslím národní
písně, staří vypravovali své zkušenosti a pod.
Zábavu docela pokojnou přerušili žandarmové.
Příšli a začali se vyptávati, kdo uspořádal tuto
velezrádnou () slavnosť. Mohamedán
poplašeni jali se vysvětlovati, že je to schůze
docela nahodilá a že tu nebylo ani slova proti
státu a vládě, načež klidně se rozešli.
Za několik dní na to předáci mohamedánšt
byli voláni na ljubinský politický úřad, kde n
ně spustil »predstojník«: Zrádcové, kdo je hla-
vou vaší protidynastické demonstrace ? Oslovení
se omlouvali a vysvětlovali, že jim ani ve snu
nenapadlo mysliti na nějakou demonstraci. Ni
méně byli pokutováni: Šakir aga Dalivič —
200 K, Mula Muslafa Mušič — 200 K, Sal
aga Tančič — 100 K, Mehin aga Salič —
100 K, Sali aga Mahič — 50 K, Hus aga
Dizdarevič — 50 K, Hasan aga Malič — 30 k.
nezletilý Mustafa effendi Djerič — 30 K, Hadži
Mahmud eff. Mujezinovič — 30 K, Selim aga
Beširovič — 30 K.
Pokutovaní osobně odebrali se do Mostaru
a stěžovali si zemskému hejtmanu na bez-
právné odsouzení. Dostali odpověď, aby podal
zemské vládě sarajevské žádost za milost.
Učinili i to. Ale ljubinský predslojník užil jejich
nepřilomnosti k tomu, že začal odsouzené pro
nezaplacení pokuty exekvovati a zabavené před-
měty dal hned prodávati. Hadži Mahmud effendi
Mujezinovič, nejváženější občan ljubinský, na-
vrátiv se domů viděl, že mu byla prodána po-
svátná rodinná památka. To jej dojalo tak, že
mrtov padl.
Salič
Mahič
Hus
Dizdarevič
Hasan
Malič
Mustafa
Hadži
eff
Mahmud
Mujezinovič
Mostar
Muslafa Mušič
10
article
Slovanská vzájemnosť a Polácl.
Námi eilovaný onehdejší článek krakov
ského »Času«, jenž Poláky naučoval, žes
musejí poddati proudu slovanské myšlenky, ne
chtějí-li se ocitnouti v opuštěném položení mezi
Němci a Slovany, a nejen lo: že také museji
slovanské olázky vážně sludovat a nemysliti, že
pro slovanskou myšlenku činí dost, deklamují-li
o ní ob čas při plném poháru — došel také
pozornosli »Hon. Bpeen«.
Petrohradský list vylýká »Času«, že je
právě takový, jakými podle jeho slov Polác
býti nemají a že slovanský jeho záchvat ne
snáší se ani s podporováním všeněmecké pol
tiky Körhrovy naproti Čechům, ani s tlumo-
čením stanoviska »Polského kola« na říšské
radě, jež dokonco není slovanské. Že onen
článek vyjímečně ve sloupeích »Času« se vy-
skyll, »Hoz. Bpena« objasňuje tím, že stančí
kovský orgán byl nucen zakoketovati si s obee
ným míněním v národě polském, v němž slo
vanská myšlenka dělá rychlé pokroky. » Mez
širokými kruhy polské společnosti a mezi poli-
tickým představitelstvem haličských Poláků pro
hlubuje se dávno již vyrytá osudná propus
vzájemného sobě nerozumění. Je to propast
mezi starou, dávno na smrť odsouzenou, ari-
stokratickou beznárodní Polskou a mezi Polskou
novou, národní, demokratickou. Poslední ovšem
má budoucnosť a doufáme, že blízkou a světlou.«
Polák
Němec
Čecho
Slovan
11
article
K hornickému ruchu ve Francil.
Francouzšti hornici činí si všemožně ná
mahy, aby se dodělali zákonitého ustanovení
nejnižší mzdy, osmihodinové práce a zaopatření
pro stáří alespoň dvěma franky denně. Jak tyto
spravedlivé požadavky jsou skromny, nej-
lépe lze z toho viděti, srovnámesli poměry
anglických horníků s francouzskými. Pan Hlenry
Barrean píše v »Revne Universelle«:
»Poslavení anglického horníka jest mnohem
lepší než kteréhokoliv jiného, ani Ameriku ne-
vyjímaje, Nemáť tolik hmotných starostí a jedná
se s ním velmi šetrně. K tomu se druží ještě
péče t. zv. »Trade Unions«, jimž vůbec z nej-
větší části lze přičísti nynější příznivě socialní
postavení anglického hornictva. Nejlépe se vede
horníku v Durhamu a v Northumberlandu,
odkud se uhli nevyváží, nýbrž na místě spotře-
buje. Mzda obnáší 7 franků na den, pracovní
doba jest menší 8 hodin, poněvadž se
v šichtách pracuje jedině od 4 hodin až do
9 hod. 45 min. ráno a od 9 hod. 30 min. az
do 4 hodin. A k tomu všemu se praeuje často
v týdnu jedině pět dní a v klidných dobách
i jen dva dny. Ovšem jsou krajiny, kde se
pracuje déle než 8 hodin a kde mzda jest
nižší. Tak klesá v Somersetshiru na 4.35. fr.
Hlenry
Amerika
Durham
Northumberland
Revne Universelle
Trade Union
12
article
Práce se děje v akkordu. Vzájemně vztahy mezi
dělnictvem a úřadniky jsou nejlepší. Předpisy
neobsuhují žádných trestů. Shoda mezi pracu-
jícími a zaměstnavatoli jest výborná. Poněvadz
hygienická zařizení jsou velmi dokonalá, pracuji
v dolecli i dělníci velmi letití, jimž se v práci
ulehčuje všemožným způsobem. Pense uděluje
t. zv. »Miners permanent Relief Fund«, který
se vztahuje na kraje od Durhamu přes North-
umberland, Cleveland až do záp. Cumberlandu
a čítá 120.000 členů. Ale právě za takovýchto
poměrů bude těžko, aby francouzští horníci po-
hnuli své anglické soudruhy k solidární stávce.
Francouzští dělníci vzdali se, jak se zdá, již
naděje v činnou pomoc anglických soudruhů.
ale nepozbyli odhodlanosti, vybojovali si svo
požadavky sami.
Důležitý vojenský vynález fran-
couzský
Francouzský dělostřelecký důstojník Ravon
učinil nový znamenitý objev, jímž umožňuje
neobyčejně rychlou manipulaci rychlopalného
děla. Tato oprava pozůstává ve zdokonalení
kolové osy, takže dělo na místě dřivějsích dvou
minut nyní ve 40 sekundách ke střelbě jes
připraveno. Poručík Ravon obdržel za tento
důležitý vynález zvláštní odměnu a byl povýšen
na setníka.
Durham
North
Cleveland
Cumberland
13
article
Haagský „smírčí“ soud
a burská věe,
O tajné schůzi výboru smlrčiho soudu,
v níž projednávána byla žádost burských dele-
gálů za prostředkování, sdélují se ješlě tylo
podrobnosti: Jednání trvalo s ox v a pě
minut. (!) Předseda baron Melvie prohlásil,
že návrh burský protiví se prý svým urážlivým
tónem proti Anglii diplomatické etiketě a že ne-
hodí se k projednávání meritornímu. Nejprve
etiketa a potom teprve právo a existence celých
národů, myslí si výtečný pan baren! Na jeho
doporučení přešel výbor tedy také ihned přes
žádost burskou k jednacimu pořadu, do v ěc-
něho jednání se ani nepustiv. Burští bojovníci
měli by si ledy podruhé, než zapředou se do
rozprav se geniálními státníky evropskými, zjed-
nati nejnovější vydání galanthomma. Sbor ale,
který hned na poprve bojí se zastati se slabého
proti silněmu, bude i míru i právu po čertech
málo platen
Nepokoje ve Španělsku.
Jak z pravidla skorem v každém čtvrtlet
měly některé kraje španělské v tomto týdnu
opět bouřlivé dny. V Barceloně dalo studentstvo
opět jednou demonstrativní výraz snaze po ne
odvislostí starého království katafonského. Mani
festovalo proti nově vládou dosnzenému rektoru,
myšlence katalonské nepřejícímu, při jeho vstupní
řeči voláním: »Pryč se Španělskem !« Jiná část
studentstva volala: »Pryč se separatisty !«, načež
strhly se prudké bitky, při nichž bylo několik
osob raněno a o nichž podali už podrobnější
zprávy depeše. Ministr vyučování hrozi zrušením
university barcelonské, budou-li se nepokoje
opakovati.
V Santiagu měly bouře jiný ráz. Namířen
byly proti hernám, jež v poslední době zazna-
menaly několik opět oběti svých. Lid obořil se
na herny a bombardoval je kamením. Policie
zakročila na prospěch hazardiní ch
her a jich vykořisťovatelův a zraniln
množství demonstrantů, z nichž některé těžce.
Melvie
baren
Man
Anglie
Španělsko
Barcelona
Santiago
smlrči soud
14
article
K ochuvavění dra. Sigla.
Z Mnichova, 21. listopadu. Již pře
rokem měl známý vydavalel »Bayor. Vater-
landu« dr. Z. B. Sigl záchvat mrtvice, z něhož
se neměl již přes bedlivé ošetřování vzpama-
tovati. Lékaři rozpoznali zvápenatělosť mozku.
jež pokračovala, takže duchaplný publicista po-
zbyl schopnosti mysliti, a musil býti mu
opatřen kurátor. Starých bojovníků za neod-
vislost Bavorska v poslední době silně ubývá.
Po smrti někdejšího poslance P. Lorenze
a dra, Jörga následuje dr. Sigl, nejtrpčí to
zlráta pro věc bavorskou a protiprnskou. Dru.
Sigloví jest -65 let. Studoval práva, ale věnoral
se později žurnalistice. R. 1866 prodělal v ra-
kouském hlavním stanu válku proti Prusku
i bitvu u Králové Hradce. Proti Prus ka
pojal hluboký odpor. Založil r. 1868
»Bayer. Vaterlands, za nějž pykal ně-
kolikrát ve vězení, poněvadž ostré péro jeho
nesklonilo se ani před Bismarkem, ani před
trůnem, um méně před nějakou prázdnou
hlavou ministerskou. Roku 1893 zvolen by
proti kandidátu »středu« do říšského sněmu
německého a do bavorského sněmu. V po-
slednich letech dr. Sigl silně již chřadl. Svého
značného jmění používal k tajnému, ale mnoho-
násobněmu propagování dobročinnosti. Jeho
řízné vedený »Bayer. Vaterland« má veliké roz-
šíření v bavorském lidu i mimo něj. Dr. Sig
potíral zvláště i Všeněmce i vládu Körbrovu
a ujal se nejednou práv utlačených národů slo-
vanských. Dnes přešel list jeho koupí do rukou
dlouholetého přítele dra. Sigla, expeditora Z.B
Früehtla, a faráře A. Sturma a bude ydáván
i na dále s tendencí dosavadni.
Sigl
Vater
P Lorenz
Jörg
doktor
Prusek
Prus
Bayer
Körbrův
Früehtl
A Sturm
Mnichov
Bavorsko
Králové Hradec
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V párku. Dnes přináší »Wiener Zi-
tungs rozhodnuti, že ve Vršovicích a v Nuslich
zřizují se nové okresní soudy; zároveň ale, že
zřizují se soudy takové též ve Výprfech a v Do-
břanech. Tedy zase do párku, jak u nás ehval
ným zvykem. Dostane-li se něčeho nám Čechům.
musí se toho dostati ve stejné míře též Něm
cům, poněvadž by to byla jinak »nespravedli-
vost«. Je-li opatření takorého zapotřebí či není.
to lhostejno. Zřídísli se gymnasinm v českém
kraji, musí býti zřízeno též v němockém, poně-
vadž by to jinak bylo »porušením principu
rovnoprávnosti«. Na tom, mají-li jich Němci již
dost, nesejde, musejí si ho dát po připadě
vnutit. Česká města, jako na př. Radnice, marně
čekaji na zřízení okresního soudu bez mála čtvrt
stoleti. Nedostala se ještě do »párku«. Talo
aritmetická rovnost je ovšem v nejkřiklavějším
odporu s trvalou vůlí učiniti kažďému po právu,
neboť známo, že Němci měli gymnasií dost, když
my neměli téměř žádných a potom, že nás zde
chvála bohu bezmála dvakráte tolik eo Nenicu.
Wiener
Čecho
Němec
bůh
Vršovice
Německo
Tala
16
article
A nejs v gymnasii a školami, tak děje se s
vším i s okresními soudy a jinými úřady. Do-
stane-li se nám něčeho, musí se dostati toho
Němeům aspoň takě tolk. Je-li nespravedlivá a
směšná talo míra, je směšný a nespravedlivý
zvyk, pokládati úřad či školu vůbec za nějakou
národní koncessi. Což pak se zařizují úřady
k vůli tomu, aby povznesly tu či onu národ-
nost? A zřídí-li stát pro české obyvatelstvo
školu, je to snad nějaká zvláštní milost mu
prokázaná? Či to není povinnosti jeho, klerý
bez rozpaku konfiskuje mnohému obyvateli az
i pětinu přijmů, aby povinnostem svým dostál?
A nenalezá se mezi těmilo povinnostmi těž
pečovati o náležité vzdělání dorostu? A proto
musí býti z naší strany čo nejrozhodněji prote-
stováno proti tomu, aby podobné drobty byly
zanášeny na to velikě konto požadavků, jež
máme za límto státem. Ostatně bychom si v-
prosili, aby soud dobřanský byl pokládán z
německý. Dobřany samy jsou poloněmecké, druhá
polovina obyvatelstva je česká a laké okresje
smíšený. A takový musí býti též lamější soud.
17
article
Opřeli bychom se tomu co nejrozhodněji, kdyby
německá hrabivost učiniti chtěla ze soudu do-
břanského soud německý. Naopak budeme trvati
na tom, aby na soudě tom byla provedena v
všem co nejpřísnější rovnoprávnost a sice zevně
i ve vnitřním jednání. Prohlašujeme to již na-
před, poněvadž od našich národních odpůrcův
byl tento soud již dávno reklamován jako je-
jich. Toho nepřipustíme a dle toho, jak se pan
ministr spravedlnosti v těto věci zachová, sou-
diti budeme o tom, jak upřímné jsou sliby ny
nější vlády a její zaříkání, že v národním ohledu
nijak nám ublížiti nechce.
— Po kon ferenci. V tě velké parlamentn
nudnohře, která se odehrává na videňském
Franzensringu, odbylo opět ne právě zajímavé
intermezzo. Dr. Körber sezval si předáky
jednotlivých kluhů, jichž je ve vídeňské sně
movně aspoň půldruhého tuclu, měl k nim
tklivou řeč, jak nezbytně je zapotřebí, aby roz-
počtový výbor »přidal páry«, jak se říkáa
s každou položkou tak se nemazlil, jako prý to
dělá dosudi. Na to vyvstával jeden presidentp
doktor
Körber
18
article
druhém a ti všichni, až na malé vyjimky, s ru-
kou ku přísaze zdviženou slibovali, že se polepši
a se přičiní, aby rozpočet co nejdřive byl vy
řízen. Jestli to bude zrovna do vánoc, to že se
sice dnes říci nedá, však jednání že zdržovat
nechtějí. Zástupci poslancův českých řekli, co
říci musili a co jim diktovala parlamentární
čest a prospěch věci naší. Nezavázali se k ni-
čemu, nýbrž prohlásíli, že říditi se budou
situací a své jednání že upraví tak, aby věc
česká měla z něho užitek. Nějaký výsledek
reálný konference neměla, jediným úspěchem
však se vykázati může: pojistila parlamentu
aspoň dvouměsíční lhůtu ku projednání rozpočtu
na rok nynější a příšti a snad též ku vyřízení
císařských nařízení, kterými v době bezparla-
mentě rní byl rozpočet povolen. A jak se zdá,
o to panu dru. Körbrovi šlo v první řadě, ne-
boť že by dosavadní cestou domohl so úspěchů
větších, ťomu asi sám nevěřil. Bylo to patrno
ze slov, jež pronesl, když se zminil o otázce
českoněmecké. Ještě před 14 dny, ba později
domníval se, že stačí mu ve státníckém umění
»nevášnivá vytrvalosty, dnes jiného již je nábledu.
19
article
Ve vnitřní politice rakouské je jeden bod, k
kterému vrací se po sobo delším bloudění
každý státník rakouský. A ten bod je otázka
českoněmecká. I ti státníci, již se vydali v boj
stranou zcela jinou, ba opáčnou, kteří se do-
mnívali, že národ český násilím zkroti a že jako
vítězové nad ním provedou německý program,
na konec zdrceni vrátili se k tomulo bodu,
zpravidla ovšem již, když bylo pozdě. Dr. Kör-
ber cestu zklamání již prodělal, aspoňí se tak
zdá ale je otázka, bude-li míti tolik odvahy, zříci
se celého toho ballastu předsudků, jenž na něm
jako na německém byrokratu visí. Co naším stálým
a věčným tvrzením, že bez vyrovnání tohoto
sporu marné jsou v Rakousku všechny pokusy
zabezpečiti klidný rozvoj říše, potvrzeno tento-
kráte opětně. Pouze změnou jednacího řádu
páni věci nepomohou. Parlamentem tato říše s
nezachrání, k tomu třeba něčeho jiného, k tomu
třeba odklizení českoněmeckého sporu.
doktor
Kör
Rakousko
20
article
— Konec moravských smiřovaček není
ještě rozhodnut? Podle mínění moravského sel-
ského orgánu neznamená prý vystoupení lido-
vých zástupců ze stálého smiřovacího výboru
ještě konec všeho smiřování. »Selské Listy«
objevily toliž formální vadu, pro kterouž nelze
konec smiřovaček ještě považovati za definitivní
—prý totiž! Pp. dr. Stránský, dr. Šilený
dr. Perek neučinili prý jistou nezbytnost, ne-
oznámili prý své vystoupení klubu poslanců, o
něhož prý mandát do vyrovnacího výboru při-
jali, mají prý kluhu mandát ten také řádně
vrátit. »Vystoupení lidových poslancůsz vyrovna-
eího výboru — píšl »S. L. « — neznamená
konec smiřování, neboť o tom musí teprve roz-
hodnouti klub poslanců českých na sněmu mo-
ravském, nepochybujeme však, že rozhodne a
sice tak, jak toho chování Němců zasluhuje,
ostatně nebudou také zástupcově strany národní
a katolické tak naivními, aby za lidové pohla-
váry vytahovali kaštany z ohně.« Potud tedy
»Selské Listy« páně Svozilovy. Jakkoli jich vy-
jádření vzbuzuje největší důvěru, přece nevy-
svitá z něho na první pohled, zdali k němu
došlo z té příčiny, aby se ukázala možnost za-
chránění smiřovaček, anebo jestě ta maličkost,
které jest zapotřebí k jich utracení na dobro.
V každém případě jest velice interessantní, když
se ukáže, že možno jen zvoliti nové zástupee
za odstouplě lidové a že komedie může po při-
padě začit znova ! Důležité jest pak, žese
amiřovačky v jistých národních kruzích na Mo-
ravě stále ještě považují za — žádoueh
kaštanyl
doktor
Stránský
Šilený
Perek
S L
Němec
Svozilův
21
article
— »Ústav pro genealogii a heraldiku.e
K nejslabším stránkám lidské povahy, kteréž se
vždycky ozvou hlučně, kdykoli se na ně udeři
náleží také milá marnivost, tato zrůda ušlechtile
ctižádosti. Nejhloupější forma marnivosti jest pak
zajistě touha po stavovském povýšení, po pre-
dikátu šlechtickém a choroba bezdůvodných do-
mněnek o slechtictví předkův a nákladné pátrání
a vymáháni rodokmenův a erbův. Obvykle se
ukáže, že takovito dychtivci patří k velice roz-
šířeněmu rodu šlechetných Hejlů z Hejlovic
na Hejlově, kteří sedli na lep a davše se dů-
kladně od zehytralcův oškubati ze svého občan
ského , ocitají se v majetku kusu papíru.
označeného jakožio »rodokmen« 8 malabnou při-
lohou »rodovým erbem«, s nimiž se ovšem ne
smějí odvážiti na veřejnost bez nemilých ople-
taček se státními úřady. Tato slabost lidská
těsně na slabomyslnost hraničíci jest ostalně
předmětem velmi výnosného průmyslu heraldi-
ckého a genealogického, který své zákazniky
velice kulantně a rychle obsluhuje. Zásluhou
jednoho z předních našich historiků, zvlástě
v oboru heraldiky činného, dostaly se nám do
rukou dva listy z korrespondence, vedené mezi
takovým »Institutem für Genealogie und Heraldik«
se sidlem ve Vídni a jejím zákazníkem na če-
ském vonkově. Tenlo poslední byl řečeným zá-
vodem pro velkovýrobu slechty vyzván, aby s
o znovuzískání svěho šlechtictví ucházel. Zmí-
něný občan byl náhle překvapen offertou firmy
pro »nobilisování se zárukou«, blanketem docela
po obchodnicku lištěným, v němž se adresátu
sděluje, že jeho předkům sza časův udilení
slechtických odznakův udělen byl erbovní list«,
který jej i jeho rodinu opravňuje k veřejnému
vedení takového znaku podle platných zákoný.
Hejl
Hejlův
Hejlov
Vídeň
institut für genealogie
22
article
Firma doporučuje své služby k znovuzískáni
tohoto »významného rodinného klenotu«. Nato
následuje v dopise tiráda, plná nesmyslného
žvastu o tom, kterak mnohým rodinám jest ne-
známo, jaká práva jim přísluší. Rodinný znak
jest prý nejenom — — ozdobou na nábytku.
nýbrž znamením příslušnosti členů rodiny, při-
spívá prý ke zvýšení rodinného smyslu a spolu
s rodokmenem tvoři ideál rodiny. »Pakliže se
Vaše Blahorodi,« tak píše p. Hermann Hermann,
chef firmy, »odhodlati ráčíte k získání vzpome-
nutého znaku rodinněho, budiž podotknuto, že
obdržite nejen obraz odznaku, nýbrž i kroniku
a rodokmen Váš, pokud se dá sledovati na zá-
kladě matrik, bez rozdílu zdali Vaši předkove
narodili se v Rakousko-Uhersku anebo za hra-
nicemi«. Ještě mnoho jiných utěšených věcí sdě-
luje a přislibuje se v dopise, k němuž připojena
příloha s kronikou jiné »šlechtické« rodiny, jíž
propůjčen »erbovní list« už v XV. století pro
zvšechny mužské potomky«, na zadní straně pak
připojeno vyobrazení rodinného znaku a — —
cenník, jediná cenná věc na tomto švindlu
Podle toho stojí zjišténí rodinné kroniky a rodo
Blahorodi
Hermann Hermann
RakouskoUhersko
23
article
kmenu, kalligrafické vyhotovení na »heraldickém
kartonu« (t. j. pergamenu, jako na zavařování
ovoce), dále znak v původních basvách ben
rámu 60 K, v rámci 65 K, znak v nejjemněj-
ším provedení vypouklém i se salonuím rámem
90 K a v nejkrásnějším formátu až 100 K.
Ostatně jsou tu ceny »za znak a rodinnou kro-
niku« bez výlahu z rodohmenu od 30 do
65 K, což je věru za fatku. K penězům dlužno
připojiti ještě jen sdělení vlastního jména, nábo-
ženství, místo a datum narození, jméno svého otce
a děda. Najkomičtějším na celé té bezcenné a jen
pro pošetilce vymyšlené hříčce jest poznámka,
že se »hodí za dary slavnostní«. Jest
na jevě, že se tento obchod provozuje ve velkém
a že také do Čech zaslána síla takovýchto pro-
spektův a nabídek. Že vídeňský spekulant na —
nejhloupější marnivost najisto pohoří mezi Čechy,
lze očekávati. Doufáme, že ani není našince
nutno zvlášť varovati před mamiči tohoto druhu.
Čechy
24
article
— Poměry v německém pivovaře
v Česk. Budějovicích jsou pro německo libe-
rální stranu, resp. pro Tasehka, stále žalupinější.
Velice choulostivé věci prozrazuje zpráva »Budi-
voje« z rovisní komise. Podrobnou zprávue
jejích nálezech nelze dosud podati, dokud o
nalezených nesprávnostech nebude podán práv-
nický posudek, zdali lze mluviti o podvodu,
aneb jen o nahodilém omylu. Orgán dra. Zátky
ujišťuje, že jest přesvědčen, že se najdou v re-
visní zprávě kriteria obě a že znalci přesně
vytknou, v čem kdo spáchal »zlý« skutek. Te-
prve pak prý dojde k veřejnému účtování, do
něhož zapleteny prý téměř všichni předáci strany
německo-liberální. Sama »Deutsche Volkswehr«
nazvala vítězství opposice ve správě německého
pivovaru »počátkem konce hrůzovlády Taseh-
kovy strany v Budějovicích«. Nupjetí na další
novinky o budějovických »taschkařinách« jest
tudíž velice oprávněno.
Budějovice
Taseh
Deutsche Volkswehr
25
article
— Volby do Úrazové pojišťovny děl-
nické pro království české provedeny budou
již příští sobotu dne 30. t. m., kdy na šest
dlouhých let rozhodnuto bude o tom, zda ústav
zřizený pro království české a vydržovaný val-
nou měrou přímo i nepřímo z peněz českých
podnikatelů, i na dále spravován býti má národ-
ními odpůrci našimi. Uvedli jsme na těchto
místech celou řadu dokladů o tom, jakým způ-
sobem strana německá se přičiňuje o to, by
nesprávně nabyté převahy své i na dalších šest
let udržela, jakým způsobem v akci zasshá
obchodní komora liberecká a chebská, jak pod-
poruje snahu strany německé sama Úrazová
pojíšťovna a úřadníci její, mezi něž náleží i prof.
německé techniky pan Dittrich, jenž jsa skvěle
honorovaným vyšetřujícím lékařem Úrazové poji-
šťovny, nijak se neostýchal zasáhnouti v agi-
taci volební. Má-li vůči této rozsáhlé, všemi
možnými prostředky podporované agitaci něme-
cké zjednána býti náležitá protiváha, jest nutno,
aby všichni čeští voličové do posledního muže
volby se zúčastnili a volili kandidáty, stranou
českou doporučené. Jedině všestranná součin-
nost všech může býti zárukou zdaru. — Hlaso-
vací lístky buďtež ihned zasílány na adresu:
Bohuslav Kavka, tajemník, Praha II., Vodiěkova
ulice, »u Štajgrů«.
Dittrich
Kavka
Vodiěkov ulice
Praha II
26
article
— Oslava Viktora Huga. Francouzsk
listy jsou plny zpráv o přípravách k velkolepé
slavnosti Viktora Huga a též vyskytují se četné
články genia Hugova oslavující a některé ojedi-
nělé — jej potirající. Jisto je však, že celý
národ francouzský spojí se v jediném mocném
vzmachu k nadšenému holdu památce nesmrtel-
ného básníka, románopisce a dramatika a že
celý civilisovaný svět bude assistovati téle
velké slavnosti kulturní. Zajímavé je, jak ny-
nější mládež francouzská staví se k oslavě
Hugově. Vělšinou sympalicky, jak se dalo oče-
kávati. Zejmena nejmladši skupina literátů a
umělců vyslovila se nadšeně pro oslavu Hugovu.
Hug
Hugův
27
article
Je to nový proud, jenž obnovuje kult poesi
autora »Listů podzimních« a prosy autora
»Chrámu Matky Boží«, kdežto předešlá gene-
race seskupená kolem Mallarméa a Verlaina
podceňovala, bagatelisovala Huga. Jeden z nej-
plodnějších spisovatelů télo generace Paul Adam
učinil prohlášení proti Hugovi. V jeho očích
stojí výše čistý a vzorný umělec Flaubert nežli
Hugo. Je to ovšem věc náhledu. I ten, kdo
nesdílí idey Hugovy, není přítelem jeho roman-
tického slohu, musí míti svrchovaný obdiv pro
velký vzlet a bohatost fantasie i úchvatnou tvo-
řicí sílu Viktora Hugo, jenž v některých svých
pracích dostoupl vrcholu poesie. Paulu Adamovi
jménem nejmladší skupiny básníků a literátů
odpověděl Saint-Georges de Bonhélier, jenž pro-
nesl slova vroucího obdivu a lůsky pro poesii
Hugovu. Přeje si, aby mládež přinesla ra-
dostný pozdrav Hugovi, aby uspořádala velkou
manifeslaci. Bonhélier navrhuje, aby mladí
básníci francouzští spojili se a uspořádali- ovaci
památce Hugově, při čemž by se zúčastnili též
nejslavnější representanti mladé literatury za-
hraniční, z Italie by přišel d'Annunzio, z Ně-
mecka Hauptmann, z Ruska Gorký, z Anglie
Kypling, z Belgie Verhaeren atd. Tento průvod
básníků šel byl se poklonit hrobu Hugovu do
Pantheonu, kde by zazněla heroická hymna
složená některým z velkých skladatelů, Char-
pentierem neb Bruneauem. Myšlenka Bonhé-
lierova je zajímavá, její uskutečnění by byl
nejkrásnější oslavou Viktora Huga.
Mallarmé
Verlain
Hug
Paul Adam
Flaubert
Hugo
Hugův
Saint
Bonhélier
Annunzio
Hauptmann
Gorká
Kypling
Verhaeren
Rusko
Anglie
Belgie
Chara
Matek boží
pantheon
28
article
— Kluby občanské. Výbor novoměst-
ského občanského klubu v Praze bude miti
schůzi zejtra o 8. hod. več. v místnostech Mě-
Sťanské besedy.
— Spolek českých žurnalistů koná
neděli dne 8. prosince t. r. o 10. hod. dop.
mimořádnou valnou hromadu v rytířské síni
restaurantu Choděrova. Na programu jest ná-
vrh výboru na změnu stanov spol-
kových.
— Josef Mánes, jeho život a dílo.
Pakliže na tomto mimořádném, promluvám o lite-
rárních zjevech zvykle nevěnovaném místě po-
jednáváme tentokráte o literární publikaci, vra-
cejíce se ještě jednou k monumentálnímu dílu
o Josefu Mánesovi, děje se tak zajisté z příčin
zcela mimořádných. Může se totiž za jistých
okolností státi, že i publikace knižní, zjev na
trhu literárním, věc, která obvykle bývá před-
mětem chladné obchodní uzávěrky mezi knih-
kupcem a odběratelem, náhle nabývá významu
pro všechny kruhy národní veřejnosti důtkl-
vého. A tyto okolnosti dostavily se všechny
s výskytnutím se prvního sešitu díla professora
Choděrův
Mánes
Praha
29
title
K. B. Mádla : »Josef Mánes, jeho zivot a díloe.
Mádl
Mánes