1
masthead
21. srpna 1904.
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
O reformě kreslení
Veliký pokrok, který se ve školství během
poslolních desítiletí nepopíratelně udál, nepo-
stačil době nejnovější, době secesse. Chceť rá-
zem dosáhnouti něčeho neobyčejného; další
přirozený vývoj školy na trvajících základech
zavrhuje jako nedostatečný, příliš zdlouhavý
ano pochybený.
Jinak chvalitebná snaha reformátorská vy
stupovala z počátku s jistou zdrželivostí, ato
v učení mateřskému jazyku, pak realiím. Po-
sledním z předmětů, na které ruka reformátor-
ská sáhla, bylo a jest kreslení. Dosavadní
způsob kreslení odsouzen jako naprosto nepři-
rozený a nevhodný, aby žáka náležitě vzdělal
připravil pro život praktický. Místo toho pro-
hlášeno, že kreslení již na školách obecných
má vystupovati za umění, jemuž sluší plná
volnost.
Rychle začala tu a tam praxe školní kre-
slení reformovati a záhy dostavily se výsledky
byť zatím velmi nestejné, rozptýlené, nesou-
měrné.
Konečně u vývoj nového kreslení zasáhli
i úřadové školní, bohužel, nikoli positivně, vy-
tčením toho, co a jak a pokud se má v osnovách
a návodech — a odtud také v praxi školní —
pro kreslení změniti, ale negativně, obmezením
zkušebného učení na osoby učitelské, k tomu
způsobílé.
Máme za to, že ani ten nejkonservativnější
učitel kreslení nedovolil by si tvrditi, že me-
thoda, kterou se dosud kreslení vyučovati
musí, jest dobrá, ačkoliv výsledky, kterých se
dosud docílilo, nejsou právě špatné. Nepopíra-
telně docíleno, zejmena na školách měšťanských,
právě v kreslení průměrně lepších výsledků než
v předmětech jiných. Z toho ovšem nenásleduje,
že by výsledky ty nemohly býti ještě mnohem
lepší. Ale očekávati, že radikáln
změnou methody vychováme z na-
šeho žactva rázem skutečné uměl-
ce, jest příliš optimistické, ba pře-
hnané.
Nepopír
IVoda
6
article
Namítne se, že se nejedná o vychování
opravdových umělců, jen o radikální nápravu,
o zlepšení dovednosti kreslířské našeho žactva
K této námitce odpovídají si dotyční zastane
radikálních změn sami tím, co dávají žactvu
svému prováděti. Podle zásady krajních refor-
mátorů nesmí býti žádný předmět již pouhému
začátečníku příliš těžkým, natož nedostižným
Různé předměty, drobnější i větší, zátiší, kra-
jinky a p., ovšem nikoliv dle předloh, nýbrž hned
dle skutečnosti, mají býti předmětem všestranné
kreslířské a malířské dovednosti již i zcela ne-
dospělého žactva. Toť jádro novéh
směru.
Ovšem každý umělec zří na vše rbem
umělce, jež míjí na cestě ke vznešenému cíl
překážky velice prosaické, ale pro š kol u nad
míru závažné a rozhodné.
Jedná-li se o vyučování nějakému před-
mětu, nesmí býti dotazován jen ten, jenž v před-
mětu tom jako učenec neb umělec vyniká, ale
i ten, který mu po dlouhá léta u čil. Právema
povinností takového zkušeného učitele jest, mi-
něni své otevřeně pronésti a dle potřeby obhájiti.
Chybou by bylo, kdyby z oprávněného jinak re-
spektu k autoritě nehleděl svým vyučovatelským
zkušenostem platnost zjednati.
Nevíme, že by byl kdo dosud v tomto
směru, pokud jde o reformu kreslení, bez
ostychu promluvil. Mocný proud zachváti
všechny vrstvy, a těžko , vykazovati mu aspoň
velnější běh, aby netrhal břehy a nerozbíjel
vlny své o úskalí. Na pouhé staré učitele
kresloní druhdy se pohlíží i s pohrdáním.
Vzácnou výjimkou mezi umělci, kteří se
reformu kresleni zajímají, jest ředitel umělecko-
průmyslové školy J. Stibral, který na před-
poslední okresní konferenci učitelstva škol praž-
ských loyálně doznal, že důležitý hlas při re-
frrmě kreslení náleží i zkušenému učitel-
stvu.
J Stibral
uměleckýprůmyslový škola
7
article
Náhled, že mechanické cvičen
ruky, jak se nyní provádí, jest přehnaným,
akceptujeme ochotně. Nemá-li se kreslení pře-
dem znechutiti, nesmí se žák přehnanou dre-
surou toho druhu unavovati; mechanická doved-
nost dostaví se ponenáhlu sama i bez příliš-
ného předehozího cvičení.
Také s náhieden o kreslení hromad
ném se každý zkušený učitel úplně srovná.
Jinak jest s míněním o kreslení dle mě-
řckých těles. Užívati jich za pouhou po-
můcku k výkladu o zjevech porspektivnícha
světelných nestačí. Zcela správně doporučuje se
užilí sádrových modelů jako průpravy ke kre-
sleni dle přírody. S téhož stanoviska nutno užiti
geometrických modelů jako nezbytné při-
pravy ke kreslení dle modelů sádrových. Žáksi
nusi osvojiti si jakousi technikou zručnost dříve,
než přikroči ke kreslení modelů sádrových, a tu
si může opatřiti nejsnáze při kreslení tvarů
seonietrických. Chceme-li naučiti žáka početním
úkonům násobení a dělení, učíme ho dřive me-
chanické obratnosti v násobilce, a podobně tomu
jest i s průpravou pro kreslení dle modelů sádro-
vých a dle přírodnin. Na modelech geometri-
ckých získaná obratnost technická doplňujea
rozšiřuje se pak vhodně při kreslení modelů
sádrových a přírodnin. Že jakési obratnosti
technické jest nezbytně třeba, než přikročeno
ke kreslení dle přírody, doznává ředitel Stibral
sám, duchaplně odbývaje ty, kteří prohlašují z
ell kreslení pouhé skizzování. Zcela správně
uvádí, že skizza, aby byla tím, čím býti má,
předpokládá hotového umělce. Každý nemůže
býti Alšem, a přece skvostné umělecké práce
tohoto jsou velmi často pouhé skizzy. Nechceme
tím ovšem říci, že by práce našeho žactva měly
a mohly býti technicky dokonale propracovány
ale musí býti přece jen s jakousi technikou pro-
vedeny, aby poskytly dosti správný obraz před-
mělu.
Stibral
Aleš
8
article
Zásadně nelze se srovnati s náhledem řed.
Stibrata, aby ornamentu užito bylo jako
pouhé pomůcky při vyučování dějinám umění.
Kreslení, které by se omezovalo na pouhé kopí-
rování ornamentů, jak se nyní namnoze děje,
ovšem nepřivede žáka k žádoucímu eíli, vy-
pěstuje nanejvýš jednostranným způsobem jeho
techinickou zručnost. Nejsprávnější v tom shledu
zdá se nám býti cesta střední. Nejen poznání,
sle i střízlivé napodobování oněch překrásných
tvarů, jež nám věky vykouzlily, jest nutností.
Poskytuje nam jednak v jisté době nejvhodnějš
příležitost ke cvičení oka i ruky, a co více váží-
jedině napodobováním tvarův ornamentál
ných vnikneme náležitě v krásy jejich a zjed
náme si trvalou zásobu motivů, které nás k no-
vým vlastním myšlenkám povzbuditi mohou.
I největší umělci učili se napodobováním klas-
sických vzorův, a jen tou cestou stali se konečně
i svéráznými. Co platí o nadání vynikajícím,
platí zajisté zvýšenou měrou i o nadání oby-
čejném. Bez napodobování vzorů dokonalých
není umění. Takových vzorů nám příroda, př
veškeré kráse své, bezprostředně neposkytuje.
9
article
Po našem náhledu poskytne je teprve tenkráte,
až po náležité přípravě budeme se moci odvážiti
pro své myšlenky čerpati z ní motivy. A k tomu
ve školách obecných, měšťanských, ba i střed-
ních velmi daleko. Nemyslíme ovšem, aby se
snad ze škol těch nadobro vymítily pokusy kon-
cepce kreslířské, budeť jimi kreslení jen odu-
ševněno, ale koncepce ty, pokud mají míti ja-
kési esthetické ceny, budou vždy předpokládat
studium podobných tvarů vzorných, kteréžto stu-
dium opět vyžaduje nejen pozvání, ale i napodo-
bování. Dáti někomu, kdo ornamenty poznal
pouze z výkladu, do ruky květinku s požadav-
kem, aby jí použil ku provedení ornamentů
bylo by asi tolik, jako někomu, komu bylo stále
jen vykládáno, jak vypadá kabát, ale který toho
sám nikdy nezkusil, jak se ušije, dáti do ruky
sukno, jehlu a niti, aby ušil kabát nějakého pů-
vodního střihu. Uváděti proti napodobování or
namentů za důvod, že je žáci namnoze velmi ne
správně a nepěkně prováději, není na mistě
Vždyť tu květinku, natož ornament, na ní zalo
žený, také asi lépe neprovedou, spíše mnohem
hůře, nemajíce náležité průpravy, získané na
předmětech jim přístupnějších.
10
article
Doba, kdy pro vyučování kreslení byla vo-
dítkem nálada umělecko-průmyslová, dosud ne-
uplynula, ta trvá a bude trvati na školách obec
ných, měšťanských, středních, průmyslových
i nadále. Vždyť úkolem těchto škol není vycho-
vání umělců, nýbrž právě dovedných průmysl
níků. Cit umělecký tím pranic netrpí. Jeví se
v tom pouhé nutné rozdělení úkolův. Umělecky
nadaný vychovává se ve školách k tomu urče
ných v umělce, méně nadaný stává se ve ško-
lách dříve uvedených, vkusem vyzbrojeným
průmyslníkem.
Ve školách obecných a měšťanských připra-
vujeme pro život, nevychováváme ani učencův
ani umělců, poněvadž to prostě nemožným. Po-
vinností učitele na takových školách ovšem jest.
objeví-li se u někoho ze žactva zvláštní nadání.
věnovati mu náležitou pozornost a v čas pora-
diti, jak by se nadání to dále pěstovati mělo.
Prvním úkolem paedagoga, který chce
zdaru své práce, jest, vmysliti se na stupeň mož-
ných duševních sehopností svého žáka. Žactvo
na školách obecných a měšťanských, a zajiste
i nížších středních není a nemůže býti z pra-
vidla tak vyspělé, aby chápalo něco, co nen
i prostému, necvičenému oku jasným.
11
article
Aby žák na uvedených školách viděl před-
měty tak, jak se skutečně jeví a jak se mají
také nakresliti, musíme především přemáhati
jeho přesvědčení, vpraviti mu správný pojemo
rozdílu mezi skutečným tvarem a jeho obrazem.
Tuto překážku možno odstráňovati jenom po-
stupně a s užitím náležitých pomůcek. V-dyt
zásada Komenského, že třeba kráčeti při vyučo-
vání vždy od snadnějšího k méně snadnému, plate
zcela všeobecně, zajisté pro kreslení nemenší
měrou, než pro předměty jiné. Chci-li vpraviti
žaetvu pojem o zkratkách rozměru, neužiji
k tomu tvaru nějakého hroznu, neb klobouku
nýbrž tělesa jednoduchého, na kterém to jasně
po náležitém výkladu učitelové, viděti může
Komenský
12
article
Rozumí se samo sebou, že se pak upozorňuje
na obdobné, jednoduché zjevy v přírodě, že
se mu tyto, pokud jen to možno, okazují. Po-
dobně třeba si počínati, učíme-li žactvo pozná-
vati správnou polohu hran. Mnohem lépe pochopí
zjevy obdobné v přírodě, dostalo-li se mu dříve
náležitého výkladu na jednoduchých, vhodných
předmětech v místnostech školních. Žáci ví-
tají podobné zjevy v přírodě pak jako staré zná-
mé; podstata jejich se jim živějí a proto i mno-
hem mocněji vtiskuje v mysl. Domněnka, že
stálým upozorňováním, jak třeba na předměty
v přírodě nazírati, jak se nám tyto pak jeviti
musí, docílí se úspěchu mnohem většího a rych-
lejšího, není správnou. Takovou cestou by se
snad mohlo při žáku zvláště nadaném k cíli do-
spěti, ale i v tomto případě sotva rychleji než
postupem přirozeným: od snadnějšího k ne
snadnějšímu. Poznovu s důrazem připomínáme,
že nesmí se učitel spokojiti s tím, že přestane n
nejjednodušším; nesmí pouštěti se zřetele, že to.
čemu žactvo na předmětech jednoduchých na-
učiti se má, musí sloužiti k tomu, aby na složi-
tých užíti dovedlo. Učitel musí, jakmile po-
střehne, že žactvo tu neb onu pravdu nazírán
chápe, obraceti pozornost jeho na zjevy v pří-
rodě, a rozumí se samo sebou, že se tak stane
nejpřípadněji v přírodě samé.
13
article
S methodou, již prof. Bouda v jedné ze
svých přednášek o reformě vyučování kreslen
doporučuje, možno v celku souhlasiti, jenom že
učení tam naznačenému by měl vždy předcházeti
výklad a kreslení předmětů jednoduchý ck
v místnostech školních. Nemohlo by se př
omezeném počtu hodin, kreslení věnovaných
ovšem mnoho přihlížeti k pěknému prováděn
výkresů; nastoupilo by spíše pouhé zkizzování
a o ceně zkizzování umělců 6. až 14letých jsme
se již vyslovili.
Naučiti žactvo prováděti obrazy před
mětů jakýmkoliv materiálem kre-
slířským a malířským, ovšem nikoliv
hned s veškorým materiálem najednou, nýbrž po-
stupně, pokud to často velmi nepříznivé okol-
nosti a zručnost žactva dovolují, nelze v podstatě
zavrhovati.
Ale tak jako nikomu nenapadne, aby žáčkům
v prvých létech vyučování vedle slabikáře a čí-
tanky dal do ruky básně Vrchlického, by je sou-
časně všestranně jazykově vzdělával, tak také
nelze vážně se stanoviska učitele připustiti, aby
žáčku, který sotva tužku dovede držeti, kterému
schází často výrazy pro jednoduché předměty
ho obklopující, svěřil provádění obrazů zároven
úhlem, křídou a barvou.
profesor
Bouda
Vrchlický
14
article
Zastanci radikálních změn ve způsobu vy
učování kreslení uvádějí k podpoře svých ná-
hledů skvělé výsledky, jichž prý doeíleno
u žactva novou methodou. Připouštím milerád,
že někteří ze žáků, ovšem při vydatné po
moci učitele, který musí v tomto případě sám
býti umělcem obratným, na pohled dosti pěkn
obrázky provedou, ale má-li to zvláštního vlivu
na průměrnou obratnost žactva a vůbec ně
jakého významu, leda pro žactvo zvláště nadané
jest velice pochybno.
Ostatně sluší opravdu poetické myšlenky
kterými se snaží někteří proslulí umělci vyučo
vání kreslení zreformovati, z celého srdce vítat
jednak proto, že prozrazují vůli šlechetnoua
zájem horlivý na zdokonalení výchovy naší mlá
deže, jednak i proto, že pomohou zajisté co nej-
vydatněji rozptýliti dosavadní ztrnulo st
ve které vyučování kreslení nepopíratelně vězí
Nynější způsob vyučování kreslení třeba ne
zbytně reformovati, o tom není žádné pochyb-
nosti. Při tom třeba uvážiti: 1. Účel kre-
slení pro žactvo vůbec. 2. Okol-
nesti zevní. 3. Zdatnost učitelcvu.
15
article
O účelu učiněna již zmínka. Dle toho třeba
žactvo naučiti, aby si jednoduché předměty
kreslení i skutečné, samo dovedlo s náležitou
zručností a správně zobraziti. Zároveň, a to jes
neméně důležitým úkolem vyučování, musí být
při kreslení tříben vkus žactva, což se stane nej-
lépe, seznamujeme-li je, pokud to jen možno
s nejpřednějšími vzory výtvarnictví, jak součas
ného tak i staršího a nejstaršího, neboť právě
tam nalezneme mnohé nedostihlé vzory doved-
nosti a krásy. Tímto seznamováním rozumíme
aby se žactvu umělecká díla neb aspoň jich zda-
řilé reprodukce nejen okázaly, ale co možno tak
vysvětlily, aby krásu a cenu jich dovedlo po
chopiti. Naučíme-li při tom zároveň žactvo při-
měřenými výklady z dějin umění znáti a ctiti
velikány tvorby umělecké, zušlechtíme tím jeho
mysl a upevníme představy nesmrtelných děl
oněch výtečníků.
16
article
Okolnosti zevní, kterých nemožno naprosto
přehlednouti, jako učinili mnozi reformátoři
kreslení, jež dosažení pronikavějších výsledků
v kreslení v cestu se stavi, jsou především příliš
omezená doba, kterou možno kreslení věnovati.
Vždyť vedle kreslení výučuje se na školách obec-
ných, měšťanských i středních celé řadě jiných
neméně důležitých předmětů. Kreslení, podobně
jako jinému předmětu, možno vyměřiti jenom
poměrně malý počet hodin, a nemožno proto
předmětu tomu vytknouti cíl týž, jako snad n
školách, na kterých se kreslení téměř výhradně
vyučuje. V druhé řadě jsou to okolnosti m í stn
a finanční, přes které nemožno nijak přejít
k dennímu pořádku. Zařízení kreslíren, učebných
pomůcek, sbírek, drahých prostředků žactvu nelze
vždy tak snadno opatřiti, jak se zdá.
I tu možno jenom postupně poměry napra-
vovati a zůstane snad ideálem nedostižným to.
čeho k realisaci poetických myšlenek některých
reformátorů kreslení by bylo nezbytně třeba.
A kdyby tyto dvě, po našem náhledu nepře-
konatelné překážky, byly odstraněny, musíme
uznati ještě třeti vážnou překážku, chceme-li býti
upřímni — a k neupřímnosti není žádné příčiny
— totiž tu, že učitelé na školách obec-
ných a měšťanských nemají, nemo-
hou míti a nikdy nebudou míti te
dovednosti kreslířské, které by
k vyučování, mnohými umělci na-
vrhovanému, bylo nezbytně třeba.
17
article
Učitelé na školách uvedených musí vedle kre-
slení ovládati do jisté míry i celou řadu jiných
předmětů, a k tomu by se pro své povolání připra-
vili, dopřáno jim poměrně velmi málo času, ba
při dosavadní prganisaci ústavů učitelských
velmi málo příležitosti. Že by se učitelé jak v ji-
ných předmětech, tak snad i v kreslení na zreor-
ganisovaných ústavech učitelských lépe pro své
povolání mohli připraviti, jest zajisté pravda, leč
umělci, jakých by k provádění zmíněné reformy
v kreslení bylo třeba, na nich nikdy se ne-
vychovají.
Nějaké měsíční neb i celoroční kur s y by
tu vyřídily snad ještě méně, než ony známé
kursy pro učitele škol pokračovacích. Jenom
Bůh dovedl stvořiti svět v šesti dnech; obratný
krejčí ušije snad celý oblek za několik dní, ale
za hodinu by to ani Rafnel mezi krejčími ne-
dokázal!
bůh
18
article
Dle toho, co uvedeno, staví se celému sy-
stému navrhovaných radikálních změn u vyučo-
vání kreslení v cestu překážky nepřekonatelné
Při tom musí ovšem každého zkušeného
učitele kreslení z důvodů dříve uvedených
upřímně těšiti, že se konečně do nynější me-
thedy buší; děje-li se tak zbraní tou či onou, to
celkem lhostejno. Až se dosavadní methoda pod
ranami shroutí, sejdou se zajisté při společné
práci umělci i zkušení učitelé, kteří na zříceni
nách dovedou něco lepšího vybudovati.
Že se při tom bez různých pokusů,
zdánlivě velice mnohoslibných, ale v jádru po-
chybených, neobejdou, leží v povaze každé re-
fermy. Pokusů těch snad bude méně, vytříbí-li
se v čas, dříve než se k reformám přistoupí,
různé náhledy. Každý, jemuž se upřímně o zdar
věci jedná, pronese bez ostychu náhled svůj
aniž by jej za neomylný chtěl vydávati.
Po našem náhledu třeba k dosa-
žitelné reformě kreslení posta-
rati se především o důkladnějš
vzdělání učitelstva škol obecný ch
a měšťanských v předmětu tom, a
pak poskytnoutimu té volnosti, aby
mohlo naučiti žactvo tomu, čeho
třeba, způsobem takovým, jak to
dovede.
Dosavadní instrukce by ovšem mohly a měly
býti ihned odstraněny. Jsou to jen hroty opatřené
obojky na hrdle učitelstva, které jim každý
třebas i sebe prospěšnější pohyb znemožňují
Zrušení instrukcí oněch i při nynějším stupní
vzdělání učitelstva by mohlo míti pro vyučování
kreslení jen příznivé následky.
R. Hutterer.
R Hutterer
19
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Z oyklistského ruchu.
** III. klubové závody Českého klubu
malostranských cyklistů pořádány budou na silnie
»Dlouhá míle« v neděli dne 4. září 1904 o 3. hod.
odp. Pořad: 1. Jízda juniorů. Dráha 2000 metrů.
3 skvostné ceny. Vklad 2 K. 2. Jízda staršíc
pánů (od 35 let.) Dráha 2000 metrů. 3 skv. ceny
Vklad 3 K. 3. Jizda o přebornictví Č.
M. C. na 4 km. 3 skvostné ceny. Vklad 4 K. 4. Han
dicap na 2000 metrč. Vítěz obdrží skvostnou
čestnou cenu, darovanou předsedou p. Č. Huňáčkem
2. a 3. po skvostném odznaku resp. ceny. Vklad 2 k
Konec přihlášek jest 25. srpna ve članské schůz
u p. náčelníka Svobody. Dopoledne výstava zá
vodních cen v klub. místnosti od 10 do 12 hodin
Vstup volný. Odpoledne výjezd k závodům
o 1 hod. Po závodech jest v 7 hod. več. v klubovní
místnosti přátelský večírek a rozdání cen
— Na přání sboru cvičitelského svolává klub tímto
na čtvrtek dne 25. srpna mimořádnou člen
skou schůzi, kdež pojednáno bude výhradně jen
o klubových závodech a o klubových výletech. Jeli
kož schůze tato je velice důležitá, je žádoucna
účast všech členů! — V neděli dne 21. srpna pořádá
se celodenní výlet na Mělník, kdež je slavnost ve
prospěch »Nár. jedn. severočeské«, pročež vzhledem
k tomu je velká úasť žádoucí! Výjezd o 7. hodin
ranní (neb odpoledne o 1. hodině). Příští neděli dne
28. srpna pořádá se výlet celodenní do Poděbrad
kdež budou za klub závoditi pp. A. J ahoda, J
Spina a K. Kimla.
Athletika a sportovní hry.
M C
Han
Huňáček
Svoboda
Spina
K Kiml
Mělník
Poděbrady
staršíc pán
km
20
article
** K výsledkům nedělních athletických závo
ve Vídni se nám ještě sděluje následující: Čeští ath-
leti docílili sice pěkných výsledků, však kdyby jim
štěstí bylo přálo, mohli ještě více vyniknouti. Ze
jmena Špička byl by asi již zvítězil v běhu na tř
anglické míle, neb hned od startu uchytil se Bodora
z Pešti, který rychlým tempem všem ostatním unik-
nul, však sám byl obělí velice ostrého tempa a vzda
se po několika kolech, tak že Špička sám byl hodný
kus napřed před ostatním polem závodníků. Náhlá
bolest v noze donutila ale Špičku ke zmírnění lemp
a po chvili k úplnému vzdání se. Jak později kon-
statováno, utrpěl Špička přehození svalů v lýtku
O »štěstí« nemůže též Karlínský mluviti, neb přiběhl
při závodě 100 metrů v mrtvém běhu kcíli s Lüdtkem
a sami soudcové byli z počátku v rozporu, kdo by!
prvním, konečně však milejším jim byl prvním Berlí-
ňák než Čech. Konečně i Dubínský v handicapu do-
stal poměrně málo napřed, kdežto jemu asi rovní
soupeřové (Vídeňáci) měli nejméně dvakrát tolik
napřed, jako on. Závodů zúčastnil se též i v Praze
známý Šuberth z Pešti, který zůstal »sedět« na
startu při rozhodném boji na 100 m. a zlosti své
ulevoval nadáváním Čechům. Týž pán poučuje ne-
ustále startéry, jak má být start při bězích krátkých
vykonáván, ale sám jest jeden z těch, kteří od startu
před výstřelem utíkají (v Praze vždy tak chtěl pro-
vést) a když se jim to nepovede, pak raději zůstanou
stát u startu a protestují proti špatnému startu. Mimo
to týž pán nepěkně se vyslovoval ve Vídní ku praž-
ským zástupcům o čestných cenách pražských athle-
tických závodů a bylo by záhodno, aby Č. A. A. U
věc tu vyšetřila a po případě u maďarského klubu.
jemuž Šuberth náleží, stížnost si vedla.
Špička
Bodor
Vídeňák
Čecho
Vídeň
Pešť
Čechy
Praha
Č . A . A
21
article
** Ku dopisu o zápase »Slavia-Sparta« v páteč
ním listě uveřejněnému, obdrželi jsme následujíeí
dopis: S dopisem ve Vašem ct. listě v sportovní
části uveřejněným, souhlasí velká většina návštěv-
níků zápasů »S. K. Slavia«. Již v jarní saisoně
přáli jsme si viděti snaživé mužstvo »Sparty« ulkati
se v zápase se »Slavif« a divíme se, že »Slaviae
stále odkládá. Jest to v zájmu sportu samého, aby
mužstvo tepší hrálo se slabšími, neb jenom takse
slabá mužstva zdokonalují Doufejme, že »Slaviae
vyzvání přijme, bychom na podzim mohli viděti dvě
nejlepší česká mužstva v poli proti sobě.
Slavia
Sparta
22
article
Automobilism.
** Škola pro řidiče automobilů zařízena bude
letos při technikum v Aschaffenburgu. První kurs
započne v listopadu a bude trvat asi 10 neděl. Vy
učováno bude 8 hodin denně a to theorelicky i prak-
ticky. V theorii vyučováno bude mapoznalství.
fysíka, elektrotechnika a zejmena motory benzinové
elektrické i parní budou důkladně probrány. Prak
tické vyučování bude v dílnách a v jízdě na auto-
mobilech. Každý účastník kursu, který se podrobí
zkouškám, dostane vysvědčení.
** Rozšířením automobilismu stoupla silně po-
ptávka po pneumatických obručích, kterých se spo
třebuje tak značný počet, že velké továrny (jako
Michelin) dodávají své výrobky jen největším a nej-
stálejším odběratelům. Zejmena v Americe opotřebují
se brzy obruče pneumatické a vydrží tam jen asi na
7000 mil, kdežto v Evropě vydrží k ujetí as
10 000 mil.
** II. italská výstava automobilistická otevřena
bude v Turině v druhé polovici února.
Vodní sporty-
** Závod člunů Paříž—Trouville dospěl k etappě
páté, která vybojována z Coudebecu do Havru (55
km). V této zvítězil člun »Hotchkiss« v čase 44 : 3.
Člun »Mercedes IV.« byl druhým 45 : 35, třetím
»La Rappče II.« 50: 29. Dále následovaly čluny
»Titan« 54: 1, »Princesse Elisabeth« 1 : 8: 9 a »Lou-
loute« 1 : 30: 8. Přes to, že »Hotchkissa pátou etappu
výhrál, jest pořád ještě prvním » Mercedes IV.«, který
v dosavadních pěti etappách docílil času 7: 14 : 18.
kdežto »Hotchkiss« jest o 1 hod. 13 min. 48 vteř
pozadu. Jelikož poslední etappa měří jen 14 km
(z Havru do Trouville), tedy vítězem bude asi již
»Mercedes«, leda by nějakou nehodou stižen byl.
Hotchkiss
Lou
Aschaffenburg
Amerika
Evropa
Turin
Paříž
Trouville
Havre
Titan
Princess Elisabeth
Mercedes
Michelin
km
mercedes Iva
Le Rappče II
23
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 20. srpna.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Průmysl a zemědělství. — Důsledky
letošní zemědělské kalamity. — Obraz
domácí bursy.)
Dusno letošních veder přechází již do kal-
kulačních rozpočtů obchodních komptoirů
pracoven průmyslových. Jestliže z pravidla člo
věk sytý nesnadno se dorozumívá s hladovým
v tomto případě by již sytý pochopoval hlado
vého — ony stavy, souvisící se zemědělstvím
vyciťují, že pohroma letošního léta se vkráda
již i na kořeny práce jejich.
Praha
24
article
Objiždí-li pozorovatel krajiny naší vlasti.
nemůže se ubrániti trapnému dojmu příštích ne
snází, třebas by nechtěl se stotožňovati s pessi
mismem horečných hauss obilních nebo lidí
kteří z letošní kalamity vytloukají řemeslo. Ob-
jížděje, vidí, jak převalné latifundie řepy utr
pěly nedostatkem dešťů, tak že jeví ráz, na řep-
ných polích úplně neznámý. Sežehnuté listy
které horký vítr drtí. Jestliže v zemích cizích
se připouští úbytek na hektaru 20—25%, jest
situace v našich krajinách mnohem nepříznivější
neboť místy hrozi úbytek percentuální až 45
hekt, a když pak mnohé cukrovary počítají s aa-
keupenou řepou a s prodaným kvantem cukru,
shledávají, že výhodnější pro ně bude, aby se
zřetelem k nepatrné produkci, kterou jim le-
tošní řepová sklizeň připouští, vůbec ji ani ne-
prováděly a tak letos zaznamenáme asi případy
že některé cukrovary pracovati vůbec nebudou.
a prodávají řepu, která jim bude dodána, vět-
šímu sousedu, který za cukrovar neprncující
dodá prodaný cukr. Jiné případy pak jsou, když
cukrovary kupují prodaný cukr za vyšší cenu
zpět, ježto došly ku poznání, že předprodaly
větší množství než vůbec vyrobí. Vyšší ceny
suroviny přicházejí cukrovaru vhod toliko men-
ším procentem. Cukrovary, které nebudou pra-
covati, znamenají ale také nepracující dělnictv
a menši kupní sílu obyvalelstva.
Ob
25
article
Výroba cukrovarů pak úzce souvisí se
zemědělstvím, nejen že cukrovar jest odběrate-
lem rolníka, nýbrž také jeho dodavatelem ve pří-
čině vedlejších výrobků, které zvláště letos pro
krmivo by měly značný význam.
Za to melasa s neobyčejné výše loňské již
se vyšinula o další 4 K, tak že za tento vedlejš
výrobek cukrovarů od zeměděleů se nabízí již
až 10.25, ba až 10.75. Větší vzestup onen se
stává ale překážkou, že onen vedlejší výrobel
eukrovarů nemůže se státi rolníkovi jakousi ná-
hradou krmiv přirozených. Továrny, které za-
bývají se výrobou melasového krmiva, přirozene
musí zvýšiti také cenu svého výrobku a tente
oným poměrem vystupuje již nad výši zdra-
žené ceny jiných krmiv.
Příhon dobytka na trhy jest velmi značný
— skutečnost onu eftí řezník, nikoliv však obe
constvo. Dovozuje se však, že obavy, jakoby
nynější nouze o píci měla nezbytně důsledkem
povšechné zmenšení stavu dobytka, jsou pro-
zatím předčasny, neboť, jestliže by dosavadní
poměry počasí v Čechách, na Moravě, v Dolních
a Horních Rakousích se vyvinuly v krisi, bude
moci přispěti Halič, jejíž dobytkářství jest ve-
lice vyvinuto a kde jest počasí dosti normální,
tak že pro ony okrsky není obavy o píci. Také
v Alpách nejsou pastviny příliš stíženy, tak že
ku prodeji z nouze by v těchto krajinách dochá-
zelo pouze pořídku. Pro průmysl padá vedle
Čechy
Morava
Dolní a Horní Rakousy
Halič
Alpy
26
article
řepy na váhu také sklizeň brambor, důležita
jsouc rovněž pro dobytkářství a všeobecnou vý-
živu. Sklizni oné jsou z pravidla na újmu léta
deštivá, kdy brambory hnijí, letos ovšem jsme
v extrému druhém. V této příčině jest všeobee-
ným steskem, že bramborové trsy vykazují bulv
poměrně málo a v připadě dalšího zucha tyto že
by zakrněly. Leč ovšem do této možnosti máme
ještě 6 neděl šibeniční lhůty. Ale již nyní lze
považovati za jisto, že venkov asi bude zbaven
jistého genru svého blahobytu a že malým a nej-
menším lidem nebude nedostatkem krmiva do-
přáno, aby způsob své frugální stravy zlepšili
skrovným chovem vepřového dobytka.
Objíždí-li pozorovatel krajiny naší vlasti a
vzpomíná důsledků letošní kalamity sucha, shle-
dává, že nadsazeny bývají toliko v případech
některých. Dojem povšechný zůstává asi ve
smyslu tom, terý asi dalším průběhem příštích
měsíců nebude již napraven, že letošní sklizen
zůstane daleko za prostřední. A - tak, jak vidime,
že již, bez odporu těžce jest postížen průmysl
cukrovarnický, lze míti již obavy také
lihovarství a o průmysl. textilní.
Pružným tempem zvýšily se již ceny obilní,
krmiv a výrobků zemědělského průmysl:a
oprávněnost onoho vzestupu stala se ještě více
nápadnou namnoze vykořisťováním spekulačním.
Nyní ještě dále se pohlíží na vládu, zda ušelří
nejchudší onoho ponížení, aby ruce musili po-
zvednouti k žebrotě.
27
article
Kritický stav domácího hospodářství a tak
oněch průmyslů, které se zemědělstvím souvisí
přímo a dále nepřímo, nepociťuje se na burse
pražské. Také i v této skutečnosti shledáváme.
že toto shromaždiště několika osob, že ona
1 hodina, která je shromažďuje, že ony papíry
které tu a tam na oné burse jsou jednány, ne-
mohou representovati ono zemědělství, onen
průmysl a onen kapitál, který ve vzájemném
styku tkví v oněch momentech. Z kupní síly obe-
censtva nikterak nevycházejí ony obraty v ren-
tách, domácí situaci nikterak neillustruje kurs
Daňkovek, který při svém nepravidelném ob-
chodu zcela jest určován náhodnou poptávkou
nebo nabídkou. Více než špatná sklizeňa
pravděpodobný nedostatek investic pro domácí
průmysl a pro vývoj domácích kursů padá na
váhu úmrtí toho neb onoho správního rady nebo
okamžitá disposice všemocného kapitalisty.
Daňkovka
28
article
Kurs není určován okamžitou hodnotou papíru,
nýbrž tím, jestliže někde papír prodati musí
nebo jiný jej nutně koupiti chce. Pátráme po
sloupcích kursového lístku pražského, abychom
shledali v něm, jaký asi dojem činí domácí trh,
který se tnteressuje o hospodářskou oblasť, pře-
mýšlíme, v které číslici bychom seznali hospo-
dářskou situaci.
V kursu investiční renty nebc renty blokové?
Snad 3 1/2 dlužní úpisy místních dráh mají mlu-
viti o všeobecných poměrech českých? Renty
upravují kurs tak, aby zachovaly s výlohami
pražského obratu paritu vídeňskou. Kde jest
ocenění pražského trhu? Kde jest osobité vy-
jádření názoru o našem finančním středisku?
A co vyjadřují akcie? Ojedinělý závěr v akciích
Pražské úvěrní banky za 560.—, na poli akcií
bankovních nepodává komentáru. — Publikace
pololetní bilance České průmyslové banky svými
jednotlivými položkami a vykázaným plus oprot
loňské pololetní bilanci, zda ve svých velice
příznivých momentech byla dobře pochopena?
Český průmyslový banka
29
article
Pozoruhodným zjevem na domácím trhu
bankovním zůstává nadcházející zvýšení akcio-
vého kapitálu Ústřední banky českých spořitelen.
která ve svých organisačních snahách jeví znač-
nou energii.
Kurs Daňkovek se ustálil na 340.— až
345.— a tajemství onoho kursu můžeme, jak
svrchu naznačeno, nazvati tajemstvím záhrob-
ním. V době konjunktury cementárenské, kdy
na vídeňské burse domácí Králodvorské akcie
jest brána z trhu od zúčastněné skupiny, u nás
nejmenší účasti není pro dobrý podnik, Beroun-
skou cementárnu, a na pražské burse marně
byly nabízeny Podolské.
Každý hospodářský okrsek má takov u
bursu a takové středisko, jaké zasluhuje. Na-
šim kapitalistům bychom křivdili tímto závěrem
— oni mají bursu vídeňskou a nyní také berli-
skou . ..
Vídeňská bursa v týdnu minulém.
Z Vídně, 20. srpna.
Beroun
Vídeň
30
article
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Při trvale velkém obchodním klidu bylo na trhu
effeklivním celkem smýšlení pevné. Zájem soustře-
doval se, jako už po týdny, na hodnoty báň-
ské, jednak podněcován událostmi na trhu berlín-
ském a jednak na zprávy uveřejněné zúčtovací kance-
láří železářského kartelu o odbytu. Vycházíť z nich
na jevo, že obchod, pokud jde o železo komerční,
proti loňskému roku značněji oživl, kdežto v nosičích
nastalo po příznivějším období jarním opět ochab-
nutí. Trh s plechy je dosud nepřiznivý a u kolejnic
nelze zaznamenati vážnější změnu. Bursa učinila
z výkazu toho potud důsledky, že se obrátil její
zájem od těžkých šraňkovních hodnot jako Praž-
ských železářských a Českých báň-
ských akcií k pohyblivějším alpinkám, jež
byly kupovány s mírným stoupnutím kursů. Chvílemi
byly obraty v tomto papíru dosti čilé, ale vlivem
zpráv z bojiště docházejících opět silně ochably.
Poněkud těšil se zájmu také trh s akciemi do-
pravními a to ne vždy ve smyslu příznivém.
Bursa
31
article
Jsou přece jen obavy, že důsledky suchého počasí,
zákaz vývozu píce, zastavení plavby na Labi, sní-
žení dopravy uhelné atd. budou nepříznivě působiti
na přijmy dopravních podníků, anebo že aspoň ne-
bude v jednotlivých opačně působících momentech,
jako v pravděpodobném silnějším dovozu pícnin
anebo ve vytlačení nákladů zboží z cest vodních na
dráhy železné, nalezena úplná kompensace. Arcit
jednotlivé tyto momenty budou u různých ústavů
dopravních také různě a to velmi různě působili.
Dotčeny byly proto v první řadě akcie státní
dráhy, poněvadž zde hraje doprava řípy a cukru
velikou úlohu a dnes se už počítá všeobecně s ne-
úrodou řípy a s tím podminěným klesnutím výroby
cukru. Po jiných hodnotách železničních jako po
akciích jižní dráhy a české severní byla
poptávka a kursy jich stouply, poněvadž zde se po-
cílá jednak s většími dovozy a jednak s tím, že
zastavení plavby na Labi bude nákladní dopravu
této dráhy posilovati.
Z uhelných hodnot byly v posledních
dnech lépe placeny mostecko uhelnodo lné