ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 09e42840-71e1-11dc-b31a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 31 celkem · entity: place 24, org 9, person 22, work 6
1 masthead
21. srpna 1904.
2 masthead
Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 230.
4 masthead
Strana 13.
5 article Školská hlídka.
Školská hlídka. O reformě kreslení Veliký pokrok, který se ve školství během poslolních desítiletí nepopíratelně udál, nepo- stačil době nejnovější, době secesse. Chceť rá- zem dosáhnouti něčeho neobyčejného; další přirozený vývoj školy na trvajících základech zavrhuje jako nedostatečný, příliš zdlouhavý ano pochybený. Jinak chvalitebná snaha reformátorská vy stupovala z počátku s jistou zdrželivostí, ato v učení mateřskému jazyku, pak realiím. Po- sledním z předmětů, na které ruka reformátor- ská sáhla, bylo a jest kreslení. Dosavadní způsob kreslení odsouzen jako naprosto nepři- rozený a nevhodný, aby žáka náležitě vzdělal připravil pro život praktický. Místo toho pro- hlášeno, že kreslení již na školách obecných má vystupovati za umění, jemuž sluší plná volnost. Rychle začala tu a tam praxe školní kre- slení reformovati a záhy dostavily se výsledky byť zatím velmi nestejné, rozptýlené, nesou- měrné. Konečně u vývoj nového kreslení zasáhli i úřadové školní, bohužel, nikoli positivně, vy- tčením toho, co a jak a pokud se má v osnovách a návodech — a odtud také v praxi školní — pro kreslení změniti, ale negativně, obmezením zkušebného učení na osoby učitelské, k tomu způsobílé. Máme za to, že ani ten nejkonservativnější učitel kreslení nedovolil by si tvrditi, že me- thoda, kterou se dosud kreslení vyučovati musí, jest dobrá, ačkoliv výsledky, kterých se dosud docílilo, nejsou právě špatné. Nepopíra- telně docíleno, zejmena na školách měšťanských, právě v kreslení průměrně lepších výsledků než v předmětech jiných. Z toho ovšem nenásleduje, že by výsledky ty nemohly býti ještě mnohem lepší. Ale očekávati, že radikáln změnou methody vychováme z na- šeho žactva rázem skutečné uměl- ce, jest příliš optimistické, ba pře- hnané.
Nepopír IVoda
6 article
Namítne se, že se nejedná o vychování opravdových umělců, jen o radikální nápravu, o zlepšení dovednosti kreslířské našeho žactva K této námitce odpovídají si dotyční zastane radikálních změn sami tím, co dávají žactvu svému prováděti. Podle zásady krajních refor- mátorů nesmí býti žádný předmět již pouhému začátečníku příliš těžkým, natož nedostižným Různé předměty, drobnější i větší, zátiší, kra- jinky a p., ovšem nikoliv dle předloh, nýbrž hned dle skutečnosti, mají býti předmětem všestranné kreslířské a malířské dovednosti již i zcela ne- dospělého žactva. Toť jádro novéh směru. Ovšem každý umělec zří na vše rbem umělce, jež míjí na cestě ke vznešenému cíl překážky velice prosaické, ale pro š kol u nad míru závažné a rozhodné. Jedná-li se o vyučování nějakému před- mětu, nesmí býti dotazován jen ten, jenž v před- mětu tom jako učenec neb umělec vyniká, ale i ten, který mu po dlouhá léta u čil. Právema povinností takového zkušeného učitele jest, mi- něni své otevřeně pronésti a dle potřeby obhájiti. Chybou by bylo, kdyby z oprávněného jinak re- spektu k autoritě nehleděl svým vyučovatelským zkušenostem platnost zjednati. Nevíme, že by byl kdo dosud v tomto směru, pokud jde o reformu kreslení, bez ostychu promluvil. Mocný proud zachváti všechny vrstvy, a těžko , vykazovati mu aspoň velnější běh, aby netrhal břehy a nerozbíjel vlny své o úskalí. Na pouhé staré učitele kresloní druhdy se pohlíží i s pohrdáním. Vzácnou výjimkou mezi umělci, kteří se reformu kresleni zajímají, jest ředitel umělecko- průmyslové školy J. Stibral, který na před- poslední okresní konferenci učitelstva škol praž- ských loyálně doznal, že důležitý hlas při re- frrmě kreslení náleží i zkušenému učitel- stvu.
J Stibral uměleckýprůmyslový škola
7 article
Náhled, že mechanické cvičen ruky, jak se nyní provádí, jest přehnaným, akceptujeme ochotně. Nemá-li se kreslení pře- dem znechutiti, nesmí se žák přehnanou dre- surou toho druhu unavovati; mechanická doved- nost dostaví se ponenáhlu sama i bez příliš- ného předehozího cvičení. Také s náhieden o kreslení hromad ném se každý zkušený učitel úplně srovná. Jinak jest s míněním o kreslení dle mě- řckých těles. Užívati jich za pouhou po- můcku k výkladu o zjevech porspektivnícha světelných nestačí. Zcela správně doporučuje se užilí sádrových modelů jako průpravy ke kre- sleni dle přírody. S téhož stanoviska nutno užiti geometrických modelů jako nezbytné při- pravy ke kreslení dle modelů sádrových. Žáksi nusi osvojiti si jakousi technikou zručnost dříve, než přikroči ke kreslení modelů sádrových, a tu si může opatřiti nejsnáze při kreslení tvarů seonietrických. Chceme-li naučiti žáka početním úkonům násobení a dělení, učíme ho dřive me- chanické obratnosti v násobilce, a podobně tomu jest i s průpravou pro kreslení dle modelů sádro- vých a dle přírodnin. Na modelech geometri- ckých získaná obratnost technická doplňujea rozšiřuje se pak vhodně při kreslení modelů sádrových a přírodnin. Že jakési obratnosti technické jest nezbytně třeba, než přikročeno ke kreslení dle přírody, doznává ředitel Stibral sám, duchaplně odbývaje ty, kteří prohlašují z ell kreslení pouhé skizzování. Zcela správně uvádí, že skizza, aby byla tím, čím býti má, předpokládá hotového umělce. Každý nemůže býti Alšem, a přece skvostné umělecké práce tohoto jsou velmi často pouhé skizzy. Nechceme tím ovšem říci, že by práce našeho žactva měly a mohly býti technicky dokonale propracovány ale musí býti přece jen s jakousi technikou pro- vedeny, aby poskytly dosti správný obraz před- mělu.
Stibral Aleš
8 article
Zásadně nelze se srovnati s náhledem řed. Stibrata, aby ornamentu užito bylo jako pouhé pomůcky při vyučování dějinám umění. Kreslení, které by se omezovalo na pouhé kopí- rování ornamentů, jak se nyní namnoze děje, ovšem nepřivede žáka k žádoucímu eíli, vy- pěstuje nanejvýš jednostranným způsobem jeho techinickou zručnost. Nejsprávnější v tom shledu zdá se nám býti cesta střední. Nejen poznání, sle i střízlivé napodobování oněch překrásných tvarů, jež nám věky vykouzlily, jest nutností. Poskytuje nam jednak v jisté době nejvhodnějš příležitost ke cvičení oka i ruky, a co více váží- jedině napodobováním tvarův ornamentál ných vnikneme náležitě v krásy jejich a zjed náme si trvalou zásobu motivů, které nás k no- vým vlastním myšlenkám povzbuditi mohou. I největší umělci učili se napodobováním klas- sických vzorův, a jen tou cestou stali se konečně i svéráznými. Co platí o nadání vynikajícím, platí zajisté zvýšenou měrou i o nadání oby- čejném. Bez napodobování vzorů dokonalých není umění. Takových vzorů nám příroda, př veškeré kráse své, bezprostředně neposkytuje.
9 article
Po našem náhledu poskytne je teprve tenkráte, až po náležité přípravě budeme se moci odvážiti pro své myšlenky čerpati z ní motivy. A k tomu ve školách obecných, měšťanských, ba i střed- ních velmi daleko. Nemyslíme ovšem, aby se snad ze škol těch nadobro vymítily pokusy kon- cepce kreslířské, budeť jimi kreslení jen odu- ševněno, ale koncepce ty, pokud mají míti ja- kési esthetické ceny, budou vždy předpokládat studium podobných tvarů vzorných, kteréžto stu- dium opět vyžaduje nejen pozvání, ale i napodo- bování. Dáti někomu, kdo ornamenty poznal pouze z výkladu, do ruky květinku s požadav- kem, aby jí použil ku provedení ornamentů bylo by asi tolik, jako někomu, komu bylo stále jen vykládáno, jak vypadá kabát, ale který toho sám nikdy nezkusil, jak se ušije, dáti do ruky sukno, jehlu a niti, aby ušil kabát nějakého pů- vodního střihu. Uváděti proti napodobování or namentů za důvod, že je žáci namnoze velmi ne správně a nepěkně prováději, není na mistě Vždyť tu květinku, natož ornament, na ní zalo žený, také asi lépe neprovedou, spíše mnohem hůře, nemajíce náležité průpravy, získané na předmětech jim přístupnějších.
10 article
Doba, kdy pro vyučování kreslení byla vo- dítkem nálada umělecko-průmyslová, dosud ne- uplynula, ta trvá a bude trvati na školách obec ných, měšťanských, středních, průmyslových i nadále. Vždyť úkolem těchto škol není vycho- vání umělců, nýbrž právě dovedných průmysl níků. Cit umělecký tím pranic netrpí. Jeví se v tom pouhé nutné rozdělení úkolův. Umělecky nadaný vychovává se ve školách k tomu urče ných v umělce, méně nadaný stává se ve ško- lách dříve uvedených, vkusem vyzbrojeným průmyslníkem. Ve školách obecných a měšťanských připra- vujeme pro život, nevychováváme ani učencův ani umělců, poněvadž to prostě nemožným. Po- vinností učitele na takových školách ovšem jest. objeví-li se u někoho ze žactva zvláštní nadání. věnovati mu náležitou pozornost a v čas pora- diti, jak by se nadání to dále pěstovati mělo. Prvním úkolem paedagoga, který chce zdaru své práce, jest, vmysliti se na stupeň mož- ných duševních sehopností svého žáka. Žactvo na školách obecných a měšťanských, a zajiste i nížších středních není a nemůže býti z pra- vidla tak vyspělé, aby chápalo něco, co nen i prostému, necvičenému oku jasným.
11 article
Aby žák na uvedených školách viděl před- měty tak, jak se skutečně jeví a jak se mají také nakresliti, musíme především přemáhati jeho přesvědčení, vpraviti mu správný pojemo rozdílu mezi skutečným tvarem a jeho obrazem. Tuto překážku možno odstráňovati jenom po- stupně a s užitím náležitých pomůcek. V-dyt zásada Komenského, že třeba kráčeti při vyučo- vání vždy od snadnějšího k méně snadnému, plate zcela všeobecně, zajisté pro kreslení nemenší měrou, než pro předměty jiné. Chci-li vpraviti žaetvu pojem o zkratkách rozměru, neužiji k tomu tvaru nějakého hroznu, neb klobouku nýbrž tělesa jednoduchého, na kterém to jasně po náležitém výkladu učitelové, viděti může
Komenský
12 article
Rozumí se samo sebou, že se pak upozorňuje na obdobné, jednoduché zjevy v přírodě, že se mu tyto, pokud jen to možno, okazují. Po- dobně třeba si počínati, učíme-li žactvo pozná- vati správnou polohu hran. Mnohem lépe pochopí zjevy obdobné v přírodě, dostalo-li se mu dříve náležitého výkladu na jednoduchých, vhodných předmětech v místnostech školních. Žáci ví- tají podobné zjevy v přírodě pak jako staré zná- mé; podstata jejich se jim živějí a proto i mno- hem mocněji vtiskuje v mysl. Domněnka, že stálým upozorňováním, jak třeba na předměty v přírodě nazírati, jak se nám tyto pak jeviti musí, docílí se úspěchu mnohem většího a rych- lejšího, není správnou. Takovou cestou by se snad mohlo při žáku zvláště nadaném k cíli do- spěti, ale i v tomto případě sotva rychleji než postupem přirozeným: od snadnějšího k ne snadnějšímu. Poznovu s důrazem připomínáme, že nesmí se učitel spokojiti s tím, že přestane n nejjednodušším; nesmí pouštěti se zřetele, že to. čemu žactvo na předmětech jednoduchých na- učiti se má, musí sloužiti k tomu, aby na složi- tých užíti dovedlo. Učitel musí, jakmile po- střehne, že žactvo tu neb onu pravdu nazírán chápe, obraceti pozornost jeho na zjevy v pří- rodě, a rozumí se samo sebou, že se tak stane nejpřípadněji v přírodě samé.
13 article
S methodou, již prof. Bouda v jedné ze svých přednášek o reformě vyučování kreslen doporučuje, možno v celku souhlasiti, jenom že učení tam naznačenému by měl vždy předcházeti výklad a kreslení předmětů jednoduchý ck v místnostech školních. Nemohlo by se př omezeném počtu hodin, kreslení věnovaných ovšem mnoho přihlížeti k pěknému prováděn výkresů; nastoupilo by spíše pouhé zkizzování a o ceně zkizzování umělců 6. až 14letých jsme se již vyslovili. Naučiti žactvo prováděti obrazy před mětů jakýmkoliv materiálem kre- slířským a malířským, ovšem nikoliv hned s veškorým materiálem najednou, nýbrž po- stupně, pokud to často velmi nepříznivé okol- nosti a zručnost žactva dovolují, nelze v podstatě zavrhovati. Ale tak jako nikomu nenapadne, aby žáčkům v prvých létech vyučování vedle slabikáře a čí- tanky dal do ruky básně Vrchlického, by je sou- časně všestranně jazykově vzdělával, tak také nelze vážně se stanoviska učitele připustiti, aby žáčku, který sotva tužku dovede držeti, kterému schází často výrazy pro jednoduché předměty ho obklopující, svěřil provádění obrazů zároven úhlem, křídou a barvou.
profesor Bouda Vrchlický
14 article
Zastanci radikálních změn ve způsobu vy učování kreslení uvádějí k podpoře svých ná- hledů skvělé výsledky, jichž prý doeíleno u žactva novou methodou. Připouštím milerád, že někteří ze žáků, ovšem při vydatné po moci učitele, který musí v tomto případě sám býti umělcem obratným, na pohled dosti pěkn obrázky provedou, ale má-li to zvláštního vlivu na průměrnou obratnost žactva a vůbec ně jakého významu, leda pro žactvo zvláště nadané jest velice pochybno. Ostatně sluší opravdu poetické myšlenky kterými se snaží někteří proslulí umělci vyučo vání kreslení zreformovati, z celého srdce vítat jednak proto, že prozrazují vůli šlechetnoua zájem horlivý na zdokonalení výchovy naší mlá deže, jednak i proto, že pomohou zajisté co nej- vydatněji rozptýliti dosavadní ztrnulo st ve které vyučování kreslení nepopíratelně vězí Nynější způsob vyučování kreslení třeba ne zbytně reformovati, o tom není žádné pochyb- nosti. Při tom třeba uvážiti: 1. Účel kre- slení pro žactvo vůbec. 2. Okol- nesti zevní. 3. Zdatnost učitelcvu.
15 article
O účelu učiněna již zmínka. Dle toho třeba žactvo naučiti, aby si jednoduché předměty kreslení i skutečné, samo dovedlo s náležitou zručností a správně zobraziti. Zároveň, a to jes neméně důležitým úkolem vyučování, musí být při kreslení tříben vkus žactva, což se stane nej- lépe, seznamujeme-li je, pokud to jen možno s nejpřednějšími vzory výtvarnictví, jak součas ného tak i staršího a nejstaršího, neboť právě tam nalezneme mnohé nedostihlé vzory doved- nosti a krásy. Tímto seznamováním rozumíme aby se žactvu umělecká díla neb aspoň jich zda- řilé reprodukce nejen okázaly, ale co možno tak vysvětlily, aby krásu a cenu jich dovedlo po chopiti. Naučíme-li při tom zároveň žactvo při- měřenými výklady z dějin umění znáti a ctiti velikány tvorby umělecké, zušlechtíme tím jeho mysl a upevníme představy nesmrtelných děl oněch výtečníků.
16 article
Okolnosti zevní, kterých nemožno naprosto přehlednouti, jako učinili mnozi reformátoři kreslení, jež dosažení pronikavějších výsledků v kreslení v cestu se stavi, jsou především příliš omezená doba, kterou možno kreslení věnovati. Vždyť vedle kreslení výučuje se na školách obec- ných, měšťanských i středních celé řadě jiných neméně důležitých předmětů. Kreslení, podobně jako jinému předmětu, možno vyměřiti jenom poměrně malý počet hodin, a nemožno proto předmětu tomu vytknouti cíl týž, jako snad n školách, na kterých se kreslení téměř výhradně vyučuje. V druhé řadě jsou to okolnosti m í stn a finanční, přes které nemožno nijak přejít k dennímu pořádku. Zařízení kreslíren, učebných pomůcek, sbírek, drahých prostředků žactvu nelze vždy tak snadno opatřiti, jak se zdá. I tu možno jenom postupně poměry napra- vovati a zůstane snad ideálem nedostižným to. čeho k realisaci poetických myšlenek některých reformátorů kreslení by bylo nezbytně třeba. A kdyby tyto dvě, po našem náhledu nepře- konatelné překážky, byly odstraněny, musíme uznati ještě třeti vážnou překážku, chceme-li býti upřímni — a k neupřímnosti není žádné příčiny — totiž tu, že učitelé na školách obec- ných a měšťanských nemají, nemo- hou míti a nikdy nebudou míti te dovednosti kreslířské, které by k vyučování, mnohými umělci na- vrhovanému, bylo nezbytně třeba.
17 article
Učitelé na školách uvedených musí vedle kre- slení ovládati do jisté míry i celou řadu jiných předmětů, a k tomu by se pro své povolání připra- vili, dopřáno jim poměrně velmi málo času, ba při dosavadní prganisaci ústavů učitelských velmi málo příležitosti. Že by se učitelé jak v ji- ných předmětech, tak snad i v kreslení na zreor- ganisovaných ústavech učitelských lépe pro své povolání mohli připraviti, jest zajisté pravda, leč umělci, jakých by k provádění zmíněné reformy v kreslení bylo třeba, na nich nikdy se ne- vychovají. Nějaké měsíční neb i celoroční kur s y by tu vyřídily snad ještě méně, než ony známé kursy pro učitele škol pokračovacích. Jenom Bůh dovedl stvořiti svět v šesti dnech; obratný krejčí ušije snad celý oblek za několik dní, ale za hodinu by to ani Rafnel mezi krejčími ne- dokázal!
bůh
18 article
Dle toho, co uvedeno, staví se celému sy- stému navrhovaných radikálních změn u vyučo- vání kreslení v cestu překážky nepřekonatelné Při tom musí ovšem každého zkušeného učitele kreslení z důvodů dříve uvedených upřímně těšiti, že se konečně do nynější me- thedy buší; děje-li se tak zbraní tou či onou, to celkem lhostejno. Až se dosavadní methoda pod ranami shroutí, sejdou se zajisté při společné práci umělci i zkušení učitelé, kteří na zříceni nách dovedou něco lepšího vybudovati. Že se při tom bez různých pokusů, zdánlivě velice mnohoslibných, ale v jádru po- chybených, neobejdou, leží v povaze každé re- fermy. Pokusů těch snad bude méně, vytříbí-li se v čas, dříve než se k reformám přistoupí, různé náhledy. Každý, jemuž se upřímně o zdar věci jedná, pronese bez ostychu náhled svůj aniž by jej za neomylný chtěl vydávati. Po našem náhledu třeba k dosa- žitelné reformě kreslení posta- rati se především o důkladnějš vzdělání učitelstva škol obecný ch a měšťanských v předmětu tom, a pak poskytnoutimu té volnosti, aby mohlo naučiti žactvo tomu, čeho třeba, způsobem takovým, jak to dovede. Dosavadní instrukce by ovšem mohly a měly býti ihned odstraněny. Jsou to jen hroty opatřené obojky na hrdle učitelstva, které jim každý třebas i sebe prospěšnější pohyb znemožňují Zrušení instrukcí oněch i při nynějším stupní vzdělání učitelstva by mohlo míti pro vyučování kreslení jen příznivé následky. R. Hutterer.
R Hutterer
19 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Z oyklistského ruchu. ** III. klubové závody Českého klubu malostranských cyklistů pořádány budou na silnie »Dlouhá míle« v neděli dne 4. září 1904 o 3. hod. odp. Pořad: 1. Jízda juniorů. Dráha 2000 metrů. 3 skvostné ceny. Vklad 2 K. 2. Jízda staršíc pánů (od 35 let.) Dráha 2000 metrů. 3 skv. ceny Vklad 3 K. 3. Jizda o přebornictví Č. M. C. na 4 km. 3 skvostné ceny. Vklad 4 K. 4. Han dicap na 2000 metrč. Vítěz obdrží skvostnou čestnou cenu, darovanou předsedou p. Č. Huňáčkem 2. a 3. po skvostném odznaku resp. ceny. Vklad 2 k Konec přihlášek jest 25. srpna ve članské schůz u p. náčelníka Svobody. Dopoledne výstava zá vodních cen v klub. místnosti od 10 do 12 hodin Vstup volný. Odpoledne výjezd k závodům o 1 hod. Po závodech jest v 7 hod. več. v klubovní místnosti přátelský večírek a rozdání cen — Na přání sboru cvičitelského svolává klub tímto na čtvrtek dne 25. srpna mimořádnou člen skou schůzi, kdež pojednáno bude výhradně jen o klubových závodech a o klubových výletech. Jeli kož schůze tato je velice důležitá, je žádoucna účast všech členů! — V neděli dne 21. srpna pořádá se celodenní výlet na Mělník, kdež je slavnost ve prospěch »Nár. jedn. severočeské«, pročež vzhledem k tomu je velká úasť žádoucí! Výjezd o 7. hodin ranní (neb odpoledne o 1. hodině). Příští neděli dne 28. srpna pořádá se výlet celodenní do Poděbrad kdež budou za klub závoditi pp. A. J ahoda, J Spina a K. Kimla. Athletika a sportovní hry.
M C Han Huňáček Svoboda Spina K Kiml Mělník Poděbrady staršíc pán km
20 article
** K výsledkům nedělních athletických závo ve Vídni se nám ještě sděluje následující: Čeští ath- leti docílili sice pěkných výsledků, však kdyby jim štěstí bylo přálo, mohli ještě více vyniknouti. Ze jmena Špička byl by asi již zvítězil v běhu na tř anglické míle, neb hned od startu uchytil se Bodora z Pešti, který rychlým tempem všem ostatním unik- nul, však sám byl obělí velice ostrého tempa a vzda se po několika kolech, tak že Špička sám byl hodný kus napřed před ostatním polem závodníků. Náhlá bolest v noze donutila ale Špičku ke zmírnění lemp a po chvili k úplnému vzdání se. Jak později kon- statováno, utrpěl Špička přehození svalů v lýtku O »štěstí« nemůže též Karlínský mluviti, neb přiběhl při závodě 100 metrů v mrtvém běhu kcíli s Lüdtkem a sami soudcové byli z počátku v rozporu, kdo by! prvním, konečně však milejším jim byl prvním Berlí- ňák než Čech. Konečně i Dubínský v handicapu do- stal poměrně málo napřed, kdežto jemu asi rovní soupeřové (Vídeňáci) měli nejméně dvakrát tolik napřed, jako on. Závodů zúčastnil se též i v Praze známý Šuberth z Pešti, který zůstal »sedět« na startu při rozhodném boji na 100 m. a zlosti své ulevoval nadáváním Čechům. Týž pán poučuje ne- ustále startéry, jak má být start při bězích krátkých vykonáván, ale sám jest jeden z těch, kteří od startu před výstřelem utíkají (v Praze vždy tak chtěl pro- vést) a když se jim to nepovede, pak raději zůstanou stát u startu a protestují proti špatnému startu. Mimo to týž pán nepěkně se vyslovoval ve Vídní ku praž- ským zástupcům o čestných cenách pražských athle- tických závodů a bylo by záhodno, aby Č. A. A. U věc tu vyšetřila a po případě u maďarského klubu. jemuž Šuberth náleží, stížnost si vedla.
Špička Bodor Vídeňák Čecho Vídeň Pešť Čechy Praha Č . A . A
21 article
** Ku dopisu o zápase »Slavia-Sparta« v páteč ním listě uveřejněnému, obdrželi jsme následujíeí dopis: S dopisem ve Vašem ct. listě v sportovní části uveřejněným, souhlasí velká většina návštěv- níků zápasů »S. K. Slavia«. Již v jarní saisoně přáli jsme si viděti snaživé mužstvo »Sparty« ulkati se v zápase se »Slavif« a divíme se, že »Slaviae stále odkládá. Jest to v zájmu sportu samého, aby mužstvo tepší hrálo se slabšími, neb jenom takse slabá mužstva zdokonalují Doufejme, že »Slaviae vyzvání přijme, bychom na podzim mohli viděti dvě nejlepší česká mužstva v poli proti sobě.
Slavia Sparta
22 article
Automobilism. ** Škola pro řidiče automobilů zařízena bude letos při technikum v Aschaffenburgu. První kurs započne v listopadu a bude trvat asi 10 neděl. Vy učováno bude 8 hodin denně a to theorelicky i prak- ticky. V theorii vyučováno bude mapoznalství. fysíka, elektrotechnika a zejmena motory benzinové elektrické i parní budou důkladně probrány. Prak tické vyučování bude v dílnách a v jízdě na auto- mobilech. Každý účastník kursu, který se podrobí zkouškám, dostane vysvědčení. ** Rozšířením automobilismu stoupla silně po- ptávka po pneumatických obručích, kterých se spo třebuje tak značný počet, že velké továrny (jako Michelin) dodávají své výrobky jen největším a nej- stálejším odběratelům. Zejmena v Americe opotřebují se brzy obruče pneumatické a vydrží tam jen asi na 7000 mil, kdežto v Evropě vydrží k ujetí as 10 000 mil. ** II. italská výstava automobilistická otevřena bude v Turině v druhé polovici února. Vodní sporty- ** Závod člunů Paříž—Trouville dospěl k etappě páté, která vybojována z Coudebecu do Havru (55 km). V této zvítězil člun »Hotchkiss« v čase 44 : 3. Člun »Mercedes IV.« byl druhým 45 : 35, třetím »La Rappče II.« 50: 29. Dále následovaly čluny »Titan« 54: 1, »Princesse Elisabeth« 1 : 8: 9 a »Lou- loute« 1 : 30: 8. Přes to, že »Hotchkissa pátou etappu výhrál, jest pořád ještě prvním » Mercedes IV.«, který v dosavadních pěti etappách docílil času 7: 14 : 18. kdežto »Hotchkiss« jest o 1 hod. 13 min. 48 vteř pozadu. Jelikož poslední etappa měří jen 14 km (z Havru do Trouville), tedy vítězem bude asi již »Mercedes«, leda by nějakou nehodou stižen byl.
Hotchkiss Lou Aschaffenburg Amerika Evropa Turin Paříž Trouville Havre Titan Princess Elisabeth Mercedes Michelin km mercedes Iva Le Rappče II
23 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 20. srpna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Průmysl a zemědělství. — Důsledky letošní zemědělské kalamity. — Obraz domácí bursy.) Dusno letošních veder přechází již do kal- kulačních rozpočtů obchodních komptoirů pracoven průmyslových. Jestliže z pravidla člo věk sytý nesnadno se dorozumívá s hladovým v tomto případě by již sytý pochopoval hlado vého — ony stavy, souvisící se zemědělstvím vyciťují, že pohroma letošního léta se vkráda již i na kořeny práce jejich.
Praha
24 article
Objiždí-li pozorovatel krajiny naší vlasti. nemůže se ubrániti trapnému dojmu příštích ne snází, třebas by nechtěl se stotožňovati s pessi mismem horečných hauss obilních nebo lidí kteří z letošní kalamity vytloukají řemeslo. Ob- jížděje, vidí, jak převalné latifundie řepy utr pěly nedostatkem dešťů, tak že jeví ráz, na řep- ných polích úplně neznámý. Sežehnuté listy které horký vítr drtí. Jestliže v zemích cizích se připouští úbytek na hektaru 20—25%, jest situace v našich krajinách mnohem nepříznivější neboť místy hrozi úbytek percentuální až 45 hekt, a když pak mnohé cukrovary počítají s aa- keupenou řepou a s prodaným kvantem cukru, shledávají, že výhodnější pro ně bude, aby se zřetelem k nepatrné produkci, kterou jim le- tošní řepová sklizeň připouští, vůbec ji ani ne- prováděly a tak letos zaznamenáme asi případy že některé cukrovary pracovati vůbec nebudou. a prodávají řepu, která jim bude dodána, vět- šímu sousedu, který za cukrovar neprncující dodá prodaný cukr. Jiné případy pak jsou, když cukrovary kupují prodaný cukr za vyšší cenu zpět, ježto došly ku poznání, že předprodaly větší množství než vůbec vyrobí. Vyšší ceny suroviny přicházejí cukrovaru vhod toliko men- ším procentem. Cukrovary, které nebudou pra- covati, znamenají ale také nepracující dělnictv a menši kupní sílu obyvalelstva.
Ob
25 article
Výroba cukrovarů pak úzce souvisí se zemědělstvím, nejen že cukrovar jest odběrate- lem rolníka, nýbrž také jeho dodavatelem ve pří- čině vedlejších výrobků, které zvláště letos pro krmivo by měly značný význam. Za to melasa s neobyčejné výše loňské již se vyšinula o další 4 K, tak že za tento vedlejš výrobek cukrovarů od zeměděleů se nabízí již až 10.25, ba až 10.75. Větší vzestup onen se stává ale překážkou, že onen vedlejší výrobel eukrovarů nemůže se státi rolníkovi jakousi ná- hradou krmiv přirozených. Továrny, které za- bývají se výrobou melasového krmiva, přirozene musí zvýšiti také cenu svého výrobku a tente oným poměrem vystupuje již nad výši zdra- žené ceny jiných krmiv. Příhon dobytka na trhy jest velmi značný — skutečnost onu eftí řezník, nikoliv však obe constvo. Dovozuje se však, že obavy, jakoby nynější nouze o píci měla nezbytně důsledkem povšechné zmenšení stavu dobytka, jsou pro- zatím předčasny, neboť, jestliže by dosavadní poměry počasí v Čechách, na Moravě, v Dolních a Horních Rakousích se vyvinuly v krisi, bude moci přispěti Halič, jejíž dobytkářství jest ve- lice vyvinuto a kde jest počasí dosti normální, tak že pro ony okrsky není obavy o píci. Také v Alpách nejsou pastviny příliš stíženy, tak že ku prodeji z nouze by v těchto krajinách dochá- zelo pouze pořídku. Pro průmysl padá vedle
Čechy Morava Dolní a Horní Rakousy Halič Alpy
26 article
řepy na váhu také sklizeň brambor, důležita jsouc rovněž pro dobytkářství a všeobecnou vý- živu. Sklizni oné jsou z pravidla na újmu léta deštivá, kdy brambory hnijí, letos ovšem jsme v extrému druhém. V této příčině jest všeobee- ným steskem, že bramborové trsy vykazují bulv poměrně málo a v připadě dalšího zucha tyto že by zakrněly. Leč ovšem do této možnosti máme ještě 6 neděl šibeniční lhůty. Ale již nyní lze považovati za jisto, že venkov asi bude zbaven jistého genru svého blahobytu a že malým a nej- menším lidem nebude nedostatkem krmiva do- přáno, aby způsob své frugální stravy zlepšili skrovným chovem vepřového dobytka. Objíždí-li pozorovatel krajiny naší vlasti a vzpomíná důsledků letošní kalamity sucha, shle- dává, že nadsazeny bývají toliko v případech některých. Dojem povšechný zůstává asi ve smyslu tom, terý asi dalším průběhem příštích měsíců nebude již napraven, že letošní sklizen zůstane daleko za prostřední. A - tak, jak vidime, že již, bez odporu těžce jest postížen průmysl cukrovarnický, lze míti již obavy také lihovarství a o průmysl. textilní. Pružným tempem zvýšily se již ceny obilní, krmiv a výrobků zemědělského průmysl:a oprávněnost onoho vzestupu stala se ještě více nápadnou namnoze vykořisťováním spekulačním. Nyní ještě dále se pohlíží na vládu, zda ušelří nejchudší onoho ponížení, aby ruce musili po- zvednouti k žebrotě.
27 article
Kritický stav domácího hospodářství a tak oněch průmyslů, které se zemědělstvím souvisí přímo a dále nepřímo, nepociťuje se na burse pražské. Také i v této skutečnosti shledáváme. že toto shromaždiště několika osob, že ona 1 hodina, která je shromažďuje, že ony papíry které tu a tam na oné burse jsou jednány, ne- mohou representovati ono zemědělství, onen průmysl a onen kapitál, který ve vzájemném styku tkví v oněch momentech. Z kupní síly obe- censtva nikterak nevycházejí ony obraty v ren- tách, domácí situaci nikterak neillustruje kurs Daňkovek, který při svém nepravidelném ob- chodu zcela jest určován náhodnou poptávkou nebo nabídkou. Více než špatná sklizeňa pravděpodobný nedostatek investic pro domácí průmysl a pro vývoj domácích kursů padá na váhu úmrtí toho neb onoho správního rady nebo okamžitá disposice všemocného kapitalisty.
Daňkovka
28 article
Kurs není určován okamžitou hodnotou papíru, nýbrž tím, jestliže někde papír prodati musí nebo jiný jej nutně koupiti chce. Pátráme po sloupcích kursového lístku pražského, abychom shledali v něm, jaký asi dojem činí domácí trh, který se tnteressuje o hospodářskou oblasť, pře- mýšlíme, v které číslici bychom seznali hospo- dářskou situaci. V kursu investiční renty nebc renty blokové? Snad 3 1/2 dlužní úpisy místních dráh mají mlu- viti o všeobecných poměrech českých? Renty upravují kurs tak, aby zachovaly s výlohami pražského obratu paritu vídeňskou. Kde jest ocenění pražského trhu? Kde jest osobité vy- jádření názoru o našem finančním středisku? A co vyjadřují akcie? Ojedinělý závěr v akciích Pražské úvěrní banky za 560.—, na poli akcií bankovních nepodává komentáru. — Publikace pololetní bilance České průmyslové banky svými jednotlivými položkami a vykázaným plus oprot loňské pololetní bilanci, zda ve svých velice příznivých momentech byla dobře pochopena?
Český průmyslový banka
29 article
Pozoruhodným zjevem na domácím trhu bankovním zůstává nadcházející zvýšení akcio- vého kapitálu Ústřední banky českých spořitelen. která ve svých organisačních snahách jeví znač- nou energii. Kurs Daňkovek se ustálil na 340.— až 345.— a tajemství onoho kursu můžeme, jak svrchu naznačeno, nazvati tajemstvím záhrob- ním. V době konjunktury cementárenské, kdy na vídeňské burse domácí Králodvorské akcie jest brána z trhu od zúčastněné skupiny, u nás nejmenší účasti není pro dobrý podnik, Beroun- skou cementárnu, a na pražské burse marně byly nabízeny Podolské. Každý hospodářský okrsek má takov u bursu a takové středisko, jaké zasluhuje. Na- šim kapitalistům bychom křivdili tímto závěrem — oni mají bursu vídeňskou a nyní také berli- skou . .. Vídeňská bursa v týdnu minulém. Z Vídně, 20. srpna.
Beroun Vídeň
30 article
(Pův. zpráva »Národních Listů«.) Při trvale velkém obchodním klidu bylo na trhu effeklivním celkem smýšlení pevné. Zájem soustře- doval se, jako už po týdny, na hodnoty báň- ské, jednak podněcován událostmi na trhu berlín- ském a jednak na zprávy uveřejněné zúčtovací kance- láří železářského kartelu o odbytu. Vycházíť z nich na jevo, že obchod, pokud jde o železo komerční, proti loňskému roku značněji oživl, kdežto v nosičích nastalo po příznivějším období jarním opět ochab- nutí. Trh s plechy je dosud nepřiznivý a u kolejnic nelze zaznamenati vážnější změnu. Bursa učinila z výkazu toho potud důsledky, že se obrátil její zájem od těžkých šraňkovních hodnot jako Praž- ských železářských a Českých báň- ských akcií k pohyblivějším alpinkám, jež byly kupovány s mírným stoupnutím kursů. Chvílemi byly obraty v tomto papíru dosti čilé, ale vlivem zpráv z bojiště docházejících opět silně ochably. Poněkud těšil se zájmu také trh s akciemi do- pravními a to ne vždy ve smyslu příznivém.
Bursa
31 article
Jsou přece jen obavy, že důsledky suchého počasí, zákaz vývozu píce, zastavení plavby na Labi, sní- žení dopravy uhelné atd. budou nepříznivě působiti na přijmy dopravních podníků, anebo že aspoň ne- bude v jednotlivých opačně působících momentech, jako v pravděpodobném silnějším dovozu pícnin anebo ve vytlačení nákladů zboží z cest vodních na dráhy železné, nalezena úplná kompensace. Arcit jednotlivé tyto momenty budou u různých ústavů dopravních také různě a to velmi různě působili. Dotčeny byly proto v první řadě akcie státní dráhy, poněvadž zde hraje doprava řípy a cukru velikou úlohu a dnes se už počítá všeobecně s ne- úrodou řípy a s tím podminěným klesnutím výroby cukru. Po jiných hodnotách železničních jako po akciích jižní dráhy a české severní byla poptávka a kursy jich stouply, poněvadž zde se po- cílá jednak s většími dovozy a jednak s tím, že zastavení plavby na Labi bude nákladní dopravu této dráhy posilovati. Z uhelných hodnot byly v posledních dnech lépe placeny mostecko uhelnodo lné