1
masthead
Ročník XXXXIv.
2
masthead
V Praze, v nedéli dne 21. srpna 1904.
Praha
4
article
Sa ranní a odpol. Histy
přadpláčí n
v Praze v adntinl
Rrk veta k
n “ drolí donáškoe
nns r eilalni
nnk ii
drojč slsni t
Praha
6
article
TARO
TARO
V orobném prodeji
nni čalo o ssl
Ve zljslkách na venko
raaní čul.
sdpelednl
Inseráty
latí se hotevě sapře
placení a inserty pllijíe
strace v Mlarianské ulici č.a.
ar nacházejí se též rod
tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“.
Eakepiry se nevracst.
Tara
Mlarianský ulice
8
title
Dnešní číslo pre Prahu je o 16 stranách.
Praha
9
article
Válka.
Válka.
Z Berlína, 20. srpna. »B. Tagblattue
sdělují z Petrohradu: Officiálně se
potvrzuje, že »Poběda«, »Poltava«
»Retvizan«, »Sevastopol«, »Peresvět-
»Pallada«, »Bajan«, lodi dělové a část
torpedového loďstva opět se nachází
v Port Arturu. Jen »Diana« schází
L. Z Petrohradu, 20. srpna v 8 hod.
30 min. večer. (Pův. telg. zvl. dop. »Nár. L.«)
Ministr vnějších záležitostí hr. Lamz-
dorf zvěděl dnes, že útoky japon-
ské na Port Artur byly skvěle
odraženy. Posice u zátoky
Holubinné byly Rusy znov
doby ty.
Generál Stesselj sděluje, že voj-
sko v Port Artaru jest odhodláno
bíti se do poslední krůpěje
krve.
Preobraženský pluk carské gardy
obdržel rozkaz, aby se odebral do
Libavy, což se pokládá za doklad, že
car chce odjeti do přístavu toho, aby
se tam rozloučil s částí eskadry,
určené k odplutí na dálný Východ.
Z Čifu, 20. srpna. (C.-B.) Parník
»Resili« byl v noci na dnešek 6 mi
od liaotešanského pobřeží dohoněn
japonským torpedoborcem a 5 (orpe-
dovými loďmi. Velitel torpedoboree
odebral se na palubu parníku a za-
předl na palubě rozhovor s japon-
ským generálním konsulem tiencin-
ským, kterýž na »Resili« plul do Čifu.
Hřmění děl kol Port Arturu
bylo chvílemi tak mohutné,
že jen stěží bylo možno se
dorozuměti. Japonský důstojník
prohlásil, že ruská postavení se ne-
smírně prudce bombardují, aby při-
praven byl tak útok, jenž
dnesbude podniknut Japonský
generální konsul vyjádřil se v jed-
nom hovoru, že dnešní útok je
nejkrajnějším napjetím Ja-
ponska a že byl poslední již bitvou
připravován.
Bajan
Artur
Diana
Rus
Stesselj
Berlín
Petrohrad
Poltava
Sevastopol
Peresvět
Libava
dálný východ
Čif
Poběda
10
article
»Soudím určitě — dodal konsul
— že Port Artur bude brzy v rukou
našich.« (Výše položený telegram petrohrad-
ského dopisovatele našeho o zvěsti, jež hraběte
Lamzdorfa došla, nenasvědčuje těmto nadějím
japonským. Pozn. red.)
Z Čifa, 20. srpna. (C.-B.) »Reut. kance-
liře sděluje: Zdejest rozšířena
pověst, že Japonci byli u
Port Arturu odraženi. Potvr-
zení této pověsti nelze ale dosíci.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via
na straně 4.)
Prchají od založeného ohně.
V německém táboře cislajtánském vypadá
to dnes skoro jako mezi zhýralci po několika
divoce probouřených nocech. Všeobecný rozlad.
všeobecná kocovina. Po šestinedělním bojovném
bouření, po všech těch protestacích a rámusech
k vůli ubohým dvěma učitelským parallelkám,
dnes pánové plni nevrlosti vzájemně se peskuji
a obviňují jednak ze zbabělosti, jednak z pře-
mrštěné zbrklosti. Opavský »Volkstag«, jenž
měl býti velikým, imposantním osvědčením »ži-
velního hnutí rozhněvaného Němectva«, zvrhl
se v pustý, triviální »Wolfstag« nejnižší úrovně
a končil pouličními demonstracemi chebskéh
Tohoto prudkého vzplanutí ohně po šes
neděl rozdmychovaného v požár proti
dynastický se »uměli ohňostrůjci« ně-
mecko-pokrokáršti a německo nacionální v po-
slední chvíli přece jen zalekli a opatrně jako
zajíci v opavský den 18. srpna od založeného
ohině utekli.
Artur
Lamzdorf
Japonec
Volkstag
Čifo
Reut
11
article
Už si zase myjou ruce v nevinnosti, už
opět děkují, farizejci, bohu, že nejsou tak
hřišní, jako oni německo radikální publikáni
nechtějí bráti za ten »škandál« opavský žádnou
odpovědnost na sebe.
Za to jim ovšem zase němečtí radikálové
důkladně zatápějí. Poslanci Demesl, dr. Beu-
erle, Hofmann, Sylvester, Pacher,
Dersehatta a Gross, všichní ti výtečníci
a vůdcově, kleři do boje volali, pak ale v po-
slední chvíli na bojiště opavské se — nedosta-
vili, jsou dnes mrskáni na pranýři německo-
radikálního tisku jako otrapově a mrzcí zráde
věci německé.
Však i tisk nesloužící zrovna Wolfovi
Türkovi reptá! »Kde zůstali vůdci velkých ně-
meckých stran ?« táže se rozhorleně Warns-
dorfská »Abwehr«: »Ven s pravdou, na
níž má německý lid právo ! Jedno z dvojího
Buď němečtí vůdeové věděli o celé
akci vládní stran slezských pa-
rallelek a souhlasili s ní, pak bylo
věci ostatních německých poslanců, nestr-
pěti takové skrývačky, alebrž po dů-
kladném zjištění věci podati voličům vysvětlení
a vyžádati si jejich úsudku o nl.
bůh
Demesl
doktor
Beu
Hofmann
Sylvester
Pacher
Dersehatt
Gross
Wolf Türek
12
article
Anebo jednala vláda za zády německýeh
vůdců, pak měli všickni do jednoho proti ní se
postavit a přijít na opavský »Volkstage, aby
vzrostl na důstojnou a imposantní manifestaei
veškerého německého lidu Rskou
ska, ne ale za nicotnými výmluvami doma zů-
stat a zůstavit sjezd politikům — méně váž-
ným. Té výčitky nelze vádcům německým od-
pustit, že místo aby se byli pokusili svésti škol-
skou otázku opavskou na klidné dráhy rozvážne
a věcné obrany ohrožených práv () německých
složili ruce v klín a nechali jí vynésti na ulici
což jest vždy zbraní dvojsečnou.
Německým »Volkstagem« zamýšleno nahnat
ministerstvu Körbrovu strachův, až by se chvěl
a třáslo. Však obáváme se, že se to nepo-
dařilo, ale že celé vedení slezské záležitosti
jest pochybené. Neboť politickými demonstra-
cemi, jaké se včera (18. srpna) v Opavě sběhly,
nevyhráno ještě nikdy žádně politické bitvy !« —
Stejně reptá »Rumburger Zeitung«, že to věru
nesvědčí o žádném opravdovém rozhořčení
hněvu, když vůdcové v tak důležité věci vezmou
do zaječích, ale že to spíše vypadá jako holá
komedie, jejíž režiséři sami nevědi, co se má
vlastně sehráti. Však nedosti na tom. Ale vůdči
německých pokrokářů (dr. Gross) a německých
nacionálů (dr. Derschatta) zahrozili Körbrovi
ostrou německou opposicí, Všeněmci
Körbrův
doktor
Gross
Derschatt
Körbr
Opava
Rumburger Zeitung
13
article
ráru
(Türk) pak dokonce obstrukcí. Avšak ně-
mečti velkostatkáři (Stürgkh) drží
při vládě Körbrově a němečtí kře-
sťanšti sociálové (dr. Gessmann) ne-
chtějí o obstrukei ani slyše
Tedy hotově rozbití německéh
souručenstva, vyslovený rozko
v německo-centralistickém táboře.
»A s takto rozháranými pluky chcete dobývati
vitězatví?!« běduje nejsevernější orgán Něme-
ctva v Čechách. —
Patrně lokají se němnečtí terroristé, že
svými protidynastickými demonstracemi v Opavě
přestřelili a proto chytří farizeové již dnes dě-
lají honem »mlhu před sebou i za sebou«
odřikají se tak okázale »zbrklostí« a hřichů ně-
meckých radikálů, aby opět byli vzati na milost,
ba radostně přivítáni jako vrátivší se ztracení
svnové. Takovou komedii sehráli už několikrát
Türk
Ted
Čechy
Opava
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Vídně, 20. srpna. (Mizerná denun-
ciace.) Z Lublaně píšou do „N. Fr. Presse“
že tam lid před obydlím zemského hejtmana
předvečer narozenin císařových zpíval „Heh
Slované“. Demonstrace, praví denunciant, pře-
kvapila tím trapněji, že k ní nebylo žádné pří-
činy. Němci potřebují se strany slovanské ně-
čeho, čím by paralysovali dojem demonstraet
opavských, ale lublaňskou demonstrací v „Neu
Fr. Pressc“ se jim to nepodařilo. Zpěv písně
„Hej Slované“, byť Němce sebe více rozčiloval.
není žádnou politickou demonstrací, protože pí-
seň ta nevýjadřuje žádného politického pro-
grámu, fím méně progdamu protídynastického.
Zůstane tedy při dobré vůli.
Ze Záhřeba, 18. srpna. (Všeněmec ke
hnutí ve Slavonii.) Že pangermanism
není nebezpečím jen pro český národ, nýbrž pro
všecky národy rakousko-utherské, pro celou říš
i dynastii, tomu nasvědčuje, že všeněmecké
hnutí pozoruje se v nejvzdálenějších koutech
říše, kde Němci tvoří nepatrnou čásť obyva-
telstva.
„Agt. Tb.“ píše: R. 1890 bylo ve Slavoni
napočítáno 123.569 Něinců. Němci ve Slavonii
tvoří 14% obyv., Chorvaté 392%, Srbové 329
atd. Při tak skrovném počtu dovedli se ve všech
oborech života uplatniti. V některých obcích,
i městských, mají absolutnou většinu, v jiných
relativnou. Oni mají ve Slavonii nejméně pří-
činy k žalobám. V úřadním životě ve Slavonii
panuje němčina mnohem více, než chorvatština.
Slovan
Němec
Chorvat
Srba
Vídeň
Lublaň
Záhřeb
Slavonie
Neo Francie
15
article
Ne-li víc, jest aspoň druhou zemskou řečí. V
Slavonii je 37 ryze německých škol, z nich 22
od státu vydržövanýeh. A loho všeho jest jim
málo! Všeněmecké hnutí ve Slavonii začalo dva-
nácte tomu let. Evangelický pastor v Mitroviei
založil pangermánský orgm „Mitrowitzer Zlg.“,
jenž rozeštval Srby a Chorvaty a způsoboval
kalné vody, aby v nich Němci mohli lovit.
V mnoha obeích Němci začali si zakládali spolk
a čítárny. List se neudržel proto, že mnohým
Němcům brzy byl tuze vlažný, pročež založili
mu listy na konkurenci. Němci se podobným
způsobem chtěli organisovati v Uhrách, ale tam
je vláda energicky drží pod vodou. Tímo špíše
obracejí se všechny německé národní organí-
sace do Slavonie. Od 1. ledna t. r. vychází
v Rumě „Deutsches Volksblatt aus Syrmien“,
jenž pilně pracuje o politické organisaci Němeů
ve Slavonii. V okresích rumském a indijském
německé hnutí už tak zmohutnělo, že tam př
nejbližších volbách do zemského sněmu budou
jmenováni němečtí kandidáti. Veřejnou školu
v Rumě lid jmenuje německou, protože se tam
chorvatsky vyučuje jen jako vedlejšímu před-
mětu. Počet Němců rozmnožují mnozi odrodilei.
Všeněmectví už nyní objímá celý Srem.
Mitrowitzer Zlg
Srba
Chorvat
Němec
Slavonie
Uhry
Ruma
Srem
Něme
Deutsches Volksblatt aus Syrmien
16
article
Ze Lvova, 19. srpna. (Z haličskýc
mysterif.) Ruské duchovenstvo v Kopičincíeh
udalo telegraficky státnímu žalobci v Tarnopolu
na okresního komisara Stroku, že při pravoslav-
ném procesi v Kopičincích dopustil se urážky
náboženství (pravoslavného.) Okresní komisai
Stroka byl ihned telegraficky přeložen do Sus-
jatyna. Aby se zachránil, poslal navzájem zalobu
na žalobce a na výbor „Národního domu“
Kopičineích, že se dopustili přestupku zákona
o shromažďování. Státní žalobce ruskou žalobu
zamítl, žalobu Strokovu přijal za svou a obžalo-
vaní již dostali p ols k é obsílky, což je znova
pobouřilo
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. srpna.
Politická moc a sociální demokracie.
Odbor mezinárodního socialistického sjezdu
v Amsterodamu, kterýž se otázkou politiky za-
býval, odmítl resoluci Adlera a Van der Velda
24 proti 16 hlasům a schválil resoluci drá-
zďanskou 25 hlasy proti 3; 30 delegátů ne-
hlasovalo. Drážďanská resoluce, hájená Kautským
a Beblem, prohlašuje, že politické mol i
nemá býti domáháno se žadoněním nebo všeli-
kými koncessemi, nýbrž jen neochvějným bo-
jem třídním. Proto nemůže prý sociální
demokracie nikdy, aniž by zapřela veliké tra-
dice své, podati ruky k ústupkům měštácké
společnosti, protože ústupky ty znamenaly by
v každém případě zapření prineipu.
Za místo příštího sjezdu ustanoven Štutgart.
Plenum mezinárodního sjezdu socialisti-
ckého přijalo jednohlasně resoluci, na-
vrženou Van Kolem, kteráž plamennými slovy
anglické hospodářství v Indi
staví na pranýř.
Osmdesátiletý Ind Nacaroyi vyzýval př
přiležitosti té proletariát mezinárodni, aby In-
dům konečně byla samospráva po-
skytnuta.
Adler
Kautská
Bebl
Nacaroyi
Lvov
Tarnopol
Susa
Praha
Amsterodam
Ind
Ina
národní dom
17
article
Buršti karakterové.
Pařížská »Patrie« sděluje: Dva ještě za
jatci burští nalezají se na Ceylonu. Tito odmí-
tají naprosto vykonati přísahu
věrnosti Anglii a uznati nynější nové řády.
Vláda brilská poskytuje jim dvé rupie denně.
ale chce jim i tento válečný plat zastaviti, aby
prý je zkrotila. To byl by ovšem z brusu nov
prosiředek — politický ! Místo, kde Burové tito
sidlí, sluje Hamhantata.
Anglické nesnáze v Tibetu.
O podminkách, jež Angličané chtějí klást
dalaj lamovi, sdělují anglické listy v podstalě
toto: Anglie po zkušenosti, kterou učiníla své
doby v Afganistanu, nemíní dosaditi residenta
svého do Lhassy; kdyby tak učinila, znamenalo
by to, že vysázuje sama v nebezpečí život svého
zástupce, aby pak, kdyby to chtěl zlý osud,
měla záminku i k formálni válce s Tibetem
s přivtělením jeho ke své državě. Ale zat
chce Anglie žádati od dalajlamy, aby se zavá-
zal, že nepřijme ve Lhasse ni zástupce žádného
jiného státu evropského. Oproti tomu možná
Anglie dle praecedenčního případu v Afganistanu
navrhne hlavě Tibeťanův, aby udržovala stálé
styky s indiekou říší prostřednietvím agenta do-
morodého. Konečně má býti žádáno na vládě
libetské, aby hradila aspoň část výloh výpravy
anglické.
Co stane se však, jestliže uprchlý dalaj-
lama odmitne vůbec jakoukoliv smlouvu pode-
psati? Situace stala by se tak pro plukovník
Burová
Hamhantata
Angličan
Tibeťanův
Ceylon
Anglie
Afghánistán
Tibet
Patria
18
article
Younghusbanda velmi trapnou, neboť na jedné
straně potřebuje nutné podpory dalaj lamovy,
ač-li Tibeťané smlouvy vůbec dbáti mají a na
druhé straně stěží by mohl dalaj-lamu stihati
ještě dále, anyť sily jeho dnešní, zvláště vzhle-
dem na blížící se zimu, k tomu nestači. Ovšem
anglické listy a kruhy vládní důvěřují v příčíně
té v trojí věc: v obratnost Younghiusbandovu,
ve vliv čínského zástupce a — v jakožto krajní
prostředek vojenské obsazení paláce dalaj lamova
ve Lhasse s jeho obrovskými poklady. V potají
však možná — dodáváme my — důvěřují ješté
ve čtvrtý prostředek: v anglické zlato a v jeho
jemný vlív na rádce dalaj-lamovy. Prostředek
to, který se Britům nejednou osvědčil, když
bylo jim selhalo už všechno.
Nesmirné potíže mají Angličané zatím se
zásobováním kolony svojí. Tibeťané hledí tuto
přímo vyhladověti. Na trh dováží se potravin
stále méně, ačprý Angličané velmi dobře za ně platí.
Younghusband
Brito
Angličan
19
article
Plukovník Younghusband vyrozuměl proto ti-
betské úřady, že se potravin po případě zmocní
brannou rukou. Dne 13. t. m. vytrhl skutečně
proti obrovskému klášteru Daipungskému, když
marně čekal potravin, jichž dodávka na veliký
klášter ten, 8000 mužů čítající a bohatě záso-
bený, připadla. Poslal důstojníka do kláštera,
ale mnichové vyběhli proti němu a jali se po
něm házeti kamením a spílati mu. Důstojník
položil list na zem a odešel. Na vyhrůžkuv
listě obsaženou, že nebude-li do hodiny potra-
vin dost vydáno, že klášter bude obsazen, vy-
slo 8 mnichův do tábora anglického a žádali za
prodioužení lhůty. To bylo odmitnuto a 4 mniši
jako záruka v táboře zadrženi. I jali se ko-
nečně mnichové pytle s potravinami z kláštera
vláčeti a na hromadu skládati, ale když Angli-
čané pytle otevřeli, shledali, že nalezá se v nich
sotva třetina toho množství ječmene a mouky,
kteréž měl klášter dodati. Ze všech známek jest
vůbec vidno, že anglickou výpravu ve Lhasse
očekávají ještě nesmírné útrapy a snad i velká
ještě překvapení.
Younghusband
Daipungský
Angl
20
article
Přijmy sociální demokracie v Německu.
Přijmy sociální demokracie v Německu.
Příjmy strany socialistické v Německu, pře
všeobecné fišské volby, od r. 1903 do 1904
opět značně stouply a co do této finanční orga-
nisace nemůže se straně té rovnati žádná jiná
strana v Německu a snad ni jinde. Přijmy
ústřední pokladny strany, neodvislé od příjmů
a výdajů k lokálním účelům v jednotlivých vo-
lebních okresích, činily za minulý účetní rok
621.000 marek; odborné organisace vydaly k
účelům svým pak neméně nežli 13,724. 336.
marek. Výdaje pak k lokálním účelům (ko-
sumní spolky, stavby pokárem,s volby do živno-
stenských soudů, místní nemosenské pokladny
atd.) činí dle »Magdb. Zigae rovněž několik
millionů, takže sociální demokracie německá
odvádí k účelům svým ročně na 20 millionů.
A do toho nejsou započteny ovšem obnosy, jež
stoupenci strany platí ročně na tisk svůja
zvláště na noviny, jichž se ročně milliony vý-
tisků rozšiřují. Věru, obětavostí stoupenců svých
by mohla strana tato býti vzorem mnohým stra-
nám jiným
Krise ve stavu lékařském
a beznadějná budouenost posluchačů
lékařství.
Z lékařských kruhů se nám píše:
Že stav lékařský prodělává právě nejhorší
krisi sociální, jest obecně známo a snad z faleš-
ného studu a vědomí své naprosté bezmocnosti
se faktum to opět a opět neohlašuje. S bídou se
Německo
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jizdná socha sv. Václava.
Z eyklu »Krása, pravda, láska.« *) Napsal Ninu-
Karo.
A tak Libuše se zjeri
knio Václav jak v boj hříma.
vrehilely. Faust v Praze.
Pomník osobní musí být portrétem t.j
předslavovat osobu abstrahujíc ode všeho fys
ckého konu. To předpokládá sochu pěší. Al
náme i sochy jízdné. Tak mohou být zobra-
zeny jen osoby, jichž stavu kůň příslušel, knl-
tala, válečníci a pod. již koně skutečně
vžívali, nebo o nichž to aspoň není vyloučeno.
Jízda je kon fysický, jízdná socha tedy už
obraz, ne pouhý portrét. Jako na obraze vůbe,
lak i na jizdné soše přístupny jsou různé fy-
sické kony, najmě úmyslné posuny, vzmávnutá
uusená šavle, napřažené kopí a pod.
Jízdná socha nejsouc pouhým portrétem
není už pomníkem osobním, pomníkem osobé,
klerou socha představuje, nýbrž osoba je jen
symbolem slavného národního děje a pomník
plali slávě národní. Nejde tu tak o oslavu
duševního významu zobrazeně osoby, jako spiše
o cslavu celého památného kusu ději n, ob-
čobí národní historie, panování neb vůdcování
osoby (cisař Vilém, Panna Orleánská), tudíž
oslavu národa tebdejším představitelem jeho,
porpěsní symbol, kterým tedy může býti jen
osoha, jejíž působnost třeba nebyla sama nej-
význačnější, přece však byla nositelem mo
slávy národa v době nebo v ději o nějž běží.
Bismarkova socha může býti vždy jen osobním
pomníkem Bismarkovým, za to jizdná soch
čissře Vilěma bude vždy pomníkem velikosti
národa, jeho slavného díla. Jako jízdná soch
Vilémova je na paměť zbudování Velkého Ně-
nerka, tak jízdná socha krále Emanuela je na
pamět Sjednocené Italie, jízdná socha cara
Alezandra Osvohoditele v Bulharsku na pamě
svatý . Václav
Krása
Nina
Václav
Faust
Al
Vilém
Bismarkův
Emanuel
Alezandra
Kara
Libuš
Praha
Vilémov
Bulharsko
Vilěm
Bismarkův
22
article
*) Ze soutěže feuilletonů. Viz »N. L. « r. 1894
499. 123, č. 152. a č 19
osvobození země ze jha tureckého, Panny Orle-
ánské na paměť záchrany vlasti.
Má-li představitel národa i zásluhy osobní.
může míti i pomník osobní. Osoba v slavném
ději vůdeující vždy hodi se k pomníku obo-
jimu. Nehodí li se pro sochu jízdnou (hledi
k historické pravdě), musí u ní pro pomník ná
rodní hledána býti jiná, věci odpovídající form
Jiřik Poděbradský hodí se i pro pomník
národní. Tak by musila býti pojata jeho jizdná
socha, což Schnirch nevystihl, hodí se i pro
pomník osobní, jenž však by musil býti pěšl.
Rovněž postava Žižky hodí se pro pomník jak
národní tak i pro osobní. Tradice jej zobrazuje
sice vždy jen pěše a jízdná socha nedá se u
něho dobře myslit: Žižka pro národní pomní
mohl by býti zobrazen asi jen v slávě jedou-
ciho válečného vozu.
Než sv. Václav? Jiný tu se druží ješt
problém. Jízdná socha cara Petra, na niž
Mickievič sype uhlí řeřavého svého hněvu (Dzi-
ady), oř na skále vzepjatý do prázdna, jakoby
v nekonečno, jest dokonce symbolem ne pouze
dila Petrova, jeho energie, neznající překázky
ale celého carismu, i budoucího, jakoby mu ne
bylo položeno žádných mezí.
Schnirch
Žižek
svatý . Václav
Petro
Petrov
Orle
23
article
Než sv. Václav? Jiný problém ! Sv. Václv
jest svatý a tím nebyl žádný z heroů posu
jmenovaných, jest patron české země,
ochránce národa přes všecky věky, jenž ned
zahynouti nám ni budoucím, symboi
víry českého lidu ve vyšší spravedlnost a moc,
víry, kterou v sobě živí nezdolnou sílu k obrá-
nění svěho národního bytu, nebeský věčný voj-
voda české země, jenž přes bouře věků a ze
všech pohrom osudu vyvede svůj věrný lid,
který, přemocí obklíčen, byl by zmaloryslněti
a zahynouti musil, kdyby byl neposílil srdce
mocnou vírou ve spravedlnost a tudíž pevným
doufáním v pomoc Prozřetelnosti, u níž je mu
přímluvcem on, sv. Václav, a která v těžkých
dobách vysílá jej, nebeského rytíře, aby od
něho odvrátil vše zlé, svatého vojvodu, který,
až nadejde hodina nejhoršt, probudí pluky bla-
pompy-
nických rytířů z věčného spánku a slavně obrání
českou zem proti návalu nepřátelské moci.
svatý . Václav
Václav
svatý vojvoda
24
article
Báseň, arci. Ale báseň krásná, hodná, aby
vylita byla z kovu, báseň, která obrňujíc srdce,
měla by v dějinách národa své poslání a kdyby
ani to ne, tož báseň, v které se vtělila krásná
mravní stránka národní české povahy, která se
nikdy neubála hmotně přemoci, ale nezdolně
věřie v nepřemožitelnost pravdy- a vysoko tri-
majíc prapor zákona mravního, za ně zapasila
a pro ně vítězila i trpěla.
Co je historie sv. Václava v mysli českého
lidu, jak on v ní žije? Sv. Václav není už
pouhá osoba historická, nýbrž legendár n
Jako osoba historická ani se za pomník národní
nehodí. Jako pozemský kníže nevykonal Václav
nic zvláštního, nepovznesl ničím velikost ná-
roda. To byl jeho bratr Boleslav, vévoda,
mnohem vělší. Václav byl toliko dobrý, svalý
člověk, jako kníže leda kníže míru, jenž práva
země spíše — zadal. Ale on byl svatý kníže
a tu počíná jeho národní význam ! Velikost jeho
nadchází jeho smrti. On byl ze všech českých
křesťanských knižat jediný svatý, proto má při-
stup k bohu, rytěřuje u něho a jeho slovo
něho mnoho platí. Prosí jej tedy národ o při-
mluvu, kterouž on jako lidu kníže odepříti ne-
může. Tak žije sv. Václav v mysli lidu českého
po věky, jak ho již vypodobňuje staročeský
chorál:
Václav
bůh
svatý . Václav
Boleslav
25
article
Svatý Václave.
vévodo české země,
kníže náš, pros za nás boha,
svatého duchia.
Pomoci tvé žádáme.
smiluj se nad námi
Utěs smulné, odveď vše zl,
svatý Václave
Ty jsi dědic české země, rozpomeň se n
své plémě — nedej zahynouti, nám ni budou-
cím! Jak ale vystihne básník sochař tuto legen-
dární postavu sv. Václava patrona, knížete ne-
beského? Tak, jak ji lid stvořil, tak, jak
se sv. Václav patron zjevovával českým vojům
v nejhorší bitevní tísni, spéchaje jim na pomoe
v oblacích nebes a hlesku slunce, v e vst
své vojvodské slávě, na bujném
oři, vítězně žena na nepřátele,
s korunou svatováclavskou na
hlavě, v levici vysoko třímaje
prapor země české a v pravie
prudce napřažené kopí — v tom
typu, jak nám ho představuje odjukživa ne-
umělé umění lidové a jak ho můžeme v prkenné
arci postavě viděti na každé kostelní korouhvi.
Chcemeli národní umění nejen fo-
mou, ale i myšlenkou, proč nedržeti se ná-
rodního pojetí? Jestliže hudba, poesie,
ornament čerpá nejen formou, ale i myšlenkou
ze zdroje umění lidového, zdokonalujíc ovšem
jeho formy a prohlubujíc jeho obsah, proč ne-
mělo by rovněž činiti i umění výtvarně? Proč
sv. Václav, Hus, Žižka nemá býti i od umělce
pojat v pojetí národním? Ale národní pojel
sv. Václava na koni jako knížete pozemského
neexistuje (ostatně i pěší obrazy vykazují ko-
runu, ne čapku, jak návrhy chiějí), národn
podání zná sv. Václava na koni jen jako pa-
trona, rytíře nebeského.
Václav
svatý
Václav patron
svatý . Václav
Hus
Žižek
český země
26
article
Národ chce legendárního sv. Václava. Po
prvním konkursu, když došla zvěst, že zemský
výbor se rozhodl pro Myslbekův návrh a ne pro
Schnirchův, jenž měl na reliefu blanické rytiře,
náš nebožtík městský starosta, člověk, který za
půl roku promluvii jedno slovo, rozhorlil se
udeřiv pěstí moeně na stůl, vzkřikl: »A my
chcem sv. Václava s blanickejma rytířema !« a
všechno mu přizvukovalo. Aha, tedy Sehnirchův
proto, že má blanické rytíře! Ne proto, proč ho
kritika velebila, že je to sv. Václav dobrý čl -
věk, kníže míru, nýbrž pro ty rytíře, co jediné
bylo na celém pomníku legendárního a k sv. Vá-
clavu jako patronu se odnášelo, tedy sv. Václava
patrona. A zárodek toho měl spíše Myslbekův,
než Schnirchův, jenž jest pozemský kníže, dobrý,
mírný, jenž se béře na krotké klisně, asi jako
druhdy Ježíš na oslátku, mezi svým lidem. Vlivem
krilikového poplachu, který se uplatnil jako v-
řejně mínění, přizpůsobil i Myslbek původní svůj
návrh úplně Václavu důměnlivě historickému,
v zevnějšku ještě věrněji, než Schnich. I to jes
nyní dobrácké kniže pozemské, krásná sochia
pravdivá, ale bude to pomník knížeti Václavu,
jenž panoval od léta Páně do leta Páně, na
němž však nebude vídět, jak mohl »nedat za-
hynouti nám ni budoucím« ! Nebude to pomník
národní, symbol věkožiznosti českého národa,
jeho nehynoucnosti a víry v sebe, jakým zřejmě
měl být, neboť stavíme pomník sv. Václavu
patronu české země, obránci národa.
Škoda. První návrh mistrův měl zárodea
národního pomníku, ten bouřně vzepjatý oř, to
vzpřažené kopí dává tušit, že mistrovi tanul na
mysli sv. Václav obránce země, i byl by
mistr zcela jistě dospěl k přesvědčení, že sv.
svatý . Václav
Myslbekův
Schnirchův
Václav
Václav patron
Ježíš
Myslbek
Páně
27
article
Václav obránce vlasti jest možný ne jako mladý
bojovník, jak na návrhu vystupuje, jako skutečné
bojovné kníže, jimž historicky nebyl, nýbrž jen
jako sv. Václav legendární. Na něj už po-
ukazuje oblačná výše umístění a nechybí než
jen blesk slávy knížecího roucha a zbroje : ko-
runa, plášť sobolí, pod ním krunýř, prapor. O
nesměl by být vzepjat do výše, nýbrž letící ve
trysku a kopyty oblaků se dotýkajíci, celek pak
v oblačné výši prvého návrhu.
Tato krásná národní báseň vylitá v kovu,
bvl by pomník, jakým se nemůže vykázati jiný
národ, protože už žádný nemá dochované po-
dobné národní básně *). To byl by pomnik ná-
rodní, při jehož pohledu vzedmulo by se silou
srdce české !
*) Pomoc v boji národním bohem nebo hieroem
s oblaků jest arci dost častá v dobách polohistori-
ckých a spočívá na fysickém zjevu: oblaka berou na
se všeliké fantastické podoby, též jezdce s koněm
neb i celého zástupu a naivní fantasie bojujícího
lidu, žádajícího v tísni o pomoc nebes, uvěřuje ve
splnění své modlitby a spatřuje v oblaku bojovníka
neb vojsko a po vojně legenda víru ještě více utvr-
zuje. Zvlášť v bibli objevuje se Hospodin zhusta
v podobě oblaku a sluje Hospodin »udatný bojovník«
neb bůh »zástupů«. Zejmena mrak dštící blesky, oh-
nivé šípy, přijímá se snadno za pomoc nebeského
vojska. Ať mrak jde odkudkoli, vždy to nebeská po-
moc — vítězům. Jde li se strany jejich, je to přítel,
protože bojuje na jejich straně a jde-li z boku
nebproti ním, ještě lépe: Hospodin, zkušený vá-
lečník, vpadl a vojskem svým nepřiteli v bok nebo
do zaá.
Václav
Václav legendární