ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 09c9c270-71e1-11dc-8880-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 46, person 83, org 8, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIv.
2 masthead
V Praze, v nedéli dne 21. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 230.
4 article
Sa ranní a odpol. Histy přadpláčí n v Praze v adntinl Rrk veta k n “ drolí donáškoe nns r eilalni nnk ii drojč slsni t
Praha
5 article
kei a k o
6 article TARO
TARO V orobném prodeji nni čalo o ssl Ve zljslkách na venko raaní čul. sdpelednl Inseráty latí se hotevě sapře placení a inserty pllijíe strace v Mlarianské ulici č.a. ar nacházejí se též rod tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“. Eakepiry se nevracst.
Tara Mlarianský ulice
7 title
NII
8 title
Dnešní číslo pre Prahu je o 16 stranách.
Praha
9 article Válka.
Válka. Z Berlína, 20. srpna. »B. Tagblattue sdělují z Petrohradu: Officiálně se potvrzuje, že »Poběda«, »Poltava« »Retvizan«, »Sevastopol«, »Peresvět- »Pallada«, »Bajan«, lodi dělové a část torpedového loďstva opět se nachází v Port Arturu. Jen »Diana« schází L. Z Petrohradu, 20. srpna v 8 hod. 30 min. večer. (Pův. telg. zvl. dop. »Nár. L.«) Ministr vnějších záležitostí hr. Lamz- dorf zvěděl dnes, že útoky japon- ské na Port Artur byly skvěle odraženy. Posice u zátoky Holubinné byly Rusy znov doby ty. Generál Stesselj sděluje, že voj- sko v Port Artaru jest odhodláno bíti se do poslední krůpěje krve. Preobraženský pluk carské gardy obdržel rozkaz, aby se odebral do Libavy, což se pokládá za doklad, že car chce odjeti do přístavu toho, aby se tam rozloučil s částí eskadry, určené k odplutí na dálný Východ. Z Čifu, 20. srpna. (C.-B.) Parník »Resili« byl v noci na dnešek 6 mi od liaotešanského pobřeží dohoněn japonským torpedoborcem a 5 (orpe- dovými loďmi. Velitel torpedoboree odebral se na palubu parníku a za- předl na palubě rozhovor s japon- ským generálním konsulem tiencin- ským, kterýž na »Resili« plul do Čifu. Hřmění děl kol Port Arturu bylo chvílemi tak mohutné, že jen stěží bylo možno se dorozuměti. Japonský důstojník prohlásil, že ruská postavení se ne- smírně prudce bombardují, aby při- praven byl tak útok, jenž dnesbude podniknut Japonský generální konsul vyjádřil se v jed- nom hovoru, že dnešní útok je nejkrajnějším napjetím Ja- ponska a že byl poslední již bitvou připravován.
Bajan Artur Diana Rus Stesselj Berlín Petrohrad Poltava Sevastopol Peresvět Libava dálný východ Čif Poběda
10 article
»Soudím určitě — dodal konsul — že Port Artur bude brzy v rukou našich.« (Výše položený telegram petrohrad- ského dopisovatele našeho o zvěsti, jež hraběte Lamzdorfa došla, nenasvědčuje těmto nadějím japonským. Pozn. red.) Z Čifa, 20. srpna. (C.-B.) »Reut. kance- liře sděluje: Zdejest rozšířena pověst, že Japonci byli u Port Arturu odraženi. Potvr- zení této pověsti nelze ale dosíci. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via na straně 4.) Prchají od založeného ohně. V německém táboře cislajtánském vypadá to dnes skoro jako mezi zhýralci po několika divoce probouřených nocech. Všeobecný rozlad. všeobecná kocovina. Po šestinedělním bojovném bouření, po všech těch protestacích a rámusech k vůli ubohým dvěma učitelským parallelkám, dnes pánové plni nevrlosti vzájemně se peskuji a obviňují jednak ze zbabělosti, jednak z pře- mrštěné zbrklosti. Opavský »Volkstag«, jenž měl býti velikým, imposantním osvědčením »ži- velního hnutí rozhněvaného Němectva«, zvrhl se v pustý, triviální »Wolfstag« nejnižší úrovně a končil pouličními demonstracemi chebskéh Tohoto prudkého vzplanutí ohně po šes neděl rozdmychovaného v požár proti dynastický se »uměli ohňostrůjci« ně- mecko-pokrokáršti a německo nacionální v po- slední chvíli přece jen zalekli a opatrně jako zajíci v opavský den 18. srpna od založeného ohině utekli.
Artur Lamzdorf Japonec Volkstag Čifo Reut
11 article
Už si zase myjou ruce v nevinnosti, už opět děkují, farizejci, bohu, že nejsou tak hřišní, jako oni německo radikální publikáni nechtějí bráti za ten »škandál« opavský žádnou odpovědnost na sebe. Za to jim ovšem zase němečtí radikálové důkladně zatápějí. Poslanci Demesl, dr. Beu- erle, Hofmann, Sylvester, Pacher, Dersehatta a Gross, všichní ti výtečníci a vůdcově, kleři do boje volali, pak ale v po- slední chvíli na bojiště opavské se — nedosta- vili, jsou dnes mrskáni na pranýři německo- radikálního tisku jako otrapově a mrzcí zráde věci německé. Však i tisk nesloužící zrovna Wolfovi Türkovi reptá! »Kde zůstali vůdci velkých ně- meckých stran ?« táže se rozhorleně Warns- dorfská »Abwehr«: »Ven s pravdou, na níž má německý lid právo ! Jedno z dvojího Buď němečtí vůdeové věděli o celé akci vládní stran slezských pa- rallelek a souhlasili s ní, pak bylo věci ostatních německých poslanců, nestr- pěti takové skrývačky, alebrž po dů- kladném zjištění věci podati voličům vysvětlení a vyžádati si jejich úsudku o nl.
bůh Demesl doktor Beu Hofmann Sylvester Pacher Dersehatt Gross Wolf Türek
12 article
Anebo jednala vláda za zády německýeh vůdců, pak měli všickni do jednoho proti ní se postavit a přijít na opavský »Volkstage, aby vzrostl na důstojnou a imposantní manifestaei veškerého německého lidu Rskou ska, ne ale za nicotnými výmluvami doma zů- stat a zůstavit sjezd politikům — méně váž- ným. Té výčitky nelze vádcům německým od- pustit, že místo aby se byli pokusili svésti škol- skou otázku opavskou na klidné dráhy rozvážne a věcné obrany ohrožených práv () německých složili ruce v klín a nechali jí vynésti na ulici což jest vždy zbraní dvojsečnou. Německým »Volkstagem« zamýšleno nahnat ministerstvu Körbrovu strachův, až by se chvěl a třáslo. Však obáváme se, že se to nepo- dařilo, ale že celé vedení slezské záležitosti jest pochybené. Neboť politickými demonstra- cemi, jaké se včera (18. srpna) v Opavě sběhly, nevyhráno ještě nikdy žádně politické bitvy !« — Stejně reptá »Rumburger Zeitung«, že to věru nesvědčí o žádném opravdovém rozhořčení hněvu, když vůdcové v tak důležité věci vezmou do zaječích, ale že to spíše vypadá jako holá komedie, jejíž režiséři sami nevědi, co se má vlastně sehráti. Však nedosti na tom. Ale vůdči německých pokrokářů (dr. Gross) a německých nacionálů (dr. Derschatta) zahrozili Körbrovi ostrou německou opposicí, Všeněmci
Körbrův doktor Gross Derschatt Körbr Opava Rumburger Zeitung
13 article
ráru (Türk) pak dokonce obstrukcí. Avšak ně- mečti velkostatkáři (Stürgkh) drží při vládě Körbrově a němečtí kře- sťanšti sociálové (dr. Gessmann) ne- chtějí o obstrukei ani slyše Tedy hotově rozbití německéh souručenstva, vyslovený rozko v německo-centralistickém táboře. »A s takto rozháranými pluky chcete dobývati vitězatví?!« běduje nejsevernější orgán Něme- ctva v Čechách. — Patrně lokají se němnečtí terroristé, že svými protidynastickými demonstracemi v Opavě přestřelili a proto chytří farizeové již dnes dě- lají honem »mlhu před sebou i za sebou« odřikají se tak okázale »zbrklostí« a hřichů ně- meckých radikálů, aby opět byli vzati na milost, ba radostně přivítáni jako vrátivší se ztracení svnové. Takovou komedii sehráli už několikrát
Türk Ted Čechy Opava
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 20. srpna. (Mizerná denun- ciace.) Z Lublaně píšou do „N. Fr. Presse“ že tam lid před obydlím zemského hejtmana předvečer narozenin císařových zpíval „Heh Slované“. Demonstrace, praví denunciant, pře- kvapila tím trapněji, že k ní nebylo žádné pří- činy. Němci potřebují se strany slovanské ně- čeho, čím by paralysovali dojem demonstraet opavských, ale lublaňskou demonstrací v „Neu Fr. Pressc“ se jim to nepodařilo. Zpěv písně „Hej Slované“, byť Němce sebe více rozčiloval. není žádnou politickou demonstrací, protože pí- seň ta nevýjadřuje žádného politického pro- grámu, fím méně progdamu protídynastického. Zůstane tedy při dobré vůli. Ze Záhřeba, 18. srpna. (Všeněmec ke hnutí ve Slavonii.) Že pangermanism není nebezpečím jen pro český národ, nýbrž pro všecky národy rakousko-utherské, pro celou říš i dynastii, tomu nasvědčuje, že všeněmecké hnutí pozoruje se v nejvzdálenějších koutech říše, kde Němci tvoří nepatrnou čásť obyva- telstva. „Agt. Tb.“ píše: R. 1890 bylo ve Slavoni napočítáno 123.569 Něinců. Němci ve Slavonii tvoří 14% obyv., Chorvaté 392%, Srbové 329 atd. Při tak skrovném počtu dovedli se ve všech oborech života uplatniti. V některých obcích, i městských, mají absolutnou většinu, v jiných relativnou. Oni mají ve Slavonii nejméně pří- činy k žalobám. V úřadním životě ve Slavonii panuje němčina mnohem více, než chorvatština.
Slovan Němec Chorvat Srba Vídeň Lublaň Záhřeb Slavonie Neo Francie
15 article
Ne-li víc, jest aspoň druhou zemskou řečí. V Slavonii je 37 ryze německých škol, z nich 22 od státu vydržövanýeh. A loho všeho jest jim málo! Všeněmecké hnutí ve Slavonii začalo dva- nácte tomu let. Evangelický pastor v Mitroviei založil pangermánský orgm „Mitrowitzer Zlg.“, jenž rozeštval Srby a Chorvaty a způsoboval kalné vody, aby v nich Němci mohli lovit. V mnoha obeích Němci začali si zakládali spolk a čítárny. List se neudržel proto, že mnohým Němcům brzy byl tuze vlažný, pročež založili mu listy na konkurenci. Němci se podobným způsobem chtěli organisovati v Uhrách, ale tam je vláda energicky drží pod vodou. Tímo špíše obracejí se všechny německé národní organí- sace do Slavonie. Od 1. ledna t. r. vychází v Rumě „Deutsches Volksblatt aus Syrmien“, jenž pilně pracuje o politické organisaci Němeů ve Slavonii. V okresích rumském a indijském německé hnutí už tak zmohutnělo, že tam př nejbližších volbách do zemského sněmu budou jmenováni němečtí kandidáti. Veřejnou školu v Rumě lid jmenuje německou, protože se tam chorvatsky vyučuje jen jako vedlejšímu před- mětu. Počet Němců rozmnožují mnozi odrodilei. Všeněmectví už nyní objímá celý Srem.
Mitrowitzer Zlg Srba Chorvat Němec Slavonie Uhry Ruma Srem Něme Deutsches Volksblatt aus Syrmien
16 article
Ze Lvova, 19. srpna. (Z haličskýc mysterif.) Ruské duchovenstvo v Kopičincíeh udalo telegraficky státnímu žalobci v Tarnopolu na okresního komisara Stroku, že při pravoslav- ném procesi v Kopičincích dopustil se urážky náboženství (pravoslavného.) Okresní komisai Stroka byl ihned telegraficky přeložen do Sus- jatyna. Aby se zachránil, poslal navzájem zalobu na žalobce a na výbor „Národního domu“ Kopičineích, že se dopustili přestupku zákona o shromažďování. Státní žalobce ruskou žalobu zamítl, žalobu Strokovu přijal za svou a obžalo- vaní již dostali p ols k é obsílky, což je znova pobouřilo Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. srpna. Politická moc a sociální demokracie. Odbor mezinárodního socialistického sjezdu v Amsterodamu, kterýž se otázkou politiky za- býval, odmítl resoluci Adlera a Van der Velda 24 proti 16 hlasům a schválil resoluci drá- zďanskou 25 hlasy proti 3; 30 delegátů ne- hlasovalo. Drážďanská resoluce, hájená Kautským a Beblem, prohlašuje, že politické mol i nemá býti domáháno se žadoněním nebo všeli- kými koncessemi, nýbrž jen neochvějným bo- jem třídním. Proto nemůže prý sociální demokracie nikdy, aniž by zapřela veliké tra- dice své, podati ruky k ústupkům měštácké společnosti, protože ústupky ty znamenaly by v každém případě zapření prineipu. Za místo příštího sjezdu ustanoven Štutgart. Plenum mezinárodního sjezdu socialisti- ckého přijalo jednohlasně resoluci, na- vrženou Van Kolem, kteráž plamennými slovy anglické hospodářství v Indi staví na pranýř. Osmdesátiletý Ind Nacaroyi vyzýval př přiležitosti té proletariát mezinárodni, aby In- dům konečně byla samospráva po- skytnuta.
Adler Kautská Bebl Nacaroyi Lvov Tarnopol Susa Praha Amsterodam Ind Ina národní dom
17 article
Buršti karakterové. Pařížská »Patrie« sděluje: Dva ještě za jatci burští nalezají se na Ceylonu. Tito odmí- tají naprosto vykonati přísahu věrnosti Anglii a uznati nynější nové řády. Vláda brilská poskytuje jim dvé rupie denně. ale chce jim i tento válečný plat zastaviti, aby prý je zkrotila. To byl by ovšem z brusu nov prosiředek — politický ! Místo, kde Burové tito sidlí, sluje Hamhantata. Anglické nesnáze v Tibetu. O podminkách, jež Angličané chtějí klást dalaj lamovi, sdělují anglické listy v podstalě toto: Anglie po zkušenosti, kterou učiníla své doby v Afganistanu, nemíní dosaditi residenta svého do Lhassy; kdyby tak učinila, znamenalo by to, že vysázuje sama v nebezpečí život svého zástupce, aby pak, kdyby to chtěl zlý osud, měla záminku i k formálni válce s Tibetem s přivtělením jeho ke své državě. Ale zat chce Anglie žádati od dalajlamy, aby se zavá- zal, že nepřijme ve Lhasse ni zástupce žádného jiného státu evropského. Oproti tomu možná Anglie dle praecedenčního případu v Afganistanu navrhne hlavě Tibeťanův, aby udržovala stálé styky s indiekou říší prostřednietvím agenta do- morodého. Konečně má býti žádáno na vládě libetské, aby hradila aspoň část výloh výpravy anglické. Co stane se však, jestliže uprchlý dalaj- lama odmitne vůbec jakoukoliv smlouvu pode- psati? Situace stala by se tak pro plukovník
Burová Hamhantata Angličan Tibeťanův Ceylon Anglie Afghánistán Tibet Patria
18 article
Younghusbanda velmi trapnou, neboť na jedné straně potřebuje nutné podpory dalaj lamovy, ač-li Tibeťané smlouvy vůbec dbáti mají a na druhé straně stěží by mohl dalaj-lamu stihati ještě dále, anyť sily jeho dnešní, zvláště vzhle- dem na blížící se zimu, k tomu nestači. Ovšem anglické listy a kruhy vládní důvěřují v příčíně té v trojí věc: v obratnost Younghiusbandovu, ve vliv čínského zástupce a — v jakožto krajní prostředek vojenské obsazení paláce dalaj lamova ve Lhasse s jeho obrovskými poklady. V potají však možná — dodáváme my — důvěřují ješté ve čtvrtý prostředek: v anglické zlato a v jeho jemný vlív na rádce dalaj-lamovy. Prostředek to, který se Britům nejednou osvědčil, když bylo jim selhalo už všechno. Nesmirné potíže mají Angličané zatím se zásobováním kolony svojí. Tibeťané hledí tuto přímo vyhladověti. Na trh dováží se potravin stále méně, ačprý Angličané velmi dobře za ně platí.
Younghusband Brito Angličan
19 article
Plukovník Younghusband vyrozuměl proto ti- betské úřady, že se potravin po případě zmocní brannou rukou. Dne 13. t. m. vytrhl skutečně proti obrovskému klášteru Daipungskému, když marně čekal potravin, jichž dodávka na veliký klášter ten, 8000 mužů čítající a bohatě záso- bený, připadla. Poslal důstojníka do kláštera, ale mnichové vyběhli proti němu a jali se po něm házeti kamením a spílati mu. Důstojník položil list na zem a odešel. Na vyhrůžkuv listě obsaženou, že nebude-li do hodiny potra- vin dost vydáno, že klášter bude obsazen, vy- slo 8 mnichův do tábora anglického a žádali za prodioužení lhůty. To bylo odmitnuto a 4 mniši jako záruka v táboře zadrženi. I jali se ko- nečně mnichové pytle s potravinami z kláštera vláčeti a na hromadu skládati, ale když Angli- čané pytle otevřeli, shledali, že nalezá se v nich sotva třetina toho množství ječmene a mouky, kteréž měl klášter dodati. Ze všech známek jest vůbec vidno, že anglickou výpravu ve Lhasse očekávají ještě nesmírné útrapy a snad i velká ještě překvapení.
Younghusband Daipungský Angl
20 article Přijmy sociální demokracie v Německu.
Přijmy sociální demokracie v Německu. Příjmy strany socialistické v Německu, pře všeobecné fišské volby, od r. 1903 do 1904 opět značně stouply a co do této finanční orga- nisace nemůže se straně té rovnati žádná jiná strana v Německu a snad ni jinde. Přijmy ústřední pokladny strany, neodvislé od příjmů a výdajů k lokálním účelům v jednotlivých vo- lebních okresích, činily za minulý účetní rok 621.000 marek; odborné organisace vydaly k účelům svým pak neméně nežli 13,724. 336. marek. Výdaje pak k lokálním účelům (ko- sumní spolky, stavby pokárem,s volby do živno- stenských soudů, místní nemosenské pokladny atd.) činí dle »Magdb. Zigae rovněž několik millionů, takže sociální demokracie německá odvádí k účelům svým ročně na 20 millionů. A do toho nejsou započteny ovšem obnosy, jež stoupenci strany platí ročně na tisk svůja zvláště na noviny, jichž se ročně milliony vý- tisků rozšiřují. Věru, obětavostí stoupenců svých by mohla strana tato býti vzorem mnohým stra- nám jiným Krise ve stavu lékařském a beznadějná budouenost posluchačů lékařství. Z lékařských kruhů se nám píše: Že stav lékařský prodělává právě nejhorší krisi sociální, jest obecně známo a snad z faleš- ného studu a vědomí své naprosté bezmocnosti se faktum to opět a opět neohlašuje. S bídou se
Německo
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jizdná socha sv. Václava. Z eyklu »Krása, pravda, láska.« *) Napsal Ninu- Karo. A tak Libuše se zjeri knio Václav jak v boj hříma. vrehilely. Faust v Praze. Pomník osobní musí být portrétem t.j předslavovat osobu abstrahujíc ode všeho fys ckého konu. To předpokládá sochu pěší. Al náme i sochy jízdné. Tak mohou být zobra- zeny jen osoby, jichž stavu kůň příslušel, knl- tala, válečníci a pod. již koně skutečně vžívali, nebo o nichž to aspoň není vyloučeno. Jízda je kon fysický, jízdná socha tedy už obraz, ne pouhý portrét. Jako na obraze vůbe, lak i na jizdné soše přístupny jsou různé fy- sické kony, najmě úmyslné posuny, vzmávnutá uusená šavle, napřažené kopí a pod. Jízdná socha nejsouc pouhým portrétem není už pomníkem osobním, pomníkem osobé, klerou socha představuje, nýbrž osoba je jen symbolem slavného národního děje a pomník plali slávě národní. Nejde tu tak o oslavu duševního významu zobrazeně osoby, jako spiše o cslavu celého památného kusu ději n, ob- čobí národní historie, panování neb vůdcování osoby (cisař Vilém, Panna Orleánská), tudíž oslavu národa tebdejším představitelem jeho, porpěsní symbol, kterým tedy může býti jen osoha, jejíž působnost třeba nebyla sama nej- význačnější, přece však byla nositelem mo slávy národa v době nebo v ději o nějž běží. Bismarkova socha může býti vždy jen osobním pomníkem Bismarkovým, za to jizdná soch čissře Vilěma bude vždy pomníkem velikosti národa, jeho slavného díla. Jako jízdná soch Vilémova je na paměť zbudování Velkého Ně- nerka, tak jízdná socha krále Emanuela je na pamět Sjednocené Italie, jízdná socha cara Alezandra Osvohoditele v Bulharsku na pamě
svatý . Václav Krása Nina Václav Faust Al Vilém Bismarkův Emanuel Alezandra Kara Libuš Praha Vilémov Bulharsko Vilěm Bismarkův
22 article
*) Ze soutěže feuilletonů. Viz »N. L. « r. 1894 499. 123, č. 152. a č 19 osvobození země ze jha tureckého, Panny Orle- ánské na paměť záchrany vlasti. Má-li představitel národa i zásluhy osobní. může míti i pomník osobní. Osoba v slavném ději vůdeující vždy hodi se k pomníku obo- jimu. Nehodí li se pro sochu jízdnou (hledi k historické pravdě), musí u ní pro pomník ná rodní hledána býti jiná, věci odpovídající form Jiřik Poděbradský hodí se i pro pomník národní. Tak by musila býti pojata jeho jizdná socha, což Schnirch nevystihl, hodí se i pro pomník osobní, jenž však by musil býti pěšl. Rovněž postava Žižky hodí se pro pomník jak národní tak i pro osobní. Tradice jej zobrazuje sice vždy jen pěše a jízdná socha nedá se u něho dobře myslit: Žižka pro národní pomní mohl by býti zobrazen asi jen v slávě jedou- ciho válečného vozu. Než sv. Václav? Jiný tu se druží ješt problém. Jízdná socha cara Petra, na niž Mickievič sype uhlí řeřavého svého hněvu (Dzi- ady), oř na skále vzepjatý do prázdna, jakoby v nekonečno, jest dokonce symbolem ne pouze dila Petrova, jeho energie, neznající překázky ale celého carismu, i budoucího, jakoby mu ne bylo položeno žádných mezí.
Schnirch Žižek svatý . Václav Petro Petrov Orle
23 article
Než sv. Václav? Jiný problém ! Sv. Václv jest svatý a tím nebyl žádný z heroů posu jmenovaných, jest patron české země, ochránce národa přes všecky věky, jenž ned zahynouti nám ni budoucím, symboi víry českého lidu ve vyšší spravedlnost a moc, víry, kterou v sobě živí nezdolnou sílu k obrá- nění svěho národního bytu, nebeský věčný voj- voda české země, jenž přes bouře věků a ze všech pohrom osudu vyvede svůj věrný lid, který, přemocí obklíčen, byl by zmaloryslněti a zahynouti musil, kdyby byl neposílil srdce mocnou vírou ve spravedlnost a tudíž pevným doufáním v pomoc Prozřetelnosti, u níž je mu přímluvcem on, sv. Václav, a která v těžkých dobách vysílá jej, nebeského rytíře, aby od něho odvrátil vše zlé, svatého vojvodu, který, až nadejde hodina nejhoršt, probudí pluky bla- pompy- nických rytířů z věčného spánku a slavně obrání českou zem proti návalu nepřátelské moci.
svatý . Václav Václav svatý vojvoda
24 article
Báseň, arci. Ale báseň krásná, hodná, aby vylita byla z kovu, báseň, která obrňujíc srdce, měla by v dějinách národa své poslání a kdyby ani to ne, tož báseň, v které se vtělila krásná mravní stránka národní české povahy, která se nikdy neubála hmotně přemoci, ale nezdolně věřie v nepřemožitelnost pravdy- a vysoko tri- majíc prapor zákona mravního, za ně zapasila a pro ně vítězila i trpěla. Co je historie sv. Václava v mysli českého lidu, jak on v ní žije? Sv. Václav není už pouhá osoba historická, nýbrž legendár n Jako osoba historická ani se za pomník národní nehodí. Jako pozemský kníže nevykonal Václav nic zvláštního, nepovznesl ničím velikost ná- roda. To byl jeho bratr Boleslav, vévoda, mnohem vělší. Václav byl toliko dobrý, svalý člověk, jako kníže leda kníže míru, jenž práva země spíše — zadal. Ale on byl svatý kníže a tu počíná jeho národní význam ! Velikost jeho nadchází jeho smrti. On byl ze všech českých křesťanských knižat jediný svatý, proto má při- stup k bohu, rytěřuje u něho a jeho slovo něho mnoho platí. Prosí jej tedy národ o při- mluvu, kterouž on jako lidu kníže odepříti ne- může. Tak žije sv. Václav v mysli lidu českého po věky, jak ho již vypodobňuje staročeský chorál:
Václav bůh svatý . Václav Boleslav
25 article
Svatý Václave. vévodo české země, kníže náš, pros za nás boha, svatého duchia. Pomoci tvé žádáme. smiluj se nad námi Utěs smulné, odveď vše zl, svatý Václave Ty jsi dědic české země, rozpomeň se n své plémě — nedej zahynouti, nám ni budou- cím! Jak ale vystihne básník sochař tuto legen- dární postavu sv. Václava patrona, knížete ne- beského? Tak, jak ji lid stvořil, tak, jak se sv. Václav patron zjevovával českým vojům v nejhorší bitevní tísni, spéchaje jim na pomoe v oblacích nebes a hlesku slunce, v e vst své vojvodské slávě, na bujném oři, vítězně žena na nepřátele, s korunou svatováclavskou na hlavě, v levici vysoko třímaje prapor země české a v pravie prudce napřažené kopí — v tom typu, jak nám ho představuje odjukživa ne- umělé umění lidové a jak ho můžeme v prkenné arci postavě viděti na každé kostelní korouhvi. Chcemeli národní umění nejen fo- mou, ale i myšlenkou, proč nedržeti se ná- rodního pojetí? Jestliže hudba, poesie, ornament čerpá nejen formou, ale i myšlenkou ze zdroje umění lidového, zdokonalujíc ovšem jeho formy a prohlubujíc jeho obsah, proč ne- mělo by rovněž činiti i umění výtvarně? Proč sv. Václav, Hus, Žižka nemá býti i od umělce pojat v pojetí národním? Ale národní pojel sv. Václava na koni jako knížete pozemského neexistuje (ostatně i pěší obrazy vykazují ko- runu, ne čapku, jak návrhy chiějí), národn podání zná sv. Václava na koni jen jako pa- trona, rytíře nebeského.
Václav svatý Václav patron svatý . Václav Hus Žižek český země
26 article
Národ chce legendárního sv. Václava. Po prvním konkursu, když došla zvěst, že zemský výbor se rozhodl pro Myslbekův návrh a ne pro Schnirchův, jenž měl na reliefu blanické rytiře, náš nebožtík městský starosta, člověk, který za půl roku promluvii jedno slovo, rozhorlil se udeřiv pěstí moeně na stůl, vzkřikl: »A my chcem sv. Václava s blanickejma rytířema !« a všechno mu přizvukovalo. Aha, tedy Sehnirchův proto, že má blanické rytíře! Ne proto, proč ho kritika velebila, že je to sv. Václav dobrý čl - věk, kníže míru, nýbrž pro ty rytíře, co jediné bylo na celém pomníku legendárního a k sv. Vá- clavu jako patronu se odnášelo, tedy sv. Václava patrona. A zárodek toho měl spíše Myslbekův, než Schnirchův, jenž jest pozemský kníže, dobrý, mírný, jenž se béře na krotké klisně, asi jako druhdy Ježíš na oslátku, mezi svým lidem. Vlivem krilikového poplachu, který se uplatnil jako v- řejně mínění, přizpůsobil i Myslbek původní svůj návrh úplně Václavu důměnlivě historickému, v zevnějšku ještě věrněji, než Schnich. I to jes nyní dobrácké kniže pozemské, krásná sochia pravdivá, ale bude to pomník knížeti Václavu, jenž panoval od léta Páně do leta Páně, na němž však nebude vídět, jak mohl »nedat za- hynouti nám ni budoucím« ! Nebude to pomník národní, symbol věkožiznosti českého národa, jeho nehynoucnosti a víry v sebe, jakým zřejmě měl být, neboť stavíme pomník sv. Václavu patronu české země, obránci národa. Škoda. První návrh mistrův měl zárodea národního pomníku, ten bouřně vzepjatý oř, to vzpřažené kopí dává tušit, že mistrovi tanul na mysli sv. Václav obránce země, i byl by mistr zcela jistě dospěl k přesvědčení, že sv.
svatý . Václav Myslbekův Schnirchův Václav Václav patron Ježíš Myslbek Páně
27 article
Václav obránce vlasti jest možný ne jako mladý bojovník, jak na návrhu vystupuje, jako skutečné bojovné kníže, jimž historicky nebyl, nýbrž jen jako sv. Václav legendární. Na něj už po- ukazuje oblačná výše umístění a nechybí než jen blesk slávy knížecího roucha a zbroje : ko- runa, plášť sobolí, pod ním krunýř, prapor. O nesměl by být vzepjat do výše, nýbrž letící ve trysku a kopyty oblaků se dotýkajíci, celek pak v oblačné výši prvého návrhu. Tato krásná národní báseň vylitá v kovu, bvl by pomník, jakým se nemůže vykázati jiný národ, protože už žádný nemá dochované po- dobné národní básně *). To byl by pomnik ná- rodní, při jehož pohledu vzedmulo by se silou srdce české ! *) Pomoc v boji národním bohem nebo hieroem s oblaků jest arci dost častá v dobách polohistori- ckých a spočívá na fysickém zjevu: oblaka berou na se všeliké fantastické podoby, též jezdce s koněm neb i celého zástupu a naivní fantasie bojujícího lidu, žádajícího v tísni o pomoc nebes, uvěřuje ve splnění své modlitby a spatřuje v oblaku bojovníka neb vojsko a po vojně legenda víru ještě více utvr- zuje. Zvlášť v bibli objevuje se Hospodin zhusta v podobě oblaku a sluje Hospodin »udatný bojovník« neb bůh »zástupů«. Zejmena mrak dštící blesky, oh- nivé šípy, přijímá se snadno za pomoc nebeského vojska. Ať mrak jde odkudkoli, vždy to nebeská po- moc — vítězům. Jde li se strany jejich, je to přítel, protože bojuje na jejich straně a jde-li z boku nebproti ním, ještě lépe: Hospodin, zkušený vá- lečník, vpadl a vojskem svým nepřiteli v bok nebo do zaá.
Václav Václav legendární