ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 09cc3370-71e1-11dc-8674-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 52, org 10, person 48, work 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
21. srpna 1904. Číslo 230.
4 article
nikdo rád nechlubi a lékař, na kterého každý je zvyklý pohlížeti jako od narození bohatého tlm měně. Jost však třeba, aby také ti, kteří sn o z neznalosti nynějších poměrů ve stavu lékař- ském studium mediciny chtěli by so věnovati. znali faktum, že modicina jest dnes zaměstnání nejvýš nevýnosné a nevděčné. Kde kdo, reflektuje na lacinou neb dokonce bezplatnou pomoc lékařskou, v první řadě ovšem stát, obec, okres, pokladny nemocenské a dle jich osvědčeného vzoru ostatní nemocní, odvolávajíce se všude na fa- lešnou humanitu, které však sami neznajía která dle všech známek má býti jenom lékařům údělem. Jisto ovšem jest, že lékaři až na trochu výminek, neměli nikdy na růžích ustláno. Plaho- čili se namnoze po celý život ve dne v nocia po jich smrti pozůstali dovolávali se veřejné dobročinnosti. A to bylo v době, kdy lékařů byla asi polovina dnešního počtu. Že dnes, kdy poče lékařů prodlením asi 10 let se téměř zdvoj- násobil, nejsou poměry ve stavu lékařském lepší. netřeba dokládati. Ký div tedy, že v poměru ku počtu lékařů vzrostla i bida lékařská, až do- stoupila svého vrcholu.
5 article
Bylo mnoho mluveno i napsáno o příčině nynější krise ve stavu lékařském. Lze ji lehko vystihnouti: více než nadbytek lékařů zlacinění praxe lékařské. Soukromá praxe, která bývala a má býti hlavním zdrojem příjmů lékaře, klesla téměř na polo vi nu, ježto valná čásť obyvatelstva je v nemocen- ských pokladnách, jichž honoráře byly namnoze srovnány s almužnou. V království českém je asi 1,000.000 lidi členy nemocenských pokla- den, připočteme-li k tomu nejméně dvojnásobný počet žen a dětí, z pravidla zdarma léčených, nezbude na soukromou praxi ani polovina všeho obyvatelstva, namnoze ještě chudého. Nejlépe viděti poměr ten v městech. Tu připadá na 1 lékaře asi 800 obyvatelů — dle toho se mu ovšem také daří.
6 article
Mohl by se snad lékař městský usaditi na venkově: ano, kdyby i v té nejzazší vesnici se 400 obyvateli nebyl usazen 1 nebo i dva lékař vesměs mladší, kteři v láci se předstihujía kdyby sebe bídnější místo obvodního lékaře mohl obdržeti. Obsazování míst lékařských je také nej- smutnější kapitolou v dnešní krisi lékařské. Všude jinde platí kvalifikace, jenom n u lékaře. Místo se prostě koupí neb protekci ob- drží. A ještě jaká je o ně sháňka! Mohl bych uvésti ještě několikaletě bez- platné externování v nemocnici, čtyřstovou re- muneraci sekundářů a skvostný plat assistentů. tučné remunerace pěti- a sedmistových primářů veřejných nemocnie atd. atd., jako výtěžek 15letého namáhavého studia, které namnoze ztráví úspory redičů i zdraví medikovo, než není tohe snad třeba — a neličím černě, naopak zkušenost je mnohem horší. A zlepšeni poměrů ve stavu lékařském nelze ani za stoleti očekávati. Škodn času, škoda peněz na studium mediciny za dnešních poměrů. Medicinu lze studovati dnes jenom pro zábavu, ale nikoli, aby se ji někdo živil, nejvýš živořil. Proto udělají dobře ti, kteří snad odhodláni jsou studovati medicinu, když obráti se v čas — na jiný, vděčnějš obor. Lze právem říci, že zvěrolékař- ství, na něž dříve neprávem pohliželi lékaři jako na něco méně ušlechtilého, má mnohem lepší hmotné vyhlídky než lékařství. Ba počet zvěrolékařů je čím dále tím menší. V tom po- měru zvětšuje se i obvod jejich praxe.
7 article Pražské ulice v prachu a blátě.
Pražské ulice v prachu a blátě. Pod shora uvedeným nadpisem uvažuje „prak- tický inženýr“ v č. 228. „Národních Listů“ ze dne 19. srpna t. r. o příčinách prachu a bláta, kter všem obyvatelům naší matičky Prahy tak mnohé pří- činy ke stížnostem zavdávaj. Z úvahy tě jde na jevo, že p. pisatel je bedlivým pozorovatelem a že dovede zkušeností vypozorovaných využíti ku projevení vhodných návrhů. Uzávěry několika pozorování však dle mého mí- nění nejsou docela přesně a správné. Tak zejmena- „příčiny jež zaviňují, že město naše je tak zneči- stěno“ a tu se uvádí, že největší znečistění se děj nedostatečně opatřenými vozy, které vozí stavební po- třeby, rum, hlínu z rozbouraných domů, vykopáve a t. d. Dále že je tím vinen pisek, jenž při opravách dlažeb se na nich nechává ležet.
pražský Praha
8 article
Nedá se upříti, že tuto uvedení činitelé půsoh na vznik prachu a sluší k nim přičísti také trans- porty různých „materialistů“, mlynářů, povozy s uhlím; ale uvážíme-li, že se celá Praha najednou nestaví, ani najednou se nebourá, nebo nedláždí, pak dospějeme k poznání, že závady tulo vytknuté jsou závady místní, které mohou dle svého dosahu půso- biti zlo větší nebo menší ve svém obvodu, ale ž nikdy nemohou dáti ráz celému městu a přece prach máme v celé Praze. Proto je třeba uvažovali, odkud se béře tento prach, všem tak obtížný. Praha svou rozlohou leží v dolíku, tak že okol tvoří roviny nezastavené, výše položené, které místy jsou prosty všehu porostu (pláň na Lelné, cvičistě Dejvicích, lomy v Libni a veškeré silnice); a po žních i ostatní plochy zůstávají holé, jako zoraná pole. N plochách těchto působením živlů, větráním, tvoří se prach, který větrem je zvedán a zanášen do dolíku, tedy do Prahy, kde se usazuje jednak na střechách. řimsách a plochách uličních, při částečném vníkání do příbytků lidských; a tím je vyznačen jeden z hlav- ních zdrojů prachu.
Praha Dejvice Libeň
9 article
Druhý zdroj je v tom, že u nás dosu neuznávají výhody, jež poskytuje centralisování peci všeho druhu a tím centrální spalování paliva. Př spalování uhlí jakéhokoliv druhu neb jiného paliva, tvoří se z pravidla saze t. j. čásť paliva zůstává ne- spálenou, v podobě jemňoučkých částeček, které jsou strhovány proudem vzduchu a tím poletují mimo pec tvoříce jemný prach. Prachu uhelného čili sazí bude ve vzduchu tím více, čím více pecí bude v činnosti a čím budou v chatrnějším stavu. V Praze možno těchto pecí napočítati na desftky tisíců, které slouží jenom domácímu hospodářství k nim se pak druží obrovské pece tovární. Prahaje průmyslovým městem, kde kvete průmysl strojnický hospodářský a chemický a mnoho dráh. Saze tvoří tak jemný prach, že všude pronikaj a za naprostého bezvětří se usazují aby pak při sebe menším zavanutí větru opět se zvedly a dále ob- těžovaly. Třetí zdroj tvoří veškeré látky organické jako jsou koberce, šatstvo, záclony, jež při pohybu nebo při zpracování, vyprašování atd. ztrácejí čá- stečky v podobě úlomků nebo jemných chloupků, což při skoro 12 millionové populaci mnoho značí k tomu přistupují továrny na výrobu a zpracování tčehto látek, dále rostlinstvo samo vysíláním létavých semen atd. Tonto organický prach jest opět velmi pohyblivým a usazuje se opět jenom za dokonalého klidu, jaký z pravidla panuje uvnitř budov. K tomuto druhu druží se částečky z těla živočišného a mikro- organismy vůbec. Za čtvrtý hlavní zdroj sluší považovat veškerý rušný život našich ulic, odchylný od ruchu jiných měst ciziny.
Praha Saga Prahaj průmyslový město
10 article
Následkem našeho průmyslu a zastaralého řádu jízdního je dnes u nás možno, že každý majitel po- vozu může svůj povoz přetížiti až do úplného zni- čení, vzniká-li tím někomu jinému újma, o to se nikdo nestará. Vůči této bezohlednosti nebo tomuto nerozumu, musí obec se krýti tím že zabezpečuje povrch ulic dlažbou co nejtvrdší, tedy žulovým kostkami. V cizině si libují dlažbu asfaltovou a ta jim tak zcela stačí, když ji provedou na udusaně půdě. U ná provedla obec pražská celou řadu pokusů bez ohledu na náklad s asfaltem, ale vše marno. Prvý pokus by. kenán, pokud se pamatuji, na Uhelném trhu, druhý u sv. Bartoloměje ve Vyšehradské třídě a posledn v Havířské ulici, kde pod komprimované asfaltové cihly dána byla vrstva cementového betonu, kter sám o sobě se považuje za nejtvrdší umělou hmol pro silnice, ale vše bylo marno. Příčina hlavní nemůže tudíž vězeli v těch ně kolika stavbách, které během roku se v Praze pro vádějí, ani ve zdánlivé nedostatečnosti pražských př- slušníků při metení ulic, ale vězí v celé řadě zásad- ních věcí, které se musí technicky uvážiti a se sla noviska polohy a významu Prahy řešili. Obec pražská používá těch nejlepších prostředkí aby si pojistila stálost a čistotu svých ulic, ale ostai okolnosti jsou příliš mocny, aby nevykonávaly svého zhoubného vlivu. Praktický jízdní řád má obsahovat také tlak připuštěný na nápravu a kromě toho nej větší rychlost jízdy, aby se zamezilo vytloukání dlažby poněvadž nárazům těžké vozby neodolá žádná dlazh světa, třeba byla z ocele nebo děmantů.
svatý . Bartoloměj havířský ulice Praha
11 article
Musíme si spravedlivě doznati, že Praha neni v ohledu komunikačním dobře situována. Upraven ulic vyžaduje velikého rozmyslu a náležilého uváženía stalo se nejednou, že založená ulice byla opěl a opět předělána, než se přišlo na pravou polohu a zajisté se tak nestalo z lehkomyslnosti nebo neznalosti. Ne- upraveně zásobování Prahy pitnou vodou vyžaduje. aby studnám v městě nebyla odňata povrchová voda a proto musí býti dlažba propustnou a smí se jenom dávati do písku; a vzhledem ke značnému stoupání musí se tak díti také, aby potahy mohly vůbee vyjeli. Prach, který vzníká opotřebením dlažby, jest vzhledem na rozlehlost Prahy malým činitelem (ježto se ulice kropi a metou) rovněž prach z vozů ze staveb je bezvýznamným, neboť příslušní orgánové dbají přece jenom, aby celý náklad došel na místo svého určení a nějský gram ze 2—3 millionů, jež váží celý povoz, nic neznačí, zejmena uváží-li, se, že Praha má okolo 6000 domů a oproti tomu se provádí 60—100 staveb ročně a většina jich vzniká na pe- riferii. Větší význam mů prach ze zvětralých střech a pelichajících Jims a komínů o který se nikdo ne stará.
Praha
12 article
Ze shore uvedených fakt je patrno, že prachv Praze nevzniká jenom z dlažby a z odpadků na dlažbu napadaných, nýbrž přichází z veliké části s hůry tj s výše položených plání, dále z komínů jež zdob střechy našich domů a z vnítiku budov samotných Prach tento jen při za zvláště příznivých okolností (př bezvětří) usazuje se na plochy, na střechy a dlažbu Z toho plyne, že nestačí jenom čistit ulice, aby se šíření prachu zamezilo, nýbrž že musí se mu čeliti hned při vzniku. Prachu, vzniklému z ploch kolem Prahy, dá se čeliti jedině zalesněním o kol- ních návrší, aby stromoví tvořilo potřebný filte a v tomto ohledu mohou nám býti skvělým vzeren Štulgart a Karlovy Vary. Sazím dá se čeliti stejným způsohem jako se jim brání v Drážďanech, přesným řádem, po- stavením jednotlivých pecí pod kon- cens a přísným dohledem nad jich udržováním v do- brém stavu, tedy analogicky tím asi, čeho se donáhá Praha a stav. p. Saller při lihovaru firmy Fischel Rosenbaum na Zlichově. Prach z látek a příbytků dá se odstraniti jedině odssáváním pomocí zvláštních přístro- jů, kterých se v cizině hojně užívá, ale které u nás známe jenom dle doslechu a z vyobrazení; při tom by se musilo žádati za nucené, periodic ké čistění každého bytu a každé provozo- várny. Iniciativu v této věci by mohla dáti obec pražská zavedením přístrojů těch!o pre potřeby školní a náklad by se mohl hradii z úspor za čistění.
Saller Fischel Rosenbaum Zlichův Praha Karlov Vara Drážďany
13 article
Prach z dlažby se nikdy tak nešíří jako prac organický, poněvadž tvoří z pravidla těliska skoro o stejných rozměrech a tím se také poznává, nebo dán mezi prsty jeví drsnost. Kdyby prach uliční byl jediným činitelem, nemohl by se usazovati na před- mětech na povrchu, nýbrž na spodních plochách, jako vidíme na vozech. Tvrdí se, že čistění ulic má se díti lak, jako v cizině: pomocí strojů a zvláště k tomu vycvičených lidí. Požadavek tento jest správný V Německu jsou utvořeny zvláštní akciové spolcě- nosti, které čistění provádějí na účet dotyčné obce U nás by po mém rozumu asi žádná akc. společ- nost se nepřihlásila a také se jistě nepřihlásí. Příčina vězí v tom, že u nás nesmí býti plocha dlažby ne- promokavou a musí býti z jednotlivých, velmi tvndých kamenů více méně rovných a to je hlavní úraz pro čistění pomocí strojů. Druhou potíží byla by spotřeba vody, kterou by musila akc. společnost obci hradili Naše dlažba se nedá ani dobře čistiti v úkolu a ná- sledkem toho nehlásí se o práci tu lidé mladí a zdraví. Práce lato musí býti konána v režii osobami. které mají trpělivost a svědomitost. Nedá se upříti. že v této věci dalo by se mnoho zlepšiti, kdyby práce ty byly podřízeny techníku a zajisté by se našel stroj- který by i těmto ztíženým podmínkám vyhověl, ale nadsazováním by bylo, kdyby se nepřihlíželo k poku- sům, které obec pražská takřka každoročně podniká s nabízenými jí stroji aneb kdyby z jedně neb dvou lenivých part se mělo souditi na oslatní sta dělníků.
Německo
14 article
Prší-li, je bláto všude, ale není tím tak vinen prach, jako spíše nadržená voda a tu stěžovatisi u nás na dlažby, bylo by nespravedlivé. Pražská dlažba není nejhorší. Je pravdou, že u nás nárazy vozů snižují se ně- které kameny a že tím vznikají nádržky pro vodu a bláto, ale případy takově stávají se i při ideální dlažbě asfaltové; kromě toho má aslaltová dlažba tu výhodu proti naši, že se bláto i voda po ní roz- prostírá stejnoměrně, tak že přechází-li ji člověk z mokra, má dojem, jako by měl olověné podešve aneho aspoň hodně vodou natažené boty, kdežto u nás každý po špičkách snadno přejde bez pohromy, není-li ne- šíka; kdo by tvrzení tomuto věřiti nechtěl, tomu se, až bude pršet, naskytne skvělá zkušebni stanice bud kolem Albrechtových kasáren na Smíchově anebo kolem sv. Bartoloměje na Vyšehradě. Správným je tvrzení, že sníh má býti shrabán. jakmile napadl, ale zůstává technicky nerozřešenou otázkou, kde vzíti rázem potřebný počet sil pracov- ních? Je možno, že v Hamburku se stává třeba ně- kolikráte za zimu, že napadne rázem přes 1/4 metru sněhu, ale u nás se tak stává zřídka kdy, jak nejlépe svědčí letošní zima. Nastanou-li abnormnální poměry poměry nepředvídané, nedá se jim čeliti bez mímo- řádných opatření. Je snad v dobré paměti, jak po- chodily pražské elektrické podniky se svými sněžným pluhy předloni při abnormálních vánicích. Stroje tyto nebyly s to zmoci přívalu.
Albrechtová Bartoloměj Smíchov Vyšehrad Hamburk
15 article
Jsme hrdi na své sady, a také cizinci si je libují Nedá se popříti, že svěží zeleň našich sadů každéha překvapuje, ale na jaký řád se dociluje této skvouei zeleně? Nesmíme zapomínati, že u nás Karel IV. za- vedl révu burgundskou, která dodnes drži primáta vyžaduje výborné půdy a příznivých podmínek kli- matických, u nás v Praze byly pěstovány oranže, ka- štany jedlé, ořechy, jablka míšenská, hrušky a jině vzácné ovocné stromoví, jehož dnes marně hledáme v našich sadech a místo nich máme tam stále zelené buxusy, břečťany a jiné méně choulostivé rostliny. Je správno, že cesty v sadech mají míti pevný zá- klad, aby vodou nerozmokaly, ale ony také mají vodu propouštěti, tak aby ihned po dešti a třeba i mezi deštěm bez valného promočení obuvi byl sad pří- stupný, čehož jindo docilují pomocí hrubozrnného písku o stejné velikosti zrna. Z této úvahy jest patrno, že za technického v- dení dá se mnohému odpomoci, ale odpomoc bude jen lehdy radikální, když veškeří rozhodující a platní či- nitelé dají hlavy dohromady a uváží, co bude nej- prospěšnějším, aby nikomu a ničemu nebylo ukřiv- děno a žádoucího výsledku aby přece bylo doeíleno V prvé řadě jsou tu povolanými Spolek architektů inženýrů v král. českém spolu s oběme zdravotni- ckými spolky: Společností pro veřejné zdravotnictv a Klubem přátel veřejného zdravi, aby se ujaly ini- ciativy u věci této, aby zavedly veřejný rozhovor v němž by každý veřejně se mohl předem ohlášené debaty zúčastniti a přispěli takto k rozřešení otázel týkajicích se blaha všeho obyvatelstva Prahy. Architekt St. Zůngl.
Karel Iva Stanislav Zůngl Praha spolek architekt inženýr
16 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Velikou starost působí pražskému kleri kálnímu listu spor mezi Vatikánem a Francií neuctivé chováni obou vzpurných biskupů, la- valského a dijonského, kteří vypověděli biskupu římskému poslušnost. Oběma hrozí kanonický proces, jednomu, msgr. Geayovi pro „nečisté prý mravy, druhému, msgr. Nordezovi, proto, že jest — svobodným zednářem. Rozumí se samo sebou, že klerikální list, který české nižší ducho- venstvo podrobil pro jeho resoluci o biskupech v Čechách a na Moravě tiskové inkvisici z vyš- šího nařizení, oproti biskupům francouzským změnil naprosto své stanovisko. Aěkoli při schvalování vrchnopastýřů francouzských účast- na jest táž neomylná a svatá stolice, jako př jmenování biskupů v Čechách a na Moravě, nic se nepozastavuje týž český klerikální list, který pokáral resoluci Zemské jednoty o způsobu, ja- kým se českému lidu katolickému dodávají bi- skupové, nad tím, že jmenování a schváleni obou biskupů franeouzských jest nepochybně přelmatem svaté stělice se stanoviska církev- ního — když jeden z nich má mravy nečisté druhý je svobodným zednářem. Čeští faráři a kaplani ve své resohlci upozornili na to, že bi- skupové a arcibiskupové u nás berou se nikol z duchovenstva správy, nýbrž z řad aristo- kratických a z fakult universitních, a se zlou se potázali, dostalo se jim několika nosů veřej- ných, u Kotrhů vyrobených a dodatečně jednoho „tajného“, ale nejnotnějšího, o němž by veřej- nost ničeho nebyla zvěděla, nebýti „Vaterlandu“
Vatikán Francie Čechy Morava
17 article
Za to souhlasí český orgán biskupů českýeh úplně na příklad s ulumny dijonskými, protože se nechtějí dát vysvětit od biskupa, věrného re- publice... Zkrátka, ukázalo se, že není pravda. že každý biskup musí býti eo ipso světec i po- dle nauk kurie římské. Máť nynější svatý otee vůbec malér s biskupy. Sotva že jednoho, olomouckého Kohna, šťastně sesaditi ráčil, jes mu co činiti s dvěma ve Franeii najednou. Nen pochyby, že by i těmto dostalo se pokynu k re- signaci bez dalšich cavyků, kdyby nebylo strachu před — Marjánou — či správněji Mariannou, jak se alegoricky nazývá francouzská republika. Že by tedy o jmenování biskupů bylo rozhodo- váno přímo v nebesích, nezdá se býti tak jisto.
Kohn Marianna Nen
18 article
— Správa státních dráh a Praha. Ze všech stran — pokud jde o Čechy — docházejí stesky na nedostatek voziva na státních dráhách a na neslušný způsob, jakým chová se správa těchto dráh naproti cestujíeímu obecenstvu. Nemůže býti také jinak. K vůli špatnému stavu státníeh financí, na něž sestátněním dráh uvaleno ohromné břemeno, aniž by za ně poměrně byly vzrostly přijmy, nuceno je ministerstvo železnic ve vy- dáních pokud možná se obmeziti. Aby domohl se menšího o něco sehodku — na výnos nelze pomýšleti — zahájilo obvyklou soustavu »úspore tím způsobem ovšem, že jako obyčejně škrtí co může na menším úřadnictvu a na zřízeneích, již povinnostmi a praci jsou přetížení, a potom že neobjednává prostředky dopravní, že vůbec nevěnuje té doby ničeho na investice. Ovšem že následek toho úsporného systému odnášeji kraje od Vídně vzdálenější, zejmena trati stát ních dráh, vedoucích královsívím českým, přede- vším ale trati v obvodu dopravního ředitelstva pražského. Vídeň, Dolní Rakousy a alpské země nepociťují následky této soustavy ani dost málo, zejmena ne Vídeň, pro niž pan Wittek je plný ohledů a přízně a která přes všechno to tím se pečlivé Excellenci odměňuje, že po jeho »koničku«, po famosní spojovaci dráze ne- jezdi, tak že znamenitý tento podnik nevy dělá ani tolik, co stojí režíe
Wittek Praha Čechy Vídeň Dolní Rakousy
19 article
Vyjede li z Prahy zábavní vlak, třeba na vzdá- lenost několika set kilometrů, seřadí ho z nej hanebnějších vozů, zejmena jsou pro takové příležitost oblibeny vozy nejstaršího typu, bez »uličky«, se sedadly po celé šířce. V takové kleci musí ubohé obecenstvo v nejvělším úpalu, aniž by se hnouti mohlo, dusiti a smažiti s mnohdy po celých dvnáct hodin, aby neza- pomnělo čím na státních dráhách jmenují jízdu pro zábavu. Jinak ovšem ve Vídni. Nejen že tam pořídili pro jízdy zábavné na sta vozův lehkých, komfortních, ze samého téměř skla, jejichž třetí třída vypadá daleko úpravněji, než ve vozích, které má k disposici ředitelství praž- ské, třída druhá. A jak pěkné a pohodlné vozy probíhají na tratich zemí alpských! Tamv
Praha Vídeň
20 article
Vídni sluší hledati příčinu té bídy na státních dráhách, pokud jdou krajem českým, i v tomto ohledu dává se nám na jevo, že na nás nie nesejde, že spokojiti se musíme s odpadkys bohatého stolu, jejž v každém ohledu státní správa má stále připravený pro Vídeňáky a pro — representaci. Tam na Dunaji vypadati musí totiž všechno pěkně a elegantně, na poloasijských poměrech jinde panstvu nesejde. Vyjede-li si pan ministr, neb který z mocných železničních pánův do »provincie« — jak říkají — tu celý týden před tím všechno se cídí, drhne a opra- vuje. Co by urážeti mohlo pány z Vídně, se na chvili odstraní neb skryje. Páni úřadníci a zří- zenci vítají pana ministra v parádní uniformě i ti nádražní nosiči obléci musejí vyprané bluzy. Na místě aby ukázali, jak to vypadá ve všední skutečnosti, presentují mocnému pánu všude Potemkinské vesnice, Kdyby pana Wittka za- vřeli jen na půl hodiny do famósního »nádraží« vinohradského neb ještě pěknějšího na zastávce třeboňské, snad by trochu rychleji se rozhodla správa státních drah odstraniti, co je učiněným skandálem. Jak pěkně upravená jsou na příklad všechna nádraží státní dráhy, pokud se nalezají na území dolnorakouském. Jakmile se ocitnet na půdě české, docela jiný před vámi se roz vine obraz. U nás ale všechno se trpí. A vinu toho nesou z nemalé míry též naši »čeští« vyšši úřadnici. Nedovedou se ozvat, nedovedou hájit zájmy svěřené jim instituce, nýbrž jen se krči a chvět se před nemilosti vídeňských Jupiterů.
Wittek Jupiter Vídeň Dunaj Potemkinský vesnice
21 article
Zazní-li z Vídně povel »šetřit«, tu domnívají se v Praze, že vůbec se ani krejearu nesmí vydat. Vždyť je známo, že největší zadostučinění pro české- ho úřadníka je, když může se vykázati, že nejméně spotřeboval peněz. Němec jinak jedná. Je štastným, když jich vydá co nejvíce — v interesu svých lidí a svého kraje. Ale také naše obecenstvo dá si všechno libit. Nacpati do vozu lidí dvacel místo deseti, je obvyklá manipulace v tak zva- ných zábavních vlacích. Aby si to dovolila správa státních dráh ve Vídni! Naříká se pak na nezdvořilost zřízenců při vlaku, když žádá se na nich, aby provedli fysickou nemožnost, vtěsnati na totéž místo někoho, kde už jiný je. Býti v kůži takového konduktora, není věru žádnou radostí, ubožák nemůže vagony ze země vydupat. Kdo se nechce mačkat, ať nejede Odpor se nestrpí a kdo se opováží projeviti ne spokojenost, na toho spustí se s paragrafy že lezničního řádu. Dle tohoto řádu má toliž že- lezniční správa právo, délat s obecenstvem eo se jí zlíbí. Dle tohoto zastaralého řádu, jenž pochází z doby prvních železničných pokusů pro naše poměry naprosto již se nehodí, má dráha právo dopraviti jen toho, koho chce. Kdo koupil si listek, mohl by se domnivati, že nabyí tím práva na místo v kupě. Chyba lávky. Není- místa, musí zůstati doma, nebo počkat na druhý vlak. Aby místo bylo, o to starati se dráze ne- napadne, zejmena, když se nikdo neozve. A opa- kujeme ještě jednou, že dobráckost a shoví- vavost našeho obecenstva je druhou příčinou, proč správa státní s námi všechno si dovolí.
Němec Vídeň Praha
22 article
— »Království české« opět se objevilo. Již několikráte poukázali jsme k tomu, že pre- sident vrehního soudu Wessely ve svých výno- sech neužívá označení »království české«. Vý- nosy ty nadepisovány byly prostě »z presidia vrchního zemského soudu« anebo »na všechny soudy v Čechách«. Pan vrchní president zaslal nám sice opravu, ve které snažil se dokázati, že není pravda, že by byl z presidiálních vý- nosů označení »království české« vymýtil, avšak oprava jeho byla tak stylisována, že jí pan vrchní president vlastně potvrdil to, co jsme mu vytýkali. V těchto dnech dostali jsme do ruky opět několik výnosů z presidia zdejšího vrchního soudu, které nás překvapily tím, že na všech zase uvedeno bylo označení »království české«. Nepadáme za to ihned panu rytíř Wesselému do náruče, poněvadž nám tím ne- poskytuje žádného ústupku, neboť shora uvedené pojmenování našeho království jest označe- ním úřadním, od staletí uživaným. Vidíme však v tomto činu vrchního presidenta Wesselého aspoň snahu, respektovatt práva na- šeho jazyka a žíti v dobré shodě s českým obyvatelstvem tohoto království. Abychom ho však nepřechválili, vyčkáme jeho činů dalšich.
Wessel Čechy
23 article
— Sestátňovací chvat v Prostějově. Ně- mecký pokřik nad znásilňováním německé r- álky v Prostějově, kteréžto násilí záleží v tom, že obec nechce povoliti osvobození od školného žákům, jichž špatný prospěch žádosti jich nijak neodůvodňuje a že takovýmto způsobem obec nechce podporovati epaní českých hochů do ně- meckého, naprosto zbytečného ústavu, měl ob- divuhodný účinek. Zemský výbor usnesl se ihned na resoluci, kterouž se vláda vyzývá, aby německou reálku prostějovskou sestátnila a okamžitě zahájila sestátňovací akci za účelem převzetí ústavu již od 1. ledna. Prostějovu s úžasnou rychlostí, bez všeho předehozího šetření předloženy pod- mínky smlouvy, mezi nimiž nachází se i na- bídka věčného zavěšení břemena udržování bu- dovy na krk obce, kteráž nejen budovu, ale všechny sbírky, pomůcky, nářadí atd. bezplatně státu má darovati. Nabídka tato, ktoráž se tváři jako kdyby prokazovala české obci dobrodiní germanisačním ústavem, jest tím urážlivější, že se tu sestátniti má střední škola, navštěvovaná jenom židy a renegáty, kdežto jiné vzorně, nad- bytkem žactva kypicí české soukromé z groše sbírek vydržované střední ústavy na Moravě, jakov Místku, Zábřehu a Olomouci marně čekají na své sestátnění. Neslušný návrh byl obecním vý- borem po zprávě starosty dra. Jos. Horáka ja- kožto nepřijatelný naprosto odmílnut. — K boji o Malý Dub. Čtenáři naši pama- tují se ještě na volby v Malém Dubě, při nichž zvítězili Němci pověstnými svými machinacemi.
Němec Prostějov Zábřeh Olomouc ústav na Morava jakov Místek
24 article
Ve třetím sboru dostavilo se tehdy 125 voličů. ale hlasů bylo odevzdáno 126, z nichž čeští kandidáti obdrželi 62, Němci 64 hl., kromě toho zamitnuty byly dvě české plné moci, jež by byly o volbách jinak rozhodly. Následkem těchto ne- správností i zaviněného nátlaku se strany ně- meckých továrníků českodubských podali češt veličové stížnost proti platnosti volby. Stížnosti té bylo mistodržitelstvím nyní vyhověno a zru- šeny volby ve všech třech sborech. Bude se tedy v nejbližších dnech konati opětný volební zápas o tuto obee, jež přes to, že má českou většinu. po ddána je Němeům-továrníkům českodubským. O germanisačním působení těchto továrníků, ma- jících také české odběratelstvo, podáme v nej bližší době české veřejnosti zprávu. — Zajímavé rozlíšení mezi renegáty pro- vádí se v dopise z Třebenic, uveřejněném v jed- nom z německo-nacionálních listů uzavřeného území, uveřejněném k počátkům volební agitace. Vyzývá se tu k sevřenému postupu německému a praví se: „Ti však, kdož stále ještě věřili ji- stým námluvám, budou bohatší opět o jednu zkušenost, státi pevně k německé straně. Něm- cům může býti pomoženo jenom Němci, nikdy však nemůže se jim dostati záchrany od národ- ního protivníka, zvláště pak nikoli od ta- kových, kteří jsou každě chvíle ochotni porušiti věrnost ke vlast- nímu národu. Protož: Sovřeně a jednolně postupovati a přesně rozeznávati mezi upřím- nou příchylností a dotíravostiz důvodů zištných.“ Přesněj se něme- cký dopisovatel nevyjadřuje, ale bylo by pro po- měry v Třebenicích velmi smutné, kdyby tamni Němci mohli si dokonce vybírati mezi upřímně přichylnými a dotíravými — Neněmci. Nebe jenom o Neněmce se tu může jednati.
Němec Třebenice Německo
25 article
— Kterak rejerují Němci o agendě svýc bundů. K nedávné naší úvaze o nebezpečné ho- vornosti zpráv o práci národních jednot našich. jak se s nimi setkáváme ve výročních zprávách a věstnících — malý doklad o opatrnosti, s je- kou si v té příčině počínají Němci. O poslednich schůzích „Bundu der Deutschen in Böhmen“ vydána zprává, která si ve sdělování o jednoti- vých usneseních vede takto: „Jedné skupině v Orlických horách povoleno na pořízení šrolo- vacího mlýnku 40 K darem, jedné obei ku po řízení ručního čisticího mlýnku půjčka 100 K. jistému koláři k usamostatnění a usazení sev jednom místě na sev. jazykovém rozhraní 200 K jako půjčka, jistému sochaři na zakoupení materiálu dar 30 K, jistému... jednomu — atd. atd. Nejmenuje se ani místní odbor, ani obec, ani jednotlivec, ani škola. Obezřele se naznačuje na př.: „Za účelem zachování něme- ckého majetku převzala správa Bundu ve dvou případech (v Orlických horách a na mimoňské jazykové hranici) placení úroků větších hypo- tekárních půjček. Nikde ani slůvka, tím méně celých úvah o statistice a bilanci národnosiních poměrů v určitých mistech a okresech, nejméně pak plánů a rozvrhů do budouenosti.
Němec Bunda Orlický hora der Deutschen in Böhmen
26 article
— Ústřední výbor Národní rady české konnl v pátek dne 19. t. m. mimeřádnou schůzi za předsednictví dra. Herolda. O subvenci če- ským menšinám rozhodnuto bylo, pokud tomu dovolují prostředky Národní rady. Další jednání schůze neslo se hlavně za konkretními návrhy o organisaci národního kolku. Schvá- leny byly kroky, dosud podniknuté a usneseno zříditi prodejny všude, kde se toho bude jevit potřeba a označiti je viditelným způsobem, t.j. tabulkou s nápisem: národní kolek. Dále roz- hodnuto bylo o instrukcích pro prodejny a schvá- len byl předložený návrh. — Národohospo- dářsko-sociální odbor konal téhož dne řádnou schůzi za předsednictví poslance Kubra a četně účasti členů. Na podnět zasla- ného připisu usneseno doporučiti výboru, jakož i valnému sboru zřizení odboru ne- vého, který by se obíral důležitými otáz- kami úřadnickými, zejmena v samo- správě. Potom pokračováno v debatě o důleži- tých a nalehavých otázkách národohospodářských a usneseno vyzvati komitét, v předešlě schůzi zvolený, aby předložil své návrhy. Rovněž usne- seno vyzvati p. referenta o otázkách obchodnich, aby předložil určitá themata. Po projednání otá- zek národohospodářských, týkajících se českých menšin, byla schůze skončena. — Za příčinou čištění místností nebude se tento týden v Ná- rodní radě úřadovati a proto kolky v drobném prodeji lze obdržeti u p. J. Chadraby, kupce v Praze—II., ve Vladislavské ulici č. 20.
Herold Kubr J Chadraba Ná Praha Vladislavský ulice národní rada český konnl organizace národní kolek II
27 article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva vlašimského zvolený rolník Josef Šplíchal z Ta- konína byl od císaře potvrzen — Účetní revident Ferd. Zachař jmenován byl revisorem pro nucenou revisi výdělkových a hospodářských společenstev a jiných spolků. — MUDr. Ant. Zajíček, em. sekund. lékař kliniky nemocí ženských prof. Pavlíka, em assistent prof. Rubešky, přesídlil na Uhelný trh č.3 v Praze (vedle Šturmů). — Zubní lékař p. dr.G Brandeis, specialista pro kosmetiku, odcestoval — Zprávy rodinué. Slč. Louisa Schultz o v a pan Karel Doucha slaví sňatek dne 28. srpna o půl 12. hod. dopol, ve farním chrámu u sv. Jin- dřicha v Praze. — Pan Gustav Opatrný, cukrái v Rovensku a paní Ludmila Opatrná, roz. Heli- karova z Valdštýna, slavili sňatek dne 15. t. m. ve chrámu Panny Marie v Turnově. — Úmrti. Dne 19. t. m. zemřel ve stáří 69 rok pan Anlonín Vogt, disponent a účetní firmy Josl Srnec a synovci v Karlíně. Zesnulý byl u této firmy přes 30 roků činným a pro svou zdatnost požíva zvláštní důvěry a přízně. Pobřeb koná se dnes v neděli o 6. hodině odpol. z ústř. kaple na hřbito- vech olšanských. — Kardinál knlže arcibiskup Lev Skrbenský ode- jel včera o 3. hod. odpolední na své statky Rožmitále.
Šplíchal Zachař MUDr Antonín Zajíček Pavlík profesor Rubeška Šturm G Brandeis Schultz Doucha Opatrná Anlonín Vogt Skrbenský Praha Rovensko Valdštýn Turnov Karlín Rožmitál Josl Srnec chráma pannus Marie
28 article
— Německý fanatik komanduje dráze. Píšes nám: Vezměte na vědomí, jak se na jiho-severoněm spojovací dráze dopouštějí neslušnosti k české ná- rodnosti: Jel jsem tyto dny drahou směrem o Turnova ke Králové Dvoru a na veškerých stanicich hlásil průvodčí jména stanic česky i německy. Al na stanici v Malé Borovnici zvolal pouze „Klein B- rovic.“ I tázal jsem se ho, proč nehlásí též po česku „Malá Borovnice“? „Nesmím,“ odvětil zřízenec „te zdejší továrník si to zakázal. Jeden můj kollegas devolil zvolati „Malá Borovnice“ a odstonal to po- kutou jedné koruny.“ Dospěly už tedy věci tak dalek že se dráha na rozkaz jediného zbrklého fanatika do- pouští nešetrnosti k české národnosti? Či stojí sr v jeho službách aneb dává snad onen fanatik dráze více získati, než všichni tudy jezdící Čechové? Po chybujeme! — Nyní slovíčko o tom germánském spla- šenci. Pochází z rodiny praprosté. Tatík tohoto něme- ckého veleducha, vyučený puškař, přišel kdysi z vojny jako vysloužilý „regimentstambor“ a pekařil ve ves- ničce Souvratech; avšak lépe nu šel k duhu vzduc lesich, patřivších kdysi žireckému velkostatkáh Wagnerovi, tak že z toho zbohatl a postavil si bliže královédvorského nádraží pilu, později pak kruhovku Synové tohoto Kaisra navštěvovali jako mali holi české školy, ale prodlením času vyvinuli se z nich nesmírní Čechožrouti a takovi zuřivei, že české slove je činí nervosními, ač mezi českým lidem vyrosíi Staré říkadlo praví, že při jidle chuť roste a máme obavu, aby snad se k podnětu zuřivce, jenž slyší na jméno „Ernst Kaiser“, neopakovalo v Malé Borovnici proti tudy ve vlaku jedoucím Čechům, co se kdys přihodilo tudy jedoucím po silnici Sokolům z výlelu, čímž se Borovnice stala pověslnou.
Al Dospěl Čecho Wagner Kaiser Ernst Kaiser Turnov Malá Borovnice Borovnice Klein B Sokol
29 article
— Na paměť výročního dne úmrtí dra. Miroslav Tyrše dal pražský Sokol vyhotoviti mistrem Mys- bekem velký medaillon s poprsím Tyršovým pro svoj tělccvičnu. V těchto dnech dohotovil mistr dílo to, jež se řadí k nejlepším výtvarům jeho, vystihujíc v jem- ném provadení geniálního ducha Tyršova. Krásně ušlechtilá tvář vůdce Sokolstva, v každém rysu svém výrazná, je neobyčejně věrně reprodukována. Me- daillon z bronzu provedený bude ve výroční den pohřbu, dne 9. listopadu v tělosvičně odhalen. Zá- roveň bude vydán pamětní peniz se zmenšeným po prsím. Jednoty sokolské, které by chtěly místnosti sve ozdobiti dílem Myslbekovým, nechť dopíší bratrské jednotě Sokolu pražskému. Příští číslo časopisu „So kol, které vyjde dne 1. září, přinese bližší zprávr
Tyrš Sokol Tyršův Myslbekův