2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
21. srpna 1904. Číslo 230.
4
article
nikdo rád nechlubi a lékař, na kterého každý
je zvyklý pohlížeti jako od narození bohatého
tlm měně.
Jost však třeba, aby také ti, kteří sn o
z neznalosti nynějších poměrů ve stavu lékař-
ském studium mediciny chtěli by so věnovati.
znali faktum, že modicina jest dnes
zaměstnání nejvýš nevýnosné a
nevděčné. Kde kdo, reflektuje na lacinou
neb dokonce bezplatnou pomoc lékařskou,
v první řadě ovšem stát, obec, okres, pokladny
nemocenské a dle jich osvědčeného vzoru
ostatní nemocní, odvolávajíce se všude na fa-
lešnou humanitu, které však sami neznajía
která dle všech známek má býti jenom lékařům
údělem.
Jisto ovšem jest, že lékaři až na trochu
výminek, neměli nikdy na růžích ustláno. Plaho-
čili se namnoze po celý život ve dne v nocia
po jich smrti pozůstali dovolávali se veřejné
dobročinnosti. A to bylo v době, kdy lékařů byla
asi polovina dnešního počtu. Že dnes, kdy poče
lékařů prodlením asi 10 let se téměř zdvoj-
násobil, nejsou poměry ve stavu lékařském lepší.
netřeba dokládati. Ký div tedy, že v poměru ku
počtu lékařů vzrostla i bida lékařská, až do-
stoupila svého vrcholu.
5
article
Bylo mnoho mluveno i napsáno o příčině
nynější krise ve stavu lékařském. Lze ji lehko
vystihnouti: více než nadbytek lékařů
zlacinění praxe lékařské. Soukromá
praxe, která bývala a má býti hlavním zdrojem
příjmů lékaře, klesla téměř na polo vi nu,
ježto valná čásť obyvatelstva je v nemocen-
ských pokladnách, jichž honoráře byly namnoze
srovnány s almužnou. V království českém je
asi 1,000.000 lidi členy nemocenských pokla-
den, připočteme-li k tomu nejméně dvojnásobný
počet žen a dětí, z pravidla zdarma léčených,
nezbude na soukromou praxi ani polovina všeho
obyvatelstva, namnoze ještě chudého. Nejlépe
viděti poměr ten v městech. Tu připadá na
1 lékaře asi 800 obyvatelů — dle toho se mu
ovšem také daří.
6
article
Mohl by se snad lékař městský usaditi na
venkově: ano, kdyby i v té nejzazší vesnici se
400 obyvateli nebyl usazen 1 nebo i dva lékař
vesměs mladší, kteři v láci se předstihujía
kdyby sebe bídnější místo obvodního lékaře
mohl obdržeti.
Obsazování míst lékařských je také nej-
smutnější kapitolou v dnešní krisi lékařské.
Všude jinde platí kvalifikace, jenom n
u lékaře. Místo se prostě koupí neb protekci ob-
drží. A ještě jaká je o ně sháňka!
Mohl bych uvésti ještě několikaletě bez-
platné externování v nemocnici, čtyřstovou re-
muneraci sekundářů a skvostný plat assistentů.
tučné remunerace pěti- a sedmistových primářů
veřejných nemocnie atd. atd., jako výtěžek
15letého namáhavého studia, které namnoze
ztráví úspory redičů i zdraví medikovo, než
není tohe snad třeba — a neličím černě, naopak
zkušenost je mnohem horší.
A zlepšeni poměrů ve stavu lékařském
nelze ani za stoleti očekávati. Škodn
času, škoda peněz na studium mediciny za
dnešních poměrů. Medicinu lze studovati dnes
jenom pro zábavu, ale nikoli, aby se ji někdo
živil, nejvýš živořil. Proto udělají dobře ti,
kteří snad odhodláni jsou studovati medicinu,
když obráti se v čas — na jiný, vděčnějš
obor. Lze právem říci, že zvěrolékař-
ství, na něž dříve neprávem pohliželi lékaři
jako na něco méně ušlechtilého, má mnohem
lepší hmotné vyhlídky než lékařství. Ba počet
zvěrolékařů je čím dále tím menší. V tom po-
měru zvětšuje se i obvod jejich praxe.
7
article
Pražské ulice v prachu a blátě.
Pražské ulice v prachu a blátě.
Pod shora uvedeným nadpisem uvažuje „prak-
tický inženýr“ v č. 228. „Národních Listů“ ze dne
19. srpna t. r. o příčinách prachu a bláta, kter
všem obyvatelům naší matičky Prahy tak mnohé pří-
činy ke stížnostem zavdávaj.
Z úvahy tě jde na jevo, že p. pisatel je bedlivým
pozorovatelem a že dovede zkušeností vypozorovaných
využíti ku projevení vhodných návrhů.
Uzávěry několika pozorování však dle mého mí-
nění nejsou docela přesně a správné. Tak zejmena-
„příčiny jež zaviňují, že město naše je tak zneči-
stěno“ a tu se uvádí, že největší znečistění se děj
nedostatečně opatřenými vozy, které vozí stavební po-
třeby, rum, hlínu z rozbouraných domů, vykopáve
a t. d. Dále že je tím vinen pisek, jenž při opravách
dlažeb se na nich nechává ležet.
pražský
Praha
8
article
Nedá se upříti, že tuto uvedení činitelé půsoh
na vznik prachu a sluší k nim přičísti také trans-
porty různých „materialistů“, mlynářů, povozy
s uhlím; ale uvážíme-li, že se celá Praha najednou
nestaví, ani najednou se nebourá, nebo nedláždí, pak
dospějeme k poznání, že závady tulo vytknuté jsou
závady místní, které mohou dle svého dosahu půso-
biti zlo větší nebo menší ve svém obvodu, ale ž
nikdy nemohou dáti ráz celému městu a přece prach
máme v celé Praze. Proto je třeba uvažovali, odkud se
béře tento prach, všem tak obtížný.
Praha svou rozlohou leží v dolíku, tak že okol
tvoří roviny nezastavené, výše položené, které místy
jsou prosty všehu porostu (pláň na Lelné, cvičistě
Dejvicích, lomy v Libni a veškeré silnice); a po žních
i ostatní plochy zůstávají holé, jako zoraná pole. N
plochách těchto působením živlů, větráním, tvoří se
prach, který větrem je zvedán a zanášen do dolíku,
tedy do Prahy, kde se usazuje jednak na střechách.
řimsách a plochách uličních, při částečném vníkání
do příbytků lidských; a tím je vyznačen jeden z hlav-
ních zdrojů prachu.
Praha
Dejvice
Libeň
9
article
Druhý zdroj je v tom, že u nás dosu
neuznávají výhody, jež poskytuje centralisování peci
všeho druhu a tím centrální spalování paliva. Př
spalování uhlí jakéhokoliv druhu neb jiného paliva,
tvoří se z pravidla saze t. j. čásť paliva zůstává ne-
spálenou, v podobě jemňoučkých částeček, které jsou
strhovány proudem vzduchu a tím poletují mimo pec
tvoříce jemný prach. Prachu uhelného čili sazí bude
ve vzduchu tím více, čím více pecí bude v činnosti
a čím budou v chatrnějším stavu.
V Praze možno těchto pecí napočítati na desftky
tisíců, které slouží jenom domácímu hospodářství
k nim se pak druží obrovské pece tovární. Prahaje
průmyslovým městem, kde kvete průmysl strojnický
hospodářský a chemický a mnoho dráh.
Saze tvoří tak jemný prach, že všude pronikaj
a za naprostého bezvětří se usazují aby pak při sebe
menším zavanutí větru opět se zvedly a dále ob-
těžovaly.
Třetí zdroj tvoří veškeré látky organické
jako jsou koberce, šatstvo, záclony, jež při pohybu
nebo při zpracování, vyprašování atd. ztrácejí čá-
stečky v podobě úlomků nebo jemných chloupků, což
při skoro 12 millionové populaci mnoho značí
k tomu přistupují továrny na výrobu a zpracování
tčehto látek, dále rostlinstvo samo vysíláním létavých
semen atd. Tonto organický prach jest opět velmi
pohyblivým a usazuje se opět jenom za dokonalého
klidu, jaký z pravidla panuje uvnitř budov. K tomuto
druhu druží se částečky z těla živočišného a mikro-
organismy vůbec.
Za čtvrtý hlavní zdroj sluší považovat
veškerý rušný život našich ulic, odchylný od ruchu
jiných měst ciziny.
Praha
Saga
Prahaj průmyslový město
10
article
Následkem našeho průmyslu a zastaralého řádu
jízdního je dnes u nás možno, že každý majitel po-
vozu může svůj povoz přetížiti až do úplného zni-
čení, vzniká-li tím někomu jinému újma, o to se
nikdo nestará. Vůči této bezohlednosti nebo tomuto
nerozumu, musí obec se krýti tím že zabezpečuje
povrch ulic dlažbou co nejtvrdší, tedy žulovým
kostkami.
V cizině si libují dlažbu asfaltovou a ta jim tak
zcela stačí, když ji provedou na udusaně půdě. U ná
provedla obec pražská celou řadu pokusů bez ohledu
na náklad s asfaltem, ale vše marno. Prvý pokus by.
kenán, pokud se pamatuji, na Uhelném trhu, druhý
u sv. Bartoloměje ve Vyšehradské třídě a posledn
v Havířské ulici, kde pod komprimované asfaltové
cihly dána byla vrstva cementového betonu, kter
sám o sobě se považuje za nejtvrdší umělou hmol
pro silnice, ale vše bylo marno.
Příčina hlavní nemůže tudíž vězeli v těch ně
kolika stavbách, které během roku se v Praze pro
vádějí, ani ve zdánlivé nedostatečnosti pražských př-
slušníků při metení ulic, ale vězí v celé řadě zásad-
ních věcí, které se musí technicky uvážiti a se sla
noviska polohy a významu Prahy řešili.
Obec pražská používá těch nejlepších prostředkí
aby si pojistila stálost a čistotu svých ulic, ale ostai
okolnosti jsou příliš mocny, aby nevykonávaly svého
zhoubného vlivu. Praktický jízdní řád má obsahovat
také tlak připuštěný na nápravu a kromě toho nej
větší rychlost jízdy, aby se zamezilo vytloukání dlažby
poněvadž nárazům těžké vozby neodolá žádná dlazh
světa, třeba byla z ocele nebo děmantů.
svatý . Bartoloměj
havířský ulice
Praha
11
article
Musíme si spravedlivě doznati, že Praha neni
v ohledu komunikačním dobře situována. Upraven
ulic vyžaduje velikého rozmyslu a náležilého uváženía
stalo se nejednou, že založená ulice byla opěl a opět
předělána, než se přišlo na pravou polohu a zajisté
se tak nestalo z lehkomyslnosti nebo neznalosti. Ne-
upraveně zásobování Prahy pitnou vodou vyžaduje.
aby studnám v městě nebyla odňata povrchová voda
a proto musí býti dlažba propustnou a smí se jenom
dávati do písku; a vzhledem ke značnému stoupání
musí se tak díti také, aby potahy mohly vůbee
vyjeli.
Prach, který vzníká opotřebením dlažby, jest
vzhledem na rozlehlost Prahy malým činitelem (ježto
se ulice kropi a metou) rovněž prach z vozů ze
staveb je bezvýznamným, neboť příslušní orgánové
dbají přece jenom, aby celý náklad došel na místo
svého určení a nějský gram ze 2—3 millionů, jež
váží celý povoz, nic neznačí, zejmena uváží-li, se, že
Praha má okolo 6000 domů a oproti tomu se provádí
60—100 staveb ročně a většina jich vzniká na pe-
riferii. Větší význam mů prach ze zvětralých střech
a pelichajících Jims a komínů o který se nikdo ne
stará.
Praha
12
article
Ze shore uvedených fakt je patrno, že prachv
Praze nevzniká jenom z dlažby a z odpadků na dlažbu
napadaných, nýbrž přichází z veliké části s hůry tj
s výše položených plání, dále z komínů jež zdob
střechy našich domů a z vnítiku budov samotných
Prach tento jen při za zvláště příznivých okolností (př
bezvětří) usazuje se na plochy, na střechy a dlažbu
Z toho plyne, že nestačí jenom čistit ulice, aby
se šíření prachu zamezilo, nýbrž že musí se mu čeliti
hned při vzniku. Prachu, vzniklému z ploch kolem
Prahy, dá se čeliti jedině zalesněním o kol-
ních návrší, aby stromoví tvořilo potřebný filte
a v tomto ohledu mohou nám býti skvělým vzeren
Štulgart a Karlovy Vary.
Sazím dá se čeliti stejným způsohem jako se
jim brání v Drážďanech, přesným řádem, po-
stavením jednotlivých pecí pod kon-
cens a přísným dohledem nad jich udržováním v do-
brém stavu, tedy analogicky tím asi, čeho se donáhá
Praha a stav. p. Saller při lihovaru firmy Fischel
Rosenbaum na Zlichově.
Prach z látek a příbytků dá se odstraniti jedině
odssáváním pomocí zvláštních přístro-
jů, kterých se v cizině hojně užívá, ale které u nás
známe jenom dle doslechu a z vyobrazení; při tom
by se musilo žádati za nucené, periodic ké
čistění každého bytu a každé provozo-
várny. Iniciativu v této věci by mohla dáti obec
pražská zavedením přístrojů těch!o pre
potřeby školní a náklad by se mohl hradii
z úspor za čistění.
Saller
Fischel Rosenbaum
Zlichův
Praha
Karlov Vara
Drážďany
13
article
Prach z dlažby se nikdy tak nešíří jako prac
organický, poněvadž tvoří z pravidla těliska skoro
o stejných rozměrech a tím se také poznává, nebo
dán mezi prsty jeví drsnost. Kdyby prach uliční byl
jediným činitelem, nemohl by se usazovati na před-
mětech na povrchu, nýbrž na spodních plochách, jako
vidíme na vozech.
Tvrdí se, že čistění ulic má se díti lak, jako
v cizině: pomocí strojů a zvláště k tomu vycvičených
lidí. Požadavek tento jest správný
V Německu jsou utvořeny zvláštní akciové spolcě-
nosti, které čistění provádějí na účet dotyčné obce
U nás by po mém rozumu asi žádná akc. společ-
nost se nepřihlásila a také se jistě nepřihlásí. Příčina
vězí v tom, že u nás nesmí býti plocha dlažby ne-
promokavou a musí býti z jednotlivých, velmi tvndých
kamenů více méně rovných a to je hlavní úraz pro
čistění pomocí strojů. Druhou potíží byla by spotřeba
vody, kterou by musila akc. společnost obci hradili
Naše dlažba se nedá ani dobře čistiti v úkolu a ná-
sledkem toho nehlásí se o práci tu lidé mladí a
zdraví. Práce lato musí býti konána v režii osobami.
které mají trpělivost a svědomitost. Nedá se upříti.
že v této věci dalo by se mnoho zlepšiti, kdyby práce
ty byly podřízeny techníku a zajisté by se našel stroj-
který by i těmto ztíženým podmínkám vyhověl, ale
nadsazováním by bylo, kdyby se nepřihlíželo k poku-
sům, které obec pražská takřka každoročně podniká
s nabízenými jí stroji aneb kdyby z jedně neb dvou
lenivých part se mělo souditi na oslatní sta dělníků.
Německo
14
article
Prší-li, je bláto všude, ale není tím tak vinen
prach, jako spíše nadržená voda a tu stěžovatisi
u nás na dlažby, bylo by nespravedlivé. Pražská dlažba
není nejhorší.
Je pravdou, že u nás nárazy vozů snižují se ně-
které kameny a že tím vznikají nádržky pro vodu a
bláto, ale případy takově stávají se i při ideální
dlažbě asfaltové; kromě toho má aslaltová dlažba tu
výhodu proti naši, že se bláto i voda po ní roz-
prostírá stejnoměrně, tak že přechází-li ji člověk z
mokra, má dojem, jako by měl olověné podešve aneho
aspoň hodně vodou natažené boty, kdežto u nás každý
po špičkách snadno přejde bez pohromy, není-li ne-
šíka; kdo by tvrzení tomuto věřiti nechtěl, tomu se,
až bude pršet, naskytne skvělá zkušebni stanice bud
kolem Albrechtových kasáren na Smíchově anebo
kolem sv. Bartoloměje na Vyšehradě.
Správným je tvrzení, že sníh má býti shrabán.
jakmile napadl, ale zůstává technicky nerozřešenou
otázkou, kde vzíti rázem potřebný počet sil pracov-
ních? Je možno, že v Hamburku se stává třeba ně-
kolikráte za zimu, že napadne rázem přes 1/4 metru
sněhu, ale u nás se tak stává zřídka kdy, jak nejlépe
svědčí letošní zima. Nastanou-li abnormnální poměry
poměry nepředvídané, nedá se jim čeliti bez mímo-
řádných opatření. Je snad v dobré paměti, jak po-
chodily pražské elektrické podniky se svými sněžným
pluhy předloni při abnormálních vánicích. Stroje
tyto nebyly s to zmoci přívalu.
Albrechtová
Bartoloměj
Smíchov
Vyšehrad
Hamburk
15
article
Jsme hrdi na své sady, a také cizinci si je libují
Nedá se popříti, že svěží zeleň našich sadů každéha
překvapuje, ale na jaký řád se dociluje této skvouei
zeleně? Nesmíme zapomínati, že u nás Karel IV. za-
vedl révu burgundskou, která dodnes drži primáta
vyžaduje výborné půdy a příznivých podmínek kli-
matických, u nás v Praze byly pěstovány oranže, ka-
štany jedlé, ořechy, jablka míšenská, hrušky a jině
vzácné ovocné stromoví, jehož dnes marně hledáme
v našich sadech a místo nich máme tam stále zelené
buxusy, břečťany a jiné méně choulostivé rostliny.
Je správno, že cesty v sadech mají míti pevný zá-
klad, aby vodou nerozmokaly, ale ony také mají vodu
propouštěti, tak aby ihned po dešti a třeba i mezi
deštěm bez valného promočení obuvi byl sad pří-
stupný, čehož jindo docilují pomocí hrubozrnného
písku o stejné velikosti zrna.
Z této úvahy jest patrno, že za technického v-
dení dá se mnohému odpomoci, ale odpomoc bude jen
lehdy radikální, když veškeří rozhodující a platní či-
nitelé dají hlavy dohromady a uváží, co bude nej-
prospěšnějším, aby nikomu a ničemu nebylo ukřiv-
děno a žádoucího výsledku aby přece bylo doeíleno
V prvé řadě jsou tu povolanými Spolek architektů
inženýrů v král. českém spolu s oběme zdravotni-
ckými spolky: Společností pro veřejné zdravotnictv
a Klubem přátel veřejného zdravi, aby se ujaly ini-
ciativy u věci této, aby zavedly veřejný rozhovor
v němž by každý veřejně se mohl předem ohlášené
debaty zúčastniti a přispěli takto k rozřešení otázel
týkajicích se blaha všeho obyvatelstva Prahy.
Architekt St. Zůngl.
Karel Iva
Stanislav
Zůngl
Praha
spolek architekt inženýr
16
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Velikou starost působí pražskému kleri
kálnímu listu spor mezi Vatikánem a Francií
neuctivé chováni obou vzpurných biskupů, la-
valského a dijonského, kteří vypověděli biskupu
římskému poslušnost. Oběma hrozí kanonický
proces, jednomu, msgr. Geayovi pro „nečisté
prý mravy, druhému, msgr. Nordezovi, proto, že
jest — svobodným zednářem. Rozumí se samo
sebou, že klerikální list, který české nižší ducho-
venstvo podrobil pro jeho resoluci o biskupech
v Čechách a na Moravě tiskové inkvisici z vyš-
šího nařizení, oproti biskupům francouzským
změnil naprosto své stanovisko. Aěkoli při
schvalování vrchnopastýřů francouzských účast-
na jest táž neomylná a svatá stolice, jako př
jmenování biskupů v Čechách a na Moravě, nic
se nepozastavuje týž český klerikální list, který
pokáral resoluci Zemské jednoty o způsobu, ja-
kým se českému lidu katolickému dodávají bi-
skupové, nad tím, že jmenování a schváleni
obou biskupů franeouzských jest nepochybně
přelmatem svaté stělice se stanoviska církev-
ního — když jeden z nich má mravy nečisté
druhý je svobodným zednářem. Čeští faráři a
kaplani ve své resohlci upozornili na to, že bi-
skupové a arcibiskupové u nás berou se nikol
z duchovenstva správy, nýbrž z řad aristo-
kratických a z fakult universitních, a se zlou
se potázali, dostalo se jim několika nosů veřej-
ných, u Kotrhů vyrobených a dodatečně jednoho
„tajného“, ale nejnotnějšího, o němž by veřej-
nost ničeho nebyla zvěděla, nebýti „Vaterlandu“
Vatikán
Francie
Čechy
Morava
17
article
Za to souhlasí český orgán biskupů českýeh
úplně na příklad s ulumny dijonskými, protože
se nechtějí dát vysvětit od biskupa, věrného re-
publice... Zkrátka, ukázalo se, že není pravda.
že každý biskup musí býti eo ipso světec i po-
dle nauk kurie římské. Máť nynější svatý otee
vůbec malér s biskupy. Sotva že jednoho,
olomouckého Kohna, šťastně sesaditi ráčil, jes
mu co činiti s dvěma ve Franeii najednou. Nen
pochyby, že by i těmto dostalo se pokynu k re-
signaci bez dalšich cavyků, kdyby nebylo strachu
před — Marjánou — či správněji Mariannou,
jak se alegoricky nazývá francouzská republika.
Že by tedy o jmenování biskupů bylo rozhodo-
váno přímo v nebesích, nezdá se býti tak jisto.
Kohn
Marianna
Nen
18
article
— Správa státních dráh a Praha. Ze všech
stran — pokud jde o Čechy — docházejí stesky
na nedostatek voziva na státních dráhách a na
neslušný způsob, jakým chová se správa těchto
dráh naproti cestujíeímu obecenstvu. Nemůže
býti také jinak. K vůli špatnému stavu státníeh
financí, na něž sestátněním dráh uvaleno ohromné
břemeno, aniž by za ně poměrně byly vzrostly
přijmy, nuceno je ministerstvo železnic ve vy-
dáních pokud možná se obmeziti. Aby domohl
se menšího o něco sehodku — na výnos nelze
pomýšleti — zahájilo obvyklou soustavu »úspore
tím způsobem ovšem, že jako obyčejně škrtí co
může na menším úřadnictvu a na zřízeneích,
již povinnostmi a praci jsou přetížení, a potom
že neobjednává prostředky dopravní, že vůbec
nevěnuje té doby ničeho na investice. Ovšem
že následek toho úsporného systému odnášeji
kraje od Vídně vzdálenější, zejmena trati stát
ních dráh, vedoucích královsívím českým, přede-
vším ale trati v obvodu dopravního ředitelstva
pražského. Vídeň, Dolní Rakousy a alpské země
nepociťují následky této soustavy ani dost málo,
zejmena ne Vídeň, pro niž pan Wittek je plný
ohledů a přízně a která přes všechno to tím
se pečlivé Excellenci odměňuje, že po jeho
»koničku«, po famosní spojovaci dráze ne-
jezdi, tak že znamenitý tento podnik nevy
dělá ani tolik, co stojí režíe
Wittek
Praha
Čechy
Vídeň
Dolní Rakousy
19
article
Vyjede li z Prahy zábavní vlak, třeba na vzdá-
lenost několika set kilometrů, seřadí ho z nej
hanebnějších vozů, zejmena jsou pro takové
příležitost oblibeny vozy nejstaršího typu, bez
»uličky«, se sedadly po celé šířce. V takové
kleci musí ubohé obecenstvo v nejvělším úpalu,
aniž by se hnouti mohlo, dusiti a smažiti s
mnohdy po celých dvnáct hodin, aby neza-
pomnělo čím na státních dráhách jmenují jízdu
pro zábavu. Jinak ovšem ve Vídni. Nejen že
tam pořídili pro jízdy zábavné na sta vozův
lehkých, komfortních, ze samého téměř skla,
jejichž třetí třída vypadá daleko úpravněji, než
ve vozích, které má k disposici ředitelství praž-
ské, třída druhá. A jak pěkné a pohodlné vozy
probíhají na tratich zemí alpských! Tamv
Praha
Vídeň
20
article
Vídni sluší hledati příčinu té bídy na státních
dráhách, pokud jdou krajem českým, i v tomto
ohledu dává se nám na jevo, že na nás nie
nesejde, že spokojiti se musíme s odpadkys
bohatého stolu, jejž v každém ohledu státní
správa má stále připravený pro Vídeňáky a pro
— representaci. Tam na Dunaji vypadati musí
totiž všechno pěkně a elegantně, na poloasijských
poměrech jinde panstvu nesejde. Vyjede-li si
pan ministr, neb který z mocných železničních
pánův do »provincie« — jak říkají — tu celý
týden před tím všechno se cídí, drhne a opra-
vuje. Co by urážeti mohlo pány z Vídně, se na
chvili odstraní neb skryje. Páni úřadníci a zří-
zenci vítají pana ministra v parádní uniformě
i ti nádražní nosiči obléci musejí vyprané bluzy.
Na místě aby ukázali, jak to vypadá ve všední
skutečnosti, presentují mocnému pánu všude
Potemkinské vesnice, Kdyby pana Wittka za-
vřeli jen na půl hodiny do famósního »nádraží«
vinohradského neb ještě pěknějšího na zastávce
třeboňské, snad by trochu rychleji se rozhodla
správa státních drah odstraniti, co je učiněným
skandálem. Jak pěkně upravená jsou na příklad
všechna nádraží státní dráhy, pokud se nalezají
na území dolnorakouském. Jakmile se ocitnet
na půdě české, docela jiný před vámi se roz
vine obraz. U nás ale všechno se trpí. A vinu
toho nesou z nemalé míry též naši »čeští« vyšši
úřadnici. Nedovedou se ozvat, nedovedou hájit
zájmy svěřené jim instituce, nýbrž jen se krči
a chvět se před nemilosti vídeňských Jupiterů.
Wittek
Jupiter
Vídeň
Dunaj
Potemkinský vesnice
21
article
Zazní-li z Vídně povel »šetřit«, tu domnívají se
v Praze, že vůbec se ani krejearu nesmí vydat.
Vždyť je známo, že největší zadostučinění pro české-
ho úřadníka je, když může se vykázati, že nejméně
spotřeboval peněz. Němec jinak jedná. Je štastným,
když jich vydá co nejvíce — v interesu svých
lidí a svého kraje. Ale také naše obecenstvo dá
si všechno libit. Nacpati do vozu lidí dvacel
místo deseti, je obvyklá manipulace v tak zva-
ných zábavních vlacích. Aby si to dovolila
správa státních dráh ve Vídni! Naříká se pak
na nezdvořilost zřízenců při vlaku, když žádá
se na nich, aby provedli fysickou nemožnost,
vtěsnati na totéž místo někoho, kde už jiný je.
Býti v kůži takového konduktora, není věru
žádnou radostí, ubožák nemůže vagony ze země
vydupat. Kdo se nechce mačkat, ať nejede
Odpor se nestrpí a kdo se opováží projeviti ne
spokojenost, na toho spustí se s paragrafy že
lezničního řádu. Dle tohoto řádu má toliž že-
lezniční správa právo, délat s obecenstvem eo
se jí zlíbí. Dle tohoto zastaralého řádu, jenž
pochází z doby prvních železničných pokusů
pro naše poměry naprosto již se nehodí, má
dráha právo dopraviti jen toho, koho chce. Kdo
koupil si listek, mohl by se domnivati, že nabyí
tím práva na místo v kupě. Chyba lávky. Není-
místa, musí zůstati doma, nebo počkat na druhý
vlak. Aby místo bylo, o to starati se dráze ne-
napadne, zejmena, když se nikdo neozve. A opa-
kujeme ještě jednou, že dobráckost a shoví-
vavost našeho obecenstva je druhou příčinou,
proč správa státní s námi všechno si dovolí.
Němec
Vídeň
Praha
22
article
— »Království české« opět se objevilo.
Již několikráte poukázali jsme k tomu, že pre-
sident vrehního soudu Wessely ve svých výno-
sech neužívá označení »království české«. Vý-
nosy ty nadepisovány byly prostě »z presidia
vrchního zemského soudu« anebo »na všechny
soudy v Čechách«. Pan vrchní president zaslal
nám sice opravu, ve které snažil se dokázati,
že není pravda, že by byl z presidiálních vý-
nosů označení »království české« vymýtil, avšak
oprava jeho byla tak stylisována, že jí pan
vrchní president vlastně potvrdil to, co jsme
mu vytýkali. V těchto dnech dostali jsme do
ruky opět několik výnosů z presidia zdejšího
vrchního soudu, které nás překvapily tím, že
na všech zase uvedeno bylo označení »království
české«. Nepadáme za to ihned panu rytíř
Wesselému do náruče, poněvadž nám tím ne-
poskytuje žádného ústupku, neboť shora uvedené
pojmenování našeho království jest označe-
ním úřadním, od staletí uživaným.
Vidíme však v tomto činu vrchního presidenta
Wesselého aspoň snahu, respektovatt práva na-
šeho jazyka a žíti v dobré shodě s českým
obyvatelstvem tohoto království. Abychom ho
však nepřechválili, vyčkáme jeho činů dalšich.
Wessel
Čechy
23
article
— Sestátňovací chvat v Prostějově. Ně-
mecký pokřik nad znásilňováním německé r-
álky v Prostějově, kteréžto násilí záleží v tom,
že obec nechce povoliti osvobození od školného
žákům, jichž špatný prospěch žádosti jich nijak
neodůvodňuje a že takovýmto způsobem obec
nechce podporovati epaní českých hochů do ně-
meckého, naprosto zbytečného ústavu, měl ob-
divuhodný účinek. Zemský výbor usnesl se
ihned na resoluci, kterouž se vláda vyzývá, aby
německou reálku prostějovskou sestátnila a okamžitě
zahájila sestátňovací akci za účelem převzetí ústavu
již od 1. ledna. Prostějovu s úžasnou rychlostí,
bez všeho předehozího šetření předloženy pod-
mínky smlouvy, mezi nimiž nachází se i na-
bídka věčného zavěšení břemena udržování bu-
dovy na krk obce, kteráž nejen budovu, ale
všechny sbírky, pomůcky, nářadí atd. bezplatně
státu má darovati. Nabídka tato, ktoráž se tváři
jako kdyby prokazovala české obci dobrodiní
germanisačním ústavem, jest tím urážlivější, že
se tu sestátniti má střední škola, navštěvovaná
jenom židy a renegáty, kdežto jiné vzorně, nad-
bytkem žactva kypicí české soukromé z groše
sbírek vydržované střední ústavy na Moravě, jakov
Místku, Zábřehu a Olomouci marně čekají na
své sestátnění. Neslušný návrh byl obecním vý-
borem po zprávě starosty dra. Jos. Horáka ja-
kožto nepřijatelný naprosto odmílnut.
— K boji o Malý Dub. Čtenáři naši pama-
tují se ještě na volby v Malém Dubě, při nichž
zvítězili Němci pověstnými svými machinacemi.
Němec
Prostějov
Zábřeh
Olomouc
ústav na Morava
jakov Místek
24
article
Ve třetím sboru dostavilo se tehdy 125 voličů.
ale hlasů bylo odevzdáno 126, z nichž čeští
kandidáti obdrželi 62, Němci 64 hl., kromě toho
zamitnuty byly dvě české plné moci, jež by byly
o volbách jinak rozhodly. Následkem těchto ne-
správností i zaviněného nátlaku se strany ně-
meckých továrníků českodubských podali češt
veličové stížnost proti platnosti volby. Stížnosti
té bylo mistodržitelstvím nyní vyhověno a zru-
šeny volby ve všech třech sborech. Bude se tedy
v nejbližších dnech konati opětný volební zápas
o tuto obee, jež přes to, že má českou většinu.
po ddána je Němeům-továrníkům českodubským.
O germanisačním působení těchto továrníků, ma-
jících také české odběratelstvo, podáme v nej
bližší době české veřejnosti zprávu.
— Zajímavé rozlíšení mezi renegáty pro-
vádí se v dopise z Třebenic, uveřejněném v jed-
nom z německo-nacionálních listů uzavřeného
území, uveřejněném k počátkům volební agitace.
Vyzývá se tu k sevřenému postupu německému
a praví se: „Ti však, kdož stále ještě věřili ji-
stým námluvám, budou bohatší opět o jednu
zkušenost, státi pevně k německé straně. Něm-
cům může býti pomoženo jenom Němci, nikdy
však nemůže se jim dostati záchrany od národ-
ního protivníka, zvláště pak nikoli od ta-
kových, kteří jsou každě chvíle
ochotni porušiti věrnost ke vlast-
nímu národu. Protož: Sovřeně a jednolně
postupovati a přesně rozeznávati mezi upřím-
nou příchylností a dotíravostiz
důvodů zištných.“ Přesněj se něme-
cký dopisovatel nevyjadřuje, ale bylo by pro po-
měry v Třebenicích velmi smutné, kdyby tamni
Němci mohli si dokonce vybírati mezi upřímně
přichylnými a dotíravými — Neněmci. Nebe
jenom o Neněmce se tu může jednati.
Němec
Třebenice
Německo
25
article
— Kterak rejerují Němci o agendě svýc
bundů. K nedávné naší úvaze o nebezpečné ho-
vornosti zpráv o práci národních jednot našich.
jak se s nimi setkáváme ve výročních zprávách
a věstnících — malý doklad o opatrnosti, s je-
kou si v té příčině počínají Němci. O poslednich
schůzích „Bundu der Deutschen in Böhmen“
vydána zprává, která si ve sdělování o jednoti-
vých usneseních vede takto: „Jedné skupině
v Orlických horách povoleno na pořízení šrolo-
vacího mlýnku 40 K darem, jedné obei ku po
řízení ručního čisticího mlýnku půjčka 100 K.
jistému koláři k usamostatnění a usazení sev
jednom místě na sev. jazykovém rozhraní
200 K jako půjčka, jistému sochaři na zakoupení
materiálu dar 30 K, jistému... jednomu —
atd. atd. Nejmenuje se ani místní odbor, ani
obec, ani jednotlivec, ani škola. Obezřele se
naznačuje na př.: „Za účelem zachování něme-
ckého majetku převzala správa Bundu ve dvou
případech (v Orlických horách a na mimoňské
jazykové hranici) placení úroků větších hypo-
tekárních půjček. Nikde ani slůvka, tím méně
celých úvah o statistice a bilanci národnosiních
poměrů v určitých mistech a okresech, nejméně
pak plánů a rozvrhů do budouenosti.
Němec
Bunda
Orlický hora
der Deutschen in Böhmen
26
article
— Ústřední výbor Národní rady české konnl
v pátek dne 19. t. m. mimeřádnou schůzi za
předsednictví dra. Herolda. O subvenci če-
ským menšinám rozhodnuto bylo, pokud tomu
dovolují prostředky Národní rady. Další jednání
schůze neslo se hlavně za konkretními návrhy
o organisaci národního kolku. Schvá-
leny byly kroky, dosud podniknuté a usneseno
zříditi prodejny všude, kde se toho bude jevit
potřeba a označiti je viditelným způsobem, t.j.
tabulkou s nápisem: národní kolek. Dále roz-
hodnuto bylo o instrukcích pro prodejny a schvá-
len byl předložený návrh. — Národohospo-
dářsko-sociální odbor konal téhož
dne řádnou schůzi za předsednictví poslance
Kubra a četně účasti členů. Na podnět zasla-
ného připisu usneseno doporučiti výboru, jakož
i valnému sboru zřizení odboru ne-
vého, který by se obíral důležitými otáz-
kami úřadnickými, zejmena v samo-
správě. Potom pokračováno v debatě o důleži-
tých a nalehavých otázkách národohospodářských
a usneseno vyzvati komitét, v předešlě schůzi
zvolený, aby předložil své návrhy. Rovněž usne-
seno vyzvati p. referenta o otázkách obchodnich,
aby předložil určitá themata. Po projednání otá-
zek národohospodářských, týkajících se českých
menšin, byla schůze skončena. — Za příčinou
čištění místností nebude se tento týden v Ná-
rodní radě úřadovati a proto kolky v drobném
prodeji lze obdržeti u p. J. Chadraby, kupce
v Praze—II., ve Vladislavské ulici č. 20.
Herold
Kubr
J Chadraba
Ná
Praha
Vladislavský ulice
národní rada český konnl
organizace národní kolek
II
27
article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva
vlašimského zvolený rolník Josef Šplíchal z Ta-
konína byl od císaře potvrzen — Účetní revident
Ferd. Zachař jmenován byl revisorem pro nucenou
revisi výdělkových a hospodářských společenstev a
jiných spolků. — MUDr. Ant. Zajíček, em. sekund.
lékař kliniky nemocí ženských prof. Pavlíka, em
assistent prof. Rubešky, přesídlil na Uhelný trh č.3
v Praze (vedle Šturmů). — Zubní lékař p. dr.G
Brandeis, specialista pro kosmetiku, odcestoval
— Zprávy rodinué. Slč. Louisa Schultz o v
a pan Karel Doucha slaví sňatek dne 28. srpna
o půl 12. hod. dopol, ve farním chrámu u sv. Jin-
dřicha v Praze. — Pan Gustav Opatrný, cukrái
v Rovensku a paní Ludmila Opatrná, roz. Heli-
karova z Valdštýna, slavili sňatek dne 15. t. m. ve
chrámu Panny Marie v Turnově.
— Úmrti. Dne 19. t. m. zemřel ve stáří 69 rok
pan Anlonín Vogt, disponent a účetní firmy Josl
Srnec a synovci v Karlíně. Zesnulý byl u této firmy
přes 30 roků činným a pro svou zdatnost požíva
zvláštní důvěry a přízně. Pobřeb koná se dnes
v neděli o 6. hodině odpol. z ústř. kaple na hřbito-
vech olšanských.
— Kardinál knlže arcibiskup Lev Skrbenský ode-
jel včera o 3. hod. odpolední na své statky
Rožmitále.
Šplíchal
Zachař
MUDr
Antonín
Zajíček
Pavlík
profesor
Rubeška
Šturm
G Brandeis
Schultz
Doucha
Opatrná
Anlonín Vogt
Skrbenský
Praha
Rovensko
Valdštýn
Turnov
Karlín
Rožmitál
Josl Srnec
chráma pannus Marie
28
article
— Německý fanatik komanduje dráze. Píšes
nám: Vezměte na vědomí, jak se na jiho-severoněm
spojovací dráze dopouštějí neslušnosti k české ná-
rodnosti: Jel jsem tyto dny drahou směrem o
Turnova ke Králové Dvoru a na veškerých stanicich
hlásil průvodčí jména stanic česky i německy. Al
na stanici v Malé Borovnici zvolal pouze „Klein B-
rovic.“ I tázal jsem se ho, proč nehlásí též po česku
„Malá Borovnice“? „Nesmím,“ odvětil zřízenec „te
zdejší továrník si to zakázal. Jeden můj kollegas
devolil zvolati „Malá Borovnice“ a odstonal to po-
kutou jedné koruny.“ Dospěly už tedy věci tak dalek
že se dráha na rozkaz jediného zbrklého fanatika do-
pouští nešetrnosti k české národnosti? Či stojí sr
v jeho službách aneb dává snad onen fanatik dráze
více získati, než všichni tudy jezdící Čechové? Po
chybujeme! — Nyní slovíčko o tom germánském spla-
šenci. Pochází z rodiny praprosté. Tatík tohoto něme-
ckého veleducha, vyučený puškař, přišel kdysi z vojny
jako vysloužilý „regimentstambor“ a pekařil ve ves-
ničce Souvratech; avšak lépe nu šel k duhu vzduc
lesich, patřivších kdysi žireckému velkostatkáh
Wagnerovi, tak že z toho zbohatl a postavil si bliže
královédvorského nádraží pilu, později pak kruhovku
Synové tohoto Kaisra navštěvovali jako mali holi
české školy, ale prodlením času vyvinuli se z nich
nesmírní Čechožrouti a takovi zuřivei, že české slove
je činí nervosními, ač mezi českým lidem vyrosíi
Staré říkadlo praví, že při jidle chuť roste a máme
obavu, aby snad se k podnětu zuřivce, jenž slyší na
jméno „Ernst Kaiser“, neopakovalo v Malé Borovnici
proti tudy ve vlaku jedoucím Čechům, co se kdys
přihodilo tudy jedoucím po silnici Sokolům z výlelu,
čímž se Borovnice stala pověslnou.
Al
Dospěl
Čecho
Wagner
Kaiser
Ernst Kaiser
Turnov
Malá Borovnice
Borovnice
Klein B
Sokol
29
article
— Na paměť výročního dne úmrtí dra. Miroslav
Tyrše dal pražský Sokol vyhotoviti mistrem Mys-
bekem velký medaillon s poprsím Tyršovým pro svoj
tělccvičnu. V těchto dnech dohotovil mistr dílo to, jež
se řadí k nejlepším výtvarům jeho, vystihujíc v jem-
ném provadení geniálního ducha Tyršova. Krásně
ušlechtilá tvář vůdce Sokolstva, v každém rysu svém
výrazná, je neobyčejně věrně reprodukována. Me-
daillon z bronzu provedený bude ve výroční den
pohřbu, dne 9. listopadu v tělosvičně odhalen. Zá-
roveň bude vydán pamětní peniz se zmenšeným po
prsím. Jednoty sokolské, které by chtěly místnosti sve
ozdobiti dílem Myslbekovým, nechť dopíší bratrské
jednotě Sokolu pražskému. Příští číslo časopisu „So
kol, které vyjde dne 1. září, přinese bližší zprávr
Tyrš
Sokol
Tyršův
Myslbekův