1
masthead
30. prosince 1900.
2
masthead
II. Přiloha „Národních Listu
5
title
Národní hospodář.
6
article
Z domácího peněžního trhu.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
7
article
V Praze, 29. prosince.
Hospodářský kvas. — Poměry rozvoje
u nás a jinde. — Hráz před německou
potopou. — Domácí trh a jeho levne
radosti.)
Metafysický spisovatel dr. Sterling v Edin-
burku, vyslovil náhled, že duševní díla kterého-
koliv oboru se vzájemně plodi jakousi zymosí,
to jest kvašením.
Tak za Alžběty, královny anglické, pano-
vala zymose dramatická, neboť tím směrem se
dávali všichni veleduchově, až doba dosáhla
svého vrchole ve Shakespearovi. V Německu
viděli jsme metafysiekou zymosi vrcholící v
Kantu, Schellingovi, Schleiermacheru, Schopen-
hauerovi a Hegelu. K tomu dlužno připočisti
velké éry nejen malířů, nýbrž i řečniků. Děje-
pisec Patereulus praví o Ciceronovi, že pouze
za něho zkvétala skvělá výmluvnost v Římě.
Ze semene minulého století vykvasila zy-
mosa hospodářská, nestejnou vlnou v různých
zemích kvasíc svoji theorii a praxi. Kdežto v
Německu její vývoj kreslí již klesajieí křivku
reakce, u nás období theoretické zymosy hospo-
dářské dosud nevyspělo ve kvas činů prakti-
ckých tou měrou, aby byly v poměru ke kapi-
talistické naší síle. Důkazem ad absurdum se
o tom přesvědčíme. Evoluce průmyslová v Ně-
mecku vyčerpala pohotový kapitál tamější a tím
omezila hru bursovní, ježto pro ni neležely pe-
něžní prostředky ladem. U nás naopak. Kapitál
nenacházeje dostatečného zaměstnání se oddává
dobrodružstvím a při nich hyne. Naše podnika-
vost není v poměru s naším kapitálem.
Dle různé individuality zemí kvas hospo-
dářský se vyvinuje také jiným způsobem. Kdežto
za severní a východní hranicí již tonou v oba-
vách, že jejich slunce se již níží k hospodář
skému západu, u nás jsme dosud neviděli ze
nitu. Ostatně opravme tento názor relativní.
doktor
Sterling
Alžběta
Shakespeare
Kant
Schelling
Schleiermacher
Hegel
Praha
Edina
Německo
Řím
8
article
Vždyť také výše zenitu v různých zemích jes
rozličná. Jestliže v Německu dospěli až blizko
ke strži krachu, my vzpomínejme, že před rokem
1873 také jisté události pozemkové u nás ob-
jevily mnoho shnilého ve státě dánském, ba že
byly dramatickým vznětem onoho historického
úpadku. U nás sotva se dočkáme silné evoluce,
aby mohla snésti srovnání s německou, naše
tvořivá podnikavost i přes nový rozběh dnešní
sotva se vypne z výstřednosti, že pro tvořivý
kapitál není dostatek zaměstnání.
Situaci v Německu, jak se zdá, nejlépe
vystihuje americký generální konsul v Berlíně,
Mason, ve své zprávě do Washingtonu. Dle jeho
názoru jest Německo nyní v periodě úvah, zpy-
tování svědomi a nejistých obav před budouc-
nosti. V době od roku 1891 a 1892 až do léta
roku minulého průmysl a zahraniční obchod
německý neobyčejným rozmachem se vzepjal
k obdivuhodné výši svého rozvoje. V některých
průmyslových odvětvích: tak ve strojnictví.
průmyslu elektrickém, stavbě strojů, jakož iv
zahraničném obchodu se čilost ona udržele
kdežto utuchla v odboru kovovém, tkaninovém
a cementovém. Konjunktura uvázla, to jest ne-
popíratelno a důvodem nastalé stagnace jsou
jak vysoké sazby peněžní na trhu peněžním,
tak vysoké investice kapitálu ve starých i no-
vých podnicích všeho druhu.
Z této nálady pak vznikl také ústup kur
sový většiny průmyslových akcii, který se ne-
omezil pouze na jednotlivé podniky, nýbrž za-
sáhl více nebo méně i akcie podniků zcela
zdravých, které, dobře jsouce spravovány, ještě
na dlouho jsou zásobeny objednávkami.
Mason
Německo
Berlín
Washington
9
article
Otázka však, která lpí na rtech intelli-
gentních německých obchodníků, jest ta, zda
nepříznivá konjunktura nynější ve zboží ko-
vovém, tkaninovém a také jiném jest pouhým
důsledkem minulého rozmachu a odpočinkem
po delším období úsilovné činnosti, nebo zda
zjev ten vznikl na příčinách hlubších. Jest
otázka, zda Německo si zachovalo s dostatek
přijmů, aby mělo zajištěno trvalou prosperitu
i dále pak, až po dobách afriekých a čínských
nepokojů, které zahraničnímu obchodu zavírají
dvéře vývozu, zase »vypukne« mír. A v této
příčině velmi padá na váhu dle Masona, že
expansivnost Spojených států podniká hospo-
dářský výboj do starého světa, přinášejíc mu —
ne vnucujíc kov a uhlí svoje.
A k tomu krise akeiových hypotečních
bank!
Zda s pesimisty máme na hospodářském
nebi německém spatřovati nepříznivé aspekty?
Krisi zmíněných ústavů přikládajíce význam
podružný hlavní moment vidíme v tom, že říše
i jednotlivé státy i průmysl německý žily nad
své síly, čehož nejlepším dokladem neobyčejný
vzestup dluhů německých i říše i států. Prů-
mysl bude musiti si uložiti spasitelnou skrom-
nost sám. Z daleké dálky hřmí příval potopy.
Mason
Německo
spojený stát
10
article
Projevy bývalého kaneléře Hohenloha, pruského
finančního ministra Miguela a státního tajemnika
Thielmanna volaly: Postavte hráze! Po sedmi
letech úrodných dostavují se léta hubená.
Pražská bursa vyplňovala svoji činnost
platonickým zájmem pro Daňkovky, cukernía
Českomoravské. Kursy se zvýšily, ale to jest
levnou radostí majitelů akcií, neboť, kdyby je
chtěli umístiti, zajisté by záznamu toho ne-
dostihli. Takový bursovní buletín značí toliko
jednostrannost situace. Proti jednomu kupci ne-
stojí ani jeden prodavač. A tu onen může si
dovoliti šprým, že mu ukazuje ve vzduchu vy-
soký kurs. Kdyby se však liška chtěla do
hroznů zakousnouti, jsou příliš vysoky. Proto
prodavač říká, že jsou kyselé.
U nás citíme také hospodářskou zymosu.
Ale přebytek nezaměstnaného kapitálu se vzda-
luje domácího trhu. Kapitál hledá finanční
dobrodružstvi a náš trh jest pro ně příliš velkou
Hohenloha
Miguel
Thielmann
Daňkovka
12
article
Týdenní přehled bursovní.
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 29. prosince.
(Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Ačkoli vánoční týden čítal jenom čtyry
obchodní dny, měl do sebe přece něco pozoru-
hodného. Celá bursa jevila takový ráz, jako by
se chtéla vymaniti i z vlivu bursy berlinské
leč přílišné klesání kursů a bídná situace ně-
meckého trhu bránily tomu, aby naše bursa
vykročila a brala se ku předu cestou svou,
neohlížejíc se při tom na pravo ani na levo.
Předtuchy, že kartel železářský může býti
co nejdříve uzavřen, ježto velkoobchody a žele-
zárny vesměs nechtějí za termin únorový
žádnou dodavku železa uzavříti, přispěly valně
k tomu, že spekulace nedala se strhnouti
velkým znehodnocováním báňských papírů říše
sousední a nedala skoro žádné zboží na
zdejší trh.
Obchod byl v celku nepatrný, ba ani
v alpinkách nedošlo k žádnému větší mu
uzávěru. Však nejen trh báňský, nýbrž i ban-
kovní zůstal klidný.
Vídeň
13
article
Co všecko psaly svého času německé listy
z říše o poměrech v Čechách a v Rakousku
o kontrole při vydávání zástavních listů, když
tak zvaný český ústav pro úvěr pozemkový
hnán byl do konkursu a přece byli majitelé
zástavních listů úplně a vkladatelé z největšl
části vyplaceni! A co píší dnes listy v řiši
o udalostech posledních týdnů na báňském
trhu německém? Nic! Leda snad jen, že
skutky, které se nedají více změniti, velice po-
malu a opatrně zaznamenávají, jakoby tak po-
nenáhlu chtěly ránu zaceliti. Jak se dnes
mají věci se zástavními listy německé banky
pro úvěr pozemkový, pruské akciové hypoteční
banky a ještě jiných podobných ústavů, není
naděje, že by majitelé zástavních listů obdrželi
za ně více než 40 proc.
Zvláštní případ toho, jak hluboko klesla
v Německu obchodní morálka, jest faktum, že ani
jeden velký žurnál v Berlině ústup p. Siemensa
ze správní rady německé banky a odůvodnění
toho dle zásluhy neposoudil. Pan Siemens často
upozornil na sebe v poslední době svými řečmi
na říšském sněmu německém a také často
aspoň z daleka napověděl, že by bylo jeho
zbožným přáním, státi se ministrem financí.
Siemens
Čechy
Rakousko
Německo
Berlín
Siemens
14
article
Zdali se k tomu hodí čili nic nepřísluší
nám snad ani posouditi, leč rádi bychom v zájmu
rakouských a speciálně českých kapitalistů viděli.
kdyby byl svou demissi ze správní rady ně
mecké banky podal již před lety a stal se —
pruským ministrem, vždyť by mezi úřadnictvem
jistě našel někoho, kdo by za něho pracoval.
Jenom k tomu neměl tak často poukazovati, že
německá haute finance má úlohu svou akci.
zejmena v Rakousku, vzezření a moc německé
říše povznésti. Připadnou zmínkou o německe
peněžní akci v Rakousku jest známá afféra
s vídeňskou tramwayí a byl-li jeden vídeňský
list dobře zpraven, dal k této akci podnět —
pán ze Siemensů. Podívejme se na jeho práci
— na akcie stavební a dopravní společnosti,
jež dosáhly v tomto týdnu záznamů nejnižších.
Že se nezdvihá celý chor těch, kteří by panu
Siemensovi jako příštímu ministru financí mo-
rální schopnost k takovému úřadu již vzhledem
k tomu, že finanční transakce jeho ústavu jsou
způsobilé, aby v cizině způsobily potupua
hanbu, veřejně odepřeli, to vrhá na obchodní
morálku sousední říše nepěkné světlo. Pan Stiller
by dobře udělal, kdyby stať, pojednávající o mo-
rálce x ohchodě přeložil do němčiny a věnoval
ji smetané berlínské společnosti.
Siemens
Stiller
Rakousko
Siemens
15
article
Mimo již zmíněný sestup akeií stavební
dopravní společnosti sluší zaznamenati dobrou
náladu pro státní dráhu, jejíž poslední dekádový
výkaz jest zase výborný. Dívidenda její odha-
duje se na 32 franky, což při nynějším kursu
jest zúročení větší než mnohých rent a naděje
na snadno možné stoupnutí tohoto papíru má
také nějakou cenu, jež přijde v čas k vyjádření
v kursu.
Pozoruhodné bylo také stoupání Lloydu na
odhady vyšší dividendy.
Ukládací trh zůstal v klidu.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
22. pros. 29. pros.
98.55 98.75
Papírová renta. . . . . .
117.55 117.20
Rak. zlatá renta . . . ..
106.25 105.50
Turecké losy . . . . . .
Lloyd
16
article
671.50
672.75
Rak. úvěrní ústav
Banka pro země rakouské .
408.—
407.50
675.—
674.—
Uherská úvěrní banka . . .
Bankovní jednota . . ..
460.—
460.—
Česká Unionka . . . . .
258.50
Živnostenská banka . . . .
668.75
671.—
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . ..
112. —
111.—
470.—
470.50
Polabská dráha . . . .
1120.—
1118.—
Buštěhradská dráha lit. B..
238.—
245.—
Silniční dráha lit. A. . .
, lit. B.
239.—
233.—
747.—
743.—
Dunajská paroplavební spol..
282.—
275.—
Rakouská továrna na zbroj.
Rudolfova huť . . . . ..
439.50
435.50
484.50
Rým.muráňská společnosť.
480.50
294.—
292 —
Tur. tabáková režie . . .
1680.—
1675.—
Pražská železářská společnost
Alpinky
Česká báňská společnost . .
1205.—
Západočeská uhl. společnost .
266.—
854.—
Mostecká uhlářská společnost
855.—
658.—
648.—
Wienerbarger . . . . ..
1530.—
Schodnica . . . . . . .
1510.—
Londýnská devisa . . . . 240 20 240.15
Říšské marky . . . . . .
117.65
117.70
Rudolfův
Wienerbarger
ústav Bank pro země
úvěrní banka
Český Unionka
živnostenský banka
státní dráha
Český báňský společnost
17
article
Berlínská bursa.
Z Berlína, 29. prosince.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
Toto zpravodajské období, ačkoli co do
počtu bursovních dni bylo poměrně hodně krátké
vyznačuje se značným úpadkem kursů.
Na bursu měly jedině vliv velice nepříznivé
zprávy o stavu domácího trhu železářskéhoa
uhlářského. Omezení výroby, propouštění děl-
níkův a vyhlídky na nižší ceny byly denním
předmětem rozhovoru a úvah. Také drahé peníze
na ultimovou regulaci došly časem pozornostia
byly příčinou mnohých prodejů dobrovolných
nucených.
V popředí obchodu (vlastně útoku kontre
miny) byly hodnoty železářské a po nich i uhlář-
ské. Není divu, že za takovéto všeobecně slabé
nálady nebylo kupců, kteří by nabízené zboží
bez velkých koncessí ochotně převzali a proto
končí tento trh ztrátami vesměs značnými.
Podobná situace byla na trhu bankovním,
kde pořáde ještě strašila událost a dozvuky jeji
na trhu se zástavními listy, jenom že hodnoty
tyto spíše se na úhradní koupě mohly zotaviti
a končí proto kursy nevalně změněnými.
Největšími ztrátami kursovními stížen by
trh kasovní a na tomto přirozeně hodnoly
báňiské.
Čestnou výminku tvořily papíry dopravní,
pro néž udrželo se nadále velice dobré smýšlení.
Londýn byl hlavním kupcem pro Kanadu a
Northern, Švýcarsko nepřestalo kupovati svoje
dráhy, Vídeň a Paříž zajímaly se dosti o státní
dráhu, Hamburk o hodnoty paroplavební.
Ukládací trh zůstal klidný.
Berlín
Londýn
Kanada
Švýcarsko
Vídeň
Paříž
Hamburk
Northern
18
article
Sitnace zdejšího trhu značně se zhoršila,
zejmena železářského, kdežto trh uhlářský není
tak špatný, jak se v mnohých případech soudí.
ježto při eventuálním příštím omezeném těžení
uhli dovede syndikát uhlářský ceny udržeti.
Dosud nedošla odnikud zpráva o levnějších ce-
nách a dosud všude pracuje se tak jako dřive.
Potrvá-li neutěšený stav trhu železářského i dále.
pak nezůstane to i bez vlivu na trh uhlářský, ale
ceny nepůjdou tak rapidně dolů jako u železa,
kde jest velká konkurence.
V příčině dalšího vývoje kursů poukazu-
jeme na to, co již v minulé zprávě bylo řečeno
a co dosud v plné míře se osvědřilo a má po
řáde ještě platnost.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z následujícího:
22. pros. 29. pros.
211.37 210.62
Rakouské kreditky . . . .
176.50 176.—
Diskonto
197.50 197.10
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . . 148 25 147.10
Drážďanská banka . . . . 145.10 1444. 75
69.70 69.30
Španělské exterieury . . .
181.50 173.—
Bochumské hutě . . . . .
201.— 192 80.
Lauřina huť . . . . . .
85.62 81.—
Dortmund Union lit. C. . .
172.— 166.75
Harpenské doly . . . ..
183.12 177.—
Gelsenkirchenské doly . . .
195.70 189.75
Hibernia . . . . . . .
348.— 335.75
Consolidace . . . . . .
Dannenbaum . . . . ..
116.87 119.75
Severoněmecký Lloyd . ..
129.25 132.25
Hamb-amer. dopravní spol..
86.75 89.40
Kanada . . . . . . ..
165.25 167.—
Transvaal . . . . . . .
108.50 109.50
Turecké losy . . . . .
Z kasovních papírů:
Lauřin
Lloyd
Transvaal
Dortmund
197.10 německý banka
drážďanský banka
Harpenský dol
89.40 Kanada
19
article
prosince 29. prosine-
268.—
190.—
185. 25
141.—
188.25
183.—
145.50
322.—
199.—
189..25
194.—
212.50
211.80
229.—
156.—
114. 10
181.50
115.—
20
article
270.—
202.—
196.—
151.50
190.50
188.—
149.—
336.—
196.—
183.75
198.—
213.—
212.—
231.10
162.—
21
article
Concordia . . . . . . .
Eschweiler . . . . . ..
Geisweider . . . . . .
Hochdahl . . . . ..
Katovické doly a železárny
Wilhelm . . . . . . .
Phönix . . . . . . . .
Schalker Gruben . . . .
Westfalia
Orenstein Koppel. . ..
Hasper . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . .
Stettiner Vulcan . . . ..
Bismark . . . . . . ..
Hoesch . . . . . . ..
Georg Marie . . . . . .
Königsborn. . . . . ..
Boesperde . . . . . . .
Nordstern . . . . . . .
Concordia
Wilhelm
Westfalius Orenstein Koppel
Georg
Marie
Phönix
Schalker Gruben
Stettiner Vulcan
22
article
116.25
187.—
117.70
215.40
23
article
Z Pražské plodinové bursy. Na nový rok
zůstane bursa zavřena. Hlavní bursa koná se na
místé toho dne v pondělí dne 31. t. m. o 9. hodině
dop. do 11 hod. dop. a od 2 do 3 hod. odp.
Hospodářské přednášky, pořádané českým
odborem rady zemědělské pro král. české, konati
bude v měsíci lednu 1901 kočovný učitél p. Richard
Purghart: 5. ledna dop. Zbýšov, 5. ledna odp. Po-
těchy, 6. ledna dop. Podbořany, 6. ledna odp. Vrdy,
13. ledna dop. Skrchleby, 13. ledna odp. Jíkev, 20.a
21. ledna Čachrov, 27. ledna Hořovice.
Spoluk pro chovdzůhažoaochranu
ptactva v král. českém upozorňuje členstvo
pěstitele drůbeže na výhodný prodej čerstvých vajec.
které v každém množství kupuje a velmi dobře platí
správa velkostatku v Petrovicích u Prahy (číslo te-
lefonu 2114). Producenti, kteří chtějí čerstvá vajíčk
dobře zpeněžiti, obraťtež se přímo na správu velko-
statku v Petrovicích u Prahy.
Z ústředních jatek pražských. O Novém
roce, v úterý dne 1. ledna 1901 otevřeny budou ve-
škeré úřadovny ústředních jatek král. hlav. města
Prahy jen do 1 hodiny po poledni.
Severoněmecký Lloyd v Brémách. Par-
ník: »Travé« 27. prosince v 11 hod. v noci připlul
do Nov. Yorku, »Preussen« 27. pros. vyplul z Hon-
konu, »H. H. Meier« 27. pros. vyplul z Nov. Yorku.
»Hannover« 27. prosince připlul do Bremerhavenu,
»Kiantschan« 27. prosince vyplul z Roterodamu,
»Kaiserin Mar. Th.« 28. pros. ve 12 hod. v poledne
minula Dover, »Oldenburg« 28. pros. v 8 hod. ráno
připlula do Nov. Yorku, »Kaiser Wilhelm II.« 28.
prosince v 7 hod. ráno připlu! do Gibraltaru a
téhož dne ve 12 hodin vyplul z Gibraltaru, »Darm-
stadt« vyplu! 28. t. m. z Port Saidu, »Stutigarte
vyplul 28. t. m. z Janova, »Kaiserin Mar. Th.« při-
plul večer o 10. hod. do Southamptonu.
Purghart
Lloyd
Meier
Kaiserin
Zbýšov
Podbořany
Vrdy
Jíkev
Čachrov
Hořovice
Petrovice
Praha
Brémy
York
Preussen
Hannover
Bremerhaven
Kiantschan
Roterodam
Dover
Gibraltar
Janov
Southampton
rada zemědělský pro král
Kaiser Wilhelm II
Port Said
24
article
Uveřejňování přihlášených patentů u pa-
tantního úřadu v úřadním patentním listu přestane
dle nařízení ministra obchodu dnem 1. ledna 1901.
Kuratorium zemského jubilojního úvěr-
ního fondu císaře a krále Františka Josefal
ku podpoře malovýrobců zemědělských po-
volilo ve své schůzi dne 28. prosince 1900 zápůjčky
těmto společenstvům zemědělským: mlékařské zá-
druze v Lukavíci u Žamberka na stavbu a zařízení
mlékarny 3300 K, skladnímu družstvu ve Žluticích ke
stavbě a zařízení skladiště 20.000 K, mlékařskému
družstvu v Karlových Varech ke stavbě a zařízení
mlékárny 20.000 K a mlékařskému družstvu v Litr-
baších u Litomyšle 4000 K. Úhrnný obnos zápůjček,
povolených v roce 1900 činí 293.300 K (roku 1899
60.000 K).
Nová velká ložiska kamenného uhlí ob-
jevena byla v gubernii kutaiské na Kavkaze na
území 40 čtver. verst po obou březích řeky Galisgy.
Množství odhaduje se asi na 150 mill. tun. Dolování
již započalo a ke spojení dolů s mořem zřídí se že-
lezná dráha.
K poměrům hospodářským v Německu.
Josefal
Lukavík
Žamberk
Žlutice
Karlová Vary
Litomyšl
Kavkaz
Galisga
Německo
25
article
Ve výroční zprávě spolku obchodníků a průmyslníků
v Berlíně za r. 1900 se praví o povšechných hospo-
dářských poměrech v Německu: Po pětileté době
hospodářského vzrůstu vykazuje r. 1900 poprvé
zřejmé známky jakéhosi ustálení, ba namnoze i roz-
hodného ústupu v konjunktuře. Obrat tento nepřišel
po neobyčejném hospodářském rozpjetí Německa od
r. 1895 neočekávaně, a co trvá německá říše, nebylo
za sebou tolik let dobrých, spíše vždy po dvou, tří
letech dobrých nastalo váznutí, provázené známkami
krise. Proto pessimisté již po delší dobu dle těchto
zkušeností naznačovali, že nastává bezprostředně
konec dobré konjunktury. Ve skutečnosti však vývoj.
a to velmi silný, trval až do letošního roku, a také
spolek již ve své lonské zprávě vyslovil, »že doba
bouřného rozmachu záhy musí ustoupiti době klid-
ného a rozvážného zachovávání toho, co bylo získáno,
nemá-li nastati osudný převral.« Avšak nezbytně
nutná zdrželivost ve výrobě a spekulaci nenastala
nároky na peněžní trh byly i počátkem letošního roku
velmi veliké — ještě vyšší než ve stejných měsících
roku minulého — a všicci nestranní posu zo-
vatelé očekávali s obavami další chod
věcí. Nad to se dostavily známky nepříznivé na
politickém obzoru, Čína, Transvaal a volba presidenta
Berlín
Německo
Čína
Transvaal
26
article
Spojených států. Z těchto vyšel také skutečně první
podnět ke změně konjunktury; již z jara docházely
nepříznivé zprávy o americkém trhu na železo, a
strach před americkou konkurencí na trzích evrop-
ských zalomcoval zhoubně především bursou. Účinky
změny této nelze dosud přehlédnouti; jsouť v růz
ných odvětvích různé, ba i v témž odvětví jest pů
sobení obratu rozdílné. Nejprvé vystihly obrat bur
sovní záznamy; později se dostavily jeho známky
ve výkazech výrobních, pak na trhu práce, v obchod-
ních obratech, v cenách a v objemu obchodu zahra
ničného. Účinky tyto z části jsou ještě zalemněny
vyřizováním zakázek z doby dřívější za plného roz-
machu učiněných, a dividendami na nich založe
nými, pravý stav věcí sezná se však až koncem letoš
spojený stát
28
article
ního roku a bohužel hlavně v roce příštím. Dále při
pomíná zpráva, že vypuknutí povšechné krise v Ně-
mecku zamezil hlavné vývoz, jenž ze 3 milliard marek
v r. 1894 dostoupil na 45 milliardy m. v roce letoš
ním, což bylo umožněno zvláště tím, že obchodními
smlouvami dán jest zahraničnému obchodu spolehlivý
základ. Hospodářská budoucnost Německa bude pod
statně na tom závisla, budou-li obchodu zahraniě
nému zachovány podmínky existenční pokračo-
váním v politice smluv obchodních.
Národní práce, jež spočívá ve 4.5 milliardách m. ně-
meckého vývozu, nemá pro celkové hospodářství
menšího významu a nároku na ochranu, než odvětví
(t. j. zemědělství), jež pro své užší zájmy se tak rádo
dovolává ochrany národní práce.
Úbytek dopravy pozoruje se dle »Varš.
Dněvníku« v poslední době dosti patrně; i doprava
uhlí značně klesla. Dovoz zahraničného zboží z ci-
ziny do Ruska klesl zvláště na Alexandrovo a Gra
nici, méně na Sosnovce.
Alexandrův
Německo
Rusko
milliardy m
29
article
Zvýšení dopravních sazeb připravují c. k.
státní dráhy; zdá se, že zvyšení to se bude týkati
prozatím jen některých tovarů. Jest známo, že správa
státní při každé příležitosti doporučuje pěstovánía
povznášení zájmů hospodářských, čehož ovšem zvýšo-
váním dopravních sazeb železničných sotva se do-
cílí. Dle »B.« bude na př. doprava cukru do Vídně
od nás o 30% dražší; či má se tím zameziti odbyt
cukru na jih?
Ruské nepřímé daně spotřebné rozpočteny
na rok 1901 částkou 634 mill, rub., z čehož většina
připadá na potravní daň z lihu, piva a pod. celkem
324 mill. rub. (v r. 1900 202.95); daň z labáku 41.41
mili. r. (v r. 1900 37.64). Daň z cukru 63.37 miil.
rub. (61.3); z nafty 26.05 mill. r. (24.54); daň ze
sirek 6.8 mill. r. Důchod ze státního prodeje lihovin
rozpočtěn na 173,143.000 rub. (118.1 mill. rub. roku
1900); značné rozmnožení tohoto důchodu vysvětluje
se zavedením prodeje státního v dalších devatenácti
guberniích a dvou oblastech počátkem r. 1901. Mimo
cukr a sirky všecky druhy daní spotřebních polo-
ženy do rozpočtu částkami značně většími. Výnos
cla předpokládá se částkou 219 mill. rub., takže
okrouhle výnos daní nepřímých na r. 1901 rozpočtěn
na 853 mili. rublů.
Vídeň
30
article
Vyjednávání o nové obchodní smlouvy
Zpráva, jakoby Německo bylo učinilo již určité před-
běžné dotazy u vlád italské a rakousko-uberské sez
kruhů ministra zahraničních záležilostí blizkých, vy-
vrací jakožto zcela bezpodstatná.
Pěstování chmele značně kleslo v Německu
V r. 1884 bylo 47.375 hektarů chmelnic, letos pouze
37.191 hektarů. Klesání se vysvětluje hlavně nespo-
lehlivostí výnosu chmelnie.
Hospodářského časopisu »Zemědělsko
zprávy«, orgánu českého odboru rady zemědělské
pro král. české (redaktor dr. Karel Viškovský), vyšlo
právě číslo prvé s bohatým obsahem. »Zemědělské
zprávy« vycházejí 1. a 15. každého měsíce a přinášej
úřadní zprávy zemědělské rady, rozhledy hospodář
ské a národohospodářské, zprávy o školství, hosp
spolcích, tržbě atd. Předplatné se zásilkou ročně
pro hosp. spolky, okresy a obce 2 K 50 h, pro člen
hosp. spolků na vlastní adresu 3 K, pro jiné odbě-
ratele 4 K. Číslo 1. právě vyšlo a zašle je zdarm
na ukázku administrace »Zemědělských zpráve
v Praze—II., 799.
Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 28. prosince činil 29.50
penny za stand. unci; při současném kursu lon-
dýnské devise K 24020 obnáší tudíž cena 1 kg
ryz. stříbra K 102.61. Měď 725/s za hotové a 73.25 na
3 měsíce; cin 122.— za hotové nebo na 3 měsíce,
zinek 1834 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo
španělské 16.25, anglické 16/2 liber šterlinků a za
doktor
Viškovský
Německo
Praha
Londýn
český odbor rada zemědělský pro král
hospodářský spolek
II
ha
kg
32
article
tunu.
Banky, záložny a spořitelny.
Živnostenská banka. Na všech účtech
vkladatelů na spořitelní knížky
v centrálce nebo ve filiálkách vydávaných při-
pisují se úroky ke kapitálu a zúrokují se tyto
úroky dále jaků kapitál i tenkráte, když si
vkladateté úroky do svých vkladních knižek,
jež v rukou mají, připsati nedali. Při nejblíže
příštím předložení spořitelní knižky, to jest při
vkladu neb výplatě, vepíše se pak onen úrok
do vkladní knižky, i kdyby strana o to nežá-
dala; není tedy třeba, aby knížky spořitelní
pouze za účelem připisování úroků byly před-
kládány. V době od 1. až do 15. ledna 1901
nebudou úroky do vkladních knížek stranám
připisovány.
Trhy peněžni
Z Vídně, 29 prosince. (Závěrečné
kursy.)
Renty: Únorová renta 98. 65, společná
renta květnová 98.75, společná renta stříbrná
98.50, rakouská zlatá renta 117.65, rakouská
korun. renta 98.50, uherská zlatá renta 117. 20.
uherská korunová renta 92 95.
Losy: Státní z r. 1854 176.—, zr.
1860 po zl. 500.— 136.—, z roku 1860 po
zl. 100.— 164.—, z roku 1864 198.—, losy
tisské 140 —, losy úvěrního ústavu 394.—,
vídeňské losy komunální 386.—, turecké losy
105 50.
Vídeň
29 prosinec
živnostenský banka
33
article
Akcie bank: Banka anglo-rakouská 270.—,
vídeňská bank. jednota 460 —, rak. ústav pro
úvěr pozemkový 880.—, rak. úvěrní ústav
67150, uherská úvěrní banka 674.—, banka
pro země rakouské 407.50, vídeňská Unionka
541.—, česká banka Union 258.50, Živnosten-
ská banka —.—
Akcie dopravních podniků: Dráha
ústecko-teplická —— (—), česká severní dráha
—.—, buštěhradská lit. A. —— (—), buště-
hradská lit. B. 1118 (——), dunajská paro-
plavební spol. 743.— (—.—), dráha duchcovsko-
podmokelská —.—, severní dráha cisate
Ferdinanda 6280, dráha štyrsko-hradecko-
köllašská —.— (—), dráha Ivovsko-černovická
—.—, rakouský Lloyd 843.— (—), společnost
rakouských místních dráh —.—, rakouská se-
verozápadní dráha 461.—, dráha polabská
470 50, dráha pražsko - duchcovská —.—
společnost státní dráhy rakousko-uherské 671.—
lombardy 111.—, dráha pardubická —.—
silniční dráha lit. A. 239.—, silniční dráh
lit. B. 233.—.
Akcie průmyslových podniků: Alpská
monianní spol. 435.50 (—), severočeská uhlář.
společn. 1700.—, pražská železářská společnost
1675.—, rýmav.-muráňská spol. 480.50 (—)
turecká tabáková režie 292.—, rakouská továrna
na zbroj 271.— (—.—), západočeská uhlář-
ská společnost 266.—, vídeňská stavební
společnost —.—, peštská společnost pro půj-
čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská
společnost 855.—, Schodnica 1510.—.
Devise: Německá místa 117.70, směnky
na Londýn 240.15, směnky na Pařiž 95. 80,
směnky na Curych 95.25.
Valuty: Dvacetifranky 19.14, papírové
marky 117.70, papírové ruble 253.75.
Po klidném průběhu působily tís-
nivě zprávy londýnské a berlinské.
Konec pevnější, trh s papíry ukláda-
cimi pevný.
Eskontní sazby 4/, 41/2 procent.
Z Frankfurtu, 29. prosince. (Tlgr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 211.20, akcie společn. státní
dráhy 143 30, papírová renta 98.50, střibrná renta
Ferdinand 6280
Lloyd 843
Londýn
Curych
Frankfurt
uherský úvěrní banka
Unionka 541
český banka Union 258.50
ská banka
státní dráha
železářský společnost
266
Schodnica 1510
34
article
98.50, zlatá renta 100.—, uherská zlatá renta 98.50,
uherská korunová renta 93.70, lombardy 26.50.
Smýšlení klidné.
Z Paříže, 29. prosince. (Tlgr. závěr. kursy.)
3pct. umořitelná renta 100 70, Špct. renta 101.75,
3l/apct. renta 103.02, italská renta 95.75, rakouský
půžemkový úvěrní ústav 1229, státní dráha 721.—,
lombardy —.—, turecké losy 111.50, směnky na
Londýn 25.07, rakouská zlatá renta 100.30, uher-
ská zlatá renta 100.50, otomanská banka 538.—,
tabáková režie 314.—, Smýšlení upevn.
Bursa.
V Praze, 29. prosince. (Pův. zpr. »N. L.«)
Na dnešní burse bylo sice smýšlení pevné,
avšak nedošlo k žádné závěrce a podáváno
pouze za akcie:
korun
Živnostenské banky . . . . 264.50 —.—
České banky Union . . . . 258.50 —.—
České společnosti pro průmysl
cukerní . . . . . . . 213.50 —.—
Strojovny Daňkovy . . . . 468.— —.—
Českomoravské strojovny . . 630.—
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Oficiální záznamy znějí:
Špci
Bursa
Daňkův
Paříž
Londýn
Praha
živnostenský banka
Český banka Union
35
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
„ » Plzně r. 1886
„ » Teplice r. 1887
„ » Smichova r. 1889
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » , kom. dl. úp.
„ , . » mel. úpisy
„, , » želez. úpisy
Česká prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha.
dto.
Em. 1871.
„ 1872
dto.
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
1871
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha .
dlo.
lit. B.
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní draha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.zapadní dráha
(lit. B.)
dto.
Pražsko-duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavé a Labi
Jihosev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyrab. uměl. hnojiv
v Kolině . . . . . . ..
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišt. banka
První česká spol. pro ral. cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská spoječnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Trhy na zboži
Bursa plodinová.
Smichův
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Bursa
Č . Budějovice
Teplice
Čechy
N . Brod
Morava
Modřany
Český průmyslový
úvěrní banka
Humpolee Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
36
article
V Praze, 29. prosince.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 76—81 kg K 8.30 až K 8.75,
uherská 76 až 80 kg K 8.40 až K 8.85, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — at
— kg K 0.— až K 0.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K —. . až K —.—, vadná jakost
— kg až — kg K —.— až K —.—; žito české
jakosti 72 až 74 kg K 8.35 až 8.65, uherské ja-
kosti 73 až 74 kg K 8.40 až K 8.55, rakouské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0.—, vadné — až
kg K —.— až K —.—; ječmen výběr
K 8.70 až 8.80, první jakosti K 8.40 až K 8.50,
střední K 7.85 až K 8.—, merkantilní K 7.30 az
K 7.40, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 6.35 až 6.40, rychlík
K 6.63 až 0.—, merkantilní K 6.25 až 0.—, oves
starý K 0.— až K 0.—, oves vadný K 6.15
až K —.—, kukuříce uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 0.— až0.—, cinquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.10 až 6.20, cinquant.
1900 K 7.40 až 0.—; vikev česká K 8.50 až 8 60,
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—,
pohanka K —.— až —.—, proso K —.— až
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.50 až K 29 50,
č. 1 K 27.— až K 28.—. č. 2 K 26.— až 26.50, č. 212
—.— až K —.—, č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.—
až 23.50, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 až
20.—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14.—.
Praha
kg
az K
37
article
Žitná mouka č. I. K 24.— až 25 —, č. II. K 23.—
až 24.—, č. III. K 18.50 až 19 —, č. IV. K 14.— až
.— — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.90 až K 12.—, krupice K 28.50 až 29.50, zadina
K 0.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy : čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. O
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.— —, čís. 3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizen
1900 zimní K —. — až —.—, mák modrý český
K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 24.— až 25 —
šedy český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—,
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 41.—
až K 42.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 40.— až 70.—, červený K 53.— až K 58.—
konopna semena uherská K —.— až K —.—, ha-
ličska K 11.50 až K 12.—.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito fazole
k vaření K 9.25 až K 10.50, ke krmení K 0.— až
0.—, boby K 8.25 až 8.50, hrach Viktoria K —.—
až —.—, k vaření žlutý K 975 až K 11.50, k vaření
zelený K 12.— až K 13.—, ke krmení K 0.— at
0.—, čočka K 12 — až 17.—.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 12.— až K 14.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 17.25 až K 19.50, srbské K —.— až K —.—,
višně K 48.— až K 52.—, třešně K 30.— až K
32.—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K 0.—
až K 0.—
Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—,
bramborový K 8.75 až K 11.25.
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uberské K 62.50 až K 64.—, sádlo americké
K —.— až K —.—, 10j K —.— až K
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito:
seno lisované K 375 až K 4.40, nelisované K 4.—
až 4.50, cizé K 3.75 až 4.—; sláma cepy mlácená
K 3.50 až K 4.—, ke krmení K 2.50 až 3.—,
ke stlaní K 2.50 až 3.—, cizá K 2.35 až 3.—.
Repka
Švestka
Viktoria K
kg
K 375
40
article
zbolí
96.50
90.50
42
article
101.75
96 15
94.25
43
article
95. 25
41e
99.50
100.—
102.—
102.75
102. 75
102.75
96 50
102.—
102.—
44
article
91 40
108 70
108.70
127.75
108.—
49
article
686.—
264.50
B085
424.—
3125
1119
50
article
266.—
3100
427 —
3135
1125
6280
461.—
470.50
179.—
51
article
6290
462.—
472 50
179.50
150.—
53
article
213.50
s72 -
1690
540.—
468.—