Periodikum ALTO Viewer

1

30. prosince 1900.2. Číslo 359.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 5.

4 article

Zajišťujíc si takto plně sympalie i veselých a serios- ních našich dam, prosí pořadatelky, aby přihlásily s k damské besedě, konané dne 20. ledna 1901 v velké dvoraně žofínské a nahlédly v dílo kostymní. zahrnující roky 1800 až 1900, které vyloženo jest damské kavárně Pavly Wagnerové v Konviktské ulici Rozumí se, že připuštěn bude k damské besedě i každý kostym jiný, i šat salonní a že vítán bude jakýkoli pokyn našich dam, besedy se týkající. Ochotnická divadla. Dne 30. prosince: V lidovém divadle besedy »Okoř« su Štajgrů« v malé výstavní dvorané seleaje se aktová hra »Studenti« od Karla Maška »Zlaté péro« veselohra od Tumy, za režie p. Boh. Kavky. V pondělí dne 31. prosince koná se sylve- strovská zábava. K půlnoci sehraje se dvouaktová komedie »Miynář a jeho dítě« od K. Řeř. Vstupné do zábavy 20 kr. Začátek o 8. hod. večer. V úterý 8. ledna pořádá se členská schůze. — Vzděláv ac a divadelní spolek »Tyl« ve Zvole pořádá ve spolkových místnostech u p. Jos. Tálského diva delní představení »Era Kubánkova.« Zač. o 7. hod večer. Předprodej vstupenek v obchodě p. K. Pavelky Po divadle laneční zábav Válka jihoafrická. V Praze, 20. prosince.

Pavel Wagner Mašek Kavka K Řeř Tálský Kubánkův K Pavelek Okoř Tuma Praha ochotnický divadlo lidový divadlo beseda

5 article

Madeirský telegram oznamuje, že lord Rober jest na costě do Gibraltaru. Úřady madeirské mu vzdaly přiměřené pocty. Do Londýna přijede dne 3. ledna. Prine z Wallesu přivitá na nádraží paddingtonském bývalého vojevůdce brit- ských vojsk afriekých a nyní nejvyššího velitele anglieké armády vůbec. General Grover Botha, přibuzný vrchníh velitele Burů, Ludvíka Bothy, přibyl z jižní Afriky do Říma, odjel ale ihned dále do Haagu, kami jede s posláním Krügrovi. Bolha prohlásil k ně kterým žurnalistům, že jest úplně klid- ným v příčině výsledku války. Válka skončí pro Anglii povstá- ním »afrikandrů« a ztrátou osa dy kapské. Angličanům nepodaří s nikdy Bury z hor vypuditi, je rychlý mír při uznání samostat- nosti Transvaalu a oranžskéh státu může Anglii za chrániti pře úplnou porážkou v jižní Africe. Botha stěžoval si také na jednání Angličanů proti zajatcům a na Kitchenera, že štve Kafry proti Burům. Krüger ujišťoval tyto dny v Haagu pozn ovu, přijímaje některé deputace co nejrozhodněji, že uznání úplné neodvislosti burských státův Angli jest předběžnou podminkou, mají-li býti zbraně složeny. Zprávy o schůzce jeho s carom v Nizz jsou předčasné.

Rober Both Bolha Angličan Kitchener Kafr Bur Krüger Gibraltar Londýn jižní Afrika Řím Haag Anglie Transvaal Nizza General Grover Both

6 article Telegramy.

Telegramy. Z Johannesburgu, 28. prosince. (C. - B.) »Reulerova kancelář« sděluje: Včera byly ba- terie v New-Kleinfonteinu a Chimes pochroumány střelbou Buro. Z Londýna, 29. prosince. (C.-B.) Lor Kitchener telegrafoval včera z Pretorie Colvillův oddil byl zapleten do boje s nepřítelem nedaleko Grevlingstaadu. Zatím vrhl se jiný burský oddíl na jeho vozatajstvo. Set- nina kapitána Radelyffa s jedním dělem odrazil nepřitele. Velitel a ještě jiný setník byli raněni. 8 m. zabito a 27 m. raněno; 27 m. pohřesuje se. Lord Kitehener chválí setninu, že drželase velmi statečně. »Reuterova kancelář« oznamuje z Johannes- burgu 27. t. m.: 4—500 Burů pod Benvilionem s 1 Maximovým dělem nedaleko Mo dde- fonteinu přepadli oddíl 27 m., již bránil své postavení, až dostali posilu z Boksburgu. jež nepřítele zahnala. Burům podařilo se — jak již oznámeno — porouchati baterie v New- Kleinfontei n a Chimesu a zničili poštu. Nepřitel chtěl zapáliti také cyanitový závod, avšak Kafrové oheň uhasili. Z Londýna, 29. prosince. (C.-B.) »Reut kancelář« sděluje ze Standestonu ze dne 27. t. m.: 12 mil východně od Standestonu došlo včera mezi 200 Bury a 150 Brity, kteří chtěl polraviny z jedné farmy odvézti, k bitce. Bri- tům, z nichž 2 mužové byli poraněni, podařilo se provésti úmysly jejich. Z Kapského města, 29. pros. (C.-B. V okoll Ladygreye vyskytla se malá četa Burá. Z Bloemfonteinu, 29. prosince. (»Reu- ter.«) Britské vojsko obsadílo zase Vicks- burg, jenž byl nějaký čas v moci Burů.

Chimes Kitchener Pretorius Colvillův Radelyff Kitehener Reuterův Maximův Bur Brito Johannesburg NewKleinfontein Bura Londýn New Reut Bloemfontein Standeston Bura

7 article

Válčení s Čínou- V Praze, 29. prosince. Kolinský orgán »středu« »Volkszeitune uveřejňuje přípis z Činy, v němž praví se, ž ve vojsku německém od důstoj niků až po prostého muže všichn přeji si brzkého návratu dom. Co se Čiňanů týče, byli až pos u usmreeni jen nevinní proletáři, kdežto vinníci skorem bezvými nečně uprehli a v nitru země vyčkávají odehodu vojska cizozemského. I katoličti mis sionáři ujišťovali prý pisatolé sami, neb u dl e-li postupováno jinak než dosud, že stav jejich i všech Evropanů p odchodu vojskabude horším net kdykoliv předi tím.

Čiňan Evropan Čína Praha

9 article

Z Pekina, 29. prosince. (»New- York Herald«.) Císařský dvůr ptal se vzhledem k spo- lečné notě vyslanců, mají-li býti tacké tvrze po- bořeny. — jmenovaní princové popraveni a kter místa mocnosti chtějí obsaditi. Ze Šanchaje, 27. prosince. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« sděluje: Dle pověsti z činského pramene telegrafoval jistý vyšší úřadník ze Si- nanu do Šanchaje, že podmínky míru bylv sděleny císaři a cisařovně a ji m schváleny. Zpráva talo není dosud potvr- zena a zatím se ji zde také valně nevěrl. Z Londýna, 29. pros. (C.-B.) »Daily News« sdělují ze Šanchaje ze včerejška : Angli- cký generální konsul Warren obdržel z Pekina činský text podmínek míru i bylo mu uloženo, aby dohodnul se s německým gen. konsulem Knappem a aby podmínky míru předložil officiálně místokráli Liukunyovi. Warren Knappe odjeli 27. t. m. do Nankinu, by splnili své poslání u Liukunyia. Německý gen. konsul Knappe u příležitosti svého pobytu v Nankinu otevře nový německý konsulát, jenž jest pod řízen konsulu Oertzenovi. Operace spojencův. Z Pekina, 28. přosince. (C.-B.) Hrab Waldersee telegrafuje: Dne 24. t. m. sotnina 3. pluku rozehnala z pohoří severozápadně o Mančinu, 22 km. severozápadně od Paotinu, as 500 mužů čínského vojska a odrazila dal čínské posily. Pavlův oddíl 2. pěšího pluku byl vyslán do Tulanpinčau a Nanku, 37 resp. 43 km severozápadně od Pekina.

Warren Knapp Warren Knapp Hrab Mančin Nanka Pekina NewYork Herald Londýn Nankin Angl Šanchaj Daily News km

10 article

Mezi »spojenci«. Z Londýna, 29. prosince. (C.-B.) »Pal Mall Gazette« oznamuje z Pekina 27. t. m. Důkazem nespokojenosti v hlavním štábu brit- ského kontingentu je, že britské vo js k nezúčastnilo se vánoční pará dy h r. Walderseca. Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Ministerská rada. Z Vídně, 29. prosince. Dnes odpo- ledne konala se ministerská rada, které se zúčastnili všichni členové kabinetu, vyjma ministra vyučování dra. Hartla, který dl v Opatij. Zejtra uveřejní úřadní list celou řadu císařských nařízení, která spočívají na § 14. Týkají se: 1. rozpočtového provisoria na půl roku, 2. zvýšení subvence státní do melioračního fondu z 2 millionů korun na 24 millionu, 3. berních výhod pro průmy- slové podniky v Terstu, 4. účetních závěrek, 5. prodloužení poplatkových výhod pro lodi obchodní na dobu 1 roku, 6. prodloužení státní podpory pro dunajskou paroplavební společnost na dobu 1 roku. Hlavní zájem náleží nařízení o půiletém rozpočtu. Vláda sobě povoluje šestiměsíční, p ravíme šestiměsíční zatímný rozpočet. Měla volbu mezi dvouměsíčním a šestiměsíčním. Roz- hodla se pro tento. Tak učinila vláda, jejížto chef na nedávném sjezdu něme- ckých průmyslníků tady ve Vídni ujišťoval, že chce přesnému systemu konstitučnímu který co chvíle ubezpečuje, že svolá říšskou radu, jak budou volby skončeny, by zamezi všelikou domněnku, jakoby ministerstvo od- kladem terminu pro kampaň vídeňského parlamentu prodloužiti chtělo svou existenci Půlleté provisorium je s takovým ubezpečo- váním v čirém odporu věcně neodůvodně- ném, je se stanoviska kabinetu nepolitickým a se stanoviska parlamentarismu nekonsti tučním.

Walderseca Hartl Roza Londýn Vídeň Terst pálit Mall Gazette

11 article

Na konec ledna hodlá dr. Körber svo lati poslaneckou sněmovnu. Dle § 14. je povinen předložiti jí ke schváleni každý skutek, který se na základě paragrafu toho stal, tudíž také zatímní rozpočet. Parlamentu náleží právo, takové opatření přijati, jak je, nebo je zavrhnouti, jak je. Nemůže tudíž parlamentem — jak se stalo při předloze kabinetu hr. Clara, žádajícího od parlamentu tříměsíční provisorium rozpočtové, stranou konservativního velkostatku z království če- ského — býti podán návrh na změnu ve smyslu provisoria čtyř. nebo pětiměsičního stiměsíční provisorium § 14. aktivo- vané je negací parlamentu, je nullifikaei jeho, je výsměchem na adresu parlamentu, kterému se praví: »Dělej, co dělej, já si dělám, co já chci, bez ohledu na tebee Šestiměsíční provisorium mimoparlamentníje důkazem, že dr. Körber sám nevěři ve zdar svého poslání a že sám pochybuje o děl- nosti parlamentního stroje.

doktor Körber Claro poslanecký sněmovna

12 article

Kdyby vláda skutečně byla proniknuta duchem ústavním, kdyby měla k parlamentu respekt a naději, že se vrátí do něho po měry normální, byla by § 14. udělala za- tímní rozpočet dvouměsíční a vstoupila pře parlament se žádostí, by jí povolil o n další provisorium na 4 měsíce a teprve, kdybys jí odepřelo, mohla je zavéstí zase § 14. To byl by postup rovnou cestou. Ministerstvo dalo se však jinou. Pohodlnou sice, ale v nejvlastnějším smyslu slova neomluvi- telnou. Nechť si vládní motivy zní jakkoli: pro šestiměsíční zatímní rozpočet není žád- ného jiného argumentu faktického, kromě strachu, že by sněmovna poslanecká parla- mentní provisorium nepovolila vládě nynější. Po rozpuštění cislajtánského parlamentu bylo praveno zde a bylo také prohlášeno uherským ministr-presidentem v maďarském říšském sněmu, že čin ten je prostým činem konstitučním a jako takový jedině že může býti posuzován. Svolávati však na kone ledna nový parlament a počátkem ledna za- váděti mimoparlamentní rozpočtové proviso- rium na 6 měsíců, není činem konstitučním. Nejméně je takový dovolen vládě, která, co je v úřadě, opakuje zas a zas, že jí na ničem tak nezáleží, jako na návratu spořádanýc poměrů ve státní a finanční správě, kter však svými disposicemi dává zřejmě na jevo, že pokládá parlament za »quantité negligeable«. Jsme věru zvědavými, jak se zachovají v této věci strany a žurnály levice, které bouřily proti regimu § 14. za vlády hr.

13 article

Badena, bar. Gautsche a hr. Thuna, a které podaly za vlády hr. Clara návrhy na úplné vyloučení paragrafu toho z ústavy. Kdyby toto bouření a tyto návrhy byly upřímnými, kdyby kluby německé levice byly v pravdě ústavověrnými, z jejich řad musil by ne- prodleně po sestoupení říšské rady vyjíti návrh, aby se nařízení, obsahující 6měsíční rozpočtové provisorium paragrafem 14. aktivo- vané, bez průtahu dalo na denní pořádek bez průtahu vyřídilo. Všechny tyto strany by musily, počínaje Wolfem a drem. Luegrem konče, hlasovati proti nařízení tomu. Ale jak tyto hrdiny známe, nenčiní tak. Naopak jsme přesvědčeni, že za systém protičeský svol ke každému sebe příkřejšímu a sebe proni- kavějšímu omezení politických, parlamentních a konstitučních práv. Z Vídně, 29. prosince. (C.-B.) Zejtřejší »Wiener Zeitung« uveřejní šest cí- sařských nařízení: Zatímný rozpo- čet na půl leta r. 1901, účetní zákon pro rok 1900, prodloužení berní a poplatkové svobody pro Terst a obec Muggii z r. 1895 a berní svobody pro obchodní lodi z r. 1893. státní dotaci melioračního fondu pro r. 1901 a státní příspěvek paroplavební společnosti dunajské pro r. 1901.

Baden Gautsch Thun Claro Wolf Vídeň Terst Muggia Wiener Zeitung

14 article

Zatímným rozpočtem musilo býti posta- ráno — pro situnci, způsobenou rozpuště- ním říšské rady — o další vedení státního hospodářství na příští rok. Vzhledem k ter- mínu svolání nové říšské rady a času, jenž uplyne mezi ustavením se sněmovny a pro- jednáváním rozpočtu, bylo třeba zatímného rozpočtu na delší dobu, tedy na půl leta. Provisorium zmocňuje jako v II. pololetí r. 1900 za příčinou případného rozmnožení pokladních hotovostí k nezaručenému dluhu do 50 mill. kor., bude-li ho totiž třeba. Tak zv. účetním zákonem činí se pro tento rok, protože není finančního zákona pro rok 1900, k sestavení hlavní účetní zá- věrky podobné opatření, jako se stalo císař- ským nařízením pro léta 1898 a 1899. Le- tošní účetní zákon druží se podstatně k osnově finančního zákona pro r. 1900 a odchyluje se od něho — mimo nepatrné záměny a omezené použití některých úvěrů — jen potud, ž pro některé události, jež se zatím sběhly (jako upravení zeměbranských gaží a pošt- mistrovských platů, zřízení nových cejcho- ven pro elektrická a vodní počitadla, zvý- šení poštovních tax a cejchovních poplatků, rozšířené dolování v Mostě, změna příspěvku na společné záležitosti na základě delegač ního usnesení a nová kvota, přikazovací ří- zení stran piva, minerálních olejů a cukru zrušení novinového kolku a j.) bylo třeba zvýšiti konečnou sumu výdajů o 1,033. 483K a příjmův o 875.029 .

Most

15 article

Žákon ze dne 10. srpna 1895 č. 135 ř. z. o dočasné berní a poplatkové svobodě nových průmyslových podniků na terstském území a v obvodu katastrální obce Muggie byl prodloužen proto, že onen zákon vyprší koncem t. r. a tato vývozu Terstu i veške- rému rakouskému průmyslu tak prospěšná svoboda nemohla by se více propustiti. To- hoto zvláštního opatření bylo třeba, protože parlament nevyřídil někdejší vládní předlohu všeobecného zákona ku podporování prů- myslu a protože nemohlo se sečkati s vyří- zením již podaných žádostí za zmíněnou berní a poplatkovou svobodu. Proto musilo býti postaráno, aby zachovaly se domácímu průmyslu aspoň dosavadní výhody a toho docílilo se zatímným prodloužením platnosti zákona na jeden rok.

Muggia

16 article

Další berní svobody pro obchodní lodi na léta 1899—1903 bylo nutně třeba, proto že IX. zákon ze dne 27. prosince 1893o pětiletém osvobození obchodních lodí moř- ských od výdělkové daně vypršel v r. 1898 a nemohlo se déle otáleti s úpravou této věci se zřetelem na nynější nejistotu, v jaké nalezů se ukládání výdělkové daně pro ob- chodní lodi mořské. Další cís. nařízení týká se sumy k po- užití dotace melioračního fondu v r. 1901. jež byla ustanovena zákonem na ročních zl. 750.000. Protože neuskutečnila se změna onoho zákona, vládou zamýšlena, zvýšena ona suma cís. nařízením pro r. 1898 na zl. 850.000, pro r. 1899 na 1 mill. zl. a pro r. 1900 na 2 mill. K. Vláda je zmocněna výlohy pro meliorační fond uhraditi dle po- třeby na vrub rozpočtu na r. 1901. Jiným nařízením prodlužuje se platnost zákona ze dne 4. dubna 1892 o státním pří- spěvku paroplavební společnosti dunajské na rok 1901.

17 article

Bouřlivá česká schůze v Brně. n. Z Brna, 29. prosince. Dnes o 8. hod večerní konala se v Nové ulici v restaurač ních místnostech Blahůčkových veřejná schůze, svolaná zdejší realistickou frakcí zástupci sociální demokracie. Schůze byla od počátku do konce velice bouřlivá; chvílemi ovládal nepokoj tak,že jednání bylo znemožněno. Hned o předsed- nictvo schůze, svolané realisty professorem drem. Joklem, lékařem drem. Veselým a re- daktorem sociálně demokratické »Rovnosti Hybešem, strhl se boj. Národním dělnictvem navržen byl za předsedu kandidát advokacie dr. Bulín, sociální demokraté však spustili pustý povyk, do něhož mísil se souhlas jedne a odpor druhé strany. Konečně zvolen před- sedou dr. Ferdinand Jokl, který udělil slovo prof. dru. Masarykovi. Pan professor setkal se se strany opposice s bouřlivým odporem. v němž zaznívaly výkřiky: »Pryč s Masary- kem !« Prof. Masaryk hleděl z počátku strnule na tuto bouři odporu. Dostav se konečně k slovu, útočil prudce na národní stranu svo- bodomyslnou a její politický směr, přerušově. neustálým odporem opposice.

Blahůčkový Jokl Veselá Hybeš doktor Bulín Masaryk profesor Brno Nová Masar

18 article

Když na chvíli nastalo ticho, pronesl řečník novinku, že prý hr. Badeni mu před svým pádem řekl, že nechtěl uraziti Němce a ž byl ochoten odvolati jazyková nařízení. Nyní prý mu dal svolení, aby to n této schůzi veřejně prohlásil. (??) Po proí. Masarykovi mluvil národní dělník Kousal, byl však sociálními demokraty tak vyrušo- ván, že záhy musil ustati. Nastala vřava, za níž do sálu vnikla policie. Sociální de- mokraté učinili projev pro prof. Masaryka, a když jej vyzvali, aby opět mluvil, vyšla policie ze sálu. Ujav se po druhé slova, prof. Masaryk opět prudce útočil na národní dělnictvo a na národní stranu svobodomysl- nou. Podrážděn jeho řečí, učinil občan Rund ostrý výrok o poměru prof. Masaryka k ži- dům. Prof. Masaryk přiskočil k němu, chopil ho v pasu a přitáhl jej předsedni- ckému stolu. Tloukl pěstí na stůl a křičel, aby prý Rund dokázal, že on (Masaryk) dostal i jen krejcar od židů. Čekal prý na moment, kdy mu výčitka taková bude vržena ve tvář a nyní prý žádá důkazy. Run odpovídal poukazem na filosemitismus prof. Masaryka; když čeští a polští dělníci byli vy- povídáni z Německa, tu prý se prof. Masaryk neozval, rovněž mlčel, když Sokolové byli ve Vídni zákeřně přepadeni. Všechny Rundovy výtky odbyl prof. Masaryk paušálně slovy: »S tím člověkem nelze polemisovati !« Poněvadž hluk neustával, mluvil prof. Masaryk dále k úzkému kroužku posluchačů, kterým byl obklopen. Pokud bylo lze slyšeti, pravil, že »obstrukci v parlamentě může dělat vůl i osel«. Ozval se hlas: »Masaryk také!« (Smích.) Prof. Masaryk dodal, že prý 10 posluhů může rozházeti parlament.

Němec Masaryk Kousal profesor Sokol Německo Vídeň

19 article

Dále mluvil redaktor sociálně- demokra- tického denníku pražského A. Němec, jemuž odpověděl občan Kalus z Brna. Na to pro- hlásil prof. Masaryk, že sociální demokraté přijali na jedné schůzi program Palackého (9). Krátce potom schůze za velikého hlomozua všeobecného hluku skončena. „Sporný mandát.“ K. Ze Lvova, 29. prosince. Zdejší listy zabývají se vzhledem na užší volbu, vy- konanou ve hlavním městě, a vítěznou pro kandidáta demokratického Romanoviče. zásadní otázkou platnosti mandátu poslance toho, ukazujíce k analogickým poměrům, jež udály se roku 1897 při volbě posl. Wolf v Trutnově. Jak povědomo, vládní komisat tenkráte vyloučil všechny prázdné hlasovací lístky z platných, čímž nabyl Wolf majority a prohlášen byl zvoleným. Rozhodnutí o tom, mají-li prázdné hlasovací lístky býti počítány, nemohlo se státi následkem obstrukce ve sněmovně poslanecké od roku 1897 trvající. Ve Lvově však udál se případ opačný. Vo- lební komise, resp. vládní komisař, trvala na stanovisku, že se prázdné hlasovací lístky počítati mají. Následkem toho Dulebovi k ab- solutní většině nedostávalo se hlasů deseta nařízena volba užší, při níž prošel proti Du- lebovi Romanovič. »Dzienník Polski«, dovo- lávaje se praecedenčního případu trutnov- ského, žádá nyní, by volbu dra. Romanoviče zrušil místodržitel hr. Piniňski, který je prý povolán (l) býti v té věci rozhodčím.

Kalus profesor Masaryk Palacký Romanovič Wolf majorita Dzienník Polski Piniňski Brno Lvov Trutnov

20 article

Srážky s vojskem. K. Ze Lvova, 29. prosince. V Pře- myslu udály se posledně několikrát srážky mezi důstojníky 58. pěšího pluku a vůdc dělníků, kteří v dělnických časopisech podal zprávy o týrání vojáků v dotčeném pluku. Socialistický vůdce dr. Liebermann byl ne- dávno zatčen pro podezření, že přepadl noci důstojníka, ale vyšetřování bylo za- staveno. Nyní sděluje socialistický list »Naprzód«, že ministr vojenství nařídil, aby přeložen byl 58. pěší pluk z Přemyslu do Stanislavi. D. Z Tridentu, 29. prosince. Zdejší listy přinášejí další podrobnosti o srážkách vlaského občanstva zdejšího s vojáky pěšího pluku Fabiniova č. 102, kterýž se doplňuje z Benešova v Čechách. Při tom hledí vy- líčiti Čechy jako původce výtržností a do- mnělou zášť jejich proti živlu italskému jako příčinu srážek. Nevidíme příčiny následovati je v tomto popisu srážky a otiskovati ne- doložené a zřejmě strannické líčení, jímž má býti zhaněn živel český. Takovým pohanám vlastní krve místa propůjčovati není úkolem naším; doplníme proto dřívější svá vylíčení demonstrací těch z listů zmíněných jen ně- kolika momenty, pokud jsou skutečné,a pokud v nich nejeví se zřejmě strannickost a zkomolení pravdy. Demonstrace povstaly. jak známo, pro potyčku inženýra Fogorella s vojáky v noci na úterek. Faktem jest ale, že byl Fogorelli varován, aby nechodil ulicí del Suffragio, že se tam vojáci bijí mezi sebou, ale že šel přece. Není pak také ještě objasněno, jak se ocil mezi vojáky, ani zdaž později před svým domem poražen byl či upadl.

doktor Liebermann Čecho Fogorell Fogorelli del Suffragio Lvov Přemysl Trident Benešov Čechy

21 article

Hleděl prý ukonejšiti vojáky německými slovy, tito prý ale toho nedbali. Fogorell má zlomený malíček a utrpěl další dvé zra- nění na ruce a odřeninu na nose. Mohl se ale, když mu dr. Micheloním antiseptický obvaz přiložen byl, sám domů odebrati. B- rytonista Cigada, sbormistr Megressi a diva- delní ředitel Benedetti udávají, že později v noci potkali se se 7 vojáky pěšáky a zá- kopníkem, kteří prý česky mluvili a za ruce se drželi. Při tom byl prý Megressovi stržen plášť a když se pro něj shýbal, byl prý jed- ním vojákem udeřen. Jistý Tullio Piffer, jenž přiběhl, dostal prý též několik ran. Přivolaná policie nařídila pak zatčení vojáků i bylo ještě v noci 6 vojáků hlídkou mysliveů dopraveno do vězení. Tak vypověděla vlaská ona společnost, ovšem ale sluší ještě vyčkati, co uvede oproti tomu druhá strana. V di- vadle odřekli druhého dne »Traviatu«, poně- vadž prý Cigada pro zranění své nemůže vystoupiti. Purkmistr Tombossi stěžoval si druhého dne u místního velitele podmaršálk Cotinella hroze nepokoji obyvatelstva, kdyby prý se případy takové opakovaly. Podmar- šalek slíbil věc přísně dáti vyšetřit.

doktor Micheloní Benedetti Tullio Piffer Traviata Tombossi Megressi

22 article

Krise v tyrolském mistodržitelství. Z Víduě, 29. prosince. Z Inšpruku oznamují, že postavení místodržitele hraběte Merveldta je co nejpovážlivěji otřeseno. Zpráva ta nemůže překvapiti po sdělení »Národních Listů«, že tento chef zemské správy, prý proti zámyslům vlády, neučinil deklarace v příčině autonomních pozadavků Vlachů tyrolských hned v zahajovací schůzi, nýbrž ve schůzi skoro poslední. Není to však jediná příčina, proč. br. Merveldt má býti z Tyrol uklizen. Konservativní strana dávno proti němu vystupuje a to nikoli bez úspěchu. Vytýká mu, že on je jedině vinen, že irre- denta tyrolská se rozmohla, jakož že ničím nepřispěl, by věci jiho tyrolské nějakým kom- promissem byly urovnány, naopak, že se všeliké dohodě vzpříčil.

Merveldt Vlach Vídu Tyroly

23 article Car.

Car. F. Z Petrohradu, 29. prosince (»Frankf. Ztg.«) Ministr vnitra, který přede včírem sem přijel z Jalty, sdělil ředitelům jednotlivých odborů, jimiž byl na nádraž přijat, že car jest úplně pozdraven. Car, jejž ministr třikrát viděl, mů vzhled úplně svěz a zdravý. Denně koná procházky neb výlety povozem. Pro Milana. ch. Z Pešti, 29. prosince. Zdejší listy uveřejňují depeše z Bělehradu, v nichž se praví, že smýšlení pro býv. krále Milana v srbském vojsku nabývá nebezpeč- ného rozsahu. Byly prý konány porady, ve kterých vyšší důstojníci osnovali spiknutí na prospěch rozkrále. Francie a Italie. a. Z Říma, 29. prosince. Dle »Patrie« shodly se Italie a Francie, aby místa vo- jenských zástupců v Paříži av Rímě opět bvla obsazena. Lev XII. o Francii. R. Z Paříže, 29. prosince. Fran- couzský žurnalista Abrigehoux, jenž chystá dílo o Lvu XIII., byl papežem přijat a oti- skuje v »Matinu« zprávu o svém slyšení.

Milan Italia Fran Abrigehoux Petrohrad Jalta Pešť Bělehrad Francie Řím Paříž Patria Italia Lev XII Lev XIII

24 article

Papež dal výraz své nelibosti oproti zákonu proti řeholím, který se ve Francii připravuje a dodal: Žádný národ není s papežskou sto- licí tak těsně sloučen, jako francouzský a nemohu bez trpkosti na to mysliti, co ne- křesťanské duše v tomto okamžiku proti Francii podnikají. Žel, že jim francouzská vláda v tom nepřekáží. Ano, naopak! Osobní ohledy, které naproti mně jevil Waldeck- Rousseau, opravňovaly mne k jinému oče- kávání. Papež pak připomenul, že mezi církví a Francií jest konkordát, který upra- vuje vzájemné povinnosti a práva. Konkor- dát tento je arci neplatný ohledně ná- boženských řádů, avšak nesmí se mysliti, že by řehole byly bez ochrany a že by stály mimo zákon. Jsou snad v prote- stantských zemích jako v Anglii nebo se- verní Americe náboženské řády vyloučeny ze svobod, které ostatním občanům jsou při- znány? Papež pak dovozoval, že Francii hrozí nebezpečí, že ztratí na Východě svou převahu. Papež dotyčné návrhy ovšem prý odmítl. »Francouzi jsou nejšlechetnějšími bo- jovníky za křesťanskou civilisaci. Vaši cizí soupeřové,« pokračoval papež, »závidí vám toto postavení. Slyšel jsem utrhačství, že jste se provinili proti katolickým misiím.

Rousseau Francouz Francie Waldeck Anglie Amerika

25 article

Účelem těchto řečí bylo, aby váš vliv byl ztenčen a aby přešel na ty, kteří chránili v Číně jen obchod a pod- nikatelstva. Francie, která by nebyla křesťanskou, přestala by býti také expan- sivní.« Na konec děl papež: »Vystříhám se všeliké příliš slavnostní anebo přísné formy, an kárám tyto věci, ale dám znáti, že rady papežovy jsou rady přítele vůči Francii. Vždyť jsem katolíky napomínal, aby repu- blice sloužili na místě aby ji zdolati hleděli. Ke skandálům v Německu. n. Z Berlína, 29. prosince. Pro známě odhalení při procesu Sternbergově otřeseno jest také postavení ministrů vnitra a soudni- ctví šl. Rheinhofena a Schönstedta.

Sternbergův Čína Francie Německo Berlín

26 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Volba říšského poslance. Z Pešti, 29. prosince. (C.-B.) Ve v- lebním obvodě kedzivašarhelském byl zvolen neodvislý kandidát Josiáš Molnár většinou hlasů za říšského poslance. Hraničné komisařství. Z Cetyně, 29. prosince. (C.-B) Černo- horská vláda zřídila na hranicích komisař- ství, jehož správa svěřena vyššímu důstoj- níku. Učinila tak proto, že by ráda, aby byl na hranicích klid a pořádek. Cinear Harkovič. Z Bělehradu, 29. prosince. (C. B) Cincar Markovič, četnický plukovník, byl pensionován proto, že bylo podáno na něho mnoho žalob pro zneužití úřadní moci a ne že by býval brojil proti královu sňatku. Markovič ztrávil větší díl služebních let v četnictvu. Lev XIII. pařížskému arcibiskupu. Paříže, 29. prosince. (C.B.) List »Croix« uveřejňuje přípis, adresovaný pa- pežem arcibiskupu pařížskému. V listu ve- lebí se zásluhy, jež si zjednaly řehole o po- litiku a zvlůště o vliv Francie na východě. Bylo by to nepochopitelnou nevděčností, dovozuje list, a zároveň i zřeknutím se těchto výhod politických, kdyby řeholím byly odňaty uvnitř Francie svoboda a mír. Byl by to ale také útok na svobodu církve, slavnostně zaručenou smlouvami. Je-li francouzská vláda názoru, že . smlouvy ty obsahují skutečně některá usta- novení nevhodna, je papežská stolice ochotna, věci ty zkoumati a vhodnou odpomoc zjednati. Papež prohlašuje dále, že nešetřil ná- mahy, aby dílo uklidnění — ve směru ná- boženském i politickém — dovršeno bylo. Bylo by pro něj nanejvýš bolestno, kdybyu večer svého života měl zříti, že boj stran vznítil se ještě vášnivěji: musí ale za to veškeru zodpovědnost odmítnouti.

Josiáš Molnár Markovič Croix Pešť Cetyně Bělehrad Paříž Francie Lev XIII

27 article

List končí prosbou a napomenutím k francouzským biskupům, aby pracovali k tomu, aby právo a zájmy církve byly obhájeny. Francouzský pariament. Z Paříže, 29. prosince. (C.-B.) Senát povolil zatímný rozpočet na jedem měsíc, avšak přes výhrady předsedy mini- sterstva a ministra financí vyloučil članek o úmoru dluhů, pročež předloha dostane se zase do sněmovny. Senát odročil se potom do zejtřka. Sněmovna přijala celý rozpočet 436 proti 51 hlasu. K afféře Caignotově. R. Z Paříže, 29. prosince. V ponděl zasedne na tvrzi Mont Valérienu vojenská disciplinární rada, tak zv. »Conseil d'enqněte«, aby rozsoudila o jednání majora Cuignota. Obžaloba zní na těžké porušení kázně, po- něvadž Cnignot prý, pomíjeje obvyklé slu- žební cesty, adresoval na ministra vojenství a na ministr-presidenta list a to veřejný, tak zvaný »otevřený« list. Mezi předvolanými svědky (Viz i depesi »Korresp. kanceláře«. Pozn. red.) jsou i gen. Boisdelfre, Gonse a Roget, kteří byli před- stavenými Cuignotovými, když byl tento při- dělen generálnímu štábu. Dále předvolán je za svědka i poslanec Lasies. Rochefort předvolán není, ač nabídl se, že podá důkazy o tom, že »bordereau« od Dreyfusa bylo skutečně Vilémovi II. předlo- ženo a že tento připsal na ně vlastnoručně poznámky. Z Paříže, 29. prosince. (C.-B.) Majer Cuignet jest předvolán na pondělí před vy- šetřovací radu. Její předseda gen. Noella předvolal 17 svědků, mezi nimi býv. mi- nistry vojenství Cavaignaca, Freicineta, Gall feta, Bolsdeffra a Chanoina.

Caignotův Cuignota Roget Lasies Rochefort Vilém Majer Cuignet Noell Freicinet Gall Paříž Mont Valérien vojenský disciplinární rada Conseil d ' enqně