1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
Obohod — Průmyal
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 178. ze dne 30. června 1907.
6
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
Peněžní trh měl tento týden svoji sensaci
A hodně pronikavou. Proti všemu očekáván
a proli všem předpovědem zvýšila rakousko-
uherská banka náhle svoji sazbu diskontní o půl
procenta, tedy pro směnky na pět procent. Ne
může býti jasnějšího a hlubšího dokladu mimo-
řádnosti poměrů daných. Na samém prahu letní
saisony, kdy z pravidla snáší se jaýs takýs klid
na trhy peněz a ruch obchodů a kdy tedy pro-
jevuje se úleva na trzích těchto, sahá banka k opa-
tření, které čekáno až na podzim a které do-
svědčuje, že jsou hlubší důvody, které nutí ku
opatrnosti, ve chvili, kdy oznamováno uleven
německému trhu peněz a kdy soukromý diskoní
u nás nevykazoval silnějších podnětů pro zpevnění.
Oficiálně přiznává banka motivy dva: nutný ohled
na stav valuty a na stav banky, specielně na
stav zlatého pokladu její vzhledem k volání po
uzákonění povinosti, platiti hotovými. Nutno do-
dati hned, že ani jeden, ani druhý motiv neby
zřejmým z posledního výkazu a že jediné sla-
gnace zlatého pokladu mohla z daleka ukazovati
na to, že přiliv zlata může se velmi snadno zmé-
niti v odliv. Zlutý poklad banky dostoupil dne
23. června 1459.87 mil. K (+ 016 mil. K oprou
předehozímu témdni), ale při poklesu oběhu ban-
kovek (o 3.64 mil. K na 1738.46 mil. K) a př
vzestupu záloby nezdaněných bankovek (o 4 10
mil, K na 118.9 mil. K).
uherský banka
7
article
Tato čísla nejsou tedy nepřízniva. Jediná
zásoba směnek vykazovala další vzestup (o 8 9
mil. K na 562 mil. K), jak ostatně dáno blíži-
cím se závěrem pololetním a velikými potřebam
průmyslu a obchodu. Banka mohla se ovšem
eventuelně octnouti přechodně ve stadiu oběhu
zdaněných bankovek, ale není pochyby, že by
tento stav byl záhy překonán a že by v prvých
dnech července zpětný přiliv prostředků do
banky přivodil zase zálohu bankovek daně pro-
stých. Proto také v kruzích peněžních na even-
tuelní zvýšení úřadní sazby ani nepomýšleno.
protože výjimečně o úmyslech banky zachováno
naprosté tajemství, byly příslušné kruhy rozhod-
nutím samým v plné míře překvapeny. 5proe.
sazba platila na porady počátkem r. 1900
v posledních dvou létech vystačila banka sazbou
44 a 4proc. V lelní saisoně 1907 máme nyní
však diskont 5proe.
Nelze popříti, že zachovati T'gproc. sazbu
v době, kdy Berlin vykazoval tak značnou úro-
veň její, bylo nemalým uměním. Již proto, že
právě z rozpjeti sazeb mezi Vidní a Berlinem
mohlo snadno dojíti k vývozu zlala a tím býti
ohroženo dílo opravy valutní. Spojené státy, jak
známo, primo horečně snažily se opatřiti
zlatougcka vanka s neopyčejhými proslředky,
k nimž nebylo sáhnuto od burské války, chrání
svůj zlatý poklad. Zatím co tedy světový trh
peněz byl velmi predisponován pro hledání zlata
kdekoli, nebyly ani u nás poměry pro ně ne-
příznivy. Hlavně co do Předlitavska.
Berlín
spojený stát
Předlitavsko
8
article
Naše obchodní bilance vykazuje sice stálý
vzestup, ale aktivum její jest stále menší. Po-
chopitelně. Čím více se vzmáhá průmyslový
ruch, tím více zapotřebí cizích surovin, tím více
tedy vzníká závazků oproti cizině. Tím více ale
roste současně spotřeba domácí a tím menši
vybývají zbytky vývozní. Protože pak k platům
do ciziny uživá se směnek, kterých dostalo se
našim vývozcům za zboží exportované (devis,
směnek cizích), roste při stoupání platů do ci-
ziny poptávka po směnkách se strany těch.
kdož mají do ciziny platiti za zboží dovezené
z ciziny k nám. Stoupne-li ale cena (kurs) devis
nad mez, kterál čini užiti jich k platům účel-
ným a hospodářsky prospěšným, nastává nebez-
pečí vývozu našeho zlata, protože importér ra-
ději použije ho k platům než devis, které by
byl nucen platiti podstatné nad pari. Vzhledem
k stoupajíeím našim závazkům oproti cizině a
při snaze udržeti zlato své doma, byla tedy
banka rakousko-uherská nucena uváděti na trh
devisy ze svých značných zásob. Tento pro-
středek se osvědčil a banka měla i v napjatých
situacích loňského roku možnost udržovati de-
visy na kursu, který činil výhodnějším jich
koupení a užití k platům do ciziny než placení
efektivním zlatem. V tomto úsilí nelekala se
banka dáti své zlato k disposici bankám ně-
mecké říšské a i anglické — směnky, které
obdržela za ně, umožňovaly jí regulaci trhu
devis a zaručovaly jí návrat zlata zpět do vlasti.
9
article
Pozorný čtenář kursu cizích směnek se-
znával, s jakým napjetím udržovala banka jick
kurs a jak ustavičně vykazovaly tendenci k vze-
stupu, vystoupivše nyní vesměs nad pari. Mimo
to působil moment pro banku nevalně pří-
znivý: ti, kdož obdrželi z ciziny za své zboži
směnky, ponechávali je z části ve své zásobě.
poněvadž počítají s eventuálním vzestupem kursu
Tak stalo se, že obchod uváděl cizí směnky
stále menší měrou na trh, zalím co banka
s napjetím sil udržovala příznivý kurs devis.
Od počstku roku ztratila jich banka za 70 mil. K.
Svým rozhodnutím zvýšiti cenu peněz, odhodlala
se banka sáhhauti ku prostředku pronikavěj-
šímu; při zpevném diskonta bude cizina sotva
obraceti se k nám. Ovšem: tuto ochranu za-
platí z valné části domácí obchod a průmysl.
protože oficiální sazba jest rozhodnou pro stano-
vení podmínek bank úvěrníkům. Soukromý diskont
doslupuje 42 — výše na lelní obdobi u ná
nebývstá a výjimečně.
Druha úřadní motivace týká se záležitost
jiné. Souvisí s hospodářskou politikou uherskou.
Uhry vzhledem k svým osamostatňovacím snahám
domáhají se placení hotovými. Banka ovšem po-
číná si jako ústav, platící hotovými, ale povin
nosti zákonné v tomto směru nemá. Není však
vyloučeno, že při jednání vyrovnacím bude
Uhrami důrazně vznesen požadavek zákonného
stanovení placení hotovými — banka i v tomto
směru vyzbrojuje se tedy pro všechny případy
Moment lento však hraje celkem úlohu druho
fadnou.
Uher
Uhry
10
article
Ale jako obyčejně, byl hlavní původ patrně
ponechán in camera caritatis. Indiskrece bursy
vyznačuje to však do jisté míry dosti znatelně.
Ve dnech po zvýšení nalézají se předlitavské
renty na stejné úrovní kursové — uherské renty
nalézají se cele na ústupu. Jen korunová renta
uherská ztrácí 60 hal. oproti záznamu dnů
před zvýšením sazby. To znamená, že posice
Uher posuzuje se po zvýšení méně příznivě.
Důvody toho jsou na snadě. V posledních letech
požadavky Uher oproti rakousko-uherské bance
zhatelně stouply. Na vývoji eskomptu bylo to
zřejmo nejvíce. Loňským rokem byl podll
uherský na eskontech banky vyšší než předli-
tavský. Výroční zpráva banky ovšem konsta-
tovala, že v Uhrách neutrpěla banka v eskomptu
žádných ztrát — do jaké míry ovšem posuzo-
vala banka blahovolně prolongační zvyklost
uherských ústavů, zpráva ovšem nepravi. Jisto
však jest, že se úvěrním požadavkům uherským
vycházelo vstříc s ochotou podivuhodnou, tím
pozoruhodnější, čím přisnější bylo měřitko banky
Uher
Uhry
11
article
své doby oproti podáním pražských ústavů
českých. Požadavky uherské v poslední dob
stoupají tempem přímo překvapujieím a i Praha
jest zrovna zahrnována dotazy z Uher, které
svěděi tomu, že se tam hledají peníze i za
podmínek velmi přísných. Kdyby se potvrdily
odhady méně přiznivých výsledků sklizňových
v Zalitavsku v tomto roce, nastane peněžní po-
ptávka tim vělší. Není tedy pravdě nepodobno,
že banka okolnosti tyto vyjadřuje svým způso-
bem, a sahá k opatření, kleré vynuceno Uhrami
jež se — zni to skoro jako ironie — domá-
hají samostatné cedulové banky . . . O tom
nemůže býti pochybnosti, že zvýšení diskontní
sazby bankovní bude v Uhrách dosti citelně
pociťováno a že tam snad bude i vykládáno po-
liticky. Panu generálnímu tajemulku interpretuee
tato bude ovšem křivditi, ne tak ale kruhům,
kleré chtěly banky využiti jako prostředku
k stlačení přiliš smělých snů a činů uherských.
A tak ocltáme se uprostřed léta ve zvýšen
sazby, kterému banka tak dlouho se bránila
které tak dlouho všemi prostředky oddalovala.
Praha
Uhry
Zalitavsko
12
article
Vystačila s napjetím sil na podzim a na zimu,
kdy si Unie severoamerická úsilím přimo obrov
ským opatřovala prostředky. Nyní, kdy na mezi-
národním trhu peněz se zračí částečná úleva.
dostáváme u nás dražší penize. Tento prostředek
zpevnění banky, který vynucen mezinárodnimi
momenty, byl by se dostavil na podzim určntě
a jistě. Banka považuje za nutno, ehrániti se
již nyní, na doklad, do jaké míry čeká na
podzím upevnění. Proto také generální lajemník
při své molivaci pro zvýšení diskonta vyslovii
naději, že pro přiští měsíce banka s 5% sazbou
vystačí, okolnost, která tu a tam popírána,
pza a epazujO za Gostalecne
silnou pro ochranu oproti značným potřebám
zlata pro cizinu. Ze slov generálního tajemnik
patrno, že čeká eventuelně na zimu nulnost
opětně zvýšiti sazbu. Arci: Unie dostaví se opět
s touhou zlata, protože její dráhy musí investo-
vati, potřeba ruské půjčky jest na dále jen od-
kládána, ale ne ukojena, Německo rovněž není
ještě nasyceno a u nás průmysl napjat plnou
měrou. Zdá se, že vlna polřeby na podzim
bude ještě vzduta. Veliké banky úzkostlivě mo-
bilisuji prostředky pro podzim a kapitály immo
bilisované všemi prostředky — i při obětech
nevyprošťuji.
Německo
13
article
Výjmečny jsou poměry dané a nepoměr
cilů a proslředků zračí se zřejmě na všech stra-
nách. Státy s malými reservami, vytvořeným
praci dlouhých let, ocitají se téměť před kris
peněžní. Vlny konjunklury vzdouvají se a n
nich koráb práce pyšně pne své stožáry a vlajky
Není vyloučeno, že eventuálním horším výsled-
kem sklizní a přiliš vypnutými cenami stlačena
bude kupnost a že vlny konjunktury počnou
opadávati. Ale pak právé stížené podmínky na-
bývání peněz učiní tento pokles méně prudkým.
protože bude nutno již nyní počítati velmi opa
trně. Každý stín bývá způsoben — světlem. Ale
buď jak buď: vílězné signum práce pyšně záti
do budouena a ve velkolepém díle soutěže
národů a zemi svítí úspěch tomu, kdo na
píná svaly a hlavu! A tak zaléhá do starých
14
article
Čech ze života a ruchu světa pyšné, vznešené
krásné a mužné heslo práce. Carpe dieml
Na naší burse v minulém týdnu byly ob
chody dosti čilé a nad to za řadu hodnot na-
bízeny kursy namnoze zvýšené, aniž by nalezla
se nabídka. Je zřejmo, že obecenstvo oceňuje
bonitu našich domáfech. Zájem trvalé poutaly
k sobě hodnoty dividendové, průmyslové i ban-
kovní. Z prvních pozornost se obračela přede-
vším k papírům strojírenským a to důsledkem
zpráv o kartelním vyjednávání. Za akcie stro-
jirny dřive Daňkovy nabízeno postupem
(v předcházejícím týdnu 443.—) 466.—
463 —, 460.— a placeny pak 460.— a v pá-
tek 450.—. Toto kolísání dělo se ve shodě
s kursovními záznamy ve Vídni; Praha dala s
proti svému zvyku vésti u domácího papíru
Vídní, což je tím pozoruhodnějším, že o skon-
cování kartelního vyjednávání není dosud ničeho
určitého známo. Za akcie I. česko-morav-
ské strojírny nacízeno 850.— a 845.—.
aniž by se nalezlo zboží.
Mimo to hledány akcie podolské ce-
mentárny za 200.—, české společ-
nosti pro průmysl cukerní 140 —
144.—, hnojivky v Kolíně 402.50
akeie továrny orient. cukrovinek
za 260.—, rovnéž bez úspěchu. Z akcii ban-
kovních placeny akcie hospodářs ke
úvérní banky 382.—, pražské úvěrn
banky 524.— a Živnostelnské banky
242.—, a hledány akcie české ba nky
Union za 241.50, a české průmyslov
banky za 414.—, aniž by se bylo nalezlo
zboží.
Daňkův
Vídeň
Praha
Kolín
Živnostelnský banka
Union
15
article
V Praze, 29. června.
Praha
16
article
Trh hodnot uktádacích byl klidný a pla-
ceno za 4 kom. dlužní úpisy Zemské banky
98.25 a za 43 červencovou rentu 98.—
17
article
Z vídeňské bursy.
Z Vídně, 29. června.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Zvýšení oficiální úrokové míry, které zastihlo
tak neočekávaně všechny interesované krühy, po-
stihlo znovu těžce všechny ukládaci hodnoty. Pro ně
celý poslední rok nebyt nikterak příznivým. Všude
peníze jinak než v ukládacích hodnotách uložené
slibovaly větší výnosnost a peněžní ústavy, které
měly dosti práce, aby ukojily potřebu své průmyslové
a obchodní klientely, nebyly přirozeně nakloněny
k tomu, abý vázaly :i ruce přebíráním větších polo-
žek ukládacích hodnot. V tom sméru skoro ve všech
státech bylo stejně a ani země tak bohaté, jako An-
glie a Francie, nebyly z toholo hnutí vyjmuty. A při
tom máme vanáší říši to zadostučinění, že renty nej-
větších států pěklesly v poslední době více než renty
Vídeň
Francie
18
article
naše. Anglické konsoly znamenaly před jihoafrickou
válkou 114. Ovšem tehdy byly zůročeny 23/4
kdežto nyní pouze 21/2
Avšak přes to pokles na 837/x je něčím neobyčejným.
co i v angiické sněmovně zavdalo příčiny k opětov
ným rozpravám. Německá 396 šská půjčka, kter
v r. 1895 znamenala nad pari, znamená nyní 83.50
utrpěla pokles více než 16%. U 3% francouzské
renty čini pokles oproti nejvyššínu kursu asi 89
což u francouzské renty jest něčiní neobyčejným,
Jak řečeno, nejsou poklesy našich rent opr
nejvyšsím kursům tak neobyčejné. Při dnešních kur
sech činí pokles u
4.2 sjednoc renty . . . . . 3.40
4 rak zlaté renty .. . . . 10. 55 -
4% rak. korunové renty . . . . 5.—
31/2% rak. invest. renty . . . . . 7.30 %
4% uhor, zlaté renty . . . . . 14.10 %
4% uher. korun. renty . . . . 7.70
31/2 uher inv, renty —. . . . 10.50
V celku tedy poklesy nejsou tak značné, jak
na př. v Anglii. Ovšem je pozoruhodno, že renty
které jsou umístěny po většině v cizině, poklesly
značněji, a znamenají vůbec nízko. Jsou to ovšem
především renty uherské, kterým ostatně uškodily
také politické zmalky v Uhrách a pak rak. zlatá renta.
která je také z valné části umísténa v cizině. Jak
důležitým jest tento moment, toliž poměr umístěn
ront doma a v cizině, ukázala Itahie velkolepým
úspěchem konverse své renty, kterou má z 90% umí-
stěnu doma. Výnosnost italské renty činí dnes 3.63 2.
kdežto výnosnost německé říšské půjčky 3.73%a
uherské zlaté renty 4.33%1 Výhody uložení rení
dema upominaly nám stále události posledních lel.
Anglie
Uhry
19
article
kdy jednak následkem vzrůstání obliby amerických
a jiných exotických hodnot v cizině, jednak politi-
ckými zmatky v naší říši, vracely se naše renty
houfně z Belgie, Německa a Francie zpět. Loňského
roku tento proud papírů, klerý byl po většině uher-
ského původu, byl ještě dosti ochotně přijímán do
pokladen finančních ústavů, a byly to zvláště obě
poštovní spořitelny, rakouská a uherská, které ku-
povaly velké položky rent na obou bursách, za-
chraňujíce tak kursy jejich a tím vážnost našeho
státního úvěru. Avšak letos late účinná podpora není
již ták vydatnou. Rakouská poštovní spořitelna již o
měsíců přestalu itervenovati a vyřizuje jen on
příkazy, které jí byly bezprostředně dány. Je jen při-
rozeno, že akciové banky rovněž jakoby přestaly
se starati o udržení kursu rent, když se všech stran
daléhala na ně potíeba peněz průmyslu a obchodu.
Podobně také uherské úslavy, zvláště emisní, jsou
již dosti zatíženy zkoupenými hodnotami, než aby
mohly účinně inlervenovati. A tak v posledmím roce
lalvlch hoslnví vůkee suačuí, pb
ukazuje tcnto několik erse:
31./5. 1906
poslední kura
4norá renla . . 100.30 . . . 99. 10
45 rak. zlalá renta . . . 118 40 . . . 115.70
4% rak. korunová renta . 99.70 . . . 97.80
31/2%% rak. inv. renla. . . 89.75 . . . 87.50
4% uher. zlatá renta . . 113.80 . . . 111.20
4% uher. kor, renta . . . 95..55 . . . 92.75
32 uher. inv. renta . . 85.55 . . . 81.85
4% kom. úp. čes. zem. banky 99.75 . . . 98.—
4% z. l. uher. hyp. banky . 97.75 . . . 93.75.
Belgie
Německo
Francie
20
article
Vichne opět, že poklesy jsou největší u rak. zlal
renty a u uherských hodnol, které jsou v cizině umi
stěny. U uherských emisních ústavů (pokles kursu
4%1) jest situace velmi nepříznivá, neboť tylo nejen
nebyly s to umistili svoje 4% hodnoty v cizině, nýbr
musily se i zpět kupovati. Přocházejí teď šmahen
k typu 41/4x%, klerý lze snáze umístili
Je přirozeno, že za takového stavu věcí nikde
není pomýšlení na emise rent ve větším slohu. V An-
glii jit prohlášeno, že upustí se prozatím od trans-
vaalské půjčky a jiných emisí a v Německu byli nu
ceni vypomoci si 4% pokladními pouká zkami, ač již
dner zdá se, že takto zskané prostředky jsou vy-
čorpány. A u nás pro letošek nelze již také očekával
nějakou emisi rent, ač bylo sněmovnou dáno svolení
k opatření peněz na vojenské účely. A k tomu všemu
situace lato nezdá se míti konce. Že v letošní zimě
bude nouze o peníze neobyčejná, jest už dnes jisto.
Zda-li nastane na jaře zlepšení slavu — kdo dnes
může posouditi?
Činnost na burse rovná se nyní skorem nule
Vídeňská bursa není tu ojedinělá — v Londýně
v Berhně lze pozorovati totéž a tento moment vy-
světluje poněkud onu nápadnou lehkost, s jakou ulti-
mové prolongace byla prováděna. Přes to, snad právě
proto, udržovaly se kursy ve Vídni na stejné výši
a div.dendové hodncty tu a tam vykazují i malý
vzestup kursů. Jisto jest, že kursy namnoze jsou
poměrně nízké — avšak není bursa zvyklá eskon-
tovati budoucnost?
Přocházet
Německo
Londýn
Vídeň
21
article
Trh hodnot dopravních celkem žachovávals
povné smýšlení a vůdčí hodnoly zolavily se z po
čátku poněkud z utrpěných ztrát. Teprve ke konci
týdne pověcli o investičním výnosu státní dráhy
oslabily poněkud tendenci. Příznivě jinak působil po
slední výkaz jižní dráhy.
Akcie bankovní uhajovaly pevně své kursy. Obě-
ma postiženým akciím, víd. banky Union a banky
pro země rakouské, prospěly úhradné koupě, načež
se kurs uslálil. Po zvýšení diskontu je úvaha na
snadě, že úrokové zisky bank budou ještě vyšší než
roku loňského. To prospělo zvláště akciím rakousko-
uherské banky samé, které získaly 35 K. Lze očeká-
vati, že dividenda dosáhne za rok 1907 výše 100 K
čemuž ovšem ani dnešní kurs by ještě ňeodpovídal
Trh hodnol průmyslových byl celkem pevný, aě
i tu byly obraty velmi matě. Pozoruhodnější ob-
chody prováděny jen v hodnotách železářských a
uhlářských, vzestup kursů rovnal se tu však skorem
nule. Desti význačné kolísání kursů vykazují akcie
strojíren českomoravských vzhledem ke zprávám
kartelu strojíren. Daňkovky dostoupivše z počátku
týdne výše 465.—, poklesly do konce na 450.—. Akci
petrolejářské ochably vzhledem k desorganisaci v ha-
ličském průmyslu naftovém.
Union a banka
22
article
Trh rent i ukládacích hodnot byl z počátku velm
pevný, poněvadž červencový kupon nutil k ukládání
Avšak zvýšení diskontu tento vzestup zvrátilo úplně
a ve dvou dnech posledních byly poklesy kursů ren
a ukládacích hodnot velmi pronikavé.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se-
znati lze z tohoto sestavení
28. června 22. červn
Rak. korunová renta . . .
97.80
97 70
Rak. zlatá renta . . . . . 115.70 116.15
Uherská zlatá renta . . . .
111.20 111.25
Uherská korunová renta . .
92.75 93 30
Turecké losy . . . . ..
182.—
181.90
Rak, kreditky . . . . ..
649.75
646.—
Banka pro země rakouské.
434.50
433 50
Uherské kreditky
749..50
746 59
Bankovní jednota
534.50
534. 75
Pozemkový úvěrní ústav .
1019-
1015.—
Živnostenská banka
241.50
Společnost státní dráhy . .
664. 40
662.50
živnostenský banka 241.50
státní dráha
24
article
Jižní dráha . . . .. . . .
Jižní dráha . . . .. . . .
135.50
Polabská dráha
422.—
425.—
Buštěhradská dráha lit. B. .
1078.—
1075.—
Dunajská paroplavební spol..
1005.—
995.—
521.—
525.—
Rakouská továrna na zbroj.
577.—
Alpinky
572.50
Rým.-muráňská společnost
539 50
535.—
Pražská železářská společnost 2050.—
2530.—
Mostecká uhlářská společnost 725.—
719.—
. . . . . . 510.—
517.—
Londýnská devisa . . . . 241.07
241.10
117.83 117.83
Říšské marky . . . . . .
železářský společnost
25
article
Trh peněžní. Berlín. Dnešní bursa zakončila
týden smýšlením skoro pevným a jen v některých
zvláštních papírech došlo ke drobným realisacím
Čilé obraty podnikány a téměř veškera pozornos
soustředěna na akcie dráhy kanadské, o něž se zaji
mala také cizina, činíc nákupy i při zvýšených kursech
Rovněž pro některé akcie železářských podniků bylo
dosti kupců. Na prvém místě uvésti sluší akcie Rhein
Slahl, které zvýšily záznam o 11/2%. Neméně hle
dány bochumské. Zanedbány byly akcie uhelno dol
ných podniků, akcie bank domácích a titry rakouské.
V akciích lodařských společností nebylo obchodů
hodnoty ruské, najmě akcie bank, laciněji vybízeny.
Soukromý diskont setrval na 4/4%. Denní penlz
4 proe.
Jednání e kartel strojíren. „N. F. P.“ oznamuje
že jednání 4 strojíren (brněnská, Škodovy závody
Breitíeld. Daněk a spol. a Ringhoffer), o němž jsm
minulý týden referovali, po přadě schůzí vedlo k do
hodě o zásadách zamýšlené organisace. Byl vypra-
cován návrh, který se zašle všem továrnám, jež
mají býti pojaty v kartel Mají býti upraveny plalební
a dodávací podmínky, jistá ujednání týkají se vý-
roby a konečně má býti provedena specialisace to
váren. Zaměstnanost průmyslu prohlašuje se za příz
nivou. Brněnská akc. strojírna své závody značn
rozšíří, aby odčinila úbytek, vzešlý devítihodinneu
dobou pracovní. Na podzím skončí vyjednávání s ji-
stou vídeňskou kotlárnou, jež má s brněnskou sply-
nouti.
Škodův
Breitíeld
Daněk
Ringhoffer
Berlín
Rhein Slahl
26
article
Ústřední banka českých spořitelen v Praze pu-
blikuje právě obsáhlou i zajímavou zprávu o sjezdu
a valně hromadě svých akcionářů ve dnech 24. a 25
března t. r. O jednání přinesli jsme svého času ob-
šírný referát. Interosenti najdou v přítomné publikae
hojně zajímavé a poučné látky. — Jak jsme již včera
oznámili, bylo zvýšení akciového kapitálu do 10 mil
korun s plným úspěchem skončeno a vyúčtování
bude co nejdříve rozesláno. Účast při poslední emis
přesahuje co do počtu akcionářů všechnu účast dři-
vější, došloť přes 1000 přihlášek, ač poměry na trhu
peněžním nebyly právě pro podobnou akci příznivy
Svědčí to zajisté nejlépe o širokém zájmu, jaký ob
chodní činnosti ústavu tohoto se věnuje.
Praha
27
article
Z průmyslu petrolejářského. Jak jsme již ozná-
mili, vypověděl Úvěrní ústav producentům nafty ko-
misionářské smlouvy, a sice ke konci srpna. Zdá s
však, že těžaři nafty přec se nevzdávají naděje, čeliti
desorganisaci. Jak se sděluje, bude v nejbližší dob
pokračováno v pokusech, docíliti organisaci produ-
centů nafty a sice na novém podkladě. Ukáže se, zda
outsideři, ktoří, jak se zdá, nevěřili v hrozbu výpo-
vědi, zůčastní se nové akce
Americká komise pro přistěhovalectví v rakou-
ských příslavech. Z Terstu se sděluje, že přijelo tam
z Benátek několik členů výboru pro přistěhovaleciv
ve Washingtonu, aby se informovali o zdejších za
řízeních pro nalodění vystěhovalců, kteří cestují do
Nov. Yorku. Také ze Rěky přijede do Terstu několik
členů komise. Mezi nimi jsou senátoři, lékaři a tech
nicti odbornici. Vybor zabývá se předběžnými slu
diemi pro zamýšlenou změnu americkéhu přistě-
hovaleckého zákona.
Nový lihovar. Jak se z Plzně sděluje, zřizuje
zemědělské družstvo v Mirošově značně velký liho
var. S prací má se v něm započiti na podzim.
Rakouská úvěrní společnost. Sděluje se nám
že pod tímito názvem utvořila se v Praze akciová spo-
leönost s kapitálem 200.000 K, jejímž předsed u
zvolen dr. Karel Urban a řídícím správním radou dr
Vojlěch Salz. S činností má býti započato počátken
srpna.
doktor
Urban
Vojlěch Salz
Terst
Benátky
Washington
York
Plzeň
Mirošov
Praha
28
article
Pracovní doba v rakouských továrnách. Pracov
něstalistický úřad v min, obchodu výdal právě obšír
né dílo o denní době pracovní v továrních závodech
v Rakousku. Je to první pokus o zevrubné znázor-
nění dělky pracovní doby v továrnách a obsahuje
zajímavé údaje nejen o trvání pracovní doby, nýbrž
i o dělce přestávek, o zaměstnání žen a mladistvých
pomocníků v továrních závodech, zvláště v dob
noční, o dřívějším zakončení práce v sobotu a před
velikými svátky, konečně o prodloužení a zkrácen
doby pracovní v určitých obdobích ročních. Tabul-
kové části, obsahující na 460 stran, je předesláno
zevrubné textové zpracování, k němuž připojeny
příslušné předpisy zákonné. K dílu dodány dva zají-
mavé diagramy. Šetření samo vykonáno v r. 190
za pomoci živnostenských inspektorů, obsahuje tedy
nejen spolehlivá, nýbrž i nejnovější dala v tomt
směru. Z hlavních výsledků budiž zatím uvedeno,
že v celém Předlitavsku bylo zjištěno 1,037.601 děl-
níků továrních a to 930.930 v závodech přestávko-
vých a 106.671 v nepřetržitých závodech, resp. ne-
přetržitě pracujících částech závodů. Z dělnictvav
prvých závodech zaměstnanéha pracovalo 81.95
(8.892) 9 hodin a měně, 427.732 (45.9%) přes 9—10
hodin a 407.686 (43.8%) přes 10—11 hodin. Dob
Rakousko
Předlitavsko
29
article
pracovní, jež přesahuje zákonem vyměřené maxi-
mum, a neupravená doba pracovní byla konstatován
u 1.5% všeho továrního dělnictva; spadají zvláště
v obor průmyslu kamenného a zeminného. Přesně
1thodinnou dobu pracovní má toliko 17.2%% všech
dělníků v závodech s přestávkami pracujících; na-
proti tomu v závodech a částech jich nepřetržitých
pracují téměř všichni dělníci (88.49%) v 12hodinných
směnách. Nejkratší pracovní dobu vykazují závody
polygrafické, kde t. č. tvoří devítihodinná doba pra-
covní pravidlo. Krátké pracovní doby shlédá váme
ve strojnictví a průmyslu kovodílném. dlouhé naproti
tomu v průmyslu textilním a potravinovém. Ženy
pracují průměrem déle než muži, naproti tomu jsou
co do dřívějšího skončení práce o sobotách a před
večerech velikých svátků na tom lépe než muži
také mají mnohé ze vdaných dělnic delší poledn
pausy než ostatní personál. Zajímavo je konečně
že ve velkých měslech je obvyklá veskrze kratší pra-
covní doba, než na venkově. K některým číslicín
dotýkajících zvláště poměrů českých se dle možnost
ještě vrátíme
Vzájemný obchod rakousko - uherský v květnn
r. 1907. Dle právě vydaného výkazu ministerstva ob-
chodu, obnášel, čítajíc v to i tržbu s drahými kovy.
dovoz z Uher v květnu 89.0 mil. K (4.18 mil.
a 534.000 kusů), vývoz náš do Uher pak 89.1 mil. K
(2.55 mil. q a 436.000 kusů). Od počátku 1907 obnáší
celkový dovoz náš z Uher 399.7 mil. K (+- 20 3 mil.
u srovnání s týmž obdobím loňským), vývoz do Uhe
447.1 mil. K (+ 40.6 mil. K). Předběžná obchodní
bilance vykazuje tedy za prvních pět měsíců aktivum
474 mil. K a proti loňsku zlepšila se o 20.3 mil. K.
Dle hlavních skupin zboží vykazuje naše tržba
s Uhrami za měsíce leden až květen tato čísla:
Uhry
+20
30
article
Dovoz
Vývoz
1906 1907 1906 1907
mil. korun
suroviny. . . . 207-0 217.3 41.6 463
polotovary . . . 34.2 27.9 497
54.7
hotové výrobky . 138 2 154.5 315.2 346-
Důležitější předměty tržby naší s Uhrami vykazují z
řečené období tyto hlavní variace v mil. K: v do-
vozu obilí 98.0 (+ 27.9 u srovnání s loňskem)
mouka 75.0 (+ 15.0), dobytek jatečný a tažný 59.
(— 13.7), drůbež 3.8 (+ 0.5), vejce 9.9 (+ 0.6), sádlo
11.2 (+ 3.6), čerstvé maso 5.3 (—02), víno 10.3
(—-0.1), dříví 7.6 (— 4.8), rudy 3.0 (—0.9), vlna 3.0
(— 2.0), bavlněné zboží 6.4 (— 0.8), kůže 6.9 (— 0.6).
železo 3.0 (— 1.6), železné zboží 40 (Ú.7), lučební
látky a výrobky 6 3 (—0.7): ve vývozu káva 5
(+0, cuke 39 (+1.6h, víno 4.7 (4.0.2), dříví v
Uhry
31
article
(—0.1), ublí a koks 9.1 (+ 0.9), minerální oleje 6.
(+. 1.1), baviněná příze 13.3 (+ 0.2), bavlněné zboží
78.1 (+ 3.1), zboží zelnu, konopí a juty 12.5 (+ 0 )
zboží vlněné 41.8 (+6.8), zboží hedvábné 15.7 (++-2.6).
konfekční 34.1 (4 3.4), papír 6.3 (+ 05), zboží papí-
rové 3.6 (+0.4), kůže 16.6 (—), zboží kožené 12.3
(+ 1.7), dřevěný nábytek 6.6 (+ U.8), zboží železné
19.8 (+ 1.3), zboží kovové 57 (+06), stroje a pří-
stroje 16.0 (+ 08), nástroje a hodiny 6.9 (+ Ú.g),
chemické látky a výrobky 8.5 (+ 1.3).
Zahraniční obchod. V měsíci květnu t. r. čini
dovoz 193.5 mil. K +9.4 u porovnání s r. 1906)
vývoz 197.5 mil. K (++9.9). Vyplývá z toho aklivum
bilance 4.0 mil. K (oproti loňskému 3.5 mil. K).
V prvních pěti měsících 1907 činil dovoz 959-9 mil.
kor. (— 59.5) a vývoz 907.0 mil. K (— 22.5). Činí
tudiž pasivum bilance 52.9 mil. K (oproti loňskému
89.9 mil. kor). Co do množství činil dovoz 58.5 mil. a
a vývoz 74.0 mil. q. bylo tudiž dovezeno více o
15.5 mil. q. Dovezeno bylo: koloniálního zboží z
24.2 mil. kor., surového tabáku 14.2, obilí 4.6, rýže
9.0, semen 22.5, dobytka 1.0, vajec 19.4, koží 36.5.
vína 2.5, uhlí 68.4, bavlny 123 9, konopí, Inu 35.0,
vlny 70.3, příze 24.1, zboží vlněného 12.6, hedvábí
21.5, zboží hedvábného 23.9, papíru 9.0, koženého
zboží 26.5, želéza 3.5, mědi 19.9, strojů 31.5, nástroj
16.7 mil. kor. Vyvezeno bylo: cukru 85.1, obilí 19.4.
sladu 24.0, luštěnin 3.1, semen 10. 2, dobylka 17.0
koní 11.2, vajec 55.6, koži 23.4, nápojů 14.1, dříví
93.3, uhlí 43.6, nerostů 16.2, bavlny 33.4, Inu atd.
25.4, vlny atd. 9.7, vlněné příze 2.9, vlněného zboží
25.1, hodvábí 15.1, konfeköního zboži 36.7, papíru
27.2, koženého zboží 26.1, skla 28.0, železa 6.2, kovů
27.0, nástrojů 4.8 mil. kor.
+ + -2.6
+ 05
+ Ú . g
32
article
Subskripce na podily české knihtiskárny ve
Vídni. Čechové dolnorakouští nabývají v poslední do-
bě půdy i na poli hospodářském; jedním z nejdůle-
žilějších hospodářských úspěchů jich jest, zřízení če-
ské knihtiskárny ve Vidni, jejíž význam pro největší
menšinu našeho národa, pro ohromný počet Čechů
vídeňských jest dalekosáhlý. V řadě vlastních své-
pomocných podníků českých ve Vídní vhodně učiněn
byl začátek založením české knihtiskárny ve Vídní,
pro které jsou podmínky velmi příznivé, neboť stálý
velký okruh zákaznictva má knihtiskárna v české
obci vídeňské, sílíci čím dále tím více i po stránce
hospodářské, zajištěný. Po bedlivém uvážení těchto
okolností založen proto koncem roku 1906 ve Vídni
závod tiskařský a nakladalelský „Melantrich“, za-
psané společenstvo s ruč. obmezeným, které si obralo
za úkol, zříditi českou tiskárnu ve Vídni, kteráž po-
čátkem roku 1907 vešla v život. Naděje, kladené
do nového podniku, splnily se plnou měrou, tiskárna
závodu „Melantrich“ jest stále do plně své výkon-
nosti zaměstnána, ačkoliv personá! závodní bylo tfe-
ba již několikráte vydatně rozmnožiti a tiskárnu roz-
šířiti. Dnes, po ukončení všech přípravných prací
po obdržení neobmezené koncese knibliskařské vy-
pisuje závod „Melantrich“ za účelem dalšího roz-
šíření své činnosti subskripci na 500 podílů závodu
po K 500.— hodnoly nominální. Podíly závodu „Me-
lantrich“ ve Vídni, které se při této první subskripci
přenechávají bez ažia, lze ve dnech od 1. do 15. čer-
vence t. r. upsati v Praze u Živnostenské bankya
Čecho
Vídeň
Praha
Melantrich
Ilantrich
33
article
Úslř. banky čes. spořitelen, ebo u některé z jejich
filiálek, ve Vídni u závodu „Melantrich“, nebo u víd.
filiálek jmenovaných bank. Doporučujeme upisování
podílů závodu „Melantrich“ české veřejnosti co nej-
vřeleji; podrobné upisovací prospekty a přihlašovací
listy zašlou inleresenlům jmenované banky a závod
„Melantrich“ na požádání
Z ústředních jatsk pražských. Na trhi dobylč
v pondělí dne 4. července 1902 přihlášeno jest 216
kusů hovězího dobylka původu domácího a 450 kusu
původu haličského.
Vídeň
Melantrich
34
article
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemn
výměně podaně směnky, cheky, poukázky
faktury: Od 24. do 30. června 1907 úhrnem
K 14,687.496.43, roku 1906 K 16,439.299.—
Součet všech podání od 2. ledna 1907 obnáší
K 444,819.494.76 a vykazuje u porovnáníse
K 407,884 393.94 téhož období předešlého
roku příbytek K 36.934 600 82.
Živnostenská banka pro Čechy a Moravu
v Praze. Stav vkladů na pokladniční poukázkya
vkladní knížky činil koncem měsíce června 1907
K 74,790.513.24.
Trhy peněžní.
Pelrobradská bursa.
Z Petrohradu, 29. června. (Zpráva Živnost. banky.)
29. června 28. červns
Diskontní . . . . . . . . . 406.— 407.—
Baku . . . . . . . . . . . 524.— 495.—
Caspienne . . . . . . . . . 4525.— 4525.—
Sormovo
. . . . . . . 145.50 144.—
rusko-čínská banka. . . . . . 242.— 243.—
Ruská průmyslová banka . . . 272.—. 272.—
Petrohradské metallurgické . . . 158.— 158.—
. . . . . . . . 417.— 417.—
Putilovské železo . . . . . . 96 50 96 50
Fénix. . . . . . . . . . . 162.— 160.—
Ruské papíry v Berlíně.
Z Berlína, 29. června. (Zpráva Živnost. banky.)
29. června 28. června
41/2 procentní ruská renta 1905.
90 80
4procentní ruská renta 1902
75.30 75. 4
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —
73..60
Caspienne
Sormův
Čechy
Morava
Praha
Petrohrad
Bak
Berlín
živnostenský banka
průmyslový banka
36
article
3aprocentní ruská zlatá renta. . 65 25 65.40
petrohradská diskontní banka . . —.— 160.—
petrohradská mezinárodní banka . —.— 146.—
ruská banka pro vnější obchod . 129.— 129.30
Berlinská bursa.
Z Berlína, 29. června. Pův. zpráva »N. Listů«.)
29. června 28. červns
Rakouské kredilky . . . . ..
203.25
203 10
Diskonto . . . . . . . ..
169.25 169.2
Německá banka. . . . . . .
222 75
223.10
Obchodní společnost . . . ..
151.87
151.60
Dráždanská banka. . . . ..
137 75
138 75
Španělské exterieury . . . . .
Bochumské ocelárny . . . . .
225.—
224.80
Lauřina hut
224.—
224.—
70.10
Dortmund. Únion lit. C.. . . .
70.25
Harpenská uhl. spol. . . . . .
204.25
204.50
Hibernia . . . . . . . . .
415.50
Consolidace . . . . . . ..
414.—
Severoněmecký Lloyd . . ..
116.30
116.60
Packet . . . . . . . . ..
130 30
130.50
Turecké losy . . . . . . . .
138.75
139.—
Z kasovních papírů,
29. června 28. června
Concordia.
. . . . . . . . 329.— 329.—
Eschweilské . . . . . . . . 223.— 222.75
Geisweidské . . . . . . . . 205.50 207.—
Hochdahl . . . . . . . . . 100.— 100.—
Katovické . . . . . . . . . 199.50 199. 25
Wilhelm . . . . . . . . . 271.75
271.—
Phönix . . . . . . . . . . 200.62
201. 75
Rh. StaMl . . . . . . . . . 191.—
189. 75
Schalker . . . . . . . . .
Westphalia . . . . . . . . 196.50
196.25
Orenstein . . . . . . . . . 196.25
195.25
Rh. Metall . . . . . . . . 125.10
126.—
Hasper . . . . . . . . . . 194. —
191.25
Donnersmark . . . . . . . 273.—
274.—
Huldschinský . . . . . . .
Vulcan . . . . . . . . . . 243.—
242.50
Bismark . . . . . . . . . 323.50
322.50
Caro. . . . . . . . . . .
102.—
100 10
z27.—
B2r.-
Hoesch. . . . . . . . . .
Lloyd
Concordia
Hochdahl
Wilhelm
Hasper
Cara
Berlín
Dortmund
mezinárodní banka
Berlinský burza
německý banka
Dráždanský banka
Lauřin hut
Harpenská uhl . společenský