1
masthead
30 června 1907. Císlo 178
5
article
Ještě pokračování ankety.
= Anketa měla býti původně ústní. Chtěl
jsme rozhovorem s jednotlivými odborníky seznat
jejich náhledy pomocí otázek a odpovědí. Nyní
však pokračuje anketa ve formě psaných článků.
Prof. dr. K. Chytil minule napsal první. Chtě
více pověděti nežli lze při interviewu, obšírněji
a hlavně zevrubněji. Učinil tak. Jiní, k nimž
náš zpravodaj zaměřil, nejsou tou dobou v Praze.
Pan stavitel dómu pražského architekt Kamio
Hilbert užívá lázní karlovarských, ale zále-
žitost uznává za tak důležitou, že se přes to
účastní ankety dopisem, který je výborným po-
jednáním
List jeho je už tím zvláště zajímavý,ž
v něm mluví bezprostřední nástupce Jos. Mo
ckera v úřadu i činnosti, při dómu, v Ústředn
komisi i při mnohých restauracích. Leží ovšem
mezi těmito dvěma gotiky doba jednoho poko-
lení, v níž nejeden názor životní a umělecký se
změnil a to často i velmi radikálně
Pan Kamil Hilbert píše tedy z Karlo
vých Varů dne 19. t. m. v odpověď na náš
dotaz toto:
»Vyburcoval jste mne v zátiší lázní, kde
se nerado vážně přemýšlí, dotazem, jaké stano
visko k otázce obnovy Vladislavského křidla
hradu pražského zaujímám. Stanovil jste pro
odpověd dokonce jen lhůtu třídenní.
profesor
doktor
K Chytil
Kamio Hilbert
Hilbert
Praha
Karla východ Vary
Vladislavský křidla
6
article
Lhůtě vyhovuji, leč vyhovím-li vašemu
účeli a vyslovím li těmito vynucenými řádky
dostatečně své názory ? — Nuže:
Obnovu traktu Vladislavského považuji za
tak důležitou otázku, že vyzývá k zájmu vše-
obecnému. Zájem tento prokázán již z mnobých
stran, ovšem různícími se a až i protichůdně
založenými náhledy.
Jedněm vžila se již mimo naší vlasť o
let připravovaná a pěstěná nechuť k slohovým
restauracím, v kterých spatřován, ne vždy bez
příčiny, škůdce historické pravdivosti stavebníei
památek. Ti přivítali snesení Ústřední komise pro
uměl.-histor. památky s povděkem. Jiným pro
zatím ještě nepochopitelnou zůstává taková
ochrana stavebních památek a vítají je se sar
kasmem. Ti ovšem postavili se stanovisku Ústřední
komise docela na odpor.
Odpor ten nevynesl dosud mnoho positiv
ních návrhů a pro vtip nedostal se k řečenému
luštění té otázky.
Proto vítal jsem přihlášení se Archaeol
komise při české akademii ku práci a víťal jsem
možnost zabývati se zde věcně záležitostí tai
aktuální. Nesprávno jest v touze české archasol
komise na řešení otázky obnovy hradu spolupů
sobiti, spatřovati již afront proti Ústřední komisi
neboť zásada či program, na kterém by Archaeol.
komise obnovu ráda založenou viděla, vyslover
dosud nebyl.
7
article
Bude mi snad umožněno na tomto pro
gramu Archael, komise spolupůsobiti i omezín
se zde na vyslovení něktorých zásadních názorů
Jakou ramátkou je Vladislavský trakí
kradu prazského ? o
V první řadě je ceny umělecké, v druhé
teprve ceny starr. A nesporno, ze cen umrecr
staví Vladislavský trakt mezi památky prvořadé.
V důsledku tohoto zařadéní dlužno starati
se, aby umělecká hodnota zůstala po
kud jen možno dalším stoletím zachována
Cena stáří nesmí dle mého soudu překážet
zachování ceny umělecké. Ona však mus
a dobře může i při potřebné péči o hodnotu
uměleckou ušetřena býti. Co je uměleckou ce-
nou této výlučně stavitelské památky? Cena
umělecká spočivá v návrhu umělce-stavitela
V jedné části tohoto traktu tedy v návrhu Be-
nedikta Rietha. Cena stáří kryje se v tomt
případu z velké části jen se stavební hmotou
(kámen a omítka) a s prací kamenníka a zed
níka, tedy dělníků. Dila plastiky a malířství,
která by v provedení stavby vedle ceny stárí
i cenu uměleckou slučovala, zde scházejí.
Tím nechci nijak říci, že hodnota umělecká
traktu Vladislavského nepotřebuje své stáří, ahy
na nás takovým kouzlem působila, jak to činí
teď. Vždyť dobře známo, jak mnoho stár
straní ceně umělecké. My architekti pociťujeme
dostatečně, jak nebezpečným soupeřem je do-
cela nepatrné dílko zedníka a italského štuka-
téra 17. neb 18. věku i dobrým uměleckým
pracím moderním. A tu nemělo by se při traktu
královského hradu pražského tomuto kouzlu
stáří trochu oběti naši pořádkumilovnosji při-
vésti?
8
article
Vážíme si stáří naších spolubližních
schází jim již mnohé, co kráse mládí nezbylno
bývalo. Měla by ulomená hrana neb roh římsy
či uražená kraba býti již překážkou obdivu dila
uměleova? Nestačí zde obdiv konstrukci vnitřn
klenby, nestačí obdiv zajímavé komposici prů-
Obětujme, architekti, trochu ze svého
egoismu, obětujme kouzlu stáří trochu toho vý
dělku kamennika-mistra i dělníka a sejdeme se
s názory těch, kterých dnes ještě nechápeme
neb chápati nechceme.
Leč i tito předbojníci, nevýkonní v obno-
vách starých stavebních památek, musí sleviti
sleví jistě ze svých požadavků ku prospěchu
věci, jelikož jim jen na ní samé záležl.
Vždyť dílo umělce-stavitele při Vladislav-
ském sále není vázáno na starou hmotu kamen-
nou. Nahražení zvětralého kamene třeba
i bohatě prohlovaného, byť by s náhradou toutc
i obnova některého lístu, křížové růže a pod.
ornamentu spojena byla, jest sice újmou ceně
stáří, leč je proti tomu prospěšno hodnotě umě-
lecké, kterouž před úplnou, třeba že ne tak
blizkou, jak rádo s důrazem se tvrdí, ztrátou
ochraňuje.
Takového zasáhnutí v stáří Vladislavského
průčen Ústřední komise se však neleká a při-
poušti, ba žádá je všude tam, kde z ohledu
na pevnost a sálost památky té potřeba s
toho ukáže.
čelí?
To zdá se mi z uveřejněného názoru
Ústřední komise býti jasno a myslím, že je zby-
tečno, ne-li zlomyslno, vykřikovati obavn, že
dle přání této pro udržování památek založené
komise má královský hrad náš se v nejbližší
době sřítiti aneb ponenáhlému sejíti vydán
Obdivovali jsme Vladislavský sál tak jak
jej v průčeli dnes známe a jisto, že půvab jeho
ani na dále neutrpí, zůstane-li gotická galerie
Vladislav
9
article
býli.
Ja koutové schodiště, které již staleti neznají.
nezakončeny. Otevření arkád, gotickým pilířem
beztak již přerušených, není také nezbyln
k pozvednutí uměleckého dojmu a tím méně
k zabezpečení trvání památky tě.
Nepovolení těčhto prací není tedy škodou
na žádné straně. Budou-li budouci věky jim
nakloněny, může se tak vždy ještě státi.
Nevidím tedy v programu Ústřední komise
překážeti tomu, aby Vladislavský trakt v umě-
lecké své hodnotě byl zachován. Vidí-li však
někdo v požadavku této komise, aby škrabané
kvádrování tam, kde je zvětralé; nebylo obnovo-
váno, nýbrž jen hladkou omítkou nahraženo,
úraz umělecké hodnoty průčelí, dá se jistěo
tomto rozporu ještě disputovati. Dobrá vůla pro-
vádějícího architekla, stáří traktu Vladislavského
pokud možno zachovávati a průčelí nemoderni-
sovati bezůčelně tak, aby snad novým dojmem
působilo, jako jinde se stalo, vyvolá u Ústřední
komise více důvěry a doufám mnohého ústupku.
Dnešní směr protirestaurační dotkl se svou
úřadní autoritou i mých návrhů a přece jemu
blahořečím.«
E Umělecké výslavy denně otevřené: Pavi-
lon »Manesa« podKinskou (Henry Le Sidaner
a Louis Dejean). — XXII. výstava »Manesae
Sekretariát výstavy žádá opělně pp. pořadatele bro-
madných návštěv, aby mu je oznamovali dříve, než
do výstavy se vypraví. — Stálá tržnice »Ma-
nesa«, Vodičkova ulice čís. 38. — Topič ů
Salon: Výstava obrazů F. B. Dou bka
Vladislavský
Henry Le
Dejean
Ma
Vodičkův ulice
10
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
O nesnázích středních škol.-)
(Profesor Ant. Beneš)
Antonín
Beneš
11
article
Myšlénková povaha naší doby.
Myšlénková povaha naší doby jev
se svým rázem induktivním, jenž nemálo
přispěl k poražení myšlének spekulativních.
Methoda indukt. přinesla v posledních dvou sto-
letich ovoce, jež nyní počíná dozrávati a jemuž
se dnes obdivujeme v úžasných výzkumech při-
rodovědy. Vědy induktivní nejen že vyvodily ze
sebe nekonečnou řadu vynálezů a objevů, jež
krášli a zpřijemňují náš vezdejší život, ale i pře-
šinuly naše stanovisko se shora, z říše vidin
dolů, do nižin skutečnosti t. j. v obor názorů
a jedinečných pojmů.
Druhý ráz naší doby jest duch soci-
a tivní l. j. snaha po spolčování se. Dříve
býval veškeren pokrok časový poután k něko-
lika osobnostem, které nadobyčejně vynikaly nad
hladinou celku; dnes je tomu opak. Vešker
díla v oboru hospodářském, jimž se nejvíce ob-
divujeme, jsou výplodem ducha spolčovacího.
Podobný úkaz zdá se i nyní nastupovati na
poli myšlénky. Protivíť se duchu sociálnímu
naší doby, aby jeden myslil a ostatní jen při-
zvukovali. Žádný nechce více přísahati na slova
mistrova, jako přísahal celý učený středověk na
slova Aristotelova.
Antansie nastupuje na místo autority a pří-
rodověda nás poučuje, ze praui Jvn
dá postaviti před oči nebo přivéstí na experi
ment.
Míjí doba proroků a genialních vůdců ná
roda. I v oboru filosofie leží doba epochálníeh
systémů za námi; sotva by se dnes podařilo
komu zbudovati systém filosofický, jenž by tou
měrou upoutal, jako se to stává objevem nových
hmot anebo sil v přírodovědě.
Aristotelův
Jvn
12
article
Dělení práce, jež se domohlo výsledků
v oboru národ. hospodářství i v přírodovědě,
musí nastoupiti i ve filosofii, což povede k se-
tření neblahého subjektivismu a přijde ke plat-
nosti objektivní ráz, jenž se opírá o děje a věty.
ke kterým každý nepodjatý myslitel musí při-
stoupiti. Vznikají zárodky objektivního bádání
u tak zvané exaktní filosofie. Nová doba
buduje bádání exaktní, jež má býti plod n
a věcné. Avšak postup takého střízli vého bá-
dání jest nenáhlý a zdlouhavý a v cestu se mu
staví rozumová nedočkavost lidského ducha,
zejména ducha jednotlivcova, jenž předčasněa
za každou cenu chce se dostati k hotovým
výsledkům. Poměry vezdejšího života jsou ná-
ramně strakaté a každý ze současníků se snaží
míti předloženu onu svrchovanou formuli, která
by mu byla klíčem k jeho názoru světovému
řididlem k jeho zachování.
Avšak generace ukládají se do hrobu, aniž
by uzřely zaslibenou zemi, kde leží řešené nejvyšší
tyto problémy. Rešení to jest prací obrovskou, žese
nedá ani očekávati, aby některý věk, byť byl
sebe pokročilejší, nezanechal ničeho k dalšímu
vybojování.
Tím vzniká ve světě veliký boj mezi
rozumovou nedočkavostí, jež chce míti ukonej
šené metafysické potřeby člověka a mezi zdlou
havým historickým vývojem.
13
article
Mezi tím povstávají ale různé předčasné
soustavy, patříci do říše subjektivismu, ktere
svojí materialistní podstatou snaží se získati zá-
jem mass; tyto soustavy nerespektují meze lid-
ského poznávání a staví společnost na půdu
praktickou, snažíce se mu vnuknouti aspoř
přání, jakým by býti měl, aby dosáhl úkoje
svých tužeb po štěsti co možná dokonalém. Zde
mravní i myšlénková povaha naší doby si po-
dávají ruce a bez hlubšího kriteria mravního
staví nový kult, jenž do nemalých nesnází při-
vádí dnešní střední školu.
Vnikání tohoto kultu do škol působí opak
pravé výchovy. Moderní kult jeví se v divém
reji v rodinách, v četbě, v žurnalistice, ve způ
sobech života nynějšího jako snaha po hroma-
dění prostředků za přikladem jednotlivých šťast-
ných odvážlivců a zbohatnutí bez práce jest
heslem statisícův.
Vedle toho mrou lidé hladem a na ulici
káznice se plní a proti tuláctví se vydávaji
zostřené předpisy; pod lesklým povrchem nád-
hery a přepychu zeje propast sociální bídy.
Samovraždy se objevují již u žáků a stále
se dočítáme o zjevech, které jsou příznakem,
že mravnost mezi mládeží klesá. Pošetilé však
jest připisovati škole nebo jejímu zařízení vinu.
Za výsledky vychování solidárně odpovídají tř
stolice: domácnost, ve které člověk vy-
růstá, škola, ve které se vzdělává a s po-
lečnost, ve které žjje. Nesnadno jest vymě-
řiti, jaký úděl připadá každé z nich.
) Viz články prof. Ant. Beneše v této rubric
z 20. ledna a 16. a 23. června t.r.
profesor
Antonín
Beneš
14
article
Dle zkušeností nabytých můžeme plným
právem říci, že lidé jsou hlavně tací, jaké jsou
rodiny, ze kterých pocházejí a jaké jsou
společnosti, ve kterých žijí. Nynější společnost.
stižená klatbou oportunity a rozpoutaná bez
uzdností ujímá se rafinovaným způsobem jed-
notliveů, hlavně ale dospivajích mladiků a pů-
sobí na ně mocí svého obcování a svých zaří
zení tak dlouho, pokud si jich nepřidobila.
Proto je za poměrů těchto škole nesnadno
aby plnila svůj vychovatelský úkol. A přece žá
dají se od ní divy a jenom od ní žádají se ná-
pravy. Škola má potříti hydru korupce, ona m
obnoviti starou prostoduchost mravů, ona má
obnoviti společnost. Ti lidé, kteří pronášejí po-
dobná přání, zapomínají, čemu učí každodenní
zkušenost, že zájmy jsou mocnější než idee
příklady mocnější než nauka, život důtklivějši
než škola. Jakmile žák opustí učebnu, ocitnese
rázem na novém světě, kde platí jiné zásady
a jiné řády. Chovanec školy nezíská zde ni-
čeho pro vypěstění mravního charakteru; sub
jektivní blaho chovance nadřizuje se ethickém
idešlu. Společnosti jde jedině o to, aby zabez
pečila svému svěřenci teplé místečko, byť to
bylo na úkor ostatních a celku, a to jakými
koli prostředky.
Žák mimo školu poznává, že svět pracuje
ke vnějším úspěchům a nehledí při tom na pro
středky a na zkázu mravní povahy. Svět odli
šuje jednostranné zájmy chovancovy od zájmů
společenstva a vztyčuje před první vlajku s ná-
pisem: »Bližší košile než kabáte, žák pak na
stupuje na křivé cesty, jen když vedou k cíli
nečiní též výběr v prostředeích, jenom aby doše
svého eíle. Dorost národní odvyká potom práci
nezná žádných povinností a zhýčkává za fou
snahou, aby se jedenkráte výhodně usadil. Devět
desetin všech lidí se vychovává timto způsobem.
15
article
Podobným způsobem se podvracejí základy
charakteru. Proto není divu, že takový odeho-
vanec, dostane-li se do alternativy, aby buďse
zřekl určitých prospčehů a výhod nebo zprone-
věřil se svým vlastním zásadám, zvoli zajisté
toto. Vlivem společnosti podrývá se charakter
nejprve ve věcech malých, potom znenáhla
ve větších. Málokterý z lidí zhrozí se na př.
málé lži, běží-li o výhodu a přece každá,
sebe menší lež jest počátkem k podvrácení cha-
rakteru. A přece všude žák se setkává se lží
ať je v obchodě, ve dvorném obcování a iv
domáenosti. Tím stávají se lež, přetvářka a so
bectví dvěma ranami, jež poskvrňují společnost
a mládež přivádějí na scestí, oddalujíce ji o
čistého a upřímně smělého vyznávání a vzý
vání pravdy a vedou ji nevyhnutelně kultem
zájmů ke mravní zkáze a k rozvralu řádu spo
lečenského.
Na c. k. akademii umění v Praze bude se konat
zápis na školní rok 1907/8 pro veškeré studující.
jak všeobecné školy, tak i škol speciálních, a sic
jak nově vstupující, tak i eny, kdež ve studiích na
akademii pokračovati hodlají, v neděli, pondělí
a úterý, dne 7., 8. a 9. července t. r. v bu-
dově akademie, vždy od 9—12 hod. dopoledne. Při-
jíací zkoušky kenati se budou ve středu
l 1 o s
Praha
16
article
XBu . — nod. odpol. Novým uchazečům
přodložiti jest kromě průkazů o dosavadních studiích.
případně o dosavadním zaměstnání, též osobní do-
klady své (rodný a domovský lisť) a ukázky vlast-
ních prací. Noví ucházeči do speciálných škol hlaslež
se předem u dotyčného profesora, načež teprve po
rozhodnutí prolesorově stane se zápis v rektorá tní
kanceláři na základě předložených listin. Školné, jež
zapraviti jest hned při zápisu, činí za semestr 20 K
imatrikulační taxa definitivních ctudujících 4 K, při-
spěvek na učehné prostředky 4 K. Bližší podmínky
obsaženy jsou ve slatutu, který v akademii bezplatně
lze obdržeti.
Na české obchodní akademii v Brně obsadlí s
od počátku školního roku 1907/8 místo suplujícího
učitele dějepisu a zeměpisu a výpomocného učiteie
těsnopisu. Vyžaduje se aprobace pro střední školy
ve druhém případě alespoň částečná. Plat učitele
suplujícího činí minimálně 2000 K, výpomocného
nejméně 1200 K. Žádosti o doklady nechť zašlou
se nejdéle do 10. července ředitelství ústavu.
Při zemské vyšší reálca v Jevíčku obsadí se po-
čátkem školního roku 1907/8 místo skutečného učite-
le češtiny a němčiny, Služně jako na úslavech stát-
ních. Žádosti s příslušnými doklady zaslány budle
c. k. moravské zemské školní radě v Brně do 25.
června t. r. Na témž ústavě obsadí se také míst
skutečného učitele mathemaliky a deskriplivní geo-
Jednola učitelská v Nepomuku bude míti val
nou hromadu 10. července t. r. o 142. hod. odpol
v V. tř. obec. dívčí školy v Nepomuku.
Brno
Jevíčko
Nepomuk
český obchodní akademie
17
article
Celoroční učebný kurs v Poděbradecki. Rodič
žáků, z měšťanských škol chlapeckých vystupujících
upezorňují se na možnost dalsího potřebného vzdělání
synů jejich v učebném kursu (IV. ročníku), zřízeném
při měšť. škole chlapecké v Poděbradech. Kurs podává
znokrouhlené vzdělání pro život praktický, připravuje
žáky ku přijetí do c. k. učitelských ústavů, obchod-
ních, průmyslových i různých odborných škol, jako
i do c. k. škol kadelních. Vyučuje se náboženství
jazyku českému, německému i francouzskému, země-
pisu, dějepisu, přírodopisu, přírodozpylu, algebre
účetnictví, měřictví s rýsováním, kreslem, tělocviku
a těsnopisu. Přijali mohou býti jen absolventi českých
škol měšťanských s propouštěcím vysvědčením vzor
III. neb IV. Přihlašky přijímá během prázdnin ředi-
telství školy, jež ochotně ke každěmu dolazu odpověd
zašle, zároveň pak vhodné a poměrně laciné byty
event. stravováním pro žáky obstará.
Do obchodní školy (do oddělení mužského i div-
čího) obchodní a průmyslové komory v Č. Budějo-
vicích budou zapisováni žáci i žákyně do prvních
ročníků před prázdninami dne 6—10. července a po
prázdninách dne 14. a 18. září. O prázdninách lze s
přihlásiti k zápisu písemně. Do prvních ročníků při-
jímají se žáci, kteři vychodili 3 třídy školy střední
neb měšťanské a divky, které vychodily 3 třídy školy
měšťanské nebo lycejní anebo které složi zkoušku
přijímaci. Studium trvá na oddělení mužském i divčím
dvě léta. Prospekty o škole pošle zdarme ředitelství
a podá jakoukoli zprávu, bude-li požádáno.
Poděbrady
Č . Budějo
18
article
Zápis žactva do veřejné obchodní školy gremi
v Kolíně a spojeně s ní jednoroční obchodní školy
pro divky koná se od 6. července. Přijímají se do I
ročníku jinoši od 14 let, kteří s prospěchem odbyli
třelí třídu měšťanské nebo střední školy, anebo kteh
jinak náležité vzdělání prokáží. Zvláštní zvetel bére se
na jinochy . obchodní praxi. Do dívčí obchodní školy
přijímají se dívky od 14 let. Podrobné prospekty za-
sílá ředitelství ústavu
Na c. k. vyř. gymnasiu v Benešově budou se n
šk. rok 1907—8 zapisovati a přijímati novi žáci do
I. třídy 8. a 9. července. Od 8—10 hod. ráno budou
žáci zapisování, od 10 do 12 hodin budou přijímae
zkouš.y písemné, odpoledne od 2 hod. ústní. Do I
třídy může býti přijat žák, jenž v témže obč. roce
dokonči nejméně 10 let věku svého. K zápisu maj
přijíti žáci se svými rodiči neb zástupci jich a vy-
kázati se musí: a) křestním listem, b) vysvědčením
frekventačním ze školy obecné nebo posl. vysv. ze
školy měšťanské. Po prázdninách bude zápis do I. t
se zkouškami přijímacími dne 16. a 17. září.
Kolín
Benešov
20
article
Zemská komise pro úpravu řek
v království českém
Zemská komise pro úpravu řek
v království českém
zasedala do 27. čarvna.
Při zahájení vzpomenul náměstek předsedův
dvor. rada Vojáček vřelými slavy velkých záslul
zemřelého vrch. lesního rady Görnera.
Po schválení protokolu byla vzata na vědom
zpráva presidia o zřízení limigrafů na Dou brav
a na Jizeře.
Podrobné projekty na úpravu Malého L a b
v Horním Lanově, jakož i na úpravu Úpy v
Vrajlu—Mladé Buky schváleny
Technické oddělení navzhlp schválení podrobných
projektů na další úpravy Úpy v Horním Starém
Mastě—Trutnově (rozpočet 534.000 k) a trati Trut-
nov—Poříčí (rozpočet 393.000 K). pak zřízení lapačů
štěrků nad Kreutaschänklem nákladem 79 010 K.
Předs zem. výboru Adámek učinil dotaz, kte-
rak hude rozvržen nynějšt zvýšený rozpočst na tyto
úpravy? Původně byl tento naklad rozpočten v prvé
trati na 282.234 K, nyní se zvýšuje o 251.766 K neb
89%, v druhé trati činí loto zvýšení 111.210 K. Dále
žádal za bližší vysvětiení sdělení ve zprávě, že
není fina něně zabezpečeno proveden
vě!ší přepážky údolní na Úpě v prvém ob-
dobí stavebním, zvláště pak jaký vliv bude mí
eventnální odiežení zřizování lěchto přepážek, j e
byly pokládány za nezbytně nutné, n
další regulování Upyk
Úznaval důležitost zřizování lapačů štěrku
horních povodních, avšak žádal za vysvětlení dotče-
ného výkladu zprávy, nepokládali si zřízení těchto
lapačů za náhradu za přapážky údolí, jichž prove-
eení se oddaluje?
Vojáček
Görner
K Předs
Adámek
Jizera
Horní Lanův
Úpa
Trutnov
Trut
21
article
Pan Sehreiner přeje si zevrubné vysvětlen
k dolazům Adámkovým, i trvá na tom, že z finanč
ních příčin nesmí býti projekty regulační vůbec re
dukovány na újmu solidnosti stavby. Dále se tázal
vztahuje-li se vyžadovaný plná mec presidia tak
na zadávání sťaveb dle schválených podrobných pro-
jeklů
Před. dv. r. Vojáček sdálil, že je přadsedni
ctvu vyhražena právo k zadávání takových staveb
nevznikl-li při lomto jednání nějaký konfí kt. K dal
šímu dotazo dr. Schreiner sdělil, že se zadávání re-
gulačních sťaveb vypisuje netoliko v úřaďních, al
také v jiných nejrošířenějších časopisech, jakož i
čelných listech místních i odborných.
St. r. Podhajský uvedl, že hy na Úpě pro-
jektované dvě přepážky údolí vyžadovaty nákladu
nejméně 8 mil. korun, ktery nemůže býti vůbec
prvém stavebním období uhražen a protože mus
býti provedení projektovaných přepažek Tamném
Důle a u Slatiny odloženo k druhému období sta
vebnímu. Z úvěru na Úpu zbývaji pro prvé období
asi 2 mil. K.
Rozpočet na další úpravy Úpy, o nichž se jedná
musil býti zvýšen především proto, že mají býti zři-
zovány místo pevných nákladné pohyblivé jezy, ž
musí býti veškeré zdivo prováděno co nejdůklad-
nějším cementem a j. Lapače nahradí alespoů z část
přehrady údoll, jež není lze na ten čas provésti.
zamezí zanesení se regulovaného řečiště štěrkem a va
louny.
V regulování Úpy bude lze i při odložení stavby
přehrad pokračovati. Provedením přepažek na Lab
v lese Královslví a u Krauseovy Boudy, jež jsou
finančně zajištěny, bude zabezpečeno pravidelné roz-
vádění přívalových vod na Labi.
Sehreiner
Adámkův
Schreiner
Podhajský
Krauseův Bouda
St
Úpa
Laba
22
article
Vrch. st. r. Rytíř vysvětlil, že by musily být
lapače šlěrku na Úpě zřízeny, i kdyby byly projekto
vané přepažky postaveny.
Dvor. r. Mražík žádá, aby zadávánt regula
ních staveh bylo ohlašováno laké obchodním komo
rám a ministerstvu obchodu.
Přís. zem. výb. Adámek žádá za sdělení
jsou-li přípravné práce technické a geolog cké ve pří
čině zřízení přepažky údolím a Slatiny ukončeny
s jakým výsledkem?
Stav. r. Podhajský sděluje, že bylo konáne
informační řízení na místě a provedeno s plným
uspeeti, veikvsvnvva Havavdsn, atsky stal v vp
sici proti tomuto projektu, vzdal se lohote odporu
Inferesenti žádají, aby byla přepažka tato postaven
níže a aby zaujala asi 7 mil. m' vody, čímž by
arciť také stavební náklad velice vzrostl. Projekt s
bude připravovati.
Dvorní rada Minařík dovozuje, že má zií
zení přepažky u Slatiny velkou důležitost pro úpravu
celého středního Labe.
Fan Udržal vytýkal, že se urychlujť regulac
v horních tocích a tím že nebezpečí povodní v dol
ních tocích řek povážlivě vzrůstá.
Vrchní stav. rada Rytlř dokazuje, že dosavad-
ním postupem regulací řek situace při dolních tocích
se nezhoršila, ala zlepšila a že není lze přistoupit
k postupu dle přání Udržalova
Mražík
Adámek
Podhajský
Minařík
Udržal
Udržalův
Úpa
Dvor
23
article
Reř Širek podal vysvětiení upravování Úpy
Reř Širek podal vysvětiení upravování Úpy
po stránce finanční.
Přís. zem. výboru Adámek lituje, že z finan-
čních příčin má býti odročeno provedení přepažei
na Úpě, zvláště pak přepažky ve Slatině, jejíž vel-
kou důležitost netoliko pro úpravu Úpy, ale také pro
upravení středního Labe však odborníci jednomy slně
uznali. Kdyby takovýmlo způsohem mělo býti po-
stupováno, kdyby totiž z finančních příčin mělo být
upouštěno od provádění za nezbytně nutně uzna-
ných regulačních staveb, pak arciť celá regulačn
akce dopadne velmi smutně.
Jest přirozeno, že při vodních stavbách vůbe
při nynějším upravování řek, jež bylo zahájeno b
náležitých příprav, pak zvláště původní rozpočty ne-
stačí a proto jest svrchovaně důležito, aby byla
v čas účiněna opatření, aby z příčin finančních ne
bylo zmařeno dokonalé provedení regulací našic
vod. Regulace neracionálné a neůplné
však uškodí nežli prospějí.
Dále p. Adámek žádal, aby byl učiněn ze-
vrubný výkaz dosavadních přestoupení prvotníeh
rozpočtů a aby na tom základě bylo v čas učiněno
představení vládě ve příčině opatření úvěru na d-
konalé provedení započatých regulací,
Ve příčině přepážky u Slatiny žádal, aby odbar
uvážil, zdali by nebylo lze tuto důležitou přepá žku
provésti v prvém období stavebním na účet období
druhého. Konečně žádal za zprávu o výsledku ge-
logického výzkumu terainu, na němž ma býte
tato přehrada zřízena.
St. r. Podhajský sděluje, že také v ohledu
geolegickém nejsou poměry zřízení této přepážky
zvlášté bude-li dle přání interesentů zřízena niže,
nepřiznivými. Oproti tomu jsou velice nepříznivými
tyto poměry v Temném Dole, kde bude vyžadovati
zřízení přepážky nákladu asi 7 mil. K. Zvýšení dll-
čích úhrad Úpy, o němž se jedná, bude uhraženo
z úvěru na r. 1907.
Adámek
Podhajský
Úpa
St
24
article
Návrhy tech. odboru byly schváleny.
Předsednictví se ujal místodržitel hrabě Cou-
denho ve.
Při jednání o zprávě o provedení usne
sení komise a v presidřálních sděle-
ních žádal přís. z. v. Adámek za sdělení, kdy
bude počalo slavbou přepážky údolní v lese K rá-
lovství na Králové Dvorem, jež jest nezměrné dů-
ležitosti netoliko pro průmyslové město Králové Dvůr
ale pro úpravu celého Labe.
Slav. rada Pod,h ajský sdělil, že jsou po
drobné plány na tuto přepážku vládou schváleny
její provedení že jest také finančně zabezpečeno
Náklad na tuto přepážku jest rozpočten n
4,839.989 K, náklad na přepážku v Krausových Bou-
dách na 3,279.392 K, dohromady 8,119.38I K. Přís.
Adámek žádal předsedu, aby nyní, když jsou již
všecky překážky odklizeny, vlivem svým zadání
započeti těto stavby urychlil a naléhal také na ury-
chlení přípravných prací ku prove-
dení velice důležité úpravy Labe v ob-
vodu města Králové Dvora.
Vr. s. r. Rytíř sdělil, že budou tyto pří-
pravné práce s urychlením provedeny a projekt že
se vypracuje v zimě.
Přís. zem. výb. Adámek žádal, aby bylo
pokud lze vyhověno žádosti okres. výboru holi-
ckého v příčině upravení Orlice v obvodu obee
a lbrechtické, kteráž jest povodněmi následkem
neradikální úpravy Orlice pod erárním mostem
v Týnišli velice ohrožována.
St. r. Jirsík prohlásil, že bude tato záležitost
důkladně studována, jakmile bude dodělaná žádos
technickému oddělen! odevzdána.
Ca
Adámek
Jirsík
Králové Dvůr
Krausův Bo
St
průmyslový město Králové
upravený Orlice
25
article
Přis. Adámek nalehal na nejrychlejší prov
dení těchto studil, ahy bylo v čas nebezpečí A lbrechti-
cům hrozící odvrácenov
Přís. z. v. Adámek vyslovil plné uznání
správním i fechnickým úřadníkům, zvláště pak okr.
hejtm. Strkovi a vrch. inž. Panoškovi za
rychlé provedení vodoprávního řízení a vyvlastňo-
vání pozemků, k zřízení přepážky údolí na Chru-
dimce nad Hamry potřebných konstatuje, že taktu-
plnému postupu jest děkovati, že toto obtížné
obsáhlé jednání bylo provedeno beze všech
sporů. Učinil dotaz, kdy bude stavba této prv
přepážky údolní v české krajině zadána
a započala?
Okr. hejt. Širek sdělil, že bude zadání stavby
této přehrady vypsáno přištího týhodne, tak že bude
lze se stavbou ještě letos počíli.
Přisedící zem. výboru Adámek dovozoval, ž
jest nutno, aby přípravné práce na Doubravě byly
s urychlením ukončeny, aby také na této řece mohl
býti s regulováním počato
Úkazuje k výčitkám, jež se stále opakují, že se
komisí větší pěče věnuje upravování řek v okresích
německých nežli českých, žádal, aby byl pořízen
výkaz nákladů, jež byly dosud podniknuty a jež jsou
také rozpočleny na úpravu jednotlivých řek v hor-
ních a dolních tocích.
Dr. Schreiner připomněl, že také Němci ža-
lují na křivdění a že by bylo nesprávným posuzo-
vání činnosti komise podle toho, co stojí regulování
v českých a německých okresích.
Dvor. rada Vojaček sdělil, že počátkem roku
1902 činila celková dotace na regulování řek po ode-
čtení reservy 7 mill. K v okresích českých 33 6 mil
korun a v okresích německých 22.7 mil. K. Náklad
na provedení již schválených projeklů v okresích če-
ských činil 9.3 mil. K, v okresích německých 5.8
mil. K. Ku provedení již zabezpočených projektů je
patřebí v okresích českých 6,250.000 K a v okreslch
německých 4,569.000 K.
Adámek
Ing
doktor
Schreiner
Němec
Doubrava
Dvor
26
article
Hrabě Schönborn trvá na tom, že úvěr n
upravování řek nemůže býti rozdělován poměrně dl
národnosti obyvatelstva.
Přísedicí zem. výboru Adámek připomíná, ž
nežádal za dělení úvěrů regulačních dle počtu
Čechů a Němců, protože vždycky uznával, že
při takových nákladech musí rozhodovati skutečn
potřeba, avšak že musí na tom trvali, aby bylo
po zákonu při regulování řek postupováno stejno-
měrně v celem království, netoliko v po-
mezních okresích německých, kde jde o zájmy prů-
myslově, ale také v oblastech českých, kde jde
zvláště o zájmy zemědělské.
Žadal, aby hyl výkaz o nákřadech regulační
dle řek a pokud lze také dle okresů přiložen k roz-
počto na rok 1908.
Schönborn
Adámek
Čecho
Němec
27
article
Deor. rada Vojáček přípověděl, že výkan
tento bude pořízen a k rozpočtu přiložen.
Dr. Schretner ujímal se rychlejšího postup
praci při regolování řek Malše, Planice, Pioucnie
a jiných.
Technické oddělení podala zprávu o postup
jednání v regulování Chrudimky v ob-
vodu Pardubic, z níž vychází, že se prvotný rozpočet
702.000 K zvyšuje na 1,086.233 K u že se započet
prací těchito zdržuje jednáním o konstrukci pohybl-
vého jezu.
Přís. z. v. Adámek ukazuje k velké důlaži-
tosti bezodkladného počelí a rychlého provedení
této regulace, jelikož by při dalších odkladecho hyly
Pardubice velice povážlivě ohrožovány, žádal za
urychlení porad o konstrukci jezu a za rychlý postup
provádění této úpravy. K této žádosti se přidal také
posi. Udržal
Při jednání o schváleut podrobného projektu na
úpravu Jizery u Sojovic a Skorkov
učinil předseda kult.-technické kanceláře Něme
opět zevrubný výklad o významu reglace pro země-
dělství a j. a uznával za nutné pozměnění projekto-
vaného průtočního profilu, zaměření celého okolí aj
St. r. Podhajský kenstatoval, že zástnpne
kult.technické kanceláře při řizení o tomto projaktu
žádné námitky nečinil
St. r. Jirák připoměl, že se při zdalávání
regutačních projaktů sousední pozemky, jež by mnobl
býti meliotovány, zaměřují.
Vojáček
doktor
Schretner
Adámek
Udržal
Podhajský
Jirák
Malše
Planica
Chrudimka
Pardubice
Jizera
Sojovice
Skorkov
St . r
Nout
28
article
Předseda Adámek vyslovil podivení nad tím,
že zástupce kult. tech. kanceláře v komisí činí ná-
mitky proti podrobnému projsktu, když jiný zástupee
téže kanceláře ve studiu přípravném žádných nami-
tek nečinil. Nemají-li býti regalační práce zdržo-
vány, nesmí býti přípravné jednání takovýmto způ-
sobem komplikováno a ztěžováno.
St. r. Podhajský poukázal, že pochybnost
proti projektu projevené postrádají podstaty
Návrhy tech. oddělení byly schváleny.
Po návrzích technického odboru byly sehváleny
projekty na upravení Sázavy pod Dnespeky
projekt na částečné zahražení Klingerburku
pod Suniperkem, projekt na hrazení a zalesnění
v prameništi Zlatého potoka nad Krýry, pak
podrobné projekty na úpravu Malše u Plava,
Berounky v trati Tetin-Srbsko, dílčí úpravy po-
toka Radotínského, Divokého a Vodo-
krtského potoka, potoků Zahlinickéha
Rýnovského.
Schválen návrh na opatření hydrometrických
křídel a vyřízeny účetní závěrky fondu na úprava
řek za rok 1906.
Adámek
Podhajský
Krýr
Radotínský
Divoký
Voda
Zahlinickéh Rýnovský
St
Sázava
Klingerburk pod Suniperk
Malše
Srbsko
29
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Francouzští athleti do Prahy. Jak
jsme již včera stručně oznámili, došla Č. A. A. U
nabídka francouzské unie athlelické, že by vypravila
k mistrovstvím Č. A. A. U. desetičlenné mužstvo.
Včera konaná schůze Č. A. A. U se usnesla vzhle-
dem k přilišnému nákladu, s takovou výpravou spo-
jenému, poděkovati francouzské unit a požádatí
telegraficky o vyslání tří vynikajících athletů.
A A
Praha
30
article
Za 1800 zlatch
Za 1800 zlatch
1084
32
article
LARET Lr o Ens
LARET Lr o Ens
Sklad v Praze, Josefské námě stí.
Jízda.
** Pády jockevů. Fry's Magazine přináší
článek z péra Mr. Lidneye A. Philippsa o risikn
steeple-chase, jehož krátký obsah jest asi tento:
»Při sleeple-chase dochází namnoze k momentům roz-
čilujicím; tázal jsem se mnohých jockeyů, jak by si
počínali, kdyby spadli mezi závodem. jsouce v čele,
takže ostatní musili by kolem nich, případně přen
ně, jeti? Jest lépe zůstati ležeti na zemi, nebo po-
kusiti se vstáti a dostati se do bezpečí? »Ležte tiše,
a žádný kůň se vás ani netkne, neboť koně jsou tak
hbití jako kočky,« praví jedni; »hleďie co nejrychleji
se odstraniti«, radí druzí. Jest však faktum, že jockey
bývá obyčejné tak svým pádem polekán, že nevi, c
by měl činiti, nebo co činí. Jest ovšem pravda, že
kůň, může-li se jen poněkud vyhnouti, nešlápne na
padlého jezdce, nebo na jiného koně; naopak pře-
skočí překážku, maje kopyta těsně k télu přimknutá.
Jistý jeckey mi vyprávěl, že jeho bratr, taktéž jackey.
spadí kdysi uprostřed závodu, jsa ostatním jezdcům
v čele a maje celou četu za sebou; jeho vlastní kůn
již již dopadal na jeho prsa, když tu pojednou, jsa
ještě ve vzduchu, učinil obrovský skok, aniž by
jezdci ublížil; podobně i ostatní koně jej minuli,
takže vyvázl bez pohromy. Naproti tomu mnoni
jockeyové byli pokopáni při pokusech vstáti az
dráhy se odstraniti. Názorně a dramaticky líčí svj
pád v loňském závodě Grand National W. Taylor;
praví mezi jiným, že se mu zdálo, jako by ne ně-
kolik, nýbrž sta a sta koní vznášelo se nad jeho
hlavou. »Jejich podkovy třpylily se a blýskaly jake
sněhové koule a jejich kopyta duněla jako bouře.e
Fry
Lidney
A Philippsa
Taylor
Praha
Grand National W