ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 0254a110-75ea-11dc-91ca-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 32 celkem · entity: person 62, place 44, org 8
1 masthead
30 června 1907. Císlo 178
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
Strann 13
4 title
Výtvarné umění.
5 article
Ještě pokračování ankety. = Anketa měla býti původně ústní. Chtěl jsme rozhovorem s jednotlivými odborníky seznat jejich náhledy pomocí otázek a odpovědí. Nyní však pokračuje anketa ve formě psaných článků. Prof. dr. K. Chytil minule napsal první. Chtě více pověděti nežli lze při interviewu, obšírněji a hlavně zevrubněji. Učinil tak. Jiní, k nimž náš zpravodaj zaměřil, nejsou tou dobou v Praze. Pan stavitel dómu pražského architekt Kamio Hilbert užívá lázní karlovarských, ale zále- žitost uznává za tak důležitou, že se přes to účastní ankety dopisem, který je výborným po- jednáním List jeho je už tím zvláště zajímavý,ž v něm mluví bezprostřední nástupce Jos. Mo ckera v úřadu i činnosti, při dómu, v Ústředn komisi i při mnohých restauracích. Leží ovšem mezi těmito dvěma gotiky doba jednoho poko- lení, v níž nejeden názor životní a umělecký se změnil a to často i velmi radikálně Pan Kamil Hilbert píše tedy z Karlo vých Varů dne 19. t. m. v odpověď na náš dotaz toto: »Vyburcoval jste mne v zátiší lázní, kde se nerado vážně přemýšlí, dotazem, jaké stano visko k otázce obnovy Vladislavského křidla hradu pražského zaujímám. Stanovil jste pro odpověd dokonce jen lhůtu třídenní.
profesor doktor K Chytil Kamio Hilbert Hilbert Praha Karla východ Vary Vladislavský křidla
6 article
Lhůtě vyhovuji, leč vyhovím-li vašemu účeli a vyslovím li těmito vynucenými řádky dostatečně své názory ? — Nuže: Obnovu traktu Vladislavského považuji za tak důležitou otázku, že vyzývá k zájmu vše- obecnému. Zájem tento prokázán již z mnobých stran, ovšem různícími se a až i protichůdně založenými náhledy. Jedněm vžila se již mimo naší vlasť o let připravovaná a pěstěná nechuť k slohovým restauracím, v kterých spatřován, ne vždy bez příčiny, škůdce historické pravdivosti stavebníei památek. Ti přivítali snesení Ústřední komise pro uměl.-histor. památky s povděkem. Jiným pro zatím ještě nepochopitelnou zůstává taková ochrana stavebních památek a vítají je se sar kasmem. Ti ovšem postavili se stanovisku Ústřední komise docela na odpor. Odpor ten nevynesl dosud mnoho positiv ních návrhů a pro vtip nedostal se k řečenému luštění té otázky. Proto vítal jsem přihlášení se Archaeol komise při české akademii ku práci a víťal jsem možnost zabývati se zde věcně záležitostí tai aktuální. Nesprávno jest v touze české archasol komise na řešení otázky obnovy hradu spolupů sobiti, spatřovati již afront proti Ústřední komisi neboť zásada či program, na kterém by Archaeol. komise obnovu ráda založenou viděla, vyslover dosud nebyl.
7 article
Bude mi snad umožněno na tomto pro gramu Archael, komise spolupůsobiti i omezín se zde na vyslovení něktorých zásadních názorů Jakou ramátkou je Vladislavský trakí kradu prazského ? o V první řadě je ceny umělecké, v druhé teprve ceny starr. A nesporno, ze cen umrecr staví Vladislavský trakt mezi památky prvořadé. V důsledku tohoto zařadéní dlužno starati se, aby umělecká hodnota zůstala po kud jen možno dalším stoletím zachována Cena stáří nesmí dle mého soudu překážet zachování ceny umělecké. Ona však mus a dobře může i při potřebné péči o hodnotu uměleckou ušetřena býti. Co je uměleckou ce- nou této výlučně stavitelské památky? Cena umělecká spočivá v návrhu umělce-stavitela V jedné části tohoto traktu tedy v návrhu Be- nedikta Rietha. Cena stáří kryje se v tomt případu z velké části jen se stavební hmotou (kámen a omítka) a s prací kamenníka a zed níka, tedy dělníků. Dila plastiky a malířství, která by v provedení stavby vedle ceny stárí i cenu uměleckou slučovala, zde scházejí. Tím nechci nijak říci, že hodnota umělecká traktu Vladislavského nepotřebuje své stáří, ahy na nás takovým kouzlem působila, jak to činí teď. Vždyť dobře známo, jak mnoho stár straní ceně umělecké. My architekti pociťujeme dostatečně, jak nebezpečným soupeřem je do- cela nepatrné dílko zedníka a italského štuka- téra 17. neb 18. věku i dobrým uměleckým pracím moderním. A tu nemělo by se při traktu královského hradu pražského tomuto kouzlu stáří trochu oběti naši pořádkumilovnosji při- vésti?
8 article
Vážíme si stáří naších spolubližních schází jim již mnohé, co kráse mládí nezbylno bývalo. Měla by ulomená hrana neb roh římsy či uražená kraba býti již překážkou obdivu dila uměleova? Nestačí zde obdiv konstrukci vnitřn klenby, nestačí obdiv zajímavé komposici prů- Obětujme, architekti, trochu ze svého egoismu, obětujme kouzlu stáří trochu toho vý dělku kamennika-mistra i dělníka a sejdeme se s názory těch, kterých dnes ještě nechápeme neb chápati nechceme. Leč i tito předbojníci, nevýkonní v obno- vách starých stavebních památek, musí sleviti sleví jistě ze svých požadavků ku prospěchu věci, jelikož jim jen na ní samé záležl. Vždyť dílo umělce-stavitele při Vladislav- ském sále není vázáno na starou hmotu kamen- nou. Nahražení zvětralého kamene třeba i bohatě prohlovaného, byť by s náhradou toutc i obnova některého lístu, křížové růže a pod. ornamentu spojena byla, jest sice újmou ceně stáří, leč je proti tomu prospěšno hodnotě umě- lecké, kterouž před úplnou, třeba že ne tak blizkou, jak rádo s důrazem se tvrdí, ztrátou ochraňuje. Takového zasáhnutí v stáří Vladislavského průčen Ústřední komise se však neleká a při- poušti, ba žádá je všude tam, kde z ohledu na pevnost a sálost památky té potřeba s toho ukáže. čelí? To zdá se mi z uveřejněného názoru Ústřední komise býti jasno a myslím, že je zby- tečno, ne-li zlomyslno, vykřikovati obavn, že dle přání této pro udržování památek založené komise má královský hrad náš se v nejbližší době sřítiti aneb ponenáhlému sejíti vydán Obdivovali jsme Vladislavský sál tak jak jej v průčeli dnes známe a jisto, že půvab jeho ani na dále neutrpí, zůstane-li gotická galerie
Vladislav
9 article
býli. Ja koutové schodiště, které již staleti neznají. nezakončeny. Otevření arkád, gotickým pilířem beztak již přerušených, není také nezbyln k pozvednutí uměleckého dojmu a tím méně k zabezpečení trvání památky tě. Nepovolení těčhto prací není tedy škodou na žádné straně. Budou-li budouci věky jim nakloněny, může se tak vždy ještě státi. Nevidím tedy v programu Ústřední komise překážeti tomu, aby Vladislavský trakt v umě- lecké své hodnotě byl zachován. Vidí-li však někdo v požadavku této komise, aby škrabané kvádrování tam, kde je zvětralé; nebylo obnovo- váno, nýbrž jen hladkou omítkou nahraženo, úraz umělecké hodnoty průčelí, dá se jistěo tomto rozporu ještě disputovati. Dobrá vůla pro- vádějícího architekla, stáří traktu Vladislavského pokud možno zachovávati a průčelí nemoderni- sovati bezůčelně tak, aby snad novým dojmem působilo, jako jinde se stalo, vyvolá u Ústřední komise více důvěry a doufám mnohého ústupku. Dnešní směr protirestaurační dotkl se svou úřadní autoritou i mých návrhů a přece jemu blahořečím.« E Umělecké výslavy denně otevřené: Pavi- lon »Manesa« podKinskou (Henry Le Sidaner a Louis Dejean). — XXII. výstava »Manesae Sekretariát výstavy žádá opělně pp. pořadatele bro- madných návštěv, aby mu je oznamovali dříve, než do výstavy se vypraví. — Stálá tržnice »Ma- nesa«, Vodičkova ulice čís. 38. — Topič ů Salon: Výstava obrazů F. B. Dou bka
Vladislavský Henry Le Dejean Ma Vodičkův ulice
10 article Školská hlídka.
Školská hlídka. O nesnázích středních škol.-) (Profesor Ant. Beneš)
Antonín Beneš
11 article
Myšlénková povaha naší doby. Myšlénková povaha naší doby jev se svým rázem induktivním, jenž nemálo přispěl k poražení myšlének spekulativních. Methoda indukt. přinesla v posledních dvou sto- letich ovoce, jež nyní počíná dozrávati a jemuž se dnes obdivujeme v úžasných výzkumech při- rodovědy. Vědy induktivní nejen že vyvodily ze sebe nekonečnou řadu vynálezů a objevů, jež krášli a zpřijemňují náš vezdejší život, ale i pře- šinuly naše stanovisko se shora, z říše vidin dolů, do nižin skutečnosti t. j. v obor názorů a jedinečných pojmů. Druhý ráz naší doby jest duch soci- a tivní l. j. snaha po spolčování se. Dříve býval veškeren pokrok časový poután k něko- lika osobnostem, které nadobyčejně vynikaly nad hladinou celku; dnes je tomu opak. Vešker díla v oboru hospodářském, jimž se nejvíce ob- divujeme, jsou výplodem ducha spolčovacího. Podobný úkaz zdá se i nyní nastupovati na poli myšlénky. Protivíť se duchu sociálnímu naší doby, aby jeden myslil a ostatní jen při- zvukovali. Žádný nechce více přísahati na slova mistrova, jako přísahal celý učený středověk na slova Aristotelova. Antansie nastupuje na místo autority a pří- rodověda nás poučuje, ze praui Jvn dá postaviti před oči nebo přivéstí na experi ment. Míjí doba proroků a genialních vůdců ná roda. I v oboru filosofie leží doba epochálníeh systémů za námi; sotva by se dnes podařilo komu zbudovati systém filosofický, jenž by tou měrou upoutal, jako se to stává objevem nových hmot anebo sil v přírodovědě.
Aristotelův Jvn
12 article
Dělení práce, jež se domohlo výsledků v oboru národ. hospodářství i v přírodovědě, musí nastoupiti i ve filosofii, což povede k se- tření neblahého subjektivismu a přijde ke plat- nosti objektivní ráz, jenž se opírá o děje a věty. ke kterým každý nepodjatý myslitel musí při- stoupiti. Vznikají zárodky objektivního bádání u tak zvané exaktní filosofie. Nová doba buduje bádání exaktní, jež má býti plod n a věcné. Avšak postup takého střízli vého bá- dání jest nenáhlý a zdlouhavý a v cestu se mu staví rozumová nedočkavost lidského ducha, zejména ducha jednotlivcova, jenž předčasněa za každou cenu chce se dostati k hotovým výsledkům. Poměry vezdejšího života jsou ná- ramně strakaté a každý ze současníků se snaží míti předloženu onu svrchovanou formuli, která by mu byla klíčem k jeho názoru světovému řididlem k jeho zachování. Avšak generace ukládají se do hrobu, aniž by uzřely zaslibenou zemi, kde leží řešené nejvyšší tyto problémy. Rešení to jest prací obrovskou, žese nedá ani očekávati, aby některý věk, byť byl sebe pokročilejší, nezanechal ničeho k dalšímu vybojování. Tím vzniká ve světě veliký boj mezi rozumovou nedočkavostí, jež chce míti ukonej šené metafysické potřeby člověka a mezi zdlou havým historickým vývojem.
13 article
Mezi tím povstávají ale různé předčasné soustavy, patříci do říše subjektivismu, ktere svojí materialistní podstatou snaží se získati zá- jem mass; tyto soustavy nerespektují meze lid- ského poznávání a staví společnost na půdu praktickou, snažíce se mu vnuknouti aspoř přání, jakým by býti měl, aby dosáhl úkoje svých tužeb po štěsti co možná dokonalém. Zde mravní i myšlénková povaha naší doby si po- dávají ruce a bez hlubšího kriteria mravního staví nový kult, jenž do nemalých nesnází při- vádí dnešní střední školu. Vnikání tohoto kultu do škol působí opak pravé výchovy. Moderní kult jeví se v divém reji v rodinách, v četbě, v žurnalistice, ve způ sobech života nynějšího jako snaha po hroma- dění prostředků za přikladem jednotlivých šťast- ných odvážlivců a zbohatnutí bez práce jest heslem statisícův. Vedle toho mrou lidé hladem a na ulici káznice se plní a proti tuláctví se vydávaji zostřené předpisy; pod lesklým povrchem nád- hery a přepychu zeje propast sociální bídy. Samovraždy se objevují již u žáků a stále se dočítáme o zjevech, které jsou příznakem, že mravnost mezi mládeží klesá. Pošetilé však jest připisovati škole nebo jejímu zařízení vinu. Za výsledky vychování solidárně odpovídají tř stolice: domácnost, ve které člověk vy- růstá, škola, ve které se vzdělává a s po- lečnost, ve které žjje. Nesnadno jest vymě- řiti, jaký úděl připadá každé z nich. ) Viz články prof. Ant. Beneše v této rubric z 20. ledna a 16. a 23. června t.r.
profesor Antonín Beneš
14 article
Dle zkušeností nabytých můžeme plným právem říci, že lidé jsou hlavně tací, jaké jsou rodiny, ze kterých pocházejí a jaké jsou společnosti, ve kterých žijí. Nynější společnost. stižená klatbou oportunity a rozpoutaná bez uzdností ujímá se rafinovaným způsobem jed- notliveů, hlavně ale dospivajích mladiků a pů- sobí na ně mocí svého obcování a svých zaří zení tak dlouho, pokud si jich nepřidobila. Proto je za poměrů těchto škole nesnadno aby plnila svůj vychovatelský úkol. A přece žá dají se od ní divy a jenom od ní žádají se ná- pravy. Škola má potříti hydru korupce, ona m obnoviti starou prostoduchost mravů, ona má obnoviti společnost. Ti lidé, kteří pronášejí po- dobná přání, zapomínají, čemu učí každodenní zkušenost, že zájmy jsou mocnější než idee příklady mocnější než nauka, život důtklivějši než škola. Jakmile žák opustí učebnu, ocitnese rázem na novém světě, kde platí jiné zásady a jiné řády. Chovanec školy nezíská zde ni- čeho pro vypěstění mravního charakteru; sub jektivní blaho chovance nadřizuje se ethickém idešlu. Společnosti jde jedině o to, aby zabez pečila svému svěřenci teplé místečko, byť to bylo na úkor ostatních a celku, a to jakými koli prostředky. Žák mimo školu poznává, že svět pracuje ke vnějším úspěchům a nehledí při tom na pro středky a na zkázu mravní povahy. Svět odli šuje jednostranné zájmy chovancovy od zájmů společenstva a vztyčuje před první vlajku s ná- pisem: »Bližší košile než kabáte, žák pak na stupuje na křivé cesty, jen když vedou k cíli nečiní též výběr v prostředeích, jenom aby doše svého eíle. Dorost národní odvyká potom práci nezná žádných povinností a zhýčkává za fou snahou, aby se jedenkráte výhodně usadil. Devět desetin všech lidí se vychovává timto způsobem.
15 article
Podobným způsobem se podvracejí základy charakteru. Proto není divu, že takový odeho- vanec, dostane-li se do alternativy, aby buďse zřekl určitých prospčehů a výhod nebo zprone- věřil se svým vlastním zásadám, zvoli zajisté toto. Vlivem společnosti podrývá se charakter nejprve ve věcech malých, potom znenáhla ve větších. Málokterý z lidí zhrozí se na př. málé lži, běží-li o výhodu a přece každá, sebe menší lež jest počátkem k podvrácení cha- rakteru. A přece všude žák se setkává se lží ať je v obchodě, ve dvorném obcování a iv domáenosti. Tím stávají se lež, přetvářka a so bectví dvěma ranami, jež poskvrňují společnost a mládež přivádějí na scestí, oddalujíce ji o čistého a upřímně smělého vyznávání a vzý vání pravdy a vedou ji nevyhnutelně kultem zájmů ke mravní zkáze a k rozvralu řádu spo lečenského. Na c. k. akademii umění v Praze bude se konat zápis na školní rok 1907/8 pro veškeré studující. jak všeobecné školy, tak i škol speciálních, a sic jak nově vstupující, tak i eny, kdež ve studiích na akademii pokračovati hodlají, v neděli, pondělí a úterý, dne 7., 8. a 9. července t. r. v bu- dově akademie, vždy od 9—12 hod. dopoledne. Při- jíací zkoušky kenati se budou ve středu l 1 o s
Praha
16 article
XBu . — nod. odpol. Novým uchazečům přodložiti jest kromě průkazů o dosavadních studiích. případně o dosavadním zaměstnání, též osobní do- klady své (rodný a domovský lisť) a ukázky vlast- ních prací. Noví ucházeči do speciálných škol hlaslež se předem u dotyčného profesora, načež teprve po rozhodnutí prolesorově stane se zápis v rektorá tní kanceláři na základě předložených listin. Školné, jež zapraviti jest hned při zápisu, činí za semestr 20 K imatrikulační taxa definitivních ctudujících 4 K, při- spěvek na učehné prostředky 4 K. Bližší podmínky obsaženy jsou ve slatutu, který v akademii bezplatně lze obdržeti. Na české obchodní akademii v Brně obsadlí s od počátku školního roku 1907/8 místo suplujícího učitele dějepisu a zeměpisu a výpomocného učiteie těsnopisu. Vyžaduje se aprobace pro střední školy ve druhém případě alespoň částečná. Plat učitele suplujícího činí minimálně 2000 K, výpomocného nejméně 1200 K. Žádosti o doklady nechť zašlou se nejdéle do 10. července ředitelství ústavu. Při zemské vyšší reálca v Jevíčku obsadí se po- čátkem školního roku 1907/8 místo skutečného učite- le češtiny a němčiny, Služně jako na úslavech stát- ních. Žádosti s příslušnými doklady zaslány budle c. k. moravské zemské školní radě v Brně do 25. června t. r. Na témž ústavě obsadí se také míst skutečného učitele mathemaliky a deskriplivní geo- Jednola učitelská v Nepomuku bude míti val nou hromadu 10. července t. r. o 142. hod. odpol v V. tř. obec. dívčí školy v Nepomuku.
Brno Jevíčko Nepomuk český obchodní akademie
17 article
Celoroční učebný kurs v Poděbradecki. Rodič žáků, z měšťanských škol chlapeckých vystupujících upezorňují se na možnost dalsího potřebného vzdělání synů jejich v učebném kursu (IV. ročníku), zřízeném při měšť. škole chlapecké v Poděbradech. Kurs podává znokrouhlené vzdělání pro život praktický, připravuje žáky ku přijetí do c. k. učitelských ústavů, obchod- ních, průmyslových i různých odborných škol, jako i do c. k. škol kadelních. Vyučuje se náboženství jazyku českému, německému i francouzskému, země- pisu, dějepisu, přírodopisu, přírodozpylu, algebre účetnictví, měřictví s rýsováním, kreslem, tělocviku a těsnopisu. Přijali mohou býti jen absolventi českých škol měšťanských s propouštěcím vysvědčením vzor III. neb IV. Přihlašky přijímá během prázdnin ředi- telství školy, jež ochotně ke každěmu dolazu odpověd zašle, zároveň pak vhodné a poměrně laciné byty event. stravováním pro žáky obstará. Do obchodní školy (do oddělení mužského i div- čího) obchodní a průmyslové komory v Č. Budějo- vicích budou zapisováni žáci i žákyně do prvních ročníků před prázdninami dne 6—10. července a po prázdninách dne 14. a 18. září. O prázdninách lze s přihlásiti k zápisu písemně. Do prvních ročníků při- jímají se žáci, kteři vychodili 3 třídy školy střední neb měšťanské a divky, které vychodily 3 třídy školy měšťanské nebo lycejní anebo které složi zkoušku přijímaci. Studium trvá na oddělení mužském i divčím dvě léta. Prospekty o škole pošle zdarme ředitelství a podá jakoukoli zprávu, bude-li požádáno.
Poděbrady Č . Budějo
18 article
Zápis žactva do veřejné obchodní školy gremi v Kolíně a spojeně s ní jednoroční obchodní školy pro divky koná se od 6. července. Přijímají se do I ročníku jinoši od 14 let, kteří s prospěchem odbyli třelí třídu měšťanské nebo střední školy, anebo kteh jinak náležité vzdělání prokáží. Zvláštní zvetel bére se na jinochy . obchodní praxi. Do dívčí obchodní školy přijímají se dívky od 14 let. Podrobné prospekty za- sílá ředitelství ústavu Na c. k. vyř. gymnasiu v Benešově budou se n šk. rok 1907—8 zapisovati a přijímati novi žáci do I. třídy 8. a 9. července. Od 8—10 hod. ráno budou žáci zapisování, od 10 do 12 hodin budou přijímae zkouš.y písemné, odpoledne od 2 hod. ústní. Do I třídy může býti přijat žák, jenž v témže obč. roce dokonči nejméně 10 let věku svého. K zápisu maj přijíti žáci se svými rodiči neb zástupci jich a vy- kázati se musí: a) křestním listem, b) vysvědčením frekventačním ze školy obecné nebo posl. vysv. ze školy měšťanské. Po prázdninách bude zápis do I. t se zkouškami přijímacími dne 16. a 17. září.
Kolín Benešov
20 article Zemská komise pro úpravu řek v království českém
Zemská komise pro úpravu řek v království českém zasedala do 27. čarvna. Při zahájení vzpomenul náměstek předsedův dvor. rada Vojáček vřelými slavy velkých záslul zemřelého vrch. lesního rady Görnera. Po schválení protokolu byla vzata na vědom zpráva presidia o zřízení limigrafů na Dou brav a na Jizeře. Podrobné projekty na úpravu Malého L a b v Horním Lanově, jakož i na úpravu Úpy v Vrajlu—Mladé Buky schváleny Technické oddělení navzhlp schválení podrobných projektů na další úpravy Úpy v Horním Starém Mastě—Trutnově (rozpočet 534.000 k) a trati Trut- nov—Poříčí (rozpočet 393.000 K). pak zřízení lapačů štěrků nad Kreutaschänklem nákladem 79 010 K. Předs zem. výboru Adámek učinil dotaz, kte- rak hude rozvržen nynějšt zvýšený rozpočst na tyto úpravy? Původně byl tento naklad rozpočten v prvé trati na 282.234 K, nyní se zvýšuje o 251.766 K neb 89%, v druhé trati činí loto zvýšení 111.210 K. Dále žádal za bližší vysvětiení sdělení ve zprávě, že není fina něně zabezpečeno proveden vě!ší přepážky údolní na Úpě v prvém ob- dobí stavebním, zvláště pak jaký vliv bude mí eventnální odiežení zřizování lěchto přepážek, j e byly pokládány za nezbytně nutné, n další regulování Upyk Úznaval důležitost zřizování lapačů štěrku horních povodních, avšak žádal za vysvětlení dotče- ného výkladu zprávy, nepokládali si zřízení těchto lapačů za náhradu za přapážky údolí, jichž prove- eení se oddaluje?
Vojáček Görner K Předs Adámek Jizera Horní Lanův Úpa Trutnov Trut
21 article
Pan Sehreiner přeje si zevrubné vysvětlen k dolazům Adámkovým, i trvá na tom, že z finanč ních příčin nesmí býti projekty regulační vůbec re dukovány na újmu solidnosti stavby. Dále se tázal vztahuje-li se vyžadovaný plná mec presidia tak na zadávání sťaveb dle schválených podrobných pro- jeklů Před. dv. r. Vojáček sdálil, že je přadsedni ctvu vyhražena právo k zadávání takových staveb nevznikl-li při lomto jednání nějaký konfí kt. K dal šímu dotazo dr. Schreiner sdělil, že se zadávání re- gulačních sťaveb vypisuje netoliko v úřaďních, al také v jiných nejrošířenějších časopisech, jakož i čelných listech místních i odborných. St. r. Podhajský uvedl, že hy na Úpě pro- jektované dvě přepážky údolí vyžadovaty nákladu nejméně 8 mil. korun, ktery nemůže býti vůbec prvém stavebním období uhražen a protože mus býti provedení projektovaných přepažek Tamném Důle a u Slatiny odloženo k druhému období sta vebnímu. Z úvěru na Úpu zbývaji pro prvé období asi 2 mil. K. Rozpočet na další úpravy Úpy, o nichž se jedná musil býti zvýšen především proto, že mají býti zři- zovány místo pevných nákladné pohyblivé jezy, ž musí býti veškeré zdivo prováděno co nejdůklad- nějším cementem a j. Lapače nahradí alespoů z část přehrady údoll, jež není lze na ten čas provésti. zamezí zanesení se regulovaného řečiště štěrkem a va louny. V regulování Úpy bude lze i při odložení stavby přehrad pokračovati. Provedením přepažek na Lab v lese Královslví a u Krauseovy Boudy, jež jsou finančně zajištěny, bude zabezpečeno pravidelné roz- vádění přívalových vod na Labi.
Sehreiner Adámkův Schreiner Podhajský Krauseův Bouda St Úpa Laba
22 article
Vrch. st. r. Rytíř vysvětlil, že by musily být lapače šlěrku na Úpě zřízeny, i kdyby byly projekto vané přepažky postaveny. Dvor. r. Mražík žádá, aby zadávánt regula ních staveh bylo ohlašováno laké obchodním komo rám a ministerstvu obchodu. Přís. zem. výb. Adámek žádá za sdělení jsou-li přípravné práce technické a geolog cké ve pří čině zřízení přepažky údolím a Slatiny ukončeny s jakým výsledkem? Stav. r. Podhajský sděluje, že bylo konáne informační řízení na místě a provedeno s plným uspeeti, veikvsvnvva Havavdsn, atsky stal v vp sici proti tomuto projektu, vzdal se lohote odporu Inferesenti žádají, aby byla přepažka tato postaven níže a aby zaujala asi 7 mil. m' vody, čímž by arciť také stavební náklad velice vzrostl. Projekt s bude připravovati. Dvorní rada Minařík dovozuje, že má zií zení přepažky u Slatiny velkou důležitost pro úpravu celého středního Labe. Fan Udržal vytýkal, že se urychlujť regulac v horních tocích a tím že nebezpečí povodní v dol ních tocích řek povážlivě vzrůstá. Vrchní stav. rada Rytlř dokazuje, že dosavad- ním postupem regulací řek situace při dolních tocích se nezhoršila, ala zlepšila a že není lze přistoupit k postupu dle přání Udržalova
Mražík Adámek Podhajský Minařík Udržal Udržalův Úpa Dvor
23 article Reř Širek podal vysvětiení upravování Úpy
Reř Širek podal vysvětiení upravování Úpy po stránce finanční. Přís. zem. výboru Adámek lituje, že z finan- čních příčin má býti odročeno provedení přepažei na Úpě, zvláště pak přepažky ve Slatině, jejíž vel- kou důležitost netoliko pro úpravu Úpy, ale také pro upravení středního Labe však odborníci jednomy slně uznali. Kdyby takovýmlo způsohem mělo býti po- stupováno, kdyby totiž z finančních příčin mělo být upouštěno od provádění za nezbytně nutně uzna- ných regulačních staveb, pak arciť celá regulačn akce dopadne velmi smutně. Jest přirozeno, že při vodních stavbách vůbe při nynějším upravování řek, jež bylo zahájeno b náležitých příprav, pak zvláště původní rozpočty ne- stačí a proto jest svrchovaně důležito, aby byla v čas účiněna opatření, aby z příčin finančních ne bylo zmařeno dokonalé provedení regulací našic vod. Regulace neracionálné a neůplné však uškodí nežli prospějí. Dále p. Adámek žádal, aby byl učiněn ze- vrubný výkaz dosavadních přestoupení prvotníeh rozpočtů a aby na tom základě bylo v čas učiněno představení vládě ve příčině opatření úvěru na d- konalé provedení započatých regulací, Ve příčině přepážky u Slatiny žádal, aby odbar uvážil, zdali by nebylo lze tuto důležitou přepá žku provésti v prvém období stavebním na účet období druhého. Konečně žádal za zprávu o výsledku ge- logického výzkumu terainu, na němž ma býte tato přehrada zřízena. St. r. Podhajský sděluje, že také v ohledu geolegickém nejsou poměry zřízení této přepážky zvlášté bude-li dle přání interesentů zřízena niže, nepřiznivými. Oproti tomu jsou velice nepříznivými tyto poměry v Temném Dole, kde bude vyžadovati zřízení přepážky nákladu asi 7 mil. K. Zvýšení dll- čích úhrad Úpy, o němž se jedná, bude uhraženo z úvěru na r. 1907.
Adámek Podhajský Úpa St
24 article
Návrhy tech. odboru byly schváleny. Předsednictví se ujal místodržitel hrabě Cou- denho ve. Při jednání o zprávě o provedení usne sení komise a v presidřálních sděle- ních žádal přís. z. v. Adámek za sdělení, kdy bude počalo slavbou přepážky údolní v lese K rá- lovství na Králové Dvorem, jež jest nezměrné dů- ležitosti netoliko pro průmyslové město Králové Dvůr ale pro úpravu celého Labe. Slav. rada Pod,h ajský sdělil, že jsou po drobné plány na tuto přepážku vládou schváleny její provedení že jest také finančně zabezpečeno Náklad na tuto přepážku jest rozpočten n 4,839.989 K, náklad na přepážku v Krausových Bou- dách na 3,279.392 K, dohromady 8,119.38I K. Přís. Adámek žádal předsedu, aby nyní, když jsou již všecky překážky odklizeny, vlivem svým zadání započeti těto stavby urychlil a naléhal také na ury- chlení přípravných prací ku prove- dení velice důležité úpravy Labe v ob- vodu města Králové Dvora. Vr. s. r. Rytíř sdělil, že budou tyto pří- pravné práce s urychlením provedeny a projekt že se vypracuje v zimě. Přís. zem. výb. Adámek žádal, aby bylo pokud lze vyhověno žádosti okres. výboru holi- ckého v příčině upravení Orlice v obvodu obee a lbrechtické, kteráž jest povodněmi následkem neradikální úpravy Orlice pod erárním mostem v Týnišli velice ohrožována. St. r. Jirsík prohlásil, že bude tato záležitost důkladně studována, jakmile bude dodělaná žádos technickému oddělen! odevzdána.
Ca Adámek Jirsík Králové Dvůr Krausův Bo St průmyslový město Králové upravený Orlice
25 article
Přis. Adámek nalehal na nejrychlejší prov dení těchto studil, ahy bylo v čas nebezpečí A lbrechti- cům hrozící odvrácenov Přís. z. v. Adámek vyslovil plné uznání správním i fechnickým úřadníkům, zvláště pak okr. hejtm. Strkovi a vrch. inž. Panoškovi za rychlé provedení vodoprávního řízení a vyvlastňo- vání pozemků, k zřízení přepážky údolí na Chru- dimce nad Hamry potřebných konstatuje, že taktu- plnému postupu jest děkovati, že toto obtížné obsáhlé jednání bylo provedeno beze všech sporů. Učinil dotaz, kdy bude stavba této prv přepážky údolní v české krajině zadána a započala? Okr. hejt. Širek sdělil, že bude zadání stavby této přehrady vypsáno přištího týhodne, tak že bude lze se stavbou ještě letos počíli. Přisedící zem. výboru Adámek dovozoval, ž jest nutno, aby přípravné práce na Doubravě byly s urychlením ukončeny, aby také na této řece mohl býti s regulováním počato Úkazuje k výčitkám, jež se stále opakují, že se komisí větší pěče věnuje upravování řek v okresích německých nežli českých, žádal, aby byl pořízen výkaz nákladů, jež byly dosud podniknuty a jež jsou také rozpočleny na úpravu jednotlivých řek v hor- ních a dolních tocích. Dr. Schreiner připomněl, že také Němci ža- lují na křivdění a že by bylo nesprávným posuzo- vání činnosti komise podle toho, co stojí regulování v českých a německých okresích. Dvor. rada Vojaček sdělil, že počátkem roku 1902 činila celková dotace na regulování řek po ode- čtení reservy 7 mill. K v okresích českých 33 6 mil korun a v okresích německých 22.7 mil. K. Náklad na provedení již schválených projeklů v okresích če- ských činil 9.3 mil. K, v okresích německých 5.8 mil. K. Ku provedení již zabezpočených projektů je patřebí v okresích českých 6,250.000 K a v okreslch německých 4,569.000 K.
Adámek Ing doktor Schreiner Němec Doubrava Dvor
26 article
Hrabě Schönborn trvá na tom, že úvěr n upravování řek nemůže býti rozdělován poměrně dl národnosti obyvatelstva. Přísedicí zem. výboru Adámek připomíná, ž nežádal za dělení úvěrů regulačních dle počtu Čechů a Němců, protože vždycky uznával, že při takových nákladech musí rozhodovati skutečn potřeba, avšak že musí na tom trvali, aby bylo po zákonu při regulování řek postupováno stejno- měrně v celem království, netoliko v po- mezních okresích německých, kde jde o zájmy prů- myslově, ale také v oblastech českých, kde jde zvláště o zájmy zemědělské. Žadal, aby hyl výkaz o nákřadech regulační dle řek a pokud lze také dle okresů přiložen k roz- počto na rok 1908.
Schönborn Adámek Čecho Němec
27 article
Deor. rada Vojáček přípověděl, že výkan tento bude pořízen a k rozpočtu přiložen. Dr. Schretner ujímal se rychlejšího postup praci při regolování řek Malše, Planice, Pioucnie a jiných. Technické oddělení podala zprávu o postup jednání v regulování Chrudimky v ob- vodu Pardubic, z níž vychází, že se prvotný rozpočet 702.000 K zvyšuje na 1,086.233 K u že se započet prací těchito zdržuje jednáním o konstrukci pohybl- vého jezu. Přís. z. v. Adámek ukazuje k velké důlaži- tosti bezodkladného počelí a rychlého provedení této regulace, jelikož by při dalších odkladecho hyly Pardubice velice povážlivě ohrožovány, žádal za urychlení porad o konstrukci jezu a za rychlý postup provádění této úpravy. K této žádosti se přidal také posi. Udržal Při jednání o schváleut podrobného projektu na úpravu Jizery u Sojovic a Skorkov učinil předseda kult.-technické kanceláře Něme opět zevrubný výklad o významu reglace pro země- dělství a j. a uznával za nutné pozměnění projekto- vaného průtočního profilu, zaměření celého okolí aj St. r. Podhajský kenstatoval, že zástnpne kult.technické kanceláře při řizení o tomto projaktu žádné námitky nečinil St. r. Jirák připoměl, že se při zdalávání regutačních projaktů sousední pozemky, jež by mnobl býti meliotovány, zaměřují.
Vojáček doktor Schretner Adámek Udržal Podhajský Jirák Malše Planica Chrudimka Pardubice Jizera Sojovice Skorkov St . r Nout
28 article
Předseda Adámek vyslovil podivení nad tím, že zástupce kult. tech. kanceláře v komisí činí ná- mitky proti podrobnému projsktu, když jiný zástupee téže kanceláře ve studiu přípravném žádných nami- tek nečinil. Nemají-li býti regalační práce zdržo- vány, nesmí býti přípravné jednání takovýmto způ- sobem komplikováno a ztěžováno. St. r. Podhajský poukázal, že pochybnost proti projektu projevené postrádají podstaty Návrhy tech. oddělení byly schváleny. Po návrzích technického odboru byly sehváleny projekty na upravení Sázavy pod Dnespeky projekt na částečné zahražení Klingerburku pod Suniperkem, projekt na hrazení a zalesnění v prameništi Zlatého potoka nad Krýry, pak podrobné projekty na úpravu Malše u Plava, Berounky v trati Tetin-Srbsko, dílčí úpravy po- toka Radotínského, Divokého a Vodo- krtského potoka, potoků Zahlinickéha Rýnovského. Schválen návrh na opatření hydrometrických křídel a vyřízeny účetní závěrky fondu na úprava řek za rok 1906.
Adámek Podhajský Krýr Radotínský Divoký Voda Zahlinickéh Rýnovský St Sázava Klingerburk pod Suniperk Malše Srbsko
29 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Francouzští athleti do Prahy. Jak jsme již včera stručně oznámili, došla Č. A. A. U nabídka francouzské unie athlelické, že by vypravila k mistrovstvím Č. A. A. U. desetičlenné mužstvo. Včera konaná schůze Č. A. A. U se usnesla vzhle- dem k přilišnému nákladu, s takovou výpravou spo- jenému, poděkovati francouzské unit a požádatí telegraficky o vyslání tří vynikajících athletů.
A A Praha
30 article Za 1800 zlatch
Za 1800 zlatch 1084
32 article LARET Lr o Ens
LARET Lr o Ens Sklad v Praze, Josefské námě stí. Jízda. ** Pády jockevů. Fry's Magazine přináší článek z péra Mr. Lidneye A. Philippsa o risikn steeple-chase, jehož krátký obsah jest asi tento: »Při sleeple-chase dochází namnoze k momentům roz- čilujicím; tázal jsem se mnohých jockeyů, jak by si počínali, kdyby spadli mezi závodem. jsouce v čele, takže ostatní musili by kolem nich, případně přen ně, jeti? Jest lépe zůstati ležeti na zemi, nebo po- kusiti se vstáti a dostati se do bezpečí? »Ležte tiše, a žádný kůň se vás ani netkne, neboť koně jsou tak hbití jako kočky,« praví jedni; »hleďie co nejrychleji se odstraniti«, radí druzí. Jest však faktum, že jockey bývá obyčejné tak svým pádem polekán, že nevi, c by měl činiti, nebo co činí. Jest ovšem pravda, že kůň, může-li se jen poněkud vyhnouti, nešlápne na padlého jezdce, nebo na jiného koně; naopak pře- skočí překážku, maje kopyta těsně k télu přimknutá. Jistý jeckey mi vyprávěl, že jeho bratr, taktéž jackey. spadí kdysi uprostřed závodu, jsa ostatním jezdcům v čele a maje celou četu za sebou; jeho vlastní kůn již již dopadal na jeho prsa, když tu pojednou, jsa ještě ve vzduchu, učinil obrovský skok, aniž by jezdci ublížil; podobně i ostatní koně jej minuli, takže vyvázl bez pohromy. Naproti tomu mnoni jockeyové byli pokopáni při pokusech vstáti az dráhy se odstraniti. Názorně a dramaticky líčí svj pád v loňském závodě Grand National W. Taylor; praví mezi jiným, že se mu zdálo, jako by ne ně- kolik, nýbrž sta a sta koní vznášelo se nad jeho hlavou. »Jejich podkovy třpylily se a blýskaly jake sněhové koule a jejich kopyta duněla jako bouře.e
Fry Lidney A Philippsa Taylor Praha Grand National W