ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 022be360-75ea-11dc-b5fa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 33 celkem · entity: person 98, place 72, org 9, work 3
1 masthead
30. června 1905. Cse 178
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
přišel ku škodě. 20 koní jest lehce zraněno. Jeden kůň zlomil si při pádu páteř a musil býti zabit. — Nežtěstí na moři. Z Paříži, 29. června. Z Dunkirchenu se sděluje, že toď „Violette de Gra- velines“ na islandském pobřeží s celou posádkou se potopila. Na palubě nalézal se kapitán a 18 námeř- níků.
Gr Paříž
5 article Divadlo.
Divadlo. kanceláfe Národníhe divadla. Dnes odpo- ledne je třicáté deváté představení oblíbené Jiráskovy hry „Lucerna“ a to pouze za malé odpolední ceny činoherní; hlavní role hra- jí dámy Gréerova, Hübnerová, Červená, Ryšavá, Se- dláčkova a pp. Vojan, Želenský, Sedláček, Mušek Kafka, Váňa, Mošna, Viesner, Hurt, Steinsberg, Ha- šler, Focht a Polák. Dnes večer provedena bude Dvo- řákova opera „Rusalka“ řízením kap. Picky s pí. Maturovou v partii titulní, sl. Horvatovou, sl. Felde- novou, al. Ungrovou, pl. Fabiánovou, pí. Hájkoveu a pp. Piákem, Humlem, Šírem a Krössingem. Před- slavení začne dnes výjimečně až o půl osmé hod. a je mimo předplacení. Zejtra bude druhé slav- nostní představení na počest V. sletu všesokolského; zahájeno bude předchrou od Fr. Picky, načež pro- vedena bude velká historická hra Al. Jiráska „Jan Žižka“. Na úterý určeno jest efektní drama Oskara Wildea „Salome“ a hradčanská povídka veršo- vaná „Dceruška hostinského“ od Karla Maška. Ve středu bude třeti slavnostní předsta- vení k V. sletu všesokolskému a to na počest ameri- ckých hostí; zvolena byla k němu Smetanova opera „Prodaná nevěsta“, k jejímuž včerejšímu před- stavení — jakož vůbec ke všem představením těchto dnů — panoval obrovský nával. Ve čtvrtek opakovali se bude Wildeova komedie „Ideální manžel“, v pátek v novém nastudování Goldmarkova opera „Domácí cvrček“, v sobotu Shakespearova tra- gedie lásky „Romec a Julie“, jejíž. titulní role hráti budou jako hosté p. Burda a sl. Suchánkova. V neděli zakončena bude lelošní saisona balelem „Labutí jezero“ od Čajkovského. Od 8. čer- vence do 3. srpna včetně bude Národní divadlo za- vřeno.
Jiráskův Hübnerová Ryšavá Vojan Želenský Sedláček Kafka Váňa Mošna Viesner Hurt Steinsberg Focht Polák Picek Maturův Horvatův Feld Ungrův Fabiánův Hájkoveu Piák Huml Šír Krössing Al Jirásek Žižek Wilde Salome Mašek Smetanův Wildeův Goldmarkův Shakespearův Julie Burda Suchánkův Čajkovský Francie Národníhe divadlo národní divadlo
6 article
+ Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. K obč- ma dnešním, na počest V. sletu všesokolského v Pra- ze pořádaným představením, určeny jsou opětně hry původní. Odpoledne o 124. hod. „Výlet pana Brou- čka na výstavu“. Výpravná hra se zpěvy a tancio 5 odděl. s předehrou „Sen na měsíci“. Napsal F. P. Samberk, Režiser V. Spurný. Dirigent E. Starý. Ve- čer e 7. hod. po třetí „Dobrovolník z Ameriky“. Li- dová hra se zpěvy o 5 obrazech. Napsal John V. Ča- pek. Hudlia od E. Starého. Režiser B. Lachman. Zej- tra — jako poslední představení na počest V. sletu všesokolského — hrána bude Tylova dramatická bá- seň „Jan Hus“. Začátek o 348. hod. več. Ceny míst poloviční. Ve prospěch vynikajícího člena p. Jos. Pražského bude se ve čtvrtek 11. t. m. poprvé dávati původní novinka „Dlouhý, Široký a Bystrozmký“ Výpravní pohádková hra se zpěvy a (anci o 6 obra- zech. Napsal Jos. Skružný. Režiser B. Lachman Hudba od E. Starého. Nově dekorace z atelieru E. J. Reicherta. + Z kaňceláře smíchovského divadla. Dne hraje se v aréně odpol. Rogerův vaudeville „Past na muže“ s pí. Mař. Zieglerovou v úloze Markýzy. Knížele hraje opět p. Kubík ml. Večer vystoupí pi. Zieglerová opět a sice v úloze „Mimi“ v populárních Ziehrerových „Vagabundech“, kteří hrají se dnes již po 23. — V zimním divadle hraje se dnes při sní- žených cenách Mattušova kratoclivilná hra „Ro- ženky“ + Pištčkove lidové divadlo na Kr. Vinohradech.
Brou Samberk V Spurná E Stará V Čo Starý Lachman Tylův Hus Široká Bystrozmký Skružná E J Reichert Zieglerův Kubík Zieglerová Mimi Mattušův Praha Amerika lidový divadlo Režiser B Pištčkove lidový divadlo Králové Rogerův vaudeville
7 article
Dnez jsou opět dvě představení: O 144. hod. Kneislo- va fraška „Pan farář a jeho kostelník“ s pp. Tišno- vem a Lierem v tilulních úlohách. Večer o 7. hod. „Chudá holka“. Burleskní fraška se zpěvy o 6 obr Napsal Krenn-Lindau. Dirigent R. Piskáček. Režisen J. Tišnov. Zejtra se tato hra opakuje po druhé. + Z kanceláře Ústřední jednoty českého hereclva. Ve výborové schůzi povoleny invalidní podpory panu Václavu Viktorinovi, členu opery Národního divadla od 1 srpna a panu Aloisu Holoubkovi, na- povědovi Národního divadla od 1. července t. r. Za člena přispívajícího přistoupla Jednola div. ochot- nictva v Nové Pace. V společnosti ředitele p. F. Je- línka zrušen místní odbor XV. K zastupování autor- ského práva přijaty hry: »Nerozluční přátelé« od A. Lokave a »Výlet pana Boubely do Indie« od A. Habady. Usneseno pořádati cyklus přednašek spo- lečně s Uměleckou Besedou o nadacích a subven- cích herectvu a volnosti slova na jevišti. Členstvo opětně upozorňujeme, že o letošní valné hromadě stanoven poplatek z her pohostinských na 10 K z jednotlivé hry. Za pohostinskou hru považuje se každé účinkování, k němuž dle stálé smlouvy o engagement není řádný člen povinnen. Čienstvo má povinnost poplatek zaopatřiti samo a zaslali. Toliko pohostinské hry za účelem engagementu, je- li člen tou dobou bez engagementu, jsou prosty poplatku.
Krenn R Piskáček Viktorin Holoubek A Lokave Boubela A Habada Tišný Lindau Tišnov Nová Paka Indie národní divadlo
8 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Výluka rukavičkářů v Praze. Oznamuje se nám: V pátek a včera v sobotu opuslilo vyleučené dělnictvo dílny. Odchod dál se za naprostého pctádku. Ve všech továrnách shromáždili se vyloučení a p obdržení knížek pracovních, za zpěvu dělnických písní vyšli na ulice. Výlukou postiženo jest pres 1100 dělníků, kteří jsou odhodláni klidně čezat, až opět budou ku práci zavoláni. V kanceláři vyloučených rukavičkářů ve Vodičkově ulici „u Helmů“ úřaduje se, počínaje pondělkem, denně od 9 do 1 hod. odpol. a od 3 do 6 večer. V pondělí 1. července o 10. hod. dopol. koná se v sále ostrova Štře- leckého velká veřejná schůze vylouče- ných * Slávka v chebském pivovaře. Všechen personál v akciovém pivovaře v Chebu zahájil ve středu stáv ku. Dělníci domáhají se zvláště zkrácení pracovn doby a 207% zvýšení mzdy, ke kterým požadavkům chová se správa pivovaru dosud odmílavě. Vedent strany sociálně demokratické v Chebu zamýšlí, kdy- by správní rada tamějšího akciového pivovaru se trvala na svém naprosto odmítavém stanovisku, pro- hlásiti boykotování všech hostinců, odebírajících pive z tohoto pivovaru a to nejen v městě, nýbrž i v celém okresu. Ze Zemské jednoly řem. u živ. společenistev.
Slávek Praha Vodičkův ulice Helm Cheb
9 article
(Schůze Zájmového odboru krejčovského. Jubilejní výstava obch. a živ. komory pražské r. 1908. Kra- jinské sjezdy mistrů krejčovských z komorního ob- vodu pražského v Berouně, na Kladně, v Nymburce a Pardubicích.) Zájmový odbor krejčovský při Zem- ské jednolě řem. a živ. společenstev v král. českém se sídlem v Praze konal schůze své dne 20. a 25. června za řízení předsedy p. Václava Kareše. Na po řadu obou schůzí těchto byla porada o jubilejní vý- stavě obch. a živ. komory pražské v r. 1908 a o za- stoupení řemesla krejčovského na výslavě té. Jed- natel odboru p. Frt. Voršilák z Karlína podal v delš- řeči podrobné vy-větlení o projektu celé výstavy obzvláště pokud se řemesla krejčovského týče. Sta- rosta společenstva krejčí staroměstských v Praze p M. Novák přimlouval se vřele, by Zájmovým odbo- rem krejčovským v zájmu výstavy působeno bylo na veškeré mistry krejčovské v komorním cbvodu a obzvláště na pražské, a aby dožádána byla veškerá společenstva pražského komorního obvodu, v nichž mistři krejčovští jsou přičleněni, by všemožně ve prospěch patřičného obeslání výstavy svým členům dle možnosti šla vstříc radou a zejména, kde poně- kud to jen možno, i hmotnou podporou. Po delší debatě, již se zúčastnili pp. Brabec, Hrubý, Klecar,
Kareš M Novák Brabec Hrubá Klecar Beroun Kladno Nymburk Pardubice Praha Karlín
10 article
Kratina, Prušák, Putík a Vondra, a po některých vy- světlivkách, podaných pp. Karešem, Novákem a Vor- žilákem, návrh p. starosty M. Nováka jednomysině přijat. Starosta společenstva krejčí v Karlíně p. Putík i jednatel p. Voršilák horlivě se přimlouvali, aby bylo působeno tiskem též na venkovské mistry krej- čovské, by se ještě dodatečně k vyslavování přihla- šovali a tím na jevo dali, že vzorné výrobky řemesl krejčovského jen z rukou řádných mistrů krejčov- ských vycházejí a nikoli ze závodů konfekcionář- ských. Návrh tento také jednomyslně přijat. S nadše- ním též přijat byl návrh předsednictva, aby v době trvání výše zmíněné jubilejní výstavy komorní v roc 1908 pořádán byl Zájmovým odborem sjezd mistrů krejčovských ze zemí koruny české a usneseno zahá- ti ihneď k tomu cíli pečlivé přípravy, by vyzně
Kratina Prušák Putík Vondra Kareš Novák M Novák Voršilák Karlín
11 article Dro stav krejčovský co nejdůstojněji, Bosléze brl
Dro stav krejčovský co nejdůstojněji, Bosléze brl ustanoveno, aby Zájmový odber krejčavský letoš- ního leta pořádal v komorním obvodu pražském ně- kolik krajinských sjezdů krejčovských po venkově za souhlasu a spolupůsobení oděvních společenstev z jednotlivých okrsků. Pro nejbližší dobu pomýšlejí se pořádati sjezdy takové v Berouně, na Kladně,v Nymbure a v Pardubicích. Na krajinských sjezdech těchto pojednáno býti má: I. O jubilejní výstavě ob- vodu obch, a živ. komory pražské r. 1908 v Praze, II. O nedostatcích nového řádu živnostenského ao poměrech mistrů krejčovských a III. o výsledku po- sledních voleb do rady říšské a o zastoupení živ- nostnictva v téže. Za referenty se přihlásili a ustano- vení byli p. Fr. Voršilák k předmětu prvému, p. Václ. Kareš k druhému a p. Václav Kratina k třetimu. Ko- nati se mají zmíněné krajinské sjezdy v následují- cím pořadí: v Pardubicích dne 21. července, v Be- rouně dne 28. července, v Nymburce dne 11. srpna a na Kladně dne 1. září. Vřelým doslovem předsedy p. Kareše, v němž nabádal k houževnaté erganisaci v rámci Zemské jednoty řem. a živ. společenstev v král. českém a k vytrvalému boji proti vykořisťo- vatelům stavu krejčovského, jednání skončeno.
Václ Kareš Kratina Beroun Kladno Nymbure Pardubice Praha Francie ko Be Nymburk
12 article
* Z Chrudimi. Schůze živnostníků z vý- codních Čech.) V neděli dne 23. června t. r konala se zde poradní schůze starostů a delegátů živ. společenstev z východní části království českého a zástupců župních odborů Zemské jednoty řem.a živ. společenstev v král. českém laktéž z východních Čech. Svolána byla chrudimským župním odborem téže jednoty na 2. hodinu odpoledne do malého sálu průmyslového musen v Chrudimi za účelem společné porady o doplnění organisce živnostenské, o zalo- žení východočeského listu živnostenského a o případ- ném svolání sjezdu řemeslnictva a živnostnictva če- ského na den 25. srpna t. r do Chrudimi, tedy v do- bě, kdy konati se bude v Chrudimi hospodářskáa průmyslová výstava. Schůze byla četně navštívena. V zastoupení Zemské jednety řem. a živn. spole- čenstov v král. českém intervenoval tajemník p. Vít.
Vít Chrudim Čechy
13 article
Pavlík, za župní odbor jilemnický člen výboru jme- nované Zemské jednoty p. Al. Hradecký. O 1/43. hod. zahájil předseda chrudimského župního odboru p. Frant. Ksásek, mechanik v Chrudimi, schůzi vřelým uvítáním účastníků a vyzváním k volbě předsedniciva schůze. Do téhož byli zvoleni pp. Alois Hradecký z Jilemnice za předsedu, Ant. Jelínek z Častolovic za místopředsedu a Vít Pavlik » Prahy za zapiso- vatele. Zvolený předseda p. Al. IIradecký přistoupil po stručném proslovu udělením slova rcferentovi p. Frant. Ksáskovi ku projednání jednacího pořadu, na- čež referent p. Frani. Ksásek v delší řeči věcně po- jednal o všech bodech jednacího pořadu. O každém rozpředl se živý rozhovor, jehož se všichni účastnili Jednání ukončeno jednomyslným usnesením: Zemská jedenota řem. a živ. společenstev v král. českém se žádá, aby za součinnosti svých župních odborů svo- lala na den 25. srpna t. r. tedy v době, kdy konali se bude v Chrudimi hospodářská a průmyslová vý- stava, do Chrudimi sjezd řemeslnictva a živnostnictva českého, na němž by se pojednalo o organisaci živ- nostenské vzhledem k novém předpisům řádu živ- nostenského. Od úmyslu, založiti nový list živno- stenský, bylo po náležité úvaze upuštěno. Doslovem a vzdáním díků referentovi a účastníkům se strany p. předsedy schůze skončena.
Pavlík František Hradecký Antonín Jelínek Chrudim Jilemnice Častolovice Praha
14 article Veřejná správa.
Veřejná správa. Úprava řek v království českém. (Dle zákona ze dne 13. února 190 čís. 31 z. z.) Nebylo na sněmě království českého v posled- ních létech předlohy většího národo-hospodář ského významu nad osnovu zákona o úpravě řok, jež prověsti sluší v království českém po smyslu § 5. zákona ze dne 11. června 1901 čís. 66 ř. z. Osnovou toboto zákona v sezeni sněmu království českého dne 29. červenee 1902 přijatou byl položen základ k soustavné. dle jednotných zásad prováděně úpravě českého vodstva, k dilu tudíž nad jiné velkolepému významnému. Zákon již dávno schválen, od vy- dání jeho již léta minula, vlastní činnost úpravná již zahájena. Do veřejnosti však, do širokých vrstev českého lidu, za nějž zástupcové jeho odhlasovali ony miliony, potřebné k velkému to- muto dílu, nevniklo dosud dostatečnou měrou vědomí o velkém významu zahájené akce. Úče- lem toboto článku jest, nastíniti několika jen rysy obraz oněch poměrů, jež za- vdaly podnět k zahájení úpravne akce a oněch jednání, jež předchá- zela uzákonění jejímu. Důležitost a národohospodářský význam soustavně upravoného vodstva pochopen byl v Rakousku příliš pozdě. Co se našeho králov- ství týče, tu nejen že se po staletí ničeho nedělo pro upravení vodních poměrů, naopak hřešeno bylo mnoho pozvolným zrušováním nesčetných starých rybníků, a stálým zmenšcváním zales- něné půdy. Teprve ve druhé polovici předešlého století proniklo všeobecně vědomi o nutnost sýstematické úpravy úžasnou přímo měrou do- sud zanedbávaného vodstva království českého.
Rakousko
15 article
Úpravy potřeboval vzkvétající průmysl, úpravy vyžadovalo nezbytně rationální zemědělství, po úpravě přímo zoufale volalo obyvatelstvo pobřež- ních krajin, krutě a často stihané povodněmi, jež na neupravených tocích tím zhoubněji vy- stupovaly. Byly sice vodní odbory jak u místo- držitelství tak i u zemského výboru, činnost jich omezovala se však — co se říčních úprav týče — po většině jen na provádění nejnutněj- ších vodních staveb k udržení splavnosti, jednak splavných trati Vltavy a Labe, jednak oněch málo, ve správě země se nalézajících řek, na nichž voroplavba dosud se provozuje. Neudržitelné poměry přiměly roku 1883 sněm k tomu, že usnesl se na svolání ankety, jež měla se raditi, jakým způsobem rozluštiti otázku soustavného uspořádání vodních poměrů v království českém. Na základě výsledků po- rad této ankety nebyla sice zahájena obsáhlejše činnost úpravná, byla však touto anketou aspon otázka splavnění Labe a Vltavy posunuta v po- předí. Hlasy, dožadující se na státu a zemi odpo- moci přímo nesnesitelných poměrů na neupra- vených vodotocích, ozývaly se stále hlasitěji a vždy obtížnějším stávalo se postavení zeměa zvláště státu oproti množícím se žádostem z poskytnutí zemských a státních subvencí k ná- kladům provedení jednotlivých úpravných pro- jektů. Meliorační fond státní, jenž pro udělování subvencí státních jedině byl po ruce, nepostačo- val nikterak ani těm nejnutnějším požadavkům, nehledě ani k tomu, že podpory, které z tohoto fondu poskytovány byly podnikům v Čechách. nedosahovaly daleko oné výše, v jakéž se jieh mělo právem dostati království vzhledem k jeho poplatnosti a k počtu obyvatelstva.
Vltava Čechy
16 article
Mezitím počet úpravných projektů, vypra- covaných z hlavní části technickou kancelář- zemědělské rady, pak také technickými odděle- ními zemského výboru a místodržitelství, stou- pal rok za rokem, takže na sklonku minulého století bylo zde tolik projektů, že provésti je v dohledné době bylo naprosto nemožno. Naděje na obrat v těchto kritických pomě- rech zasvitla, když vydán byl roku 1901 aktivní zákon vodocestný, dle něhož provésti se má z Čechách jednak splavnění Mltavy od Budé- jovic až do Prahy a splavnění Labe v části o
Čechy Praha
17 article
Mělníka až k Jaroměři, jednak lodní průplav z Dunaje do Vltavy poblíž Budějovic a lodní průplav z budoucího kanálu dunajsko-oderského ke střednímu Labi. Stanovilť tento zákon záro- veň v § 5., aby zahájeno bylo ihned jednání se zúčastněnými královstvími a zeměmi, aby zajištěno bylo regulování těch řek v Čechách. na Moravě, ve Slezsku, Haliči, Dolních a Hor- ních Rakousích, které s uvedenými v § 1, to- hoto zákona průplavy a řekami splavněnými, ja- kož i takovými, o jejichž splavnění se pracuje činí jednotnou vodní síť a buď za účelem při- vádění vody, buď vzhledem k posunování va- lounů pro příslušné vodní dráhy mají zvláštní důležitost. Náklad na zřízení vodních drah a na říční úpravy, které podle § 5. tohoto zákona mají býti provedeny, měl by podle potřeby, po- kud není uhražen příspěvky zemí, nebo jiných interesentů, neb z fondu melioračního, opatřen půjčkou. Vláda byla zároveň zákonem tím zmoe- něna, z této půjčky vydati ve stavebním období 1904 až do konce 1912 nejvýše obnos 250 mi- licnů korun. Z výnosu půjčky má pak na úpravy říční věnována býti částka nejvyše 75,000.000 korun. So stavbou vodních drah započíti se mělc dle uvedeného zákona nejpozdějí v roce 1904 a stavba měla býti nejdéle do 20 let dokončena. S úpravou řek mělo býli započato nejpo- zději součnsně se stavbou vodních drah.
Mělník Jaroměř Dunaj Vltava Budějovice Čechy Morava Slezsko Halič
18 article
Bližší zákonné upravení akce, směřujíe k úpravě řek bylo ponecháno zákonodár- ství zemskému. Dřive než se mohla vypracovati osnova zá kona o úpravě řek v království českém a předlo- žiti sněmu ku přijetí, bylo nutno dobodnouti se s vládou v zásadě o dvou nejhlavnějších otáz- kách, t. j. jednak o otázce, které vodoto ky mají býti do úpravné akce pojaty jednak o otázce rozvržení nákladu s úpravou těchto vodotoků spoje ného, na stát i zemi. Ihned po vydání vodocestného zákona se- stoupila se ku podnělu vlády anketa, sestáva jící ze zástupců zemského výboru a místodrži- t. lství, jakož i ze zástůpců zemědělské rady, jíž bylo dáno za úkol sestaviti seznam oněch vodo- teků, na které se myslí v § 5. cit. zak., a jichž úprava by tudíž měla býti pojata do budoucího zemského zákona o úpravě řek. Zástupcové obou sekci zemědělské rady se zasazovali se vším důrazem o to, aby se při posuzování otáz- ky, zdali některý vodotok má býti pojat do úpravné akce, nopřihlíželo se toliko k momentu zvláštní důležitosti úpravy jeho pro vodní ce- sty, nýbrž aby pojaty byly do tyto akce i ony vodoteče, jichž úprava jest nutnou v zájmu zemědělství, byť i důležitost úpravy pro kanali- sované trati řiční, neb pro průplavy nebyla tk voliká.*) S téhož širšího hlediska vycházel též zem- ský výbor, čině návrhy vládě o stanovení objemu programu pro budoucí úpravy říční. Ale vláda zpečovala se z počátku pojati velkou řadu vodo- toků do zákona, zastávajíc houževnatě názor, že ve smyslu § 5. vodocestného zákona jedině ony vodotoky lze pejmouti do úpravné akce říční, jichž úprava ma zvláštní důležitost pro vední cesty vzhledem ku přivádění vody neb posunování valounů. Z tohoto důvodu nejen
19 article
Botič a Motolsk, potok, ale i hořejší tok Cidliny, pak Bystřice, Blánice, Mže, Radbuza a několik dalších toků mělo býti ze seznamu zemským vý- borem vládě předloženého vyňato. Stanovisku zemského výboru, jež zaujal ve vyjednávání s vládou v téte otázce, jest děkovati, že již v osnově zákona, jak zemským výborem byla v dohodě s vládou vypracována, setkáváme se opětně s některými vodotoky — budiž jmeno- ván Botič s přepážkou nad Iostivaří a hořejší tek Ohře — proti jejichž pojetí do úpravné akce vláda prvotně se byla stavěla. Ještě většího však rozšíření dostalo se úpravnímu programu během projednávání osno- vy zákona o úpravě řek ve sněmovních komi sich — a to v komisi pro veřejné práce a ko misi rozpočtavé — jejichž jednáním zástupcové vlády byli přílomni. Nalézáme v osnově zákona, jak sněmu na základě výsledků jednání ve jme- novaných sněmovních komisích ku přijetí byl předložena, opětně téměř veškeré vodotoky, jež pojaty byly do seznamu původně zemským vý- borem vládě předloženého,?) Dle generálního programu, na němž se byla zemská komise pro úpravu řek usnesla a jenž došel schválení ministerstva vnitra, hraditi jest naklad na úpravy dle citovaného odstavce 21. paragrafu 2. zemského zákona o úpravě řek ze zálohy I. stavebního období Pro I. stavební období obnáší záloha celkem 7,000.000 K. Z nich mají se však dle generál- ního programu a dle usnesení zemské komise v prvé řadě krýti náklady režijní a škody, způ- sobené velikými vodami, jakož i některá dalšt menší vydání. Toprve v poslední řadě má se zálohy použít též k úhradě nákladů na úpravy dle odstavce 21, paragrafu 2. zemského zákona c úpravě řek.
Botič Motolsk Cidlina Bystřice Blánice Mže Radbuza Ohře
20 article
Nemyslím, že při takovémto postupu zbude mnoho pro nějaké další úpravy. Zemská komise pro úpravu řek usnesla s sice již v zásadě na tom, provésti ve smyslu cit odstavce 21. na účet zálohy prvého stavebníh okdobí nejnutnější úpravy na Metuji u Náchoda, tudíž na toku do úpravné akce výslovně nepo- jatém.3) Ostatně stanoví i zákon o stavbě vodních cest, že pro všechny ostatní vodní toky do úpravné akce dle tohoto zákona nepojaté, jejichž úprava jeví se potřebnou, má se tato úprava co možná brzy připraviti, a jakmile příslušné práce 1) V akci tě zvláštní zásluhy si získal posl. Ma- štálka jako zástupce zemědělské rady a sněmovní referent. ) Jen několik málo vodotoků z původního, vládě předloženého seznamu postrádáme v osnově tohoto zemského zákona, a to Blánici, Ostružnou, Úslavu a Střelu. Není však tím již naprosto vyloučena možnost přistoupiti k úpravě i těchto vodotečí v rámei úpravné akce. Dle odstavce 21. § 2. zemského zákona o úpravi řek mohou podle prostředků po ruce jsoucích podle potřeby i jiné, v zákoně výslovně nejmenované úpravy, při nichž podmínky § 5. vodo- cestného zákona budou zjištěny, býli v rámci úpravné akce provedeny. Posl. dr. Viškovský pojmenoval trefně tento odstavec „mysem dobré naděje“, arcit pro ty jenem, kteří chtějí tuto naději míti. Usnesení tomu nebude následovati mnoho usnesení podobných, zachová-li se zásada, že teprve zbytek zálohy po úhradě všech nákladů režijních, pak nákladů na škody vzniklé velkými vodami atd. má se použíti pro úpravy dle odstavce 21. § 2. zemského zákona o úpravě řek, jíž nestači finanční prostředky
Posl doktor Viškovský Metuje Náchod Ma Ostružná Úslava
21 article
předběžné budou hotovy, co nejdříve s ní započiti Zvláštním zákonem má býti ustanoveno zvýšení ročního přispěvku státního pro fond meliorační ku provedení takových regulací potřebné. By také již obnos, který podle zákona ze dne 30 června 1884 ř. z. čís. 116 ze státních peně fe ndu melioračnímu má býti přidělován, záko- nem ze dne 24. ledna 1902 čís. 28. ř. z. pro dobu od roku 1902 až 1914 zvýšen na obnos 4,000.000 korun ročně, a zjednána tím mož- nost, podporovati v míře poněkud větší, než do- sud, meliorační projekty, jež do úpravné akce říční ve smyslu § 5. vodocestného zákona pojaty býti nemohly. Co se Blánice zvlášť týče, dovídáme se právě, že zemská komise pro úpravu řek v po- slední své schůzi usnesla se na tom, by vypra- cován byl projekt pro údolní přepážku na hor- ním toku Blánice, k jejimuž provedení, spolu s úpravou toku při ústi do Otavy, přikročilo by se arciť až po roce 1912. Práce, jichž provedení na jednotlivých to- eích, do úpravné akce pojatých, bylo vzato v úvahu, týkati se měly jednak úpravy koryta. tudiž opevnění břehů, vytvoření dostatečného průtočního profilu, usměrnění toku a zmírněn spádu, jednak vztahovati se měly na zřízen údolních přepážek v pra meništi řek a na zahra- zení bystřin a strží a konečně na zalesnění ho- lých strání. Zvláštní důležitost připisována přepážkám údolním, které mají zadržeti přívalové vodya upravovati jich odpad do dolejších tratí, čímž nebezpečí velkých vod má býti zmírněno, které však také mají po případě umožniti využitko vání vody k účelům průmyslu a zemědělství.
Blánice Otava státní pro fond Blánice
22 article
Druhá zásadní otázka, která vyžadovala delší vyjednávání mezi zemí a státem, dříve než přistoupiti se mohlo k vypracování osnovy zemského zákona, byla otázka rozvržení nákladu na říční úpravy na stát zemi. V zákonu vodocestném setkáváme se jen se všeobecným ustanovením, že pro finanční dávky království a zemí platiti mají stanoviska pro taková opatření dosud obvyklá. Vláda sama prohlásila v průběhu jednání, předcházejícíeh vydání zemského zákona o úpravě řek, že jest ochotna pro dobu až do roku 1912 poskytnouti z prostředků státních 38,000.000 K za pod- mínky, že země poskytne 40% přispěvek, odpo- vídající 60 příspěvku státnímu 38,000.000 K V oné sumě zahrnut byl paušální obnos 3 mil. korun ze státního fondu melioračního, zajištěný již dříve k nákladům úprav na horním toku Labe a Úpy- Dle tohoto klíče, vládou navrženého, obnášeti měl příspěvek země k nákladům říčních úprav pro I. stavební období, t. j. až do konce roku 1912 celkem 25,000.000 K. Obnos ten byl sice skoro o 11g mil. K větší než obnos, k ně- muž zemský výbor při vypočtení výše zemského příspěvku původně byl dospěl, vycházeje z toh stanoviska, že země nemá přispívati k nákladům říčních úprav obnosem vyšším, než jakým do- posud k podobným podnikům přispívala v smyslu zákona ze dne 30. června 1884 ř. z. č. 116. Kdežto však původně zemským výbo- rem vypočtěný obnos měl býti plně splacen, zmírniti se měl příspěvek země 25,000.000 K jednak příspěvky konkurečními, uloženými ve smyslu § 52. vodního zákona, jednak výnosem přirážek, jež pro jednotlivé obvody říční po pří padě zemským zákonodárstvím měly býti stano veny. Zejména však zmírniti se měl příspěvel země tím, že v některých případech měly okresy, obce neb vodní družstva něsti čásť nákladu.
Úpa
23 article
Země přispívati měla toliko obnosem nehraze- ným příspěvkem státu, pokud se týče těchto okresů, obcí neb vodních družstev. Od zavedení zvláštních přirážek obvodů říčních bylo arci průběhem projednávání osnovy zákona ve sně- movních komisích upuštěno, ježto se nedalo očekávati, že by zavedení takovýchto přirážek mělo zvláštní finanční účinek a ježto ani zákon o stavbě vodních cest na zavedení takových přirážek nepomýšll. Klič, navržený vládou pro stanovení výše státního a zemského příspěvku k nákladům I. stavebního období, byl přijat do osnovy zem- ského zákona o úpravě řek a stanoven pro toto období příspěvek země obnosem 25,000.000 K příspěvek státu obnosem 38,000.000 K.
24 article
Co se týče úhrady nákladu na úpravy řiční po roce 1912, bude nutno tuto úhradu v čas zabezpečiti zákonodárstvím říšským, pokud se týče zákonodárstvím zemským. Nelze arciť již nyní přesně stanoviti, jaký obnos vyžadovati bude celá úpravná akce, pokud se bude prová- děti také po roce 1912. Nieméně trvala vláda na tom, aby celkový náklad pro veškeré úpravy byl aspoň přibližně ustanoven, aby se mohl určiti obnos, který by bylo věnovati zemí a stá- tem pro stavební období, t. j. až do konce roku 1912. V 8 8. generálního programu, zdělaného na základě 8 3. zemského zákona o úpravě řek, setkáváme se proto s ustanovením, že pro- vádění praci úpravních má se tak zaříditi, aby obnos 63,000.000 K, stanovený pro prvn stavební období, pokud se týče obnos 123 mil. korun, stanovený pro celé 18leté sta- vební obdobl, nebyl v žádném případě překročen. Nelze však — dle našeho úsudku — sumu 123 milionů považovati za nepřekro- čitelnou. Velké jsou naděje v akci, jíž zem. zák o úpravě řek dostalo se pevného podkladu. Ma- jíli však naděje ty byť i jen z části býti splněny, jest především potřebí, aby celá úpravná akce vždy a jedině brala se za konečným vznešeným cilem hospodářského povznesení království če- ského soustavnou úpravou jeho vodstva. O po stupu této akce promluvím jindy.
Ma
25 article
O lidových knihovnách a čítárnách Knihy jsou věrnými druhy a průvodci kaž dého téměř člověka. Od prostého nebeklíče, jímž staré babičky pozdvihují mysli k bohu až k těm, jež snaží se rozluštiti nejtěžší problémy života každá z vířivé a nepřehledné stupnice, najde někoho, kdo v ní nalezne zalíbení. Vybí- rány dle potřeb a zájmů jsou ve volných chví- lích nevyčerpatelným zdrojem zábavy i poučení. Ličí osudy národů nebo měst, hrdiny meče nebo vědy, odkrývají subtilnosti milujících srdcí, ve- dou nás v prohlubně mořské, oživené bizarními tvory, nebo dalekohledy vyšetřují klenbu ne- beskou a zvědavě odestírají taje jiných světů. Pravý labyrint otázek i odpovědí, zásad i hypo- thés, slz i úsměvů skrývá se v nich. Mnohá je výslednici celého života, jsou v ní nervy i krev toho, kdo je psal a odešel zapomenut a zne- uznán v nadhvězdně kraje, jiné jsou rozmarné výplody smavých, májových chvil, rozhozené v knihovnách jako hrstě slunečních paprsků po svěžích trávnících, zdobených chudobkami. Minuly doby, kdy knihy byly přepychem r zdobily jen důkladné skříně učenců, nebo fili- gránské řezby knihoven boháčů, často celá de- setiletí nečteny a neužívány, co lačná srdce marně po nich prahla a chudé dlaně marně se po nich vztahovaly. V posledních letech knihy velice zlevněly a potěšení, býti majitelem knihy autora, jejž milujeme, dopřáti si může i ten, kdo nežije právě v poměrech skvělých. V rodi- nách dělníků i chudých chalupníků nezřídka spatřiti možno drobnou poličku s knihami. Dle stupně společenských stavů slibně se šíří její objem a pečlivěji vybírá její obsah.
26 article
Aby vyhovělo se vkusu i potřebě vrstev co možno nejširších, zřizovány knihovny veřejné a při nich i veřejné čitárny. Význam obou in- stitucí nelze ani dosti oceniti. Pravda, jsou to stále ještě jen slibné začátky, první kvádrý, které položeny jsou k monumentální stavbě obo- hasování lidského ducha, první květy, jež jaro vysílá, nezlíbané dosud horoucími paprsky slu- nečními, květy zcela bílé a smutné, jež často ještě sněhem neporozumění prodírají se k světlu a stopy jeho dosud nesou ve svých korunkách. Prohlížíme-li na obrázeích budovy knihoven jiných států, zejména ameriekých, cosi jako bo- lestná závist ozve se v srdci. Jaké paláce, jaká nádhera! U nás z pravidla krčí se dosud knihovny v nevlídných místnostech, plných pra- chu, jež často nedostačují potřebě obecenstva. Výběr knih je těžký, protože knih bývá málo v poměru k vypůjčujícím. Ale přes všechny ne- dostatky denně docházejí knihovny i čítárny větší obliby, počet navštěvovatelů stoupá, vý- půjčky denně jsou četnější.
27 article
Každá knihovna připadá mi jako miniaturní království. Království duchů velikých i malých, jež v ušlechtilé snaze chtějí vládnouti lidskými dušemi. Tisíce vládců v něm kraluje, a každý něco jiného vám našeplává. Ale régime je tu svorný a společný. Všickni bez rozdilu poddané své oblažují. Jaký to ideální systém vládní! — Vědomosti jejich prohlubuji, do zmučené duše sviti novou nadějí, smutná srdce rozveselí, kle- sající podeprou, opuštěné zkonejší a potěší. Co vládců, tolik dobrých společníků. Proto v krá- lovství tato mnoho chorých putuje, píje ze zá- zračných pramenů, trhá zlatá jablka se stromu poznání a odchází uzdraveno. Čitárny bývají četně vyhledávány zvlášt tam, kde hodiny úřadní dobře jsou voleny vzhle- dem k zaměstnání jejich navštěvovatelů. Z ja- kýchsi nevyzpytatelných důvodů spatřiti tu možno jen zcela nepatrné procento dam.
28 article
Jak tu lákají spousty časopisů, z nichž mnohé jsou pravé studnice vzácných požitků uměleckých, nabízených obrazy i cenným jejich doprovodem. Díla nákladná, jichž nelze půjče- vati domů, mohou se tu volně prohlížeti i čísti mimo všecky knihy, jež knihovna obsahuje. V tichu, jež vládne tu, rušeno jen občas šelestěním obracených listů, snadno se čtenář zasní. Uzři pojednou před udiveným zrakem no- vou budovu jednopatrovou, postavenou na ti- chém místě překrásného, známého parku. Stkvěje se v slunci jako nádherné, obrovské mausoleum básníků, vyložené mramorem a zla- tem. Stinná alej vede až ke stupňům, po nichž se dovnitř vchází. Široké schodiště, pokryto těž- kým kobercem barev měkce otlumených, vyzdo- beno je vavřínovými stromky, a nahoře ve dvoraně jasné a vysoké rozkládají pyšně listy ši- roké palmy vějířově. Po jejích stranách za- sklenné místnosti, kde uloženy jsou knihy. Kníh nesmírné bohatství! Statisíce jich tu skupeny v různých jazycích a vydáních. Každý vcházi s utajeným dechem jako do svatyně svatých. Důstojný palác království duchů! — Vážně a tiše každému přijde se vstříc. Neviditelné ruce obstarají ceremonie, spojené s vypůjčovánum knih. Obdržené tiskne každý k srdci. Stinnou aleji a tichým starým parkem vrací se k domovu, kde s touhou a radostí noři se v jejich obsah. Knihy jsou krásně a čisté. Neporušené. Opravdu! Rozhodně ne tak umouněné a potrhané, jako je ta, již můj snílek drží v ruce. A zde scházi list a zde hned tři najednou! Čí surová ruka ničila tu majetek lidu, olupovala královstni o klenoty z jeho pokladnice? Sen zmizel rázem jako čarovný přelud. Zda stane se jednou skutečnosti?
Sen království duch
29 article
B. Podherská
B Podherská
30 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Schůze. Dne 30. června: Moravsko-slezská beseda žádá své členy, by se v hojném počtu zů- častnili dnešní přátelské schůzky se Sokoly z Mo- ravy a ze Slezska v zahradě Měšťanské besedy v Praze. Zábavy. Zábavní spolek »Veselost« v Pří- brami pořádá v neděli 7. července o 2. hod. odp. v zahradě »Na příkopech« zahradní zábavu. Slavnosti. Z Filanthropické družiny bývalých žákyň vyšší dívčí školy. Přípravné práce k slavnosti Filanthr. družiny jsou v plném proudu, a již také pozorovati lze vřelý zájem české veřejnosti pro připravovaný podnik, tak eminentně humanní a záslužný. Akademický malíř pan Luděk Vacátko na- črtl již plán výzdoby sálu žofínského, který vzdušnou svojí koncepcí slibuje účastníky zavěsti ve skutečnou tiši snů a bájí, v pravý »Sen v růžovém sadu«, Chovanky prvního českého pensionátu sl. Sobotecké darovaly na dívky-siroty 50 k.
Vacátko Moravsko Slezsko Praha Sokol
31 article Události na Rusi.
Události na Rusi. Zatýkání po rozpuštění dumy. H. Z Oděssy, 28. června. Dle sdělení ji- stého policejního důstojníka bylo při nepokojích po rozpuštění dumy v osmi guberniích pozatý- káno na 47.000 lidí. V Oděsse samotné až dosu 3000 osob. Utiskování Foláků poznaňských. H. Z Poznaně, 28. června. Koncem tohoto školního roku bude z úřadního nařízení uza- vřena zdejší soukromá vyšší dívčí škola slečny Danyszovy.
Danyszův Rus Oděssy Poznaň
32 article
Jaromír Hájek.
Hájek
33 article
Expedice na Sachalin. H. Z Petrohradu, 28. června. Ministr ob- chodu vyšle expedici na Sachalin, aby opatřila topografický plán uhelného kraje v západní části ostrova, na východě pak aby ohledala ložiska
Sachalin Petrohrad