ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 02464930-75ea-11dc-a5c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 36 celkem · entity: person 41, place 71, org 4, work 26
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
30. června 1907. Cislo 178.
4 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. O nasazování tonů. Z lékařské nauky o hlasu. V denním životě setkáváme se leckdy s při- hodou, že nadějný žák umění zpěvného, jevě zřejmý úpadek hlasový místo pokroku, bývá nucer dalšího výcviku se vzdáti, že zpěvák zvuě- ného jména bývá nucen dráhu uměleckou opu- stiti, nebo že věhlasný řečník nedovede více svým hlasovým ústrojím podjati se úkolů řečni- ckých, s něž dříve byl bez valné námahy. V pří- padech takových běží o rozvrat hlasu uměle- ckého, takže hlas takový, slouží-li obecně kon- versaci, třebas ani nápadné změny nejeví, aneb jeví-li je, béží již o těžkou poruchu hlasovou. Ptáme-li se však po příčině poruchy té. třeba doznati předem, že příčiny mohou býti různé, organické (na př. obiny nervové, záněty různé a p), nebo i neorganické (na př. bysterie, nourasthenie a pod.). Avšak choroby tyto a po- dobného druhu mohou pbstihnouti člověka hla- sově cvičeného i necvičeného bez rozdílu; nám však zde běží o rozvrat hlasový u lidí s uměle- ckými aspiracemi hlasovými, tedy o školený hla zpěvný i řečnický. Ovšem třeba připomenoutí předem, že nemáme tu na mysli starobní úbyt hlasový, plynoucí z přirozeného fysiologického pechodu, dle něhož všechny orgány na úkon- nosti a zdatnosti své strádají, ale naopak úbyí hlasový vyskytující se ve věku předstarobním za úplného, nebo aspoň zdánlivě úplného zdraví A tu třeba zdůrazniti, že nejčastější příčinou rezvratu hlasového jest nesprávné nasazování tbnů. Jinými slovy: příčina poruchy zaviněna byla tím, že bylo prohřešeno se proti základní m zákonu při tvorbě hlasové, jímž jest bez od- poru způsob, jakým se tony nasazují.
5 article
Abychom si v dalším líčení rozuměli, jme- novitě abychom získali správnou představu, ee nasazením tonu třeba mysliti, nutno předeslati. že hrtan s řasami čili vazy hlasovými (obecně nesprávně zvanými hlasivkami) jest sice hlav- ním, nikoliv však jediným oddilem hlasového ústrojí, nýbrž že k tomuto třeba počitati i výše i níže ležící části cesty dýchací, tedy hlian nosohltan, dutinu nesní i ústní, průdušnici průdušky, plíce a celý hrudní koš, z části i du tinu břišní; plíce pak s průduškami a průdušnie rovnají se měchu s trubicí, vzduch do hrtanu přivádějící, takže máme tu úplnou obdobu s ná- strojem hudebním jazýčkovým, měchem, trubie přivodnou a prostorou ozvukovou (resonanční) kde vývinem vyšších harmonických tonu vzniká zabarvzení tonu, timbre. Podmínky správné tvorby tonu jsou pak předně, aby vzduch pod řasami hlasovými vy značoval se jistým napjetím, což možné je jednak tím, že plíce jsou pružné, náležitého roz- pjetí i stahu schopné a že mohou pojmouti i do- statečné mnočství vzduchu. Z toho plyne při rozeně, že všude tam, kde je část plochy dýchne v plících ze své činnosti vyloučena (tuberkulo- sou, svraštěním po zánětu pohrudnice a pod.) nemůže se detyčný správnou produkcí hlasovou vyznačovati.
6 article
Podobně je tomu tak i, utrpí-li nějakým způ sobem dýchání břišní, t. j. bránicí (blanou ze svaloviny i vazíva, odělující dutinu hrudní od břišní) a svalstvem stěny břišní vykonávané. Dý chání tomuto při umělecké produkci hlasové ná leží přednost před dýcháním žeberním; při tom- to se hrudník rozpíná zvláště ve své části hofejší na plíce pak vykonává tlak svými nepodajným stěnami, kdežto při dýchání břišním na plíce vzduchem naplněné působí útroby, t. j. žaludek a střeva, rovněž vzduch a plyny obsahující, tedy prostředí podajnější. Mimo to pomocí svalstva břišního snáze ovládáme celý výdech, při němž děje se tvorba hlasu. Že při zpěvu jest dýchání tahoto druhu důležitým činitelem, vidíme zřej- mě, že na př zpěv, je-li žaludek naplněn, děje se mnohem obtížněji, než je-li lačen. Jindy zase ztráta pružnosti stěny břišní stává se značnou závadou při zpěvu. Na ní spočívati může defek hlasový, na př. u zpěvačky porodivší, anebo espoň býti důležitou složkou při jejím úbytu hlasovém. Jinou podmínkou fonnční je, aby prou vzdušný vystupoval přímo vzhůru k štěrbině hlasové, již vazy hlasové mezi sebou tvoří. každé pak uchýlení se směru proudu vzdušněh může miti v zápěti změny hlasové co do jakost i objemu. Může se te státi na př. zvětšenou žla zou štítnou (voletem), žlaz krčních a pod. Cel kem však u lidí hlasové školených je příhoda ta řidší.
7 article
Dále je důležitým činitelem při tvorbě hla- su, aby vazy hlasové byly náležitě napjaty do délky a aby byly k sobě sblíženy, což se děje vlivem svalstva hrtanového. Omezení v jednom i druhém směru je velmi častým při velkém počtu různých chorob, nač blíže zacházeti z po- chopitelných příčin tuto nemožno. Avšak i u lidí hlasevě školených hraji jenny nebo druhé změ- ny velice často důležitou úlohu. Tak na př. stává se, že činnost svalstva ochabuje po vysilujících nemocech, po velkých ztrátách krve, při nedo krevnosti i z jiných příčin povstalé (potraty), u bledničky, u různých chorob nervových, jak je hysterie, neurasthenie a j. A všechny tyto ckolnosti mohou se vyskytovati a vyskytují také u lidí s uměleckými aspiracemi hlasovými. Rozumí se dále, že hlar bude trpěti všude tam, kde tvorba jeho zabarvení — jeho timbre, bude nějakým způsobem bráti újmu. Třeba totiž doplniti, že hlas co se polohy týče, dělí se ve dva rejstříky. prsní fistulový (Francouzi uzná- vají mezi nimi ještě voix mixte, rovnající se as střednímu hlasu čili falsettu); při rejstříku prs ním děje se ozvuk (resonance) v oddílech pod vazy hlasovými ležících, tedy zvláště v průduš- nici, průduškách a celém hrudním koši, v míře pak mnohem menší v oddílech výše ležících (hltanu, nosohltanu a dutině nosní), kdežto při rejstřiku fistulovém je tomu právě naopak.
Francouz
8 article
Mimo to třeba ještě dodati, že při tonech různé výšky postavení hrtanu jako celku se mění; při tonech nízkých stojí hrtan nízko, při vysokých naopak. To ovšem platí pro kaž- dého bez rozdílu, takže onemocnění, mající v zá- pěti znemožněnou resonanci, budou jevit změ. něný timbre hlasový, což vztahuje se i na pří- pady, kde hrtan stal se následkem choroby (na přiklad nádoru na krku) nehybným. Změny prvního druhu platí rovněž pro lidi hlasově cvičené, jinak je ovšem, co se týče po- hyblivosti hrtanu. Školený zpěvák totiž, má-li dobře své hlasové ústrojí ovládati, mysí se na učiti zpěvu, aniž by při každém tenu za ajíma hrtan jeho jinou polohu; zkrátka školený zpě- vák zpívá při fixovaném hrtanu v nízké poloze. A vyslovivše věty tuto, dospěli jsme již k delinici nasazování tonu. Jím tedy vyrozumí- váme celkovou úpravu ústrojí hlasového, týkající se postavení hrtanu jako celku v poloze nízké. úpravu dutin resonančních a dechu, jakož i se- vření vazů hlasových, takže fonační proud vzdu- chový s jistou námahou mezi nimi se prodíraje, tonem určité výšky se ohlašuje. Nejdůležitějším dějem při tom ovšemje sblížení vazů hlasových, jež může býti neúplné. takže nasazení tonu (v užším smyslu) děje se při otevřené hlasivce číli štěrbině hlasové (pří- kladem takového nasazení je na př. v řečtině spiritus asper ve slově 6ém) anebo při závřené hlasivce, takže vazy hlasové přicházeji dříve v úplný styk, což jmenují Francouzi coup de glotte. Tento styk může se opět díti dvojím způsobem: buď tvrdě (tvrdým srázem; hebrejské nin) anebo měkce (spiritus lenis ve slově vo omonog).
Francouz
9 article
Nyní vzniká otázka, který z uvedených způ- sobů hodí se k účelům uměleckým? A tu třeba říci, že první, t. j. nasazování tonu při otevřené hlasivce je v označeném směru nepotřebný to jednoduše z toho důvodu, že čásť fonačníh vzduchu jest vynaložiti na souhlásku h (sou- hlásky nejsou tony, nýbrž toliko šelesty), což je ekonomická škoda, poněvadž tím nemůžeme celého množství vzduchu upotřebiti k tvorb vlastního tonu. Co se druhého způsobu týče, jsou oba jeho druhy — tvrdý i měkký — umělecky upotřebi- telny, ba tvrdý je u koloratury, zvláště pak př stakkatu nezbytný, ovšem vyžaduje zdatného ústrojí hlasového, z čehož plyne, že třeba v ozna- čeném směru dokonalého výcviku. Způsob druhý, t. j. měkké uzavření hlasivky při zpěvu v pianu je snadné, za to však mnohem těžší při forte. A právě tento způsob nasazován tonů je punctum saliens celého výcviku umě- leckého. Zde třeba náležitéhe školení — jinak zvyknou žáci — a i hotoví umělci nejsou z toho vyloučeni — nesprávnému nasazování tonů. Ovšem sluší doznati, že nejčastěji děje se to mimo školu, zvláště namáhají-li se žáci doma nekonečným cvičením, myslice, že tím nejdříve svůj hlas „vyzpívají“. Dále přihází se to, vystu- pují-li žáci předčasně v různých akademiích a koncertech, nejsouce ještě dostatečně vyškoleni dále nastupují-li engagement na venkovských scénách, kde na nevyspělé dosud jejich hlasy kladou se veliké požadavky, kde jsou jim stále svěřovány veliké role bez náležitého dozoru na jich hlasové ústrojí. Leckdy pak nese vinu i ve- řejnost sama, zvláště pak veřejné mínění, jež nechtějíc dobročinný účel, za jakým koncert.
10 article
akademie a pod. pořádány bývají, příkřejším posudkem poškozovati, neskrblívají u noviců umění zpěvného chválou, což však těmto bývá namnoze k větší škodě než k užitku. Neboť bene- volentně příznivý posudek o výkonu zmátne mno- hého adepla umění zpěvného tak, že se domnívá býti hotovým fenomenálním zpěvákem, že nedbá návodů a příkazů, jež mu vštěpoval svědomitý učitel a že zpivá podle svěho. A přirozeným na sledkem je, že chtěje dodělati se plného účinu. počne přepínati, což se jeví tím, že on, ježto neumí dosud ovládati nebo neovládá správně své přišní svalstve dýchací, dále že mu schází dosta tečně množství vzduchu, a že nedovede dosu fixovati hrtan v celku v poloze nízké, počne tvrdě nasazovati. A jelikož ani toto tvrdé nasazování tonů k plnému účinu nestačí, uvádí ve stah svalstvo v hořejší části hrtanové, jež se tím stahuje, což označuje se známým rčením, že „zpěvák se škrtr“.
11 article
Ale tím není ještě vše odbyto. Užívá-li se takto nesprávně i na dále hlasu, objevuji se různé objektivní i subjektivní známky. Tak vazy hlasové nejprve v zadních částech, kde v nich uloženy jsou chrustavky, později pak v celém rozsahu svém trvale se překrvují, po- zději vyvíjí se i nerovnost jich, na rozhraní pak jich přední a střední třetiny vznikají nejednou nádorky velikosti obyčejně špendlíkové hlavičky. zvané uzlíky zpěváků (noduli cantorum); ale po- dobné útvary mohou vzniknouti i na rozhran. střední i zadní třetiny vazů hlasových (na tak zv. výčnělku hlasovém), ano i jinde. Co se dalších následků týče, dlužno uvésti, že ton se sice nasadí správně, ale brzo umdlévá. po výkonu pak hlasovém, jenž jindy nemíval v zápětí žádných následků, cítívá se z počátku lehké ochraptění, později i těžší, znatelné i př řeči, což bývá spojeno s různými pocity, jako je pálení, drásání, pocit drsna, únavy a pod Při zpěvu pak nastává dissonance, ton se láme. je nejist, a pod., aby pak se to vše zastřelo, počne zpěvák tromolovati. Což značí již rozvrat hlasu uměleckého.
12 article
Jak se tomu všemu vyhnouti? Předně tím, že žák učí se u dobrého učitele jenž s fysiologickými podmínkami umělecké tvorby hlasové je dobře obeznámen; za druhé tím, že výcvik jeho děje se methodicky a že žák nepodjímá se úkolů, s něž dosud jeho ústrojí hlasové není. Posléze i spravedlivou kritikou. A stalo-li se již něco takového, třeba ne zbytně, aby dotyčný delší dobu vůbec nezpíval, dále aby po této prázdni volil jinou — správnou methodu zpěvní. Nastaly-li ovšem v hrtanu změny chorobné, které ani klid odstraniti ne- mohl, má ovšem slovo lékař. A co jsem tuto pravili o hlasu zpěvném platí i pro hlas řečnický — i tu mluví se s tvr dým coup de glotte, což jeví se vdechovým hýkáním, jež už pomalu srostlo s některými umělci tak, že jejich pathetický výkon bez něho ani nelze si představiti. Hýkání to vzniká prostě tím, že vazy hlasové byly pevně sevřeny a zů- stávají sevřeny ještě při následném vdechu, takže proud vzdušný jako s překážkou se s nim stýká. Jiná chyba hlasu řečnického je příliš hlasitá mluva a to bez příčiny, jelikož obyčejně nezná se dostatečně akustíka místnosti, v níž se hlasový výkon provozuje. A proto dotyčný zhusta koná více nežli třeba. S tím pak ruku v ruce jde obyčejně i zvýšení tonu mluvy. Je opravdu malý počet těch, kdož by řečnili nebo deklamovali v témž tonu, v jakém konversují. A zvyšování to je též zbytečné a vede rovněž k tomu, že se mluví s tvrdým coup de glotte a s vdechovým hýkáním. Všemu tomu možno se mnohdy vy hnouti jednoduše jasnou výslovností a tím pře dejíti v čas i hrozící zkáze hlasové. Docent dr. Josef Císler.
glotte doktor Císler
13 title
Vědecké rozhledy.
14 article Sněhová pokryvka v Čechách v zimě
Sněhová pokryvka v Čechách v zimě 1906—07.
Čechy
15 article Píše prol. dr. F. Augustin.
Píše prol. dr. F. Augustin. II Podáme nyní přehled poměrů sněhových v Čechách v zimě 1906—07 dle jednotlivých pezorovacích týdnů. Prvé číslo nárledujících tabulek udává hodnotu isochion v em. Za dvoj- tečkou následující hodnota p znamená, jak ve- liká plocha Čech byla udanou průměrnou výškou sněhu pokryta, v závorce pak táž hodnota vy- jádřena je v % plochy celé země. Za celkovou plochu země přijato číslo 51.948 km2. V značí uvedeným výše způsobem vyšetřený celkový průměr sněhové výšky, v Čechách A. Rok 1906. I. Prosinec. 1. Pozorovací týden od 8. do 15. 0—5 cm: p 19.046 km2 (372%); 5—10 em: p 15.930 km2 (30); 10—20 cm: 11.847 km (23); 20—30 cm:p 3.191 km' (69%); 30—40 cm: p 1.774 km' (3.7%); 40 em — výše: p 160 km' (0.3%%) — V = 9.54 em. 2. Pozorovacítýden od 16. do 22. 0—5 cm: p 5.056 km2 (10%); 5—10 em : 15.756 km2 (30%); 10—20 cm : 17 760 km (34%); 20—30 cm: p 7.520 km2 (15.): 30—40 cm: p 3.360 km' (6.77%); 40 až 50 em: p 1.728 km3 (37%); 50—60 cm2 :o 608 km (1%); 60 em — výše: p 160 km- (0.3%) — V = 15.79 cm. 3. pozorovací týden od 23. do 29 O—5 em: p 3.456 km2 (7%); 5—10 cm. p. 11.43C km (22%); 10—20 em: p 19.65 km2 (387); 20—30 em: p 9.568 km' (18%) 30—40 em: p 3.968 km' (7.6%); 40—50 em p. 3 136 km (6%); 60—80 cm: p 640 km (1.2%%): 80 cm — výše: p 96 km' (0.2%%).- V =: 1872 cm.
doktor F Augustin Čechy 30 O — 5 em km 2 centimetr km em km 3 C km
16 article
Průměrná výška sněhového příkrovu v prv- ním pozorovacím týdnu, od 8. do 15. protin- ce, vykazala 9.54 cm. Ke konci tohoto týdnu byla veškera země kryta sněhem. Území nej- nižší vrstvy eněhové, omezené isochionou 5 cm, zabírá tu téměř celý vltavsko-labský střed země, a vniká podle Berounky, dále podle střední Vlta- vy a třeboňsko-budějovickou pánví, konečně po dle Loučné až k samým hranicím zemským. Nej- vyřší isochiony vykazují hodnoty ještě nepatrné, v Krkonoších 40 cm, v Rudohoř a na Šumavě 30 cm, revněž tolik na Českomoravské vysočině a v Železných horách, kdežto v Brdech, Doupov ském a Pekelském pohoří přesahuje výška sně- hového příkrovu sotva 10 cm. Taktéž co do plochy, jednotlivými isochionami omezené, zřej- mý je počátek zimního období. Isochiona 40 cm. v Krkenoších, zabírá tu úhrnem 160 km?, čili 0.3% veškeré plochy země, na isochionu 30 em připadá pak, sečteme-li všechna území jí ohrani- čená, rovněž jen 3.7% plochy země, t. j. 1.774 km2. Naproti tomu stupně nejnižší vykazují hod- naty veliké: isochiona 5 cm 19.046 km2, čili 37, isochiona 10 em 15.930 km2, čili 30 tudz oDe unrnemo4ov0 ,l an n škeré plochy země. V druhém pozorovacím tydnu, od 16. do 22. prosince, zvýšila se průměrná výška sněhové pokryvky na 15.79 cm. Nejnižším stup- něm zůstala však i tu isochiona 5 em, koncen trovaná zvláště ve dvou rozsáhlejších pásmech Prvé pásmo zaujímá kraj po obou březích střed ního a dolního Labe, od Kolína až po ústí Ohře a šíří se poděl obou břehů této až k Žatci
Berounka ský Loučná Krkonoše Rudohoř Šumava Železná hora Brdy Doupov Krkenoše dolní Labe Kolín Ohře Žatec centimetr km km 2
17 article
Pětipsům. Druhé pásmo prostírá se na horních tocích sesterských řek Berounky, Mže, Radbuzy a Úhlavy, sáhajíc poděl Mže až ke hranici. Ne patrný ostrůvek tohoto stupně vytvořil se i v nej- bližším okoli Kamýka na Vltavě. Úhrnem př sluší tomuto syslemu 5.056 km2, to jest 10 celé plochy země. V krajinách horských doznaly sochiony jistéhe zvýšení: v Krkonoších vystří dala isochionu 40 cm isochiona 60 cm c ploše 160 km2, čili 0.3 v úhrnu zemském, v Rudo- hoří, Tepelském pohoří a na Šumavě isochionu 30 em isochiona 50 cm, již připadá v celku 608 km2, čili 1.0%; na Česko-moravské vyso čmě zvýšila se sněhová pokryvka u srovnání s případy předchozími jen nepatrně, z 30 na 40 cm. V celku zabírají isochiony 40—60 em 2.496 km3, čili 4.3%, tak že vzrostla v tomt ýdnu plocha víc jak 40 cm vys. sněhovýr příkro- vem krytá o 2236 km2, čili o 4% veškeré plochy země, kterýžto vzrůst má hlavní podíl na zvý šení celkového průměru zemského z 9.54 cm na 15.79 cm, čili o 6.25 cm.
Pětipsy Berounka Mže Radbuza Úhlava Kamýk Vltava Krkonoše Šumava km 2 centimetr km
18 article
Také třetí pozorovací týden, od 22. do 29 prosince, znamená stále pokračující zvyšo- vání sněhového příkrovu, ač ne tak rapidně jako v týdnu předešlém, neboť rozdil mezi prů měrem tohoto týdne a týdne předchozího obnášt teliko 2.93 cm. Stupeň nejnižší, omezený opět sochionou 5 em, značně se na prospěch obou středních stupňů, vyznačených isochionami 1 a 20 em, zmenšil, vykazuje tu toliko 3.456 km j. 7% země. Rovněž i poloha jeho se změ- nila. Ono šumavské pásmo zmizelo, ono labské zredukovalo se o kraj při Ohři, za to však roz- šířilo se poněkud směrem na jih poděl Vltavy až po Kamýk. Za isochionu 60 em nastoupila v Krkonoších isochiona 80 em o ploše 96 km° j. 0.2 v úhrnu zemském, Rudohoří a Šu- mava vykazují nepatrné pruhy země, kryté sně- hem o výši více jak 60 cm, na Českomor. vyso čině isochiona 40 em zůstala táž, plocha jí ome- zená se však částečně zvětšila. Celkové pokryt kraje sněhem nad 40 em obnášelo 3872 km° čili 7.4 veškeré plochy země.
Vltava Kamýk Krkonoše centimetr km
19 title
III
20 article B. Rok 1907. II. Leden.
B. Rok 1907. II. Leden. 4. Pozorovací týden od 30. pro since 1906 do 5. ledna 1907. Bez sněhu: p 4128 km (8%); 0—5 cm- p 14.310 km2 (27.675); 5—10 cm: p 9792 cm (18.8%); 10—20 em: p 12.416 km' (24 %%) 20—40 cm: p 8358 km' (16%%); 40—60 em p 2304 km2 (4.4%%); 60—80 cm: p 448 km (0.82); 80 em — výše: p 192 km3 (0.4%%). — V = 13.6 cm. 5. Pozorovací týden od 6. do 12. Bez sněhu: p 14.144 km' (27%); 0—5 em: p 10.310 km2 (20.1); 5—10 em: 6720 km2 (13.0%%); 10——20 cm: p 10.240 km (20); 20—40 cm: p 7424 km2 (147%); 40 60 cm: p 2368 km (4.5%); 60—80 cm: 640 km3 (1.2%); 80 em — výše: p 102 km (0.22%). — V = 11.9 cm. 6. Pozorovací týden od 13. do 19 Bez sněhu: p 32.384 km* (62.27); 0—5 em: p 6208 km (12%); 5—10 cm: p 4325 km' (8.4%); 10—20 cm: p 2400 km' (4 6%) 20—40 cm: p 3424 km2 (6.62%); 40—60 cm p 2220 km (4.3); 60—80 em: p 768 km (1.5%); 80 cm — výše: p 192 km2 (0.43%). — V = 7.1 cm. 7. Pezorovacítýden od 20. do 26 Bez sněhu: p 7648 km* (14.67); O—5 em: p 24.960 km (485%); 5—10 cm: p 7808 km' (157); 10—20 cm: p 4608 km2 (920). 20—40 cm: p 4032 km (8%); 40—60 em p 1888 kr2 (3.57%); 60—80 cm: p 646 km (1-2); 80—100 em: p 256 km2 (0.59%); 100 cm — výše: p 102 km? (0 27%). — V = 9.3 cm.
km centimetr km 2 km 3
21 article
Proti poměrům v posledním týdnu uvede ným doznala výška sněhové pokrývky v prvém pozorovacím týdnu měsíce ledna, od 30. prosinc 1906 d 5. ledna 1907, značného snížení s 18.72 cm na 13.6 cm. Celkový ráz povětrnost tohoto období vyznačoval se hojnými i inten sivními srážkami ve skupenství pevném, avšak značné zvýšení teploty v prvé části týdne zne- možnilo tvoření příkrovu sněžného z nově na padlého sněhu, ba rozrušilo i silně pokrývku stá vající a te do té míry, že značná část země v celku 4128 km' čili 8.0, byla sněmu prosta na středním Labi od Kolína po Měšice, zvláště pak na Berounce a Úhlavě, od Berouna až p Bezděkov, v malých pruzích i v okolí Písku n Otavě, Pětipsů na Ohři a Bíliny na Bělé. V ho- rách se však dřívější poměr v celku jen nepatrně změnil, ba v Rudohoří dokonce i sněhu příbylo. neboť se tu vyskytuje jako krajní isochiona 8 cm, takže pro tuto isochionu vykazuje i celkový úhrn plochy omezené proti předešlému týdnu zvý šení z 96 km' na 192 km* (t. j. 0.49%). Celková plocha isochionami vyššími než 40 cm ohrani- čená, obnáší 2944 km“ čili 5.6% veškeré plochy země, průměr 13.6 cm.
Kolín Měšice Berounka Úhlava Beroun Písek Otava Pětipsy Ohře Bílina Bělá Rudohoří p Bezděkov centimetr km
22 article
Rozklad sněhové pokrývky pokračoval i ve druhém týdnu pozorovacím, od 6. do 12. ledna; územi prosté sněhu rozšířilo se měrou velice značnou, na 14.144 km' t. j. 27% veškeré plochy země; jeho geografická poloha kryje se tu téměř úplně s onou, jakou v prvém týdnu prosincovém zaujímala isochiona 5 cm. Při Labi sahá až k saské hranici, při Berounce ke Stříbru, Horšovu Týnu a Bezděkovu, při Otavě k Ho- ražďovicům, podél Vltavy ke Hluboké a př Ploučnici až po Litomyšl. Také horské isochiony doznaly nyní snížení; isochiona 60 cm je po- slední jak v Šumavě, tak také v Rudohoří v Krkonoších. Celková plocha více jak zvýší 4 em. sněhem pokrytá obnáší 3 110 km* čili 5.9 9 úhrnný průměr zemský obnáší 11.9 cm proti 13.6 em z týdne předešlého.
Berounka Stříbro Horšův Týn Bezděkov Otava Vltava Hluboká Litomyšl Šumava Rudohoří Krkonoše km centimetr
23 article
Průměrná výška sněhové pokrývky ve tře- tím týdnu, od 13. do 19. ledna činí 7.1 cm; po tři týdny, jež za jiných let znamenají mra- zivé počasí, vykazuje teplota vysoké hodnoty, za nichž sněhu všade rapidně ubývá. Ploch území sněhu prostého dosáhla ke konci tohoto týdne 32.384 km2, t. j. 62.2%% veškeré plochy země. Celý vnitřek země až téměř po svahy orskeJe zpuvensněnu. Do této rozsáhlé plochy sněhu prázdné, vybíhají janykovitě ,ednodline úzká pásma na hřebenech čelnějších vnitrozem- ských vypnulin, jako v Českomoravské vysočině, Železných horách, pohoří brdském a z hor tepel- ských a doupovských. Proti týdnu předcházejí- címu poměry v horách zůstaly však opět téměř nezměněny; na isochionu 80 em v Krkonoších připadá 192 km2, na osochionu 60 em v Krko- noších, Rudohoří a Šumavě 768 km2, plocha pak více než 40 em sněhem krytá obnáší úhrnem 3180 km3, t. j. 6.2% veškeré země, tudíž ještě více, o 70 km7 Poslední týden, od 20. do 26. ledna, přinesl konečně žádoucí změnu. Nové srážky a hlavně ovšem snížení teploty způsobily, že téměř celá země pokryla se opět sněhem, až na území na Loučné a přilehlých končinách polab- ských a na hořejší střední Berounce, částečně i na Ohři; úhrnem vykázalo měření pro plochu sněhu prostou 7648 km7, t. j. 14.62% veškeré plochy země, proti 62.2% z týdne přešlého číslo nepatrné. V Krkonoších zvýšil se sněhový pří- krov nad 100 cm, (plocha isochionou 100 cm omezená činí tu 102 km2), v Rudohoří a v Šu- mavě zůstal však v celku nezměněn, nejen vý- škou, ale i plochou jednotlivým isochionám pří- slušn ou.
Železná hora Krkonoše Krka Rudohoří Šumava Loučná Berounka Ohře Šu centimetr km 2 km km 7
24 article
X Styky Gercenovy s Micheletem. Ve druhén květnovém svazku „Revue“ začala vychá zet za- jímavá korrespondence mezi Micheletem a Gercenem. již uveřejňuje Gabriele Monnenu, zeť Gercenův. Osobni známost mezi Micheletem a Gercenem začala v r. 1851. Prosiulý historik právě krátce před úím byl zbaven kathedry na Collěge de France ra svoji svobodomyslnost, jež se zdála přílišnou, a 39letý Gercen, jenž vedle ostatních prací měl za sebou již knihy „Vom andern Ufer“ a „Développemení des idées růvolutionnaires en Russle“. Obě díla působála hlubokým dojmem na Micheleta, jenž velmi se z- jímal o vše, co se týkalo Ruska a Polska. Korrespon- dence obou spisovatelů spadá do r. 1851—1869. Bohu- žel, neuchovala se celá: dopisy Micheletovy sic shle- dány všecky, avšak z Gercenových se mnoho ztratilo. V prvm části dopisů dosud tiskem vyšlých mnoho se mluví o Bakuninu a lživých pověstech, jež se tenkráte šířily o jeho smrti. Odpovídaje na prosbu Micheletovu, aby mu poslal nějakou stať . Ba- kuninovi pro časopis, psal Gercen 7. listopadu 1851 z Nizzy: „... Posílám Vám biografické údaje o na- šem nešťastném příteli. Pozejtří pošlu vám také ještě trochu dat o Petraševském. (Obě tyto stručné zprávy Gercenovy se uchovaly.) Tady zle kritisují moji fran- ccuzštinu. Pruznávám se rád ke své nedokonalost Jeden z mých přátel, Polák M. Chojecki (jeden z zakladatelů „Tempsu“, psal pod jménem Charles Edmond; pozn. ref.), byl tak laskav a opravil mů rukopis. Přes te však tam ještě zůstala různá ne- dopatření. Prosím Vás proto o shovívavost. Když píšu rusky, cítím se býti dokonale svobodným v rodném živlu a oddávám se volnému rozletu my- šlenek, nic se nestaraje o seskupení slovíček. Čekám Vaše výtky a poznámky, budou pro mě velmi cenny.
Gercenův Michelet Gercen Gabriel Monnena Franc Micheletův Bakunin Petraševský Polák M Chojecki Charles Edmond Rusko Polsko Nizza
25 article
Jsem Vám vůbec mnohým zavázán; byl jsem v po- slední době v takové bolestné apatii! A Vy jste mě probudil; a nejen to, Vaše poslední tak sympatick psaní uvedlo do vřelého tlukotu mé srdce. Zdravím Váz z celé duše. A. Gercen. Vynasnažím se dostat pro Vás portrěty našich mučedníků. (Jednalo se o portréty Pestela, Rylějev a druhých dekabristů, o něž Michelet stál. — Pozn. ref.) Existují, ale není lehko jich dostat z Moskvy.“ V odpověď na tento dopis psal Michelet Gerce- novi: „Jak pozoruji, docházi naše listy velmi pomalu Zdá se mi, že jste dostal pouze jediný z obou mých posledních. Vina je na tom patrně zvědavost pošty. která nelituje ztráty času, aby se seznámila t tím co si my dva navzájem níšeme. Obdržel jsem právě Váš překrásný článeček — vřelý, napsaný celým srdcem, jako všecko, co píšete. Přiznávám se, že Vás považuji za jednoho z nejvýraznějších spisova- telů našeho jazyka. Kdo by se mohl odvážiti Vás opravovatl.. Z odpovědi Gerccnovy vybíráme aspoň tyto řádky
A Gercen Rylějev Michelet Moskva
26 article
„Dvě slůvka; lýkající se moji francouzšliny k níž jste tak velmi ohleduplný. V ruské literaluř mám skutečně jakýsi úspěch jako stilista. V roce 1849 jsem poprvé zkusil psáti články německy a fran- couzsky, avšak brzy jsem se přesvědčil, že mi schází důkladná a bezpečná znalost těchlo jazyků. Dodáv jsem si odvahy, avšak nemohl jsem se přinutit k prácí a udu, když cit a myšlení přebíhaly břehy. Proto nemožno nechati moji francouzštinu bez oprávek po stránce čistě věcné. Jako chrabrý rytíř bráním ovšem svůj stil před přátely korrektory, avšak povolně s skláním před subjonctif'em . .. Nedlouho potom, 16. listopadu, postihlo Gercena známé strašlivé neštěstí: jeho matka, osmietý syn i vychovatel synův utonuli při ztroskolání korábuv Gierského majáku poblíže Cannes. Micheletovi o tom podal zprávu jeden z přátel Gercenových a przy na to sám Gercen mu psal, 30. listopadu 1851: „.. Ted vrátím se zas k životu, ačkoliv v hloubi duše — je bezhraničný zármutek a bezmocný hněv. A co je nej- urážlivější při tom neštěstí, toť nemožnost brániti se.
Gercen Michelet Gercenův Cannes
27 article
Člověk nemá ani útěchy, aby mohl nenáviděti svého nepřítele, proklínati svého kata. Vším vinny jsou pouze fysické síly, jenom na polo organisovaný chaos. Živel slepý, dívoký, tupý, nesmyslný. Ztratil jsem matku, synáčka vsmiletého a přítele. Byl to mladý. 28letý člověk, vychovatel mého syna. Znamenitý plavec, byl by se mohl spasiti, a také už držel v ruce zá- chranný provaz. Avšak v tom moje matka, unášen vinou, na něho zvolala: „Spaste hocha!“ Vida, ž nkkdo mu nemůže dítě podati, opouští záchranné lano a spěchá pro dítě, má je již na rukách... avšak v t chvíli již koráb klesá ke dnu... Jméno toho výbor- ného člověka je — Jean Spielmann. Ach, neznáte nějakého dobrého sochaře? — chtěl bych dát postavi naproti Gierskému majáku pomník tomu sama seb obětovavšímu příteli. Jaká by to byla skupina! Matie v minutě smrti pomýšlející pouze na dítě, a prosící peuze o jeho spasení. Mladý muž, sám hynoucía přece zachraňující dítě. A dítě, překrásné jako andě.
Spielmann
28 article
Obětoval bych na pomník 15.000 až 20.000 franků. Víc mi nelze.“ O dva roky později, po smrti ženině a predatěl- stva blízkého přítele psal Gercen Micheletovi z Lon- dýna 13. října 1853: „Ne bylo mi na světě nic, nez děti a práce. V tomto roce jsem mnoho pracoval. Z vlastních prostředků jsem zařídil úplnou ruskou knih- tiskárnu, která je teď výborn“ v chodu. Pořizovalo s všecko s velkou námahou, počínaje matricemi a7 typy písma a konče korrektorem i sazeči. Sloučil jsem tuto tiskárnu s tiskárnou polské centrální orga- nisace na znamení spojenectví a úplného souhlasu mezi ravoluční Polskou a námi. Mezitím jsem také napsal a vydal dvě malé brožury. Teď tiskneme právě celý svazek. Je to — první svobodná a nezávislá ruská tiskárna na světě V Londýně je dobře. Poznal jsem blíže Anglila vůbec anglo-saskou racu, lid práce, praktické poesie zdrželivé svobody. Domnívám se důvodně, že byste velmi změnil svoje smýšlení o tomto národě, jestliže byste tady tak rok prožil Přecházíme k nové fázl. Slrany se zahalují, roz- drobují se, to všecko začmná být už minulým. .. Lidé, ideje, theorie, prapory, desiderata — všecko se opo- třebovalo a v prvním aktě už neuvidíme nie z toho, co figurovalo v prolo g u... 1930/,07. Sachy. Číslo 191. Pořádá J. Rašovsky Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský, Uh. Ostrob, Morava. Úloha čís. 336. Frant. Matoušek, Smíchov
Gercen Michelet J Rašovsky František Matoušek Lon Londýn Morava Smíchov zdrželivý svoboda
29 title
(Poctěna II. cenou v sontěži čas. „Můnchener Post“.
Můnchener Post
30 article
Mat ve 2. tazích
31 article
Končící hra cís. 36 V následující posici partie, hrané v mistrovském turnaji v Ostende 17. června t. r., chtěl černý (dr. Bernstein) věčným šachem remisovati, což bílý (Shoos- mith) měl připustiti a táhnouti buď Dd2—d3 nebo Ke2—e3. Místo toho však táhl Ke2—e1 načež po Da6—a1+ a Da1xe5 černý vyhrál.
Bernstein Ostende
32 article
Černý: dr. Bernstein.
Černá doktor Bernstein
33 title
Bný: Shoosmitk
34 title
Pozvání ku předplacení na 2. pololetí IV. ročníku
35 article „Revne v nenrologii, psychyatrii, fysikálu a diaetetické theranil,
„Revne v nenrologii, psychyatrii, fysikálu a diaetetické theranil, která za tříletého trvání svého stala se nepostrá- datelnou příručkou moderního lékaře, informujíc jej v kratších i delších obsažných referá- tech, pracích původních, feuilletonu, části literární iv rubrice zpráv o mladých nejdůležitějších odvětvích lé- kařských: neurologli, paychiatrii a fyni- kální therapii a styčných jich bodech se secio- logií, paedopathologli, kriminalistikou, neopouště- jíc přirozené nejtěsnější styk a vztahy a celou ostatní medicinou. Revne tato, mimo ruskou li- teraturu, jediný slovanský odborný li st tohoto druhu, i za hranicemi vážený, jest dnes nezbytnou četbou všem lékařům, zaměstnaným jako školní lékaři, soudní lékaři neb znalei úrazoven a pojišťoven, ale i prakti- ckému lékaři vůbec, který chce čestné obstáti v dnešní době zvýšených požadavků vědomostních existenčních. Všechny dosud vyšlé ročníky Revue ob- sahují práce a referáty trvalé ceny, tak že jsou stále bohatým zdrojem poučení v důležitých otázkách, nichž moderní lékař poučení hledá. Četbou Revue uspořen jest českému lékaři čas i peníze, které by po případě věnovati musil na shánění příručeka
36 article
informací z cizí literatury. Nežádáme, ale upozorňu- jeme českého lékaře, aby ve vlastním zájmu Revni odebíral, neboť jen skutečná vnitřní její hod- nota a skutečná časová potřeba udržela ji přes velký náklad, s vydáváním jejím spojený, bez každé cizí pomoci na výši v našich poměrech možné, ale důstojné a pro českou literaturu čestné. Revue, vycházejíc ze zásady, že věda jest pro lid a pro ži- vot, všimá si i bedlivě zjevů života vůbec a českého zvlášť, a chce-li býti článkem v kulturním všečeském programě, jehož jedinou spásnou a vůdčí hvězdou zu- stávají hesla: Osvětou k svobodé a V práci a vědění jest naše spasení. Každý vzdělanec český proto najde v Revni nejedno poučení i pro praktický žirot cenné! — Žádejte čísla na ukázku! Novým předplatitelům, pokud jsou čísla na skladě, dostane se starých ročníků (resp. čísel) zdarma. Revne vychází měsíčně a předplácí se celo- ročně K 12.30, pololetně K 6.30. Administracea expedice: Praha, Vodlěkova ul. 34. Revni rediguje a vydává prof. dr. Ladislav Haškovee, nákladem Edvarda Leschingra, majitele knihtiskárny a nakla- datelství v Praze.
Revni profesor doktor Haškovee Leschingr Praha Vodlěkov ulice