2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
30. června 1907. Cislo 178.
4
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
O nasazování tonů.
Z lékařské nauky o hlasu.
V denním životě setkáváme se leckdy s při-
hodou, že nadějný žák umění zpěvného, jevě
zřejmý úpadek hlasový místo pokroku, bývá
nucer dalšího výcviku se vzdáti, že zpěvák zvuě-
ného jména bývá nucen dráhu uměleckou opu-
stiti, nebo že věhlasný řečník nedovede více
svým hlasovým ústrojím podjati se úkolů řečni-
ckých, s něž dříve byl bez valné námahy. V pří-
padech takových běží o rozvrat hlasu uměle-
ckého, takže hlas takový, slouží-li obecně kon-
versaci, třebas ani nápadné změny nejeví, aneb
jeví-li je, béží již o těžkou poruchu hlasovou.
Ptáme-li se však po příčině poruchy té.
třeba doznati předem, že příčiny mohou býti
různé, organické (na př. obiny nervové, záněty
různé a p), nebo i neorganické (na př. bysterie,
nourasthenie a pod.). Avšak choroby tyto a po-
dobného druhu mohou pbstihnouti člověka hla-
sově cvičeného i necvičeného bez rozdílu; nám
však zde běží o rozvrat hlasový u lidí s uměle-
ckými aspiracemi hlasovými, tedy o školený hla
zpěvný i řečnický. Ovšem třeba připomenoutí
předem, že nemáme tu na mysli starobní úbyt
hlasový, plynoucí z přirozeného fysiologického
pechodu, dle něhož všechny orgány na úkon-
nosti a zdatnosti své strádají, ale naopak úbyí
hlasový vyskytující se ve věku předstarobním za
úplného, nebo aspoň zdánlivě úplného zdraví
A tu třeba zdůrazniti, že nejčastější příčinou
rezvratu hlasového jest nesprávné nasazování
tbnů. Jinými slovy: příčina poruchy zaviněna
byla tím, že bylo prohřešeno se proti základní
m zákonu při tvorbě hlasové, jímž jest bez od-
poru způsob, jakým se tony nasazují.
5
article
Abychom si v dalším líčení rozuměli, jme-
novitě abychom získali správnou představu, ee
nasazením tonu třeba mysliti, nutno předeslati.
že hrtan s řasami čili vazy hlasovými (obecně
nesprávně zvanými hlasivkami) jest sice hlav-
ním, nikoliv však jediným oddilem hlasového
ústrojí, nýbrž že k tomuto třeba počitati i výše
i níže ležící části cesty dýchací, tedy hlian
nosohltan, dutinu nesní i ústní, průdušnici
průdušky, plíce a celý hrudní koš, z části i du
tinu břišní; plíce pak s průduškami a průdušnie
rovnají se měchu s trubicí, vzduch do hrtanu
přivádějící, takže máme tu úplnou obdobu s ná-
strojem hudebním jazýčkovým, měchem, trubie
přivodnou a prostorou ozvukovou (resonanční)
kde vývinem vyšších harmonických tonu vzniká
zabarvzení tonu, timbre.
Podmínky správné tvorby tonu jsou pak
předně, aby vzduch pod řasami hlasovými vy
značoval se jistým napjetím, což možné je
jednak tím, že plíce jsou pružné, náležitého roz-
pjetí i stahu schopné a že mohou pojmouti i do-
statečné mnočství vzduchu. Z toho plyne při
rozeně, že všude tam, kde je část plochy dýchne
v plících ze své činnosti vyloučena (tuberkulo-
sou, svraštěním po zánětu pohrudnice a pod.)
nemůže se detyčný správnou produkcí hlasovou
vyznačovati.
6
article
Podobně je tomu tak i, utrpí-li nějakým způ
sobem dýchání břišní, t. j. bránicí (blanou ze
svaloviny i vazíva, odělující dutinu hrudní od
břišní) a svalstvem stěny břišní vykonávané. Dý
chání tomuto při umělecké produkci hlasové ná
leží přednost před dýcháním žeberním; při tom-
to se hrudník rozpíná zvláště ve své části hofejší
na plíce pak vykonává tlak svými nepodajným
stěnami, kdežto při dýchání břišním na plíce
vzduchem naplněné působí útroby, t. j. žaludek
a střeva, rovněž vzduch a plyny obsahující, tedy
prostředí podajnější. Mimo to pomocí svalstva
břišního snáze ovládáme celý výdech, při němž
děje se tvorba hlasu. Že při zpěvu jest dýchání
tahoto druhu důležitým činitelem, vidíme zřej-
mě, že na př zpěv, je-li žaludek naplněn, děje
se mnohem obtížněji, než je-li lačen. Jindy zase
ztráta pružnosti stěny břišní stává se značnou
závadou při zpěvu. Na ní spočívati může defek
hlasový, na př. u zpěvačky porodivší, anebo
espoň býti důležitou složkou při jejím úbytu
hlasovém.
Jinou podmínkou fonnční je, aby prou
vzdušný vystupoval přímo vzhůru k štěrbině
hlasové, již vazy hlasové mezi sebou tvoří.
každé pak uchýlení se směru proudu vzdušněh
může miti v zápěti změny hlasové co do jakost
i objemu. Může se te státi na př. zvětšenou žla
zou štítnou (voletem), žlaz krčních a pod. Cel
kem však u lidí hlasové školených je příhoda
ta řidší.
7
article
Dále je důležitým činitelem při tvorbě hla-
su, aby vazy hlasové byly náležitě napjaty do
délky a aby byly k sobě sblíženy, což se děje
vlivem svalstva hrtanového. Omezení v jednom
i druhém směru je velmi častým při velkém
počtu různých chorob, nač blíže zacházeti z po-
chopitelných příčin tuto nemožno. Avšak i u lidí
hlasevě školených hraji jenny nebo druhé změ-
ny velice často důležitou úlohu. Tak na př. stává
se, že činnost svalstva ochabuje po vysilujících
nemocech, po velkých ztrátách krve, při nedo
krevnosti i z jiných příčin povstalé (potraty),
u bledničky, u různých chorob nervových, jak
je hysterie, neurasthenie a j. A všechny tyto
ckolnosti mohou se vyskytovati a vyskytují také
u lidí s uměleckými aspiracemi hlasovými.
Rozumí se dále, že hlar bude trpěti všude
tam, kde tvorba jeho zabarvení — jeho timbre,
bude nějakým způsobem bráti újmu. Třeba totiž
doplniti, že hlas co se polohy týče, dělí se ve
dva rejstříky. prsní fistulový (Francouzi uzná-
vají mezi nimi ještě voix mixte, rovnající se as
střednímu hlasu čili falsettu); při rejstříku prs
ním děje se ozvuk (resonance) v oddílech pod
vazy hlasovými ležících, tedy zvláště v průduš-
nici, průduškách a celém hrudním koši, v míře
pak mnohem menší v oddílech výše ležících
(hltanu, nosohltanu a dutině nosní), kdežto při
rejstřiku fistulovém je tomu právě naopak.
Francouz
8
article
Mimo to třeba ještě dodati, že při tonech
různé výšky postavení hrtanu jako celku se
mění; při tonech nízkých stojí hrtan nízko,
při vysokých naopak. To ovšem platí pro kaž-
dého bez rozdílu, takže onemocnění, mající v zá-
pěti znemožněnou resonanci, budou jevit změ.
něný timbre hlasový, což vztahuje se i na pří-
pady, kde hrtan stal se následkem choroby (na
přiklad nádoru na krku) nehybným.
Změny prvního druhu platí rovněž pro lidi
hlasově cvičené, jinak je ovšem, co se týče po-
hyblivosti hrtanu. Školený zpěvák totiž, má-li
dobře své hlasové ústrojí ovládati, mysí se na
učiti zpěvu, aniž by při každém tenu za ajíma
hrtan jeho jinou polohu; zkrátka školený zpě-
vák zpívá při fixovaném hrtanu v nízké poloze.
A vyslovivše věty tuto, dospěli jsme již
k delinici nasazování tonu. Jím tedy vyrozumí-
váme celkovou úpravu ústrojí hlasového, týkající
se postavení hrtanu jako celku v poloze nízké.
úpravu dutin resonančních a dechu, jakož i se-
vření vazů hlasových, takže fonační proud vzdu-
chový s jistou námahou mezi nimi se prodíraje,
tonem určité výšky se ohlašuje.
Nejdůležitějším dějem při tom ovšemje
sblížení vazů hlasových, jež může býti neúplné.
takže nasazení tonu (v užším smyslu) děje se
při otevřené hlasivce číli štěrbině hlasové (pří-
kladem takového nasazení je na př. v řečtině
spiritus asper ve slově 6ém) anebo při
závřené hlasivce, takže vazy hlasové přicházeji
dříve v úplný styk, což jmenují Francouzi coup
de glotte. Tento styk může se opět díti dvojím
způsobem: buď tvrdě (tvrdým srázem; hebrejské
nin) anebo měkce (spiritus lenis ve slově
vo omonog).
Francouz
9
article
Nyní vzniká otázka, který z uvedených způ-
sobů hodí se k účelům uměleckým? A tu třeba
říci, že první, t. j. nasazování tonu při otevřené
hlasivce je v označeném směru nepotřebný
to jednoduše z toho důvodu, že čásť fonačníh
vzduchu jest vynaložiti na souhlásku h (sou-
hlásky nejsou tony, nýbrž toliko šelesty), což
je ekonomická škoda, poněvadž tím nemůžeme
celého množství vzduchu upotřebiti k tvorb
vlastního tonu.
Co se druhého způsobu týče, jsou oba jeho
druhy — tvrdý i měkký — umělecky upotřebi-
telny, ba tvrdý je u koloratury, zvláště pak př
stakkatu nezbytný, ovšem vyžaduje zdatného
ústrojí hlasového, z čehož plyne, že třeba v ozna-
čeném směru dokonalého výcviku.
Způsob druhý, t. j. měkké uzavření hlasivky
při zpěvu v pianu je snadné, za to však mnohem
těžší při forte. A právě tento způsob nasazován
tonů je punctum saliens celého výcviku umě-
leckého. Zde třeba náležitéhe školení — jinak
zvyknou žáci — a i hotoví umělci nejsou z toho
vyloučeni — nesprávnému nasazování tonů.
Ovšem sluší doznati, že nejčastěji děje se
to mimo školu, zvláště namáhají-li se žáci doma
nekonečným cvičením, myslice, že tím nejdříve
svůj hlas „vyzpívají“. Dále přihází se to, vystu-
pují-li žáci předčasně v různých akademiích a
koncertech, nejsouce ještě dostatečně vyškoleni
dále nastupují-li engagement na venkovských
scénách, kde na nevyspělé dosud jejich hlasy
kladou se veliké požadavky, kde jsou jim stále
svěřovány veliké role bez náležitého dozoru na
jich hlasové ústrojí. Leckdy pak nese vinu i ve-
řejnost sama, zvláště pak veřejné mínění, jež
nechtějíc dobročinný účel, za jakým koncert.
10
article
akademie a pod. pořádány bývají, příkřejším
posudkem poškozovati, neskrblívají u noviců
umění zpěvného chválou, což však těmto bývá
namnoze k větší škodě než k užitku. Neboť bene-
volentně příznivý posudek o výkonu zmátne mno-
hého adepla umění zpěvného tak, že se domnívá
býti hotovým fenomenálním zpěvákem, že nedbá
návodů a příkazů, jež mu vštěpoval svědomitý
učitel a že zpivá podle svěho. A přirozeným na
sledkem je, že chtěje dodělati se plného účinu.
počne přepínati, což se jeví tím, že on, ježto
neumí dosud ovládati nebo neovládá správně své
přišní svalstve dýchací, dále že mu schází dosta
tečně množství vzduchu, a že nedovede dosu
fixovati hrtan v celku v poloze nízké, počne tvrdě
nasazovati. A jelikož ani toto tvrdé nasazování
tonů k plnému účinu nestačí, uvádí ve stah
svalstvo v hořejší části hrtanové, jež se tím
stahuje, což označuje se známým rčením, že
„zpěvák se škrtr“.
11
article
Ale tím není ještě vše odbyto. Užívá-li
se takto nesprávně i na dále hlasu, objevuji
se různé objektivní i subjektivní známky. Tak
vazy hlasové nejprve v zadních částech, kde
v nich uloženy jsou chrustavky, později pak
v celém rozsahu svém trvale se překrvují, po-
zději vyvíjí se i nerovnost jich, na rozhraní pak
jich přední a střední třetiny vznikají nejednou
nádorky velikosti obyčejně špendlíkové hlavičky.
zvané uzlíky zpěváků (noduli cantorum); ale po-
dobné útvary mohou vzniknouti i na rozhran.
střední i zadní třetiny vazů hlasových (na tak
zv. výčnělku hlasovém), ano i jinde.
Co se dalších následků týče, dlužno uvésti,
že ton se sice nasadí správně, ale brzo umdlévá.
po výkonu pak hlasovém, jenž jindy nemíval
v zápětí žádných následků, cítívá se z počátku
lehké ochraptění, později i těžší, znatelné i př
řeči, což bývá spojeno s různými pocity, jako
je pálení, drásání, pocit drsna, únavy a pod
Při zpěvu pak nastává dissonance, ton se láme.
je nejist, a pod., aby pak se to vše zastřelo, počne
zpěvák tromolovati. Což značí již rozvrat hlasu
uměleckého.
12
article
Jak se tomu všemu vyhnouti?
Předně tím, že žák učí se u dobrého učitele
jenž s fysiologickými podmínkami umělecké
tvorby hlasové je dobře obeznámen; za druhé
tím, že výcvik jeho děje se methodicky a že
žák nepodjímá se úkolů, s něž dosud jeho
ústrojí hlasové není. Posléze i spravedlivou
kritikou.
A stalo-li se již něco takového, třeba ne
zbytně, aby dotyčný delší dobu vůbec nezpíval,
dále aby po této prázdni volil jinou — správnou
methodu zpěvní. Nastaly-li ovšem v hrtanu
změny chorobné, které ani klid odstraniti ne-
mohl, má ovšem slovo lékař.
A co jsem tuto pravili o hlasu zpěvném
platí i pro hlas řečnický — i tu mluví se s tvr
dým coup de glotte, což jeví se vdechovým
hýkáním, jež už pomalu srostlo s některými
umělci tak, že jejich pathetický výkon bez něho
ani nelze si představiti. Hýkání to vzniká prostě
tím, že vazy hlasové byly pevně sevřeny a zů-
stávají sevřeny ještě při následném vdechu,
takže proud vzdušný jako s překážkou se s nim
stýká.
Jiná chyba hlasu řečnického je příliš hlasitá
mluva a to bez příčiny, jelikož obyčejně nezná
se dostatečně akustíka místnosti, v níž se hlasový
výkon provozuje. A proto dotyčný zhusta koná
více nežli třeba. S tím pak ruku v ruce jde
obyčejně i zvýšení tonu mluvy. Je opravdu malý
počet těch, kdož by řečnili nebo deklamovali
v témž tonu, v jakém konversují. A zvyšování
to je též zbytečné a vede rovněž k tomu, že
se mluví s tvrdým coup de glotte a s vdechovým
hýkáním. Všemu tomu možno se mnohdy vy
hnouti jednoduše jasnou výslovností a tím pře
dejíti v čas i hrozící zkáze hlasové.
Docent dr. Josef Císler.
glotte
doktor
Císler
13
title
Vědecké rozhledy.
14
article
Sněhová pokryvka v Čechách v zimě
Sněhová pokryvka v Čechách v zimě
1906—07.
Čechy
15
article
Píše prol. dr. F. Augustin.
Píše prol. dr. F. Augustin.
II
Podáme nyní přehled poměrů sněhových
v Čechách v zimě 1906—07 dle jednotlivých
pezorovacích týdnů. Prvé číslo nárledujících
tabulek udává hodnotu isochion v em. Za dvoj-
tečkou následující hodnota p znamená, jak ve-
liká plocha Čech byla udanou průměrnou výškou
sněhu pokryta, v závorce pak táž hodnota vy-
jádřena je v % plochy celé země. Za celkovou
plochu země přijato číslo 51.948 km2. V značí
uvedeným výše způsobem vyšetřený celkový
průměr sněhové výšky, v Čechách
A. Rok 1906.
I. Prosinec.
1. Pozorovací týden od 8. do 15.
0—5 cm: p 19.046 km2 (372%); 5—10
em: p 15.930 km2 (30); 10—20 cm: 11.847
km (23); 20—30 cm:p 3.191 km' (69%);
30—40 cm: p 1.774 km' (3.7%); 40 em —
výše: p 160 km' (0.3%%) — V = 9.54 em.
2. Pozorovacítýden od 16. do 22.
0—5 cm: p 5.056 km2 (10%); 5—10
em : 15.756 km2 (30%); 10—20 cm :
17 760 km (34%); 20—30 cm: p 7.520 km2
(15.): 30—40 cm: p 3.360 km' (6.77%); 40
až 50 em: p 1.728 km3 (37%); 50—60 cm2 :o
608 km (1%); 60 em — výše: p 160 km-
(0.3%) — V = 15.79 cm.
3. pozorovací týden od 23. do 29
O—5 em: p 3.456 km2 (7%); 5—10 cm.
p. 11.43C km (22%); 10—20 em: p 19.65
km2 (387); 20—30 em: p 9.568 km' (18%)
30—40 em: p 3.968 km' (7.6%); 40—50 em
p. 3 136 km (6%); 60—80 cm: p 640 km
(1.2%%): 80 cm — výše: p 96 km' (0.2%%).-
V =: 1872 cm.
doktor
F Augustin
Čechy
30
O — 5 em
km 2
centimetr
km
em
km 3
C km
16
article
Průměrná výška sněhového příkrovu v prv-
ním pozorovacím týdnu, od 8. do 15. protin-
ce, vykazala 9.54 cm. Ke konci tohoto týdnu
byla veškera země kryta sněhem. Území nej-
nižší vrstvy eněhové, omezené isochionou 5 cm,
zabírá tu téměř celý vltavsko-labský střed země,
a vniká podle Berounky, dále podle střední Vlta-
vy a třeboňsko-budějovickou pánví, konečně po
dle Loučné až k samým hranicím zemským. Nej-
vyřší isochiony vykazují hodnoty ještě nepatrné,
v Krkonoších 40 cm, v Rudohoř a na Šumavě
30 cm, revněž tolik na Českomoravské vysočině
a v Železných horách, kdežto v Brdech, Doupov
ském a Pekelském pohoří přesahuje výška sně-
hového příkrovu sotva 10 cm. Taktéž co do
plochy, jednotlivými isochionami omezené, zřej-
mý je počátek zimního období. Isochiona 40 cm.
v Krkenoších, zabírá tu úhrnem 160 km?, čili
0.3% veškeré plochy země, na isochionu 30 em
připadá pak, sečteme-li všechna území jí ohrani-
čená, rovněž jen 3.7% plochy země, t. j. 1.774
km2. Naproti tomu stupně nejnižší vykazují hod-
naty veliké: isochiona 5 cm 19.046 km2, čili
37, isochiona 10 em 15.930 km2, čili 30
tudz oDe unrnemo4ov0 ,l an n
škeré plochy země.
V druhém pozorovacím tydnu, od 16. do
22. prosince, zvýšila se průměrná výška
sněhové pokryvky na 15.79 cm. Nejnižším stup-
něm zůstala však i tu isochiona 5 em, koncen
trovaná zvláště ve dvou rozsáhlejších pásmech
Prvé pásmo zaujímá kraj po obou březích střed
ního a dolního Labe, od Kolína až po ústí Ohře
a šíří se poděl obou břehů této až k Žatci
Berounka
ský
Loučná
Krkonoše
Rudohoř
Šumava
Železná hora
Brdy
Doupov
Krkenoše
dolní Labe
Kolín
Ohře
Žatec
centimetr
km
km 2
17
article
Pětipsům. Druhé pásmo prostírá se na horních
tocích sesterských řek Berounky, Mže, Radbuzy
a Úhlavy, sáhajíc poděl Mže až ke hranici. Ne
patrný ostrůvek tohoto stupně vytvořil se i v nej-
bližším okoli Kamýka na Vltavě. Úhrnem př
sluší tomuto syslemu 5.056 km2, to jest 10
celé plochy země. V krajinách horských doznaly
sochiony jistéhe zvýšení: v Krkonoších vystří
dala isochionu 40 cm isochiona 60 cm c ploše
160 km2, čili 0.3 v úhrnu zemském, v Rudo-
hoří, Tepelském pohoří a na Šumavě isochionu
30 em isochiona 50 cm, již připadá v celku
608 km2, čili 1.0%; na Česko-moravské vyso
čmě zvýšila se sněhová pokryvka u srovnání
s případy předchozími jen nepatrně, z 30 na
40 cm. V celku zabírají isochiony 40—60 em
2.496 km3, čili 4.3%, tak že vzrostla v tomt
ýdnu plocha víc jak 40 cm vys. sněhovýr příkro-
vem krytá o 2236 km2, čili o 4% veškeré plochy
země, kterýžto vzrůst má hlavní podíl na zvý
šení celkového průměru zemského z 9.54 cm na
15.79 cm, čili o 6.25 cm.
Pětipsy
Berounka
Mže
Radbuza
Úhlava
Kamýk
Vltava
Krkonoše
Šumava
km 2
centimetr
km
18
article
Také třetí pozorovací týden, od 22. do 29
prosince, znamená stále pokračující zvyšo-
vání sněhového příkrovu, ač ne tak rapidně
jako v týdnu předešlém, neboť rozdil mezi prů
měrem tohoto týdne a týdne předchozího obnášt
teliko 2.93 cm. Stupeň nejnižší, omezený opět
sochionou 5 em, značně se na prospěch obou
středních stupňů, vyznačených isochionami 1
a 20 em, zmenšil, vykazuje tu toliko 3.456 km
j. 7% země. Rovněž i poloha jeho se změ-
nila. Ono šumavské pásmo zmizelo, ono labské
zredukovalo se o kraj při Ohři, za to však roz-
šířilo se poněkud směrem na jih poděl Vltavy
až po Kamýk. Za isochionu 60 em nastoupila
v Krkonoších isochiona 80 em o ploše 96 km°
j. 0.2 v úhrnu zemském, Rudohoří a Šu-
mava vykazují nepatrné pruhy země, kryté sně-
hem o výši více jak 60 cm, na Českomor. vyso
čině isochiona 40 em zůstala táž, plocha jí ome-
zená se však částečně zvětšila. Celkové pokryt
kraje sněhem nad 40 em obnášelo 3872 km°
čili 7.4 veškeré plochy země.
Vltava
Kamýk
Krkonoše
centimetr
km
20
article
B. Rok 1907.
II. Leden.
B. Rok 1907.
II. Leden.
4. Pozorovací týden od 30. pro
since 1906 do 5. ledna 1907.
Bez sněhu: p 4128 km (8%); 0—5 cm-
p 14.310 km2 (27.675); 5—10 cm: p 9792 cm
(18.8%); 10—20 em: p 12.416 km' (24 %%)
20—40 cm: p 8358 km' (16%%); 40—60 em
p 2304 km2 (4.4%%); 60—80 cm: p 448 km
(0.82); 80 em — výše: p 192 km3 (0.4%%). —
V = 13.6 cm.
5. Pozorovací týden od 6. do 12.
Bez sněhu: p 14.144 km' (27%); 0—5
em: p 10.310 km2 (20.1); 5—10 em:
6720 km2 (13.0%%); 10——20 cm: p 10.240 km
(20); 20—40 cm: p 7424 km2 (147%); 40
60 cm: p 2368 km (4.5%); 60—80 cm:
640 km3 (1.2%); 80 em — výše: p 102 km
(0.22%). — V = 11.9 cm.
6. Pozorovací týden od 13. do 19
Bez sněhu: p 32.384 km* (62.27); 0—5
em: p 6208 km (12%); 5—10 cm: p 4325
km' (8.4%); 10—20 cm: p 2400 km' (4 6%)
20—40 cm: p 3424 km2 (6.62%); 40—60 cm
p 2220 km (4.3); 60—80 em: p 768 km
(1.5%); 80 cm — výše: p 192 km2 (0.43%). —
V = 7.1 cm.
7. Pezorovacítýden od 20. do 26
Bez sněhu: p 7648 km* (14.67); O—5
em: p 24.960 km (485%); 5—10 cm: p 7808
km' (157); 10—20 cm: p 4608 km2 (920).
20—40 cm: p 4032 km (8%); 40—60 em
p 1888 kr2 (3.57%); 60—80 cm: p 646 km
(1-2); 80—100 em: p 256 km2 (0.59%);
100 cm — výše: p 102 km? (0 27%). — V =
9.3 cm.
km
centimetr
km 2
km 3
21
article
Proti poměrům v posledním týdnu uvede
ným doznala výška sněhové pokrývky v prvém
pozorovacím týdnu měsíce ledna, od 30. prosinc
1906 d 5. ledna 1907, značného snížení
s 18.72 cm na 13.6 cm. Celkový ráz povětrnost
tohoto období vyznačoval se hojnými i inten
sivními srážkami ve skupenství pevném, avšak
značné zvýšení teploty v prvé části týdne zne-
možnilo tvoření příkrovu sněžného z nově na
padlého sněhu, ba rozrušilo i silně pokrývku stá
vající a te do té míry, že značná část země
v celku 4128 km' čili 8.0, byla sněmu prosta
na středním Labi od Kolína po Měšice, zvláště
pak na Berounce a Úhlavě, od Berouna až p
Bezděkov, v malých pruzích i v okolí Písku n
Otavě, Pětipsů na Ohři a Bíliny na Bělé. V ho-
rách se však dřívější poměr v celku jen nepatrně
změnil, ba v Rudohoří dokonce i sněhu příbylo.
neboť se tu vyskytuje jako krajní isochiona 8
cm, takže pro tuto isochionu vykazuje i celkový
úhrn plochy omezené proti předešlému týdnu zvý
šení z 96 km' na 192 km* (t. j. 0.49%). Celková
plocha isochionami vyššími než 40 cm ohrani-
čená, obnáší 2944 km“ čili 5.6% veškeré plochy
země, průměr 13.6 cm.
Kolín
Měšice
Berounka
Úhlava
Beroun
Písek
Otava
Pětipsy
Ohře
Bílina
Bělá
Rudohoří
p Bezděkov
centimetr
km
22
article
Rozklad sněhové pokrývky pokračoval i ve
druhém týdnu pozorovacím, od 6. do 12. ledna;
územi prosté sněhu rozšířilo se měrou velice
značnou, na 14.144 km' t. j. 27% veškeré
plochy země; jeho geografická poloha kryje se
tu téměř úplně s onou, jakou v prvém týdnu
prosincovém zaujímala isochiona 5 cm. Při Labi
sahá až k saské hranici, při Berounce ke Stříbru,
Horšovu Týnu a Bezděkovu, při Otavě k Ho-
ražďovicům, podél Vltavy ke Hluboké a př
Ploučnici až po Litomyšl. Také horské isochiony
doznaly nyní snížení; isochiona 60 cm je po-
slední jak v Šumavě, tak také v Rudohoří
v Krkonoších. Celková plocha více jak zvýší 4
em. sněhem pokrytá obnáší 3 110 km* čili 5.9 9
úhrnný průměr zemský obnáší 11.9 cm proti
13.6 em z týdne předešlého.
Berounka
Stříbro
Horšův Týn
Bezděkov
Otava
Vltava
Hluboká
Litomyšl
Šumava
Rudohoří
Krkonoše
km
centimetr
23
article
Průměrná výška sněhové pokrývky ve tře-
tím týdnu, od 13. do 19. ledna činí 7.1 cm;
po tři týdny, jež za jiných let znamenají mra-
zivé počasí, vykazuje teplota vysoké hodnoty,
za nichž sněhu všade rapidně ubývá. Ploch
území sněhu prostého dosáhla ke konci tohoto
týdne 32.384 km2, t. j. 62.2%% veškeré plochy
země. Celý vnitřek země až téměř po svahy
orskeJe zpuvensněnu. Do této rozsáhlé plochy
sněhu prázdné, vybíhají janykovitě ,ednodline
úzká pásma na hřebenech čelnějších vnitrozem-
ských vypnulin, jako v Českomoravské vysočině,
Železných horách, pohoří brdském a z hor tepel-
ských a doupovských. Proti týdnu předcházejí-
címu poměry v horách zůstaly však opět téměř
nezměněny; na isochionu 80 em v Krkonoších
připadá 192 km2, na osochionu 60 em v Krko-
noších, Rudohoří a Šumavě 768 km2, plocha
pak více než 40 em sněhem krytá obnáší úhrnem
3180 km3, t. j. 6.2% veškeré země, tudíž ještě
více, o 70 km7
Poslední týden, od 20. do 26. ledna,
přinesl konečně žádoucí změnu. Nové srážky
a hlavně ovšem snížení teploty způsobily, že
téměř celá země pokryla se opět sněhem, až na
území na Loučné a přilehlých končinách polab-
ských a na hořejší střední Berounce, částečně
i na Ohři; úhrnem vykázalo měření pro plochu
sněhu prostou 7648 km7, t. j. 14.62% veškeré
plochy země, proti 62.2% z týdne přešlého číslo
nepatrné. V Krkonoších zvýšil se sněhový pří-
krov nad 100 cm, (plocha isochionou 100 cm
omezená činí tu 102 km2), v Rudohoří a v Šu-
mavě zůstal však v celku nezměněn, nejen vý-
škou, ale i plochou jednotlivým isochionám pří-
slušn ou.
Železná hora
Krkonoše
Krka
Rudohoří
Šumava
Loučná
Berounka
Ohře
Šu
centimetr
km 2
km
km 7
24
article
X Styky Gercenovy s Micheletem. Ve druhén
květnovém svazku „Revue“ začala vychá zet za-
jímavá korrespondence mezi Micheletem a Gercenem.
již uveřejňuje Gabriele Monnenu, zeť Gercenův.
Osobni známost mezi Micheletem a Gercenem začala
v r. 1851. Prosiulý historik právě krátce před úím
byl zbaven kathedry na Collěge de France ra svoji
svobodomyslnost, jež se zdála přílišnou, a 39letý
Gercen, jenž vedle ostatních prací měl za sebou již
knihy „Vom andern Ufer“ a „Développemení des
idées růvolutionnaires en Russle“. Obě díla působála
hlubokým dojmem na Micheleta, jenž velmi se z-
jímal o vše, co se týkalo Ruska a Polska. Korrespon-
dence obou spisovatelů spadá do r. 1851—1869. Bohu-
žel, neuchovala se celá: dopisy Micheletovy sic shle-
dány všecky, avšak z Gercenových se mnoho ztratilo.
V prvm části dopisů dosud tiskem vyšlých mnoho
se mluví o Bakuninu a lživých pověstech, jež se
tenkráte šířily o jeho smrti. Odpovídaje na prosbu
Micheletovu, aby mu poslal nějakou stať . Ba-
kuninovi pro časopis, psal Gercen 7. listopadu 1851
z Nizzy: „... Posílám Vám biografické údaje o na-
šem nešťastném příteli. Pozejtří pošlu vám také ještě
trochu dat o Petraševském. (Obě tyto stručné zprávy
Gercenovy se uchovaly.) Tady zle kritisují moji fran-
ccuzštinu. Pruznávám se rád ke své nedokonalost
Jeden z mých přátel, Polák M. Chojecki (jeden z
zakladatelů „Tempsu“, psal pod jménem Charles
Edmond; pozn. ref.), byl tak laskav a opravil mů
rukopis. Přes te však tam ještě zůstala různá ne-
dopatření. Prosím Vás proto o shovívavost. Když
píšu rusky, cítím se býti dokonale svobodným
v rodném živlu a oddávám se volnému rozletu my-
šlenek, nic se nestaraje o seskupení slovíček. Čekám
Vaše výtky a poznámky, budou pro mě velmi cenny.
Gercenův
Michelet
Gercen
Gabriel Monnena
Franc
Micheletův
Bakunin
Petraševský
Polák
M Chojecki
Charles
Edmond
Rusko
Polsko
Nizza
25
article
Jsem Vám vůbec mnohým zavázán; byl jsem v po-
slední době v takové bolestné apatii! A Vy jste mě
probudil; a nejen to, Vaše poslední tak sympatick
psaní uvedlo do vřelého tlukotu mé srdce. Zdravím
Váz z celé duše. A. Gercen.
Vynasnažím se dostat pro Vás portrěty našich
mučedníků. (Jednalo se o portréty Pestela, Rylějev
a druhých dekabristů, o něž Michelet stál. — Pozn.
ref.) Existují, ale není lehko jich dostat z Moskvy.“
V odpověď na tento dopis psal Michelet Gerce-
novi: „Jak pozoruji, docházi naše listy velmi pomalu
Zdá se mi, že jste dostal pouze jediný z obou mých
posledních. Vina je na tom patrně zvědavost pošty.
která nelituje ztráty času, aby se seznámila t tím
co si my dva navzájem níšeme. Obdržel jsem právě
Váš překrásný článeček — vřelý, napsaný celým
srdcem, jako všecko, co píšete. Přiznávám se, že
Vás považuji za jednoho z nejvýraznějších spisova-
telů našeho jazyka. Kdo by se mohl odvážiti Vás
opravovatl..
Z odpovědi Gerccnovy vybíráme aspoň tyto řádky
A Gercen
Rylějev
Michelet
Moskva
26
article
„Dvě slůvka; lýkající se moji francouzšliny
k níž jste tak velmi ohleduplný. V ruské literaluř
mám skutečně jakýsi úspěch jako stilista. V roce 1849
jsem poprvé zkusil psáti články německy a fran-
couzsky, avšak brzy jsem se přesvědčil, že mi schází
důkladná a bezpečná znalost těchlo jazyků. Dodáv
jsem si odvahy, avšak nemohl jsem se přinutit k prácí
a udu, když cit a myšlení přebíhaly břehy. Proto
nemožno nechati moji francouzštinu bez oprávek po
stránce čistě věcné. Jako chrabrý rytíř bráním ovšem
svůj stil před přátely korrektory, avšak povolně s
skláním před subjonctif'em . ..
Nedlouho potom, 16. listopadu, postihlo Gercena
známé strašlivé neštěstí: jeho matka, osmietý syn
i vychovatel synův utonuli při ztroskolání korábuv
Gierského majáku poblíže Cannes. Micheletovi o tom
podal zprávu jeden z přátel Gercenových a przy na
to sám Gercen mu psal, 30. listopadu 1851: „.. Ted
vrátím se zas k životu, ačkoliv v hloubi duše — je
bezhraničný zármutek a bezmocný hněv. A co je nej-
urážlivější při tom neštěstí, toť nemožnost brániti se.
Gercen
Michelet
Gercenův
Cannes
27
article
Člověk nemá ani útěchy, aby mohl nenáviděti svého
nepřítele, proklínati svého kata. Vším vinny jsou pouze
fysické síly, jenom na polo organisovaný chaos. Živel
slepý, dívoký, tupý, nesmyslný. Ztratil jsem matku,
synáčka vsmiletého a přítele. Byl to mladý. 28letý
člověk, vychovatel mého syna. Znamenitý plavec,
byl by se mohl spasiti, a také už držel v ruce zá-
chranný provaz. Avšak v tom moje matka, unášen
vinou, na něho zvolala: „Spaste hocha!“ Vida, ž
nkkdo mu nemůže dítě podati, opouští záchranné lano
a spěchá pro dítě, má je již na rukách... avšak v t
chvíli již koráb klesá ke dnu... Jméno toho výbor-
ného člověka je — Jean Spielmann. Ach, neznáte
nějakého dobrého sochaře? — chtěl bych dát postavi
naproti Gierskému majáku pomník tomu sama seb
obětovavšímu příteli. Jaká by to byla skupina! Matie
v minutě smrti pomýšlející pouze na dítě, a prosící
peuze o jeho spasení. Mladý muž, sám hynoucía
přece zachraňující dítě. A dítě, překrásné jako andě.
Spielmann
28
article
Obětoval bych na pomník 15.000 až 20.000 franků.
Víc mi nelze.“
O dva roky později, po smrti ženině a predatěl-
stva blízkého přítele psal Gercen Micheletovi z Lon-
dýna 13. října 1853: „Ne bylo mi na světě nic, nez
děti a práce. V tomto roce jsem mnoho pracoval.
Z vlastních prostředků jsem zařídil úplnou ruskou knih-
tiskárnu, která je teď výborn“ v chodu. Pořizovalo s
všecko s velkou námahou, počínaje matricemi a7
typy písma a konče korrektorem i sazeči. Sloučil
jsem tuto tiskárnu s tiskárnou polské centrální orga-
nisace na znamení spojenectví a úplného souhlasu
mezi ravoluční Polskou a námi. Mezitím jsem také
napsal a vydal dvě malé brožury. Teď tiskneme
právě celý svazek. Je to — první svobodná
a nezávislá ruská tiskárna na světě
V Londýně je dobře. Poznal jsem blíže Anglila
vůbec anglo-saskou racu, lid práce, praktické poesie
zdrželivé svobody. Domnívám se důvodně, že byste
velmi změnil svoje smýšlení o tomto národě, jestliže
byste tady tak rok prožil
Přecházíme k nové fázl. Slrany se zahalují, roz-
drobují se, to všecko začmná být už minulým. .. Lidé,
ideje, theorie, prapory, desiderata — všecko se opo-
třebovalo a v prvním aktě už neuvidíme nie
z toho, co figurovalo v prolo g u...
1930/,07.
Sachy.
Číslo 191.
Pořádá J. Rašovsky
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský,
Uh. Ostrob, Morava.
Úloha čís. 336.
Frant. Matoušek, Smíchov
Gercen Michelet
J Rašovsky
František
Matoušek
Lon
Londýn
Morava
Smíchov
zdrželivý svoboda
29
title
(Poctěna II. cenou v sontěži čas. „Můnchener Post“.
Můnchener Post
30
article
Mat ve 2. tazích
31
article
Končící hra cís. 36
V následující posici partie, hrané v mistrovském
turnaji v Ostende 17. června t. r., chtěl černý (dr.
Bernstein) věčným šachem remisovati, což bílý (Shoos-
mith) měl připustiti a táhnouti buď Dd2—d3 nebo
Ke2—e3. Místo toho však táhl Ke2—e1 načež po
Da6—a1+ a Da1xe5 černý vyhrál.
Bernstein
Ostende
32
article
Černý: dr. Bernstein.
Černá
doktor
Bernstein
34
title
Pozvání ku předplacení
na 2. pololetí IV. ročníku
35
article
„Revne v nenrologii, psychyatrii, fysikálu
a diaetetické theranil,
„Revne v nenrologii, psychyatrii, fysikálu
a diaetetické theranil,
která za tříletého trvání svého stala se nepostrá-
datelnou příručkou moderního lékaře,
informujíc jej v kratších i delších obsažných referá-
tech, pracích původních, feuilletonu, části literární iv
rubrice zpráv o mladých nejdůležitějších odvětvích lé-
kařských: neurologli, paychiatrii a fyni-
kální therapii a styčných jich bodech se secio-
logií, paedopathologli, kriminalistikou, neopouště-
jíc přirozené nejtěsnější styk a vztahy a celou
ostatní medicinou. Revne tato, mimo ruskou li-
teraturu, jediný slovanský odborný li st
tohoto druhu, i za hranicemi vážený, jest dnes
nezbytnou četbou všem lékařům, zaměstnaným jako
školní lékaři, soudní lékaři neb znalei
úrazoven a pojišťoven, ale i prakti-
ckému lékaři vůbec, který chce čestné obstáti
v dnešní době zvýšených požadavků vědomostních
existenčních. Všechny dosud vyšlé ročníky Revue ob-
sahují práce a referáty trvalé ceny, tak že jsou stále
bohatým zdrojem poučení v důležitých otázkách,
nichž moderní lékař poučení hledá. Četbou Revue
uspořen jest českému lékaři čas i peníze, které by
po případě věnovati musil na shánění příručeka
36
article
informací z cizí literatury. Nežádáme, ale upozorňu-
jeme českého lékaře, aby ve vlastním zájmu Revni
odebíral, neboť jen skutečná vnitřní její hod-
nota a skutečná časová potřeba udržela ji
přes velký náklad, s vydáváním jejím spojený, bez
každé cizí pomoci na výši v našich poměrech možné,
ale důstojné a pro českou literaturu čestné. Revue,
vycházejíc ze zásady, že věda jest pro lid a pro ži-
vot, všimá si i bedlivě zjevů života vůbec a českého
zvlášť, a chce-li býti článkem v kulturním všečeském
programě, jehož jedinou spásnou a vůdčí hvězdou zu-
stávají hesla: Osvětou k svobodé a V práci
a vědění jest naše spasení. Každý vzdělanec
český proto najde v Revni nejedno poučení i pro
praktický žirot cenné! — Žádejte čísla na
ukázku! Novým předplatitelům, pokud jsou čísla
na skladě, dostane se starých ročníků (resp. čísel)
zdarma. Revne vychází měsíčně a předplácí se celo-
ročně K 12.30, pololetně K 6.30. Administracea
expedice: Praha, Vodlěkova ul. 34. Revni rediguje
a vydává prof. dr. Ladislav Haškovee, nákladem
Edvarda Leschingra, majitele knihtiskárny a nakla-
datelství v Praze.
Revni
profesor
doktor
Haškovee
Leschingr
Praha
Vodlěkov ulice