3
masthead
30. června 1907. Číslo 178.
4
article
nou návrh Lagasseův, naléhající na vládu
aby učinila opatření k uklidnění.
První část jednacího pořadu Beauquierova,
ve kterém se prohlášení vlády
schvalují, přijímá se 347 hlasy proti
226. Druhá část jednacího pořadu, ve kterém
se vládě vyslovuje důvěra, aby byla
zajištěna úetu k zákonům, aby bylo zjednáno
uklidnění, přijímá se 324 proti 233 hla-
sům. Třeti část jednacího pořadu, která vyslo-
vuje obětem z obyvatelstva a vojska vroucl
pozdrav a ve kterém se vyslovuje naděje v
vlasteneckou součinnost obyvatelstva na jihu,
přijímá se hlasováním prostým. Konečně
přijímá se celý jednací pořad 323
hlasy proti 233 a zamltá se návrh n
dosazení parlamentní komise pro
vyšetření různých událostí z ne-
pokojů na jihu, které dosud vysvětleny
nebyly, protože předseda ministerstva podotkl,
že k tomu úplně stačí zahájené soudní
šetřenl.
Tak skončila napjatě očekávaná velká
schůze sněmovní rozhodným vítězstvím Clémen-
ceauovým.
Pařížské listy rozepisují se obšírně o schůzi
páteční a celkem tvrdi, že nebylo řeče no
nic nového, jak by se měl jih
uklidniti. Doufají však, že jižní obyvatelstvo
zachová se vlastenecky a zanechá podvratných
rejdů. »Gil Blas« míní, že Clémenceau nestojí
tak pevně jako dřive, má menší oporu ve sně-
movně a při nedvojmyslném hlasování by se ocu
v menšině. »Humanité« prudce útočí na ka-
binet a na většinu, o níž praví, že je ochotná
ke všem. »Figaro« vídí v hlasování sněmovny
přání, vrátit se k politice rozhodnosti, rozvahy
a autority.
Lagassův
Beauquierův
Gil Blas
Clémenceau
Figaro
6
article
Z Mogadoru se oznamuje »Reuterově kan-
celáři«, že domnělí původci vraždy fran-
couzského lékaře Mauchampse byl
tam dopraveni spoutáni a střežení šilnou hlídkou.
Z Mogadoru budou dopraveni do Tangeru
V Makareši a na jihu je klid. Ne-
vzniknou prý nové nepokoje, nebude-li naléháno
do příchodu sultánova, aby byly splněny
ostatní požadavky francouzské
Cap Jubi byl obsazen přívrženci šejka Maelaira,
který se chtěl v Cap Jubi zmocniti
zbraní a střeliva, aby mohl zne-
pokojovati Francouze na jihu. Gu-
vernér Csp Jubi je v Mogadoru a chce najat
parník od Kanarských ostrovů, aby získal po-
silu a mohl zabrániti vyloupení skladišť zbraní
povslalými kmeny.
Význam rozpuštění duny.
(Pův. dop. „Nár. Listů“.)
Rozpuštění druhé dumy jest důležitou etapou
ve vývoji ruského politického života. Rozpuštění prvě
dumy mělo již velký význam tím, že učinilo konec
pochyhnosti potud panující, kdo z obou jest silnější
zda car nebo duma. Otázka tato byla pochybnou
pro cara i pro samou dumu. Car měl v té příčině
tak malou jistotu, že ještě v noci před rozpuštěním
chtěl odvolati rozpouštěcí dekret, obávaje se revo-
luce, ale již bylo pozdě. Vůdčí členové dumy, myslím
tím kadety, neboť skupina Aladinova byla jista vítěz-
stvím, byli rovněž nerozhodni. Slyšel jsem je často
v kuloárech hovořili s dělníky: „ſtíkáme a věříme
také, že lid jest pro nás, že se vzbouří a že budeme
vítězi, ale nejsme tím jisti. Hleďte, jak lid zůstává
klidný vůči potupě, kterou vláda zahrnuje dumu.“
Rozpuštění první dumy učinilo konec této nejistotě.
Reuterův
Mauchamps
Maelaira
Francouz
Aladinův
Tanger
Makareš
Cap Jubi
7
article
Skutečnosti ukázaly, že je vláda silnější než duma.
že může počítali na vojsko v boji proli dum“ a že
duma nemůže se opírati o massy lidu v bojl proti
vládě. Toto zjištění síly, jež má tak velkou důle-
žitost v politice, ztěžovalo situaci v Rusku od roz-
puštění prvé dumy, dalo vládě velkou moc nad novou
dumou a oslabilo tuto. Zápas mezi vládou a druhou
Humou nepodobal se v ničem zápasu mezi vládou
a první dumou. Tehdy byli tu dva zápasníci domněle
stejně silní. Tentokráte měla duma vědomí inferiority.
Účel zápasu byl stále týž: Duma snažila se zavésli
parlamentarism a zlomiti poula základních zákonů
z 20. dubna 1906, vláda naopak ulahujíc smyčku
těchto zákonů, hleděla potlačiti partamentní snahy
dumy, jenže byl nyní boj více diplomatický. Duma
hleděla obratně přivésti ministerstvo Stolypinovo na
parlamentní půdu, chtěla uskufečniti myšlenku spo
lečné práce vlády a dumy, pro kterou Stolypin tolik
heroval, ale chtěla této společné práci dáti parla-
mentní podklad. Stolypin naopak snažil se rozto-
milostí vůči dumě způsobiti, aby se smířila s trvají-
cím stavem věcí a vzdala se zavedení parlamenta-
rismu. (Čtenáři zajisté vědí, že konstitucionalism Sto-
lypinův jest v odporu s parlamentarismem, který
Stulypin potírá, vysloviv se mezi jiným, že ne-
připusti nikdy, aby byl zodpovědným dumě.) Stolypin
chtěl uskutečniti přátelství dumy s ministerstvem tím
že by ji přivedl na svou stranu.
Stolypinův
Stolypin
Rusko
8
article
Tato taktika byla ovšem přerušována. Časem
střed dumy (kadeti, musulmani a Poláci), který roz-
hodoval o většině, byl zarážen ve své ochotě ohledy
parlamentárními a příliš příkrým chováním svých
spojenců na krajní levici. Rovněz vláda někdy svra-
štila brvy, aby pří.š nepohoršila dvorni kruhy.
příznivě straně reakče, ale celkem byl ráz prací
druhé dumy a jejího poměru ke vládě, jak shora na-
značeno. Duma odhlasovala některé zákony, zejména
zákon o kontingentu branců, majíc takto účastenství
na záležitostech slátu, aby jim dala parlamentní pe-
čeť a navykla Rusko vědomi, že jest nizeno zákony.
odhlasovanými dumou, totiž majícími zdání zákonů
parlamentních. Vláda se své strany dala dumě cítili
svou moc a moc trvajících zákonů, davši se prositi.
aby sama podala návrh zákona o zvýšení odměny
presidentovi a oslatním funkcionářům dumy, by se
nemusilo čekati obligatorní měsíc, kdyby iniciativa
zákona vyšla od dumy.
Celkem byli kadeti vždy obratnější než Slo-
lypin a ten musil konec konců poznati, že jest ovlá-
dín kadcty. Ve všech konfliktech o autoritu, kter
nastaly mezi ním a Golovinem, obdržel Golovin vrch.
Polák
vrch
Rusko
9
article
Jedině v otázce připuštění znalců do komise dumy
prorazil Stolypin a tu ještě obdržel Golovin v dosa-
žené dohodě zadostučinění v principiálmí otázce. Při-
puštění znalců bylo uznáno, ale jen s předchozím svo-
lením vlády. V ostatních otázkách byl vítězem Go-
lovin. Jest známo, že první srážka vznikla z toho
že Golovin odepřel slovo Slolypinovi a odmitl jeho
reklamaci, že může mluviti kdykoli chce. Zákon zn
v té příčině určitě a námilka Golovinova, že debala
jest již skončena, byla bezpodstatna, neboť v zákoně
stojí zřejmě: „Ministři a jich zástupci mají býti vy-
slechnuti i když jest debala skončena.“ Stolypin za-
končil tehdy případ pouze hrozbou, že se to již ne-
stane. Ale Golovin nepřipustil později ke slovu zá-
stupce Stolypinova Kryžanovského za rozhovoru
odměnách presidentu a funkcionářům dumy a po
druhé brutálně umlčel ministra veřejného vyučování
Kaufmanna. Lze souditi, že Slolypin, unaven tímto
soubojem, byl rád, že jej může krátce skončiti roz-
puštěním dumy.
Stolypin
Golovin
Golovinův
Stolypinův Kryžanovský
Kaufmann
Slolypin
Golovin
10
article
Přes to však nelze v tomi spatřovati důvod kf roz-
puštění dumy. Bylo jen jedním živlem nespokojenosti
jež se jevila stále určitěji v carském paláci a jest
vyslovena také v rozpouštěcím manifestu, kde se
duma obviňuje, že nevykonala nic užitečného a stále
Bráždila vládu. Rozhodnějšími byly pro rozpuštění
opětné audience členů pravice u cara, jež měly za
následek také změnu volebního zákona. Vojenské
spiknutí a chystaná ozbrojená revoluce učínily konec
trpělivosti carově.
hlavní důležitost rozpuštění neleží však v lom.
že byla odstraněna Bruhá duma, které zajistě mále
kdo bude litovati, ani ve změně volebního zákona
nýbrž především v carském manifestě. Od nové éry
nemluvil car ke svému národu tak, jak to učini
v onom manifestě. Říkalo se, že byl redigován Jed-
netou ruských lidí. Z toho jest patrno, jaký vliv
mají myšlenky této politické strany na cara. Prohlá-
šení, že ruský národ má v Rusku vládnouti a miti
previlegované postavem v dumě, že ostatní národové
nemají nároku na stejná práva, jest skutečnou ne-
gací idel, které posud ovládaly reorganisaci ruského
státu a jež se tak často pronášely ve formuli o rov-
nosti všech poddnných v říši bez rozdílu národnosti.
Rusko
11
article
Tehdy vystupoval car zároveň jako otec všech svých
poddaných jaksi jako car kosmopolitický, jako jest
v Rusku kosmopolitickým parlamentarism a konsti-
tucionalism, pročež nemůže zapustiti pevných ko-
řonů. Nyní se car vrobouzí jako car národní a jest
nesporno, že tento obrat jej učiní ve velké části
národa velmi populárním. Již v ministerském pro-
hlášení Stolypinově bylo výsloveno, že vláda musí
býti především ruskou a že náboženství pravoslavné
má podržeti první místo. Rozpouštěcí manifest tento
směr ještě zdůrazňuje.
Jiným, ještě důležitějším bodem manifestu jesl
prohlášení, že car, maje svou moc od boha, klade
tuto moc nade vše a přiznává si právo měniti zákony
z vlastní iniciativy tka: „Moc, jež tyto zákony dala,
může je také zrušili.“ Tím naznačil, že může také
odvolati práva, udělená manifestem ze 17. října a
zároveň instiluci dumy tím, že by ji nahradil zem-
ským soborem. Toto prohlášení je tím důležitější, že
nový volební zákon může způsobiti reakcionářskou
většinu, jež bude žádati zrušení institucí, které se po-
dobají ústavě a obnovení prostého samodržaví. Z toho
jest viděti, že největším obhájcem myšlenky polo-
konstituční, jak vyplývala z manifestu ze 17. října,
byl car sám a ne různé strany levice, počínaje ka-
dety. Car sámí měl jedině dosti síly, aby ji hájíl
prcti reakcionářům. Jakmile se carovi znechut
ústavní formy a přejde na pole čistého samodržaví,
jest budoucnost ústavy ztracena. Je nutno ho šetřiti
a naočekávati přiliš mnoho od dumy. Posud je čs
napraviti chyby minulosti, ale jest pochybno, že
ruské konstiluční strany budou moudřejl.
Stolypinův
bůh
Rusko
12
article
Z Londýna.
Z Londýna.
(Původní dopis »Národních Listů«.)
(Zpravodajský rekord »Nár. List ž«. —
Nový sňatek sira Campbella Banner-
mana)
Text anglo španělských not, uveřejněnýv
»Národních Listech« 24. t. m., byl v londýn-
ských listech uveřejněn teprve ve středu ráno
dne 26. t. m. Jest to, pokud se týče informace,
rekord nejméně 48 hodin a při tom sluší po-
dotknouti, že článek byl zaslán jako dopis od
zvláštního zpravodaje listu v Londýně již dne
22. t. m.1 — V anglické společnosti se nyní
mnoho mluví o blízkém sňatku předsedy mini-
sterstva sira Henry Campbella Bannermana. Js
vdovcem od minulého roku, hodlá založiti no-
vou domácnost. Jméno příští lady Campell
Bannermanové nesmí ještě býti oznámeno. Jest
známo, jaký vliv měla první choť na politický
život »leadera« liberální strany. Sir Henry jí
děkuje mnohem více, než se mysli a mnohem
více než myslí on sám. Lze si jen přáti, aby
příští lady Campbell Bannermanová méla na
další jeho karieru stejně šťastný vliv.
J. Coudurier.
XXIII, valná hromada Národní jednoty
pošumavské.
Campbell Banner
Campbell Bannerman
Henry
Campbell
J Coudurier
Londýn
13
article
Ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze
konalo se včera dne 29. dubna významné
shromáždění menšinových pracov-
niků jihočeských — dvacátá třetí vý-
roční valná hromada Národní jednoty pošumav-
ské, o jejíž činnosti v minulém roce jsme se
již včera zmínili.
Schůzi zahájil proslovem starosta Jednoty
pan JUDr. F. Scheichl, uvítav četně shro-
mážděné účastníky a vzpomenuv v minulém
roce zemřelých pracovníků menšinových. Vzpo-
míná všech, kteří za rok minulý přispěli Jed-
notě v plnění velikých úkolů jejích a zvláště
těch, kteří hojnými odkazy rozmnožili obranné
jeji fondy.
Telegramy a blahopřejné projevy zaslali
Ústřední výbor Národní jednoty pro severo-vý-
chodní Moravu v Olomouci, Ústřední Matice
školská, Ústřední výbor Národní jednoty pro
jiho západní Moravu v Brně, Svaz českých
spolků zahraničních v Berlině, Klub českýeh
poslaneů sociálně-demokratických, Výkonný vý-
bor české strany agrární, Spolek českých žur-
nalistů v Praze, Spolek pro české feriální osady,
Zemská jednota řemeslnických a živnostenskýeh
společenstev v Praze, odbor Jednoty v Českýeh
Budějoviefch.
Z přílomných uvedeni buďtež: poslanei
red. Anýž, dr. Čelakovský, dr. Ba xa
Hubka, Kotlář, Prášek.
Zastoupeny byly korporace: Rada král
hlav. města Prahy, český odbor rady zeměděl-
ské, Ústřední Matice školská, ústřední výbon
Národní jednoty severočeské, Svaz osvětový.
ústřední výbor Národní jednoty pro severozá-
padní Moravu v Olomouci, ústřední výbor Ná-
rodní jednoty pro jihovýchodní Moravu v Brně.
JUDr
F Scheichl
Anýž
doktor
Čelakovský
Hubka
Prášek
Praha
Morava
Olomouc
Brno
Berlín
Českýeh Budějovief
národní jednota
svaz český spolek
spolek český žur
spolek pro český feriální osada
svaz osvětový
Ná
14
article
Národní rada v Českých Budějovicích, klub če-
ských poslanců svobodomyslných na radě říšské,
klub české strany agrární, poslanecký klub státo-
právní na radě říšské, menšinový odbor poslanců
na radě říšské, klub poslanců agrárních na
radě říšské, presidium výpravy Čechů ameri-
ekých, Zemská ústřední jednota učitelstva mě-
šťanských škol, Zemská jednota soukromých
úřadníků, Svaz českých spolků okrašlovacích,
krajinský spolek »Prácheň«, krajinský spolek
»Radbuza«, Sokol v Jihlavě, Matice v Jihlavě
Česká obec střelecká, veleobec baráčníků, pot-
štýnský klub, odbor Národní jednoty moravské
v Litovli, odbor Národní jednoty severočeské
v Solanech.
K jednatelské zprávě promluvil obsáhlou
věenou a promyšlenou feč jednatel Jednoty
pan Fr. Titěra, jenž poukázal, že příšuí činnost
Jednoty směřovati musí k obraně vlastních ry-
zích menšin českých v území nejvíce ohrože-
ném, na nutnost častých styků pracovníků men-
šinových s menšinami a končil projevem, že
nespokojíme se nadále jenom obranou, ale bu-
deme dobývati i posic ztracených.
Zástupce rady král. hlav. města Prahy pan
dr. Pík tlumočí přání zdaru rady měsťské
dnešnímu jednání a ujišťuje, že rada městská
i na příště chce podporovati záslužné snahy
Jednoty, jako činila doposud.
Pan Dyk z Kralovic připojuje se k pro-
jevu pana Titěry a žádá jměnem všech venkov-
ských odborů Jednoty, by pražští pracovniei
častěji vcházeli do styku s českými menšinamí
a z vlastního názoru poznávali národnostní boj
na místě.
Čecho
Titěra
Dyk
Český Budějovice
Prácheň
Jihlava
Litovel
Francie
Praha
Kralovice
klub če
poslanecký klub státoprávní na rada
svaz český spolek
krajinský spolek » Radbuza
Sokol
Matica
15
article
Zástupce Národní jednoty pro severový-
chodní Moravu v Olomouci pan dr. F išer,
zemský poslanec, žádá, by obranné Jednoty ča-
stěji ve věcech společných pracovaly ve vzá-
jemně dokodě, kteráž jedině vésti může k vyt-
čeným cílům.
Říšský poslanec Hubka vyslovuje ochotu
menšinového odboru poslanců českých na radě
říšské k zastávání menšin českých.
Říšský poslanec pan Kotlář tlumočí po-
zdrav českých poslanců agrárních.
Po přečtení došlých telegramů přikročen
k vykonání voleb ústředního výboru Jednoly,
načež starosta Jednoty významnou schůzi tulo
ukončil přáním zdaru práci menšinové
doktor
F išer
Hubka
kotlář
Morava
Olomouc
Jednola
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Provléci záležitost klerikální denu-
ciace na středoškolské profesory na dlouhé lokte,
jak by si to tisk klerikální přál, nemáme ani
chuti, ani nálady, ani místa. Věc jest vyřízena
způsobem pokroku a svobodomyslnosti v národě
zplna vyhovujícím. Udavačský útok klerikálního
tisku na středoškolské profesory pro jich volební
provolání odmitnut korporativními nálezy obou
organisací, k nimž náleží i původce i oběti.
17
article
Celá česká slušná veřejnost dala oběma nálezům
za pravdu z plna té duše národní, kteráž váš-
nivě nenávidí každou denunciaci svobodomysl-
ných svých vrstev úřadům pro čin pokrokový,
svobodomyslný, spějící z temna k světlu, k dal-
šímu kulturnímu vývoji, jakož byl čin středo-
školských profesorů k osvobození střední školy
ze spárů, v nichž trpí bez toho jenom
dočasně, ať se klerikalismus, ťatý
tímto krokem nezadržitelné oman-
cipace z jeho vlivů, vzpiná jak-
koli. My jsme vykonali svou povinnost, jež n
nás byla jako na listu svobodomyslném a jsme
s výsledkem jak náleží spokojeni. Odbyli jsme
perfidie a vyvrátili lži klerikálních orgánů, pokud
se nás týkaly ze základů, ale výbuchům kleri-
kálního vzteku nemůžeme přece býti k neko-
nečně disposici, tím méně spolu s ním rozpřá-
dati aféry, které nemají s denunciantským in-
sultem na středoškolské profesory žádné souvi-
slosti. Domnívají-li se orgány klerikální, že si-
tuace, v níž se nacházejí důsledkem pře, před
tváří národa vedené a souzené oběma stavy, jež
zavržení i opovržení hodným činem byly dotčeny,
opravňuje klerikalismus k vítězoslávě, nezbývá
jim od nás než hojné — politování. Hrdinové
denunciantští mohou býti ujištění, že nás na-
jdou na místě při každém dalším pokusu vyzý-
vání úřadů k zardousení svobodného politického
pokroku všenárodního a nezadatelných duchov-
ních statků pomáhajícího veřejného projevu.
18
article
— Zakoupení ervěnických realit a nostic-
kého paláce do rukou českých, Valentovýeh
domů Ústřední Maticí školskou a Severočeskou
jednotou v Ervěnicích a paláce na Příkopech
obel pražskou, jsou dva skutky, kteréž nemo-
hou svým utěšeným významem ujíti naší veřej-
nosti ani v těchto dnech sokolské oslňující slávy-
V Ervěnicích, tomto kletém hnízdě svrchova-
ného barbarství německého, pomohl tedy svým
trpitelům český národ sám. Bude konec psanství,
jemuž vydáni nešťastníci české krve, kteří za
požadavek vreholné kulturnosti, za českou školu,
vyhozeni nekulturníky německými ze svých
bytů na déšť i slunce, kleréž nisde jinde na
světě nemohou svítiti a dštiti na takové zločiny,
než právě v Rakousku. Budou nyní míti naši
v Ervěnicích i české byty i českou školu, dík
rozhodnutí energických mužů v čele Maticea
Jednoty, kteří vědí, že jest na celý národ český
železné spolehnutí a že všechen český lid při-
jímá rád na sebe novou, ovšem značnou hypo-
téku, když ví, že jde o zachránění set českých
duší a také o zisk nového kusu če-
ského majetku realního. V Praze
pak koupě nostického paláce od nynějšího jeho
majitele hr. Sylva-Tarouccy jest zabezpečením
kusu české Prahy na místě, kde každá píď má
pro nás mravní cenu stokrát větší než hmotnou.
Sylva
Taroucca
Ervěnice
Rakousko
Praha
19
article
Marné jest zapírání kasiňáckého tisku, že se
Česká spořitelna nedomáhala předkupnietví, my
v případu tomto jsme informováni již déle tř
neděl a víme, jaké pokusy činila Česká spoři-
telna tímto směrem. Výmluvy » Prager Tagblattu«,
že Česká spořitelna nemá peněz na takové
koupě, jsou pouhým předstíráním, fondy tohoto
nejvznešenějšího německého peněžního ústavu,
snesené rukama českých střádalů, jsou nezměrné
a jsou bez omezení k ruce německých dobyva-
telů Prahy cestou koupě realit. Málo scházelo,
a bylo by se uskutečnilo, že hrozny, které jsou
lišáku v »Prager Tagblattu« dnes tak trpkými,
byla by Česká spořitelna jako med smlsla
k jakémukoli, ale najisto k účelu provokačne
německo-nacionálnímu. Skutek městské rady
dozná zajisté nejen souhlasu sboru, ale i zadost-
učinění celé slovanské Praby.
— Pracovní porada zahraničního odbor
Národní rady české s Čechy zahraničními
konala se v sobotu, 29. června o 9. hod. do-
poledne v menší dvoraně Měsťanské besedy za
předsednictví poslance dra. Jos. Herol da
přítomnosti četných zástupců českého zahraniči
ze všech států evropských i z Ameriky, jakož
i přátel českého zahraničí z Prahy, mezi nimiž
také dam. Z poslanců českých přitomni byli
mimo dra. Herolda zejmena pp. red. An ýž,
dr. Karel Baxa, prof. dr. Čelako vský
a dr. Steidl, z předsednictva Národní rady
české dále pp. Jindř. Nechanský a dr.
Prager
Herold
doktor
Baxa
profesor
Čelako
Steidl
Jindřichův
Nechanský
Praha
Amerika
odbor národní rada
předsednictvo národní rada
20
article
Scheichl. Po zahájení předsedou podal zpra-
vodaj II. oddilu zahraničního odboru Národní
rady české pan dr. Auerhan poutavý referát
o úkolech a snahách Národní rady
české vzhledem k otázkám Čechů
zahraničních, zmíniv se také o některých
zahájených už počáteích působnosti odboru. Ve-
lice zajímavé debaty, trvající půl 3. hodiny.
zúčastnila se dlouhá řada Čechů zahraničníchi
pánů, kteří druhdy mezi Čechy zahraničními žili
a první organisace jejich v cizině zakládali. Ve-
škeré podněty, návrhy a upozornění v poradě
přednesené i dodatečně písemně sdělené, zač
zvláště bylo předsednictvem také žádáno, vezme
zahraniční odbor Národní rady české v pří-
slušnou zevrubnou úvahu a zařídí, čeho
bude třeba v zájmu společné věci celonárodní,
v jejíž obor zajisté plným právem přijala Ná-
rodní rada česká také péči o Čechy zahraniční
a případnou součinnost a jejich. organisacemi
posavadními. Ke konci pracovní porady podal
předseda pan posl. dr. Herold výstižné re-
sumě celé debaty, a vysloviv povděk nad dů-
stojným průběhem jejím, ukenčil poděkováním
účastníkům a se žádosti za další součinnost vý-
znamnou poradu tuto, která bohdá jest dobrou
předzvěstí zahajované právě další práce všená-
rodní instiluce naší. — Podobná pracovní po-
rada specielně s Čechy americkými konati se
bude ve čtvrtek, dne 4. července o půl 11.
hod. dopoledne v Náprstkově museu po oslavě
národního svátku amerického.
Scheichl
doktor
Auerhan
Čecho
Herold
výstižný
Čechy
odbor národní rada
Náprstkův muzeum
21
article
— Manifestační schůzi k uvítání slovan-
ských paní pořádá Ústřední spolek českých žen
v pondělí o 10. hod. dopol. ve velké zasedaeí
síni staroměstské radnice, a žádá i všecky pra-
covnice české, by se laskavě zúčastnily. Pro-
gram: Zpěv. Uvítání. Manifestační projev pro
ženskou práci kulturní a slovanskou vzájemnost.
Uvitání hostí slovanských v jejich jazyce.
— Osobní. Pan MUDr. Jaroslav Traxler, ob-
vodní a sekundární lékař ve všeob. veř. nemocnici
v Prachaticích jmenován byv městským lékařem
v Netolicích, vzdal se svého dosavadního místa, na
něž zároveň vypsán konkurs okresním výborem
v Prachaticích, jemuž dlužno žádosti za jeho udělení
zaslati do 10. července t.r.
— Rodinné zprávy. Slečna Růžena Kubrychtova
z Karlína slavila s panem inženýrem Stanislavem
Schillerem, c. k. profesorem reálného gymnasla
v Klatovech sňatek, dne 29. června t. r. v chrámu
sv. Cyrila a Methoděje v Karlíně.
— Promoce. Pan JUC. Jaroslav Patera byl dne
28. t. m. na české universitě Karlo-Ferdina dově
v Praze doktorem veškerých práv veřejně prohlášen.
MUDr
Traxler
Kubrychtův
Schiller
svatý . Cyril
JUC
Patera
Prachatice
Netolice
Karlín
Klatovy
Praha
český univerzita Karla
Ferdina
22
article
— Pan MUC. Anastáz Jelínek z Doubravníka na
Moravě bude ve čtvrtek 4. července o 12. hod. v po-
ledne v aule Karlo-Ferdinand. univ. v Praze veřejně
prohlášen doktorem veškerého lékařství,
— Úmrti. V pátek dne 28. června t. r. zemřel
Brandýse nad Labem vynikající továrník český pan
František Melichar, rytíř řádu císaře Fran-
tiška Josela. S jménem Frant. Melichara spojen jest
kus dějin českého hospodářského strojnictví: Naro-
zen r. 1842 ve Ct boři okresu vlašimského, vyučil
se řemeslu kovářskému a pracoval jako samostatný
mistr v Mladé Vožici, v Praze a na Maninách. Vr.
1878 odstěhoval se do Brandýsa n. Lab, kde téměř
beze všech prostředků pouze na pracovité ruce své
a praktický rozum se spolehaje, založil již r. 1881
dnes celému světu známou první a největš
rakouskouherskou speciální továr-
nu na secí stroje. Již v roce 1886 přivádí na
trh svůj vlastní secí stroj lžičkový a r. 1894 pak
vrchol dokonalosti — vlastní typ s posouvatelnými
lžičkami, který dal základ k exportu do všech zemí
evropských. Jako vynikající odborník došel ocenění
na nejvyšších místech a v poslední hodině života
jeho doručen mu byl telegram ministra obchodu dra.
Jelínek
František Melichar
Fran
Josel
František
Melichar
Doubravník na Morava
Praha
Brandýs nad Labe
Nara
Mladá Vožice
Maniny
Brandýs
Laba
aula KarlaFerdinand
23
article
Fořta, ve kterém se mu sděluje, že císař propůjcil
mu právě za vynikající zásluhy v oboru hospodař-
ského strojnictví rytířský kř ž řádu clsaře Františka
Josefa. Nad rakví jeho želí i město Brandýs n. Lab-
kdež zesnulý dlouhá léta byl starostou vždy pečlivým
a svědomitým. Závodem svým přivedl do města celé
řady nových obyvatelů tříd výdělkových a přispěl
hmotnou podporou značným způsobem k zvelebení
města, na jehož půdě tak záhy vzkvétl rozsáhlý jebo
český závod. Čestná památka budiž mu vždy zacho-
vána. — Dne 27. 1. m. zemřela v Chrudimi ve věku
71 rok paní Louisa Podlahová, choť správce
hospod, úřadu král, hl města Prahy v. v. Pohřeb
konati se bude dnes v neděli dne 301. t. m. o půl 4.
hod. odp. z chrámu sv. Kaleřiny na hřbitov u sv
Kříže.
František Josef
Louisa podlahový
Kaleřina
Brandýs
Laba
Chrudim
Praha
24
article
— Pohřeb. V pátek konal se na hřbilově olšan-
ském pohřeb p. Jos. Jeřábka, zlatníka „u Šlur-nů“
2 jehož náhlém úmrtí jsme přinesli zprávu. Fohřbu
zúčastnilo ze mnoho přátel zesnulého, jakož i množ-
ství odborníků z oboru klenotnického, jimž zesnulý
byl milým a vzorným kolegou. Původně věnoval se
p. Jeránek lékárnictví a dosáhl na české universilě
diplomu magishu farmacie. Později převzal po svěm
tchánovi továrnu na zlalé prsteny a tu s příkladnuu
svou horlivostí a solidností přivedl k nejlepší pověsti.
Zanechal zde vodu a čtyři malé ditky. Budiž mu
čestná pamět!
— Oslava pamálky MI. Jana Hasa. Těl. jednola
»Sokol« karllnský pořáda dne 4 července o 8.
hod. večerní v hořejší zasedací slni své tělocvičny
v Karlíně pro členy a členky přednášku o Mistru
Janu Husovi, ve kterouž uvázal se br. K. Vaníček.
Hosté uvedení členy mají vstup volný. — Sdru-
žené spolky hořovické s nár. soc, spolkem
»Palacký« a s lél. jednolou »Sokol« pořádají v pátek
dne 5. července Husovu oslavu, při níž o významu
Mistra Jana pro člověka XX. věku promluví p. F. S.
Jeřábek
Jeránek
Hasa
Hus
K Vaníček
Husův
Jan
Karlín
Sokol
spolek » Palacká
25
article
Frabša z Prahy. — Sdružené spolky v Lom-
nici n. Pop. pořádají v pátek 5. července za zá-
štity měst rady oslavu mučedníka kostnického Mistra
Jana Husa. O 8. hodině vačer přednáška dra. J. Her-
bena v tělocvičně »Sokola«. Po přednášce lampionový
průvod k pomníku, kde zpěvácký spolek »Bořivoj“
zapěje chorál »Kdo jste boží bojovníci« a promluví
p. Jindř. Crha, načež oslava zakončena bude za-
pěním písně »Hranice vzplála«.
— Spolumajitel pivovaru »u Primasů«. Ke zprávě
pod tímto názvém dne 29. t. m. uveřejněné, ozna-
muje nám pan Pláček, majitel malířského atelieru
že mu místodržitelský rada pan Geitler nenařídil
aby slavnostní dekoraci svého bytu odstranil, nýbri
že pan rada Geiller poslal domovníka se vzkazem
»od koho má povolení k upevnění na zdi odznaku
koruny« atd., kterýžto dotaz si přirozeně vyklada
pan Pláček jakožto zákaz dekorování. —- Mís todrži
lelský rada pan dr. Geitler píše nám v téže příčině
Nenatídil jsem majiteli malfřského atelieru p. Jindř
Ptačkovi, bydlicímu v 1. patře domu »u Primasů-
aby dekoraci, kterou u příležitosti sokolského slelu
provedl, s domu odstranil a také jsem nenařídii
vůbec odstranění dekorace s domu »u Primasů«,
kterou správa pivovaru na domě tom pořídila. Na-
opak jest pravda, že pan Pláček svoji dekoraci zcela
nerušeně prováděli mohl a také provedl, a že jak
jeho, tak i od správy pivovaru pořízená dekorace na
domé su Primasů« v nezměněném rozsabu se nalé-
zají. Pravdou jest dále, že — jelikož při upevňování
dekoračních předmětů na fagadě domu hřebíky do
zdí zaráženy byly — dal jsem se pana Pláčka po-
zeptati, kdo mu dal k toma svolení.
Frabša
Pop
Hus
Hera
Bořivoj
Jindřichův
Crha
Primas
Pláček
Geitler
Geiller
doktor
Praha
Hranice
Jindřichův Ptačk
spolek v Lom
Sokol
26
article
— Valná hromada paštik na ulici. Dva uzenářšt
pomocníci Josef Auer a Josel Stříhavka nesli včera
dopoledne dva koše se 400 paštik z uzenářského
závodu p. Malého. Na Příkopě vjel na pemceníky
fiakr č. 36 a rozházel nejen uzenářské chasníky, ale
i paštiky. Stříhavkovi byla přeražena pravá noha
Případ tento měl v zápěli velké shromáždění cbe-
censtva.
— Napoctivý kočí. Předvčírem zmízel z Kladna
kočí Josef Mahoun, zaměstnaný u pokaře p. Janouše
a odjel mistrovi nejen z celým polahem, ale zpro-
nevěřil mu ještě 140 K, které vybral u zákazníků
Zpráva o jeho zmizení byla telegraficky podána praž-
ské policii, která zjistila, že kočí Mahoun zastavil na
costě z Kladna v hostinci „u Hamburku“ v Karlíně.
Včera tam byli vysláni delektivové, ktelí však zabavil
jenom potah. Kočí Mahoun jistě něco větřil a prchl.
— Prudká bouře a hromobilí nad Prahou. Včera
okolo 5. hodiny odpol. počala se obloha na severu
zatahovati černými mračny, které se stahovaly čím
dále tím více nad Prahou a za krátko křižovaly se
ohnivé blesky a burácel hrom. Při prudké bouři sjel
několikráte blesk. Tak nedaleko vodárny na Letně,
poblíže seřadiště slavnostního cvičiště sokolského sjel
blesk do motorového vozu elektrické dráhy, ale kromě
přepálení pojistky nezpůsobil žádné neštěstí. Dále
sjel blesk u Belcrediovy třídy v Holešovicích do vyso-
kého stromu. Na Král. Vinohradech udeřil blesk do
vrchního vedení elektrické dráhy na nároží Palackého
třídy a Škrélovy ul. Porušené vedení bylo opraveno.
Auer
Josel Stříhavka
Malý
Stříhavka
Mahoun
Janouš
Kočí
Belcrediův
Král
Kladno
Hamburk
Karlín
Praha
Holešovice
Palacký třída
Škrélův ulice
27
article
— Po čas bouře uschoval se do mýtního domku na
Florenci neznámý starší pán, který zcela klidně
humorem hovořil s osobami, které zároveň s ním hle-
dali v domku před deštěm ochrany. Z nenadání všnk
klesl a v malé chvlli náhle zemřel, nejspíše ardeční
mrtvicí. Mrtvola neznámého byla odnesena po lékař
ském ohledání do ústavu pro soudní pitvu. = V Mni-
chovicích-Stránčicích zpozdil se včera rychlík
dráhy císaře Františka Josela následkem nesjízdno
trati, na kterou při prudkém dešti sesula se půda-
— Spor dvou hostů. V jistém nuselském hostinci
dostali se předevčírem v noci do sporu 45letý dělník
Frant. Mareš se 24letým zedníkem Frant. Růžičkou,
Oba nepokojní hosté tak se rozzuřili, že celá ho-
spoda se třásta. Mareš vytáhl nůž a svého odpůrce
pobodal do prsou, obličeje a pravé ruky. Přivolaná
hlídka odvedla Mareše do separace a Růžičku k lé-
— Dva pády. Domovnice Marie Staňková, 45
roků stará a ve Stěpánské ulici bydlící, byla při pře-
chodu jizdní dráhy této ulice zachycena motocyklem
N. 159 a prudce povalena. Pádem na dlaž bu poranila
se domovnice na hlavě a na lopatce. Také motocy-
klista stetěl s kola a zranil se na levé ruce. Oběma
dostalo se na strážnici první pomoci lékařské.
— zloději v klášteře. Před týdnem vnikli ne-
známí zloději do ženského kláštera boromejského
v Těšíně a odcizili z refektáře obnos 60 K. V noci
na čtvrtek zloději navštívili klášter po druhé, vnikli
do klášterní kaple, otevřeli v ní skříň a nenaleznuvše
v ní pro sebe nic vhodného, zašli na chor a zapálili
na něm starou korouhev, od které vzňaly se i var-
hany a podlaha. Několik jeptišek, zahlédnuvších
oknem z kaple plameny, vběňlo do ní, ale lupičů již
nenalezlo. Obeň byl v zárodku uhašen.
Josel
František
Mareš
Růžička
Staňková
Obeň
Florenc
Stránčice
Stěpánský ulice
Těšín
28
article
— Spadl s druhého patra. Frant. Plachý, 23le
zámečnický pomocník z Holešovic č. 632, v not
na včerejšek v podnapilém stavu omylem vešel co
sousedního domu č. 593, kde přepadl přes zábradl
druhého patra a značně se zranil.
— Z Lanškrouna. (Skolní a lidové gale-
rie) Myšlence — opatřiti školy na Lanškrounsku
uměleckými sbírkami — utěšenč se daří. Šlechetní
příznivci darovali k účelu tomu: firma HI. Pollack
a synové 600 K na zřízení školní galerie pro školy
v Č. Třebové (zasláno místní školní radě) a 50 K jako
příspěvek k téže akci pro školy ostatní. Pan K. Perl-
hefter, stavitel v Ústí n. Orlicí 10 K a pan Quido
Kryštofek, poštmistr v Dolní Dobrouči 10 K. Repro-
dukce zaslali: nakladatelství J. Otto v Praze, spolek
„Manes“ v Praze a Umělecká beseda v Praze. Děku-
jeme vděčně za příspěvky ty a prosíme za další, které
zaslány buďtež okresní školní radě pro český školní
okres v Lanškrouně
— Z Felhřimova. (Výstava ženských pra-
c1.) Damský spolek „Libuše“ pořádá ve dnech 4;
5., 6. a 7. července v Národním domě v Pelhřimově
výstavu ženských prací, které za vedení a vyučování
slečny Marie Jelinkovy, odborné učitelky na měšťan-
ské dívčí škole, pracovaly některé dámy a žákyně
měšťanské školy. Vystaven bude nábytek do hostin-
ského pokoje, zdobený ornamentem vypalovanýma
barevně stínovaným na způsob intarsle. Předměly,
hlubokým vypalováním a modelováním zdobenéa
předměty vypalované a malované na sametu. Vstup-
né 30 h, pp. studující a děti 10h.
František
Plachá
Pollack
K Perl
Kryštofek
Otta
Libuše
Jelinkův
Holešovice
Lanškroun
Lanškrounsko
Č . Třebová
Dolní Dobrouč
Praha
Felhřimov
galerie pro škola
spolek „ Stones
Damský spolek
národní dům v Pelhřimov
c 1
30
article
— Kalendář „Nár. Listů“s.
Na začátku měsíce září t. r. vyjde
kalendář „Nár. Listů“ pro r. 1908,
jenž obsahem svým lišit se bude od
všech kalendářů dosud vydávaných.
Vedle zeela nových a zajímavých
částí kalendářních obsahovat bude
oddíly: politický, statistický, ná-
rodohospodářský, přírodovědecký,
paedagogický a zábavný, oddíly pro
literaturu, hudbu a umění, lékař-
ství, vědy technické, národopis atd.
Články pocházeti budou od vynika-
jících básníků, politiků a spiso-
vatelů. Ve zvláštním oddílu budou
uveřejněny některé důležité články
historického významu, básně a feuil-
letony z miuulých ročníká „Nár.
Listů“. V oddílu tomto zastoupena
budou jména: dr. Palacký, dr. Slad-
kovský, dr. Julius a dr. Eduard
Grégr, Barák, Hálek, Neruda atd.
Kalendář „Nár. Listů“ vy-
jde nákladem 30.000 výtisků a pro-
dávati se bude v drobném prodeji
za K 1.60. Páni abonenti ob-
drží tento kalendář za sní-
ženou cenu K 1.—. Za příčinou
rychlého a věasného vyřízení všech
objednávek žádáme pp. abonenty,
by, pokud možno nejdříve kalendář
si objednali.
Vzhledem k značnému nákladu
kalendáře „Nár. Listů“, vzhledem
k vynikajícímu jeho obsahu a ne-
poměrně malé ceně, bude inseree
v něm velice výhodná a dovolujeme
si kalendář tento vřele doporučiti
našim pp. inserentům.
Palacká
doktor
Slad
Julius
Grégr
Barák
Hálek
Neruda
31
article
— 1. italský orchestr dechové filharmonie. „Prine
z Piemontů“ jest na cestě do Prahy a zahájí pon-
dělkem 1. července řadu denních koncertů v zahradě
měšťanského pivovaru na Kr. Vinohradech.
— Výstavy a musea. Umělecko-průmy-
slové museum (Sanytrová ulice). Za příčinou
sletu sokolského jsou sbírky musejní otevřeny zejtra
v pondělí 1. července od 10. hod. dopol. do 5. hod.
odpol. zdarma. Ostatní dny v týdnu jsou otevřeny
jak obvykle, ve všední dny od 10. do 1. hod. a o
3. do 5. hod. zdarma. V neděli vždy od 10. do 3.
hod. zdarma. Knihovna jest otevřena denně, vyjma
pondělí, od 10. do 12. hod. dopolední a ve středu
v sobotu od 5. do 8. hod, večerní. — Náprst-
kovo české průmyslové museum za přs
činou holdu Sokolstva král. Praze dnes otevřen
nebude. Zejtra v pondělí na vyslovené přání výboru
sletového otevřeno jest dopoledne od 9 do 12 hedin,
odpoledne od 2 do 5 hodin zdarma. Bobalé sbírky,
snesené do musea z celého světa, byly letos značně
rozmnoženy, zvláště v oddělení ethnografickém, kde
přibyly předměty kmene Vaparů z východní Afriky.
z Nového Zélandu práce Maorců a jiné. Zajímavé
tyto sbírky vystaveny jsou v I. patře nové budovy,
kdež v mezipatře jest též poetický interieur Zeyerův
a grafické oddělení. V druhém patře zasluhuje be-
dlivé prohlídky oddělení »práce našich matek«, kde
vystaveno na tisíce nádherných výšivek z našeho
venkova i z cizích krajů.
— Panorama. Prostná cvičení III. sletu všeso-
kolského r. 1901, průved, kroužení kuželi žensk.
odbory, závody přeborníků, cvičení Francouzů s kyji,
cvičení Poláků s lancemi atd. znázorněna jsou řadou
přesných obrazů, vystavených v panoramatu Nár. jedn.
poš. na Ferdinand. tř. v domě pojišť. »Praha«. V pa-
noramatu prodávají se sletové pohlednice ve velmi
vkusných rámečkách, jako upomínka na V. slel.
Prine
Vapar
Zeyerův
Francouz
Ferdinand
Piemont
Praha
Afrika
Nový Zéland
dechový filharmonie
Panorama
32
article
= Splašení vojenští koně. Z Berlín a, 28. čer
vna. Třicet vojenských koní způsobilo včera v okol
tegelské střelnice strašlivý poplach. Byli uvázáni před
cvičením hulánů v kolně. V této umístěn byl motor,
což z venči nebylo lze poznati. Tento byl pojednou za
velikého hlomozu uveden v činnost. Koně se toho
ulekli, částečně se utrhli a v divokém úprku se vy-
řítili ven. Jakkoli se mužstvu podařilo část zvířat schv-
tati, třicet jich přece přibéhlo do města. Koné byli
tak splašeni, že se ničím nedali zdržeti. Koně dali so
cestou směrem ke svým kasárnám a dostihli v bazau
jižního břehu. Zde postavilo se proti nim odnelení 4.
gardového pluku, které bylo na pochodu ke střelnici,
avšak také toto nemohlo než jen dva koně příméti ku
stání. Po silnici pokračovala pak divoká honba dále.
Zde byl učiněn pokus na dráze zavřením šraňků zví-
řata zadržeti, měl však jen malý vysledek, neboť koně
„brali“ překážky bez obtíží. Teprve u kasáren byla
splašená zvířata upokojena. Na štěstí z lidí nikdo ne-
Koné
Berlín