2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
3. července 1904
5
article
ného, co by krutě ztrestalo a k zoufalství dohnalo
druhého — necitelného muže, který ženě an
nejmenšího a nejnevinnějšího vyražení nepřeje
sobeckou ženu, která i domácí štěstí své marni
vosti obětuje.
V těchto chmurných myšlenkách ponořeni
kráčeli po cestě, vroubené stromy, jako zlatými
ve vůní a klidu večera a necítili ani jediný oka
mžik té krásy kolem sebe, nevěnovali ji ani jedi
ného pohledu.
Pojednou ozval se hlas čistý a jasný jak
zpěv skřivana v tichu večerním. Krajem nesla
se slova písně, plné nadšení a díků Stvořiteli za
krásu světa.
Oba znali tu píseň, učili se jí ve škole, při
pomínala jim jejich bezstarostné dětství a když
přirovnali tehdejší své štěstí s nynějším svým
stavem, stoupla ještě hořkost v jejich duších.
Hlas stával se stále zřetelnějším a brzy do
šli k lučině, kde na kraji seděla žena, pasoue
stádo ovcí. U jejích nohou seděli dva psi. Žena
pletla a zpívala s celou vroucností jásavý svů.
chvalozpěv. Byla zády obrácena k cestě, nesly
šela kroků za sebou, neviděla přichozích a zpí
vala dále.
Mladý muž nemohl se zdržeti a zvola
trpce:
— Ty's nějak vesela, dívkol
Ona odpověděla se smíchem
— Divko! to mi již dávno nikdo neřekl.
Při tom se obrátila a oni oba zděšeni ucouvli
Obličej, který se jim objevil, byl opravdu hrozný
pokrytý červenou, vředovitou vyrážkou, která
z obou tváří až k očim tvořile jedinou ránua
která nos již úplně znetvořila a rozežrala. Ale
oči hleděly do světa vesele a klidně a ústa
v zohavené tváři se usmívala. Zpozorovala děs.
který pohled na ni způsobil.
6
article
— Nenadáli jste se, řekla, že uvidite takový
obličej, viďte?... Jste asi cizinci? Kdybych t
byla tušila, byla bych vás upozornila dříve, než
jsem se obrátila. Zde mne již každý zná a nikdo
se mne neleká!
— Obýváme Belloterii teprve od nedávn
odpověděl muž.
— A již dlouho jste stížena tímto neduhemí
ptala se žena soucitně.
— O ano, již dávno. Jen že z počátkut
bylo nepatrné, několik rudých skvrn. Doufala
jsem, že se jich zbavím, léčila jsem se pilně,
radila s lékaři, nešetřila ani času, ani námahy.
ani peněz. Přála jsem si tolik býti zdráva! Byla
jsem ještě mladá tehda, měla jsem soukromou
školu v Saint Večnu. Dařilo se mi dobře a byla
jsem spokojena, jenom ty rudé skvrny rušily mé
štěstí a rostly stále.
Dokud jsem měla naději na uzdravení ne-
stěžovala jsem si. Ale když vředy zasáhly nos.
pochopila jsem, že mi není pomoci a tu jsem
mnoho vytrpěla; zvláště mne, zarmoutilo, že
jsem ztratila mnoho žaček, matky bály se po-
sílati ke mně děti. Přistěhovala se nová učitelk
a mně zbylo sotva šest děvčátek k vyučování;
zdvojnásobila jsem svou horlivost ve vyučování
a svou opatrnost ve stycích se svými žačkami.
nedovolovala jsem jim přibližovati se ke mně.
dotýkati se mne, nikdy jsem žádnou nepolibila
od počátku své nemoci, ač mi to bylo dosti lito
měla jsem své žačky ráda a sama jsem nepo-
znala lásky v životě, byla jsem sirotek.
Saint Večn
7
article
Ale jednoho rána zpozorovala jsem na tvář
jednoho děvčátka rudou skvrnu, myslila jsem, že
omdlím leknutím. Rychle běžela jsem s ní k lé-
kaři a ten mne ujistil, že je to od zimy, bylot
při Vánocích, ale strach mne již neopustil. Vzdala
jsem se svého místa, sama jsem to oznámila ro-
dičům svých žaček.
— A co jste dělala potom?
— Šla jsem na statek p. Fowyna, kterému
jsem vychovala čtyři dcerušky a který mne měl
rád. Přijal mne bez zdráhání, ošetřuji drůbež
a pasu ovce; umím šíti i plésti a vydělám si
na živobyti snadno.
— To je hrozné! a vy jste si tak vesele
zpívala prvě?
— A proč bych naříkala, řekla s obdivu-
hodnou mírností; platno by to nebylo nic a ne-
ulevila bych si, kdybych se v slzách topila. Boh
na mne tu zkoušku seslal a co on činí dobře
činí. Se svou ošklivostí jsem se již dávno sml-
řila, lidé u nás ve statku také a mají mne rádi.
Mám život klidný, bez velikého namáhání a e
je na světě lidi mnohem nešťastnějších než já
V tom okamžiku rozlehl se krajem zvul
zvonu.
— Klekání, pospěšme domů. Můžeme vám
snad něčím prospěti?
Děkuji, nepotřebuji ničeho... Jestli vás ale
můj obličej neodpuzuje, zastavte se zas u mne,
až půjdete kolem. Ráda si pohovořim a ráda
vidím mladou, krásnou tvář.
— Na shledanou tedy! zašeptala mladá
žena, zmatena poklonou této ubohé pasačky.
Odešli rychle po cestě setmělé, na níž se
zvolna kladly stíny. Pojednou se zastavili oba,
poslušni stejného hnutí v srdeích svých, a ona
otočíla lokty kolem šije svého chotě a řekla
blasem chvějícím:
— Děkujme bohu a buďme vděčni za vše
— Buďme štastni, miláčku!
Objali se a pak vedouce se za ruce, ubíral
se spěšně k domovu.
Fowyna
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Po katastrofě.
Příšerné neštěstí při požáru parníku „Ge-
nerál Slocum“ ve přístavu newyorském, ježs
vyžádalo dle posledních odhadů na tisíc obět
lidských životů, pobouřilo i pověstnou ledabylost
a lhostejnost americkou a donutilo úřady až příliš
shovívavé, aby pátraly po pravých vinnících
postarali se, aby byl co nepřísněji potrestáni.
Při vyšetřování vychází na jevo, že stejná zlo-
činná nedbalost a ledabylost, jako na lodi „Ge-
nerál Slocum“ panuje též na ostatních velkých
výletních parnících a že podobná katastrofa
mohla by se kdykoli přihoditi na kterémkoli
z nich. Shledáno, že to jsou lodi, pokud se týče
bezpečnosti obecenstva naprosto nedostatečné a
že všechny předpisy v té věci vydané byly pro-
váděny toliko na oko.
Tajemník obchodního departementu Corte-
lyou zahájil vyšetřování, jak dalece jest jeho
odbor zodpověden za středeční neštěstí a vůbee
za bezpečnost cestujících každé lodi v přístavu
plující. Rozeslal dopisy příslušným úřadníkům
kteří dohlížeti mají, aby každá loď v přístavu
pod dohledem departementu se nacházející za-
chovávala předpisy, jež zákonem jsou požado-
nané, a aby inspektoři povzbuzeni byli k většt
Corte
9
article
bedlivosti. Vedle toho má se vyšetřiti důkladně
a bezohledně, jakého druhu bylo vyšetřování
inspektora Lundberga, jenž před měsícem uznal,
že parník „Generál Slocum“ je schopen kamkoli
nezpečně dopraviti 2500 pasažerů a že vypraven
jest dle všechněch předpisů bezpečnostních. Až
dosud marně hledají městští úřadníci tohoto
pána; zmizel krátee po katastrofě. Zvláštní úča-
stenství po ulicích a ve všech místnostech, kde
vypravuje se o hrozném neštěstí — a s těží by
se nalezlo místo, kde by se o něm nehovořilo —
vzbuzovaly zprávy o bezcenných, stářím zpu-
chřelých a pilinami vyplněných pásech ochran-
ných. Sta exemplářů těchto bezpečnostních opa-
tření nalezalo se v rukou koronerů, okresního
návladního a policejních úřadníků. Téměř bez
výminky byly uznány za úplně nepotřebné, bez-
cenně. Byly všechny naplněny rozdrobeným
korkem a kdokoliv si přál, mohl jimi lehko prs
prostrčiti. Mnohá těla utopených oběti, jež vy
lovena byla ze řeky, byla opatřena těmito pásy
býly vodou prosáklé a tělo spíše obtěžkávaly
místo nadlehčovaly. Ve mnoha případech bylo
zřejmo, že použito bylo klihu, aby rozdrolený
kork zdál se býti v celku, jediným kusem. Ježto
jest nepopíratelno, že podobné poměry s ochran-
nými pásy, ne-li horší, panují i na jiných výlel-
ních lodich, nařízeno přísné vyšetřování inspek-
torů; ti mají osobně dohlédnouti, aby každý
pás obsahoval hejméně šest liber dobrého, ce-
listvého korku, a aby byl ve stavu úplně zacho-
valém, a zároveň aby se nacházel na každé lodi
na takovém místě, jež by bylo každé osobě i dí-
těti lehko přístupno; ochranných pásů pak má
býti dostatečný počet v poměru ku pasažerům
Lundberg
Slocum
10
article
Výpomocný distriktní návladní Garvan vyše
třovol všechny zřízence osudné lodi „Generál
Slocum“, jež mohl sehnati a zároveň větší poče
zachráněných. Na výpověď zřízence Flanagana,
který udal, že hadice lodní nebyly s to vrhati do-
statečné množství vody do ohně, pokoušela se
policie vyloviti z potopeného vraku tyto hadice
i hasičské přístroje ostatní, aby se o stavu jejich
přesvědčila. Zástupci společnosti, které náležela
leď, tvrdí, že celý hasičský apparát i s hadicemi
byl nový a jestliže byl nedostatečný, padá zod-
povědnost na firmu, od níž byl koupen.
Slocum
Flanagan
11
article
Střediskem kritiky a rozhovoru byl a je
však kapitán Van Schaick; nikdo není s to po-
chopiti, proč nechal zkušený prý tento muž
plouti loď svou více než půl druhé angl. mile
po více než dvacet minut, když mohl s ní v de-
setině onoho ztraceného času přiraziti na ně-
kolika místech, kde nacházelo se dostatek po
moci a dostatek hasícího apparátu. V tom ohledu
kapitán jest přísně kritisován; nikdo mu neupírá
dostatek odvahy, kterou osvědčil setrváním na
svém stanovisku až do posledního okamžiku,
kdy vlastní život jeho byl ohrožen, avšak každý
soudí dle jeho počínání, že pozbyl rozvahy
nevěda, co činí, hnal loď svou se zvýšenou rych-
lostí proti větru, který plameny jenom rozdmy-
choval. Kompetentní lodivod, jenž v záležitosti
té tázán po úsudku, vyznačil následující místa,
kde osudná loď mohla zcela dobře přistáti a kde
by nebyla ztráta životů lidských tak velikou, jaká
je nyní: 1. U severovýchodního cípu Ward
Islandu, 200 stop od místa, kde oheň byl zpo-
zorován a první výkřik „Hoří!“ se ozval. Zde
jest příkrý břeh a pomoc mnoha set městských
zřízenců ostrova byla by bývala po ruce. 2.
V Little Hell Gate, 1000 stop od místa, jež lod
přeplula, když na ní byl oheň zpozorován. Rovněž
zde nachází se břeh pro přistání způsobilý. 3.
Ward
Little Hella Gat
12
article
Sunken Meadow. 4. Casino Beach na břehu Asto-
rie, asi osminu angl. míle od místa, kde „Slocum
počal se otáčeti nerozhodnou rukou kapitánovou,
jenž nevěděl, má-li se dáti na východ, anebo
přímo na North Brothers Island. 5. Lawrenee
Point, 60 stop severně od Casino Beach. 6. Vjezd
k Berrian's Islandu.
Všechna tato místa nacházela se v dosahu
nesčetných lidí, kteří hrozné divadlo se břehu
Astorie pozorovali. Zde také mohla stříkačka
z Astorie výdatně pomáhati. Praví se, že kapitán
chtěl u 134. ulice ke břehu příraziti, že však
od pokusu toho zrazen byl jakýms mužem, jenž
volal na něj, že tam složena jest nafta. Proto
k vůli naftě obětoval raději sta životů lidských.
O mužstvu lodi vyjádřil se koroner O'Gor-
man, že bylo nejschopnější, jaké kdy seznal —
v utíkání. Pouze jeden muž z posádky, MeGan
zahynul, a tento jediný obětoval život svůj př
zachraňování výletníků. Ostatní utekli při prvním
poplachu. Z hudebníků utonul pouze kapelník
ostatní se zachránili.
Slocum
O Gor
Megan
Astoria
Sunken Meadow
Casino beach
Asta
North Brother Island
Lawrenea point
Berrian ' s Island
13
article
Vyšetřování děje se také s ohledem na ony
lodě, které mohly zcela lehko nějakou část to
noucích a o pomoc volajících nešťastníků za-
chrániti, jež však s bezpříkladnou bezeitnosti tal
neučinily. Kapitán a mužstvo převozní lodi
„Bronx“vysvětlují toto odepření se svého stano-
viska, ponechávajíce obecenstvu samostatný úsu-
dek. Avšak nikdo, jemuž známo jest jméno oné
jachty N. Y. Yacht Clubu, jež plula za hoříeí
lodí právě takovým způsobem, jako by si do-
přáti chtěla hrůzykrásného divadla, jakož i jine
černé jachty, jež podobným způsobem si také
počínala, a ani v nejmenším se nevynasnažila ne-
šťastníkům pomoci, nechce je prozraditi.
Inspektor Albertson opakoval své tvrzení,
že počet oběti katastrofy osudné lodi jistě do-
sáhne plného tisíce. Až dosud nalezeno bylo 540
mrtvol, neztotožněných nalezá se v márnici 133
a pohřešuje se dosud asi 400 osob. Vrak lodi
drží dosud mnoho těl lidí, jež nebudou dříve vy-
svobozena, dokud trup nebude vyzdvižen. Po-
tápěči dokového departementu a Merritt-Chap-
manovy společnosti, kteří přece během své práce
častokráte přišli na sečny hrůzyplné, vypravují,
že ronili slzy, když nacházeli mrtvoly žena
dítek. John Rice, který zaměstnán jest v do-
kovním departementu městském, praví, že věří.
že ve vraku nachází se ještě více mrtvol, a že
tyto budou objeveny jen tehdy, až bude dyna-
mitem rozbít. To se asi také dle všeho stane.
Policejní lodi a požární loď „Abram S.
Y Yacht
Albertson
John Rika
Abram
Bronx
MerrittChap
14
article
Hewitt“ pracovaly na vraku po celou noc, avšak
neobjevily žádnou mrtvolu. Krátce po tom, když
ráno potápěči ujali se opět práce, plula k místu
vzhůru po řece, naplněná až k umačkání, sester-
ská loď nešťastného „Generála Slocum“ „Grand
Republic“. S hudbou vesele hrající a s vlajícími
praporci minula loď North Brothers Island a plnou
parou blížila se k místu, kde městští zřízenci za-
městnáni byli na vraku. Lod neulevila v rychlé
jízdě své dříve, dokud policejní loď v cestu sejí
nepostavila a jí tak nenakázala. Při přejížděn
Nerth Brothers Island výletníci hulákáním a má-
váním šátků pozdravovali lidi, již se zde na
břehu nacházeli.
Hewitt
Slocum
Lod
Grand Republic
North Brother Island
Nerth Brother Island
15
article
Většina oněeh 140 nepoznaných mrtvol jsou
ženy V Lincoln hospitále nacházelo se 20 pora-
něných z katastrofy; všichni mají naději na
uzdravení, až na 16letou Bertu Venneggovu.
která má rozbitou lebku. V Lebanon hospitále na-
chází se 17 pacientů, z nichž všichni se uzdraví.
V Harlem hospitále nachází se 5 raněných, kteří
rovněž se uzdraví.
V Lebanon hospitále střediskem všeobecné
pozornosti byli dva malí modroocí hošíčkové;
jeden dvouletý a druhý 11 měsíců starý. Čí byli,
anebo komu náloželi, nikdo nevěděl. Byli vyta-
ženi na blízku potápějící se lodi, dopraveni na
břeh a odtud do hospitálu. To bylo vše, co
o nich bylo známo. Starší z hošíků byl právě
schopným vysloviti „Mamma“. Oba mají hezké
modré oči a světlé vlasy. Celý den přicházeli pá-
trající ročlče k jejich postýlkám, aby přesvědčili
se, zdali některý znich není jejich miláček, avšak
nikdo jich nezrial. Oteové se slzami po licíeh
spěchali dychtivě k oběma maličkým, aby zkla-
máni od nich se zase odvraceli, a celý ten čas
žadonil starší hošík „Mamma“. Nebylo ani zná-
mo, zdali uhožátka jsou bratři. Oba, jak praveno,
vyloveni byli vodou prosáklí, ale jinak neporu-
šení. Konečně dostavila se do hospitálu pí. Marie
Venneggův
Marie
Lebanon HOSPITÁLU
Harlem HOSPITÁLU
HOSPITÁLU
Lincoln HOSPITÁLU
16
article
Rossová, matka paní Debartové, jež nachází se
mezi pohřešovanými, nesouc s sebou podobiznu
svého vnuka, jenž jmenuje se Karel Debart a je
10 a půl měsíce starý a byl vzat také na osudný
výlet s matkou. Sotva že babička dovedena byla
ku postýlce mladšího hošička, okamžitě ho po-
znala a s usedavým pláčem k prsoum svým jej
přitiskla. Vnuk byl jí ovšem na požádání vydán,
avšak o deeři stará matka neví ničeho, jen to, že
snad nent mezi živými. A druhý hošiček dosud
v hospitále marně po své mamince volá . ..
= Pomník George Sandově. Zmínili jsme se již
o přípravách k oslavě stých narozenin baronky Aman-
tiny Lucile Aurory Dudevantové, rozené Dupinovy.
proslavené romanciérky pode jménem George Sandová.
Přinesli jsme zejmena zprávu o výslavě, uspořádane
v divadle Odéon, obsahující podobizny oslavenky.
rukopisy, vlastní její malířské pokusy a četně památky
z dětských a dívčích jejích let ze zámku Nohanta
na jej přátele Mussela, Lerouxa, Chopina, Sandeaua.
V pátek odhalen v sadech luxemburských v Paříži
pomník George Sandové. Mladý sochař Slcard zná-
zornil básnířku jako mladou dívku; sedí na balvanu,
v levici drží vyšívaný šáteček, pravice spočívá lehce
na kameni. Krásná hlavička obrácena na levo, pohled
upírá se snivě do dálky. Tvář vroubena hojným vla-
sem, upraveným dle tehdejší mody. Umělec ve svém
poetickém díle znázornil autorku idyllických, klidně
vyznívajících vesnických románů. — Dne 5. t. m.
v den stých narozenin oslavenky, uspořádány budou
slavnosti v Paříži a v Lachátu, kde George Sandová
na zámku Nohant prožila svoje mládí a kde na sklon-
ku svého živola stala se dobroditelkou celého okolí.
Rossová
Debartová
Debart
Sandův
Dupinův
Sandová
Mussel
Lerouxa
Chopin
Sandeau
Sand
HOSPITÁLU
Aman
Paříž
Lachát
Nohant
Lucile Aurora Dudevantová
Odéon
17
article
= Starořímské lodi v jezeie Nemi. Z Říma se
oznamuje: Minulo skorem devět let, co se vyskytla
myšlenka, zvednouti antické lodi císařské v jezeře
Nemi, avšak dosud nebylo učiněno nic rozhodného
ku provedení tohoto záměru. Teď podal posl. Auguglia
návrh zákona, dle něhož, poněvadž stát nemohl nebo
nechtěl opatřiti dosud potřebné prostředky, bylo by
zvedání lodí určeno soukromé společnosti. Stát za-
koupí obě lodi za 500.000 lir od Sociéta Nemorense
jež provede zvednuti vlastním nákladem, který si mi-
mo cenu zaplacenou státem uhradí tím, že lodi po
dvacet pět let bude vystavovati za vstupné v museu
Nemorense, k tomu cíli zřízeném. Kupní cenu zaplatí
stát v padesáti ročních lhůtách. Mimo to zakoupí So-
ciéta Nemorense za 128.000 lir bronzové poklady
vylovené r. 1895 z lodí jakýmsi soukromníkem, jež
stět zaplatí rovněž v padesáti ročních lhůtách. Zpráva
zní velmi slibně, ale kdož ví, stane-li se tento návrl
skutečně zákonem a nepřejde-li to se zvedáním lod
právě tak, jako s klassickým divadlem na jezeře Alban-
ském, jež chtěli postavit signora Duseová a Gabriela
d'Anunzio.
Duseová
Anunzio
Řím
Alban
Nemorensa
18
article
= Stopy Andráeovy polární výpravy. Jedva mi-
nuly dva týdny od sedmého výročního dne, kdy Andrée
se svými soudruhy podnikl smělý pokus, dosáhnouti
balonem severní točny, zpráva o nálezu na zemi
Františka Josefa vzbuzuje znovu vzpomínku na onu
výpravu. Dle telegrafické zprávy z Londýna nalezla
jakás americká loď na mysu Flora, jihozápadním vý-
bězku ostrova Northbrock na zemi Františka Josefa
mosazný válec, stopu dlouhý, s nadpisem „Andréeova
polární výprava“. Bratr Andrécův doufá, že během
července dostane do svých rukou tento válec, jehož
účel dosud není znám. Ve Skandinavii mluví se o vý-
pravě na mys Flora, aby pátrala po dalších stopách
po Andréeovi. — Jak známo vystoupil Andrée spolu
se Strindbergem a Fraenkelem z Dánského ostrova
na Špicberkách v baloně dne 11. června 1897. Leto
v březnu byli on i jeho soudruzi po uplynutí zákonné
lhůty prohlášeni mrtvými. Po vzestupu dostali se o
výpravy do Evropy poštovní holub a dvě bóje s bez-
významnými zprávami. Všechny pověsti, jež od té do-
by o výpravě se vyskytly, rozplynuly se záhy v nivec
Není známo, kam až se balon se svými pasažéry do-
stal, aniž zdali Andrée se svými soudruhy někde při
stál, čí spadl-li do moře.
Andráeův
Andrée
František Josef
Andréeův
Andrécův
Strindberg
Fraenkel
Londýn
Špicberky
Evropa
Flor
19
article
= Zkoumání sluce. National Academy of Scien-
ces ve Washingtoně rozesílá evropským akademiím
vyzvání, aby utvořily komitéty ke zkoumání slunce
a vyslaly své zástupce k valné schůzi, jež bude ko-
nána v září. Studium činnosti sluneční, zejmena dějů
na povrchu slunce selkává se nyní se zvýšenou po-
zorností od té doby, co různými výzkumy zjištěno
že některé dosud nevysvětlené přírodní úkazy na zemi
s nimi souvisí. Sem náležejí magnetické bouke, jak
pojednou zjevily se 31. října minulého roku, dále ko-
lísání zemského magnetismu a některé výstřednosti
pohody. Také mají býti konána pozorování o pohybu
slunečné soustavy, a k tomuto účelu vypraví Amerika
loď, jež po několik let popluje kolem země. Amerika
zve k účastenství všechen vědecký svět.
=Poni des Arts. Z Paříže se oznamuje: Je
tomu právě sto let. co most přes Seinu, jenž spo
juje Louvre a Institut de France, odevzdán byl do
pravě. Pont des Arts je zajímavý tím, že to by
první most sestrojený ze železa na kamenných pili-
řích — nikoliv zavěšený na piilřích, nýbrž oblou-
kový, po způsobu kamenných — na tehdejší dobu
smělá novota. Nech bělo tehda kritiků, kteří před-
povídali novému moslu, jenž zřízen dle plánů inže
nýra Demoutiera, jen krátké trvání. Avšak pařížské
obyvatelstvo nesdílelo tento pessimismus a již deseě
měsíců po otevření mostu vyneslo mostné 72 000 f.
a denně přešlo přes most tehda 11.000 osob. Mostné
zrušeno teprve roku 1848, kdy most zakoupen
státem.
Washington
Amerika
Paříž
Seina
Louvre
institut jít Franca
National Academa of Scien
Poni desátník Arts
Pont desátník Arts
20
article
= Přes 100 obětí cyklonu. Ze Santiaga de Cub
se oznamuje, Prudká vichřice ve spojení s lijavcem
způsobila zde a v okolí značných škod a přes 100 osol
přišlo o život. Vodovod jest zničen a nouze o pitnou
vodu jest všeobecná. Dolejší čásť obce El Cobre jesl
dle posledních zpráv úplně zničena a 45 osob tam
zahynulo; mimo to se ještě mnoho osob pohřešuje
V Čobre Riveru bylo pozorováno několik mrtvol
Všecky mosty dráhy Cobre byly povodní zničeny.
U Moronu byl vlak, který byl vyslán ku pomoci a na
kterém nalezali se pošta a cestující, rozbit. Topič a
poštovní agent přišli o život. V dolech u Daiquire
utonulo 6 horníků. Veškeré telegrafní a kabelové spo-
jení jest přerušeno. Dle telegramů, které dostala vláda
z obcí v provincii Santa Clara, byla i tam způsoben
velká spousta. Spojení mezi Santo Domingo a Cien-
fuegos jest přerušeno, poněvadž mosty jsou zatopeny.
Doprava na dráhách jest přerušena, poněvadž koleje
jsou podemlety. — Americký parník „Vixen“, který
do Guantanama přibyl ze Santiaga, přinesl zprávu,
že tam bylo vichřicí mnoho domů zničeno a že v E
Cobre přes čtyřicet osob příšlo o život. Na dráze
„Cuba Company“ jest mnoho mostů zbořeno. Parník
„Thomas“, který koná cesty mezi Haiti a Santis gem,
prý se ztroskotal Přes Guantanamu přehnaly se
v pondělí a v úterý bouře, načež následovala povodeň
která způsobila značných škod. Asi 10 osob utonulo
Řeky Guaro Bono a Isaibo jsou rozvodněny a v ní
žinách přišlo prý těž mnoho lidí o život. Rovněž
mnoho dobytka se utopilo,
Šachy.
Pořádá J. Rašovs ký.
Veškeré dopisy adresovány bnřtož: J.
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha č. 74 (reprodukce).
MUDr. Ed. Mazel, Olomouo
Thomas
Santis
Řek
Guaro
J Rašovs
MUDr
Ed
Mazel
Olomouo
Moron
Santo Domingo
Santiago
Haiti
Uh
Morava
El Cobre
Čobre Rivera
Cuba Company
Santiago jít Cub
Santa Clara
24
article
Partie čís. 60.
Hrána v českém mezinár. korrespondenčním turnaj
od 12. srpna 1903 až do 17. února 1904.
— Evansův gambit. —
Černý: Fr. Motzko.
Bilý: Milan Vidmar.
e7—65
19. Je3—d5 f) Sc7—a5
1. e2—e4
Jb8— ce
20. d4xe5 Df7xKd5
2. Jgl—f
Sf8— ch
21. e5)d6-+. Sa5xkel
3. SfI—c4
Sc5xeb4
22. Ve1xe1— Ke8—fs
4. b2—b4
Sb4—c5
23. Dc4—b4 c6—c5
5. c2—03
d7— d6
24. Db4—b5 Sc8—e6
6. 0—0
7. d2—d4
65xKdá
25. Sg5—e3
h7—h6
Sc5—b6
8. c3xK d4
26. h2—h4
Kf8—gs
Jc6—n5
9. Jb1—es
27. Se3xcco
Jg6—f4
f7—f6
28. Vel—e5
10. Se1— g5a)
Dd5—dl-
29. Kg1—h2
Ddl—bs
Jg8—ev
11. Sg5—f4 e)
Se6—d5
30. Sc5—b4
c7—c6
12. Vfl—el
31. d6—d7
Kg8—h7
Sb6—c7
13. Dd1—ds
Ja5 xkcke
32. Ve5—e
Db3—c2
14. a2—a4
Je7—g6
33. Kh2—g3
Sd5—ce
15. Dd3xKck
f6xe5
34. Db5—65 De2—ge-
16. e4—e51
Dd8 — d?
35. Kg3xf4 Vh8 —fšl-
17. Sf4—g5
Dd7—f7
a bílý se vzdal
18. Va1—ci
Poznámky:
a) Tah prof. Göringa; srovnej s partií č. 3.
b) Lepší než 10. . . . Je7 načež by násl. 11. Jd5 fe
12. SXf6 gXf 13. Jxf6- Kf8 14. Jg5 se silným
útokem. v. Schmidt tvrdí, že 11. . . f6 není nutno.
černý může hráti též 11. . . JXc4 12. SXKe7 Dr
13. Šf6 Dgl! atd.
Evansův
Černá
Motzko
Vidmar
Jg
Dd
profesor
Göring
Jd
SXf
Jxf
Schmidt
Sxke
Šf
Francie
Vela
Virginie
e 7
Sf 8
JXce 4 12
d 5 f
e 2
e 4 Jb 8
c 4
Sb 4
c 5 23
c 2
d 6 24
Kf
c 6
Sb 6
c 7
Kh 2
vh
Kf 8 14
Dgl
25
article
Čigorinův tah, kterého užil poprvé v Londýně 1883
proti Steinitzovi a který je lepší než 11 Sht.
Novinka p. Motzkova, která, jak se zdá, odráž
s úspěchem útok tahem 10. Šg5! zahájený. Násl.
tahy objasní bliže jeho účel.
Tali 12. Vel, kterým připravuje bílý e5 ! jest zajiste
v dané posici nejlepším; hrozbu tuto brání černy
tahem ce a nuti bílého táhnouti dámou na d3 k
kryti Sc4! Prvá ztráta tempa! Po 13. Dd3 hroz
opět e5, což chrání černý tahem Sc7 a vynucuje al
ke kryti hrozby b5 s násl. výměnou střelce a r-
chádou. Druhá ztráta tempa. Nyní černý připraviv
bílého sobě k zajištění posice prospěšnými tahy
dvé tempa, mění klidně na c4 a získává si tím bez-
pečnou hru a lepší pěšce.
Bílý za každou cenu chce proraziti útokem.
Na 20. . .. Sxel 21. e6! Sxe6 22. VXcel cxd
23. Dxd5 a černý měl by nesnadnou hru. Po tahu
učiněném následuje s obou stran několik ducha-
plných obratů, které vedou k vyjasnéní situace,
načež zakončí černý rázně partii matovou kom-
binací.
Partie čís. 60.
Hrána 29. dubna 1904 v IV. setkání turnaje
v Cambridge Springs.
— Gambit dámy. ——
Černý: J. Mieses
Bílý: F. J. Marshall.
Vb6xcbá
130. a3xkbt
d?— d5
1. d2—d4
f7— f
31. Je3—dí
2. c2—c4
d5xc4a)
gů—g5
32. Ke2— d3
3. e2—3
Jg8—fu
Vb4—fa
33. Kd3—c
e7—e0
4. SfIXc4
g5—gt
c7— ch
34. Jf3—d4.
Čigorinův
Steinitz
Motzkův
Šg
Černá
J Mieses
F J Marshall
Londýn
Vela
Cambridge Springs
g 5 32
Sxel 21
c e
Sht
d 5 1
c 4 d 5 xc 4 a
e 0 4
c 7
26
article
5. Je1—cs
Vřixgi
35. h3x«glg
Sf8— e7
6. Jg1 —fs
Vg4-f
36. Jd! — es
0—o
e6—e5
37. f2—f3
8. Dd1—e2
a7—a6
Vf4— h4?k
38. Jd4—e6
9. d4xxk c5
Se7xkcc5
Vh4—hí
39. Je6xgi
Jb8— ce
10. e3—e4
Kg8—fv
40. Jg7—e8
11. Sc1—g5
Sc5—e7
Kf7—e6
41. Jes—d6-
Dd8—c7
12. Val—dt
Vh1—cl-
42. Jd6—e4
Jf6—d7
13. e4—65
Ve1 — cs
43. Ke3 — d3 .
Jeexe7
14. Sg5xe7
Ve8 —a8
44. b2—h4
Je7 — g6
15. Sc4—d3
Ke6— 6
45 Je4— c5-
h7x«ge
16. Sg3xg6
Va8—a7
46. Kds— e
17. Vd1— d6
Jd7—be
Va7—as
47. Ke3—c4
18. Vfí— dí
Jb6—cs
48. Je3—f5-+- Kd6—c6ch
19. De2—et
Jesx« de
Kc6—be
49. Je5 xk« a6
20. e5 xkd6
De7—dse
Va8—a
50. Ja6 — c5
Dd8—e7
21. d6—d7
Kb6—c
51. Jfö— e3.
Vasxe8
22. d7x«eg
52. b4—b5+ Ke6—c7
Ví8—ds
23. h2—h3
Va2—e2
Jg
Jd
Jb
Kc
Jd
Val
Virginie
Vřixgi 35 . h
Sf 8
kg
c 7
vh 1
Jeex 7 14
c 4 18
f 5+Kd
c 6 ch
6 20
c 5 Dd
c 51
27
article
53. Kc4 — dh-
24. Vdixds
Ves xds
54. Je3—c4 Ve2xg2
25. a2—a3
b7—b5
55. b5—b6+- Ke7— Ps
De7—de
26. De4 —e5
56. Je4—d6 Vg2—dz-
Vdsx d6
27. De5x«de
57 Kd5—e6 t9)
Vd6—b6
28. Kgt—fl
b5—b4
a černý se vzdal
29. Kři—ez
Poznámky:
a) Nezvyklé! Přijet gamabitn není však, jak se zdá
tak nebezpečné, jak se za to mělo. Nejlepší pokra-
čování pro bílého jest 3. Jf3, ježto po tahu v textu
může černý t hem e5 vyrovnati hru. Mieses všal
není z vídeňské školy, proto vyhne se remisové této
varia ntě.
b) Zamýšlí b5 a c4, což však bílý zmaří.
Davá bílému příležitost k ele gautní, ne však úplně
korrektní kombinaci.
d) Jestl na př. 19. . . . Jb2 tu 20. Jg5 (hrozí Dhe
f6 21. ebf gXf 22. Vd7! a vyhraje.
e) Lepší bylo 20. De6! Zabrániti 21. Dh4 nebylo nutno.
ježto černý mohl se tahem 21. . . . f6! dostatečně
ubrániti. Po 21. Je5 De4 22. Je4 b6 též bílý
ničeho nezíská. Však i po tahu v textu jest výhoda
bílého minimální.
f) Jestli 22. Jd5 tu DXKd7 23. Jf6+ gXť 24. Vxdz
Sxd7 a černý po Sce stojí znamemtě
g) Chybné bylo 35. Jxe6 pro gXh 36. gh (JXKfa9.
h21) Vh4 37. Jc5 a5 atd.
h) Chyba prohrávající pěšce i partii. Černý přehle
násl. tah bílého.
ch) Jestli Ke7 tedy 49. Kd5 Kb6 50. Jd6 ! atd.
i) Kcs byla by ztráta tempa pro 57. Vezl
Partie čís. 62.
V partii Procházka—Kautský, hrané v turnaji A
klubu „Dobruský“, došlo po tazích 1. c4—e5 2. Jí3—
Jf6 3. Jxe5—d6 4. Jf3—JXe4 5. d4—d5 6. Sd3—Se
7. 0—0—Jc6 8. Je3—Jf6 9. h3—0—0 10. Sf4—a6. 11.
Ve1—h6 12. Je2—Se6 13. Je5—Jb4 14. Jg3—JXS 15
DXJ—Jd7 16. Jh5—JXJ 17. 8XJ—g6 18. Jg3—Sfe
19. c3—c6 20. f4—Sh4 21. Ve3—SXJ 22. VX«J—Kh
23. Vít—5 24. h4—Vf7 25. De3—h5 26. Vg5—Vd?
27. Vís—Sf7 28. Vg3—Se8 29. Dd3—b5 k násl. po-
stavení:
jít 7
Jd
Jx
Kd
Procházka
Kautská
Dobruský
Jf
jh
Vít
Vg
Jf
Vdixd Vesa
Vdsx d 6 27
Vd 7
Sxd 7
Sf 4
DXKd 7
Jf 6 + gXť 24
Kb 6 50
Jd 6
Jf 6 3
d 6 4
Jd 7 16
c 6 20
Kh 23
h 5 26
Vd
Sf 7 28
43
article
VĚNCESLAVA ČERNÉHo
VĚNCESLAVA ČERNÉHo
hle kaclř
Heliogravura 67595 cm. . . . . . . . . K 10.—
Zarám. I. druh (černý a zlac. rám) . . . . K 18.—
II. „ (skvost. rám) . . . . . . K 24.—
Barvotiskový obraz 48x70 cm. . . . . . K 2.—
. . . . . . K 2.30
Týž franko poštou -
Zarámovaný dle provedení rámu . . . . K 10—10
v zlatém rámci (obraz bez bí-
lého okraje, čímž se formát zmenší na
2945 cm.). . . . . . . . . . . . K 8.—
Zakázky z venkova vyřizují se
obraten.
13693
Černý
Zara
centimetr