1
masthead
3. července 1904.
2
masthead
II. Příloha „Národnich Listů
5
article
U hraběte Lamzdorfa.
(Pův. dop. z Berlína.)
U hraběte Lamzdorfa.
(Pův. dop. z Berlína.)
Dostal jsem z Petrohradu následující zprávy
jež vám ihned zasílám.
Zločinná přihoda, jejíž obětí se stal hrab
Lamzdort, způsobila, že se mnoho mluví o brzkém
odstoupení ruského ministrá zahraničných zále-
žitostí. Nejrůznější pověsti se šíří se strany osob,
jež dlužno považovati za „autorisované“; ozná-
mím vám je všechny.
Zde první, jež pochází z prostředí petro-
hradské šlechty, jejíž styky s ruským dvorem
jsou nepopíratelny. Hrabě Lamzdorf prý najisto
opustí svoje místo a bude nahražen panem Wit-
tem. Pan Izvolskij, o něhož šlo, pokud se týče
tohoto místa ještě před několika měsíci, zůstal
by stranou. V oněch kruzích se již o něm ne-
mluví. Velkým otazníkem jest pan Zinověv, ny-
nější vyslanec v Cařihradě, jenž dle určitého
tvrzení zajisté opustí svoje místo. Mluví se, že
bude jmenován vyslancem v Paříži, čímž by byl
uvolněn pan Nelidov. Někteří rozhodní slavjano-
filové doufají, že to příznak nové kombinace.
Lamzdorf
Lamzdort
Wit
Izvolskij
Zinověv
Nelidov
Berlín
Petrohrad
Cařihrad
Paříž
6
article
Kdyby pan Nelidov byl bez místa, předvídá se,
že by byl jmenován ministrem záležitosti zabra-
ničných, poněvadž tento zasloužilý diplomat ne-
může prostě přejíti do státní rady. Všechny tytc
pověsti, opakuji, obihají v některých kruzích
dvorských, odkud pronikly do některých vysla-
nectev. Odehod hr. Lamzdorfa nepřičítá se ni
kterak příhodé s Dolgorukým, jež se všude
přísně odsuzuje, pokud to možno pozorovati,
myslí se spíše, že tato bezvýznamná přihoda stala
se východiskem výpravy osobních nepřátel hr
Lamzdorfa, jehož již od několika měsíců snaží
se činit částečně zodpovědným za to, že Rusku
byly neznámy válečné úmysly Japonska.
V kruzích důvěrníků ministerstva zahranič-
ného nepřikládá se váhy všem těm pověstem
prohlašuje se, že není krise. Poněvadž pád hr.
Lamzdorfa byl předpověděn na 15. neb 16.
června a neudál se v tu dobu, přišli cizí diplo-
maté, kteří věřili těm pověstem o krisi, k jinému
Nelidov
Dolgoruká
Rusko
Japonsko
7
article
Ale zdá se, že vše není skončeno, hledíme-l
ke třetí versi, jež koluje v některých ministeriíeh
a vládních kruzích, jež zpravidla nejsou nadšeny
pro hr. Lamzdorfa. Dle názoru těchto kruhů
o propuštění hr. Lamzdorfa bylo prý rozhodnutc
již před delší dobou a právě přihoda s Dolgo-
rukým přiměla cara, aby svůj úmysl neusku
tečnil. Avšak věc jest toliko odložena a v okol
carově horlivě se zabývají olázkou jeho ná
Byla doba, kde dva směry zápasily o vliv
u dvora, směr ruský a směr německý, zabarvený
po nastolení nynějšího cara poněkud anglofilsky
Osoby tohoto tábora, hledající oporu v okole
mladé carevny pro její německý hessenský pů-
vod, musily míti rovněž na zřeleli jej
vychování a její britské sympatie. V této době
anglofilové i germanofilové stejně si přáli oslabení
Ruska, ačkoli z různých důvodů a mohli se
tudíž snadno shodnouti o programu činnosti po-
kud se týče Ruska. Avšak od nějaké doby anta-
gonismus anglicko-německý se přiostřil a zejmena
v poslední době právě následkem politiky, jakou
sleduje každý z těchto států vůči Rusku.
Dolgo
Rusko
8
article
Německo, jež si přeje oslabiti Rusko v Evo
ropě, pudí je ze všech sil do činné, dobývačné
politiky v Asii. Veškerá podpora, kterou posky
tuje ruské rozpínavosti na dálném Východě, uka
zuje tajný jeho záměr, aby pozornost této vel
moci byla úplně obrácena k Tichému oceánu
odvrácena od Evropy. Proto při nejvlídnější ne
utralitě a chvalořečení vzdávané činnosti Rusk
v Mandžursku přejí si Němei, aby se čim dále
tím více zabralo do války s Japonskem, na niž
by následoval ozbrojený mír na dálném Východě
v očekávání japonské odvety, jaký Německo
udržuje v Evropě.
Japonsko vskutku osvědčilo takovou sumu
energie a životnosti, že je více než pravdě po-
dobno, že nesnese jen tak osudné pro sebe pod-
mínky, nýbrž že se bude úsilovně připravovati
na odvetu. Proto s ruské strany vojenské činí se
vše možné, aby se odňala této válce veškerá ná-
rodní trpkost a zachováváním vzájemné úcty
mezi válčíeími stranami dospělo se ke smýšlení
jež by umožnilo mír po válce, jako se Rusko
Francie smířily po válce krymské. Mnozi důstoj-
níci mluví dokonce o dohodě rusko-japonské po
válee.
Eva ropa
Tichý
Němei
Německo
Rusko
Asie
dálný východ
Evropa
Japonsko
Francie
9
article
Snaha Německa, aby Rusko co nejvíce bylo
zabráno podniky asijskými, není nikterak v zájmu
anglickém a úřadní Anglie jeví od nějaké doby
nejúsilovnější snahu, aby urovnala otázku asij-
ského spolku s Ruskem a aby tato velmoc se
zabývala více záležilostmi evropskými. Proto také
zajisté povstala roztržka mezi stranou anglickou
a stranou německou na petrohradském dvoře
zápasí spolu s ohromnou zuřivostí. Mladá ca-
revna ovšem má sympatie pro stranu anglickou,
kdežto strana německá se kupí kolem manželky
velkoknižete Vludimíra a nepřímo kolem jejího
manžela. Až dosud se anglické straně podařilo
přesvědčiti cara v některých věcech, zejmena
ce se týče nedávné dohody francouzsko- anglické,
pro niž jevil car velké účastenství a k jejímuž
uzavření důrazně povzbuzoval. Mám tuto zprávu
od osoby, jež byla přímo zúčastněna při této
příležitosti jakožlo prostředník mezi earem a
francouzskou vládou.
Německo
Rusko
Anglie
10
article
Němci opět snaží se podrážditi národní sebe-
vědomí Rusů. Praví. „Kterak by se Rusko mohl
sbratřiti s národem, jenž mu způsobil nynější
válku. Bylo by to snížení důstojnosti národa ru-
ského. To znamená, že se cití nucen ustoupiti
svým nepřátelům, hledati přátelství těch, kdo ho
napadli.“ Velký kníže Vladimír není osobností.
jež by dovedla miti na cara rozhodný vliv, ale
nejde-li o otázky zásadní, nýbrž toliko o otázky
osobní, jeho vytrvalost mohla by zvítěziti. Nuže,
v tu dobu veškeré olázky zahraničné politiky ob-
mezují se na otázku závad. Jde o to, zvěděti kdo
se stane nástupcem hr. Lamzdorfa, zda kandidát
anglický či německý. Kandidátem německým
byl by dle zpráv obíhajicích v kruzích výše zmi-
něných gen. Zinověv, vyslanec v Cařihradě, me-
škající nyní v Petrohradě, kandidátem anglickým
p. lzvolskij, vyslanec ruský v Dánsku. Od na-
stolení krále Eduarda stala se Kodaň velmi roz-
bodným střediskem snah anglických.
Takové jsou pověsti jež obíhají v kruzíe
o něž jde. Slavjanofilové, kteří mají styky s těmito
kruhy, jsou přiznivi anglofilům a snaží se pře-
svědčiti ostatní, že není radno, napaleti přílis
Anglii v časopisech.
Němec
Rus
Vladimíra
Zinověv
Eduard
Rusko
Cařihrad
Petrohrad
Dánsko
Kodaň
Anglie
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. července. (Haličská cesta
Körbrova.) Zcela v duchu „N. Fr. Pr.“ líčí
účel záříjové Körbrovy cesty do Haliče vídeňský
dopisovatel „Pester Lloydu“. Cesta bude ovšem
inspekční; ale bylo by bláhové domnívati se,
že dr. Körber za třídenního pobytu v Haliči zví
o tamních politických a soudních poměrech
více, než ví už nyní. Cesta má tedy jiný účela
tím může dle „P. L.“ býti jen to, že chce při-
měti polské kolo, aby upustilo od svého poža-
davku, by se Čechům obstrukce odkoupila splně-
ním některých požadavků a aby Poláci i formálně
přešli do tábora vládního. Tím mají obstrukční
strany býti isolovány a přinuceny, aby změnily
svou taktiku.
„Arb.-Ztg.“ kritisuje takovýto výklad Kö-
brovy cesty a píše o něm: „Dr. Körber chce
Čechy isolovati... Ale vždyť polské kolo již
stokrát prohlásilo, že mu obstrukce není po chuti
a od té doby, co Jaworski rozbil starou většinu
pravice, Čechové pozbyli polských sympatií.
Avšak, ať jsou isolováni nebo ne, Čechové jsou
dosti silni, aby obstrukci prováděli sami a na
účinnosti jmenovitého hlasování nezmění se pra-
nic, sympatisuje-li klub Jaworského s Čechy,
aneb je nenávidí. Proklináním se obstrukce neza-
žehná, i když Poláci budou proklínati spolu —
činí to beztoho už kolik let. Dr. Körber nejede
však do Haliče jen proto, aby tam získal Čechům
nepřátele; chce také sobě zjednati přátele. Ma
získati polské hlasy pro vládu a její veliké sta-
rosti, zejmena pro uherské vyrovnání. Co však
dru. Körbrovi pomůže většina, která nebude
míti nikdy příležitosti, aby hlasoval a ..
Körbrův
Pester
doktor
Körber
P L
Čecho
Polák
Jaworský
Praha
Francie
Halič
Čechy
klub Jaworský
14
article
Dr. Körber nepojede tedy do Haliče v zájmu par-
lamentu, nýbrž jen ve svém vlastním zájmu. At
už Poláky poštve proti Čechům, ať získá jich
hlasy pro vyrovnání, parlament tím nezíská ani
jediné dělně schůze. Politický účel haličské cesty
jest tedy holá chlouba a může vyhověti jedině
potřebě dra. Körbra, aby si v Polácích z vlaž-
ných přátel svých předloh zjednal nadšené ob
divovatele své osoby. Dosud se modernímu dru
Körbrovi přičítala jiná ctižádost, než aby chtěl
býti pouze ideálem lidí, jako p. Jaworski.“
V Praze, 2. července. (Opavští Němei
hrozí výtržnostmi.) V úterý usnesla se
opavská obecní rada na návrh dra. Krommera
na protestu proti zřízení českých poboček při
opavském učitelském ústavě a protest svůj za-
končila výstrahou, že nebude-li dbáno tohoto
varovného hlasu, městská rada odmítá zodpo-
vědnost za kritickou situaci za očekávané ná-
rodní výtržnosti německého obyvatelstva Opavy.
K tomuto protestu poznamenává „Opav. Týd.“
„Nyní ví zemská vláda, co má dělati. Roz-
puštění obecní rady a dosazení vládního komi-
saře bylo by jedinou správnou odpovědí lidem,
kteří předpovídají, tedy sami pořádati chtějí po-
uliční výtržnosti. Při výzdobě radniční věže na
oslavu 25letéhho trvání Řemeslnického spolku
pcužito bylo nejen velkoněmeckých, nýbrž příme
praporů pruských barev, rakouská
státni myšlenka se obecní radou uvádí stálev
posměch, český občan není v Opavě jist svým
majetkem a životem, kult Bismarkův
slaví v městě své orgie. Může býti od-
pověď rakouské státní správy jiná, než aby od-
ňata byla správa obce běsnícím vlastizrádcům
a pořadatelům protičeských výtržností? Ne-
stane-li se tak, nezbude českému lidu, než aly
věřil, že všechny krommrovské kousky dějí se
za tichého souhlasu a patronace zemské
vlády opavské.“
doktor
Körber
Polák
Čecho
Körbr
Jaworský
Krommer
Halič
Ata
Praha
Opava
15
article
V Praze, 1. července. (Dvojí loke
nestranné vlády.) Slovanšti novináři z říše
rakousko uherské konali od r. 1898 již pět
sjezdů; ale nestalo se dosud ani jednou, aby
některý z těchto sjezdů byl uvitán také zástup
cem politiekých úřadů města, v němž se sjezd
konal. Tyto dni koná se sjezd německých no-
vinářů z Rakouska a sousedních zemí v Šty -
ském Hradci a tu mezi osobami, jež si »po-
kládaly za čest« uvítati účastníky sjezdu, na-
cházeli se též místodržitel štyrský hr. Clary.
jenž sjezd vítal sjménem vlády co nej
uetivěji a nejvřeleji,« při čemž neopo
minul uznati veliké zásluhy novinářstva o po-
krok lidstva. Slovanští novináři mohou se do
vlády Körbrovy nadíti ovšem jen překážek, aby
jím nevyšlo z paměti známé pravidlo o dvojím
Z Krakova, 1. července. (Starosto v
resignace.) Krakovský dlouholetý starostap
Friedlein, nevyčkav, až vyprší volební období
oznámil městské radě, že se vzdává své hod
nosti pro pokročilé stáří. Pan Friedlein, stojíeí
mimo politické strany krakovské, byl kandidátení
kompromisním a nemaje v městském zastupitel-
stvě blízkých přátel, neměl také nepřátel. V po-
slední době schůze městské rady krakovské sta-
valy se stále bouřlivějšími a to asi jest příčina
starostovy resignace. Nástupcem Friedleinovým
stane se prý prof. dr. Jul. Leo, jenž byl při
pěsledních volbách volen jako kandidát spoje-
ných stran ulírakonservativné a židovské.
Z Terstu, 29. června. (Po domácku.)
Městská rada, která jest zároveň zemským sně-
mem terstským, usnesla se vystavěti nákladem
4,800.000 K elektrickou dráhu do jedně z před
městských obcí. Na uhražení nákladu ustanovila
dále, že se bude na obecní silnici vybírati mýto.
Claro
Friedlein
Friedleinův
profesor
doktor
Jula
Praha
Rakousko
Hradec
Krakov
Leo
Terst
16
article
Nevyžádavši si úřadního dovolení k vybírán
mýta, ani schválení půjčky na stavbu dráhy
dala se chutě do práce a zadala již pozemn
stavby. Místodržitelství však zastavilo platnos
usnesení městské rady, dokud si tato nevymůž
potřebné sankce.
Z Inšpruku, 2. července. (Vlašská fa-
kulta.) Vlašti posluchači zdejši university měli
včera za přítomnosti svých professorů schůzi,
v níž přijata resoluce, že vlaští studující opust
Inšpruk jen tehdy, bude-li zřízena pro ně nová
fakulta v Terstu; vláda pak se upozorňuje, že
Vlachové se vzeprou všem pokusům násili a od-
mítají zodpovědnost za následky, která spadne
jedině na vládu.
Z Pešti, 30. června. (Proti civiln
listě.) Ve schůzi pešťského municipálního vý
boru jednalo se o potici, v níž se má žádati za
zřízení zvláštního královského dvora v Budlně.
Na návrh posl. K. Eötvöše pelice, jež bude po-
dána sněmu, přijata i s dodatkem, aby sněm,
nevyhoví li se žádosti pešťského municipia, neje
nom nepovolil zvýšení civilní listy, nýbrž zruši
i dosavadní civilní listu a povolil králi jen ta-
kovou sumu, již nezbytně potřebuje pro svou
vlastní osobu. Pelice má býti zaslána všem sto-
licím, aby s ní projevily souhlas a svými peti
cemi na sněmu ji podporovaly.
lokti.
Inšpruk
Vlach
K Eötvöš
Terst
Pešť
městský rada
17
article
Z Pešti, 1. července. (Maďarský žert.)
Orgán bar. Banffa, „Mag. Szo“, otiskl zatykač
na dra. Körbra, jemuž se dává za vinu, že pod-
nítil loňské výtržnosti v Chorvatsku, čímž prý
se dopustil zločinu, jenž se v Uhrách tresce
15letým žalářem. K zatykači, jenž má formu po-
licejní ohlášky, připojena i podobizna dr. Kör-
bra. Tento maďarský žert spočivá na tvrzení
chorvatského maďaronského poslance Kovače-
viče, že loňské chorvatské výtržnosti byly peně-
žitě podporovány u dalmatských měst.
Mag
Szo
doktor
Kör
Pešť
Chorvatsko
Uhry
Kovač
18
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 2. července
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Převraty ve veřejném mínění. — Sym
patie s dluhy. — Insolvence u nás
jinde. — Jich statistika. — Peněžní po-
měry na domácím trhu. — Obchod v pa
pírech k uložení kapitálu. — Akcie
rakousko uherské banky. — Papíry
průmyslové.)
Bývají převraty ve veřejném mínění, které
na místě sympatií jednoho dne kladou antipatie
druhého dne. Zjev takový zažijeme častov
psychologii davu a můžeme jeho vzpomenout
také v pojímání závazků úvěrních. Z pravidla
široká veřejnost, kterou všeobecně representují
živlově méně zámožní, silnější ale početně, nebot
procento deseti vyšších tisíců jest daleko ne-
patrné, sympatisuje s dlužníkem, avšak stan eme
jednoho dne před zdánlivě překvapující skuteč-
ností, že na místě sympatií k dlužníkovi, zříme
do neobmezena vzrostlou sympatii k věřiteli.
Z pravidla bývá to sympatie fakciosní, sympatie
nevraživosti. A poznáváme také psychlologický
zjev onen, že většina lidí usuzuje o dělání dluhů
právě opačným způsobem než o smrti. Za
smrtelného považují obyčejně lidé jen člověka
cizího, oproti tomu svolení k dělání dluhů dá
vají toliko sobě. A jestliže se ctěná veřejnost
dovídá, že i ten druhý jest dlužen, bože, to jest
povyk, to jest souzení, to jest odsouzení ihned.
patie
bůh
Praha
uherský banka
19
article
Ovšem jsou lidé, kteří z bezmyšlonkovitosti
konservativní a líné nejsou schopni, aby tvořili,
nýbrž jenom aby požívali z vytvořeného, kteři
dluhy řadí na dluhy a jimž pro dluhy vlasy ni-
kterak nešediví. Tento druh lidí nevymře jako
nevymřou takové dluhy, a tvrdíme, že jest to
mnoho také vinou věřitele a přiznáváme, že
také vinou veřejného mínění, onoho veřejného
mínění, které sympatisuje zvláště s dluhem. Po-
měry takové jsou velice politováníhodné, nebot
jimi veledůležítá hospodářská úloha úvěru se
diskredituje a uvádí v předsudek.
Povrehní názor o úvěru připomíná na Tu-
recko a podobně pokročilé země východní, na
zemi onu, kde nehrozí věřitel, že dlužníka pro-
hlásí insolventním, nýbrž naopak, kde touto
možností hrozí dlužník. A od hrozby ke skutku
z pravidla jest velice blízko. Dělání dluhů jest
na Bosporu pro dlužníka velice svůdné. Krás-
ného dne ohlásí dlužník slavnostně svým vě-
řitelům, že by byl ochoten s nimi se vyrovnati
na 20 nebo až 25%. Jsou-li s tím za jedno,
dobře, nejsou-li, také dobře. Turecký dlužník
se prohlásí bez dlouhých cavyků insolventním,
po dobrém zvyku domácím na věřitele pak ne-
připadne kvota větší než 5%. Věřitel tudíž, je-li
jenom trochu chytrý, spokojí se s nabízenými
20%, bankrotář však nabývá vážnosti a důvěry
a každá insolvence a každý konkurs další jsou
novým stupněm jeho postavení a jeho ceny, ne-
boť celý turecký svět jest přesvědčen, že nyn
po těch konkursech a insolvencích peníze mít
musí.
20
article
Tím ovšem nikterak nepronášíme míněni
že na útraty úvěru jsou lidé živi jenom v Tu-
recku. Jestliže jest zkušeností cestovatelů, že
úroveň veřejného života a názory o obchodní
víře a důvěře čím dále na východ klesají, může
býti zkušeností obchodní, že zneužívání a vykoři-
sťování úvěru jest živností mezinárodní, a že do-
savade se ji nepodařilo vymýtiti nikde. Odborný
výraz „insolvable par calcule“ jest poučením,
že špatní platiči nebo neplatiči jsou také ve
Francii, tudíž v zemi s povšechně dobrými ob-
chodními názory; dlužník z povolání jest rov-
něž znám v Německu, outrata u nás, „pro-
fessional debtor“ v Anglii a věnujeme-li poněku
pozornost ztrátám z insolvenci a konkursů, kon-
statujeme, že tyto činí téměř všude nejvydatnějš
položku faux praix. Roku 1903 bylo v Angli
9205 insolvencí, z nichž 4787 skončilo kon
kursy, ve Spojených státech přes 1200 o závaz
nesti 156.6 mill. doll. proti 117.5 mill. dol
v r. 1902. Intensita práce tudíž se stupňuje
A povšechně můžeme také konstatovati, že velk
čásť těchto ztrát připadne na insolventy z po
volání, ale také na lidi, kterým méně příznivý
průběh obchodů jest vítanou příležitostí, aby se
prohřešili na obchodní morálce ..
Angl
Francie
Německo
Anglie
spojený stát
21
article
Zajímavé události peněžního trhu domácího
neodehrávaly se tentokráte na parketách bur-
sovních, třebas jejich příznak velice markantně
se jevil v paláci bursovního sálu. Již po delšt
dobu lze na domácím místě poznati značnou po
třebu peněžní a více nežli skutečnost sama, jest
zajímavým původ skutečnosti oné. Tam, kde
větší zaměstnání průmyslu se rozhodně popírá,
kde větší čilost obchodu patrna není, ptáme se,
odkud vznikají ony materiály směnek, které bud
přímo vstupují do střediska směnečného úvěru,
banky Rakousko-uherské, nebo tam jsou uvá
děny doporučujícím průvodem Zemské banky
V této příčině skutečně na domácím místě po
znáváme veliké nejasno a jest nesnadno, do
tohoto nejasna přivoditi světlo. Skutečností jest,
že již delší dobu směnečný eskont na domácím
místě stoupá do vyšší číslice. Jestliže v po-
sledních dnech u zdejší filiálky Rakousko-uher-
ské banky dosáhl sumy až 13 millionů korun.
sumy tudíž, které již nezaznamenáváme po řadu
let, stojíme před hotovou otázkou. Alternativa
by byla asi taková, že buďto jest zvláštní po-
třeba, anebo nedochází obyčejný přítok peněz.
Rakousko
22
article
Tudiž lze asi konstatovati, že velký kupon čer-
vencový, který obsahuje sumu K 196.37 mill.
na našem místě neuvolnil se hotovostí a naopak
že tato lhůta vystupuje s velkou potřebou. Snad
pohotovost ona se bude uvolňovati v době příšti,
avšak jest prostou skutečností, že očekávání pra-
videlné, že jako každý velký kupon i tato lhůta
uvolní větší kapitál, který by přišel vhod trhu
k uložení kapitálu, se dosavade nesplnila. Proto
domácí papíry k uložení kapitálu, nemajíce této
opory, pozoruhodným způsobem právě před splat-
ností kuponovou povolovaly v kursu (papíry Zem-
ské banky). V okolnosti této nevidíme než nejvíta-
nější příležitost pro domácí kapitalisty, aby ony
papíry levnější a tudíž výnosnější získali k
23
article
svému uložení. V tomto směru zaznamenáváme
také větší obraty v papírech Zemské banky
mimo sál bursovní a také docházelo k obchodu
v rentách, ač tu konstatovati dlužno, že obraty
ony protežuje pouze snaha, aby domácí trh ne-
zůstal bez obchodů. Snahu tu ovšem musíme na-
zvati obětavou. Příznačnějšího významu obraty
v rentách, udržujícího se v arbitráži mezi ex
portem z Vídně do Prahy, neměly. Mezi papíry
dividendovými nastala změna tím způsobem, že
úplně již ustala poptávka po akciich Rakousko
uherské banky, boj jest zase již vybojován
interessenti, kteří se chtějí zúčastniti příští valné
hromady, již musí míti akcie zakoupeny a také
na svoje jméno přepsány. A s potěšením shle-
dáváme, že letošního roku na podněi nejroz-
vážnějších činitelů pro tuto akci se jevilo většt
pochopení. K četným ústavům, kterým byla po-
skytnuta přiležitost, aby se zúčastnily oné de-
monstrace českého kapitálu, přistoupily take
různé fondy, které získaly akcie ony ke svému
uložení kapitálu. Z této příčiny můžeme dou-
fati, že účastenství českého kapitálu u příšti
valné hromadě Rakousko-uherské banky bude
ještě více imposantní, a situace pro české účast-
níky bude také vyjasněna statistikou akciového
majetku v rukou zahraničných. Lze proto dou-
fati, že diskuse bude více věcná. Z průmyslo-
vých akcií upozornily na sebe Daňkovky, jichž
kurs, veden Vídní, docílil přiskoku z 325.— n
335.—. V Rustonkách jmenováno 268.—, akcie
Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové
nabízeny za 440.—, proti kteréž nabídee po
otávka později ustöupila.
Vídeň
Praha
Rakousko
Rustonka
Hradec Králové
uherský banka
Daňkovka
24
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 2. července
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Čilejší hnutí na trhu effektivním dlouho nepo
trvalo. Hned počátkem týdne nastalo ve vůdčích pa
pírech báňských — alpinkách — byť i jen mírn
oslabení a od okamžiku toho bylo smýšlení nestejné
Kdežto byl ve šraňcích pro jednotlivé těžké hodnoty
průmyslové a dopravní trvalý zájem, byl trh s mezi
národními papíry spíše slabý a zdrželivý. Válečné
udátosti ve vých. Asti činí na spekulaci opět silnějš
dojem, ačkoliv se celkemani dobře neví, zdali by
byla porá ka japonská či ruská větší překážkou pro
rozvoj průmyslu evropského Také oznámené koman-
ditární účastenství úvěrního ústavu na vývozní
firmě Schweigerově nepůsobilo dlouho na trh, zvlášte
ovšem následkem války, poněvadž vývoz do Japon
ska jest právě jedním z nejvýznačnějších oborů ob-
chodních jmenované firmy a dle došlých zprav jest
tamnější obchod velice špatný.
V poslední době zlepšily se poněkud naděje na
letoší žně a očekává se, že v příští oficiální zprávě
o stavu osení zejmena uherského ministerstva orby
bude oznámeno podstatné zvýšení odhadů. Předehrou
toho jest klesání cen obilních, což je tím pozoru
hodnější, že nyní počíná rozhodující obdobl.
Schweigerův
Vídeň
25
article
Slabší smýšlení z posledních dnů pro kreditk
bylo za současných prodejů na účet berlinský pod
nikaných odůvodňováno tím, že prý pololetní vý
sled-k obchodů Úvěrního ústavu jest špatnějš
než loni.
Ze šraňkovních hodnot byl vedle pražskýe
železářských silnější obchod s akciemi české báňské
společnosti. Také akcie Rudolfovy huti, Královédvor
ské cementárny, Ferdinandovy dráhy severní a bu
štěhradské dále stouply, naproti tomu pak akci
ústavu pro úvěr pozemkový zlaciněly.
Poněkud čilejším byl též trh s papíry ukláda
cími následkem splatnosti kuponu červencového.
Trh peněžní jest opět plynnější a soukromý
diskont klesl. Pozoruhodno jest, že až dosud jiz
bylo dodáno rakouskouberské bance asi za 12 mill.
korun zlala a že se očekávají ještě další dovozy
zlata.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
25. června 2. červene
99.30
99.25
Rak. korunová renta . ..
Rak, zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta ..
Turecké losy . . . . ..
Rak, kreditky . . . . . .
Banka pro země rakouské .
Uberské kreditky . . . . .
Bankovní jednota . . ..
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . .
Společnost státní dráhy-
Jižní dráha . . . . . .
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářska společnost
Česká báňská společnost .
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . . .
Londýnská devisa . . . .
Rísské marky . . . . ..
Ferdinandův
Rudolfov huť
Královédvor
živnostenský banka
státní dráha
Český báňský společnost
Wienerberger
26
article
117.95 118.25
117. 90
118.35
97.10
97 15
128.—
129 50
641.25
641.50
423.50
425.50
745.—
752.—
511.—
512.—
928.—
931.—
249.50
634.—
633.—
78. 75
79 50
424 —
422.50
1012. —
1008 ——
842.—
845.—
478.—
478.—
417.—
418.50
487 50
491 50
2115.—
2121.—
1267.—
1240.—
605.—
600.—
776.— 787.—
630.— 637.—
239 31
239 40
27
article
Alpinky
Alpinky
117 40
117 37
28
article
Zahraničný obchod uherský. Jak známo, vydává
uhersna vláda zvlaštní stalistiku zahraničného ob-
chodu. Jednak obírají se příslušné publikace obcho-
dem rakousko uherským, jednak obchodem zemí ko
runy uherské s ostatní cizinou. Právě vydány obě
příslušné zprávy. Obchod uherský s cizinou vyvíje
se v minulém roce dle uvedených dat příznivě
zdravě. Veškerý dovoz činil 38.2 mill. q. o 2 mill.a
více než roku 1902. Úhrnný dovoz činil 67.4 mill.
a jest rovněž vyšším vývozu roku 1902. Hodnota
dovozu — vyjímaje drahé kovy — činila 1215. 3 mill.
korun, vývozu 1352.6 mill. korun; jest tedy obchodní
bilance uherská aklivní 137.3 mill. K. Toto plus dáno
vývozem dobytka, obilí a mouky, vedle toho pak vý-
vozem vína a cukru. Ve srovnání s rokem 190
jsou výsledky tyto:
vývoz výv. plu
dovoz
mill. korun
165 4
1323 7
11583
137.3
1352.6
12153
1903 . . . —
29
article
+28.9 — 28
v roce 1903 tedy . + 570
Vzrůst ceny dovozu plyne ze vslouplých cen textil
ních tovarů, jakož i ze vzrostlého dovozu zvířat,
nápojů, petroleje a kůže. Co do vývozu dán vzestup
hodnotní zvláště vývozem cukerním a nápojů, zele-
niny, ovace, bavlněného zboží, koženého zboží a
chemických předmětů. Vývoz jatečného a taž-
ného dobytka sloupl cenově o 3 mili. korun.
mouky o 6 mill. korun, za to ale klesl ce-
nově vývoz obilí o 6 mill. korun. Momenty
tyto jsou pro nás velmi pozoruhodny ! Celkem stoup
vývoz téměř o 29 mill. K, protože jest ale vzestup
ceny dovozu větší, jeví se ve srovnání s rokem 190
pokles přebytku vývozního o 28 mill. K. Z dovozu
roku 1903 připadalo na tovary 68.19%, polotovary
10 6% a suroviny 213%; z vývozu pak na suroviny
54.3%, polotovary 8.9% a tovary 36.89%. I dl
uherské statistiky byl obchod s Rakouskem
pro Uhry aktivním. Kdežto ale naše statistika vyka-
zuje ve prospěch Uher přebytek vývozní 41.77 mil.
korun, vykazuje statistika uherská pouze
18.7 milI. korun. Za rok 1902 vykazovala uherská
statistika vzájemného obchodu ve prospěch Uher vý-
vozní přebytek 53 3 mill. korun, předlitavská pak
70 67 mill. korun.
Zvýšení sazeb úrazového pojišťování. Včera mělo
dle usnesení všech domácích i cizích připuštěných
pojišťovacích společností co do úrazového pojištění
nabýti platnosti zvýšení sazeb úrazového pojištění
V posledních dnech rozhodly se však interessované
ústavy následkem rozporových názorů odročiti prove-
dení toholo usnesení, Budou tedy dosavadní sazby
platiti nadále. V polovině srpna mají býti jednáni
Uher
Rakousko
Uhry
milI
67
31
article
o zvýšení tomto obnovena. Příčina rozporů spočívá
zvláště v tom, že se nemohly interessované závody
dohodnouti, do jaké míry má býti užito nových sazeh
co do platných jich pojištění po uplynutí jich terminu.
Tarify mají býli zvýšeny (co do nových pojistek)
značnou měrou o 10—100 dle skupiny povolání
a třídy nebezpečnostní
Japonský cukerní průmysl. Ježto jest cukr jedním
z hlavních dovozních předmětů do Japonska z Ra-
kouska, není vývoj cukerního průmyslu pro nás bez
značného interessu. Již po léla usiluje Japonsko o to,
aby si založilo svůj vlastní cukerní průmysl a eman-
cipovalo se v tomto směru od ciziny. Jednak vyrábí
třtinový cukr na Formose, jednak snaží se samostatně
rafinovati dováženou surovinu. Dle zprávy jokoham-
ského konsulátu pracují nyní rafinerie v Tokiu a Osa-
ce, které zvýšily svou produkci z 1500 na 2400, resp.
o 2710 t. měsíčně. Obě tyto rafinerie mohly by bez
dalšího zvětšování rafinovati ročně až 90.000 t. cukru
a náklady rafinační činí prý 1 yen na 1 picu! (= 133
angl. lib.), Ježto možno jávský cukr asi o 2—21/4 yenu
levněji dovážeti než rakouský, mají v tomto momentu
rafinere japonské tedy značnou oporu soutěžní. Ná-
sledkem toho byly také finanční výsledky rafinerií
těchto příznivy; osacká rafinerie platila loni 1892
dividendy. Třetí továrna staví se v Dairi s kapitálem
500.000 yenů, z převážné většiny cizím. Blízko nové
rafinerie této nalezají se veliké doly uhelné. Co se
dovozu cukru týče, nutno zdůrazniti, že v r. 1903 byl
dosavadní dodavatel Německo předstižen Rakouskem.
Japonsko
Ra
Tokio
Německo
Rakousko
32
article
R. 1902 dovezeno totiž z Německa rafinády za 2.95
mill. yenů a z Rakouska za 1.09 mill. yenů, r. 1903
však z Rakouska za 2.48, z Německa pak za 2.46
mill. yenů.
Německý kartel kaliový. Jak jsme již včera ozná-
mili, byl po zmaru jednání, vedeného ze čtvrtka na
pátek, kaliový syndikát německý v pátek na 5 le
obnoven. Dvě firmy zvláště stály v zestě: Hohen-
fels, který se odvolával na značné závěry s magde-
burskou firmou, a Solvayovy závody. Oha podníky
uspokojeny a přiznáno jim právo vystoupiti z kartelu,
jakmile by počal jiný závod vyráběti sodu jimi produ-
kovanou
Hnědoubelná konvence. (Pův. zpráva »N. L-)
Ač ve včerejší schůzi představenstva konvence, v Ústí
konané, nebylo odhlasováno její obnovení, má se
všeobecně za to, že se novému vyjednávání podaří.
docíliti dohody mezi 1. a 2. skupinou. Až na duch-
covsko podmokelskou dráhu a brušské doly přistou-
pily všechny doly jmenovaných tří skupin (Petschek,
Weinmann a ostatní doly) na nový podklad kontin-
gentu podílného, jak jej navrhla III. skupina. Tento
kontingent nový obnáší
pro 1. skupinu 575.000 vag. (proti 555.927 + 19. 073)
247.000
252 821 — 5 821)
373.800,
» 393.975 — 20. 175)
v celku . . . 1,195 800 vag. (proti 1,202 723 — 7.723)
Solvayův
N L
Petschek
Weinmann
Německo
Rakousko
Ústí
Hohen
575.000 vag
33
article
Celý rozpor jest opakováním differencí, o něž už
v březnu vyjednávání o obnovu konvence se rozbilo
a jež kotví ve vzájemné řevnivosti obou velkofirem
ubelných Petschka a Weinmanna. Ostatní doly
v zájmu dohody neváhaly sleviti z celkové své kvoty
20000 vagnů a nepadne odium z rozbití dohody na
tyto. Po dosavadních zkušenostech s hnědouhelnou
konvencí, jež nedovedla derutu na trhu zadržetia
jejíž regulace těžby a odbytu zůstala bez veškerého
vlivu na utváření se poměrů tržních, poněvadž na
prodej a ceny neměla při kusé organisaci žádné inge-
rence, nepřikládáme olázce, zda se dohoda obnoví
čili nic, akutního významu. Myslíme naopak, že tento
počátek organisace v pánvi hnědouhelné pozbyl důle-
žitosti své tím, že se snahám třetí skupiny nepo-
dařilo zajistiti se jako celek jednolitý proti oběma
ostatním skupinám projektovanou společnou pro-
dejnou. Tato akce, jež by byla měla pro další vývoj
prodejních poměrů velikou důležitost, skončila nat
prostým neůspěchem. Třetí skupina kapitulovala úplně
před vlivem a mocí obou skupin ostatních a tu jest
opravdu lhostejným, zda snaha po obnově oné do-
hody, jež se posud s vytknutým cílem docela
minula, potká se se zdarem čili nic.
Opětné stoupání cen obilí. Jak čtenáři na jiném
místě zří, stouply včera opětně v Pešti ceny obilí
Stoupnutí toto molivováno špatným výmlatem. Je-li
ovšem tomu ve skutečnosti tak, nelze říci. Zatím jest
sklizeň v proudu a výsledky nemohou býti ještě pře-
sně známy. Nutno tedy zatím ještě s úsudkem sečkati.
Petschek
Weinmann
Pešť
34
article
Hlavní kursovní změny jsou tyto: Pšenice na říjen
stoupla z 8.68—8.69 dne 1. t. m. na 8. 82—8.83 dne 2.
žito z 6.51—6.52 na 6.57—6.58, oves na říjen z 5.98
až 5.99 na 6.13—6.14. Také ve Vídni došlo k mír-
nému vzestupu
Založení rakouské rafinerie petreleje v Německu?
Včera konán ve Vídni v místnostech Úvěrního ústavu
rozhovor producentů nafty, který věnován olázce zří-
zení rakouské rafinerie petroleje v Německu. Otázka
probírána se všech hledisek a ukázalo se, že mínění
jsou rozdvojena. Usnesení nestalo se žádné. Otázka
má býti nadále sludována a teprve po provedených
studiích má býti rozhodnuto. Zvláště překážkou zdaj
se býti celní sazby německé.
Různé zprávy. Syndikát, který se utvořil při
konstituování společnosti fezařské, aby převzal
akcie její, byl rozpuštěn. V listopadu m. r. byla
asi polovina akcií uvedena na trh; od té doby prodá-
vány i dále. V držení syndikátu zbylo nyní již jen
6000 kusů akcií; o ně rozdělili se účastníci syndikátu
— Dle „Fr. Zte.“ má býti utvořen kartel něme-
ckých továten plechového zboží. Ceny
zboží tohoto jsou v Německu následkem prudké sou-
těže silně stlačeny, což vedlo k myšlence cenové do-
hody. Dne 6. července bude konána schůze inter-
essovaných továren.
Zte
Vídeň
Německo
35
article
Petrohradská bursa. I v minulém týdnu sou-
středil se zájem bursy opět na papírech průmyslo-
vých, z nichž hodnoty železářské byly ve velkých
položkách kapitalisty brány z trhu. Smýšlení zůstává
nadále pevné, poněvadž důvěra ve šťastný výsledek
války otřesena není a pozvolna i seriosních kupeů
přibývá. Spekulace podporována jest mimo jiné též
pevným trhem v paplrech důchodových a zvláště
státních rent, jakož i kupními rozkazy francouzské
spekulace. Dne 24. června (starého stylu) bude ko-
nána valná hromada rusko-čínské banky; dividenda
odhaduje se opět na 15 rublů, jako roku loňského.
Akcie tyto nachá ejí se většinou v pevných rukou,
zvláště v majetku ruské říšské banky a čínské vlády
(za 71/2 mill. rublů). Poslední kurs 215 rublů. Na
trhu papírů bankovních panovala začátkem týdne
chabější nálada, způsobená realisacemi. V dalším
průběhu týdne byl obchod klidný a koupěchlivosti
zvolna přibývalo, tak že konec týdne přináší kursy
převyšující dřívější sobotní záznamy. Akcie ruské
banky pro vnější obchod ochably ze 283.— na 280.—
a konči 284.—. Akcie mezinárodní banky zlevnily
o 4 ruble na 341.— a zolavily se posléze na 344.—.
36
article
Akcie diskontní banky zachovaly celkem kurs ne-
změněný. Hodnolám železářským náležela i v tomto
týdnu vůdčí úloha. V čele nalezají se akcie Putilov-
ských železáren, které byly stále z dobrých stran brány
z trhu a stouply o 6 r. na 104.—. Další vzestupný směr
předpovídá se v bursovních kruzích akciím Sormov-
ských železáren a hartmanských lokomotiv. První
zvedly se ze 140.— na 143 50 a druhé stouply ze
141.50 na 145.—. Akcie nikopolských železáren zů-
staly poněkud pozadu a zdá se, že i ony zasluhují
pozornosti. Kurs zlevnil počatkem týdne na 92.—a
končí 94.—. Kurs akcií brjanských železáren byl od-
vislý od pařižské arbitráže. Po realisacích zlepšil s
konečně záznam ze 101.— na 104.—. Akcie baltické
vagonky platí 60 rublů dividendy (proti 45 rub. roku
loňského). Kursový pobyb byl v předešlých týdnech
trochu divoký a po kolísání mezi 815.— a 735.—
ustálil se konečně na 655.— (bez dividendy). Po pa-
pírech petrolejových jeví se slálá poptávka při vze-
stupném směru. Akcie spol. Baku stouply během
týdne ze 448.— až na 458.— a na dnešní burse
vyšinul se kurs o dalších 7 r. na 465.—. Akcie man-
taševské spol. stouply ze 186 — na 192.50. Akcie
kaspijské spol. kolísaly mezi 4900.— a 4850.—a
končí 4975.—. Podily Nobelovy obchodovaly se po
10.300.— až 10.375.—. Na trhu papírů důchodových
panovalo pevné smýšlení. Hned na začátku týdne
stoupla 4o renta na 92.— a udržela plně svůj kurs.
Nobelův
Bak
Putilov
37
article
Nové 5% pokladniční bony zlepšily se na počátku
týdne ze 100.50 na 100.87 a končí při 101.—, Losy
z r. 1864 zlepšily se o 4 ruble na 380.— a lony
z r. 1866 stouply z 291.— na 294.—. Na berlinské
burse obchodovala se ruská 4% renta z r. 1902 po
91.90 až 92.40 a končí 92.20. Ruská banka byla
brána z trhu po 113.— a 113 7000.
Z rakonských státních dráh. Dnem 1. červenc
nabudou plalnosti následující tarifní pomůcky: Do-