ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 014c8670-7135-11dc-8592-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 37 celkem · entity: person 71, place 64, org 18, work 7
1 masthead
3. července 1904
2 masthead
Číslo 182.
3 masthead
NARODNÍ LISTY
4 masthead
Strana5.
5 article
příznivého jich vyřízení. Zejmena se očekává, že členové společenstev pražských hojnými dárky při- spějí k ohohacení bazaru. Společenstvo malířů porcu- lánu a klempířů v tom směru učinilo již potěšitelný počátek. Poněvadž podán byl návrh, aby do pro- gramu slavností jako jedna z blavních součástí pojal byl velký průvod řemeslnických společenstev na vý- stavu, rozeslán byl právě všem korporacím řemesl- nickým zvláštní dotazník za účelem zjištění, jaké stanovisko vůči návrhu tomu zaujímají. Jest třeba by odpovědi zaslány byly kanceláři slavnostní (Ře- meslnicko-živnost. besedě v »Bellevue«) co nejdříve. Tamtéž vyřizují se veškeré dotazy slavnosti se tý- kající * Sjezd česko slovanských zahradníků v Praze konali se bude v neděli dne 10. t. m. v 9 hod. do- poledne v místnostech Řemeslnicko živnostenské be- sedy v Praze na Františkově nábřeží s pořadem »O žádoucí zákonité ochraně stavu vyučeného za hradníka«, o čemž pojedná red. »Zahr. Bursy« p.J. Böhm. Dotazy zodpoví „jednatel Ústřední jednoty českoslov. zahradníků v Žitné ul. č. 49.
Bursa J Böhm Praha Františkov nábřeží Žitná ulice Bellevue živnostenský be
6 article
* Sjezd rakouských zahradníků ve Vídni. Po de- monstrativním vystoupení rakouských zahradníků ministerstvu orby konána důležitá schůze v dolejší místnosti vídeňské radnice, na kteréž pojednáno bylo o smutném stavu zahradníků v říši rakouské v pří- čině zákonitého poměru u porovnání se zákonnou ochranou zahradníků v jiných pokročilých státech Stav tento poškozuje zahradníka živnostníka a pě- stitele, jako i zahradníka ve službách se nacházejí- cího. Stěžováno si zejmena na nedostatečné odborné školství. Poukázáno, že zahradník jest spolučinitelem národního blahobytu svým intensivním pěstováním produktů, jako: ovoce, zelenin. květin a stromoví kteréžto produkty se hojně vyvážejí a že i uměním svým přispívá k esthetické úpravě přeměnou pozemků v krasosady a souladným uspořádáním krás přírod- ních ke zdravé a příjemné výzdobě přemnohých míst v zemi, začež nemá ani zákonité stavové úpravy. již ke jsoucnosti svého slavu potřebuje. Svaz rakou- ských zahradníků navrhl, aby se domáháno bylo prohlášení zahradnické živnosti za živnost řemeslnou.
Vídeň
7 article
Řečníci z král. českého, zahradníci pp. Strnad, Böhm a Galle jako zástupcové společenstva zahradníkův Praze a Ústřední jednoty českých zahradníků a ji- ných českých spolků navrhli, aby dožadována byla úprava veškerého stavu zahradníků ve všech jeho odborech a to dle skutečných poměrů zahradníka vyučeného i jak toho časová potřeba žádá. Nebot tím vzejde prospěch nejen zahradníku, nýbrž i zemi a státu, jak viděti v cizozemsku, kde pokročilé zá- konem chráněné zahradnictví jest osvědčeným pod- porovatelem bohatství národního. Schváleny také další návrhy, směřující ku povznesení zahradnictví O zákonité úpravě stavu vyučeného zahradnika jed- náno bude také na sjezdu českoslovanských zahrad níků v Praze dne 10. t. m. Učiněná usnesení mají se předložiti k úpravě říšské radě, kde dožádána bude podpora poslanci, jakožto zástupci stavu živno- slenského.
Strnad Böhm Gall Praha
8 article
* Obchodní studijní cesta do měst německýcha Berlína, Hamburku, Brém, Hanoveru, Lipskaa Drážďan, pořádaná Českoslovanskou obchodnickou besedou, bude prvým toho druhu důležitým podni- kem obchodního stavu českého. K účasti hlásí se odborní učitelé, obchodníci, české obchodní sílya jiné osoby, jimž bohatý program cesty zajisté hoj- ných vědomostí pro život praktický přinese. Vešker zahraniční české spolky příčiňují se, aby účastníkům výpravy co nejvíce cestou prospěly. Tazatelům se oznamuje, že povinné obnosy a přihlášky přijímají se do 10. července v Praze, Jerusalemská ulice č. 7. Odjezd z Prahy do Berlína 21. července 1904. — Nové Obchodní gremium král. hlav. města Praby usneslo se věnovati na tuto studijní cestu obnos 100 korun. Příslušníci mohou žádosti své podati zmíně- nému gremiu, aneb Českoslovanské obchodnické be- sedě v Praze, Jerusalemská ulice č. 7. * Veřejná schůze železničních zřízenců bude dne 10. července o 9. hod. dopolední v hořejším sále Plo- dinové bursy v Praze, na Havlíčkově náměstí, na níž »O poměru železničních zřízenců k že- lezničním lékařům a onutné reformě nemocenského pojišťování« promiuví Fr. Bulival, tajemník Zemské jednoty zřízenců dráhv království českém. * Výsledek železniční lolerie. Čístý výnos želez- niční loterie, uspořádané v prosinci minulého roku Pojišťovacím, úsporným a záložním ústavem želez- ničních zřízenců »Flugrad«, byl odveden svému účelu. Dle výkazu správy loterní byl čistý výnos loterie v obnosu 31.470 K rozdělen mezi 1263 rakonské že- lezniční zřízence, kteří do nezaviněné bídy upadli mezi 632 potřebné vdovy a sirotky po železničních zřízencích, dohromady tedy mezi 1895 osob.
Berlín Hamburk Brémy Hanover Praha jerusalemský ulice Praba Havlíčkův náměstí Francie Lipskao Drážďany Pla
9 article
* Výslava praci žáků odborné školy pro tkalcov- ství v Jilemníci, ve školním roce 1903—4 zhotove- ných, bude obecenstvu bezplatně přístupna v sobolu dne 16. a v neděli dne 17. července vždy od 9. do 12. hod. dopolední a od 2 do 4 hod. odpol. v míst- noslech tkalcovské školy. Možno si též prohlédnonti zařízení dílen školních. O prázdninách od 16. čer- vence do 1. září přijímají se předběžné přihlášky žáků pro nový školní rok. * Z ústředního umisťovacího odboru Č. O. B.a českých obchodních gremií v Praze. Od 1. ledna do 30. června přihlášeno uchazečů 659 (v r. 1903 396) míst oznámeno 636 (v r. 1903 346) a obsazeno 262 (v r. 1903 175). Dopisů došlo 5040 (v r. 1903 2588), odesláno 5015 (v r. 1903 2655). Zprostřodkovány bezplatně jsou jen síly, které se obchodu vyučily (příručí a prodavačky ze všech oborů obchodnich. skladníci, cestující), aneb které navštěvovaly obchodní školy (účetní, komptoiristé atd.). Výbor, sestavený z polovice zaměstnavatelů a polovice zaměstnaných, bedlivě posuzuje veškeré příkazy a o uchazečích, než jsou doporučováni, náležité reference si opatřuje. Odbor má filiálky v Brně. Č. Budějovicích, Plzni, Olomouci a Jihlavě. Ústřední kancelář jest v Praze v Jerusalemské ul.7. * Společenstvo lakýrníků, malířů písma v Praze upozorňuje veškeré své pp. členy na oběžník magi- strátu pražského, kterýmž se ukládá, aby vzhledem k doplňovacím volbám do živnostenského soudu předložili nejdéle do 6. července řádně sestavenou přihlášku, obsahující jméno, sídlo a druh živnostia úplný abecedně sestavený seznam dělníků nejméně 20letých a aspoň jeden rok v Rakousku zaměstna- ných a sice do volební kanceláře v Platnéřské ulici č. 21, kde potřebné formuláře vydány budou.
Č . O Praha Brno Č . Budějovice Plzeň Olomouc Jihlava Rakousko platnéřský ulice
10 article
Veřejná knihovna jednoly průmyslové bylav červnu navštivena 915 frekventanty, jimž vydáno 1674 svazků různých děl a časopisů. V to není za- hrnuta návštěva vyhražené čítárny členské a počet spisů domů půjčených, aniž svazky, použité z pří- ruční, každému volně přístupné knihovní skříně. Či- tárny jsou otevřeny všeobecné návštěvě každý všední den bez výjimky od 4 hodin odpoledne do 8 hodin večer. — Na udržování knihovny přijaty v r. 1904 od zemského výboru království českého 1500 korun jakožto prvá polovina roční zemské subvence a od české spořitelny 200 K. * Zemská jednota zřízenců dráh v království českém v Praze žádá tímto členstvo, aby se v hoj- ném počtu zúčastnilo pohřbu br. Jos. Baše, průvod vlaku buštěhradské dráhy. Pohřeb koná se dne 4. t. m. o 3. hodině odpol. z německého pathologického ústavu v Praze na hřbitov pankrácký.
Baš Praha
11 article
* Zprostředkování míst učedníckých. Od znovu- zřízení svého umístil Ústav práce král. hlav. města Prahy přes 850 učňů do různých závodů a dílen praž ských, předměstských a venkovských. Páni zaměst- navatelé se žádají, aby na konci roku školního činii v ústavě zmíněném — Linhartské náměstí čp. 131—I. — přihlášky míst učednických a páni rodičové se upozorňují, aby se syny svými, ze školy vyšedšími a určenými pro život praktický, zavčas tamže s dotazy po učení se dostavovali. Veškeré zprostředkování jes zcela bezplatné. Úřadní hodiny od 8 hod. dopol. do 5 hodin odpoledne. * Ústřední jednota obchodních sluhů v Prane koná dnes o 3. hod. odpol. řádnou měsíční platebni schůzi v Plodinové burse. * Státní temeslnická škola v Kladně. Výstavka školních prací všech oddělení ústavu z r. 1903—04 otevřena bude 10 a 11. července od 8 rod. do 12. hod. dopol. a od 2 do 5 hod. odpol. Pro nový školní rok 1904—05 zapisovati se bude: do řemeslnické školy 15. a 16. července a 16. září od 8 do 12 hod.; do pokračovací školy 18. a 21. září; do veřejné kreslirny do kursů pro obsluhu parních kotlů a strojů a pro alektromechaniky 28. až 30. zálí 1904.
Praha státní temeslnická škola v Kladno
12 article
* Ústav obecní pro sprostředkování bytů. Orga- nisační statut nové obecní instituce byl projednán obou komisích sociálních a stanoveno, že pronají matelé zaplatí za každý přihlášený byt neb dílnu činží do 500 korun 50 hal., do 1000 korun 1. kor. přes 1000 korun 5 korun. Za sprostředkování ob chodních místností s činží do 500 korun 1 kor., de 1000 korun 2 kor. a přes 1000 korun 5 kor. Nají matelé zaplatí za každou poptávku 40 h. Sprostřed kování podnájmů jest bezplatné. * »Parokruh«, první spolek vzájemně se podpo rujících řidičů parních strojů a kotlů v Praze má neděli dne 3. července o 3. hod. odpol. řádnou polo- letní valnou hromadu ve spolkové místnosti »U zlate váhy«. * Časopisecké zprávy. Redakci »Mora vskéh Živnostníka« v Brně, jenž změněn byl v tý- denník, převzal dosavadní tajemník »Ústředního spolku živnostníků moravských« p. Vladimír Hatlák Stávky. * Ze Solnohradu, 2. července. (C.-B.) Došlo k srážce mezi dělníky, kteří chtěli nastoupiti práciu firmy Ceconi a stávkujícími zedníky. Policie zjed- nala opět klid a dovedla stávkokaze na staveniště. Mezi zámečníky a klempíři vypuklo mzdové hnutí. Žádají mezi jiným 91/2 hod. pracovní dobu a minimální mzdu.
Mor Hatlák Praha Brno Solnohrad spolek živnostník moravský Cecoň
13 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. ** Druhá císařská regata koná se dnes o 3. hod odpol. na trati Braník-Podolí-Dvorce ** Dnes o 61/2 hod. odpol. hrají na hříšti leten- ském S. K. »Slavia« a kombinovaná mužstva, sesta- vená z nejlepších hráčů A-teamu S. K. »Slavie« S. K. »Smíchova«. ** Velké mezinárodní zápasy v Praze konajís dne 4. t. m. ve velkorestauraci »U bílé labutě« na Poříčí za účastenství zápasníků: Charlesa Asa, cham- piona Ameriky, Dickensa van der Tenna, mistra H - landska, Jiřího Ottingera, championa Švýcar, Staba Alpinova, mistrovského zápasníka Bulharska, Vladyše Cortuma, místra Polsky, Starscheka, mistra Německa a tureckého zápasníka Cara Allaha z Andrianopole. * Včera večer konán by! závod o mistrovství Čech, dojel pan Černý (V. K. »Slavia«) v čase 8 min. 20 vt.
S K H landska Ottinger Švýcar Allah Černá Braník Podolí Smíchov Praha Bulharsko Polsko Německo Čechy Slavia Dickensa van der Tenna Stab Alpinov Vladyš Cortuma dobrý hráč Ateam S . K Charles Asa pion amerika
14 article Věstník spolkový,
Věstník spolkový, Slavnosti. Druhá manifestační slavnost ob chodního pomocnictva karlínskéh koná se již dnes o 3. hod. odpolední v městské re- stauraci »Pod Vítkovem« na vrchu Žižkově za kaž- dého počasí. Pečlivě sestavený program uspokojí za- jisté veskeré přítomné účastníky. Výkonný výbon doufá, že slavnost tato bude nejen dostaveníčkem veškerého obchodního pomocnictva, ale i obchodni ctva a širší veřejnosti. Vstupné 20 hal. Místní odbor Národní jednoty se- veročeské pro Nusle a okolí odložil za pří činou národní slavnosti místního odboru Národní jed noty pošumavské v Nuslích dne 26. června t. r. po- řádané na 3. července t. r. oznámené první národní posvícení v Nuslích na dny 14. a 15. srpna. Ke kroku tomu odhodlal se místní odbor z důvodů, že by hro- maděním velkých slavností obyvatelstvo města, růz- nými malými spolky dosti obtěžované, nešlo s tako vou obětavostí vstříc podnikům důležitých národníeh jednot, čímž by zájmy obou odborů více méně škodu utrpěly.
Nusl Vítkov Žižkov Nusle
15 article
Schůze. Dne 3 července. Sch ůze represen tačního výboru věnečku českých filo sofů koná se o 10. hodině dopoledne v ředitelně románského semináře. Dne 4. července. Schůze správníh výboru Umělecké besedy koná se večen o půl 8. hodině v místnostech besedních. — Krajin- ský spolek »Sázavan« koná poslední schůzi před prázdninami v hostinci »U kupců« ve Štěpánské ulici s pořa dem: 1. Formalic. 2. Schválení ustavení se odboru v Kutné Hoře. 3. Rozhovor o činnosti prázdninové. 4. Volné návthy. Hojná účasť členů žá- doucna. Hostě, zvlášť z kruhů mimostudentských vítáni. Dne 5. července. Valná hromada Ná rodopisné společnosti českoslovau ské v Praze koná se o půl 6. hodině odpoledne v zasedací síni Národopisného musea českoslovan ského v zabradě Kinských. Dne 7. srpna: Sjezd zemské jed noty soukromých úřadníků, sdružených odborů severovýchodních Čech koná se v Jaroměři o 10. hod. dopol. v Sokolském domě. »O organisaci soukromého úřadnictva a zavedení úřadnických ko- mor« pojedná prof. V. Landa z Praby. »O starobním pojišťování soukromého úřadnictva« tajemník jednoty pan Frant. Hašourek z Prahy. Společný oběd v So- kolském domě. Odpoledne: Ve prospěch podpůrného fondu odboru jaromětského vojenský koncert kapely pěšího pluku čís. 36 v Josefově a sice za přízni- vého počasí o půl 4. hod. v zahradní velkorestaura í »Na špici«, za nepříznivého počasí ve 4 hod. ve dvoraně Sokolského domu. Vslupné 50 hal.
Kinská profesor V Landa Praby František štěpánský ulice Kutná hoře Praha Čechy Jaroměř so Josefov sokolský dům sokolský dom
16 article
Zábavy. Spolek magistrátních a obecnýc pomocných úřadníků král. hlavního města Prahy pořádá v neděli dne 3 července od- polední výlet do Selce u Roztok do restaurace pana Viléma Šenka (vedle restaurace »u nádraží«). Schůzka před 2 hodinou odpoledne na nádraží státní dráhy v Hybernské ulici. Odjezd vlaku ve 2 hodiny, také možno jeti parníkem před 2. a 3. hodinou odpoledne z Karlína vyjíždějícím. Vstup volný. — Na střele. ckém ostrově koná se dnes od 19 hodin dopole- dne promenádní koncert kapely pěš-ho pluku č. 91. Vstup volný. ZMěšťanské besedy v Praze. V poslední schůzi správního výboru bylo usneseno, aby jako každoročně členové, kteří v druhé polovici tohoto roku přistoupí, platili na tento rok pouze polovici příspěvku členského. — Vzato na vědomí, že výsledek členské schůze ze dne 16. června byl oznámen radě král. hlavního města Prahy. — Za členy přispívající byl přijatí pp. Alois Ibl, úřadník městské spořitelny a Fr Tuček, obchodník. — Schváleny účty za časopisy pro čítárnu a za práce adaptační, jež roku letošního vyža- dovaly značnějšího nákladu (opravy střech, facady za- hradní atd.). — Panu Richardu Kaskovi propůjčen byl dolejší sál besední také na příští zimní obdobl. Učiněny přípravy k nutným úpravám zimních míst- ností spolkových. — Usneseno, aby v čítárně besední byla umístěna schránka, do níž mohou členové po- dávati svá přání pro výbor správní v každé době.
Šenk Ibl Tuček Kaska Praha hybernský ulice Karlín ZMěšťanský beseda
17 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Japonská taktika. Ještě se Japonci vysazovali na Korei Němci jím už dávali vysvědčení, že jsou ve vá- lečnictví učenníci, kteří předčili své mistry, je Němce. Dosavadním během války Japonci hanby si neudělali, přece však se vyjasnilo, že byly nadsazeny všeliké chvály, jakoby Japonci vná- šeli do válečnictví nového a jakoby se nyní Evropané musili učiti od nich. Pochvaly, které jim vzdávají Němci, nejsou ospravedlněny sku- tečností, ale vysvětlení své mají v psychologii Němců. Tento čacký národ ve vědomi, že si Japonce vychoval, aby ruské Slovany krvavým nepřátelstvím ohrožovali na Dálném Východě asijském, spokojuje se prozatím v Evropě úlohou dvojakého přitele, který svými chválami povzbu- zuje oba protivníky, aby si ničeho neodpustili, a sám při tom na žádnou chválu nároku nečiní, potichu hospodářsky vykořisťuje toho z nich, který jest mu blíž. A tak potutelným přátelstvím Němci ruským Slovanům prokazují úsluhy solva lepši, než Japonci zjevným nepřátelstvim.
Japonec Němec Evropan Evropa Slovan
18 article
Válečnictví japonské mnoho nového, samo- statného nepřináší, naopak podává pouze dů- kazy, že Japonci pilně studovali dobré vzory evropské a úspěšně je napodobí. Originalná no- vota je pouze ve výpravě pěchoty. Japonský pěšák si nese pouze pušku, všecku ostatní vý- zbroj i potřebnosti nese za ním jeho kuli. T činí japonskou pěchotu lehkou a zajisté bude jejím pohybům i výkonům na prospěch až do momentu rozhodných porážek anebo jiného strá- dání. V tom momentu, myslíme, kuliové sotva by vydrželi dělati zbrojnoše japonským pánům pěšákům a hleděli by se spasiti na vlastní vrub — útěkem. Japonská péchota by pak zůstala bez nejpotřebnějšího a nejnutnějšího. Pozorujeme-li disposice gen. Kurokia na Jalu dne 1. května a gen. Okua u Vafangon dne 15. června, překvapí nás svou podobnost bez ohledu na to, že armáda Kurokiova musila v den bitvy přemoci vážnou překážku — pře- pravu přes rozvodněnou řeku; očividno, že Kuroki, i Oku vyšli z jedné školy. Japonské disposice v obou jmenovaných bitvách jsou kopiemi téhož vzoru, a zvláště bitva u Vafangou svým- průběhem i vůbec velmi připomíná bitvu u Slavkova r. 1805, ačkoli, rozumí se, s jiným výsledkem. Oku zůstavil na pravém boku, na výšinách jižně od Vaťangou, jen slabé síly, ne víc než 8 praporů pěchoty. ale za to je postavil na silně opevněné posice, panující nad průsmykem vrchního toku řeky Tasaho, kudy musil nastupovati ruský voj gen.
Japonec Kuroki Oka Vaťanga Slavkov
19 article
Gerngrossa, aby nepřitele obešel; jako někdy maršál Davoust, japonský generál s 8 prapory musil zadržovati na pravém boku nátisk pěti pluků gen. Gerngrossa. Hlavní pak síly gen. Oku, jako někdy Napoleon u Slavkova, nařídi proti ruskému středu, jenž byl zaujat pouze jedním (4.) plukem střelců (3 prap.), aby jej prorazily a obešly pravý ruský bok, kde stálo okolo 6 pluků střelců (18 prap.): proti ruskému pravému boku napravily se 2 divise (24 prap.) a na 50 děl, ale na střed udeřila jedna divise s více než 100 děly. Ruský střed u Vafangou byl zaujat gen. Štakelberkem, jako u Slavkova gen. Kutuzovem. Ruský střed byl slabý u Slavkova jako u Vafangou. Poraziv jej, jako r. 1805 gen. Soult, gen. Fužia u Vafangou zašel do týla ruskému pravému boku pod gen Gerngrossem, a Rusové byli uuceni ustoupiti. Ale gen. Oku neměl k ruce napoleonovské jízdy, a japonští vojáci nejsou francouzskými granát- níky prvého císařství; při tom Japoneům bylo měřiti se ne s rakouskými vojsky, ani s mla- dými vojsky kutuzovské armády r. 1805, nýbrž s otužilými Sibiřany, zakalenými v bojích roku 1900—1901. Proto gen. Oku místo očekáva- ného skvělého vílězství musil se spokojiti pou- hým zaujmutím bojiště a zachvácením 13 pod- bitých děl a gen. Štakelberk šťastně odstoupi k Hajčžou.
Davoust Napoleon Vafanga Štakelberk Kutuzov Soult Fužius Rus Sibiřan Slavkov Gerngross
20 article
Dissposice Kurokiova dne 1. května na Jalu může býti zahrnuta dvěma slovy: obejlti ruský levý bok přesilou dvou divisí (2. a 12.) a protržení středu neodolatelným ohněm děl (72 polních, 12 oblehacích kusů) a kromě toho divisí pěchoty (gardové). Na le- vém pak boku Kurokiově, proti Šachedze, zů- stávaly pouze zálohy, posilované oddilem kano- nýrek, a rozdíl mezi bitvami u Vafangou a n Jalu tkví hlavně v tom, že ruský pravý bok u Šachedzy (9. a 10. pl.) nemohl přepraviti se přes Jalu a hnáti útokem na slabý bok Kuro- kiúv u Vyčžu, jako to učinil 15. č. gen. Gern- gross. Konečný výsledek obou bitev byl stejný — ruský levý bok (gen. Kaštalinský na Jalu gen. Gerngross u Vafangou) byl obklíčen Ja- ponci. A pouze nepoměrné srdnatosti ruských vojsk bylo možno se ctí vyváznouti z krušného položení, v jakém se octli gen. Kaštalinský a gen. Gerngross. Šablona, podle které operují Japonci, úplně vystoupila, a ruským generálům zbývá k dosažení vítězství v budoucnosti pouze soustřeďovati ve svém středu zdreující masu dělostřelectva; odolá-li ruský střed dělovému náporu nepřátelskému, celý manévr Japonců
Kurokiův Vyčža Vafanga Japonec Jal Vafanga
21 article
Dále bitvy u Turenčenu, Kinčžou a Vafan- gou vyjasnily ještě jeden zajímavý způsob ja- ponské taktiky: to je, že Japonci nemají tak zv. všeobecné zálohy, t. j. oddilu, který je k ruce hlavnímu veliteli armády anebo vůbec vůdce v dané bitvě a z něhož se berou posily tam, kde se objevila potřeba, ať je to kterýkoli z obou boků, nebo střed. Ani Kuroki, ani Oku nezůstavovali v nečinnosti »všeobecné zálohy«, nýbrž hned najednou pouštěli do bitvy všechny své síly, což bylo pozorováno již ve válce s Či- nou r. 1894—95 jako charakterná zvláštnost japonských vůdců: všecky 3 divise Kurokiovy dne 1. května a 3 divise Oknovy 16. května i 15. června vstupovaly do boje zároveň. Tato taktika má své výhodně i nevýhodné stránky.
Vafan Japonec Kuroki Oknův Oka Turenčen
22 article
Je-li plán bitvy sestaven s opomenutími, kterých dovedl využiti nepřitel, pak nepřítomnost vše- obecné zálohy, jež může býti v minutě potřeby posunuta kterýmkoli směrem, nedovoluje napraviti chybu a může státi se přlčinou katastrofy. Dále v případé nezdaru, když není všeobecné zálohy, není čím přikrýti ústup, jenž proto snadno může stupňo- vati se v útěk. Ale přítomnost všeobecné zá- lohy může se státi také příčinou porážky nebo neúplného úspěchu: všeobecná záloha nezřídka zůstává nepoužita buď proto, že vojevůdce za strategickými účely ji šetří, jako Napoleon u Borodina, anebo proto, že tato záloha mívá stanoviště příliš daleko od bojiště, jako záloha gen. Zasuliče na Jalu. Slovem, všeobecná zá- loha je zbraň dvojsečná, již třeba vládnouti velmi chladnokrevně a obratně. Japoncům se dosud dobře vedlo bez všeobecné reservy; ale přijdou-li na ně porážky, budou to za to po- rážky rozhodné, jež povedou k rychlému zni- čení pozemných vojsk maršála Ojamy. Nemajíce četné jízdy, Japonci nemohou konati důrazného pronásledování, jež často vnáší paniku v řady ustupujícího. Při tom je po- chybno, bylo-li by možno třeba s velkými mas- sami kavallerie úspěšně pronásledovati ruská vojska, ode dávna proslulá svoji houževnatost právě při ústupu. Rozpoložení japonského dělostřelectva v boji nepředstavuje nic nového, originálného, a je prostým napodobením starého napoleonovského principu: soustřediti velké massy dělostřelectva ve středu bojiště, odkudž možno nejlépe obstře- lovati celý rayon. Skutečně u Turenčenu více než dvé třetny dělostřelectva Kurokiova (84 selže.
Napoleon Borodin Japonec Ojama
23 article
kusů ze 120), u Vafangou přes polovinu dělo střelectva Okuova a u Kinčžou skoro všechno dělostřelectvo japonské armády bylo umístěno vo středu. Tím způsobem japonské dělostřelectvo soustřeďuje svůj oheň na středu nepřátelském a když jej prorazilo, obrací se podélným (»amí- ladným«) ohněn na jeden z boků protivníkových. načež japonská pěchota, která vyrazila ze středu. když nepřítel byl dělostřelbou unaven, nepřá- telský bok obchází. To se dosud osvědčovalo, protože Rusové jak ukázáno, jakoby historicky mají středy slabé; ale ničeho nového to není a způsoby ty dávno jsou vypracovány evropskou teorií i praxi Jestliže »plošná střelba«, kterou v dosavadníeh bitvách japonské dělostřelectvo jako krupobitím zasypávalo ruský střed, prve než se obrátilo v střelbu podélnou či bočnou, zdála se mnohým čímsi novým, bylo to jen proto, že Japonci prví ve velkých rozměrech provedli tuto již ne novou myšlenku francouzských artilleristů. Sjednocení japonských armád. Z toho, že se armáda Okuova spojila Kurokiovou, nikterak ještě nenásleduje, že armáda Kuropatkinova octla se v položení bezna- dějném a bezvýchodném. Každá věc má svůj rub a líc. Nepravíme, že Kuropaťkin ve velké bitvě. která se připravuje, musí vyhrát. V té příčině je poučný výrok gen. Dragomirova, že každý vojevůdce musí býti připraven na výhru i prohru. A tak i veřejné mínění a obecenstvo.
Rus Japonec Kuropaťkin
24 article
Pokusíme se vyložiti, které jsou světlejšt stránky položení armády Kuropatkinovy. Od soustředění svých sil Japonci měli vlastně začíti a gen. Oku s Kurokiem měl býti spojen už pět měsíců tomu. V evropském tisku spojení Okua s Kurokiem mají za následek po- rážky gen. Štakelberka, jehož úkolem jakoby bylo překaziti toto spojení. Tak tomu býti ne- musí. Ze článku gen. Dragomirova, jejž jsme včera na tomto místě citovali, vyčtli jsme vý- čitku, že Kuropatkin podlehl nalehání z Petro- hradu, a v Petrohradě zas podlehli naleháníz Evropy, aby se postaral o vysvobození Port Arturu a pokládal to za svou přední povinnost. Kuropatkin viděl nemístnost podobných rad, jejichž poskytovatelé zdáli se nemíti ponětio tom, jak namahavě se rozvijí na bojišti celá armáda a že není možno vojevůdci najednou dáti úkol jiný jako expresšovi. Vyslání voje Šta- kelberkova na jih bylo koncessí těmto hlasům a bylo chybou, ne však takovou, která by se nedala odčiniti. Hlavní výhoda ze soustředění japonskýeh sil je v tom, že ruská armáda zbavena je hrozby, která se vznášela nad jejím týlem př prvém rozmachu Kurokia do intervallu mezi Ljaojanem a Mukdenem. Tím osvobozují se značné ruské síly, které dříve musily nad tímto intervallem bdlti, a jich bude možno užiti ke všeobecnému útoku.
Japonec Dragomirovo Kuropatkin Artur Petrohrad Evropa Št Mukden Petrahrad
25 article
Jiná výhoda je v tom, že komunikačná linie ruská je nyní bezprostředně zabezpečena ljaojanskou posicí. Konečně Rusové, dobudou-li vítězství, ne- budou nuceni v dalších operacích vzdalovati se od železné dráhy, majíce možnost rozdávat nepříteli rány poblíž trati. Co se týče toho, že Japonci novým rozpo ložením sil uzavřely Rusům cesty k Port Arturu třeba pamatovati, že Port Artur i bez toho již byl odříznut. A tak, jakkoli poslední japonské operac jeví se účelnými, dlužno přiznati, že nové okol- nosti, nepřítelem dané, nejsou prosty jistých výhod pro Rusy. Jestliže prostá bitva potřebuje jisté přípravy jednotlivostí, pak hlavní bitva, od níž závis osud celé války, také musí býti pečlivě a do- podrobna promyšlena. Zimničný chvat nemá tu místa. Podstatná nevýhoda spojených armád ja- ponských vězí v tom, že nemají dosti zabezpe čeného týlu, a která armáda o to se neposta- rala, nesmí se vrhati v útok. Týl Japonců — Korea a Ljaodunský záliv — nejsou více Ja- poneům týlem zabezpečeným. Z denníku ruské milosrdné sestry. Přede mnou leží hrstka dopisů, psaných ve způsobu denníku. Píše je mladá intelligentní dívka své staré matce z jeviště vojny. S prvními zvuky vojny opustila domov a vše, co jí bylo drahé a odebrala se za těžkým povoláním na po- moc trpicímu bratru.
Rus Japonec Artur Týl Píš Korea Ljaodunský záliv
26 article
Dopis 1.
27 article
Ve vlaku. ... Vy víte, jak já pohlížím na toto veliké dílo... Nyní, když jedu již šestý den v drko- tavém vagoně a Petrohrad je tak daleko ode mne, návrat pak nemožný, mohu klidněji pro- bírat se ve svých myšlenkách. Ano, vydala jsem se na tuto cestu, úplně si vědoma tíhy úkolu; cítila jsem, že nemohu jednati jinak. Předně, je to hanba pro zdravého člověka sedět doma se složenýma rukama v takové vážné době — za druhé pak čekat, až se někomu zlíbí, zvolit si mne za ženu — to je odporný, nemožný stav, s kterým se ještě tak — tak mohla spokojit dívka dávné minulosti... Ale nyni! — Jak jsem zbytečná tam — v Petrohradě, a jaký velký užitek mohu přinésti zde na místě, snad na po- hled nepatrný, avšak v nynější důležité době zajisté neocenitelný!
Petrohrad
28 article
Dopis 2.
29 article
Urál. .... Včera jsme přejeli Urál a ploužíme s nyní po Sibiří... Bože můj, jaká to smutná strana! Snad proto, že všude ještě leží sníh, sníh a sníh... Vlak jede po bílé pláni a zřídka jen zastavuje se na malých stanicích, jakoby vy- lézajících z těchto ohromných sněhových spoust. Zde vidíme hlouček neznámých nám lidí, pracu- jících, zachmuřených a ustaralých. — Nyní je silná frekvence po sibiřské dráze. Zřízenci na- pinají veškeré své síly, aby přemohli nepře- hledný řetěz přijiždějících vlaků, které stále se pohybují, jakoby ani konce ani začátku ne- měly.... Náš hlouček milosrdných sester za- řídil se tak pohodlně, jak jen mohl v polochlad- ném voze. S hůry na nás sálá horko od vytápění a z dola profukuje nás vítr. Když nám příliš už na podlaze mrznou nohy, vtáhneme je pod sebe na pohovku, sehoulíme se a přitulíme jedna ke druhé a takovým způsobem se zahříváme. Ale smutno nám není! Vždyť nás sedí ve voze asi třicet žen — mladších i starších, ano i zcela staré; jsou mezi námi prosté i intelligentní a jsou také takově, o kterých se neví, kdo jsou. Třicet
Bož Sibiř
30 article
ženských duší! Můžete si představit, co tu je života, co povídání, ano i klepů ... Promiňte poslední můj výraz... Není to pomluva s mo strany, nemyslete si, nýbrž je to udivení ne- volné, odpustitelné... Vždyť já jsem také žena, jen že jsem (díky Vám, matičko!) neobdržela vychování čistě ženské a proto mne nezajímají malichernosti... Sedíme zde již celý týden jako v kleci, nemáme skoro pražádného spojení se zevnějším světem, mimo na stanicích, kde nás tak vřele a mile vítali... Odkud by se vzaly klepy? A přece zde jsou, a ještě nedávno se dvě milosrdné sestry k vůli hloupým, podlým kle- pům nadobro rozhněvaly... Divím se tomu ve- lice! — Ach, ano, ještě něco o našem uvítání. V Rusku nás všude vítali velice srdečně. Skoro na každé stanici dělány nám malé ovace, ale čím dále jsme se vzdalovaly od Ruska, tím více chladla i tato srdečná, teplá athmosféra, která nás doprovázela... Jakoby Sibiř se svými stu- denými tundrami nebyla obydlena tímtéž ru- ským lidem, jaký je po oné straně Urálu . .. To je zvláštní... Poprvé vidím Sibiřany. Trochu jsem o nich čítávala a nyní počínám jim rozumět. Jest to lid vážný, poněkud hrubý, jak se mi zdá, důvěry hodný. Nevím, jak bych se přesně vyjádřila, ale zdá se mi, že kdybych si někdy měla volit muže, že bych si právě zvolila takového... na pohled hrubého, vážného, v srdci dobrého — ale statečného a důvěry hodného Sibířana. S takým by nebylo žít hrozně ... Avšak rozpovídala jsem se o sobě až příliš; na shledanou... v příštím dopise. Přijíždíme na velikou stanici ...
Sibiřan Rusko Sibiř
31 article
Dopis 3.
32 article
Tajga. ... Jedeme již dvě neděle... Nyní, když projíždíme tímto nekonečným, sněhobilým pro- stranstvím, kam, jak se zdá, noha lidská ještě nevstoupila, vzmáhá se mne strašný a spolu ná- ramně přijemný pocit... Jako bychom letěly ve voze bez času a prostranství. Mimovolně sbli- žujeme se víc a více vespolek a zapomínáme na hádky a nesváry. Obličeje všech zvážněly a na nich odráží se hrůza blízké války... Jak zá- vidím nyní našim sestrám „z lidu“. Jak jsou šťastné! Jak se umějí přizpůsobit ke všemu. Za- jisté, o tom jsem přesvědčena, budou mnohem prospěšnější tam na místě, než my intelligentky. Těžko je utvořit ideu, ale stokráte tíž je usku- tečnit ji. Ony nepřemýšlejí o tomto rozporu — ony jdou s plným vědomím od jedné fysické práce ke druhé. My intelligentky máme tu ve- likou ideu pomoci bližnímu, ale aby jsme ji uskutečnily, musíme především cítit k tomu upřímnou lásku, bez přetvářky ... Svěřila jsem se se svými pochybnostmi sousedce své, starší ženě neurčitého povolání. Usmála se svým hru- bým úsměvem a řekla: „To se poddá ... Při- hlédnete k věci — zvyknete si a ... zalíbite si ji.“ Dlouho jsem přemýšlela o těchto slovech: přihlédnete k věci — zvyknete si — a zalíbíte si ji... Co je v nich čisto ženského smyslu! —
33 article
Dopis 4.
34 article
Staníce pod sněhem. ... Mimo nás projíždí mnoho vojenských vlaků. Vezou vezou a vezou! Z vagonů divají se mladé, zdravé obličeje vojáků ... Je slyšet zpěv, zvuky harmoniky, někdy též dupot tance . .. Bože! Tito lidé jedou na smrt jako na svatbu. .. Nemohu si dosti vynachválit zacházení s námi vojáků. Jaký to milý delikátní lid! Hle, nv koho by se měli učit rytířskému chování se k ženě naši městští galáni. Jaký ohromný rozdíl mezi intelligentem a vojákem. Náš vlak se zastavil na jedné ztracené malé stanici, zanesené úplně sněhem. Chtěla jsem si přečísti nápis, ale nešlo to... Tak jsem si umínila nazvat ji „Stanice pod sněhem“. Vlak se zastavil a my jsme měly vystoupit a jít si pro vařící vodu na čaj. Jak ale sestoupit? Kolem takové závěje, že při vystou- pení se může zapadnout až po pás do sněhu. Na sta dělníků rozmetá jízdní dráhu. Na vedlejších kolejích stojí vojenský vlak a čeká, až na něho přijde řada. Vojáci jsou celí zmrzli, ale přece tu a tam je slyšeti zpěv. Sedíme ve vagoně a ne- víme si rady. Našla se sestra, která nám po- mohla. „Vojáčkové“ — volá — „skočte nám, holoubkové, pro vodu... my nemůžeme přes sníh.“ Střemhlav vyskočilo několik vojáků z va- gonu. „Sestřičkám?! okamžitě přineseme!“ Statečně brodili se sněhovými závějemi k nám; vzali naše čajníky a probrali se ke stanici . ..
35 article
A hle, neprošlo ani 5 minut a nesou nám asi deset čajníků, volajíce: „Vás, sestřičky, si musíme vážit... Vy jste pro nás nyní prvními osobami. Popereme se a k Vám se vrátíme — ošetřujte nás!“... A dokud vlak stál, tito milí vojáčkové tak pilně nám posluhovali, že jsme si z toho dělaly svědomi. Nabídly jsme jim čaje, ale odmítli ho. „Pro nás takový pamlsek není, darmo bychom zchoulostivěli. My máme svou provisi. Vy máte čaje zapotřebí...“ Chtěla jsem jednomu z nich zaplatit, ale on toho nepřijal, ano i urazil se ... „Proč mně, sestro, urážite, co pak si od Vás dám zaplatit? .. . To by byl hřích!“ — O hodinu později odjel vojenský vlak a unášel od nás milé mladíky v onu neko- nečnou dálku, kde nyni začínají hrůzy války ... Dej jim Bůh zdraví a síly!... Příště dále.
bůh
36 article
Z ruštiny přel. M. Havelková. Lgr-
M Havelková
37 article
Z posledních bojů. Z Petrohradu, 2. července. (C. B.) Včerejší ljaojanský telegram zvláštního zpravodaje » Pravit. Věstníka« oznamuje: Dne 26. m. m. obsadili jsme taljenský průsmyk 5 praporya 16 děly. Z rána 27. Japonci napadli naši po- sici asi jednou pěší divisí a třemi batteriemi. Potyčka byla krátká, ale urputná. Když byly síly nepřítele a jeho úmysl, obejíti naše pravé křídlo, zjištěny, generál Levenstam opustil průsmyk a zaujal postavení u Simučenu. Avšak nepřitel útok na průsmyk zastavil a naše vojsko jej opět obsadilo. Naše ztráty vykazují 1 mrtvého a 12 mužů raněných. Dne 27. Japonci napadli též sbor generála Kellera, který vrchy motulinské opu- stil a odtáhl do Tiče. Útok nepřítelův byl od- ražen. Téhož dne podstoupil oddil generála Miš- čenka, při němž jsem se od 23. do 29. června nalezal, též boj u Sachotanu. Byl to třeti po- kus vytlačit jezdecký náš předvoj z jeho posta- vení, které uzavřelo Japoncům přístup na silnici Kutjandsko-Tanč-Dašičao. První dva pokusy staly se 23. a 26. m. m. Všechny tři vyznačovaly se
Japonec Levenstam Keller Miš Petrohrad KutjandskýTanč