1
masthead
3. července 1904
5
article
příznivého jich vyřízení. Zejmena se očekává, že
členové společenstev pražských hojnými dárky při-
spějí k ohohacení bazaru. Společenstvo malířů porcu-
lánu a klempířů v tom směru učinilo již potěšitelný
počátek. Poněvadž podán byl návrh, aby do pro-
gramu slavností jako jedna z blavních součástí pojal
byl velký průvod řemeslnických společenstev na vý-
stavu, rozeslán byl právě všem korporacím řemesl-
nickým zvláštní dotazník za účelem zjištění, jaké
stanovisko vůči návrhu tomu zaujímají. Jest třeba
by odpovědi zaslány byly kanceláři slavnostní (Ře-
meslnicko-živnost. besedě v »Bellevue«) co nejdříve.
Tamtéž vyřizují se veškeré dotazy slavnosti se tý-
kající
* Sjezd česko slovanských zahradníků v Praze
konali se bude v neděli dne 10. t. m. v 9 hod. do-
poledne v místnostech Řemeslnicko živnostenské be-
sedy v Praze na Františkově nábřeží s pořadem
»O žádoucí zákonité ochraně stavu vyučeného za
hradníka«, o čemž pojedná red. »Zahr. Bursy« p.J.
Böhm. Dotazy zodpoví „jednatel Ústřední jednoty
českoslov. zahradníků v Žitné ul. č. 49.
Bursa
J Böhm
Praha
Františkov nábřeží
Žitná ulice
Bellevue
živnostenský be
6
article
* Sjezd rakouských zahradníků ve Vídni. Po de-
monstrativním vystoupení rakouských zahradníků
ministerstvu orby konána důležitá schůze v dolejší
místnosti vídeňské radnice, na kteréž pojednáno bylo
o smutném stavu zahradníků v říši rakouské v pří-
čině zákonitého poměru u porovnání se zákonnou
ochranou zahradníků v jiných pokročilých státech
Stav tento poškozuje zahradníka živnostníka a pě-
stitele, jako i zahradníka ve službách se nacházejí-
cího. Stěžováno si zejmena na nedostatečné odborné
školství. Poukázáno, že zahradník jest spolučinitelem
národního blahobytu svým intensivním pěstováním
produktů, jako: ovoce, zelenin. květin a stromoví
kteréžto produkty se hojně vyvážejí a že i uměním
svým přispívá k esthetické úpravě přeměnou pozemků
v krasosady a souladným uspořádáním krás přírod-
ních ke zdravé a příjemné výzdobě přemnohých míst
v zemi, začež nemá ani zákonité stavové úpravy.
již ke jsoucnosti svého slavu potřebuje. Svaz rakou-
ských zahradníků navrhl, aby se domáháno bylo
prohlášení zahradnické živnosti za živnost řemeslnou.
Vídeň
7
article
Řečníci z král. českého, zahradníci pp. Strnad, Böhm
a Galle jako zástupcové společenstva zahradníkův
Praze a Ústřední jednoty českých zahradníků a ji-
ných českých spolků navrhli, aby dožadována byla
úprava veškerého stavu zahradníků ve všech jeho
odborech a to dle skutečných poměrů zahradníka
vyučeného i jak toho časová potřeba žádá. Nebot
tím vzejde prospěch nejen zahradníku, nýbrž i zemi
a státu, jak viděti v cizozemsku, kde pokročilé zá-
konem chráněné zahradnictví jest osvědčeným pod-
porovatelem bohatství národního. Schváleny také
další návrhy, směřující ku povznesení zahradnictví
O zákonité úpravě stavu vyučeného zahradnika jed-
náno bude také na sjezdu českoslovanských zahrad
níků v Praze dne 10. t. m. Učiněná usnesení mají
se předložiti k úpravě říšské radě, kde dožádána
bude podpora poslanci, jakožto zástupci stavu živno-
slenského.
Strnad
Böhm
Gall
Praha
8
article
* Obchodní studijní cesta do měst německýcha
Berlína, Hamburku, Brém, Hanoveru, Lipskaa
Drážďan, pořádaná Českoslovanskou obchodnickou
besedou, bude prvým toho druhu důležitým podni-
kem obchodního stavu českého. K účasti hlásí se
odborní učitelé, obchodníci, české obchodní sílya
jiné osoby, jimž bohatý program cesty zajisté hoj-
ných vědomostí pro život praktický přinese. Vešker
zahraniční české spolky příčiňují se, aby účastníkům
výpravy co nejvíce cestou prospěly. Tazatelům se
oznamuje, že povinné obnosy a přihlášky přijímají
se do 10. července v Praze, Jerusalemská ulice č. 7.
Odjezd z Prahy do Berlína 21. července 1904. —
Nové Obchodní gremium král. hlav. města Praby
usneslo se věnovati na tuto studijní cestu obnos 100
korun. Příslušníci mohou žádosti své podati zmíně-
nému gremiu, aneb Českoslovanské obchodnické be-
sedě v Praze, Jerusalemská ulice č. 7.
* Veřejná schůze železničních zřízenců bude dne
10. července o 9. hod. dopolední v hořejším sále Plo-
dinové bursy v Praze, na Havlíčkově náměstí, na níž
»O poměru železničních zřízenců k že-
lezničním lékařům a onutné reformě
nemocenského pojišťování« promiuví Fr.
Bulival, tajemník Zemské jednoty zřízenců dráhv
království českém.
* Výsledek železniční lolerie. Čístý výnos želez-
niční loterie, uspořádané v prosinci minulého roku
Pojišťovacím, úsporným a záložním ústavem želez-
ničních zřízenců »Flugrad«, byl odveden svému účelu.
Dle výkazu správy loterní byl čistý výnos loterie
v obnosu 31.470 K rozdělen mezi 1263 rakonské že-
lezniční zřízence, kteří do nezaviněné bídy upadli
mezi 632 potřebné vdovy a sirotky po železničních
zřízencích, dohromady tedy mezi 1895 osob.
Berlín
Hamburk
Brémy
Hanover
Praha
jerusalemský ulice
Praba
Havlíčkův náměstí
Francie
Lipskao Drážďany
Pla
9
article
* Výslava praci žáků odborné školy pro tkalcov-
ství v Jilemníci, ve školním roce 1903—4 zhotove-
ných, bude obecenstvu bezplatně přístupna v sobolu
dne 16. a v neděli dne 17. července vždy od 9. do
12. hod. dopolední a od 2 do 4 hod. odpol. v míst-
noslech tkalcovské školy. Možno si též prohlédnonti
zařízení dílen školních. O prázdninách od 16. čer-
vence do 1. září přijímají se předběžné přihlášky
žáků pro nový školní rok.
* Z ústředního umisťovacího odboru Č. O. B.a
českých obchodních gremií v Praze. Od 1. ledna do
30. června přihlášeno uchazečů 659 (v r. 1903 396)
míst oznámeno 636 (v r. 1903 346) a obsazeno 262
(v r. 1903 175). Dopisů došlo 5040 (v r. 1903 2588),
odesláno 5015 (v r. 1903 2655). Zprostřodkovány
bezplatně jsou jen síly, které se obchodu vyučily
(příručí a prodavačky ze všech oborů obchodnich.
skladníci, cestující), aneb které navštěvovaly obchodní
školy (účetní, komptoiristé atd.). Výbor, sestavený
z polovice zaměstnavatelů a polovice zaměstnaných,
bedlivě posuzuje veškeré příkazy a o uchazečích,
než jsou doporučováni, náležité reference si opatřuje.
Odbor má filiálky v Brně. Č. Budějovicích, Plzni,
Olomouci a Jihlavě. Ústřední kancelář jest v Praze
v Jerusalemské ul.7.
* Společenstvo lakýrníků, malířů písma v Praze
upozorňuje veškeré své pp. členy na oběžník magi-
strátu pražského, kterýmž se ukládá, aby vzhledem
k doplňovacím volbám do živnostenského soudu
předložili nejdéle do 6. července řádně sestavenou
přihlášku, obsahující jméno, sídlo a druh živnostia
úplný abecedně sestavený seznam dělníků nejméně
20letých a aspoň jeden rok v Rakousku zaměstna-
ných a sice do volební kanceláře v Platnéřské ulici
č. 21, kde potřebné formuláře vydány budou.
Č . O
Praha
Brno
Č . Budějovice
Plzeň
Olomouc
Jihlava
Rakousko
platnéřský ulice
10
article
Veřejná knihovna jednoly průmyslové bylav
červnu navštivena 915 frekventanty, jimž vydáno
1674 svazků různých děl a časopisů. V to není za-
hrnuta návštěva vyhražené čítárny členské a počet
spisů domů půjčených, aniž svazky, použité z pří-
ruční, každému volně přístupné knihovní skříně. Či-
tárny jsou otevřeny všeobecné návštěvě každý všední
den bez výjimky od 4 hodin odpoledne do 8 hodin
večer. — Na udržování knihovny přijaty v r. 1904
od zemského výboru království českého 1500 korun
jakožto prvá polovina roční zemské subvence a od
české spořitelny 200 K.
* Zemská jednota zřízenců dráh v království
českém v Praze žádá tímto členstvo, aby se v hoj-
ném počtu zúčastnilo pohřbu br. Jos. Baše, průvod
vlaku buštěhradské dráhy. Pohřeb koná se dne 4. t.
m. o 3. hodině odpol. z německého pathologického
ústavu v Praze na hřbitov pankrácký.
Baš
Praha
11
article
* Zprostředkování míst učedníckých. Od znovu-
zřízení svého umístil Ústav práce král. hlav. města
Prahy přes 850 učňů do různých závodů a dílen praž
ských, předměstských a venkovských. Páni zaměst-
navatelé se žádají, aby na konci roku školního činii
v ústavě zmíněném — Linhartské náměstí čp. 131—I.
— přihlášky míst učednických a páni rodičové se
upozorňují, aby se syny svými, ze školy vyšedšími
a určenými pro život praktický, zavčas tamže s dotazy
po učení se dostavovali. Veškeré zprostředkování jes
zcela bezplatné. Úřadní hodiny od 8 hod. dopol. do
5 hodin odpoledne.
* Ústřední jednota obchodních sluhů v Prane
koná dnes o 3. hod. odpol. řádnou měsíční platebni
schůzi v Plodinové burse.
* Státní temeslnická škola v Kladně. Výstavka
školních prací všech oddělení ústavu z r. 1903—04
otevřena bude 10 a 11. července od 8 rod. do 12. hod.
dopol. a od 2 do 5 hod. odpol. Pro nový školní rok
1904—05 zapisovati se bude: do řemeslnické školy
15. a 16. července a 16. září od 8 do 12 hod.; do
pokračovací školy 18. a 21. září; do veřejné kreslirny
do kursů pro obsluhu parních kotlů a strojů a pro
alektromechaniky 28. až 30. zálí 1904.
Praha
státní temeslnická škola v Kladno
12
article
* Ústav obecní pro sprostředkování bytů. Orga-
nisační statut nové obecní instituce byl projednán
obou komisích sociálních a stanoveno, že pronají
matelé zaplatí za každý přihlášený byt neb dílnu
činží do 500 korun 50 hal., do 1000 korun 1. kor.
přes 1000 korun 5 korun. Za sprostředkování ob
chodních místností s činží do 500 korun 1 kor., de
1000 korun 2 kor. a přes 1000 korun 5 kor. Nají
matelé zaplatí za každou poptávku 40 h. Sprostřed
kování podnájmů jest bezplatné.
* »Parokruh«, první spolek vzájemně se podpo
rujících řidičů parních strojů a kotlů v Praze má
neděli dne 3. července o 3. hod. odpol. řádnou polo-
letní valnou hromadu ve spolkové místnosti »U zlate
váhy«.
* Časopisecké zprávy. Redakci »Mora vskéh
Živnostníka« v Brně, jenž změněn byl v tý-
denník, převzal dosavadní tajemník »Ústředního
spolku živnostníků moravských« p. Vladimír Hatlák
Stávky.
* Ze Solnohradu, 2. července. (C.-B.) Došlo k
srážce mezi dělníky, kteří chtěli nastoupiti práciu
firmy Ceconi a stávkujícími zedníky. Policie zjed-
nala opět klid a dovedla stávkokaze na staveniště.
Mezi zámečníky a klempíři vypuklo mzdové
hnutí. Žádají mezi jiným 91/2 hod. pracovní dobu
a minimální mzdu.
Mor
Hatlák
Praha
Brno
Solnohrad
spolek živnostník moravský
Cecoň
13
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
** Druhá císařská regata koná se dnes o 3. hod
odpol. na trati Braník-Podolí-Dvorce
** Dnes o 61/2 hod. odpol. hrají na hříšti leten-
ském S. K. »Slavia« a kombinovaná mužstva, sesta-
vená z nejlepších hráčů A-teamu S. K. »Slavie«
S. K. »Smíchova«.
** Velké mezinárodní zápasy v Praze konajís
dne 4. t. m. ve velkorestauraci »U bílé labutě« na
Poříčí za účastenství zápasníků: Charlesa Asa, cham-
piona Ameriky, Dickensa van der Tenna, mistra H -
landska, Jiřího Ottingera, championa Švýcar, Staba
Alpinova, mistrovského zápasníka Bulharska, Vladyše
Cortuma, místra Polsky, Starscheka, mistra Německa
a tureckého zápasníka Cara Allaha z Andrianopole.
* Včera večer konán by! závod o mistrovství
Čech, dojel pan Černý (V. K. »Slavia«) v čase
8 min. 20 vt.
S K
H landska
Ottinger
Švýcar
Allah
Černá
Braník
Podolí
Smíchov
Praha
Bulharsko
Polsko
Německo
Čechy
Slavia
Dickensa van der Tenna
Stab Alpinov
Vladyš Cortuma
dobrý hráč Ateam S . K
Charles Asa
pion amerika
14
article
Věstník spolkový,
Věstník spolkový,
Slavnosti.
Druhá manifestační slavnost ob
chodního pomocnictva karlínskéh
koná se již dnes o 3. hod. odpolední v městské re-
stauraci »Pod Vítkovem« na vrchu Žižkově za kaž-
dého počasí. Pečlivě sestavený program uspokojí za-
jisté veskeré přítomné účastníky. Výkonný výbon
doufá, že slavnost tato bude nejen dostaveníčkem
veškerého obchodního pomocnictva, ale i obchodni
ctva a širší veřejnosti. Vstupné 20 hal.
Místní odbor Národní jednoty se-
veročeské pro Nusle a okolí odložil za pří
činou národní slavnosti místního odboru Národní jed
noty pošumavské v Nuslích dne 26. června t. r. po-
řádané na 3. července t. r. oznámené první národní
posvícení v Nuslích na dny 14. a 15. srpna. Ke kroku
tomu odhodlal se místní odbor z důvodů, že by hro-
maděním velkých slavností obyvatelstvo města, růz-
nými malými spolky dosti obtěžované, nešlo s tako
vou obětavostí vstříc podnikům důležitých národníeh
jednot, čímž by zájmy obou odborů více méně škodu
utrpěly.
Nusl
Vítkov
Žižkov
Nusle
15
article
Schůze.
Dne 3 července. Sch ůze represen
tačního výboru věnečku českých filo
sofů koná se o 10. hodině dopoledne v ředitelně
románského semináře.
Dne 4. července. Schůze správníh
výboru Umělecké besedy koná se večen
o půl 8. hodině v místnostech besedních. — Krajin-
ský spolek »Sázavan« koná poslední schůzi
před prázdninami v hostinci »U kupců« ve Štěpánské
ulici s pořa dem: 1. Formalic. 2. Schválení ustavení
se odboru v Kutné Hoře. 3. Rozhovor o činnosti
prázdninové. 4. Volné návthy. Hojná účasť členů žá-
doucna. Hostě, zvlášť z kruhů mimostudentských
vítáni.
Dne 5. července. Valná hromada Ná
rodopisné společnosti českoslovau
ské v Praze koná se o půl 6. hodině odpoledne
v zasedací síni Národopisného musea českoslovan
ského v zabradě Kinských.
Dne 7. srpna: Sjezd zemské jed
noty soukromých úřadníků, sdružených
odborů severovýchodních Čech koná se v Jaroměři
o 10. hod. dopol. v Sokolském domě. »O organisaci
soukromého úřadnictva a zavedení úřadnických ko-
mor« pojedná prof. V. Landa z Praby. »O starobním
pojišťování soukromého úřadnictva« tajemník jednoty
pan Frant. Hašourek z Prahy. Společný oběd v So-
kolském domě. Odpoledne: Ve prospěch podpůrného
fondu odboru jaromětského vojenský koncert kapely
pěšího pluku čís. 36 v Josefově a sice za přízni-
vého počasí o půl 4. hod. v zahradní velkorestaura í
»Na špici«, za nepříznivého počasí ve 4 hod. ve
dvoraně Sokolského domu. Vslupné 50 hal.
Kinská
profesor
V Landa
Praby
František
štěpánský ulice
Kutná hoře
Praha
Čechy
Jaroměř
so
Josefov
sokolský dům
sokolský dom
16
article
Zábavy.
Spolek magistrátních a obecnýc
pomocných úřadníků král. hlavního
města Prahy pořádá v neděli dne 3 července od-
polední výlet do Selce u Roztok do restaurace pana
Viléma Šenka (vedle restaurace »u nádraží«). Schůzka
před 2 hodinou odpoledne na nádraží státní dráhy
v Hybernské ulici. Odjezd vlaku ve 2 hodiny, také
možno jeti parníkem před 2. a 3. hodinou odpoledne
z Karlína vyjíždějícím. Vstup volný. — Na střele.
ckém ostrově koná se dnes od 19 hodin dopole-
dne promenádní koncert kapely pěš-ho pluku č. 91.
Vstup volný.
ZMěšťanské besedy v Praze. V poslední
schůzi správního výboru bylo usneseno, aby jako
každoročně členové, kteří v druhé polovici tohoto roku
přistoupí, platili na tento rok pouze polovici příspěvku
členského. — Vzato na vědomí, že výsledek členské
schůze ze dne 16. června byl oznámen radě král.
hlavního města Prahy. — Za členy přispívající byl
přijatí pp. Alois Ibl, úřadník městské spořitelny a Fr
Tuček, obchodník. — Schváleny účty za časopisy pro
čítárnu a za práce adaptační, jež roku letošního vyža-
dovaly značnějšího nákladu (opravy střech, facady za-
hradní atd.). — Panu Richardu Kaskovi propůjčen byl
dolejší sál besední také na příští zimní obdobl.
Učiněny přípravy k nutným úpravám zimních míst-
ností spolkových. — Usneseno, aby v čítárně besední
byla umístěna schránka, do níž mohou členové po-
dávati svá přání pro výbor správní v každé době.
Šenk
Ibl
Tuček
Kaska
Praha
hybernský ulice
Karlín
ZMěšťanský beseda
17
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Japonská taktika.
Ještě se Japonci vysazovali na Korei
Němci jím už dávali vysvědčení, že jsou ve vá-
lečnictví učenníci, kteří předčili své mistry, je
Němce. Dosavadním během války Japonci hanby
si neudělali, přece však se vyjasnilo, že byly
nadsazeny všeliké chvály, jakoby Japonci vná-
šeli do válečnictví nového a jakoby se nyní
Evropané musili učiti od nich. Pochvaly, které
jim vzdávají Němci, nejsou ospravedlněny sku-
tečností, ale vysvětlení své mají v psychologii
Němců. Tento čacký národ ve vědomi, že si
Japonce vychoval, aby ruské Slovany krvavým
nepřátelstvím ohrožovali na Dálném Východě
asijském, spokojuje se prozatím v Evropě úlohou
dvojakého přitele, který svými chválami povzbu-
zuje oba protivníky, aby si ničeho neodpustili,
a sám při tom na žádnou chválu nároku nečiní,
potichu hospodářsky vykořisťuje toho z nich,
který jest mu blíž. A tak potutelným přátelstvím
Němci ruským Slovanům prokazují úsluhy solva
lepši, než Japonci zjevným nepřátelstvim.
Japonec
Němec
Evropan
Evropa
Slovan
18
article
Válečnictví japonské mnoho nového, samo-
statného nepřináší, naopak podává pouze dů-
kazy, že Japonci pilně studovali dobré vzory
evropské a úspěšně je napodobí. Originalná no-
vota je pouze ve výpravě pěchoty. Japonský
pěšák si nese pouze pušku, všecku ostatní vý-
zbroj i potřebnosti nese za ním jeho kuli. T
činí japonskou pěchotu lehkou a zajisté bude
jejím pohybům i výkonům na prospěch až do
momentu rozhodných porážek anebo jiného strá-
dání. V tom momentu, myslíme, kuliové sotva
by vydrželi dělati zbrojnoše japonským pánům
pěšákům a hleděli by se spasiti na vlastní vrub
— útěkem. Japonská péchota by pak zůstala
bez nejpotřebnějšího a nejnutnějšího.
Pozorujeme-li disposice gen. Kurokia na
Jalu dne 1. května a gen. Okua u Vafangon
dne 15. června, překvapí nás svou podobnost
bez ohledu na to, že armáda Kurokiova musila
v den bitvy přemoci vážnou překážku — pře-
pravu přes rozvodněnou řeku; očividno, že
Kuroki, i Oku vyšli z jedné školy.
Japonské disposice v obou jmenovaných
bitvách jsou kopiemi téhož vzoru, a zvláště
bitva u Vafangou svým- průběhem i vůbec velmi
připomíná bitvu u Slavkova r. 1805, ačkoli,
rozumí se, s jiným výsledkem. Oku zůstavil na
pravém boku, na výšinách jižně od Vaťangou,
jen slabé síly, ne víc než 8 praporů pěchoty.
ale za to je postavil na silně opevněné posice,
panující nad průsmykem vrchního toku řeky
Tasaho, kudy musil nastupovati ruský voj gen.
Japonec
Kuroki
Oka
Vaťanga
Slavkov
19
article
Gerngrossa, aby nepřitele obešel; jako někdy
maršál Davoust, japonský generál s 8 prapory
musil zadržovati na pravém boku nátisk pěti
pluků gen. Gerngrossa. Hlavní pak síly gen.
Oku, jako někdy Napoleon u Slavkova, nařídi
proti ruskému středu, jenž byl zaujat
pouze jedním (4.) plukem střelců (3 prap.), aby
jej prorazily a obešly pravý ruský bok, kde
stálo okolo 6 pluků střelců (18 prap.): proti
ruskému pravému boku napravily se 2 divise
(24 prap.) a na 50 děl, ale na střed udeřila
jedna divise s více než 100 děly. Ruský střed
u Vafangou byl zaujat gen. Štakelberkem, jako
u Slavkova gen. Kutuzovem. Ruský střed byl
slabý u Slavkova jako u Vafangou. Poraziv jej,
jako r. 1805 gen. Soult, gen. Fužia u Vafangou
zašel do týla ruskému pravému boku pod gen
Gerngrossem, a Rusové byli uuceni ustoupiti.
Ale gen. Oku neměl k ruce napoleonovské jízdy,
a japonští vojáci nejsou francouzskými granát-
níky prvého císařství; při tom Japoneům bylo
měřiti se ne s rakouskými vojsky, ani s mla-
dými vojsky kutuzovské armády r. 1805, nýbrž
s otužilými Sibiřany, zakalenými v bojích roku
1900—1901. Proto gen. Oku místo očekáva-
ného skvělého vílězství musil se spokojiti pou-
hým zaujmutím bojiště a zachvácením 13 pod-
bitých děl a gen. Štakelberk šťastně odstoupi
k Hajčžou.
Davoust
Napoleon
Vafanga
Štakelberk
Kutuzov
Soult
Fužius
Rus
Sibiřan
Slavkov
Gerngross
20
article
Dissposice Kurokiova dne 1. května na
Jalu může býti zahrnuta dvěma slovy: obejlti
ruský levý bok přesilou dvou divisí (2. a 12.)
a protržení středu neodolatelným
ohněm děl (72 polních, 12 oblehacích kusů)
a kromě toho divisí pěchoty (gardové). Na le-
vém pak boku Kurokiově, proti Šachedze, zů-
stávaly pouze zálohy, posilované oddilem kano-
nýrek, a rozdíl mezi bitvami u Vafangou a n
Jalu tkví hlavně v tom, že ruský pravý bok
u Šachedzy (9. a 10. pl.) nemohl přepraviti se
přes Jalu a hnáti útokem na slabý bok Kuro-
kiúv u Vyčžu, jako to učinil 15. č. gen. Gern-
gross. Konečný výsledek obou bitev byl stejný
— ruský levý bok (gen. Kaštalinský na Jalu
gen. Gerngross u Vafangou) byl obklíčen Ja-
ponci. A pouze nepoměrné srdnatosti ruských
vojsk bylo možno se ctí vyváznouti z krušného
položení, v jakém se octli gen. Kaštalinský a
gen. Gerngross. Šablona, podle které operují
Japonci, úplně vystoupila, a ruským generálům
zbývá k dosažení vítězství v budoucnosti pouze
soustřeďovati ve svém středu zdreující masu
dělostřelectva; odolá-li ruský střed dělovému
náporu nepřátelskému, celý manévr Japonců
Kurokiův
Vyčža
Vafanga
Japonec
Jal
Vafanga
21
article
Dále bitvy u Turenčenu, Kinčžou a Vafan-
gou vyjasnily ještě jeden zajímavý způsob ja-
ponské taktiky: to je, že Japonci nemají tak
zv. všeobecné zálohy, t. j. oddilu, který je
k ruce hlavnímu veliteli armády anebo vůbec
vůdce v dané bitvě a z něhož se berou posily
tam, kde se objevila potřeba, ať je to kterýkoli
z obou boků, nebo střed. Ani Kuroki, ani Oku
nezůstavovali v nečinnosti »všeobecné zálohy«,
nýbrž hned najednou pouštěli do bitvy všechny
své síly, což bylo pozorováno již ve válce s Či-
nou r. 1894—95 jako charakterná zvláštnost
japonských vůdců: všecky 3 divise Kurokiovy
dne 1. května a 3 divise Oknovy 16. května
i 15. června vstupovaly do boje zároveň. Tato
taktika má své výhodně i nevýhodné stránky.
Vafan
Japonec
Kuroki
Oknův
Oka
Turenčen
22
article
Je-li plán bitvy sestaven s opomenutími, kterých
dovedl využiti nepřitel, pak nepřítomnost vše-
obecné zálohy, jež může býti v minutě potřeby
posunuta kterýmkoli směrem, nedovoluje
napraviti chybu a může státi se
přlčinou katastrofy. Dále v případé
nezdaru, když není všeobecné zálohy, není čím
přikrýti ústup, jenž proto snadno může stupňo-
vati se v útěk. Ale přítomnost všeobecné zá-
lohy může se státi také příčinou porážky nebo
neúplného úspěchu: všeobecná záloha nezřídka
zůstává nepoužita buď proto, že vojevůdce za
strategickými účely ji šetří, jako Napoleon u
Borodina, anebo proto, že tato záloha mívá
stanoviště příliš daleko od bojiště, jako záloha
gen. Zasuliče na Jalu. Slovem, všeobecná zá-
loha je zbraň dvojsečná, již třeba vládnouti
velmi chladnokrevně a obratně. Japoncům se
dosud dobře vedlo bez všeobecné reservy; ale
přijdou-li na ně porážky, budou to za to po-
rážky rozhodné, jež povedou k rychlému zni-
čení pozemných vojsk maršála Ojamy.
Nemajíce četné jízdy, Japonci nemohou
konati důrazného pronásledování, jež často vnáší
paniku v řady ustupujícího. Při tom je po-
chybno, bylo-li by možno třeba s velkými mas-
sami kavallerie úspěšně pronásledovati ruská
vojska, ode dávna proslulá svoji houževnatost
právě při ústupu.
Rozpoložení japonského dělostřelectva v boji
nepředstavuje nic nového, originálného, a je
prostým napodobením starého napoleonovského
principu: soustřediti velké massy dělostřelectva
ve středu bojiště, odkudž možno nejlépe obstře-
lovati celý rayon. Skutečně u Turenčenu více
než dvé třetny dělostřelectva Kurokiova (84
selže.
Napoleon
Borodin
Japonec
Ojama
23
article
kusů ze 120), u Vafangou přes polovinu dělo
střelectva Okuova a u Kinčžou skoro všechno
dělostřelectvo japonské armády bylo umístěno
vo středu. Tím způsobem japonské dělostřelectvo
soustřeďuje svůj oheň na středu nepřátelském
a když jej prorazilo, obrací se podélným (»amí-
ladným«) ohněn na jeden z boků protivníkových.
načež japonská pěchota, která vyrazila ze středu.
když nepřítel byl dělostřelbou unaven, nepřá-
telský bok obchází.
To se dosud osvědčovalo, protože Rusové
jak ukázáno, jakoby historicky mají středy
slabé; ale ničeho nového to není a způsoby ty
dávno jsou vypracovány evropskou teorií i praxi
Jestliže »plošná střelba«, kterou v dosavadníeh
bitvách japonské dělostřelectvo jako krupobitím
zasypávalo ruský střed, prve než se obrátilo
v střelbu podélnou či bočnou, zdála se mnohým
čímsi novým, bylo to jen proto, že Japonci
prví ve velkých rozměrech provedli tuto již ne
novou myšlenku francouzských artilleristů.
Sjednocení japonských armád.
Z toho, že se armáda Okuova spojila
Kurokiovou, nikterak ještě nenásleduje, že
armáda Kuropatkinova octla se v položení bezna-
dějném a bezvýchodném. Každá věc má svůj rub
a líc. Nepravíme, že Kuropaťkin ve velké bitvě.
která se připravuje, musí vyhrát. V té příčině
je poučný výrok gen. Dragomirova, že každý
vojevůdce musí býti připraven na výhru i prohru.
A tak i veřejné mínění a obecenstvo.
Rus
Japonec
Kuropaťkin
24
article
Pokusíme se vyložiti, které jsou světlejšt
stránky položení armády Kuropatkinovy.
Od soustředění svých sil Japonci měli
vlastně začíti a gen. Oku s Kurokiem měl býti
spojen už pět měsíců tomu. V evropském tisku
spojení Okua s Kurokiem mají za následek po-
rážky gen. Štakelberka, jehož úkolem jakoby
bylo překaziti toto spojení. Tak tomu býti ne-
musí. Ze článku gen. Dragomirova, jejž jsme
včera na tomto místě citovali, vyčtli jsme vý-
čitku, že Kuropatkin podlehl nalehání z Petro-
hradu, a v Petrohradě zas podlehli naleháníz
Evropy, aby se postaral o vysvobození Port
Arturu a pokládal to za svou přední povinnost.
Kuropatkin viděl nemístnost podobných rad,
jejichž poskytovatelé zdáli se nemíti ponětio
tom, jak namahavě se rozvijí na bojišti celá
armáda a že není možno vojevůdci najednou
dáti úkol jiný jako expresšovi. Vyslání voje Šta-
kelberkova na jih bylo koncessí těmto hlasům
a bylo chybou, ne však takovou, která by se
nedala odčiniti.
Hlavní výhoda ze soustředění japonskýeh
sil je v tom, že ruská armáda zbavena je
hrozby, která se vznášela nad jejím týlem př
prvém rozmachu Kurokia do intervallu mezi
Ljaojanem a Mukdenem. Tím osvobozují se
značné ruské síly, které dříve musily nad tímto
intervallem bdlti, a jich bude možno užiti ke
všeobecnému útoku.
Japonec
Dragomirovo
Kuropatkin
Artur
Petrohrad
Evropa
Št
Mukden
Petrahrad
25
article
Jiná výhoda je v tom, že komunikačná
linie ruská je nyní bezprostředně zabezpečena
ljaojanskou posicí.
Konečně Rusové, dobudou-li vítězství, ne-
budou nuceni v dalších operacích vzdalovati se
od železné dráhy, majíce možnost rozdávat
nepříteli rány poblíž trati.
Co se týče toho, že Japonci novým rozpo
ložením sil uzavřely Rusům cesty k Port Arturu
třeba pamatovati, že Port Artur i bez toho již
byl odříznut.
A tak, jakkoli poslední japonské operac
jeví se účelnými, dlužno přiznati, že nové okol-
nosti, nepřítelem dané, nejsou prosty jistých
výhod pro Rusy.
Jestliže prostá bitva potřebuje jisté přípravy
jednotlivostí, pak hlavní bitva, od níž závis
osud celé války, také musí býti pečlivě a do-
podrobna promyšlena. Zimničný chvat nemá tu
místa.
Podstatná nevýhoda spojených armád ja-
ponských vězí v tom, že nemají dosti zabezpe
čeného týlu, a která armáda o to se neposta-
rala, nesmí se vrhati v útok. Týl Japonců —
Korea a Ljaodunský záliv — nejsou více Ja-
poneům týlem zabezpečeným.
Z denníku ruské milosrdné sestry.
Přede mnou leží hrstka dopisů, psaných
ve způsobu denníku. Píše je mladá intelligentní
dívka své staré matce z jeviště vojny. S prvními
zvuky vojny opustila domov a vše, co jí bylo
drahé a odebrala se za těžkým povoláním na po-
moc trpicímu bratru.
Rus
Japonec
Artur
Týl
Píš
Korea
Ljaodunský záliv
27
article
Ve vlaku.
... Vy víte, jak já pohlížím na toto veliké
dílo... Nyní, když jedu již šestý den v drko-
tavém vagoně a Petrohrad je tak daleko ode
mne, návrat pak nemožný, mohu klidněji pro-
bírat se ve svých myšlenkách. Ano, vydala jsem
se na tuto cestu, úplně si vědoma tíhy úkolu;
cítila jsem, že nemohu jednati jinak. Předně, je
to hanba pro zdravého člověka sedět doma se
složenýma rukama v takové vážné době — za
druhé pak čekat, až se někomu zlíbí, zvolit si
mne za ženu — to je odporný, nemožný stav,
s kterým se ještě tak — tak mohla spokojit
dívka dávné minulosti... Ale nyni! — Jak jsem
zbytečná tam — v Petrohradě, a jaký velký
užitek mohu přinésti zde na místě, snad na po-
hled nepatrný, avšak v nynější důležité době
zajisté neocenitelný!
Petrohrad
29
article
Urál.
.... Včera jsme přejeli Urál a ploužíme s
nyní po Sibiří... Bože můj, jaká to smutná
strana! Snad proto, že všude ještě leží sníh,
sníh a sníh... Vlak jede po bílé pláni a zřídka
jen zastavuje se na malých stanicích, jakoby vy-
lézajících z těchto ohromných sněhových spoust.
Zde vidíme hlouček neznámých nám lidí, pracu-
jících, zachmuřených a ustaralých. — Nyní je
silná frekvence po sibiřské dráze. Zřízenci na-
pinají veškeré své síly, aby přemohli nepře-
hledný řetěz přijiždějících vlaků, které stále se
pohybují, jakoby ani konce ani začátku ne-
měly.... Náš hlouček milosrdných sester za-
řídil se tak pohodlně, jak jen mohl v polochlad-
ném voze. S hůry na nás sálá horko od vytápění
a z dola profukuje nás vítr. Když nám příliš už
na podlaze mrznou nohy, vtáhneme je pod sebe
na pohovku, sehoulíme se a přitulíme jedna ke
druhé a takovým způsobem se zahříváme. Ale
smutno nám není! Vždyť nás sedí ve voze asi
třicet žen — mladších i starších, ano i zcela
staré; jsou mezi námi prosté i intelligentní a jsou
také takově, o kterých se neví, kdo jsou. Třicet
Bož
Sibiř
30
article
ženských duší! Můžete si představit, co tu je
života, co povídání, ano i klepů ... Promiňte
poslední můj výraz... Není to pomluva s mo
strany, nemyslete si, nýbrž je to udivení ne-
volné, odpustitelné... Vždyť já jsem také žena,
jen že jsem (díky Vám, matičko!) neobdržela
vychování čistě ženské a proto mne nezajímají
malichernosti... Sedíme zde již celý týden
jako v kleci, nemáme skoro pražádného spojení
se zevnějším světem, mimo na stanicích, kde
nás tak vřele a mile vítali... Odkud by se vzaly
klepy? A přece zde jsou, a ještě nedávno se dvě
milosrdné sestry k vůli hloupým, podlým kle-
pům nadobro rozhněvaly... Divím se tomu ve-
lice! — Ach, ano, ještě něco o našem uvítání.
V Rusku nás všude vítali velice srdečně. Skoro
na každé stanici dělány nám malé ovace, ale čím
dále jsme se vzdalovaly od Ruska, tím více
chladla i tato srdečná, teplá athmosféra, která
nás doprovázela... Jakoby Sibiř se svými stu-
denými tundrami nebyla obydlena tímtéž ru-
ským lidem, jaký je po oné straně Urálu . ..
To je zvláštní... Poprvé vidím Sibiřany.
Trochu jsem o nich čítávala a nyní počínám jim
rozumět. Jest to lid vážný, poněkud hrubý, jak
se mi zdá, důvěry hodný. Nevím, jak bych se
přesně vyjádřila, ale zdá se mi, že kdybych si
někdy měla volit muže, že bych si právě zvolila
takového... na pohled hrubého, vážného, v srdci
dobrého — ale statečného a důvěry hodného
Sibířana. S takým by nebylo žít hrozně ...
Avšak rozpovídala jsem se o sobě až příliš; na
shledanou... v příštím dopise. Přijíždíme na
velikou stanici ...
Sibiřan
Rusko
Sibiř
32
article
Tajga.
... Jedeme již dvě neděle... Nyní, když
projíždíme tímto nekonečným, sněhobilým pro-
stranstvím, kam, jak se zdá, noha lidská ještě
nevstoupila, vzmáhá se mne strašný a spolu ná-
ramně přijemný pocit... Jako bychom letěly ve
voze bez času a prostranství. Mimovolně sbli-
žujeme se víc a více vespolek a zapomínáme na
hádky a nesváry. Obličeje všech zvážněly a na
nich odráží se hrůza blízké války... Jak zá-
vidím nyní našim sestrám „z lidu“. Jak jsou
šťastné! Jak se umějí přizpůsobit ke všemu. Za-
jisté, o tom jsem přesvědčena, budou mnohem
prospěšnější tam na místě, než my intelligentky.
Těžko je utvořit ideu, ale stokráte tíž je usku-
tečnit ji. Ony nepřemýšlejí o tomto rozporu —
ony jdou s plným vědomím od jedné fysické
práce ke druhé. My intelligentky máme tu ve-
likou ideu pomoci bližnímu, ale aby jsme ji
uskutečnily, musíme především cítit k tomu
upřímnou lásku, bez přetvářky ... Svěřila jsem
se se svými pochybnostmi sousedce své, starší
ženě neurčitého povolání. Usmála se svým hru-
bým úsměvem a řekla: „To se poddá ... Při-
hlédnete k věci — zvyknete si a ... zalíbite si
ji.“ Dlouho jsem přemýšlela o těchto slovech:
přihlédnete k věci — zvyknete si — a zalíbíte
si ji... Co je v nich čisto ženského smyslu! —
34
article
Staníce pod sněhem.
... Mimo nás projíždí mnoho vojenských
vlaků. Vezou vezou a vezou! Z vagonů divají se
mladé, zdravé obličeje vojáků ... Je slyšet zpěv,
zvuky harmoniky, někdy též dupot tance . ..
Bože! Tito lidé jedou na smrt jako na svatbu. ..
Nemohu si dosti vynachválit zacházení s námi
vojáků. Jaký to milý delikátní lid! Hle, nv koho
by se měli učit rytířskému chování se k ženě
naši městští galáni. Jaký ohromný rozdíl mezi
intelligentem a vojákem. Náš vlak se zastavil na
jedné ztracené malé stanici, zanesené úplně
sněhem. Chtěla jsem si přečísti nápis, ale nešlo
to... Tak jsem si umínila nazvat ji „Stanice
pod sněhem“. Vlak se zastavil a my jsme měly
vystoupit a jít si pro vařící vodu na čaj. Jak ale
sestoupit? Kolem takové závěje, že při vystou-
pení se může zapadnout až po pás do sněhu. Na
sta dělníků rozmetá jízdní dráhu. Na vedlejších
kolejích stojí vojenský vlak a čeká, až na něho
přijde řada. Vojáci jsou celí zmrzli, ale přece tu
a tam je slyšeti zpěv. Sedíme ve vagoně a ne-
víme si rady. Našla se sestra, která nám po-
mohla. „Vojáčkové“ — volá — „skočte nám,
holoubkové, pro vodu... my nemůžeme přes
sníh.“ Střemhlav vyskočilo několik vojáků z va-
gonu. „Sestřičkám?! okamžitě přineseme!“
Statečně brodili se sněhovými závějemi k nám;
vzali naše čajníky a probrali se ke stanici . ..
35
article
A hle, neprošlo ani 5 minut a nesou nám asi
deset čajníků, volajíce: „Vás, sestřičky,
si musíme vážit... Vy jste pro nás nyní prvními
osobami. Popereme se a k Vám se vrátíme —
ošetřujte nás!“... A dokud vlak stál, tito milí
vojáčkové tak pilně nám posluhovali, že jsme
si z toho dělaly svědomi. Nabídly jsme jim čaje,
ale odmítli ho. „Pro nás takový pamlsek není,
darmo bychom zchoulostivěli. My máme svou
provisi. Vy máte čaje zapotřebí...“ Chtěla jsem
jednomu z nich zaplatit, ale on toho nepřijal,
ano i urazil se ... „Proč mně, sestro, urážite,
co pak si od Vás dám zaplatit? .. . To by byl
hřích!“ — O hodinu později odjel vojenský
vlak a unášel od nás milé mladíky v onu neko-
nečnou dálku, kde nyni začínají hrůzy války ...
Dej jim Bůh zdraví a síly!...
Příště dále.
bůh
36
article
Z ruštiny přel. M. Havelková.
Lgr-
M Havelková
37
article
Z posledních bojů.
Z Petrohradu, 2. července. (C. B.) Včerejší
ljaojanský telegram zvláštního zpravodaje » Pravit.
Věstníka« oznamuje: Dne 26. m. m. obsadili
jsme taljenský průsmyk 5 praporya
16 děly. Z rána 27. Japonci napadli naši po-
sici asi jednou pěší divisí a třemi batteriemi.
Potyčka byla krátká, ale urputná. Když byly
síly nepřítele a jeho úmysl, obejíti naše pravé
křídlo, zjištěny, generál Levenstam opustil
průsmyk a zaujal postavení u Simučenu. Avšak
nepřitel útok na průsmyk zastavil a naše vojsko
jej opět obsadilo.
Naše ztráty vykazují 1 mrtvého a 12 mužů
raněných.
Dne 27. Japonci napadli též sbor generála
Kellera, který vrchy motulinské opu-
stil a odtáhl do Tiče. Útok nepřítelův byl od-
ražen.
Téhož dne podstoupil oddil generála Miš-
čenka, při němž jsem se od 23. do 29. června
nalezal, též boj u Sachotanu. Byl to třeti po-
kus vytlačit jezdecký náš předvoj z jeho posta-
vení, které uzavřelo Japoncům přístup na silnici
Kutjandsko-Tanč-Dašičao. První dva pokusy staly
se 23. a 26. m. m. Všechny tři vyznačovaly se
Japonec
Levenstam
Keller
Miš
Petrohrad
KutjandskýTanč