1
masthead
3. července 1904.
2
masthead
H. Příloha „Národních Listn
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Titulní list.
= Už je tomu třicet let, co psal M. Tyrš svoji
studii o zákonech komposice v umění výtvar-
ném. Velmi jasně v ní pověděl a ukázal, kte
rak a za jakým účelem malíři různých dob
také kvalit vyplňují popředí, prostředí a pozadi
svých obrazů (vše pojímáno prostorně), kterak
jednotlivé tyto partie jsou akcentovány nebo
zúmyslně zanedbávány a vyprazdňovány, a jako
řádná filosofická hlava shledával v tom celý
systém umělecké mluvy. Byloť mu patrno, žev
uměleckém výtvoru, orgamismu velmi složitém,
důmyslném a jemném každý prostředek vyja-
dřovací jest účelný ve svém užití a umísténí
M. Tyrš ale zároveň byl muž uměleckého citu
a proto zcela dobře věděl, že tyto jeho z praxe
zrozené zákony nemohou býti a nejsou para-
grafy, jimž všechno další tvoření je neodmluvi-
telnou poslušností zavázáno. Přiliš dobře eítil,
že vlastně každé tvoření umělecké nese sice zá-
konitost svého postupu a vývoje v sobě, že
však jen nepatrná část její, a to jen pro čas
omezený, domůže se obecné váhy a platnosti.
Ne všeobecné, nýbrž místně a časově obme-
zené. Umění žaponské na příklad vede si v tom
vzhledě přímo zásadně jinak nežli evropské
vůči němu také všechny důmyslnosti Tyršovy
pozbývají platnosti. M. Tyrš vyšetřoval zákony
komposice evropského umění právě v čas, když
japonské vlivy a vzory počinaly je na dobro
převraceti.
Také ve výstavě titulních listů daly byse
bystrým zkoumáním a důvtipným seřaděním ob-
jektů vyšetřiti jisté logičnosti, častěji nežli druhé
se opakující, které by mohly býti považovány
za zákony komposice těchto dekorací, ale zá-
kony v oboru umění působí jinak nežli právní.
M Tyrš
Tyršův
6
article
Tyto určují řád napřed, do nejbližší budoueno-
sti; ony pouze objasňují pořad a spojitost zjevů
zrozením svým minulosti náležejících. Každý
genius se svými talentovanými trabanty je pře-
kročí a zvrhne a utvoří si nové. Proto se bude
každý rozumný pilně střežit, aby i z těch set
titulních listů, jež na výstavě objímají čtyři
století a representují asi deset národův, pokou-
šel se vydestilovati arkanum, které by pro
vzornou komposici, absolutně dokonalou kon-
cepci každého budoucího listu titulního, po po-
žití, zabezpečovalo. Přece však a plným právem
tato výstava chce být víc nežli pouhou retro-
spektivní snůškou a historií titulního listu; ona
chce a může působiti popudově, povzbudivěa
očistně na produkci novou. Obsahuje poučky,
objasňuje požadavky, definuje povinosti.
7
article
Knihy psané titulních listů neměly a tištěné
ne hned. Jakmile se však objevily, z vnitřní nut-
nosti a zevního pohodlí, maliř i tiskař měli
společnou práci. Tento volil a skládal písmena
a sestavoval je v řádky, onen přidružoval k nim
vysvětlující obrázek a brzo na to zmocnil se
celé stránky. Pevně ji obrysnul přímočarým ob-
délníkem, ozdobně orámoval, k ornamentu vzal
scénu, symbol, allegorii na pomoc. Všechno to
děje se ale stále takořka v dílně typografické.
I tenkráte, když na místě prvotního dřevorytu
objevila se mědirytina a pak lept, neboť oboji
drží se a podrobuje sazbě, jejímu horizontální-
mu a vertikálnímu vedení.
Na výstavě není mnoho typových listů,
pouze sázených, a toho, myslím, je škoda v na-
šich poměrech. Představuji si, že by sbírka na
př. anglických tisků, kde i každý prospekt je
produkt ušlechtilého vkusu a krásné prostoly
mohla vzorově působiti v našich tiskárnách,
dosud příliš řemeslně vedených. Dalo by se
mnoho povídati o tom, kterak se bezmyšlenkově
naše tituly sázejí, kterak jen v divoké různosti
plsma a nestejnosti řádek, v jich ledabylé roz-
loze mimo řád a takt, v jich nepoměru ke ploše
papíru domnívají se vykonávati co zvláštního.
8
article
Naprosto jsme závslí na cizině v písmu. Tiskneme
jen tím, co nám lipští a vídeňští agenti při-
nesou a z jejich nabídek nevybíráme novotiny
právě s velikým vkusem. Sice jsme se nedávno
konečně zmohli na vlastní výrobu písma, ale
zatím je jen materiální technika a ne umělecká
stránka v našich rukou. Jsme tedy pouze na
půl cestě všady, ačkoliv i tu, v písmu, Joseí
Mánes dal první popudy a ukázky domácí samo-
statnosti. Jeho titulní listy z let padesálých
šedesátých, Alšovy z osmdesátých a devadesá-
tých jsou zcela rovnocenné s inejpřednějšími
angliekými a francouzskými. Poetická invencea
originalita, důvtip myšlenky a dekorace, vysoký
smysl pro jednolnost komposice a jemný cit pro
karakter knihové produkce staví je přímo po
bok W. Morrisovi a jeho stoupencům. Obraz,
ornament a pismo komponují zároveň, ve všem
originální, osobití. Mánes vskutku geniálním
bystrozrakem, ne-li dříve nežli jinde, aspoň ne-
závisle na druhých, vycítil, že slušno při vý-
zdobě knihy a tedy i titulu navázati na to, co
už mistři středověku u nás byli vykonali, že
knižní ornamentika a výzdoba musí být z knihy
a ne z malby nebo architektury odvozena. M.
Mánes
Alšův
W Morris
9
article
Aleš pokračuje ve svém smyslu po téže cestě.
V tom tedy se J. Mánes setkává s uměleckou
reformou knižní, kterou W. Morris se svými
pomocníky kruhu prerafaelitů podnikl a nenl
vinou obou našich mistrů, nevyrovnává-li se je-
jich počin ve svých důsledcích a následelch
tomu, co Kelmscott Press vykonala, co se k ni
v Holandsku a v Němeích připojilo, oč nyní
Bilibin a Jakoulevičova na Rusi, opřeni o staro-
ruské barevné miniatury, se zdarem se pokusili
Vedle tohoto typografickominiaturního směru, ka-
rakterem dřevorytu zbarveného, rozvijí se v moder
ním titulním listu druhý, který od plakátu vychází
buď přímo s barevnou litografii operuje, nebo
jejího vzhledu se drží. Vede si jistě hra-
věji a rozmarněji; jeho produkce je očividně
hbitější a tanči o lehké noze. Nemyslete ale, že
ve svých předních a dokonalých výtvorech do-
cela se odloučil od typového a plošného kara-
kteru knihy a listu. Není vám zajisté neznámo,
že moderní plakátové umění má své kořeny
žaponském malířství a barevném dřevorytu a tím
udržena byla na dále souvislost s lisem tiskař-
ským. Starý, tuhý obdělník sazbové formy sice
mizí, ale při vši volnosti pohybu, při vší kapri-
ciosnosti a zdánlivé libovůli jednotlivých umělců,
naleznete i v těchto titulních listech určité zá-
sady a řády umělecké, jež také první skupině
platí za posvátné. Jmenujte si to krásou, este-
tičností, vkusem nebo krasochutí, jak chcete,
vždycky to je slovy těžko vyjadřitelný takta
Aleš
J Mánes
W Morris
Holandsko
Rus
Kelmscott Press
10
article
libá souladnost jednotlivých složek a částí hmoty,
látky a komposice mezi sebou, jež nám je čin
milými a příjemnými, jež ducha, mysl i cit in-
teresují a rozehrávají. Titulní list dává moder
nímu umělci za úlohu jednak karakterisovat
knihu, obsah, ráz, povahu její in nuce, nebo
spíše jen jako bleskem nechat zakmitnout. Pak
z něho vyvozují svoje výtvarné ideje, své na-
povídací duchaplnosti, své hravě a bystromyslně
naznačující a epigramující zjevy, postavy i de-
korace. Nebo považuje umělec titulní list
za cosi portálu nebo vestibulu podobného, co
vábí a vitá, co v přívětivou a dojmům přístup
nou náladu uvádí, co majiteli a původci knihy
je viditelným výrazem jeho vážnosti a lásky
k ní, a tím druh a jakost povšechné držení vý-
zdoby jeho řídí.
11
article
Ať si zvolí jedno či druhé východisko, vždy-
eky má stránku, nebo někdy též folio, dvěk
sobě patřící lehké plochy papíru vyzdobit
vstupy k tištěnému a někdy lištami, illustracemi
a vignetami vypravenému textu, s jehož formál-
ním a optickým zjevem chce udržeti dobré přá
telství. To jsou asi všechny meze a hranice.
jichž beztrestně nesmi přestoupiti při koncepe
titulního listu, všechny zákony, jimiž se musí
říditi. Všechno ostatní je pěkným kolbištěm, na
němž může a má uplatniti svoji uměleckou po-
tenci, svůj osobní vkus, svůj smysl a cit pro
vyrovnanost a harmonii, má zde místa a přile-
žitosti dost rozvinouti svoji myslivost, svůj hu-
mor nebo svoji seriosnost, svou fantasii a svou
dovednost dekorativní, svoji elastičnost i roz-
vahu, svůj vzlet i svoji osobní ústrojnost. Tak
si vedli všichni, všude a vždy. kdo platně tvo-
řili na oktavu neb foliu první stránky knihy
Toto naučení přináší celé retrospektivné oddě-
lení výstavy a jeho zrovna nepřehledná rozma-
nitost je na první pohled každému zřejmá. Ka-
ždý ji dovede vyčist. Hlásá však také ještě věc
druhou: jsou-li jaké zákony v uměleckém tvo-
ření, které je řídí a spravují, hlásají, že k umě-
leckému spasení nevede dělati to, co bylo už
vykonáno, nýbrž tvořiti, jak podle tajemných
pudů výtvarných bylo tvořeno.
Karel B. Mádl.
Mádl
Ka
12
article
Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Švabinský Max: Jan Neruda. Původní lito
grafie 1901.
Švabinský Max: Josef Mánes. Kresba světlo
tiskem 1901. Foliové listy, vydal »Mánes« v Praze
1904 (po 2 K).
Před šestapadesáti roky vyslala Jednota výtvor-
ných umělců J. Mánesa do Kroměříže, aby tam kre
slil podobizny našich politických předáků, jež repro-
dukovány litografil nebo mědirytem, měly uměleckým
prostřednictvím vzory a pýchy naše dovésti k lidu.
Dnes tytéž zámysly formuluje theoreticky mnohem
důkladněji a přesněji program umělecké výchovy.
Jeho propagatoři dobře dokazují, aneb aspoň odha-
dují působivý vliv, umělecký i morálný, takových
portretů ve škole i domácnosti. Jenom chtějí-li také
vskutku vše prakticky provésti a rigorosně uměle-
ckých výtvorů se držeti, brzy se vyčerpají. Naši
básníci a politikové, výtvarníci a učencí a hudebníci
naši vedoucí intellekti trpí společným neštěstím: je-
jich podoby dostávají se řemeslníkům a břídilům do
rukou. Spousty litografií z let šedesátých a sedmde-
sátých, množství plastik později jsou po většině jen
potistěný papír a ztvrdlá sádra beze vší ceny,
jsou-li tu silná díla umělecká, jako na př. Myslbekův
Smetana nebo Svabinského Sv. Čech nebyly repro-
dukovány nebo zůstávají nepovšimnuty.
Nové dvě podobizny, skvostné rekonstrukce dvou
heroů ducha, plné živola a myšlenky, mistrně kreslené,
že má stihnout osud krásné litografie portretu Če-
chova? Obchodní účty »Manesa« brzy ukážou, zdal
»umělecká výchova« je debattovou hračkou různých
výborů nebo skutečně a soustavně prováděnou prací
Muther Richard: Dějiny malířství. Přeložil
L. Bílý. V Praze. J. Laichter 1904. Seš. 17. a 18.
Švabinský
Max
Neruda
Mánes
J Mánes
Myslbekův
Richard
L Bílá
J Laichter
Praha
Kroměříž
Smetan
Svabinský svazek . Čo
13
article
Bouška Sigismund: Legendy. Malým i velkým
napsal. Obrazy vyzdobila Zdeňka Vorlov a. V Brně
A. Odehnal. Př. fol. (5 K.)
Katolická moderna, seskupená kolem »Nového
života«, ráda vydává svoje knihy ozdobné a vyzdo-
bené. Má k ruce několik mladších výtvarníků, zvláště
moravských, jimž ukládá, aby svými kresbami pro-
vodili, co ona napsala. Je v tom mnoho pěkné snahy.
pozvednouti knihu; někdy arci dosud ještě víc snahy
nežli úspěchu. Zdá se, jako by přiliš silně zdůraz
něná tendence slovního a myšlenkového obsahu pře
kážela potřebnému rozvinutí souměrného vkusu.
Kresby, jimiž Z. Vorlova provází ballady Bouškovy.
dokonce nejsou všední. Mají energický rys, linie, jež
by se dobře mohly snášeti s typovou sazbou. Kraji-
nové motivy a úlomky vykazují pěkný smysl deko-
rativní, ornamentika není banální a jestliže tu onde
vyskytnou se formální nedostatky nebo nehotovosti.
přichází v náhradu vlídný humor a milý ton prosto-
národní.
Jinak je ještě s úpravou knižní. Tyto vignely
záhlaví, illustrace a ozdůbky patrně nebyly kresleny
s uměleckým zřetelem na rozměr á úpravu tištěné
stránky. A to vadí na mnohých místech. Postrádáme
tu jednotnosti, dekorativní spojitosti a sepjatosti
písma, obrázků a plochy, na níž jsou umístěny.
Jako by tam byly illustrace a dekorace vlepovány.
kde se místo naskytlo. Na příště bude třeba i tomu
věnovati uměleckou péči, aby dobrým zámyslům
odpovídaly plnocenné výsledky-
Boušek Sigismund
Vorlov
A Odehnal
Z Vorlův
Bouškův
Brno
14
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Měšťanské školy v nebezpečí.
Článek pod tímto heslem ve Školské hlídc
„Národních Listů“ dne 29. května t. r. uve-
řejněný, snažil se dokázati, že vnitřnímu rozvoji
českých škol měšťanských hrozí nebezpečí
z Vídně. Objevily prý se reformní učebné osnovy
normální, zatím sice jen pro německé dívči
školy měšťanské, ale Vídeň (patrně min. vyučo-
vání) „tak ráda svoje německé osnovy normální
prostě nařizuje zemím ostatním, že odtud vzniká
opravdové nebezpečí školám českým...“ Dále
tvrdí se v článku, že se pro měšťanské školy
chlapecké navrhuje zalím jen nebezpečná zá-
sada: mají si prostě přisvojiti z osnovy nižších
škol reálních, čeho se jim nedostává, tedy učivo
v jazyce francouzském, algebře, těsnopisu atd.
Ve článku tom však není pověděno, že zmíněné
osnovy jsou jen soukromým míněním dvou ně-
meckých učitelů, jak je přinesla vídeňská
Bürgerschulzeitung z 1. a 20. března a 1. dubna
t. r., čeho vytknouti po našem soudě bylo po-
třebí, aby se dala posouditi závažnost oněch
osnov. Řekne-li se u nás, že podnět k nějaké
akci ve věcech školských vyšel z Vídně, která
ráda své věci jiným zemím nařizuje, budí se
v nás dojem, že se jedná o akci úřadních kruhů
vídeňských, čeho v tomto případě není.
Některými poznámkami obrací se článek ku
poměrům českým. Je třeba stanovisko če-
ského učitelstva měšťanských škol v otázce
zřizování čtvrtých tříd při měšťanských školách
českých šíře objasniti.
Vídeň
Bürgerschulzeitung
15
article
Budiž nám to dovolenol
Budiž nám to dovolenol
České učitelstvo měšťanských škol věnovalo
už po několik let této věci mnoho času a práce
jednalo o ní ve svém časopise, v poradách spol
kových i úřadních. Úsilí jeho vyvrcholilo na zem
ské poradě r. 1902, kde přijat elaborát o reorga-
nisaci měšťanských škol. Aby široká veřejnost
česká mohla posouditi snahy českého učitelstva
v tomto směru, vytýkáme stručně zásadý, v tomto
časopise svého čašu již uveřejněné, na zemské
poradě r. 1902 přijaté: 1. „Měšťanské
školybuďte rozšířeny o čtvrtou po-
stupnou třídu, aby plně mohly do-
státi úkolům, na ně vznesený m.
16
article
V rámci dosavadních tříd nelze provésti řádne
reorganisace školy měšťanské. 2. Učebná
osnova měšťanské školy budiž pro-
hloubena a doplněna naukam
mravními, občanskými, národo-
hospodářskými a krasoumnýmiv
předmětech dosavadních, dále budiž rozšířena
o vyučování algebře, jazyku francouzskému nebo
jinému modernímu jazyku evropskému a na
dívčích školách o vychovatelství.“
Pro školy chlapecké doporučeny
ruční práce. „Návrhy těmito miníme po-
vznésti školu měšťanskou a prospěti hlav-
ně nejširším vrstvám národa na-
šeho, pro něžbyla škola měšťanská
zřízena a pro něž žádáme, aby byla
v brzku i zreorganisována.“
Zásadám těmto se české učitelstvo měšťan-
ských škol dosud nezpronevěřilo a bohdá ne-
zpronevěří. Není ovšem vinou českého učitelstva,
že se otázky zreorganisování měšťanské školy
neujal zemský výbor král. českého dříve, než
rakouský ministr vyučování. Když byla loni svo-
lána do Vídně anketa o školách měšťanských,
vyslovena byla právě v tomto listě naděje, že
nejvyšší náš autonomní úřad svolá sám znalce
školství, aby se o této otázce vyslovili. Bohužel,
naděje ta zklamala, a zůstalo jen při tom, co
vypracovalo ministerstvo. Čeští delegáti ve ví
deňské anketě hájili usnesení naší zemské kon-
ference, ale rozhodnutí nebylo ovšem v jejich
rukou.
Vídeň
17
article
Ani hotové výnosy ministerské o reorgani-
saci měšťanských škol z června 1903 nepřijalo
české učitelstvo měšťanských škol na svém
sjezdě v Pardubicích slepě, nýbrž vytklo celou
řadu opravných návrhův. Ale nemohlo se ovšem
v zájmu celého našeho národa vzdáti novéhoa
důležitého útvaru ve školství lidovém a snažilo
se tudíž, ministerských výnosů využiti; jednalo
o zřízení kursů, usnášelo se po jednotlivých sbo-
rech o osnovách a j. Když pak byl u nás vyvolán
známý odpor kritikou ministerských výnosůva
snah vídeňského učitelstva měšťan-
ských škol o připodobení školy měšťanské nižš
škole střední, s kterýmižto snahami české učitel-
stvo nemělo nic společného, ochablo ve snahách
o rozšíření měšťanské školy i české učitelstvo.
Snažilo se sice ukázati, jak škodlivým může být
pro český národ, že zůstává ve věcech lidového
vzdělání za svým soupeřem, ale na konec ne-
mohlo vydati se v šane podezření, že mu jde
o hubené remunerace z kursů těch, ano,
dokonce v jednom českém městě moravském za-
vázali se učitelé měšťanské školy, aby zřízení
kursu obci usnadnili, že opatří vyučován
na kurse potřirůky zdar ma.
Pardubice
18
article
Učebné osnovy pro čtvrté třídy českých mě-
šťanských škol od mnohých učitelských sborův
u nás vypracované, budou zatím odpočívati, až
dojde k prvé zkoušee jejich ohněm, v komisích,
jež se obyčejně pro sestavení osnov měšťanských
škol svolávají a v nichž bývají zastoupeny všecky
důležité stavy občanské. Uveřejniti nějaký návrh
osnov, třeba dobrý, nepokládá české učitelstvo
za nejlepší cestu. Je totiž přírozeno, že takové
návrhy se lehko a s malými opravami přepisují
asi jako úřadní šimly. Ponechá-li se však každé-
mu učitelskému sboru starost o vlastní osnovu,
je mnohem větší naděje, že se osnova upraví dle
místních potřeb. Jednotnému uniformování české
učitelstvo měšťanských škol nepřeje.
Ale k čemu všechno pracování nějakých
vzorných osnov, když se dnes všeho všudy v ce-
lém království českém ví — o velmi nepatrném
počtu finančně zaručených IV. tříd s českou vy-
učovací řečí? Až dojde opravdu ke zřizování
kursů, přesvědčí se každý, že české učitelstvo
měšťanských škol (mezi nímž nelze hledati „bez
podmínečných nadšenců pro vídcňský mini-
sterský čtvrtý ročník“) dovede v ráme
ministerského výnosu vytveřit
českou školu a praktickou školu.
19
article
J. Branelíkův Atlas zeměpisný pro školy mě-
šťanské. Nákl. uměl. graf. firmy V. Neubert v Praze
Smíchově. 25 map. Cena 2 K 50 h.
Kartografie školská u nás dosud téměř úplně za
nedbána. Učebné ústavy naše dosud odkázány jsou té
měř výhradně na práce cízí, tu a tam opatřené če
ským, po většině však jen německým textem. Je tedy
uznáníhodno, že našel se v kruzích školských odbor
ník, který všechnu svoji píli věnuje odstranění tohoto
neblahého stavu. Míníme p. PhC. Jos. Brunelí ka
odb. uč. měšť. v Ml. Boleslavi. Dosavadní práce jeho,
závěsné mapy Belgie, Hollandska, Lucemburska.
Evropy, Solné Komory, plán Ml Boleslavi a j. jsou
již dosti veřejnosti naší známy, některé důkladnost
svojí došly vážnosti i v cizině.
K těmto důstojně řadí se nová práce, svrchu
označená, která jak p. autorovi, tak p. nakladatel
dělá veškerou čest.
Dosavade užíváno na školách našich měšťan
ských atlantu Rothangova; avšak nedostatečnost jeho
pro nynější poměry a potřeby školy měšťanské
obecně se v kruzích učitelských pociťuje. Autor
který po více než čtvrt století na škole měšťanské
působí a je tedy s povahou a potřebami školy té
s methodou vyučování zeměpisného dokonale sezná
men, zpracoval v posledních letech toto dílo, jež po
třebám školy řečené dokonale vyhovuje.
Atlas obsahuje 2 tab. k zeměpisu hvězdářskému.
mapu k znázornění základních pojmů zeměp., mapu ze
měp polokoulí, 7 map dílů světa, dále mapu přední Asie
střední Evropy (fysikální), mapy jednotlivých státův
evropských s několika pěknými kolorovanými plány
III.
J Branelíkův
V Neubert
Phc
Atlas
Praha Smíchov
Boleslav
Belgie
Lucembursko
Evropa
ml Boleslav
Asie
20
article
hlavních měst, mapy zemí rakousko-uherských, že
lezniční mapu severo západních končin tíše našía
krásný plán Prahy.
Veškeré mapy pracovány jsou s největší přes-
ností a dovedností kartografickou, přehledně, nepře
plněně, čistě se živým koloritem. Při práci, jak pa-
trno, použito i nejnovějších dát, také právě vycháze
jícího, velice cenného díla geografického, Stielerova
atlantu vydání IX. Jména měst provedena písmem
náležitě dle posledních sčítání lidu. Vůbec
úprava map odpovídá úplně výši a nynějším po-
krokům kartografie.
Mimo některé mapy, jež jsou originální pracíp.
autora, vyniká atlas lento ještě značně zvětšeným
formátem, který zjednává přehlednost a jímž šetříse
zraku mládeže srovnatelnými měřítky — a čeho do-
sud u trvajících allantů nebylo náležitým a harmo-
nickým spojením zeměpisu fysikálního s politickým.
jak toho jedině správná methoda pragmatického vy-
učování zeměpisného vyžaduje. Autor sleduje po-
třeby zeměpisu fysikálního a politického stejnou
měrou a podává úplné, přehledné a pěkně názorné
obrazy zemí a držav.
Praha
Stielerův atlant
21
article
Ráz škol měšťanských, hovící zejmena potřebám
kruhů řemeslnických a obchodních, atlasem Brunclí-
kovým se dobře vystihuje a představuje, drahám vodním
a železničním věnována u všech map náležilá po-
zornost; připojena též přehledná mapa hlavních
tratí železničních v král. českém a nejbližších zemích
okolních, jakožto pro nás nejdůležitějších. Toho
rovněž u dosavadních atlantů nebylo.
Co se nám též zamlouvá, jest, že pan auton
nepřeplňuje mapy vedlejšími přívěsky, jež mysl mlá
deže jen k nepozornosti svádějí, ba vynechává i zby
tečné názvy říší, zemí a krajin, žactvu školy mě
šťanské dobře známých. Tím zjednána mapám po
třebná přehlednost a jednoduchost.
Ze všeho pak patrna snaha, prospěti především
potřebám školy a mládeže české
V druhém vydání, jehož atlas zajisté brzo
dočká, autor jistě doplní mapy své některými místy
zvláště ve východní Asii, jež událostmi poslední doby
staly se důležitými.
Jsme přesvědčeni, že v českých školách měšťan-
ských dají tomuto českému dílu přednost pře
překlady atlantu německého — vždyť za men
peníz podává Atlas Brunelíkův více map, v lepším
výboru a výborného provedení, hodě se ke všem ma
pám závěsným. Měšťanské školy naše zajisté po-
stupně budou touto výbornou prací domácí nahra
žovati atlanty původu cíziho, dražší a skrovnější.
Atlas
Brunelíkův
Asie
22
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Dnes večer o 1/27. hodině nastoupí proti sob
kombinovaná mužstva, skládající se z nejlepšíc
hráčů českých. Mužstva doplněna budou ještě
Trnelem a Hrabětem, takže zápasu zúčastní se celé
prvé mužstvo S. K. Slavie. Možno očekávati tudí
jeden z nejpěknějších zápasů celé sezony. Vstupné
I. místo 60 hal., druhé místo 30 hal. Předprodejo
vzhledem k nízkému vstupu nejsou. Mužstva : Hejda
Benda, Renner, Opálecký, Novák, Moudrý Š., Šustera
Benda, Dostál (Smíchov), Malý, Vaněk. Druhé
Richtr (Smíchov), Veselý, Relim (Smíchov), Trnel
Hrabě, Jirásek (Smíchov), Baumruck, Benda. Kotou
Jenda, Rázný. Žačátek přesně o 1/27. hod. večer.
** Slavia »Reserves« po přání klubu mlado
boleslavského, přičiněním známého příznivce S.
Slavie a tamních sport. sdružení, oficiála p. Karla
Jappla, zavítá do Ml. Boleslavi dne 10. t. m, kle
réhožto výletu i her zúčastní se i širší členstvo
přiznivci Slavie. Též celé I. mužstvo přislíbilo účast
Podrobnosti později.
Hejda Benda
Renner
Opálecký
Novák
Šuster Benda
Dostál
Vaněk
Veselá
Reli
Trnel Hrabě
Jirásek
Baumruck
Benda
Jenda
Jappl
Smíchov
Boleslav
Slavia
sport . sdružený
23
article
** Josef Ludvík stal se opětovně professionálem
(po kolikáté už?), neb zápasil minulého lýdne se
Šmejkalem, Petrim a Petrákem v cirku Šmahově v Kla-
tovech.
*Velké mezinárodní zápasy v Praze
konati se budou dnem 4. července počínaje za úca-
stenství vynikajících zápasnických veličin v rozsáhle
zahradě velkorestaurace »U bílé labutě« v Praze na
Poříči. Ke konkurenc hlášeni jsou zápasníci zvuč-
ných jmen z cizozemska: Charles Axa, moderní gla-
diator a champion Ameriky, Dick van den Thun
z Holandska, Jiří Oltinger ze Švýcarska, Stabo Alpi-
nov z Bulharska, Vladys Cortum, místr Polsky,p
Starschek, mistr východního Německa z Vratislavia
obávaný turecký zápasník Kara Al aha z Adriano-
pole. Jména těchto zápasníků, kteří na základě
vyzvání pana Ch. Axy se přihlásili o prémii 500 K
přibyli tento týden do Prahy. Rozsáhlé zápasiště
zřízeno jest dle amerického způsobu na vyvýšeném
místě stinné zahrady, tak že lze pobodlně ze všech
stran zajímavé detaily jednotlivých utkání sledovati
Zápasníkům pražským (profesionálům) naskytá se
vhodná příležitost, aby své umění při této v pravdě
výtečné soutěži ukázali.
Josef Ludvík
Šmejkal
Petri
Petrák
Šmahův
Charles Axa
Thun
Oltinger
Kara Al aha
Adriana
Ch
Kl
Praha
Amerika
Holandsko
Švýcarsko
Bulharsko
Polsko
Německo
Vratislavie
Vlady Cortum
Stabo Alpi
24
article
Z cyklistského ruchu.
** Při nedělních závodech ve Vratislavi opako-
vána „velká cena“, která před člyřmi týdny pro ne-
hody byla přerušena. Vítězem zůstal Dickentmann,
který v 1 hodině ujel 69 km 60 m, před Roblem a
Demkem. Též 20km závod vyhrál Dickentmann za
17 m 13/2 vt. před Roblem a Demkem. V letounských
závodech zvítězil Arend (7 bodů ve čtyřech bězích)
před Scheuermannem (8 bodů) a Mathieuem z Paříže
(10 bodů).
Zklubu cyklistů »Čechie« na Král-
Vinohradech. Výletu na Rýn zúčastnilo se devě
členů s náčelníkem p. Flanderkou a navštívilo ve 14
dnech Norimberg. Würzburg. Frankfurt, Koblene
Kolín, Mohuč, Manheim, Haidbrok, Štutgart a Mni
chov.
(Zasláno.
Úřadníkům s platem od 1800 K výše poskytuje
výhodné půjčky na malé splátky a mírný úrok Praž-
1454
ská záložna, Ferdinand. tř, 22n.
Dickentmann
Robl
Demek
Mathieu
Výleta
Flanderka
Norimberg
Haidbrok
Štutgart
Ferdinand
Vratislav
Paříž
Rýn
Würzburg
Frankfurt
Mohuč
Manhem
Čechie
KrálovskýVinohrady
Koblen Kolín
km
Scheuermann
34
article
M RSO Senanerov
M RSO Senanerov
ze ao jedině
král. srb. dvorní a komorní dodavatelkou ve
Vídni, I., Kohlmarkt 6. vynalezenými a jí sa-
motn ou upotřebovanými okrašlov. prostředky.
priv., — pro každlon důmu nepostrádatelný, — člní ki
c. k. pat.
Pud Pavissane vřímo oslnivě bálostnos, zakrývá svým velmi skvostným emallem
pe neštovicích, rodná znamení, vyrovnává vrásky a záhiyby
všechny nedostatky, jakot doličky
stnhuje riztažené pory a činí každý ženský obličej půvabným a ku pedivu mladistvým. Je te js-
diný pudr, po jehož upstřebení mlžeme se mýti, hniž by sensění působivost zmizela. Cena
kartonu K 3.—
Vídeň
Kohlmarktoria 6
36
article
omlazuje o dositiletí a má ho večer každé dámn upotřobiti
Krem ravissante
Cena tyglíku K 3.—
zabraňuje ochrnutí kůže, síli tute a jest najvýtečnější ze všech toiletníeh
Eau PaViSSaRE vodiček listým výsledkem korunovaných. Cena láh ve KK 5.—
Věschny mé výrubky byly v Paříli, v Londýně a ve Vidni vyznamenány velkou zlatou medaillí.
Za pedivahodný výsledek svých přípravků se úplné zarubují. Nenčetné dupisy uznaní z nejvyššich kruhů
jsou u mne k mahlédnuti. — Každé damě co nejlépe dopeoručitelno
C. k. priv. čeleukn k dosažuní vrásek prostého, bdlostně mramorového čela, kus K 3.— a vý-
borné, krášlicí mýdle „Savon ravissante“ kus K 1 60 a K 2.40
Madame Rosa Schafter vykouzli svým „KONOOREM““ na každém sošedivělém vlasu původní barru
mladistvou — skvostnou rusou, kaštanovou nab samotově černou — a žádné myti docílsného odstinu
nsodstrani. Jedno upotřebení postačí. Malý karton K 3.—, velký K 10. —
Pravé jen s mým obrnzem.
Savon
KK 5
Londýn
KONOORema
madame Rosa Schafter
37
article
„Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny
„Rhodopist dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3k
ROSA SCHAFFER ve Vidal., I,, Kohlmarkt 6, v PRAZE u 10S. KAMMELA Na přikopě č.15
Pseudonymu Knajpijanu,
jenž v čísle 52. ročníku XI. časopisu „Volné slovo
pražských předměstí“ ze dne 29. června 1904
uveřejnil „Zasláno na Smíchov“ v němž způsobem
nízkým a slušných lidí nedůstojným dotkl se předsedy
společenstva řezníků, uzenářů a obchodníků s masem na
Smíchově, k uklidnéní jeho patrně potrhaných nervů
dáváme ubezpečení, že předseda našeho společenstva,
jenž námi byl zvolen jen z toho důvodu, že jsme k
němu měli úplnou a neobmezenou důvěru, nám dosud
úplné vyhovuje a že přes snahy různých pokoutních
živlů a chvástavých písálků nízkých „zaslán“ dnes ještě
mu svou plnou a zaslouženou důvěru vyslovujeme.
Mezi slušnými lidmi, mezi které ovšem pisatele
onoho „Zaslána na Smichov“, pseudouyma Knojpijana,
patrně počitati nelze, jest již stanoviskem překonaný m,
že v boji proti osobě nějakou veřejnou funkci zastu-
pující nemá se použíti té nízké zbraně, aby tělesné
vady a nedostatky osoby té se vytýkaly a sesměšňo-
valy a že do boje takového manželky osob dotčených
vtahovati se nemají.
Vyznamenání z různých výstav, kterých se panu
předsedovi dostalo a která pseudonym Knajpijan po-
směšně nazývá „kříže a kolečka“, jsou poctivé zaslou-
žena. Ostatně o kolečkách by pan pseudonym, jemuž
se patrně nějakého toho kolečka nedostává, vůbec
mluviti neměl.
Schaffer
Vidal
Kammel
Knajpijan
Kohlmarkt
Praha
Smíchov
38
article
Způsob, jakým Knajpijan píše proti osobě naší
úplné důvěry právem požívajicí, my jako řemeslníc
a živnostníci co nejrozhodněji odsuzujeme, jsouce
přesvědčení, že jest útok na předsedu společenstva
našeho podniknutý revolverovým atentátem z důvodů
14468
chlebařských.
Ze společenstva řezníků, uzenářů a ob-
chodníků s masem na Smíchově
Ondřej Hrubý, místopředseda, Ad. Lurle, společ. komisař,
Josef Pšeničný, člen výboru a pokladník.
Leopold Vlach, Alois Kratochivil, J. Horčička, V. Pauli,
Emanuel Černý, Štěpán Los, Autonín Prošek, Antonín
Stádník, Josef Král, Rudolf Čermák. Antonín Wolf,
Edvard Krejcar, Ferd. Sita, L. Eckstein, Ant. Srbek,
S. Lurie, Josef Pollak, Václ. Tlustý. Eda Salus, Václ.
Slováček, Alois Koníček, Václav Mareš, J. Fila, Jos.
Volf, V. Janoušek ml., Fr. Los, Plzeňský, Čeněk Hanuš,
Václav Pavlík, Václav Havrda, A. Křeček, Jan Šípek,
Leopold Fuchs, Karel Taussig. Jos. Vondra, Jan Vo-
ves. Čeněk Pilík, Josef Šťastný, M. Traka, Jan Štolba,
Jindřich Weil, Fr. Tuláček, V. Viktorín, A. Hollmann,
J. Simandl, H. Fiedler, Karel Kohlík, Josef Šlais, Jo-
zífek a Kubálek, Karel Novák, Josef Loskot, Emannel
Uher, Karel Forst, Gustav Hanzlík, Václav Kačerovský,
Josef Němec, Lad. Kratochvíle, Vojtěch Korálek, Fran-
tišek Kaucký, E. Svoboda, Albert Hrubant, Matěj
Kubr, Karel Srnec, Jos. Březnovský, Jan Čubr, V. Še-
bek, J. Vševid, Š. Pilik, Karel Heller.
Hrubá
Ada
Josef pšeničný
Vlach
Alois Kratochivit
J Horčička
Pauli
Černá
Los
Autonín Prošek
Stádník
Král
Čermák
Wolf
Krejcar
Ferd
L Eckstein
Antonín
Srbka
S Lurie
Pollak
Václ
Tlustá
Salus
Slováček
Koníček
Mareš
J Fil
Jos
Volf
V Janoušek
Čeněk Hanuš
Pavlík
Havrda
A Křeček
Šípek
Fuchs
Taussig
Vondra
Jan
Pilík
Šťastná
M Trak
Štolba
Weil
Tuláček
A Hollmann
J Simandl
H Fiedler
Kohlík
Šlais
Kubálek
Novák
Loskot
Forst
Hanzlík
Kačerovská
Josef Němec
Kratochvíl
Korálek
Fran
Kaucká
E Svoboda
Hrubant
Kubr
Srnec
Březnovská
Čubr
V Š
J Vševid
Š Pilik
Heller
Smíchov
Francie
Emannel Uhry
Sita
46
article
Populárně poučný spls
Populárně poučný spls
pro každého majitele motocyklu
a pro ty, kdož si motocykl ob-
mýšlejí koupiti.
Cena výtisku v appartní calicové obálce
korun 2.—, poštou korun 2.20.
Obsah
I. Důležitost motocyklu. II. Konstrukce m. A) Stroj
motocyklu: 1. Výbušný motor, 2. Benzin, 3. Karbu-
race: a) Karburátor odpařovací, b)rozprašovaci. 4. Za-
palování: a) vzněcovací trubkou, b) elektrické. Akku-
mulátor. Suchý článek. Indukce. Vedení. Přerušovač
čili trambleur. Zapalovací svička. Celkové uspořádání
elektr. zapalování. c) Zapalování magneto-clektr. E ek-
tromagnet. Zapalovač. Vedení. Ustrojí odtrhovací. Cel-
kové uspořádání. Magn. elektr. zapalování Boschovo.
5. Rušení kompresse. 6. Výfuk. Mazání stroje. 8. Chla-
zení motoru. 10. Převod sily. B) Kolo motocyklu: Cel-
kové sestavení. Rám. Brzda. Pneumatika. — Různé
konstrukce: Laurin-Klement, Michl, Verner, Freres,
Puch, Pless-Clessiug, Neckarsulm, Peugot freres. —
Motorová trojkolka. Závodní kolo. Vozík vlečný, před-
věsný, postranní. — III. Zacházení s motocyklem (před,
mezi a po jízdě). Opravy. — IV. Různé pokyny (zdra-
votní, bezpečnostní, celní). Nezdaněný benzin. Doprava
motocyklu po železnici. Měření rychlosti. Odborné ná-
14551
zvosloví. Odb. časopisy. Spolky.
Objednávky přijímá každé řádné knihkupectví.
Nakladatel E. Weinfurter v Praze,
Vodičkova ul. č. 37.
Karba
Laurin
Klement
Michl
Verner
Freres
Peugot
E Weinfurter
Akko
Palm
Praha
Vodičkův ulice