ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 f92b45e0-8f19-11dd-bcff-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 31 celkem · entity: work 9, person 69, place 26, org 2
1 masthead
19. října 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 2872.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 9.
6 article
OBSAH- aš.: Gluseppe Verdi. (II) Lékařství: 3: Rakouský zákon o epidemiích Literatura. Bibliogratie. Drobnosti.
Gluseppe Verdi
7 article Giusepne Verdi.
Giusepne Verdi. Trojhvězdí „Rigoletto“, „Traviata“ „Troubadour“ vyneslo Verdiho na vrchol slá- vy mezi jeho krajany. Ale jím i stal se italský maěstro populárním na všech operních scé- nách ostatní Evropy. V Italii byla naprostá jednota v úsudcích o Verdim, kritika i obecen- stvo uctívalo v něm geniálního hudebního dramatika. Jinak bylo na severu. I tam měl tvůrce „Rigoletta“ na své straně vždy široké vrstvy divadelního obecenstva, jež ochotně propůjčovalo sluch jeho lehce přístupné melo- dice a jež dávalo se v naivním svém cítění rádo strhovati vervní a nápadnou dramatickou výrazností jeho hudby vůbec. Nezměněný zů- stává poměr tento mezí Verdim a těmito vrst- vami obecenstva do dnes. Jiného mínění byly na severu Alp převážnou většinou odborné kruhy hudební. Byly doby, kdy Verdi platil jim za kvintessenci vší triviálnosti v opeře, za bohopustého dryáčníka a kazitele vkusu který nemá v sobě kouska hlubšího umělecké- ho cítění a který mimo to v komposiční tech. nice je hotovým nedoukem a břídilem. Podob- né úsudky vyskytaly se i u nás a tu a tam se- jdeme se s nimi dosud.
Giusepne Verdi Rigoletto Traviata Verdi Evropa Troubadour
8 article
Bylo pochopitelno, že v operách Verdiho z tohoto období jeho tvoření, které uzavírá „Traviata“, mnohé nedocházelo souhlasu bylo přímo odmítáno. Bylo to pochopitelné tam, kde přistupovalo se s názory a měřítky německé dramatické hudby k dílům Verdiho Těm, kdož viděli jedině spásnou cestu drama- tické hudby v Beethovenově „Fideliu“, ve Webrově „Euryanthě“ a po nich pak v dí- lech Wagnerových, nemohl býti sympatickým Verdi v „Rigolettu“, „Traviatě“ a „Trou- badouru“. Tam, kde odvažovala se v opeře hloubka a dramatický význam každého taktu o sobě, bylo přirozeno, že vytýkal se Verdimu nedostatek vnitřní pravdivosti a dramatická povrchnost, že odmítán byl pro brutálnost a častou křiklavost hudební mluvy. Není po- chyby, že jsou ve Verdiho operách z tohoto období mnohá místa, příčící se jemnějšímu vkusu, místa prázdně nabubřelá a pokulháva- jící po stránce psychologicko-dramatické.
Verdi Traviata Beethovenův Fidelius Webrův Euryanth Wagnerův Rigoletto
9 article
Není zde místa pro zkoumání, jak dalece byl tu sveden Verdi librety svých oper, jež ku hřešení v těchto směrech hudebníkovi ne- sporně velmí častou skýtala příležitost. Fak- tum je, že tyto stinné stránky i nejobjektiv- nějšímu posuzovateli v operách vlašského mistra se jeví. Ale odmítati pro ně celé díl Verdiovo, které předcházelo „Aidu“, znamen nechápati je v jeho vlastní podstatě a jeho in- dividuálním rázu. Hudba Verdího tkví veškerým svým kar- akterem v italské půdě, jeho opery jsou do- konalým ohlasem cítění národa, jeho vnitřníh života i způsobu a intensity, jak tento proje- vuje se na venek. Povaha Seveřanů kloní se více k hloubavosti a jednání jejich vedena jsou více klidnou rozvahou. U národů jižních život vybíjí se víc v prudkých, přechodů ne- znajících projevech citů; tato citová vznětli- vost dodává tempo i vervu jich mluvě a jich gestům. A stejně tyto duševní vlastnosti již- ního národa projevují se i v jeho hudbě, jme- novitě v jeho hudbě dramatické, kteráje zvláště povolána, aby podala neúplnější obraz duše tohoto lidu. Všechna dramatická tvorba vlašská vůbec ostře odlišuje se od dramatu severního. U Italů není dramatu, které ze zá- kladní ideje vycházejíc vyvíjí se železnou nut- ností vnitřní logiky a dospívá vrcholu, u Italů setkáváme se jen s dramatickými situacemi.
Verdi Aida Italos vlašský mistr
10 article
k sobě řaděnými. Toto řadění vzrušujících dramatických situací hoví explosivní po- vaze Vlachů. A tomuto národnímu jich kar- akteru odpovídá též dramatická hudba Ver- diova, v níž city a vášně okamžítě vzplanou a rychle uhasínají, aby učinily místo výbu- chům citů jiných, třeba nejkonkrétnějších, jako vůbec cítění jižního lidu vystřídává bez pře- chodu nejkrajnější extrémy. Z této poslední vlastnosti italského národa podává se vysvě- tlení k jedné z nejpádnějších výtek, které proti operám Verdiho byly vzneseny. Je zná- mo, že Verdi často po nejtragičtějším okamži- ku vložil zpěvákovi v ústa bravurní Allegro hbitých tanečních rytmů, někdy to byla pol- ka, někdy náběh k valčíku, nejčastějí však kvapík, který tu vystřídal zpěv plný smutku a nářku. Ukazuji na nejznámější případ: hlu- boce jímavá arie Leonory na počátku čtvrté- ho dějství „Troubadoura“ (z F-moll), poní následuje proslavené „Miserere“ s kantilénou Manricovou a hned pak zanotuje Leonora do- cela jásavé Allegro z F-dur („Tu veduci ch amore“). Tu třeba míti na paměti, že Italové při takovéto melodii tanečního rytmu nepo- mýšlejí na tanec, nýbrž že je jim výrazem ra- dosti, nebo svítající naděje, jimiž duše jejich je eruptivní silou a bez přechodu zachváce- na. Tak třeba se v základě dívat na všechnu dramatickou hudbu Verdiovu jako na projev zcela osobitého karakteru národa a na ohlas jeho hnutí duševních. K takovému pochopeni hudby Verdiovy třeba ovšem znáti aspoň po- někud zemi a lid, v jehož středu hudba tato se zrodila. Posuzovati ji dle hledisek drama- tické hudby, odpovídající karakteru národů severních, vede přirozeně k jejímu naprosté- mu nepochopení, jehož dalším důsledkem je i zneuznávání. K tomuto názoru dnešní doba. bohudíky, už se propracovala a proto i spra- vedlivěji Verdiho posuzuje.
Vlach Verdi Leonora Troubadoura Manricův Italos Vera Fmoll Fdur
11 article
Krajanům Verdiovým hudba tato mluvila přirozeně řečí jim srozumitelnou, v ní viděli sami sebe. V ní proudí italská krev, v ní žije duše tohoto lidu temperamentního, lehce vznětlivého a v citech svých přebihajícího snadno od extrému k extrému. Krajanům Ver- dího jeho hudba nejen lahodila svojí melodi- kou, svojí měkkostí a krásnou modelovanost svých kantilén, ona jim též imponovala a strhovala je svojí mužností, vlévajíc odvahu do jejich myslí. Touto mužností a energično- stí svého výrazu odlišovala se od převážně sladkých a melancholicky snivých melodií, kterými Bellini a Donizetti posluchače dojí- mali a ukolébávali. Působivost hudby Verdi- ho, rozněcující vlastenecký enthusiasmus srdce nejšírších vrstev lidu italského a rozně- cující jeho odvahu, byla tím větší, že divadlo bylo její tribunou. V době, kdy v rozervané a pod cízimi vládami úpící Italii bylo každé volnější slovo a každá myšlenka na svobodu násilně tlumena, divadlo a zvláště opera byla Vlachům shromaždištěm, v němž cítili se aspoř poněkud volnějšími a odkud čerpali vzněty k činům a nadšení a kde také mohli svému smýšlení a cítění občas volněji průchod dáti.
Bellini Donizetti Verdi Vlach Vera Italia
12 article
Byl to obdobný zjev jako u nás v Čechách, když před ústavností divadla bylo tribunou vlasteneckého smýšlení, a kdy se scény pro- nášela se politická hesla, zahalená v roucho poetické. Svojí hudbou stal se Verdi Italům národním pěvcem a spolu bojovným heslem a když volal lid, bojující o sjednocení Italie „Viva Verdi“, mínil tím „Viva Vittorio Emanuele, Re d'Italie“. Tak Verdi stal se ná- rodním umělcem a miláčkem lidu ve všech směrech. Ale teprve tvoření Verdiho, následujíc po třech jeho nejproslavenějších a nejpopulár- nějších operách, ukázalo hluboký umělecký karakter italského mistra, jeho pevnou vůl a neochvějnou snahu jíti stále výše. Přemno- hým skladatelům stačil by pro vždy úspěch, ja- kým mohl se vykázat „Rigoletto“, „Trou- badour“, a „Traviata“. Nestačily však Verdi- mu, jemuž šlo o umění samo a o jeho rozkvět nejen o získání slávy u širokých mas. Jestliže se tvrdí někdy, že byl to Wagner, který svým dílem uvedl Verdího na nové cesty, neodpo- vídá to skutečnosti. že Verdi přemýšlelo těchto nových cestách pro svoje umění dříve než vůbec mohl s reformními díly Wagnero- vými přijíti do styku, toho doklad máme z péra jeho samotného. Píšeť Verdi již v r. 1852 jed- nomu ze svých přátel, že „tanul mu na mysli
Verdi Italos Emanuele Rigoletto Traviata Wagner Čechy Viva Italia Viva Verdi Re d ' Italia
13 article
„Rigoletto“ bez arií, bez finalí, s nekonečnou řadou dvojzpěvů...“ A opery, které následo- valy po trojhvězdí svého tvůrce proslavivším. ukazují, jak Verdi hledal něco nového, jak šel za novými cíly a pokoušel se v dramatické komposici i o nové prostředky k těmto cílům vedoucí. Snahy jeho nesou se tu za dosaže- ním hlubší dramatičnosti hudební mluvya větší její vnitřní pravdivosti. Jak svrchu ře- čeno, byli Verdimu v prvních jeho dílech vzo- ry velcí jeho krajané, hlavně Rossiní, Bellin a Donizetti, ale vedle nich již i působila na jeho tvoření hudba francouzská svojí velkou operou. Větší měrou poddává se Verdi to- muto vlivu veliké opery francouzské, kon- krétně řečeno, vlivu Meyerbeerovu, v tét době přechodu k posledním třem dílům, jimiž svoji uměleckou dráhu uzavřel. Snahy o nový dramatický výraz v hudbě a působení velké francouzské opery, po „Traviatě“ následující opery jasně odlišují od starších. Hudba Verdih sice ani tu neztráci svůj význačně národn karakter a nepřestává ani tu býti Verdi svým Jeho hudba staví si tu dramaticky hlubš úkoly, snaha o výraznější a přilehavější kar- akteristiku prostředí i postav je tu patrná Jeho harmonika opouští původní stav primi- tivnosti, stává se bohatší a rozmanitější. Jeho orkestr snaží se z podřízeného úkolu pouhého accompagneura zpívané melodie se vyprostit a vymoci si přímou účast na hudebním vyja- dřování dramatických momentů, instrumen- tace stává se vybranější a paleta zvukových barev bohatší. Ale souběžně s tím, jak hudba Verdího dramaticky se prohlubuje a novými prostředky obohacuje, melodická invence ne- proudí již tak bujaře a bohatě, jako dříve.
Rigoletto Verdi Donizetti Meyerbeerův Traviata
14 article
Verdimu nejde již tak o hudbu, která by vněj- ším leskem a vervou uchvacovala, ale která má poslání zanechávat v duši posluchačově dramatické dojmy hlubší a přesvědčivější. Z tohoto období dramatického tvořeí Verdího, které leží mezi „Traviatou“a „Aidou“ umělecky nejzdařilejším a také po světě nejznámějším, je „Maškarní ples“ (.Un ballo in maschera“). Je to dílo v hudbě svojí převážně ušlechtilé, jako mnohé scény (na příklad celé druhé dějství, výjev mezi Amelií a Riccardem, výsměšný sbor spiklenců a pak závěr opery) jsou nejen divadelně velmi půso- bivé, ale mají skoro všechna tato místa i dra- matickou hloubku. Ostatní opery z tohoto ob- dobí jsou u nás vesměs neznámé. Společnou jich slabou stránkou jsou jich umělecky cha- trná libreta. Při tom však každá z těchto oper vykazuje partie, na nichž znát je lví spár geni- slního dramatika a hudebníka. Opera „Sicil- ské nešpory“ [„I vespri siciliani“), jejíž děj čerpán je z krvavých událostí, odehravších se v r. 1282 na Sicilii, mají takovéto vynikající své partie v kvartettu á capella v I. dějství Dlira fremo all'aspetto tremendo“), v taran- telle a barcarole v II. dějství (obě ryze ná- rodního karakteru), v arii Procidově „O tu
Verdi Aida Amelie Riccard Procidův Sicil Sicílie
15 article
Palermo, terra adorata“) Italy v nadšení uvá- dějící a j. „Simon Bossanegro“, jehož ději hi- storickým pozadím jsou boje mezi lidema šlechtici, které zmítaly v 14. stol. italskými městy, ztroskotal se právě o tento děj jedno- tvárně ponurý. Při studiu klavirního výtahu upoutá hned v prologu úvodní scéna konver- sačního rázu svým živým spádem, pak arie Fiescova v témže prologu („A te l'estremo addio“), v níž z dáli mísí se zvuky „Miserere“ duetto Amelie s Gabrielem z G-dur, plné váš- nivé síly, pak měnícími se výrazy citů bohatý dvojzpěv Amelie a Boccnegry z F-dur a efekt- ní finale, uzavírající první akt. Následující po- tom opera „Síla osudu“ („La forza del de- stino“) kryje se svojí komposicí s „Maškarním plesem“, po němž bezprostředně vznikla. V některých sborech, v tancích a v několik ariích má hudba Verdiova světlejší okamžiky. Jinak působí dojmem jisté únavy a strojenosti. Totéž možno říci i o „Donu Carlosovi“ (text dle Schillerovy básně), v němž uplatňuje se skladatelova snaha o výraznější karakteristi- ku ve značně zmenšené síle, v němž však Verdi až příliš daleko zachází v sledování Meyerbcera, pozbývá bezprostřední síly svojí hudby a stává se ztrnulým a studeným. Zvlá- ště ve scénách ensemblových a v tancích vy- počteno je v této opeře vše na omračující vnější dojem, a tato snaha, nesoucí se ostatně operou celou, nedala promluviti hudbě, pů- sobící svojí životností a bezprostřednosti.
Italos Simon Bossanegro Amelie Gabriel Boccnegra Carlos Schillerův Verdi Palermo Fdur
16 article
Sotva bylo by možno z obsáhlé partitury „Dona Carlosa“ ukázati některé místo, v němž byla by aspoň část té divadelní životnostia elementární síly dramatické, na kterou starší jeho opery jsou tak bohaté. Po dvou posledních operách začalo sev hudebním světě ujimati přesvědčení, že Verdi je vyčerpán a že nelze od něho již očekávati díla, jímž by výše stoupnul, než kam až dosud dospěl. Ale tu právě Verdi způsobil světu velké překvapení a přesvědčil jej, že tvůrčí síla jeho neochabla, nýbrž zmohutněla a stala se schopnou dojíti vyšších cílů. Byla to „Aida“, která tento důkaz provedla. V této opeře, která je dnes majetkem všeho hudeb- ního světa, vytvořil Verdi dílo hudebně ne- obyčejně bohaté a silné svojí dramatickou karakteristikou i snahou o vnitřní souhlas mezi slovem a hudbou. Zde také Verdi uká- zal jasně všemu světu, jakým mistrem je v in- strumentaci a jak dovede dodati hudbě svě i cizokrajné zabarvení. Z Verdího, často bru- tálního a drastického v hudebním výraze, jen tu a tam zasvítí v „Ajdě“ blesky, ale rychle uhasínají. Verdi „Nabucca“, a „Troubadoura“ patří už minulosti.
Verdi Aida Nabucco
17 article
Když po „Aidě“ vlašský maěstro, který zatím vstoupil do sedmé desítky svého života, po více než 15 let se žádným dílem se světu neprohlásil, mělo se za to, že odmlčel se již nadobro. A tu zas úžas a obdiv vzbudil Verdi, když z počátku roku 1887 dal v milánské Scalle provozovati svého „Otella“. Opera tato přesvědčila všechen kulturní svět o neochvěj- né tvůrčí potenci 73letého místra. V „Otellu“ více než před tím zdůrazněn je dramatický úkol hudby. Hudba tu cele podřizuje se dra- matu, líčí dějové jeho prostředí, z ní pro- mlouvají osoby dramatu svými cíty a vášněmi Při tomto vnitřně dramatickém svém poslání nepřestává hudba Verdiho sama o sobě býti krásnou. Hudební krásno a dramatická prav- divost v ní jdou ruku v ruce. Již „Aida“a ještě více „Otello“ vyvolaly tvrzení, že byly to vlivy německé hudby, které v tomto po- sledním období Verdího uvedly v nový směr dramatické komposíce. Přímo se tu ukazo- valo a ukazuje na Wagnera. Není pochyby, že věnoval Verdi pozornost dílu bayreuthského mistra. Ale mně právě poslední opery Verdí- ho přesvědčují o tom, že italský dramatik ne- přijal z Wagnera v podstatě více než prin- cip dramatické pravdivosti hudby v opeře. A tento princip ovšem uplatňoval na scéně i v orchestru. Tomuto principu padl za oběť dřívější styl Verdiho oper, hlavně jich uzavřená čísla, arie, sledující jako cil v první řadě melodické krásno, bravurní ozdobný zpěv a dosavadní podřízená role orchestru
Verdi Otello Otella Aida Wagner
18 article
Verdi akceptoval z dramatické hudby severn jen to, co odpovídalo jeho umělecké indivi- dualitě, jeho nazírání a cítění a nestal se ni- jak napodobitelem Wagnerovým. K tomu byl vždy a zůstal až na sklonek života příliš ostře vyhraněnou a nepoddajnou, sebevědomou silnou uměleckou osobnosti. Vlastní, konkret- ní vyjadřovací prostředky Wagnerova hu- debního dramatu: wagnerovský deklamatorn styl, jeho příznačný motiv, sympatický kar- akter orkestru, nekonečnou melodii etc. — to vše nechal Verdi nepovšimnuto. I „Otello! je dílem, v němž Verdi zůstává svým. Je t dílo vznešených krás, hluboce dramatické a hudebně krásné zároveň. Problém dramatické hudby rozřešil v něm Verdi způsobem, který má základní princip s Wagnerem shodný, ale prostředky jiné.
Verdi Wagnerův Otello Wagner
19 article
Ve svých 80 letech promluvil Verdí světu v opeře poslední své slovo. Ten, jenž nehledě k nezdařilému pokusu mládí, jen tra- gickým dějům propůjčoval svoje umění, jenž znal až dosud jen tragické konflikty duší a prudké výbuchy vášní, loučí se s rozjasněným zrakem, s hřejivým úsměvem a jemnou ironií na rtech. Tento Verdiho „Falstaff“ ve své me- lodické svěžesti, svém diskretně svítivéma teplém humoru, v plynné životnosti své hudby jest divem, kterému podobného historie hudby nezná. „Falstaff“ není snůška komickýcha romantických scén, jako je jeho německý předchůdce z péra Nicolaiova. Je to ucelené „dramma giocoso“, jednotného, z brusu no- vého stylu, diginální a mistrovské ve své po- vahokresbě i v náladové malbě. Vtipná a jará veseloherní hudba hopkuje tu v živé a pestře měnivé rytmice, protínána jemně vonnými ly- rismy. Celek prožívá divák na scéně s sebou jako rozmarný, prchavý sen. „Falstaff“ zvrátil nadobro mnohé úsudky, které o Verdim byly tradovány. Stařičký maěstro, jemuž byl vždy upírán smysl pro komiku a humor, s veselým a ironickým úsměvém odporoučel se světu.
Verdi Falstaff Nicolaiův
20 article
Vytvořil ve „Falstaffu“ dílo, které může být východiskem moderní komické opeře, ujmou-li se jí ruce povolané. Skladatel, o jehož kom- posiční technice zvláště Němci často s po- hrdáním mluvili, končí svého „Falstaffa“ dů- myslnou, imposantní fugou. A týž místr, jehož instrumentační umění bývalo nadobro přehlí- ženo, píše part orchestrální s takovou boha- tostí koloristickou, že může býti jeho parti- tura v tom směru stejným zdrojem poučení jako díla největších instrumenta torů. Giuseppe Verdi řekl jednou, že „v hudbě třeba býti stejně upřímným, jako v lásce“ A Verdi sám ve své hudbě byl upřímným, byl vždy svým. A proto geniální tento dramatik patří jako význačná individualita v galerii nej- větších jmen světové hudby. A jindy Verdi prohlásil, že „všichni umělci mají vždy jedině zvláštní karakter svého národa projevovati jak správně řekl Wagner“. Celé životní dílo Verdiho vydává svědectví, jak on sám dů- sledně ve svých operách byl vždy národním. jak v hudbě své mluvil řečí svého národa. Giuseppe Verdi, velký světový umělec, je proto z největších umělců italských.
Falstaff Němec Verdi Wagner
21 article Lékařství.
Lékařství. Rakouský zákon o epidemiích. Platí-li staré pořekadlo „Habent sua fat libelli“ též o zákonech, platí zajisté zvýšenou měrou o jednom z nejmladších našich zákonů,o zákonu ze dne 14. dubna 1913, č. 67 ř. z., zvaném všeobecně „Epidemiegesetz“ neb „Seu- chengesetz“. Osudy tohoto zákona, dříve nei dospěl k definitivní své redakci, byly opravdu cestou trnitou. Ve třech zasedáních předložen byla osnova parlamentu a vždy zas vrácena zdra- votnímu výboru; naposled 24. října 1912. Prot osnově stála dosti nepřátelsky značná část lidovébo parlamentu, obávajíc se uvalení přiliš značných břemen na obce z titulu zdravotní péče. Až do sankcionování „epidemi- ového zákona byla zákonná úprav zdravotních poměrů v Rakousku pří- mo ubohá, zatím co Německo, Francie, Italie Švýcarsko, Anglie. Švédsko, Dánsko, Norsko Nizozemsko, ba i Japonsko mělo již po dlouhou dobu specielní zákony o nakažlivých nemocech. Rakousko mělo však jen dlouhou řadu za- staralých správních nařízení i no- vých výnosů, které však nikterak nebyly v souhlasu s výší moderní vědy lékařské. Že zdra- votní poměry naší monarchie snesou přes to porov- nání se státy s dokonalejším zákonodárstvím zdra- votním, jest z valné části zásluhou našich lékařů kteří spojují vysoké vzdělání odborné se značnou obětavostí.
Prot osnova Rakousko Německo Francie Švýcarsko Anglie Švédsko Dánsko Norsko Nizozemsko Japonsko
22 article
Až do doby poslední nemohla se praxe v boji proti epidemickým chorobám opříti o striktní před- pis rákona. Říšský zdravotní zákon roku 1870 přenechal obcím v přeneseném oboru působnosti starati se o zamezení a potlačení nakaž- livých chorob stejně jako péči o ohledávání mrtvol spoluúčinkování při zdravotně-policejních komi- sích, při zdravotním dozoru na silnice, cesty, ná- městí, obydlí, kanalisaci, vodovody, potraviny, př péči o dosažení rychlé pomoci při nehodách a úra- zech, při zřizování a udržování hřbitovů, márnica pod. Při tom státní správa neměla přímé- ho vlivu na zdravotní politiku obeí nanejvýše na základě dohlédacího svého práv mohla působiti na obce, aby plnily své povinnosti zejména mohla zameziti provedení usnesení s hle- diska zdravotního neúčelných neb přímo škodll- vých (při zřizování vodovodů, odstraňování od- padků a bd.). Panující poměry znamenitě vystihla nejvyš. ší zdravotní rada v dobrozdání svém ze dne 13. března 1906, v němž konstatovala, že nemáme vůbec zákonných, harmonicky v sebe zasahujícíe norem zdravotnických a že jest to jen zásluha hroz- ného strachu obyvatelstva před epídemickými cho- robami (zvláště ovšem před morem a cholerou) že některá správními úřady nařízená pronikavá opatření zdravotní nejsou vytýkána jako proti- zákonná.
23 article
Až do letošního roku stáli povolaní činitelé proti epidemiím asi tak bezbranně jako až do roku 1880, kdy publikován byl zákon o dobytčím moru, stáli zvěrolékaři a oekonomové proti hro- madným nákazám hospodářského dobytka. Obee, v jichž kompetenci spadá dle § 3. a cit. říšského sanitního zákona profylaktická péč zdravotnická, jeví celkem málo porozuměn pro důležitý úkol tento. Nemyslím jen na ty při- pady, v nichž hlavní roli hraje snad nedostatek finaněních prostředků; povážlivějším zje- vem jsou i boykoty lékařů, kteří plníce svoj povinnost, oznamovali vyskytující se případy in- fekčních chorob bez ohledu na jiné zájmy růz- ných činitelůt V takových případech s daleko vět- ším účinkem setkávala se — jak i zdravotní de- partement ministerstva vnitra v kterémsi projevu svém vystihl — osobní intervence, do- mluva i poučování jednotlivých vliv- ných zdravotních úřadníků než poukaz a často drakonické provádění zastaralých nařízeníl Dosud ve valné většině případů spokojovala se praxe s oznámením skutečných ne třeba jen podezřelých případů in- fekčního onemocnění. Povinnost ozna- movati případy takové stanovena byla pro mo (1805), neštovice (1812) a choleru (1849) při ostatních nakažlivých chorobách byla po- vinnost taková stanovena zvláštním nařízením politických úřadů zemských, publikovaným v zem- ském zákonniku (ku př. v Dolních i Horních Ra- kousích, Solnohradech, Štyrsku, Kraňsku, Dalmacii Tyrolsku, Moravě a Slezsku).
Dolní i Horní Ra Štyrsko Kraňsko Dalmacie Tyrolsko Morava Slezsko
24 article
Neochotu, s jakou se setkávala v mnoh případech každá zdravotnická akce, a neporo- zumění nejen jednotlivců, nýbrž i celých korpo- rací výstižně charakterisuje odpor a nechuť k opa- tření tak očivídně nulnému, jako jest na př. isolace ochuravělé osoby. Zde mluvilo a diskutovalo se omezování osobní svobdy a pod. Horší ještě byly poměry, když jednotlivé domy, v pichž zuřila na př. neštovičná epidemie, byly nápadně zvenčí ozna- čovány; v jednom konkretním případě zrušilo mini- sterstvo vnitra podobné opatření. Jiným bolavým bodem jest nárok na ná hradu škody způsobené pracventivními opa- třeními, desiníckcí a pod. Také nebylo dosti spe- cielní trestní sankce na jednotlivé přestupky proti profylaktickým opatřením zdravotních orgá- nů. Možno uvésti snad pouze § 394. trest. zákona který zakazuje ukrývání nářadí, šatstva a pod. oso- by nakažlivou nemocí zemřelé. § 393. trest. zákon poskytuje pouze jisté direktivy a vůdčí zásady p vypuknutí epidemie. Všem těmto i jiným nedostatkůn chce odpomoci nový zákon z letošní ho roku, který bohužel neměl dosu příležitosti prakticky se osvěd- čiti. Dnes však, v době, kdy i v Praze zaznamenár byl sporadický případ cholery, jest snad vhodn doba seznámiti vrstvy širokého obecenstva se zá- kladními předpisy zákona tohoto.
Praha
25 article
Zákon v definitivní své formě vy kazuje některé nedostatky prot formulaci osnovy. Osnova navrhovala na př. aby nejen všechny úřady, nýbrž všechny korporace měly zákon nou povinnost v mezích své působno- sti a všemi prostředky jim k dis. posici jsoucimi působiti k zamezen a potírání nakažlivých chorob. Jakých prostředků bylo proti tomuto textování užíváno, k jakým námitkám se odpůrcové zákona uchylovali. jest patrno z nepatrného příkladu: že prý by se pod širokým pojmem „opatření“ mohlo přikročiti ku obligátornímu zavedení očkováne protinešťovičného a immunisován Proti difterii, které u nás není závaz- ným, ač na př. Bosna a Hercegovina ne- dávno příjala zákon o povinném očkování. „Epidemiegesetz“ vyhnul se šťastně pojm epídemie. Stará definice epidemie (vyskyt- nou-li se tři, čtyři neb i více případe choroby dle rozsáhlosti místa) jistě nemůže vyhovovati. Ve valné většině případů nutno učiniti ochranná, profylaktická opatření o- kamžitě při konstatování prvého podezřelého případu a bylo by trestuhodným zaviněním čekal i. zda snad zůstane při jediném tomto onemocnění.
Bosna Hercegovina
26 article
Zákon uvádí v prvém paragrafu sedmnác chorob. které nutno úřadně oznámitia spála, záškrt. střevní tyf, úpla vice, epidemické strnutí šíje, ho- rečka omladnic, skvrnitý tyí, ne- štovice, asijská cholera, mor, zimnice malomocenství (lepra). trachom, žlutá zimnice, snět slezinná, ozhřiv- ka a vzteklina (i pokousání vzteklým neb i podezřelým zviřetem). Představenému obce musí býti oznámen každý případ onemocnění neb smrti některou zu- vedených nemocí, i pouhé podezřelé ochuravění či smrt. Je-li pouhé podezření na horečku omladnic, není třeba případ takový ohlašo- vati. Naopak zas není vyloučena možnosi, že na- řízením připojeny budou buď vůbec neb jen na jistou dobu další nemoce, které budou mu- siti býti hlášeny správě školy onemocní-li žák, uči- tel neb školní zřízenec.
27 article
Povinnost ohlásiti podezřelý případ na- stupuje hned, jakmile zavázaná osoba zví neb má jen podezření na případ některé z proskri- bovaných chorob neb může-li na případ takový u- suzovati na podkladě odborného v zdělání svého neb symptomů o- nemocnění provázejících a prokaždé- ho lehce poznatelný ch. K oznámení podezřelých případi jsou zavázáni; 1. ošetřující lékař; v nemocnicích, porodnicích a jiných humanitních ústavech ředitel ústa vu neb zvláštním předpisem určený přednosta o d- dělení; 2. přibraná porodní bába; 3. ošetřovatelé z povolání, jimž ob- sluha nemocného byla svěřena; 4. přednosta domácnosti (ústavu) neb osoba tímto pověřená; 5. ředitel veřejných i soukromých vyučovacích ústavů a dětských opa- troven, vzhledem k dětem, učitelům a jiným oso- bám vedení jeho podlehajícím: 6. majitel obydlí neb zástupce jeho; 7. majitel živnosti hostinské a vý- čepnické, resp. úřadně schválený jeho zástupce vzhledem k osobám u něho bydlícím neb zaměst- naným; 8. majitel domu nebo osoba správou do- mu pověřená; 9. v případech sněti sleziné, ozhřivky a vztekli- ny také zvěrolékaři, zvědí-li při výkonu své- ho povolání o nastalé infekci člověka: 10. ohledávači mrtvol. Starosta obecní, nejedná-li se o městaa vlastní správou politickou, musí každý hlá- šený případ oznámiti okresnímu úřadu politickému, který může naříditi periodické předkládání i dalších oznámení.
28 article
Zjistí-li se případ spály, záškrtu, skvr- nitého tyfu, neštovic, asijské chole- ry, moru neb trachomu, musí netoliko obecní starosta, nýbrž i ošetřující lékař neb před- nosta ústavu oznámiti jej okresnímu úřadu politiekému, ve městech s vlastními statutv politickému úřadu zemskému, a t telegraficky, telefonicky neb zvláštním poslem. Státní správa odbornými svými orgány provede pak opatření další, dle možnosti mají býti k akci přibrány též odborné ústavy. Prvým požadavkem jest důkladná a naprostá isolace nemocného. Není-li možno osamoce- ní pacienta provésti, nutno zaříditi převoz je- ho do nemocnice neb jiného ústa vu. není-li to spojeno pro něho s nebezpečím. Nutno bráti ohled na všechny poměry místní a zejména doporučuje se zříditi přenosné barákové nemoc- nice. Prostory a místnosti, v nichž mohou se nalézatí choroboplodné organismy, podrobe se úřadní desiníekci. Není-li řádná desin- fekce možná nebo vyžaduje-li nákladu nepoměrného s cenou jeho, nařídí se zničení předmětu. Obyvatelé zamořených obvodů a domů mohou býti vyloučeni z návštěvy škol, ústav a pod., o opatření takovém zpravena bude správa ústa vu. Vyskytne-li se v osadě neb okolí jejím in- fekční choroba, nebo je-li místo třebas jen ohroženo, může býti zakázáno neb omezeno užívání veřejný ch lázní, koupadela podobných ústavů, pokud opatření takové jeví se účelným. Analogicky může býti omezeno po- uživání pramenů, studní, vodovodů. rybníků, potoků a jiných vod při vysky- tování se střevního neb skvrnitého tyíu, úplavice, asijské cholery, trachomu neb sněti slezinné.
29 article
Předpisy tyto nevztahují se ovšem na užívání vodyk účelům motorickým, dopravním a průmyslovým. Omezení tato platí však pro používání vody k výrobě po- travin a požívatin. Také prodej potravin a nápojů z určitých dílen, krámů, domů neb celých osad zamořených určitý- mi chorobami (spálou, záškrtem, sfřevním tv- fem, úplavicí, tyfem skvrnitým, neštovicemi, cho- lerou asijskou, morem neb trachomem) může býti zakázán neb učiněn odvislým od solnění přede- psaných kautel. Vstup do zamořených budov neni dovolen; pohřební hostiny a slavno- sti nesmějí se odbývati. Mrtvoly musejí býti s urychlením co největším převezeny do márnicea přístup k nim zamezen, třebas i násilím. Zví- řata známá jako nositelé nákazy (ze- jména myši, krysy a různý hmyz) budou zahu- bena. Konání trhů, svátků, slavnost- ních shromáždění a pod., budou zakázána. Pro místa ohrožená epidemií mohou býti vydány specielní předpisy o hlášení domácích cizinců.
30 article
Důležité jest ustanovení — které i v Prazev minulých dnech bylo praktické — o osobách,o nichž zjištěno jest, že jsou nositeli chorebo- plodných zárodků, třebas dosud samy neonemocněly. Takové osoby podléhají zvláštní evidenci, periodickým pro- hlídkám lékařským a eventuelně se musejí podrobiti desinfekci a isolaci. Je-liv konkrétním případě podezření na skvrnitý tyf, ne- štovice, asijskou choleru nebo mor, musí býti takováto zdravotně-policejní prohlidka a dohledv každém podezřelém případě proveden. V povážlivějších případech mohou býti uza- vřeny školy a zakázán podomní o b- chod a je-li neobyčejné nebezpečí nákazy, může býti nařízeno i omezení nebo dokonce zastavení podniků po živnostensku provozovaných. V určitých případech (při skvrnitém tyfu, ne- štovicích, asijské choleře a moru) mohou býti celé domy, jindy (při spále, záškrtu, epidemickém ztr- nutí šíje) jen obydlí vhodně označena až do provedení desinfekce.
31 article
Je-li to k ochraně zdravých dosud obyvatelů a k účinnému potírání choroby nutno, může býti nařízeno a event. násilně provedeno vyklizení bytu neb budovy. Vystěhovaným obyvatelům musí býti opatřeno přiměřené obydlí. Přirozeně omezen neb i zcela znemožněn bude styk s obyvatelstvem zamořených o sa d. Nestačí-li při propuknutí epidemie úřadní (obecní a obvodní) lékaři, mohou býti ustanoveni dočasně lékaři zvláštní. Velice důležitá jsou ustanovení třetího oddílu epidemiového zákona, který jedná o náhrad škod a úhradě nákladů. Za předměty, které dle předpisu tohoto zá- kona podrobeny byly desinfekci a při tom byly poškozeny nebo zničeny, poskytnuta bude držiteli jich přiměřená náhrada. Veřejným korporacím a fondům náhrada tako- váto však vyplácena nebude. Výše náhrady stanoví se dle údajů ma- jitele, držitele neb schovatele nebo dle nálezů znalců a svědků. Nemajetným osobám, zejména malo- živnostníkům, malorolníkům, drobným obchodní- kům, lidem žijícím z denní neb týdenní mzdya vyjímečně těm, kteří nepodléhají osobní daniz příjmů, poskytnuta bude náhrada ve výši 60 proc. v okresu obvyklé dennt mzdy za výdělek, ušlý osobám těmto následkem profylaktických opatřeníz moci úřadní nařízených. Veškeré náhradní