ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f86e5be0-71df-11dc-92c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 30, org 3, person 54
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 24. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 203.
4 article
Ka ranní a odpol. list předp lácí se v Praze vl adnini sa nroěsde. n čtvrii let - s dvojí donáčko R nu : nn lktak nk iei dvoji slotk n:et
Praha
5 title
RODNILIS
6 article
V orobném prodeji- ranní číelo o zols sdpsledn Ve slialkách na venkor nní čnl- epclednl . Inorraty plátí se hotově papře Přodylacení a dnaraty piljtmná dmint- strace v Marianské ulici čr3. Tam nacházojí ze též redakee tiskárna a expedíce „Národnich Listá“, Pakoptiy so nevrac-j.
Národnich Listat
7 title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
8 article Odpověď Körbrova slezským Němcům.
Odpověď Körbrova slezským Němcům. Nejinak, než jakoby trvalá červencová vedra jimiž spálena nadějná zeleň našich niv a sadů, jimiž vypráhla naše pole, vyschly naše potoky i řeky — byla také do žhava rozpálila prah- noucí zášť a zlobu německých trý zni telů našeho lidu ve Slezsku: tak zběsile zlí tili se a po celý měsíc zuřili pro ubohé ty dvě slovanské p ara lel ky, které maji býti konečně po 40 letech zřízeny při německých učitel- ských ústavech v Opavě a Těšíně, jelikož by jinak většina obyvatelstva korunní té země brzy neměla pro díiky své ani obecných škol. Z Čech, z Moravy, ba i z Haliče musili býti shánění učitelé pro české a polské obecné školy ve Slezsku, poněvadž si němečtí pašové slezšt umínili nedopřáti 360.000 Slovanů slezských ani jediného slovanského paedagogia v zemi Marně našinci již před 15 lety na tu křivdu neslýchanou na sněmu slezském stížnost si vedl a o nápravu její usilovali. Zpupná německá většina těch Demlův a Mengrův odmítala návrhy náše šmahem a s brutálním posměchem. Tolikěž moudrost a spravedlivost vídeňských vlád trpěla stále hluchotou a tak to chodilo ve Slezsku pořáde pěkně dál, až posléze nadešel ve školství slezském krach: Nebylo polských ani českých učitelů pro rostoücí počet slovanských obecných škol, neboť z německých ústavů učitelských vycházeli odehovanci německo-nacionální, jimž se čeština i polština hnusila a z Moravy,z Čech a z Haliče příliv učitelských sil se za- stavil a vyschnul. Teď teprve musila vláda ra kouská zjednali nějakou pomoc. Ironie osudu tomu chtěla, že to počkalo právě na vládu K örbrovu, tuto věrnou patronku Němců Co naplat! Kousla tedy v kyselé jablko a usta- novila se, že zřídí aspoň české a polské po- bočky při obou německých státních praeparan- diích slezských. Méně již ani nčiniti nemuhla.
Körbrův Němec Demlův Mengrův Slezsko Opava Těšín Čechy Morava Halič Marna ský ústav Slovan slezský
9 article
Avšsk i to málo bylo vyhýčkaným něm ckým hakatistům v rakouském Slezsku přes přiliš. Zvěděvše o úmyslu vlády, ihned strhl děsný rámus, jako by jim paty řezal. To ze jest neslýchaný útok na německou jejich državu. svrchované nebezpečí slovanské pro německý živel, proti němuž všechno Němectvo slezské musí se postaviti za jeden muž. Od počátku tohoto měsíce vyráběli srozčilení a rozhořčení« Némců slezských dnem a nocí o přítrž“ jako paírony. Jedna protestní schůze sledovala druho a jeden křikloun překřikoval tu druhého. An Wolf jim nebyl dost špatný, aby hrdlem jeho pohrdlj. Po každé schůzi pak hlučné průvody po ulicích opavských neb těšínských, kocoviny, vytloukání oken u jak to již při »spravedlivém rozhořčení« Němeů chodivá. Konečně vyslali z opavského protestního meetingu i o s tr okovanou deputaci do Vídně ku předsedovi ministerstva, aby ho v poslední chvíli ještě za- přisáhli, aby od zřízení těch hrozných dvou parallelek slovanských upustil a ustál. Byli jsme opravdu zvědavi, jak se J. Excellence z nemile situace vysouká. Prostě couvnout před c. k. demonstranty to přece nešlo, to napověděl panu Hofmanovi již den před tim ministr osvěty pan Hartl, že by to bylo vykládáno všeobecně vládě za — slabost. Ale jak jim osladit pilulku od- mítnuti? Officiálně uveřejněná odpověď p. Kor- brova je v tom ohledu skutečně kouskem cukr- mistrovským. Tónem otcovského přítele a utěšo- vatele konejší, chlácholi a k rozumu přivádí rozpálené hlavy německých furibundů
Hofman Hartl Slezsko Vídeň
10 article
Aby přece vzali rozum do hrsti a nahledl. když už nebylo zbytí a něco se pro Slovany udělati musilo, že tohle je poměrně to nej- lepší, jelikož to Němcům pranic neublíži. německého rázu obou státních ústavů učitel ských nijak neporuší, nýbrž celou výchovu uči- telů slovanských pod německou sprá- vou a pod německý dozor podřídi »Pravím vám, že budou sice obě ty pobočky zřízeny, aby se vyhovělo poctivě (!) potřebě če- ského a polského kmene národního, že však v celé organisaci, v ředitelství a v celém po- stavení trvajících ústavů učitelských nezmění se nejmenšího. Povězte svým mandantům, že zřízení parallelek ve Slezsku nebude míti žád- ného z těch hlasitě prorokovaných následků, nebude k žádné škodě Němc ů Jděte a povězte především, vy pánové ctění. tuto pravdu!« Když však nieméně deputovaní pořád ještě zůstávali nevěřícími Tomáši stále vedli svou, že je to přece jen povážlivé utrakvisování německých ústavů, které za jiného ministra než je Körber a za jiného zemského presidenta než je Němeům příznivý hr. Thun, mohlo by se obrátit na ruby, na škodu a ujmu Němců — tu J. E. předseda ministerstva znovu ujišťoval pány, až prý jen uhlídají, j ak budou ty parallelky slovansk zřízeny, jaká bude jejich osnova učebná a jaké budou na nich profes- sorské sily, pak že dojista se vrátí v kruhy německé uspokojení nad trvalým zachováním německého rázu a německé správy obou uči- telských ústavů státníeh- Však z celé odpovědi Körbrovy nejpaměti- hodnější jest ona slať, kde přiznává, že by bylo možno zříditi dva samostatné u či- telské ústavy pro české a polské učitele ve Slezsku. »Neboť slušně ne- mohli bychom oběma těmto kmenům ná- rodním odepřiti, co třetí již má«. Nuže, přoč tedy, u všech všudy, nechtěl rakouský předseda ministerský jednati slušně a spravedlivě?
Němec Tomáš Thun Körbrův Slezsko
11 article
Slyšme jeho vysvětlení »Uvažovali jsme bedlivě o věci a tu jsm se po jinakých zkušenostech musili otázat, zdali by takovéto rozřešení nebylo — byt i zeela neoprávněně — bývalo slučo- váno s tužbami, vůči nimž my, dbajice vždy o zmenšení třecích ploch, stojíme co jen možná, nepodlj atě. Nechť jsme pravdě- podobné následky ve všech táborech uva- zovali jak jsme chtěli, vždy jsme seznávali. že touto cestou nesmíme se dáti a že by o na také u vaší strany vzbudila ne- malé rozčilení, ačkoli nyní předstíráte, jako by se vám tento způsob rozřešení spíše zamlouval. Však zatím byli byste nám ješte vyčítali, že stvořujeme dvě nová střediska sil- ného národního hnutí se všemi z toho plynou- cími následky. Kromě zazlívání skutku ještě by se nám byly přičitaly i zlé obmysly vzhledem k budouenosti; zkrátka, bylo by nám při nej- menším zápoliti s těmitéž výčitkami a přemrště- nostmi, jaké se nám činí nyní, když jsme se rozhodli pro jiná opatření.e Jaký jest smysl toholo š roubovanéh sermonu státnické moudrosti. Žádný jiný, nežli tento: Ačkoliv vím, že by bylo bývalo spravedlivé. kdybych povolil Čechům a Polákům ve Slezsku po samostatném učitelském ústavu, když tamní Némei mají dva: přece se mi do toho skutku s pra vedlivého nech tělo, abych nevypadal jako fedrovatel slovanských snah a nepohoršil a ne- pobouřil tím proti sobě Němcův! Doznává tu tedy Körber sám, jak politiku jeho řidi strach před nelíbostí a výčitkami německý eh p řátel a proto také sentimentálně vzdychá, že právě od nich, od svých milých Demlůa Mengrů, musil se dočkati takového neporoz- umění, takového příkoří. »Et tu, Brute ? !« volá skoro na ně — ubohý jejich Körberl
Čecho Polák Němcův Körber Brutus Slezsko
12 article
„Ohrožený“ ústav německý. Z Prostějova, 22. července. Napřed v německýéh listech moravských. nyní též v německo-židovských žurnálech vl- deňských rozšiřují prostějovšti agitátořk ně- mečtí poplašné zprávy o tom, jak radikálně česká representace města Prostějova násilím ohrožuje zemskou německou školu reálnív městě tomto; jednání obee prostějovské nazývá se barbarským, svémocným a bezprávným úto- kem na správu zemského ústavu vyučovacího a křičí se, jak vše to jest možno v kulfurním státě (!), jakým jest říše tato Proti těmto vylhaným zprávám třeba veř- nosti naší objasniti pravý stav věci. Známo jest též čtenářům listu tohoto, že v Prostějově jest zemská reálka něme- cká, zřízená na základě smlouvy s obcí pro- stějovskou (tehda německou) ze dne 21. května a 24. července 1873. Smlouvou uložena obei povinnost vedle budovy dodávati škole potřeby včené, osvětlení, otop atd., tedy břemena značná. za to však obci vyhraženo právo osvobozovati žáky od školného a vybrané školné si podržeti. Obec —— i když se byla před 12 léty dostala do rukou českých — vykonávala právo osvobozo- vací dle norem, pro ústavy státní platných, až vzbuzeno bylo podezření, že výkazy, ředitel- stvím leálky obei za účelem osvobozování po- dávané, nejsou správny. Podezření to — jak svého času sděleno — ukázalo se před dvěm léty úplně odůvodněným a to v míře úžasné, neboť bylo městskou radou a později též c. k.
Prostějov
13 article
zemským školním inspektorem zjištěno, že vý- kazy, podané ředitelem Sehelle- rem, byly falšovány a u celé řady žáků udán prolspěch dobrý, ač vskutku propadávali. Zemský výbor moravský, vždy horlivě chráníci zájmy prostě- jovských agitátorů německých, chtěl nieméně donutiti obec, aby při osvobozováni držela se norem, pro státní ústavy platných, ale c. k. správní soud nařízení zemského výboru zrušil, poněvadž obee nemá dle zmíněných smluv ve směru tom žádného obmezení a před- pisy pro ústavy státní obec prostějovskou nijak neváží; může si tedy obec při osvobozování počí- nati, jak ehee a stanoviti předpisy o tom. jaké chee. Zemský výbor rozhiodnutí tohot , jež vyznělo úpině proti němu, chytrácky využii proti obci. Na úslavechistátních, 4oliž žák, jenž nojsa osvobozen nezaplatí školného, muší býti ihned z ústavu vyhostěn a ovšem nenapadne ani ředitelí ústavu státního, aby žáka takového po- držel a na konei semestru nebo dokonce škol- ního roku mu dal vysvědčení běhové. Zemský výbor moravský však nyní učinil si zásadou, že se předpis o vyhostění žáka nezaplativšího na ně- mecké reálce v Prostějově prováděti nemá a na- řídil správě reálky, aby žáky neosvobozené a nezaplativší přece podržela na škole a dala jim vysvědčení, jakoby byli zaplatili Tím ovšem zemský výbor chtěl práva obc vůči ústavu učiniti illusorními, ale břemena obei ponechaji. Nezaplacené školné se hromadilo, a žáci neplatící stu- dovali rok, druhý rok vesele dále. Tak za mínulá léta obei vznikla pohledávka přes 3000 korun, za obě pololetí tohot roku opět přes 2300 korun. Jednak tento moment finanční, jednak okolnost, že obec mu- sila přece hájiti svých práv a zjednati uznání své autoritě, byly příčinou, že mě st. skárada pohrozila, že také nebude
Prostějov
14 article
plnitisvé závažné povinnosti vůč ústavu, když průchod nezjedaá se právům jejím, což jest stanovisko zajisté správné. Zemský výbor sám uznávaje to vy- pravil do Prostějova úřadníka, jenž ujišťoval, že vše bude urovnáno a na popud jeho prostějovšti Němci zaplatili z pruských marek, v říši něme- cké nasbíraných, obci školného 1140 korun za I. pololetí dlužných. Více však se nestalo nic; v II. pololetí žáci neosvobození z a se neplatili, a když vzhledem k blížicímu se- konci roku obec si stěžovala u zemského vý- boru, vydal zemský výbor vyhlášku, aby žáci ti zaplatili; vyzvání toto však bylo opět jen k tomu, aby se z obce udělal dobrý den, nebot vysvědčení mělo býti zase žákům oněm vydáno, a obec si měla potom školné na nich vymáhati — prý soudně, což jest přímo směšné vzhledem k veřejnému charakteru ústavu a tudíž také ve- řejnoprávní povaze školného. Tu ovšem musila dojíti trpělivost u městské správy prostějovské.
Němec Prostějov
15 article
Na základě smluv citovaných na základě rozhodnutí správní ho dvoru soudního, tedy úplně na podkladě právním a spravedlivém, usneslo se tudiž obecn zastupitelstvo města Prostějova ve schůzi dne 8. t. m., že vydává nová ustanovení o tom, jak se má vybírati školné na německé reálee zemské: 1. že každý žák povinen jest zápisné, příspěvek knihovní školné zapraviti bezprostředně před zá- pisem i na začátku 2. běhu školního úřadníku města; 2. že se žákům, kteří budou od školného osvobozeni, školné vrátí; 3. že se od zápis- ného a příspěvku na knihovnu neosvobozuje (platí dle smlouvy, ale právě s tím se stávaly dříve voliké nepořádky); 4. že se osvobozuje jenom na jeden semestr (také pro staré nepo- řádky ve směru tomto). Toť celé to násilí, k ně- muž byla obec zemským výborem a správou ústavu donucena, nechtěla-li, aby sloužila celé veřejnosti na posměch a aby byla hmotně poškozována ročně o tisíce kor. Že správa ústavu usnesení toho opětně nedbal a, jest jenom důkazem, že na Moravě platí více libovůle renegátů a židů pro- stějovských, chráněných v zem. výboru drem. Fuxem, než smlouvy a rozhod- nutí nejvyšší instance správní. Na českou reúlku usnesení to se nevztahuje, neboť správa ústavu toho jednala vždy korrektně.
doktor Fux Prostějov Morava
16 article
Rovněž tak nesprávny jsou pomluvy, ž čeští radikálové prostějovští hledí ústav a pro- fessorský sbor jeho zlehčovati, že býv. ředitele Schellera vyštvali z Prostějova a že vůbec žáky z německé reálky neosvobozují. Naopak: let es pětně většina žadatelů byla osyo- bozena; Scheller musil odejíti, poněvadž byly odkryty výš uvodené hrubé — řekněme jen nesprávnosti; ač tedy přeložen byl z trestu, poukázal mu dr. Fux ze zemských peněz 1600 korun na stěhování! A nyní už zase jihlavšti Němei jezdí do Brna, aby se Scbellera zbav.li, taký jest to mučedník! A že v če- ských novinách byly otištěny historie, které pro- fessoři ústavu jako s vědci před soudem vypovídali o pěkných poměrech za vlád, Schel- lerovy, to přece není zlehčováním! Ale celý ten rámus má jediný účel: při- voditi sestátnění tohoto germanisačního ústavu; po tom volají němečtí agitátoři a židovští zu- řivci prostějovšti, aby zase byli Češi ošizeni; neboť reálka prostějovská má se sestátniti až současně s českou reálkou olomouckou. Jim jde o to, aby se německý ústav sestátnil h ned, če- ský však až bůh dá. Proto se pomlouvá a lže na vše strany.
Scheller doktor Fux Scbeller Schel Čech Jim Prostějov Brno
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. července. (K zápasu o slo- vanské pobočky ve Slezsku.) Od- povědí ministra osvěty dra. Hartla na dopis posl. prof. Fr. Hofmanna a zvláště včerejší odpovědí dra. Körbra na požadavky deputace německých poslanců ze Slezska vstoupila otázka slovan- ských pobočných tříd při německých učitelských ústavech v Opavě a v Těsíně na oko do nového studia. Pravíme „na oko“, poněvadž rozvážnějšt Němci ve Slezsku od samého vzniku této otázky byli přesvědčeni, že vládní opatření stalo se jen v zájmu slezských Němců a nikdy nesměřo- valo proti nim. Jestliže některé vídeňské listy, jako na př. „Vaterland“ vychvalují dnes stateč- nost a nestrannost dra. Körbra, který prý se nezalekl německého „veta“ a koná svou povin- nost i k slezským Slovanům, jest to pouhá na- strojená komedie, poněvadz vůdeové slezských Němců byli — jak doznal v opavské městské radě posl. Hofmann — v úmysl vládní od sa- mého počátku zasvěceni a jestliže se při tom trochu ošívali, činili to jen pro strach židovský. jsouce jinak ovšem přesvědčeni, že vše, co dr. Körber a jeho úřadníci ve Slezsku činí, dobře činí — pro Němce. S české strany — jak píše dnešní „Opav.
Hartl profesor Hofmann Němec Körbr doktor Körber Praha Slezsko Francie Opava
18 article
Týden.“ — přirozeně ozývá se volání, aby ústav český byl úplně samostatný, také Poláci stejný postulát pronášejí. Pro nás by to bylo ovšem nejlepší a nejsprávnější rozluštění. Leč požadavek tento by při rozhodujících vládních činitelích narazil na rozhodný odporla dnes byl by zbytečný, poněvadž rozhodnutí vlastní byle již přes veškerý německý křik, surovosti a spro- stoty učiněno. „My se s hotovou věcí můžeme smířiti, poněvadž zřízení poboček jest takové povahy, že jich osamostatnění jest jenom otázkou nedlouhé doby a ničím se zadržeti nedá...“ dodává opavský český list. Přes to však, že zřízení če- ských poboček v Opavě má pro slezské Čechy význam netoliko osvětový, nýbrž i politický, Op. Týd.“ varuje před domněnkou, že by tento zdánlivý ústupek mohl míi: jakýkoli vliv na poli- tiku české delegace ve Vídni. „Nejsme politické děti — píše dále — abychom svůj požadavek chtěli stotožňovati s politickým postupem české delegace a že bychom jeho uskutečnění poklá- dali za dobrou příležitost, by české poselstvo mohlo býti donuceno k nastoupení jiné taktiky.
Polák Opava Vídeň
19 article
My pokládáme pobočky za své nezada- telné právo, jich uskutečnění za dodržen dávno daného slova a konečně za povinno st vlády, aby vybředla z neudržitelných poměrů ve školství slezském. S celkovou politikou če- skou pobočky nemají nic společného, což patrno i z toho, že tu běží současně o požadavek pol- ský. Pro nás však hlavní politická váha poboček spočívá v tom, že slezským Němcům konečně musí vysvitnouti, že jsou na srázné ploše a pracují do našich rukou, setrvají-li ve své dnešní tvrdohlavosti... V celé nynější kampani — soudí dále „Op. Týd.“ — okázalo se zřetelně dvojí: „že Slované slezští bojují za věc spra- vedlivou čestnými zbraněmi, Němci pak vedou vášnivý boj nečestnými prostředky ne k vůli pobočkám, ty jsou jim jinak lhostejnými, nýbrž za svou absolutistickou moc a nadvládu v zemi. V boji tom křiklouni a štváči z povolání seřa- dili za sebou všecky německé c. k. státní úrad- niky, professory, zemské úřadníky, obeení úřad- níky a německé učitelstvo, vedle nich pak nedo- spělou věkem, za to však uličnictvím velkou ně- meckou zlatou mládež.“ Ale nezpomůže) ani pokřik všech těchto rozeštvaných němeekých kruhů slezských. Čechové svého práva se do- mohou i ve Slezsku proti vůli Němců a všech, kdož by se postavili proti nám.
Němec Slovan Čecho Slezsko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 23. července. 6— (Kronika) Professor Mečnikov Patiži je na stopě novému omlazovacímu pro- středku. Člověk tak nerad stárne! Od nepamě- ných dob byl problém omlazení na denním po tidku lidské vynalézavosti. Doporučovány nej- tozmanitější umělé i přirozené »zázračné pro středky«. Všecky dosud selhaly. Však lidstv nesmí ztráceli víru v sebe, víru v pokrok konečné vítězství. »Kamínek nebo vodičk nudretví« budou snad na konec přece na- kezeny Nikdo nechce hrát svoji vlastní úlohu! Tak to už příroda zařídila ! Dokud je člo- věk mlád, nemá dost schopnosti rozeznáni, sby si dovedl vážiti své přednosti. Hraje si n slarého, utrácí rozmařile, odhazuje své mládi. dičl by být mermomocí dál, viděti se n stupni, v povolání, v hodnosti a významu vstaršího«. Najednou, než se obrátil, jako v po- bádce, je přání splněno, stáři je tu, jakon tbrousku, v plném důstojenství a vážnosl A najednou je zapomenuta dřívější touh mládí to tam a všecka chuť, zdáti se starším, přešla. Za to jsou tu rozum, zkušenost, draz nplaceny a s nimi schopnost, ceniti věci a p- něty. A najednou chuť se obrátila ! Kdo navrát sbarému mladá léta? Jak by se to teď žilo lik by se užívalo mládí s vědomostmi a zku- šenostmi starce
Mečnikov Patiža Kamínek Praha
21 article
Věčná píseň! Všichni národové ji znají vecky doby a věky ji opakovaly. Ale příroda si stále věrna. Nikdy nedá nikdo nic na tkušenosti — cizí. Nikdy mládí si neváží vědomosti a zkušenosti starých. Jen vlastn rhvšenost plati. A z vlastního měšce třeb npnaviti cenu. A proto za všech dob draz jlena illuse umění »omlazovacího« a dobrá bh spekulace ať se starými pověrečnými, neb 1 noderně »vědeckými« prostředky V osmdesářých lelech vynesla vlna theori onnsfusní«. Lékaři specialisté na hlavních uli- sh velkoměst zatizovali své kabinetv oro »převá- dění krve«. Mnohý bonvivant ochablého ústrojí dal si s důvěrou vstřikovati dávku mladé je- hněči krve a ochotně platil za drahou operaci bez obavy, že »zberanovatí«. Učených pojednání pro a proti celá literatura se navršila. I veselo- herním autorům přišla vhod látka nadmíru vděčná. Jednoho dne slavný francouzský fysi- olog. Browa Secquard, sedmdesátník, mile pře- kvapil učený i neučený svět sensační zprávou k Akademii. Podařilo se mu složiti zázračné serum. Provedl nejodvážnější důkaz, zkusil ná- lez sám na sobě. A ku podivu omládll — Účinek fysiologický byl překvapující. Vše, co jsem následkem vysokého stáří (72 let) buď vůbec konati nemohl, nebo co konal jsem špatně, mohu dnes prováděli s podivuhodnou snadností . . . oznamoval. Viz o tom podrob- nější zprávu ve spisku dra. Wiesnera »0 stár- nuti«. (Lidové rozpravy.) Hned se našli jiní, zkoušeli nový prostř dek a hle, účinkoval zázračně ! Zdálo se, že je vyhráno! Pak přišlo několik připadů nešťastných Prostředek ukázal se zrádným, případy otravý se vyskytly. Bylo po radosti. Usouzeno starcům na dále, zůstávati starci, jako od počátku světa.
Wiesner
22 article
Po dvaceti letech nová naděje vzcházi Idea professora Menčikova není zlá. Životje zápas. V přírodě všude zápasí spolu sily živly. Jedny vítězí, jiné podléhají a následekje stálá změna a změna je život, starý život pře- chází v nový. Živoucí télo skládá se z buněk a také buňkách je zápas. Jako ve státě je tu práce rozdělena. V krvi plují dvojí tělíska: červenéa bílé krvinky. Červené jsou občany státu, mají svoji domácí, hospodářskou povinnost, živía udržují buněčnou látku. Bílé krvinky jsou jako vojáci ve státě. Mají úkolem obranu oblasti proti vnějšímu nepříteli, proti — škodlivým mi- krobům. A nepřátel je vůkol všude plno, pod- nikají stálé nájezdy, vnikají do organismu se všech stran, aby jej rozrušili, rozvrátili. Často se jim to podaři. Obrana uvnitř tělesa nestači odolati mocnému vpádu nepřitele. Nastane roz- vrat, otrava, choroba, smrt.
Menčikův
23 article
Jindy se vojáci drží. Bllé krvinky dostojl svému úkolu, uhájí oblast, přemohou nepřitele, který vnikl. Rovnováha se opět zjedná, tělose uzdraví. Leč neustálý zápas přece jen zpotře- buje síly. A život je neustálý zápas a bílé krvinky nakonec přece jen nestačí. Je jich málo a nepřátel, mikrobů je tolik! A tak je život vlastně jen nenáhlé umírání. A smrt je vlastně také — život. A zde navazuje otázka zázračného pro středku Télo je pevnost. Nepřitel obléhá pevnost se všech stran, do všech otvorů má namířeno. tlačí se do plic i do žaludku, provrtává kůži kosti,napadě játrai střeva, vniká do těla vzdu- chem i potravou. Jak se mu ubrániti ? Byle by třeba, tak zasáhnouti v pochod, aby konec (smrt) byl co možná oddálen. A to je konečn věc methiody. Šetřit branně síly, posilovat bíle krvinky, varovat se nemoci, otrav, všech příleži- tostí, které nepříteli otevírají brány. Dávno lé- kaři hlásají, nejlepší lék že je dobrá životo správa. Jako říkají jistí politikové, nejlepší zá- rukou míru že je dobrá hotovost válečná. A tak politikové životosprávy sestavují svě zdra vovědn slovníky a recepiy a zákonníky. Co pěstovat Čeho se vystřihat?
24 article
Vašeho známého potkala nehoda. Dal si předním restaurantu nějakou pochoutku a otrá vil se. Přišel domů a bylo zle. Štěsti ještě, že byl v čas po ruce lékař. Mohlo to hůfe skončiti — Proč nedáváte lépe pozor? — Ale, prosím vás, přední restaurant! — Opatrnosti nikdy nezbývá! — Ale já husí játra tak rád! A nik se mi dosud nic nestalo l — Dá se přece něco pozorovat ... — Byla pikantní úprava. — Ostatně, jsou játra a vůbec vnitřnost vždycky nebezpečny, kazí se snadino — Byla na lístku ještě divoká kachna, ně- jaká sekanina, raci — Sekanina, raci, divoká kachna, vše c ko je nebezpečno. Rak žije ve vodě, voda všelico nese, sekanina má neznámý obssh, v klobásích vzníká nejprudši jed, nikdo neví, co divoká kachna sežrala. Božinku, kdo pak ví, co který tvor se- žere, ve které lálee nevzniká jed ! .. — Nějakou změnou —— v každé Tu to máte! Čert aby do hiologických zá- konů! Všude život sousedi tésně se smrti. Nej- zdravější živná látka obratem procesu se zvraci v nejprudší jed. Z nejlahodnější pochoutky náhle vám přijde zle. Potrpíte si na maso Maso je škodné. Tedy zeleninu ? Salát, špenát, mrkev, spargle, jahody jsou nejzdravější poži- vatiny. Ale právě u nich professor Menčiko nachází zvláštní nosivost otravy. Co ssaje živ- nou šťávu ze země může být smrtonosno, nebot země je plna látek hnilobných, prüdkých jedů. Salál, jahoda, řetkev už byly nositeli tyfůa cholerin. — Žádné maso, žádnou zeleninu, žádné ovoce! Pro pána krále, co pak má člověk na- posled jíst? Nie, co je nebezpečného. Ale nebezpečno může dle okolností být — všecko. Nejlépe ne- jíst nie. Rozumíte už bonvivantu panu Neťukovi. který prohlásil, že jediný podnos, který s dů- vérou vítá na taliři jsou — vajíčka na měkko. — Do těch aspoň kuchařka, paní Anč, nemůže svými špinavými prsty Ty milý omlazovací prostředku
Štěst Al Sekanina Rak Neťuk Anča
25 article
— Člověku jest možno i za dnes dožít se nejvyššího možného věku v poměrné svěžesti télesné i duševní, nikoli však užíváním nějakého zázračného léku, nýbrž na základe řádného způsobu živola a vymožeností moder- ního lékařství vůbec a veřejného zdravotnictní zvláště . .. praví odborník. Nejvyšší možný lidský věk vypočítává autoe na 185 — čtete správně! — sto o s m de- sát pět let! A potom, že není život sám nej- větší umění ! Autor uvádí statistiku nejvyšších dosaže- ných věků. Vysoké stáří s kulturou zemí a ná- rodů přibývá. Jsou země, jichž statistika vyka- zuje velké procento stareů. Rakousko a Čechy mezi nimi nejsou. Jsme v kultuře patrně po- zadu. V umění vysokého věku nepřivedli jsme to ještě daleko. Mimo jiné i starobná naše ju- bilea to dokazují. Muže, kteří si dobyli nějaké zásluhy, spěcháme oslavovati už ve čtyřicátém a padesátém roce, z obavy, že by snad později už nedovedli ještě něco dokázati. Stoupá-li s kul- turou průměr dosažených výšek stáří, pak musi stoupati i úroveň stáři, až kam lze průměrem po- važovati člověka za schopna práce, zvláště veřejné.
Čecho Rakousko
26 article
Dnešní pravidlo má sedmdesátku za vyslovenou mez činnosti a posílá sedmdesátníky šmahem do pense. Je-li pravda, že s kulturou přibývá člověku schopnosti vyššího stáři, bude třeba mez časem posunouti. Může-li člověk dosáhnouti stáři až 185 let, bude úkolem kultury dokázali, aby ve stáři průměrně už vysokém (80—100) do- vedl býti ještě čilý. Bismark, osmdesátník, stál ještě v čele vehiké říše, Molíke, sedmidesátník, velel válečné výpravě, také Vilěm I. jako osm- desátník držel se ještě svižně v sedle, Disraěli, Gorčakov, Crispi, vysoci sedmdesátníci opatřovali záležitosti státní správy. A což »veliký stafec« Gladstone, přímo vzorek čilosti duševní! Arci samí velcí páni v dobrých poměrech! Ale »dobré poměry« jeou spíše překážkou, než vý- hodou životosprávy. Herbert Spencer, osmde- sátník, ke všemu od mládí nepevného zdravi, dokončuje u vysokém věku své vědecké oilo. Verdi, osmdesátník, skládá svého Otella. Legouvé, devadesátník dokonce, pěstuje z dlouhé chvile zvláštní literární sport, přepracovává u moder- ních dramat, vesměs slabě zakončovaných — poslední akty. Jen tak z paměti, na rychlo cito- váno Také u nás máme učence a literáty ne- ohližející se tuze po nějakém křížku, sedmde- sátniky, kteří se svižně ohánějí pérem a s jistou hravostí konají svou publicistickou povinnost, statečné kmety, kterým osmdesálka nebránív díle vědeckém. A vše bez pomoci zázračných prostředků a omlazovacích vodiček! Jak bude příště, až professor Mečnikov svoji melhodu dovede na vrch, ovšem teprv uhlidámel
Gorčakov Crispi Gladstone Spencer Verdi Mečnikov