•Bsqo ojo)>i ‘Хшв.|3э1э; 3[[cjq c näseln ‘цээисргвда nsnquóo ‘nojpo рви iuJn^uBJj ‘3uij;sn>| ‘juj; -д>5 ‘!oi|3J;s ?AON ‘n^snisSiApni ‘гиэлоиивн ‘ao-inq -ápSBVV л újnpcjn шгиГэоцос! шэ;а BiBisod az ‘njipaj^sojcl as в|1с1оцэ эрцо^ -рщро о^эрзр оц !МЛ -cjclop qizEUS psoun as az zjq^u ‘Buipag H0>l0 uia>izi|q л o}Xj>jn a}ip p^q о[ашэи az ‘ouazoi •i.icl óiXq ‘uia[!qouio;nc soun |врп as azo^oirj *ub(>)SAoa;o шаш -op s ouaiods по>|;ш a;saf ojJOJfB; ;saf ‘^;?i!P -Xq oqaAS ouaujf buz i zojjBf ‘juauifi-id в nuauif пшэлз орппви as эдэ;>| ‘ajip о; V2 ‘ouasaun BAXq aujsXuin oqau ‘влошор z pBj;z as afiuiJfB.f ‘Хрол óp Xuazoq иэшв>1 oqct ‘ouaaBXjz ;saf ‘a^sqpXq i zojjBf ‘tuauifud в ouauif afnda;sAau ippiui oqai;n po as zniuaí ‘aqp az ‘ajqop ррэл ршшон „SPZ assBj>sua;sjnjjn>j ‘auipag л в1эшиюн rued n“ : iBpiAodpo „isqpXq ap>i“ :n3iZB^o ви Xqc ‘qnouauiodBZ ouzoui ojXqau az ‘jjb^ miUBAO)(Bdo uiXjSBa ajB ‘элвлц иирл BzaqsyXV I!?ncu ‘1^Чси pcBjd л "qa/japi ‘qsouasnqz ви afcuiuiodzA ‘[эшшон •jUBj^Éd isjep ojd BjBZBqn as гроцХл вирэГ ajsaf Y 'ndo;s no^izajnp ви as ojsud ‘пир шаиэроло.'с! od nuipoq рвлп jXqcu aiajq ‘noArjdz bihdx •aAOja^sjoj iired Xqoso в njoqn sidod 'Xuqojpod qsop ajsaf Jjrd Ejepod вшвр r je í s „qiuaajAajd X рал s ал [X q uaaaiqo в ‘uiiuBAoq uiXuzbsouj uajjBdo jXq Jjajps zifaf ‘pidaa puí :a;sB[cJ oqauazojj oqau oqaAozXjd ôqa'iMXAqo* fauiaú ajje; ‘Xuuojmn ршаи mai -jnBqo ‘IBqBuiod ‘bjidjisa nzoA op вцаоц zaf ‘ашвр Хлэ^ ‘usd" p pas njiqoinopiB д -EUJAJfs виша; nzoA Xqoaj^s n ojojjs bujjo po OAaj л элоцви B|Xq ‘pqoujo^nB* paid jiABjsod op^au as zÁpyf -bjjujj^s BUZE90UI Bissai ‘Biqnoipod B[Xq nipedn^s шэлвле! ви ‘nzBsoiu z швлоз) a[>jsa[ рш ‘XuaJABzn Bpaz -?шХл qjíjnjt iXq nm a? ‘jAafqo zb ^bsab íibaoí -Xqn as ?шаи л ‘npjoq jpsndoau wsuoio/Cl

•вшрэд op tuaAEJdop шэ>|Е]л ‘Зищлвр! в BAOJajsJoj lUEd ‘iuaá»Bz n^q ‘ju5J»?d ;s[Bp puoq jpnod ptame; s iíiods шв) XqB ‘nqjnqmBjq op ppzifpo ‘XJi;upajp вэдоэри uaz^AOJd ‘JBSimo>i ^qsuipaq оэ шрвг в ‘ccio^s jfiBp Euj^sdz B[Xq jjbx -nqjnqmnH л j[pXq nnqomo^nB aadnq juAJd a? ‘BA^idz B[siJd гв;ор XqaijBjSaiaí ви в Xujbao; aipaupuoqif z ррошо^пв ŕznqaod az ‘ouajsdz oiXq о; в u nuipoq cz I *' „ouBpoid

o[s;a aunXjop ojXq Xpq ‘ouBuaureuzBZ pXq jsmu ipBqiuq цэгллвло; д 'ojsia ; zjqXu ‘в;врор z^a Bjaíq ‘Xuuij ou^mf uafau as i^z^ieu n|iqomo;nB ípa;sBa чашАвщ ви uodsB isnuí .;Хр?д“ -lUBAOjps -Xa jípu ýpa;>i ‘JBSimoq lufaaiiod Xqsujpaq рэш -od „‘uapaAOJd jXq zmau л ‘pqomopiB НР91Ч -OJd XqB ‘^qiuBipam qqoJiau oid appod“ j -X-iodpo auga^Xqz ал qsajdBZ auo^Bd as ťpiqaau fippp q íj§ud qBf ‘ijjjajau ?>|bx -qoBqoso qaXAS о эГврп aiaSjsaA эррви i HBJídpo Зипрвц i BAOJapjoj lUBd juajjEdo ispp ipuian в плолрв^ jsouzojoj íp;s;íz XqB ‘njsnisSiAApìiT л ршиюц в qaiutaaq -öd pjjjupajn эщоэри ‘psuipaq ршрэлр jupnos qXq qaBupajod о zif в maujjjag s jBiSapj isouup л jXq иэрэлп mojog -щзпрЗшрпт op zauAOi оц ргэлро в mjaiA op ‘ijBAoaouaid pupojz zmau л ‘zgA rjEZA ‘npqomo^nB oqauif op ippBSod влрвд\; •щзпрЗлмрпт op luaABidop в nnqouiopiB oqaui.f op XpzBJj luazBSod Зипрвц в влолэрло^ ai[BmY EjXq qsoujpjdo z ‘ouBioAud o[Xq ‘lUBAopajSBU -ojd jupyAS Bz Bpaod laouipd zipjfat bz b hjj

"IIAX

тт<

žera, nebo nastane nějaká malá, naprosto nepatrná událost, která všecky výpočty zhatí. Tvrdí se, že náhoda je nejlepší detektiv a že takovými náhodami se ničí plány zločincův. Avšak nemělo by se spíše říci, že tu běží o projev vyšší moci, o všemohoucí řízení osudu? Kdyby nebylo této opravy vyššího řádu světového, pak by byli všichni poctiví lidé ve většině případů vydáni bez obrany na pospas všem lotrům a zločincům. Málo kdy se podařil jakýs plán tak dokonale, jako druhý únos malého Waltra Martiniho Har- \ tungem ,a paní Forsterovou. Zdálo se, že každá V* stopa je zahlazena a když došly první zprávy na policii a byl tu jediný svědek činu, totiž maličký vnuk Hommelův, z něhož nemohli otázkami nic dostati, nevěděli si s novou událostí naprosto rady. Avšak nový únos Waltrův dokazoval jasně, že tu musí běžeti o velmi důležité věd, jeho osoby se týkající, a proto se policejní úřad rozhodl užiti mimořádných opatření. Zdálo se naprosto nemožno, aby únos stal se za bílého dne na nejživější ulici berlínské a nebylo jiných’ svědků, než vnuk bývalého strážníka Hommela. Policejní úředníci rozešli se tedy po domech v okolí činu a zdvořile se obyvatel dotazovali, není-li jim ničeho o zvláštním tom případě známo. Starší, churavá dáma, která sedávala celý den и okna, protože jí nohy nesloužily, viděla provedení únosu. Vypověděla následovně: „Celý ten výjev byl mi podivný a hned jsem si myslila, že by to mohl býti únos. Také jsem si však řekla, že to jsou bláhové myšlenky; ale přec jsem se na vše dobře podívala. Mohu vám: dati tuto zprávu: Automobil byl tmavočervený.

něn a část jeho tajemství jest prozrazena, jistě použije noci, aby prchl. Bylo mu to celkem velmi snadné. Hospoda, v níž se ubytoval, byla přímo и přístavu. Potřeboval jen sestoupiti několik set kroků a byl v přístavě parníků, kde anglické uhelné lodi vykládali. Na těchto anglických uhelných lodích vždy bylo třeba lidí, a proto brali bez rozdílu každého, kdo se přihlásil. Byl-li na anglické lodi, pak se nalézal na anglické půdě a pak ani přístavní policie nemohla mu na kobytku. Zatknout! nemohli Poison a Rupprecht Wolonskiho žádným způsobem. Avšak rovněž i dům Fersterův musil býti střežen, a proto se Poison konečně, jsa okolnostmi donucen, rozhodl po dlouhém otálení, vyžádati si pomoci státní policie hamburské. Nedlouho před uzavřením kanceláře dostavil se Poison na hamburskou policii a legitimoval se. Tam ovšem byli dobře zpraveni o penězo- kazecké affaiře, protože se také v Hamburku pilně pátralo, avšak bez nejmenšího úspěchu. Bylo usneseno zatknouti Wolonskiho, jakmile by v noci opustil hotel; zároveň však mělo se za- kročiti proti Forsterovi. Množství falešných dva- cetidollarových bankovek, které Poison předložil, dokazovalo správnost jeho tvrzení. Právě proto, že и Forstera nebyli doma, doporučovalo se asi, vniknouti v noci do domu a vykonati tam domovní prohlídku. Poison se nabídl za vůdce do domu se zlatým komínem a zároveň navrhl, jak by bylo lze vylákati Forstera z domu, jestliže se zatím vrátil. Nikterak ovšem se tím policii netajil, že snad zatím Forster uprchl. Do desíti hodin večer byly učiněny všecky přípravy. Wolonskiho měla zatknouti policejní hlídka vedená soukromým detektivem Rupp/ech-