Strana 14. 95. číslo.

Dne 12. dubna 1914.

Michal lll.f císař byzantský. Die moderních pramenů francouzských na- ' psal Jan Kabér. Císař Michal neměl zdravého rozumu, byl podivín. Místo něho říši byzantskou řídila matka jeho Theodora a její správcové. Mezi nimi zvláštním vzděláním a láskou к umění vynikal Bardas, strýc Michalův, a jeho přičiněním právě vykonáno ono dílo veliké a slavné, že titíž svati bratří Cyrill a Methoděj zvěstovali evangelium Kristovo Moravanům a Bulharům. Michal však už v mládí svém dospíval žalostně. Nadarmo matka jeho a správce snažili se dáti mu pečlivé vychování; nadarmo svěřili jej pod ochranu nejlepších učitelů a nadarmo obklopili ho nejlepšími společníky. Vše bylo bez užitku, neboť u Michala byl základ planý. V patnácti nebo šestnácti letech miloval zvláště lov, koně, závody, divadla, zápasy silákův a také sám rád v císař - ském hipodromu vystoupil na vůz a tak projížděl se před svými společníky. Jeho mravy soukromé byly ještě pohoršlivější. Navštěvoval nejhorší společnost a část nocí svých strávil na pitkách; měl též zákonitou milostnici, Eudocii Ingerinu. Theodora a rádce její Theoctistos viděli, že tu nezbývá než mladého vladaře co nejdříve oženiti. Znova podle dávného zvyku rozesláni z paláce poslové po všech krajinách země podrobené, aby odtud přivedli nejkrásinější dívky do Konstantiftopole. Z nich Eudocie, dcera Dekapoliíova, byla vyvolena a ihíned korunována na císařovnu.

Avšak Michal už po několika týdnech syi byl své ženy, i života manželského a opět se vrátil ke svým dřívějším zvykům. Neustále obklopen všelijakými komedianty, prostopášníky a šašky, bavil se se svými nehodnými společníky podivnými nebo ne-J pěknými žerty. Jedním z největších potěšení jeho by* • k), obléci přátele své za biskupy ; jeden se přestrojil za patriarchu a ostatní za metropolity; kiníže sám vyznamenal se titulem arcibiskupa z Kolony. A když se tak převlekli, chodili po městě a zpívali nehezké ;píshč- Jednoho dne také přišel Michal po pří* kladu Kristově na oběd ke kterési chudé ženě, která se všecka polekala, že tak nenadále má přijmputi císaře. Jindy potkav na cestě patriarchu Ignáce a jebokúěžstvo, bavil se tím, že tropil kolem něho povyk a se svým průvodem komediantů daleko ho doprovázel, zpívaje mu do uší rozpustilé písničky za zvuků cymbalů a bufa míčů. ? Ale ani v pozdějším věku neustal císař od svých podivných nápadů a peníze, které nashromáždili jeho rodiče, zrovna rozhazoval. Pro jeho bezuzdnou touhu po závodech a po koních divilo se a pohoršovalo celé sídelní město. Tak dal zříditi velkolepou ko- nírltíu!, vyzdobenou jako palác nejvzácnějším mramorem, a na ni by! hrdější, než sám Justinian, když vystavěl chrám Svaté Sofie. Žil ve společnosti kočích, zlatém je zahrnoval a velioe rád držíval děti jejich při křtnf; ba v cestovním plášti kočího i závodům v hippodromu předsedal a často sám běžd na zvláštním závodišti v paláci a též vznešené hodnostáře dvorní nutil, aby činili jak on a v cirku závodili a tak hleděli mu cenu uchvátit. А к posměchu dosti pohoršli- vénrn, obraz Panny Marie, postavený na císařském trůnu, zaujal místo vladařovo a předsedal slavnosti.

Když byl Michal oddán svým zábavám, nedal se z nich nijak vyrušovati. Jednoho dne, když dlel v hyppodromu, bylo mu o- známeno, že Arabové vpadli do krajin asij- skýdj; a když posel před císařem tízkost- livě očekával vládcových .ozkazů, tu se najednou kníže rozkřikl: „Ale jaká to opovážlivost, přijití sem a vyprávěti mně o takových věcech, když jsem všecek zaujat závodem nanejvýš důležitým a když se jedná o to, nepřelomí-H se vůz na pravé straně při zatáčce!“ Mezi hranicemi Cilicie a hlavním městem zřízena byla zvláštní znamení ohněm. Když vtrhli Turci do země, zapálena byla přichystaná polena a tak rychle dána výstraha. Michal ohně ty dal odstraniti, uváděje, že o slavnostních dnech vyrušují lid a že neblahé zprávy takto ohlášené zarmucují diváky, kteří potom nemohou plně pro- žívati radostných dojmů zrakových. O něm známo je také, jak rád se opíjel, že odtud i v dějinách nazýván Michalem Opilcem, a jak po svých pitkách, nevěda už dobře, co mluví, bez odkladu nařizoval hrdelní popravy nebo vymýšlel nejhorší taškařiny. A jedině tak někdo mohl si u něho zjednati obliby, když se také pustil do těch podivných zábav; proto též kaž- ! dý u dvora se do nich nutil. Zvláště Vasil, j krásný mladý muž ze zcela chudé rodiny macedonské, pochopil, že tak si může štěstí svoje popohnat!. Svým krásným vysokým tělem a bystrým duchem získal si v několika letech přízné u lidu i u císaře, který jej potom přijal za svého syna a konečně učinil i svým společníkem na trůně. Když však po čase dvořané, žárliví na rychlé jeho povýšení, počali ho u císaře osočovati, jako by mu o život ukládal, pozbýval к němu Michal důvěry.

A tu Vasil v obavách o svou moc i o život svůj se rozhodl, že císaře sprovodí se světa a sám se chopí vlády. Nyní měl Michalovi vzejiti za viny jeho krutý trest. Doba vhodná к tomu se naskytla, když roku 867 dne 23. září císař večeřel v paláci j Matky Boží. Tehdy nedbaje udání Vasilu ! nepřátelských ani nenávisti, kterou choval | ke_svému bývalému příteli, pozval kníže~na-l hostinu svou společníka svého trůnu i ženu jeho Eudocii. Jako obyčejně císař velmi mnoho pil, a tu každý věděl, že v tom stavu by byl všeho schopen. Vasil к činu docela rozhodnut, již od několika dní umluvil se s většinou těch, kteří kdysi i Bardu, obviněného z piklů proti císaři, vylákali na bojiště proti domnělému nepříteli a tam ho na kusy rozsekali. Soudě, že rozhodná hodina udeřila, odchází pod obecnou záminkou ze slavnostní síně a přijda к císařské ložnici, ukroutí od ní zámky svou siláckou pěstí, aby se v ní císař nemohl zamknout! na klíč. Jako jindy Eudocie svého milovníka laskavostmi zahrnovala.

Když už noc hodně postoupila a hodovníci se zdvihli, Vasil sám ochotně podporoval potácejícího se císaře, doprovodil ho až к jeho ložnici a na prahu pokorně líbal mu ruku. Pod ochranou dvou věrných služebníků Mícha! brzy tvrdě usnul; a tu se spiklenci Vasil vstoupí do ložnice. Bylo jich celkem osm. Tímto prudkým vpádem komorník Ignác vyděšen, vzkřikne a pokouší se odporovat! ; za bouřlivé potyčky císař se protrhne ze spánku a rázem vystřízlivěv, prosí o milost. Tehdy Jan Chaldios, jeden z přátel Vasilových, vytasí svůj meč a hrubým rozmachem utne císaři obě roce. Zatím zbytek tlupy čekal u dveří na stráži, aby vojáci ve službě nepřispěli svému pánu na pomoc. Po té šarvátce se spiklenci spolu radili. „Uťali jsme mu roce,“ pravil kterýsi „ale dosud žije; a když žije, co se s námi stane ?“ Tu jeden z vrahů vrátí se do ložnice, kde Michal, na loži vztyčen, všecek krví zalitý, hořce vzlykal a trpké výčitky činil svým zrádným zhoubcům -a zvláště ,Va&ilovi.

Vrah těžkým mečem probodne mu život a potom hrdě přichází oznámiti Vasilovi, že tentokráte vše se podařilo. Když už Vasil jako nový vladař se svými spojenci byl vtáhl ve slavném průvodu do Svatého Paláce a chystány poslední pocty zavražděnému císaři, vyslanci vladařovi, vcházejíce do paláce Matky Boží, byli svědky žalostného výjevu. Nalezli mrtvolu Michala, ležícího na zemi s vnitřnostmi vyběhlými a jen ledabyle zahaleného v pokrývce jednoho z těch koní, které tolik miloval. A kolem těla nebožtíkova jakési ženy v zármutku plakaly a se modlily. Byla to stařičká matka císařovna Theodora, a její dcery, které na zprávu o té záhubě přiběhly a vroucně Boha prosily, aby se smiloval nad Michalem, nešťastným vladařem. Při nemocech žluči a chorobách jater jest docíleni pravidelné stolice zvlášt dôležito. Vědecká pozorováni v c. k. vídeňské všeobecné nemocnici mèla ten výsledek, že denním užíváním jedné sklenice přírodní hořké vody „Františka Josefa“ po dobu osmi dnů dosaženo při vydatném vyprazdňováni také zmírněni žloutenky. Vodu Františka Josefa možno koupiti v lékárnách, drogeriích u obchodech s minerálními vodami. 434

DIVADLO A HUDBA. Z kanceláře Národního divadla. Dnes budou dvě dobročinná představeni: odpoledne o půl 3. hod. bude se hráti veselohra „Pygmalion“ a na večer opera „Louisa“ (mimo předplacení). Zítra bude jen jedno představení a provedena bude o něm posvátná hra scénická „Parsifal“ ; představení bude mimo předplacení a začne o 4. h. V úterý, ve čtvrtek a v sobotu bude vystupovat! Mme. Charles Cahier; zpívali bude tentokráte v úterý jako Amneris v opeře „Aida“ (2.), ve čtvrtek jako Azucena v opeře „Trouba-, douru“ (3.) a v sobotu jako Orfeus v opeře „Orfeus a Eurydika“ il.) Ve středu odpoledne bude se hráti drama „Maryša“ a na večer vystoupí mladistvý host sl. Heřma Zárská po druhé, tentokráte jako Milada v opeře „Daliborů — Premierà francouzské veselohry „Rozkošná příhoda“ od Flerse, Caillaveta a Reye bude se hráti v pátek. Na neděli dne 19. t. m. odpoledne určena je opera „Psohlavci“. První představeni opery „Tajné manželství“ bude v úterý dne 21. t. m.

Městské divadlo Král. Vinohradů. Dnes o půl 3. hodině operetta „Steeple chase“ (Madame Tango). Večer pak o 7. hodině v novém nastudováni a obsazeni i výpravě velkolepá Nouguesova opera „Quo vadis?“ Operu řidi ředitel opery p. L. V. Celanský. Vzhledem к tomu bude se opera „Quo vadis?“ opakovali také zítra na večer mimo předplaceni. — Zítra odpoledne o půl 3. hodině „Polská krev". V úterý veselohra „Miláček žen*. Ve středu odpoledne komedie „Bezvýznamná žena“, na večer operetta „Steeple chase“ (Madame Tango). Na čtvrtek a pátek jsou určeny pohostinské hry proslulé japonské umělecké družiny císařského divadla v Tokiu s tra- gédkou Ranako v čele. — V činohře studuje se nyní Shakespearova veselohra „Veselé ženy Wind- sorské“. Komitét pražských dam vypraví v neděli, dne 26. dubna o 7. hod. več. v sále Měšťanské Besedy Praha-IL, divadelní hru „První a poslední sv. přijíqjáni v žaláři“ ve prospěch věčného světla v chrámu Páně Panny Marie Růžencové v Plzni. Komitét jsa přesvědčen, že poslední hra „Kristus vitězi" došla u velect obecenstva hojné přizně, doufá proto, že i tato hra dojde hojného úspěchu. Kostymy historické, odpovídající přesně době revoluce francouzské.

KráL české zemské Nár. divadlo v Praze. V neděli, 12. dubna. Začátek oA'3. hod. odpol. Pygmalion. Veselohra o pěti dějstvích. — Začátek o 7. hod. večerní. Mimo předplaceni. Louisa. Hudební román o pěti obrazech. Konec o 11. hod. V pondělí, dne 12 dubna. Mimo předplaceul. Parsifal. Scénická posvátná hra slavnostní. Začátek o 4. hod. Konec před 9. hod.

Městské divadlo Královských Vinohradů. V neděli, 12. dubna. Začátek o '/,3. hod. odp. Steeple chase. (Madame Tango.) Operetta o 3 dějstvích. — Začátek o 7. nod. Quo vadis ? Opera о 5 jednáních а 7 obrazech. Konec o půl 11. hod. V pondělí, dne 13. dubna. Začátek o 3. hod. Polská krev. Operetta o 3 dějstvích. Konec po půl 6. hod. — Začátek o 7. hod. Mimo předplacení. Quo vadis ? Opera o 5 .Jednáních a 7 obrazech. Konec o .půl LL hod.