3
masthead
Příoha „Národních Lstů k číslu eo.
6
article
OBSAH
Výtvarné uměníi Karel B. Mádl. Drobn
podobizny.
Lékařství: Staníslav Vomela: Zdravotní po-
měry v Srbsku.
školstv is F. V. Moraveci Hospodyňství a cvi-
čebné kuchyně na divčích školách
Ženské hnu tí. Olga Stránská: Postavení ženy
u různých národů zeměkoule.
Literatura.
Zoboru technického: Kontrola času při
seismografické státní stanici v Lublani.
Bibllografle
Mádl
F V
Stránská
Srbsko
Zobor
Lublaň
Staníslav Vomela
7
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Drobné podobizny.
Střed nové výstavy v Umělecko-prů-
myslovém museu tvoří novodobé miniatury.
co na rozdil od středověkých znamená po-
dobiznu jako dlaň velikou a ještě menší.
subtilním štětcem a minuciosní prací malo-
vanou na lístku pergamenu a nejraději na
vyhlazené destičce slonoviny, ale kolem nich
jsou ještě rozloženi průvodci a také bez-
prostřední soupeři miniatury: silueta, lito-
grafie, kresba, akvarel, daguerotyp i foto-
grafie. Pro společné thema a stejný rozměr.
Sbírka intimit, kolekce portretů, které se
vyhýbaly veřejnosti a byly vždy jen zkrátka
odbytou záležitostí mezi portretistou a por-
tretovaným. Ani litografické podobizny z prvu.
dík úřadní opatrnosti, netiskly se ve stech:
pouze v tolika málo exemplářích, co jich ob-
jednavatel mohl vydati mezi své známé.
Censura dbala i toho, aby se občané ne-
stávali příliš známými a dokonce ne popu-
lárními. Před rokem osmačtyřicátým. Podle
titulu přednášky v museu, k níž se tato
sbírka, čítající na šest set malých podobízen.
táhne, měl by asi tento rok býti hranicí
ohlašované »první polovice XIX. stoleti«-
Než to jen k vůli okrouhlosti. Nejen že
leckteré číslo leží před počátkem věku, ne-
bylo ani radno zaraziti tento druhdy pře-
hojný proud portretních lístků a destiček
dříve, nežli sám dospěl ke svému konci. Po-
čátkem let šedesátých fotografie udusila
všechny. Zašla podobizna miniaturová, silue-
tová i litografovaná. Dnes i mocnáři uděluií
v nejvyšším uznání pouze své fotografie da-
rem. Drobné ty portrety zůstaly v úctě
potěšení rodin, dokud síla rodové tradice
a příchylnosti stačila: kde povolily, oslábly
a vyprchaly, tam po těchto maličkostech
vztáhli ruku obchod, sběratel a museum.
8
article
Někde tyto moderní náruživosti lákala jejich
umělecká hodnota, jinde zobrazená osobnost
někde pouhá kuriosnost v manialní chlivosti.
Ze všech těchto míst přišly příspěvky k vý-
stavě, která měla malého amaterského před-
chůdce před pěti lety v Praze, ve výstavě
porcelánů a miniatur, roztomilé paměti, která
byla poslední starostí Hanny Kvapilové.
Nejprve výstavy, potom publikace. O
výstavy miniatur Burlington Clubu v Lon-
dýně roku 1889 táhne se jich Evropou dlouhá
řada; každé větší museum má za svoji po-
vinnost vyložiti aspoň jedenkráte na čas
sbírku miniatur a zdejší výslava skončí jako
jinde zvláštní monografií.
Malé podobizny živých barev, oválové
nebo čtyrhranné, skoro vždy trochu koketní
a jako zženštilé, pro svůj uhlazený půvab
dnes i pro domáckou vůní své doby hledané
a ceněné i tenkráte, kdy jejich umění je víe
jen řemeslem, nebo i toliko dobře míněným
diletantstvím, měly u nás svoji zlatou dobu
vskutku hlavně v první pclovici minulého
věku, v době, kdy ze všech obrazů a maleb
byl portret nejžádostivější. Poptávce nesta-
čily sily místní a domácí.
Také cizí přímo putují městy a venko-
vem a malují kde koho: zámecké panstvo.
jeho úřadníky, kuchařem počínaje, měšťa-
nosty a radní, zámožné měšťany a jejich
dcerky na vdaní, celé rodiny a rodokmeny.
Mnohé v několika exemplářích, aby jimi
mohli býti podarováni známí a příbuzní.
Hanna Kvapil
Praha
Lon
Evropa
Burlington klub
9
article
Každý je ve svátečním šatu a nedělní ná-
ladě. Barvy jsou čistotné a živé, světlo plné
a jasné, provedení mikroskopické. Staré
miniaturisty netížily jaké problémy malířské
a malebné. Technika byla hotová a neměni-
telná. Podobiznou rozuměli všichni jen a jen
podobnost »jako živou«. A podoba vězela
ve tváři, v jejích rysech a očích. Žádali
skoro všude toliko poprsí. Horčičkova něžná
miniatura hr. Kounicové na úmrtním loži
v celé postavě tvoří vzácnou vyjímku. Oči-
vidně nebylo žádným prohřeškem, jestliže
malíř přírodu trochu opravoval směrem
vzhůru a miniaturisté dobře věděli, co činí,
co jejich klient od nich očekává. Proto byi
dvorní miniaturista královny Viktorie, Alír.
Horčičkův
Kounic
královna Viktoria
10
article
Chalon, přesvědčen, že fotografie nezabije
miniaturu, poněvadž »can't flattěre«. O da-
guerotypu to platí. Na jeho stříbrné desce
nemohl řádit štěteček retušerův a proto má
posud hodnotu neulíčené věrojatnosti a nad
to kouzlo hebkosti a měkosti, které ztratil
vynálezem Talbotovým
Většina vystavených miniatur je dosu
v původním stavu, to jest v úzkých kovo-
vých rámečcích s emblemy a nápisy, v prvot-
ních atlasem vyložených deskách a krabič-
kách: někde jsou opatřeny i lupou, zvětšo-
vacím sklem, naměřeným ke tváři. I nás
zajímají tyto tváře, známé i neznámé, po-
jmenované, i ty, jež jméno své na cestě
z ruky do ruky ztratily. Mluví z nich typ
doby, třeba zidealisovaný, typ aristokratu
generacemi uchovávaný, typ měšťanů klid-
ných, pokoje a vážnosti milovných, typ ro-
manticky sentímentálních dívčin a mladých
žen, v krojích, v nichž barvitost rokoka
znenáhla odumírá a vymírá.
Přihlédnete-li blíže a porovnáváte-li,
snadno rozpoznáte miniaturisty velkoměstaa
áristokracie od jejich měšťáckých a venkov-
ských kolegů. Ne pouze podle míry jejich do-
vednosti. Majíť své portrétní zvyklosti a při-
měřenosti — podle klientely, které slouží
Chalon
Talbotův
11
article
Jeou elegantní nebo galantní; hrubší nebo
těžkopádnější, uhlazení nebo domáčtější
lichotníci nebo prostomyslní. Proti skupině
vídeňských miniaturistů jako F. Lieder. Em-
Petter, Theerové, H. Clarot a F. Lütgendori
stojí Frant. Mašek, T. Mayer, A. Polz. F
Zalder a J. Opitz nebo J. Kroupa. A. Lang-
weil a dlouhá řada anonymů. Bude třeba
vrátit se zvláště k některým jménům dost
obsáhlého rejstřiku výstavního seznamu, kde
se střídají domácí a cizí, známí a zcela noví,
zapomenutí a nedocenění. zejména tam, kde
jde o ukázky českého portrétníctví, Proko-
pem Steinlem počínaje. Jsouť mezi nimi
hodnoty, jimž historie našeho umění nevě-
novala dosud pražádné pozornosti.
Výstava musejní položila důraz ještě na
siluety. Celé serie černých a bílých profil
visí na stěnách a řada bilých hlav strahov-
ských premonstratů v přirozené velikosti
maně připomíná starou báj, kterou si Ře-
kové vypravovali o původu všeho umění
malířského. Obrys měsíčního stínu hlavy
milencovy, který vryla dcera Dibutadova
do stěny a ráno vyplnila barvou, platil jim
za počátek malby. Láska a touha ji poro-
dila. I hlavy premonstratů jsou vryté ob-
rysy stínu světlem svíčky na papír vrha-
ného. Vryp a nezdařené místy pokusyo
tom svědčí. Je to též technika, zábava dile-
tantů, jak ji Mercier popisuje. Ke zmenšení
rysu na miniaturový rozměr, třeba pomocí
zvláštního přístroje, bylo třeba už víc do-
vednosti, a ještě více ku psaligrafii, k si-
luetě nůžkami z černého papíru vystřihnuté,
nebo do zlaté folie na skle upevněné vrý-
vané. Dlouho siluetistům pšenice nekvetle,
třebaže se pyšně jmenovávali fysiognomisty.
Petter
Theer
H Clarota
F Lütgendori
František
Mašek
T Mayer
A Polz
J Opitz
J Kroupa
A Lang
Mercier
em
12
article
Zašli s miniaturisty. Na rozhraní dvou před-
chozích století měli největší žně, k nimž
také tři serie premonstratské na výstavě
ukazují. Berkova z roku 1801 je leptaná
Lohelia Schimmela z roku následujícího vy-
střihovaná a vlepovaná v ornamentální ryté
rámce. G. J. Schulz, po vzoru Konewkově,
zanechal nám ve svých stínových obrazcích
[ne podobiznách) šťastnější část své pozů-
stalosti jako vedle Alše, poslední český
silucista.
Po boku barevně miniatury mono-
chromní stínorys, v němž všechny koefici-
enty podoby jsou shrnuty jako ve zkráce-
ném vydání v ostře ohraničeném profilu
tváře, zdál se arci jen ochuzenou a chu-
dou podobíznou, ačkoliy nebyl jen portre-
tem lidí méně majetných. Fysiologům za
vedení Lavaterova byl zvláště milý a přece
mu dali posměšné jméno skrblivého ministra
financí Elienna Silhouetta, jež přijal s hrdo-
stí gneusů za čestné. Profil renesančních me-
daili bez plastiky, profil malovaných podo-
bizen quattrocenta bez barvy a tvarů vy-
znívá v nové siluetě, jejíž jediná linie
vykrojovaná černá skvrna stačívala ještě
našim dědům a babíčkám, aby si z nich
přivolali na paměť živoucí tvář svých mi-
lých, dokud fotografie nepřinesla náhradu.
Čleme-li mezi prvními fotografy jméno J
Brandeise znamená to, že také u nás jako
jinde dostávalo se jim z prvu trochu umě-
leckého cilu a umělecké krve nežli se foto-
grafie ocitla docela v rukou řemeslných pro-
fesionálů, a uvážíme-li značný počet ranních
fotografií kolorovaných, je zřejmo, o čí živol
tu šlo. Miniatura, v niž se zrcadlí celá spo-
lečnost rokoka, empiru, doby předbřeznové
a nového absolutismu, zemřela a nebyla víc
vzkřísena. Přešla z rodiny ke kolekcioná-
řům a stala se zjevem historickým
Berkův
Lohelius Schimmel
G J Schulz
Aleš
Elienn Silhouett
J Brandeis
14
article
Zdravotní poměry v Srbsku.
Zdravotní poměry v Srbsku.
Zdravotní poměry v Srbsku jsou neutěšené.
To vysvitne na příklad ze statistiky o nemoc-
nosti a úmrtnosti tuberkuloso u, Jest zná-
mo, že slovanské plémě vůbec inklinuje velice
k tuberkulosej mnohem více, než na př. Ger-
máné neb Románi. Z rakouských kmenů ná-
rodních rozšířena je tuberkulosa nejvíce v ze-
mích českých a zemích Jihoslovany obydle-
ných, jež zaujímají ve statistice úmrtí první mi-
sto. V Srbsku samém je tuberkulosa rozšířena
strašně. A ještě smutnějším zjevem je, že se
šiří stále více a více. Každý pátý člověk v Srb-
sku zmírá tuberkulosou. V městech je stati-
stika ještě nepříznivější, ježto tu umírá tuber-
kulosou každý čtvrtý, v Bělehradě dokonce
každý třetí. Aby jasně vysvitlo, jak veliká je
tato cifra ve srovnání s jinými evropskými
městy, uvedu nejnovější statistiku úmrtnosti
tuberkulosou.
Největší město světa, Londýn, stojí stati-
sticky ve světle nejpříznivějším: z 10.000 lií
jich zmírá tuberkulosou 18. V Berlině 23, Bru-
selu 31, Paříži 39, Pešti a Madridu 41, Vídni 43,
Petrohradě 44, Moskvě 46. V Záhřebu připadá
na 10.000 lidí 60 úmrtí, v Bělehradě 8 5, tedy
skoro pětkrát více než v Londýně.
Román
Jihoslovan
Srb
Srbsko
Gera
Bělehrad
Londýn
Berlín
Paříž
Pešť
Madrid
Vídeň
Petrohrad
Moskva
Záhřeb
15
article
Ale i po venkově řádí tuberkulosa velice,
byť i menší měrou než v městech, a vůbee
silně v územích obydlených Srbochorvaty: n
Černé Hoře (člověk se tudíž zbavuje pod do-
jmem chladných cifer hluboce zakořeněné illu-
se o bujarosti a zdravosti černohorských Srbů),
v Dalmacii a Přímoří, v Uhrách, Chorvatsko-
Slavonsku. Povšimneme-li si statistiky zemské
nemocnice sarajevské, vidíme, že tu každý
pátý nemocný stonal tuberkulosou. Sarajev
dokonce převyšuje všecka uvedená už města
evropská v úmrtnosti tuberkulosou závratným
číslem 115 lidí na 10.000 obyvatelů. V Make-
donii a Staré Srbijí nejsou poměry po této
stránce ještě dostatečně známy; že ale nebu-
dou lepší, ukazuje statistika města Prizrenu
dle níž tu zmírá tuberkulosou každý čtvrtý,
Celkem zmírá v Srbsku tuberkulosou roč-
ně více než 30.000 lidí a onemocní as 200.000
lidí. Vzpomeneme-li si, že tuberkulosa kosí
chladný hrob často lidi v plném květu života
živitele rodin, pochopime veliké národohospo-
dářské ztráty, jichž tuberkulosa způsobuje
každoročně v Srbsku.
Srba
Černá hoře
Dalmacie
Uhry
Chorvatsko
Slavonsko
Sarajevo
Stará Srbija
Prizren
Srbsko
16
article
Zodpovědět otázku, co je příčinou tak vel-
kého rozšiření tuberkulosy v Srbsku, není
snadno. Jisto jest, že tu je důležitým momen-
tem uvedená už a statisticky dokázaná inkli-
nace Slovanů vůbec k tuberkulose. Jisto jest
ale i to, že přispívá k tomu i neutěšené zdra-
votní prostředí srbské, hlavně okolnost, že se
o nějakém soustavném, všemi směrodatnými
činiteli vedeném boji protituberkulosnímv
Srbsku nedá dosud mluviti. že boj protituber-
kulosní vykazuje jinde znamenité výsledky,je
nesporno, a veliké sumy peněz, naň vynaklá-
dané, se rentují mnohonásob. Švédsko na př.
dalo ze státní pokladny na vybudování sana-
torií pro tuberkulosní už 11 mil. švédských ko-
run a mimo to platí stát na každého nemoc-
ného v sanatoriu denně 0.50 K. A výsledky
se dostavují: úmrtnost tuberkulosou klesá.
V Srbsku není dosud jediného lidového sa-
natoria pro tuberkulosní, není dispensářů. Le-
tos právě dobudovaná nemocnice pro tuber-
kulosní v Bělehradě je prvním krokem vpřed.
Srbsko
Švédsko
Bělehrad
Slovan
17
article
Zdravotnictví srbské spočívá ještě na starých,
předkochovských nařízeních z r. 1881, a je
třeba jen vítati ustavení zvláštní komise, jež
má pečovati o vybudování zdravotních zákonů
na moderních základech. Jako závažný mo-
ment možno uvésti nedostatečný a snad ještě
lépe označeno, nevhodný způsob výživy oby-
vatelstva. Velikou úlohu hraje též alkoho-
lismus. Jak známo, není výroba a prodej
lihovin státním monopolem: každý si smí na-
pálit slivovice, kolik chce. A že se v Srbsku
mnoho alkoholu konsumuje, poučili mě za
mého pobytu v Bělehradě zkušení inteligenti.
Pije se slivovice, víno, V poslední době počíná
se i po venkově šířiti pivo. Mnoho se kouří,
skoro výhradně cigarety. Srbská tabáková
režie doutníků nevyrábí, ty se importují z Ra-
kouska, Německa, Francie atd. R. 1911 se pro-
kouřilo v Srbsku v cígaretách na 12 milionů
franků. V úvahu nulno vzíti též skutečný nedo-
slatek lékařů. Jsou některé okresy, kde při-
padá jeden lékař na 50.000, ba i 62.000 obyva-
telů. A v žemi je hojnost fušerů a bab-„ léka-
řek“ — a ti jsou největšími škůdci lidského
zdraví.
Srbsko
Bělehrad
Německo
Francie
18
article
Velikou vinu nese též to, že nebylo lz
ještě před deseti lety u srbského sedláka mlu-
vit o kulturním minimu. Srbský sedlák neznal
používání mýdla, bílení stěn, pečení chleba.
postelí a krbů v našem smyslu, zkrátka těch
nejprimitivnějších kulturních vymožeností. ž
při takové kulturní úrovní nelze předpokládat
žádných vědomostí o nejjednodušších věcech
ze zdravotnictví, je přirozené. A dnes má ta-
ková znalost a z ní vyplývající spolupůsobení
jednotlivce v boji proti lidovým nákazám ne-
popíratelný význam. A o luberkulose to plati
zejména.
Že za takových poměrů zdravotních je tu-
berkulosa tak rozšířena v Srbsku a že jí stále
přibývá, nelze se diviti. Též statistiky o jiných
iníekčních chorobách jsou nepříznivé, Sílne
je rozšířen tyfus, též dysenterie, příjice, ka-
pavka. Malarie už ubývá.
Nebylo by spravedlivé nezmíniti se oú-
spěšné činnosti srbské inteligence na poli li-
dové hygieny, jak je sdružena v „Društvu z
čuvanje narodnog zdravlje“ v Bělehradě. Jest
pouze litovati, že tento spolek nedisponuje
aspoň statisíci — vykonal by jistě ještě více-
než dosud pro ozdravění lidu.
Srbsko
Bělehrad
19
article
Spolek založen byl r. 1902. Prostředky
finanění skytají ročnímí příspěvky: král 3000
dinarů, vláda 5000 dinarů, město Bělehra
3000 dinarů, okresní i obecní zastupitelstva
pravidelné roční obnosy. Hlavním úkolem spol-
ku, jenž pracuje ročním obratem 20.000 franků.
jest poučovati lid v nejdůležitějších otázkác
zdravotních činností přednáškovou i vydává-
ním populárně psaných brožur a spisů z oboru
lidové hygieny. Spolek vydržuje čtyři školy
lépe řečeno letní kolonie pro děti, náchylné
tuberkulose a skrofulosní. Bělehradská škola
v Topčideru umístěná přechovává průměrně
přes 200 takových dětí slabých, jež tu pobý-
vají od května až do podzimu, dobře žíveny.
pohybujíce se na čerstvém vzduchu, vedeny
jsouce vyškolenými učitelkami. Spolek vypi-
suje ceny na nejlepší modely nejdůležitějších
zařízení do domácností (krbů, lůžek), vysíláv
době epidemií vyškolené lékaře do zamoře-
ných území a vydává zdarma letáky a brožury
poučného obsahu, stará se o vyškolení porod-
ních babiček atd. Bylo to zásluhou spolku, že
se kulturní úroveň prostého lidu srbského
značně povznesla hlavně též zakládáníma škol.
podobných našim hospodářským,- pro dívky
hochy, kde se učí mládež dospělejší nejdůleži
tějším vědomostem z hospodářství, tělovědy
atd. pro praktický život potřebným.
Bělehr
20
article
Doufejme, že po šťastně skončené válce
nastane zájem o zlepšení zdravotních poměrů
srbských v intensivnější míře, než se dosu
dělo a že to bude zejména státní správa, která
vezme řešení nejnaléhavějších otázek zdravot-
ních za své.
Na konec ještě malou poznámku. Český
výpomocný komitét vysláním nákladných vý-
prav na bojiště válčících Jihoslovanů projevi
své vřelé sympatie i pochopení pro snahy je-
jich. Nebylo by snad záhodno, aby z peněz zbý-
vajících zakoupeno bylo jedno lůžko pro tuber-
kulosního příslušníka srbského v Čechách žijí-
ciího v novém sanatoriu na Pleší? Tím by byla
zajisté zachována trvalá památka na působení
českého komitétu ve prospěch válčicích Jiho-
slovanů r. 1912 a 1913, jak již v článku této
přilohy „Saluti aegrorum“ bylo naznačeno.
Stanislav Vomela.
Jihoslovan
Vomela
Čechy
21
article
Karel B. Mádl.
Mádl
22
article
Školství.
Hospodyňství a cvičebné kuchyně na
dívčích školách.
Hospodyňské vzdělání dívčího dorostuje
novodobým úkolem paedagogickým. Ještě Lin-
dnerovi bylo vyučování hospodyňské na ško-
lách předmětem „problematickým“. Vychá-
zelť z názoru, že nejlepší učitelkou domácíh
hospodářství a vaření je mat k a. Vyznačiv
nauku hospodyňskou jako předmět eminentně
praktický, vystihl dobře, že pouhé theoreti-
cké poučování tu nepostačí. Bylo mu zřejmo.
že nutno předmětu učiti prakticky, což byšem
vyžaduje na dívčích školách zařízení obdob-
ného pokusným polím při školách hospodář-
ských, dílnám při řemeslnických a p. Vzdával
se však naděje, že by kdy k tomu došlo, ježto
prý „takové cvičebné hospodářství s kuchyní,
sklopem a komorou zajisté nikdo nebude cht
spojiti se školou.“
A hle, co ještě před třiceti lety zdálo s
neuskutečnitelným, vymáhají změněné sociál-
ní nynější poměry, které vzdalují matky, nej-
povrchnější učitelky domácího hospodářství,
rodinného krbu. I nastává pilná potřeba sta-
rati se o to, aby dívčí dorost v hospodyňství
vzdělávala škola, není-li již lze spolehnout
vždy na matku. Jest vskutku nejen dobročin-
ným, ale i sociálně důležitým činem: uká za-
ti moderní ženě cestu k domácímu
krbu, jak praví hraběnka Diesbachová, pro-
pagatorka hospodyňského vzdělání ve Francii
— a to hospodyňskou výchovu dívek, která
je pro střední stavy stejně otázkou životní jak
naléhavou pro mravně i fysicky ohrožené plu-
ky našich továrních dělnic a vůbec žen z nej-
nižších vrstev lidových.
Diesbachová
Vychá
Francie
23
article
Hospodyňské vzdělání, dříve málo ceněné.
přezírané, skoro jen theoreticky uznávané, na-
bývá v moderní době čím dále tím většího vý-
znamu, ba stavěno jest i do popředí některými
sociálními reformátory, jako na př. E. Cheyso-
nem, který pravil, že vrcholem a uzávěrkou
sociální otázky je výchova hospodyňská, kte-
rá má k tomu napomáhati, aby brloh se pro-
měnil v domov, t. j. nikoliv v budovu, kterou
možno pro dělníka vystavěti z cíhel, ale v důn
se všemi dobrými vlivy z pravého domova vy-
zařujícíni.
Uznáváme-li i my potřebu reformy hospo-
dyňské výchovy ženského dorostu, učiníme
dobře, věnujeme-li zvýšený zájem této otázce
se zřetelem k úkolům naší školy. A tu přede-
vším nutno uvésti některé nevyjasněné a pře-
mrštěné požadavky na pravo umíru.
U nás výkonnost školy tuze se přeceňuje.
škole dávají úkoly, s něž není. Všechny naše
reformy zakládávají svoji působnost hnedv
národní škole. Mírové hnutí, akce na ochranu
památek, aesthetické vzdělání lidové, absti-
nentní hnutí, reforma bytová, snahy okrašlo-
vací, povznesení řemesel, ochrana zemědělství
zalesňování strání, vysazování stromů ovoc-
ných — to vše a mnohé jiné odkazuje se pro-
stě škole, která namnoze činí se i zodpověd-
nou za všechny nezdary kulturní a sociální. A
přece, jako je nesprávné, vytýká-li se na př.
naší škole, že zaviňuje nedostatek zeměděl-
ského, ba v poslední době prý i živnosten-
ského dělnictva, tak je nespravedlivo, obviňo-
vati naše divčí školy, že neopatřují dívčímu
dorostu řádně výchovy hospodyňské.
E Cheyso
24
article
Nutno si přece uvědomiti, že škola obec-
ná, ba převážně i měšťanská opatřují jen vše-
obecné základní podmínky dalšího speciali-
sovaného vzdělání praktického. Nevalná ještě
míra, rozumové schopnosti a praktického roz-
hledu útlé mládeže brání, aby hned na ele-
mentární škole zavedeno bylo hospodyňství
jako ucelená, samostatná, odborná disciplina.
Poznalo se, že nezbývá, zvláště na nižším
středním stupni, než aby na prospěch hospo-
dyňské výchovy využilo se příležitostně všech
učebných předmětů tak, aby probouzen byl
zájem, získávány základní poučky, snad i do-
vednosti, jichž později m se upotřebiti, aby
dívka snáze vnikla do vlastní nauky hospo-
dyňské.
V tom smyslu také školská správa řešila
otázku hospodyňské výchovy v našem školstv
národním. Původní řád školní z r. 1870 pojí-
mal nauku hospodyňskou jako samostatnou
školskou disciplinu. Ale jíž r. 1874 ministerium
ustanovilo, že hospodyňská nauka nemá býti
předmětem zvláštním, ale že má se o hospo-
dyňství poučovati příležitostně při realiich.
Konečně nový definítivní řád školní z r. 1895
připouští domácí hospodářství jakožto nezá-
vazný předmět na školu měšťanskou
a stanoví v zásadě, že tam, kde poměry dovo-
lují, žačkám druhé a třetí třídy má býti dána
příležitost, ve zvláštních kuchyních evičiti se
v kuchyňských pracích.
25
article
Kdežto u nás utkvělo se na pouhém vy-
slovení zásady, kteráž v textu nového řádu
paradovala jako reforma, ale fakticky ničeho
neznamenala, cizina zařizovala při školách
cvičebné kuchyně, které v hospodyňské vý-
chově dokonale se osvědčily. Těmito zahra-
ničními, v odborné literatuře lákavě projedná-
vanými vzory dalo se konečně i „naše“ mi-
nisterium aspoň tak daleko pohnouti, že pro
konkretní řešení otázky v našich poměrech
konalo dotazníkové šetření.
Z odpovědí je především zajímavo, že prin-
cipiální nazírání paedagogických kruhů na
organisaci hospodyňské učby je v podstatě
dvojí. Jedni předmět ten z národní školy vůbec
odmítali, ale doporučovali zřizování zvláštních
pokračovacích hospodyňských kursů pro dív-
ky, které školní povinnost již dovršily. Od-
mítnutí předmětu ze školy bylo motivováno
obavou, aby zavedením nového předmětu n
škole nebyla omezována a pod stupeň chla-
pecké školy snižována míra všeobecného vzdě-
lání dívčího. Naproti tomu druzí žádali, aby
hospodyňství bylo na dívčích školách předmě-
tem závazným, poněvadž jen tak dána zá-
ruka, že školního vzdělání hospodyňského dív-
kám dělnických a chudších rodin — (jež právě
nejvíce ho potřebují) — také vskutku se do-
stane, poněvadž není naděje, že by chtěly ho
nabývati dobrovolně a dokonce v době poškol-
ní, kdy již mohou vydělávati.
Ministerium rozhodlo, že smí se vyučo-
vati vaření a hospodyňské nauce nepovin-
ně v nejvyšší třídě školy obecné nebo v po-
slední třídě školy měšťanské, po případě v tak
řečených čtvrtých třídách měsťanských skol.
26
article
(pokrač. kursech) — kde místní činitelé opat
všechen věcný i osobní nákladí
Rozumí se, že centrální správa školská,
která zase jednou měla příležitost objeviti sa
ve vábivé póse reformátora a ochotného na-
podobitele cizích krásných vzorů, neustala n
ustanovení svrchu řečené „rámcové“ zásady
a neponechala, sama ničím přispěti nechtějic
další podrobnosti na rozhodnutí zemím a orgá-
nům místním, ale že hned měla po ruce při-
slušné „rady a pokyny“, jako na př. aby ve-
školní kuchyni připravován byl laciný oběd
se zřetelem k výdělkovým poměrům místním
aby vyučovalo se souvisle vždy po celé půldne
27
article
Přes všechen ten centralistický ráz, jenž
ovšem v nynějším stavu školské organisace i
sem proniká, znamená vládní reforma zajisté.
velmi cenný krok ku předu. Jednotným miní-
sterským normativem dává se silný popud k
doplnění organisace dívčích škol a celá akce
pro zavedení hospodyňství a praktického va-
ření do dívčích škol se zhodnocuje. Nyní bude
věci dalšího vývoje, aby hospodyňské vzdělání
bylo na školách hojně zaváděno a také zdo-
konalováno se zřetelem k našim vlastním, do-
mácím poměrům a potřebám.
Ministerský výnos slibuje pro zařizování
školních kuchyní subvence. Nebylo by tudí
dobře, abychom zase i tentokrát dali si ujít
příslušný podíl. Naopak je třeba, aby naše
obce školní cvičebné kuchyně zařizovaly, o za-
vedení hospodyňství a vaření důležitých před-
mětů ve školách dívčích jednaly a ovšem o to
v příhodný čas se staraly svým ústř. svazem,
aby také byla uzákoněna úprava nákladů při-
slušných v tom způsobu, aby obce nebyly pře-
těžovány. Na našich intelligentních ženách
jejích organisacích jest, aby zřizování školních
kuchyní propagovaly, inciativní a propagační
práce se ujaly na prospěch našeho dívčího do-
rostu. Průmyslová města česká, jež projevují
veliké pochopení pro zdokonalování národ-
ního školství, zajisté neodeprou pomocía
bude-li konečně sněm dělný, dá se s jistotou
očekávati, že ujme se důležité, časové otázky
hospodyňského vzdělání dívek a zabezpečí po-
třebný náklad zákonitou úpravou a rozdělí
příslušné břemeno nákladové podle platné nor-
my tak, že hražení věcných potřeb připadne
obci, nákladů osobních zemí.
28
article
Zařizovací náklady nejsou tak značné, aby
odrazovaly od snahy zabezpečiti dívkám velmi
potřebné vzděláni, o němž směle možno říci, že
přinese rodinám i obcím patrný hmotný pro-
spěch, platí-li dosud naše české přísloví, že
ne na zemí dům stojí, ale na ženě. Při zaři-
zování bude zajisté i u nás, jako tomu bylo
v Německu, směrodatným vzor švédský! v
Kristianii jsou školní kuchyně při sedmi ná-
rodních školách a svěřeny jou zvláštním, od-
borným učitelkám. Část upravených jídel dává
se chudé mládeži. Zařízení kuchyně je prostě
ale obsahuje všechny potřebné utensilie. Vy-
učuje se theoreticky i prakticky. Výkla dům
theoretickým obcují chovanky všechny, prak-
tických cvičení účastní se po skupinách o 16
žačkách. Potraviny se kupují za vedení učitel-
čina chovankami na trhu a žačky samy je od-
nášejí do školní kuchyně. Tu se dívky dělí ve
skupiny (rodiny) obyčejně o 8 žačkách. Sku-
píně přidělí se plotna. Než přikročí se k vlast-
ní práci, poučuje učitelka o výživnosti připra-
vovaných pokrmů, vhodnosti jídelního lístku
p. Po skončené práci podává stručný návod
k úklidu a čištění. Žákyně samy pokrývají sto-
ly a žákyně i chudí žáci školy jedí. Po jídle
vše se uklidí, příbory vyčistí a žačky píší po-
třebné zápisy, po případě počítají rozpočty.
účty a p.v.
školy takto vypravené těší se zvláštěu
matek chudších tříd veliké oblibě a účast na
vyučování je pravidelná, živá. škola vůbec zí-
skává na vážnosti a žačky nabývají vzdělání,
jež jest s to, aby zachovalo je krásnému, po-
žehnanému životu rodinnému.
Německo
Kristiania
29
article
Doufejme, že i našim intelligentním že-
nám se podaří povzbuditi příslušné činitele ku
prospěšné nápodobě vzorů, jež jinde se vý-
borně osvědčily. Ale ještě jeden, veliký a pře-
důležítý úkol nastává tu těm, kdo vážně po-
jímají význam hospodyňského vzdělání na div-
čích školách. Sebe lépe vypravené kuchyně
a sebe důmyslněji vypracované řády nezna-
menají tu ještě mnoho, není-li postaráno o do-
konalé, dovedné, pro věc nadšené a zcela způ-
sobilé učitelky. Nic tak neohrozí sebe prospěš-
nější novotinu školskou jako nevhodnost uči-
telovy osoby. A proto měly by ženské naše
organisace vedle propagace u měst současně
starati se o to, aby bylo po ruce hned dostatek
dobrých, odborne vzdělaných a úspěch zaru-
čujících učitelek. Dosud u nás připravují pro
hospodyňství ústavy Vesniny a ovšem i ku-
chařské kursy pražské měšt. průmysl. školy.
Ale je nesporné, že bude potřebí, aby poskyt-
nuta byla učitelkám dostupná, zvláštní spe-
ciálně k našemu účelu upravená průpra-
va, jakou dosud opatřovala c. k. hornora-
kouská hospodářská společnost svými, mini-
steriální subvencí umožněnými kursy, jež mají
za účel uschopňovati k vyučování kuchařství
a hospodyňství na školách národních.
Máme dost odborně i theoreticky vzděla-
ných inteligentních žen, jimž by dobře mohil
se vedení takových přípravných kursů českých
svěřiti a není tedy potřebí, aby naše učitelky
musily teprv jinde průpravu si opatřovati.
Úkoly jsou tedy dány: vyvolati zřízení
vzdělavacího kursu pro učitelky a povzbudit
naše komuny, aby školní kuchyně zařizovaly!
Kdož přispějí k tomu, aby oba úkoly ty brzy
úspěšně byly vykonány, získají si velikých zá-
sluh o prospěšné, účelné, svrchovaně důležité
hospodyňské vzdělání přištích českých žena
matek, sloupů a základů našeho národa.
F. V. Moravec.
Vesnin
F V Moravec