2
masthead
NARODNÍ LISSTY
3
masthead
8. prosince 1901.
5
article
sebrali nějaké důkazy proti osobám sobě nepo
hodlným, nýbrž bez okojků jim dávají pocito-
vali svůj hněv. Takovým terrorismem ovšems
mysli neupokojí a zlo neodčiní.
Odbyti z Němec do Francie.
Čtenáři jest povědomo, jak v nedávném
rokování ve francouzské sněmovně poslanec
Montauban odvážil se — ve sněmovně poprvé
od roku 18701 — doporučovati spolek s Ně-
meckem, dříve nežli toto dalo francouzskému
národu zadostučinění za bolestně ztráty ze zmi
něného roku válečného. Nemusíme arci doklá-
dati, jaká odezva dána byla poslanci resignujl
címu na všelikou hrdost národní veřejným me-
něním trancouzským. Nyní dostává se ale ochot-
němu nabízeči také úplného odbytí z Německa
sama. »Köln. Ztg.«, jejíž styky se zahraničným
úřadem německým jsou známy, píše ke zmí
něnému projevu poslance francouzského i ke
glossám pařížského tisku o něm: »Při všech
těchto rozpravách o sblížení s Némeckem ne-
tázal se až dosud nikdo, zdaž Německo samo
Němec
Köln
Francie
Montauban
Německo
6
article
jest ochotno ke spolku takovému. Zdá se,
jakoby ve Francii pokládali to za věc samo-
zřejmou, ale při přemýšlení důkladnějším mu-
sili by si říci, že Německo, ač sympaticky pro-
vázi myšlenku obapolného sblížení a doroz
umění se za účelem politiky mírumilovné, o
spolku s Francií ve vlastním
zájmu jest právě tak vzdáleno,
jako Francie od spolku s Ně-
meckem.« — Smutno dost, že list německý
musí poučovati francouzského poslance o pra-
vém smýšlení většiny národa francouzského
p spolku tak nepřirozeném. Jak vidno ale dále,
též Německo nemá chuti postaviti se ani po bok
Franeie proti Angli, nýbrž soudí as, že nej-
lépe bude pro ně ze sporů anglo francouzských
kořistití pro vlastní zájem německý. Lekce
»Köln. Zlgu,« prospěti měla by nejen řečníkovi,
ale i těm, kleří stojíce výše a majíce tudíž na
politiku francouzskou vliv nebezpečnější, chtějí
politiku tuto potajmu zatlačiti ve směr, jemuž
dal upřimnějši poslanec výraz veřejný
Angl
Köln
Francie
Německo
7
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 7. prosince. (C.- B)
Rozpočtový výbor rokoval dnes dál o kap
»Pošty a telegraf v .
Ministr financi dr. Böhm Bawerk ubezpe-
čova, že finanční správa přeje doplnění telefonní
sítě, ale nesouhlasí s millionovými investicemi, již
proto, že upustilo se od systému ročních investičních
preliminářů. Rozšíření telefonů v r. 1902 není možné
pro nedostatek úhrady. Avšak vláda mohla by se
zmocniti k změně finančního zákona pro r. 1902a
mohla by použiti k nalehavým potřehám telefonu
800.000 K z letošního přebytku, leč práce musí díti
ze ponenáhlu a se zřetelem k výnosnějším linifm,
aby případný schodek nemusili hraditi poplatníci.
Posl. Bärnreither souhlasí a činí návrh ve
smyslu ministrových vývodů, přimlouvaje se zároveň
za přímé telefonické spojení západních Čech s Vídní.
Posl. Menger a dr. Kramář nemají strachu
z telefonní půjčky. Onen navrhuje resoluci, jíž se
vláda k lakové půjčce vyzývá, tento ji podporoje, ale
pro připad, že by byla zamítnuta, chce, aby ministr
zvýšil nabídnutou sumu z 800.000 K na 2 mill.
Posl. Steinwender tlumočil přání Korutan
— Schalk přimlouval se za snížení poplatkův
navrhl resoluci ve prospěch přímého spojení Marian-
ských lázní přes Plzeň s Vídní a připojení k linii do
Plané, Tachova, Stříbra a Budějovic do června 1902.
Mimo to přimlouval se za spojení Karlových Varo
s Berlínem a různá spojení v severní německé části
Čech. Bájil o počešťování pošt v německých městech
a zdržování žádostí německých praktikantův a při-
mlouval se, aby němečtí uchazeči byli jmenováni pro
místa lázeňská. V navržené resoluci žádal nové po-
štovní budovy pro Cheb a Teplice a drahotní pří-
spěvky pro lázeňské úřadníky.
doktor
Böhm
Posl
Bärnreither
Menger
Kramář
Karlův
Vídeň
Čechy
Korutany
Plzeň
Planá
Tachov
Stříbro
Budějovice
Berlín
Cheb
Teplice
8
article
Posl. Holmann- Wellenhof vyslovil se pro
Bärnraithrův návrh a navrhl resoluci o vypracování
důkladného plánu telefonních sítí a vřadění I. lhůly
k jejich provedení do rozpočtu na r. 1903.
Návrhy, petice a resoluce doporučeny vládě, aby
na ně dle možnosti dbala.
Zpravodaj navrhl resoluci, jíž vláda vyzývá s
k zlepšení hmotných poměrů, zejmena poštovních
ezpeditorův a manipulačních diurnistů, jimž má se
zabezpečit existence i pense, dále k rozmnožení
míst v IX. a vyšších třídách a ke zřeteli na přání
manipulantek, sluhů a zatímných listonošů. Při před
loze přišiího rozpočtu buď podána zpráva o přísluš-
ných opatřeních.
Za debaty navržené a referentem doporučené
resoluce byly potom přijaty; rovněž návrh Bärn-
reithrův a Kramářův (o zvýšení nab dnuté sumy na
2 mill.) a konečně kap. »Pošty a telegrafy«.
Dále rokovalo se o kap. »Tabák« (ref. Robič).
Posl. Kozlovský přimlouval se za podporu
tabáčnictví v Haliči a rozsňhlejší pěstování tabákua
ptal se, je-li možná, zdražiti některé doutníky a ciga-
rety, aby výnosu mohlo použiti se ke snižení soln
dávky.
Posl. Vukovič přimlouval se za pěstování
tabáku v severní Dalmacii, protože tamější vinice
jsou zničeny révokazem.
Posl. Pergelt přimlouval se za pěstování
tabáku v Čechách na zkoušku v krajích, kde se dařl
chmel a cukrovka a navrhl resoluci o přísném do-
zoru na uschovávání tabáku a doutníků v trafikách
v hmotném i zdravetním zájmu obyvatelstva.
Rokování bylo potom přerušeno a schůze
skončena.
Posl
Holmann
Wellenhof
Kramářův
Vukovič
Halič
Dalmacie
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné konal včera za předsed-
nictví posl. dra. Václava Škardy v nových
svých místnostech četně navstívenou schůzi.
Říšský i zemský posl. dr. Josef Herold
podal podrobnou zprávu o jednání poslane-
ckého klubu na říšské radě. Zpráva byla
vzata na vědomí. Výkonný výbor usnesl se
pak podniknouti příslušné kroky za tím úče-
lem, aby sněm království českého byl ještě
letos svolán. Další porada o politických po-
měrech, na kterou budou pozváni všichní
členové parlamentní komise říšského posla-
neckého klubu, bude se konati o vánočních
parlamentních prázdninách.
— Krásná duše německá do svých
nejtajnějších záhybů) projevila se u příle-
žitosti vřesenských události, jak jest úže i šíře
známo a to nejenom ve vřesenské škole př
pardusu dětí polských, kteréž nechtěly se ně-
mecky modlit a zpívat: »Ieh bin ein Preusse«,
a v soudní síni hnézdenské, kdež tože rámě
pruské spravedlnosti dříve rákoskou ozbrojené,
popadlo meč na rodiče ztrýzněných dětí —
nýbrž i v obraně všech těchto ukrutenství
tiskem a slovem. Již několikrát měli jsme pří
ležitost k tomu poukázali a nejnověji poskytuje
nám ji pověstný německý literát z Čech pan
Karel Pröll, kterýž se stanoviska vysoké po-
litiky a německé kultury posuzuje šlehy a pruhy
zasazeně Prušákem dělem polským na nejeitel-
nější část těla a lidskosti a veškerému pojmu
Škarda
doktor
Josef Herold
Čo
Pröll
národní strana
10
article
o právu a slušnosti ve tvář. Řečený pan Proil
v »Leitmeritzer Ztgu.« ohromně dopaluje se
nad tím, že vláda rakouská dosud neučinila ve-
řejně prohlášení, jímž by zbavila se zdáni, že
trpí bezuzdné prý štvaní proti Prusku a Ně-
mecku. A pakliže prý se ministerstvo Körbrovo
eítí příliš slabým, pak prý jest na »správci
společných záležitostí Rakousko- Uherska«, na
hraběti Goluchowském, aby svým krajanům,
to jest Pelákům vyložil nebezpečí jich hry-
Také do poslance Holanského, kterýž v po-
slanecké sněmovně nazval »hanebně činy pru-
ských úřadů, jakéž by marně byly hledány
i u nejdivějších národů černé pevniny« —
jménem. To jest prý už šílenstvím, praví pan
Pröli, ale vězí prý v něm methoda. Toliko se
divi, že nikdo z pánů při ministerském stol
nepocítil povolání a právo fanatického obža-
lobce poučiti, že v rakouském parlamentě nikdo
není povolán a oprávněn, kritisovati pruské
soudnietví. V německém říšském sněmu by prý
takové odbočení nade všechnu pochybu vyvolalo
odpor vlády atd. Pan Pröll nemá pravdu ani
v jediném punktě svých vývodů. Především
vláda rakouská a především vládní orgány
téhož ministra šl. Körbra, jakožto správce
vnitra, vyhověly v nejširší míře touhám
Proil
Prusek
Goluchowský
Pelák
Pröt
Pröll
RakouskoUhersko
Leitmeritzer Ztg
slanecký sněmovna
11
article
Pröllovým, kterýž v »Leitmoritzer Zeitungu«
převzal úkol obhájeo »plavé bestie«. In-
terpellace polských poslanců o tom, kterak
potlačovány krakovské výtržnosti, o tom zajisté
mluví více než celý článek. Za druhé nemohl
přece ministr Körber vyvracet vývody poslance
Ilolanského, již z přičin meritorních. Pakliže
všeněmecký řečník velebil proti posl. Holanskému
svobodu panující ve státě pruském a posl. Ho-
lanský ve věcné opravě na vyvrácení této svo-
body nvedl vřesenské bestiality namířené proti
nejprostší a nejpřirozenější svobodě lidské,
mluviti jazykem vlastní matky, nemohl se zajisté
žádný zástupce rakouské vlády dopustiti krvavé
té ironie a dovozovati snad, že právě vřesenské
»atrocities« jsou důkazem svobody v Prusku.
Pröllův
Körber
Ilolanský
Prusko
Leitmoritzer Zeitung
12
article
Konečně pak o tom zakročování vládních zá-
stupců v říšském sněmu německém a vůbee
v Německu proti neoprávněnému vměšování se
do rakouských poměrů máme zkušenosti pra-
smutné a můžeme poukázati jenom k událostem,
kteréž v Německu provázely jazyková nařízení
Badenova a na akci německých universit v při-
čině zákazu barevných hadrů německým stu-
dentům v Praze. Pan Karel Pröll, tento ostudník
slovanských národů v Rakousku, s nímž jsme
se již několikráte utkali, mluvi o fikách, jež
prý ovšem nelze na trní česati a o kulturním
pauperismu slovanském, jehož prý se Poláci
tvrdošíjně drží. Právě vřesenské děti polské,
kteréž se daly »pruským úřadníkem« raději až
do mdlob umrskati než by byly proti jasné lo-
gice přírody i v dětském rozumu slovanským
karakterem až k heroismu sesílené, zpívaly
»Ich bin ein Preusse« — stojí nedostižně vy-
soko nad každým zástupcem německého bohat-
ství kulturního, i nad panem Pröllem, jeho
mluvčím. Jejich rány jsou záležitostí v šech
neněmeckých národností a to i neslovanských
v tak řečené Ostmarce, kteréž ohroženy jsou
bohatstvím německé kulturý, pod jejímiž ranami
polské děti se ve Vřesně svíjely. Jejich i jich
rodičů mučednictví jest historickou výstrahou
pro všechny — na něž pruská ruka dosud —
nedosáhne
— Z Brna, 7. prosince. (Telef. zpráva.)
Český volební výbor vydal dnes toto prohlá
šení: »Obecní volby v Brně budou se
ještě letos konati za platnosti starého řádu vo-
lebního. Poněvadž pak tento řád nelze poklá-
dati za prostředek k výkonu nejdůležitějšího
práva politického, ježto jest jenom násilnickým
opatřením k udržení moci a nadvlády nynějši
židovské většiny, usnesly se če s ke
strany v Brně, že se jejich pří-
vrženci voleb nemají zůčastniti.
Badenův
Pröll
Polák
Ostmarka
Německo
Praha
Rakousko
Brno
13
article
Doporučujeme tedy brněnským Čechům, aby se
volby naprosto zdrželi.«
— Z Opavy, 7. prosince. (Zvl. tel. »N
L.«) Zelinářské družstvo kateřinské oznámílo
v městě Opavě svoji živnosť. Místo vyřízení
byly dnes jeho prodavnčky ze soukromých na-
jatých místností policií vypuzeny. Zakročeno
u zemské vlády — bez výsledkul
— Brassova nadvláda a její prameny
v otročilosti českých zrádoů. Neuvěřitelnou
pro poměry na Zábřežsku typickou zprávu při-
nášejí včerejší »Selské Listy«. Vo Skaličceu
Zábřehu konají se dnes obecní volby a otázka
moci přiměla tamní tři skaličské občany k
zrádnému ucházení se o pomoc u zábřežského
germanisatora prušáka Brassa. Jak uvedený list
ze Zábřeha oznamuje, dostavili se zmínění tři
truchliví hrdinové a sice hostinský Osladil a
občané Kubíček a Kofron do Brassovy továrny
s nabídkou, aby poslal k volbě své nevolníky
v továrně jeho zaměstnané a ve Skaličce vo-
lebního práva požívající, s přikazem voliti stranu
zrádců, za což se tito zavazují, že povolí mu
zříditi ve Skaličce německou školu! Néco po-
dobného jest možno jenom v kraji zdemorali-
sovaném Brassem, otráveném jeho hakatismem,
trpěným právé těmi, kdož by měli stopovati
mařiti zákonnou mocí činnost prušáckého agitá-
tora v zájmu státu, když již ne v zájmu veřejné
mravnosti a veřejného práva.
— Rozpočet zemský král. českého n
rok 1902 byl projednáván ve včerajší mimo-
řádné schůzi zemského výboru, jíž předsedal
nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lob ko-
vic. Referentem byl přísedlcí dr. Urban; ve
schůzi byl přítomen ředitel zemské účtárny
V. Grünvald, zpravodaj účtárny o rozpočtu p.
dr. Pavlišta a přednostové jednotlivých oddělení.
Rozpočet na příští rok obsahuje následující čl-
slice:
řádná potřeba 44,964.803k
(na rok 1901 43,383.455 K)
mimořádná potřeba 6,608.971 K
(na rok 1901 6,910.424 K)
Čecho
Brassův
Kubíček
Kofron
Brass
Jiří lob
doktor
Urban
V Grünvald
Pavlišta
Opava
Zábřeh
Skalička
N L
14
article
Úhrnem potřeba 51,573.774 K
(na rok 1901 50,293. 879 K)
Vlastní úhrada
3,935.078k
(na rok 1901 3,691.155 K)
takže jeví se schodek 47,638.696 k
(na rok 1901 46,602.724 K).
K uhražení schodku sloužiti má: od stá-
lu úděl: a) z výnosu osobní daně z příjmu
1.485.684 K (na letošek 1,480.566 K), b) vý-
nosu dávky z lihovin 3,611.098 K /(na Netošek
—); 2. přirálžkami, které mají být pone-
chány v dosavadní výši 55 peréent na příme
daně mimo osobní daně z přijmu; přirážky
tyto vynesou 38,180.020 K (letos 36,588.520 K)
celkem tedy 43,276.802 K, takže neuhražen
zůstává 4,361.894 K (letos 8,533.638 K).
Menší schodek, který se jevi oproti rozpočtu n
rok 1901, vysvětluje se tím, že jednak potřeb
zvýšila se pouze o 1,280.000 K, jednak mimo-
řádná úhrada zvýšila se přikázáním obnosu
3,600.000 K. z dávky lihových nápojů a kromě
toho výnos zem. přirážek je větší o 1,600.000 K
— Zemský výbor o výši zemské přirážky ne-
učinil v této schůzi žádné usnesení vzhledem
k zamýšlenému zavedení zemské dávky na pivo.
Rovněž teprve později bude se zemský výbor
zabývati otázkou způsobu uhražení schodku
4,300.000 K. Rozpočet bude dán neprodleně
do tisku, aby do konce t. m. byl připraven.
O otázce úhrady podá zemský výbor zvláštní
zprávu, klerou rovněž tiskem vydá a sice teprve
tehdy, až vláda zašle předlohu ve příčině zem-
ské dávky z píva. — Pro obecné a mě-
šťanské školství je v rozpočtu nejen
jeden million korun položka větší, o kterýžto
obnos rozpočet každoročně stoupá následkem
zřizování nových škol, nýbrž je v něm zařaděn
také obnos 2 a půl millionu K na upravení
platů učitelských zrušením páté a čtvrté třídy
služného na obecných a čtvrté třídy na mě-
sťanských školách. — Ve příčině svolání sněmu
král. českého není dosud nic určitého známo.
15
article
— Mělli by se deficit 4,361. 894 K hraditi dals
přirážkou zemskou, pak vzhledem k tomu,že
1 procento přirážky obnáší 694.182 K 18 h,
bylo by k úhradé té třeba dalši 6procentni
zemské přirážky, která by vynesla 4,165.093
8 hal.
— Kluby občanské. Novoměstský
občanský klub koná v úterý 17. t. m.
o 8. hodině večerní v sále Měšťanské besedy
ve Vladislavově ulici přednášku »O návrz ích
celního tarifu německé říše
jeho vlivu na naše obehodnl,
průmyslové a hospodářské po-
měry vůbecs, kterou prosloví pan JUD
Josef Fuhrich. Pp. členové se žádají
o hojnou účast; hosté jsou vítáni. — K l u
voličů novoměstských má ve
čtvrtek 12. t. m. o 8. hodině večerní v restau-
rantu Choděrově ve Ferdinandově třídě klu-
bovní členskou sehůz i, na jejímž
programu jest rozhovor »O staré Praze«,
který zahájí obecní starší a konservátor inženýr
pan Jan Herain. Po rozhovoru následují
volné návrhy. Kdo za člena klubu na r. 1902
přistoupiti by si přál, nechť učiní písemnou při-
hlášku u jednatele klubu, městského radního
pana Jana Červeného, uzenáře a majitele domu
na Karlově náměstí č. 12. — Staromé s tský
občanský klub v Praze pořádá
klubovní schůzi v úterý 10. t. m.o
8. hodině večerní v reslaurantu pana Šindeláře
v Konviktě. Na pořadu jest rozhovor »O cenou
poctěných plánech na úpruvu
Starého města«, který zahájí pan prof.
Fuhrich
Choděrův
Herain
Červený
Staromý
Šindelář
Vladislavův ulice
Ferdinandov třída
Praha
Karlov náměstí
Konvikt
novoměstský občanský klub
tský občanský klub
16
article
J. Koula, jakož i páni autoři zmíněných plánů
pp. architekt Sakař, architekt docent Kříženecký
a architekt rytíř Klenka z Vlastimilů. Do schůze
přístup každému volný. — Občanský klu
v Karlině pořádá 12. t. m. o 8. hodině
večerní v místnostech velkoreslaurace pana A.
Kazdy v Palackého třídě »U dvou hroznůs
veřejnou schůzi poplatníků obecní přirážky pla-
tících. Na programu jest: »O příčinách zvýšení
obecních přinůžek na rok 1902«. Do schůze
mají přístup jen obecní přirážky platící občané
karlínští.
— Něco o hospodářství Ústřední Ma
tíce školské. Matice školská pomocí svých
odborů dnem 30. listopadu 1901 vydržovala 2
školy střední samostatně a 2 podporovala. Obec-
ných škol vydržovala 46 o 113 třídách, opa-
troven 45 o 57 odděleních. Při školství ma-
tičním bylo zaměstnáno 338 různých osob(3
ředitelé, 11 professorů, 44 řídící učitelé
správci škoi, 72 učitelé a učitelky, 40 kate-
chetů, 32 industriální učitelky, 3 řídiel pě-
stounky, 54 pěstounky, 18 správců opatroven
49 opatrovnic). Kdybychom čílali, že průměrně
každá jednotlivá osoba by měla obdržeti denně
jen 3 K za svou činnost, činil by denní náklad
pouze na služně 1008 K, čili ročně témě
369.000 K. Mimo služné však musí platiti
Matice školám olop, inventář a věcné potřeby.
školní pomůcky a knihy školním dltkám, jichž
je přes 11.000, na mnohých místech platí ná-
jemně ze školních budov. Nemovilosti, které
mají cenu inventární přes půl millionu korun,
udržovati v pořádku vyžaduje též značného ná-
kladu. Do fondu odbytného učitelstva matičního
vkládá se každý měsíe letos 3000 K. I není
divu, že denní náklad Ústřední Matice
školské páčí se na 1600 až 1700 K. Kdyby
J Koula
Sakař
Kříženecký
Klenk
Vlastimil
A Kazda
Palacký
17
article
Malice měla pouze z úroků náklad svůj hraditi,
musil by výtéžek úroků činiti 600.000 K ročně
a kapitál, jakého by bylo na to potřebl,
činil by 15,000.000 K. Jen kdyby takovýmto
kapitálem Ústrední Matice školská vládla, ne-
bylo by potřebí dalších sbírek. Jelikož však
Matice toho kapitálu nemá, a přece každý rok
ze sbírek a dobrovolných příspěvků uhradí své
potřeby, jest na jevě, že láska lidu českéhok
Ústřední Matici školské, z níž Matici
podpory plynou, má nemenší cenu,
nežli kapitály millicnové. Výboru
matičnímu jest se ovšem starati o organisae
matičních sbírek. Hlavním zdrojem příjmů jsou
příspěvky odborů, jichž je na 350, a příspěvky
a dary členů přímo přihlášených. Korrespon-
dence výboru jak s úřady, tak s odbory ma-
tičními a s celou českou veřejností je velmi
značná. Do kanceláře matiční dodáno bylo do
1. prosince 11.596 spisů a vypraveno 17.142
spisů. Svatováclavských archů bylo vypraveno
10.720. Položek příjmových do pokladny za-
psáno 5154, ve vydáních pak 1557, v těchto
však jsou některé položky sborníkovány. 3e
členů výboru matičního rozděleno jest v odbory
a komise i není téměř ani dne, aby nebyla ko-
nána nějaká schůze. Jednotliví členové výboru
vénují Matici téměř dvě hodiny denně nezištné
práce, nejsouce ovšem nikterak za to honoro-
váni. O poradách výborových a odborových
třeba pořizovati zápisy. Již v roce 1887 bylo
veřejným prohlášením odůvodněno, proč je ne-
vyhnutelně Matici potřebí kanceláře a úřad-
nietva, placeného aspoň tak, jak je zvykemv
soukromých závodech. V kanceláři matiční jest
zaměstnáno šest definitivních úřadníků; dva jsou
úradníci konceptní, z nichž jeden jest zároven
Malice
Matica
18
article
chefem kanceláře, jeden pokladník, jeden likvi
dátor, jeden účetní a jeden registrátor. Všem
těmto stálým úřadníkům dohro mady platí se mě-
síčně 458 zl. služného. Připadá tedy průměrně
na jednoho něco přes 76 zl. měsíčně. Ostati
práci vykonávají stenografové a síly manipulační.
jichž počet řídí se podle množství práce. O tom.
jaká práce se v kanceláři matiční počtem sil po
měrně malým má zdolati, svědčí úsudky povo-
laných odborníků, na př. v Batovcově politickém
kalendáři. Ostatně se o tom může přesvědčit
každý osobně, koho věc zajimá.
— Pětadvacetileté doktorské jubileum
MUDr. Edvard Nessel, professor zubního lé-
kařství na české universitě pražské, zubní
lékař v Praze a předseda spolku zubních lékařo
v království českém, slavil včera 25. ročnici
svého prohlášení za doktora lékařství. Prof, dr
Nessel vynikl nejen jako praktik, nýbrž i jak
theoretik a aulor mnoha vědeckých spisů o zub-
ním lékařství. Svými vědeckými výzkumy vy-
světlil mnohé vědecké poznatky z nanky o zub
ním lékařství a hygieně úst. Jako professor vy
choval dr. Nessel velikou řadu zdatných zub-
ních lékařů českých. A tu dlužno připomenouti,
že dr. Ed. Nessel je pouze ad honores profes-
sorem! Již 19. rok přednáší na universitě —
zdarma, a po celých 15 let opatřoval zubn
kliniku všemi potřebami a technickými pomůc-
kami. Náklad ten obnášel v některých leteeh
několik set zl. ročně. Nejen tedy své síly, vědo-
mosti i čas, nýbrž i své hotové peníze obětoval
dr. Nessel svému povolání universitnímu. Ze-
snulý posl, dr. Kaizl, jsa ministrem financí,
vynasnažoval se o to, by zásluhy prof. dra.
Nessla byly na příslušných místech a náležitým
způsobem oceněny, odstoupením dra. Kaizl
však celá akce ta usnula. Kéž ve druhěm čtvrt-
stoleti svého lékařského působení dr. Nessei
brzy dočká se zaslouženého uznání!
Batovcův
MUDr
Nessel
doktor
Ed
Kaizl
profesor
Nessei
Praha
19
article
— Spisovatel P. Antonín Norbert Vla-
sák mrtev. Z Vlašimi došla nás telegraficky
truchlivá zvěsť, že zemřel tam včera ráno ve
věku 89 let P. Antonin Norbert Vla-
sák, knížecí arcibisk. notář, spisovatel, který
platně se súčastnil prací v probuzení našeho
národa. Ant. Norbert Vlasák narodil se 10.
ledna 1812 ve Vlasimi. Školu navštěvovalv
Prčici, na kteréž panství se rodičové jehor.
1816 přestěhovali; tam se i zpěvu přiučil, na-
čež se v říjnu 1822 dostal do kláštera strahov-
ského v Praze za fundačního zpěváka čili vo-
kalistu, kdež prodlel až do r. 1827, navštěvuje
farní školu, od r. 1824 malostranské gymnasium.
r. 1830 filosofii a r. 1833 vstoupil do areib.
semináře v Praze. Byv 7. srpna 1836 na kněž-
ství vysvěcen, přišel v listopadu za kaplana do
svého rodiště. Lásku k mateřskému jazyku pojal
sám z vnitřního citu, lásku k národu pak zkou-
máním jeho dějin a osudův. Vlasák byl ten-
krále už nadmíru činným, i zjednalť přispěním
několika přátel všechny tehdáž vycházející ča-
sopisy, získal několik údův Matice české, založil
školní knihovnu, nyní dosti bohatou, při čemž
dlužno podotknouti, že získal tomuto úmyslu
svému i Karla kn. Auersperka, tehdáž věci našl
dosti příznivého. Byv vybídnut od svého děkana
P. Ant. Wendera, založil pamětní knihu děkan-
skou, jakou dle nařízení tehdejšího nejvyššího
purkrabího Karla hr. Chotka každá obec světská
i duchovní vésti měla. I k tomuto účelu byl
Vlasákovi zmíněný kníže Auersperk nápomocen,
dav mu dovolení k užití archivu knížecího. Prací
touto povzbuzen, nepřestal Vlasák pouze na po-
psání histor.-archaeol. města a bývalého panství
vlašimského, nýbrž rozšířiv plán, počal sbírati
látky a příspěvky k církevnímu místopisu Čeeh
vůbec, arcibiskupství pražského pak zvláště.
P Vl
Vlasák
kn
Karel
Chotek
Auersperk
Čeeh
Vlašim
Prčice
Praha
20
article
V lednu r. 1844 stal se Vlasák duchovním
správcem na Hrádku, kdež dlouho zdárně pů-
sobil, zabývaje se stále pracemi církevního
místopisu a s tím spojené genealogie, archaeo-
logie a heraldiky, o čemž svědčí četné důkladné
práce, uveřejněné v »Památkách archaeolog.
místop.«, »Lumíru«, v »Časopise katol. duch.«,
zejmena ale v »Slovníku naučném«, který po-
čítal Vlasáka k nejhorlivějším svým přispívate-
lům. O sobě vydal tyto časopisecké články;
»Benešov«, »Dějepisný nástin« (z »Lumíra 1853).
»Bývalé panství vlašimské« a »Kostelec nad
Černými Lesy« (z »Památek arch.« 1863.) Pro
takové působení své zvolen byl Vlasák od roz-
ličných spolkův učených za člena dopisujícího,
a sice od sboru Musea českého k vědeckému
vzdělání řeči a literatury české, sboru archaeo-
logického, Umělecké besedy, spolku pro stati-
stiku polního a lesního hospodářství v král. če-
ském; byl také výborem zastupitelstva okresu
vlašimského a čestným občanem domašínským
kladrubským.
— Spolek českých žurnalistů má dnes
v neděli o 9. hodině dopol. v restaurantu Cho-
děrově mimořádnou valnou hromadu. Na pro-
gramu jest návrh výboru na změnu spolkových
stanov.
Vlasák
Lumír
Benešov
Kostelec nad Černá les
cho
spolek pro stať
21
article
— Osobní. Pan Gustav Roob, absolvent
pražské konservatoře, žák dra. Antonína Dvořáka
jmenován byl vojenským kapelníkem 63. pěš. pluku
v Bystřici v Sedmihradsku.
— Fromoce. Pan PhC. Jan Wilhelm
Mladé Boleslavi bude v pondělí dne 9. t. m. o půl
12. hod. dopolední na české universitě Karlo-Ferdi-
nandově veřejně povýšen na doktora filosofie.
— Úmrtí. V Praze zemřel v sobotu dne 7. t. m.
pan Karel Krejč, místodržitelský koncipista, v 27.
roce věku. Pohřeb konán bude zejtra o 3. hod. odp
z farního chrámu sv. Štěpána na hřbitov olšanský
— V pátek zemřel v Chotětově pan Jan Voldřich
spoluchef firmy »Kruhová cihelna Jana Profia a J.
Voldřicha v Chotětově«, ve věku 52 let. Pohřeb koná
se dnes o půl 4. hod. odp. z chrámu u sv. Havla na
Novém městě. — V Lužci nad Vlt. zemřela dne
7. t. m. paní Alžběta Tůmová, choť statkáře na
odpočinku. Zesnulá byla pro svou dobročinnost
vlídnost všeobecně ctěna a vážena. Pohřbena bude
v úterý dne 10. prosince o 10. hod. dop. na hřbí-
tově lužickém.
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Pavel
Hanka, býv. sekondární lékař všeob. nemocnice v
Praze, jmenován byl rakousko uherskou bankou
panským a pokladním lékařem na panství v Nových
Benátkách, kdež svoji praxi lékařskou již zahájil. —
Pan MUDr. Alois Bártl zahájil po tříletém pobytu
ve všeobecné nen ocnici v Praze lékařskou praxiv
Čer. Kostelci.
Roob
Dvořák
Phc
Jan
Wilhelm
Krejč
Štěpán
Voldřich
Jan Profie
J Voldřich
Havel
Tůmová
MUDr
Pavel Hank
Alois Bártl
Bystřice
Sedmihradsko
Mladá Boleslav
Praha
Olšanský
Chotětov
Lužec nad Vltava
Nová Benátky
Kostelec
český univerzita KarlaFerdi
všeobecný . nemocnice
22
article
— »Diner Sokol« v Paříži. (Vzpomínka
Pařížanů na Prahu.) Pan Ernest Rosset
jeden z pařížských účastníků slavností sokolských
pojal roztomilou myšlénku, jež jest nám milým dů
kazem, že několikadenní pobyt v Praze zůslavi
v myslích francouzských hostí příjemné upomínky
K podnětu p. E. Rosseta sejdou se všichni pařížšti
účastníci »slavného pochodu na Prahu« dvakráte do
roka k slavnostnímu obědu, jemuž dán název
»Diner Sokol«, aby osvěžili vzpomínky své na
výlet do Čech. Přítel našeho listu obdržel tyto dny
dopis, v němž se praví: »S polěšením mohu ván
sděliti, že slavné zahájení oběda sokolského bu
u mne (6, rue Théry, v Paříži) ve středu, dne
prosince. Všichni budeme pohromadě a bude ni-
nevýslovně milo, že si budeme moci pohovo.
o vás všech a znova si v paměti osvěžiti krás
slavnosti, k nimž jste nás pozvali v Praze.« At
sejde se ve středu večer v útulném a hostinnén
domě p. E. Rosseta v ulici Théry, blíže lesf
bouloňského družina přátel pařížských, kteří budo
vzpomínati na Čechy a připijeti Praze. Mezi účas
níky bude tudíž zejmena p. Dausset, předsed
rady pařížské, Gay, syndik rady, členové munic
pální rady pp.: Bussat, César Caire, Pn
gliesi-Conti, členové to oficiální delegace mu-
nicipální rady pařížské pro slavnosti červnové
básníka člen rady městské p. Adrien Mitho-
ard, městský radní, průmyslník a známý chemik
p. Houdé, vicepresident generální rady sekvanské
p. Galli, architekti p. Čharles Norm a nd,
předseda Společnosti přátel stavebních památek pa-
řížských a p. Charles Dupuy a j. v.
Sokol
Pařížan
Rosset
E Rosset
Thér
Dausset
Caire
Mit
Galli
Dupuy
Paříž
Praha
Čechy
Ata
hostinnény dům p
společnost přátelit stavební památka
Pn gliesiConti
23
article
— Oslava českého umělce. Dne 2. pro-
since t. r. pořádán byl »Společností výtvarných
umělců ve Vídni« v uměleckém domě intimní večer
na oslavu 80. narozenin českého malíře Jana Nova-
packého a vídeňských malířa Berresa ryt. z Perezi
a Wailanda, miniaturisty. U příležitostí té- složens
báseň od X. z Gayspergů na oslavu jich umění
zaslána ve skvostných deskách zároveň s blaho-
přejnou adresou, podepsanou stodvaceti vídeňskými
umělci, našemu Janu Novopackému.
— Okresní zastupitelstvo na Smíchov
bude konati řádnou schůzi v pondělí dne 16. prosinc
o 10. hod. dop.
— Z místní školní rady v Karlíně. Vy-
učování na obecných a měšťanských školách v Karlině
v jednotlivých třídách pro epidemii spatniček pře-
rušené, bude opětně zahájeno v ponděli dne 9. pro-
since.
— O obrazech v Karlově Týně. Jak pově-
domo, stalo se opatření, aby ony obrazy, které svého
času z křížové kaple na hradě Karlštejné do Vídně
byly přeneseny, opět na hrad Karlštejn byly vráceny.
Z té příčiny vykonány potřebné přípravy a dne 30.li-
stopadu a 1. prosince t. r. došlo ke skutečnému vy-
dání a převzetí těchto obrazů ve Vídni. Tomute
úkonu přítomni byli: v zastoupení nejvyššího ko-
mořího hr. Hugona Abensperga Trauna jako odevzdá-
vajícího: dvor. rada nejv. komořího úřadu Vilém
svob. pán Weckbecker, řed. cís. obrazárny vl. rada
August Schätfer a kustos Vílém šl. z Warteneggů.
Jan Nova
Jan novopacký
Vilém svobodník
Weckbecker
Schätfer
Vídeň
Perez
Smíchov
Karlín
Karlov Týn
Karlštejn
24
article
Ku převzetí obrazů vysláni byli čtenové restaurační
komise karlštejnské dvor. rada a professor Josef Zi-
tek, prof. malíř. akademie Max Pirner a okresnl
hejtman Karel Spora, zpravodaj komise. Protokol o
odevzdání a převzetí tomto sepsán byl dvojmo a po-
depsán všemi účastníky dne 1. prosince t. r., načež
obrazy pečlivě zabaleny a přímo na hrad Karlšteja
vypraveny. Ředitel a kustod cís. obrazárny projevili
při odevzdávání obrazů na hrad karlštejnský to přání,
aby dostalo se jím téhož bdělého a pečlivého oše-
tření, jemuž těšily se v někdejší obrazárně v Belve-
deru a na to v c. a k. obrazárně ve Vídni. Zástup-
cové karlštejnské restaurační komise podali o výkonu
tomto zprávu předsedovi ministerstva dru. šl. Körbrovi,
ministru kultu a vyučování dru. ryt. Hartlovi a mi-
nistru dru. Antonínu Rezkovi, projevivše současně
prosbu, aby obnovení hradu Karištejna co nejúčin-
něji bylo podpořeno. Předseda ministerstva odvětil
ku proslovu dvor. rady Zítka, že císař při návštěvě
hradu Karištejna v nádherné kapli křížové shlédl
zi tek
profesor
Pirner
Karel spora
doktor
Hartl
Rezek
Vídeň
25
article
mezery a k docílení povšechného neporušenéko
dojmu ve svatyni oné, nařídil, aby vzácné obrazy
vráceny byly na prvolní své místo. Připomenul dále,
že hrad Karištejn chová mnohá a vzácná umělecká
díla a že Čechy plným právem na památku tuto
hrdy býti mohou. Ministr kultu a vyučování dolazo-
val se zástupců restaurační komise po pracích ještě
nedokončených i po nákladu potřebném a po příštím
udržování hradu Karištejna. Ministr dr. Rezek jevi
vřelou účast na obnovení hradu Karlštejna, jakoži
na budoucím jeho určení a přislíbil věci té veškeru
podporu. Zástupcové restaurační komíse přijati byl
také předsedou ústřední komise pro zachosání keslt.
a uměl. památek ve Vídni svob. pánem Ilelferten,
který podotkl, že ústřední komise v nejblížším zase-
dání svém podů posudek svůj o hromadné návštěvě
své na hradu Karlštejně a že raditi se bude o ko-
nečných pracích restauračních. Dotkl se léž olázky
nákladu spojeného s obnovou hradu Karlštejnaa
toho jak bude třeba hrad udržovati a jeho na příště
užívati.
Rezek
Ilelferten
Čechy
Karlštejn
Vídeň
26
article
— Rozmnožení lékařů u zemské obrany.
Ministr kultu a vyučování zaslal deka nátu lékařsné
fakulty výnos ve příčině dalšího přijímání lékara
k činné službě v zemské obraně. Lékařům, kteří pa
promoci delší dobu na lékařských klinikách prodleli,
kromě náhrady nákladů studijních v obnosu 6000k
bude dána přednost v tom směru, že na útraty
zemské obrany v aktivní službě mohou nejméně
půldruhého roku na kliníkách přednášky poslouchat
a kursy navštěvovati.
— Studentstvo české, bez ohledu na jeho
politické konfesse, jako celek od posledních desitileu
položilo na první místo svého pracovního programn:
zřízení druhých českých vysokých škol. Když pa
rozdělení university pražské v létech osmdesátých
seznáno bylo, že nezbytnou potřebou pro vědecký
život český jest míti ještě jedny vysoké školy, a když
pozdějí každým rokem počet posluchačstva rosii,
aniž by bylo postaráno o odstranění všeho toho, co
bylo tísnivé a škodlivé, prohlásilo moravské student-
stvo v Kroměříži r. 1889 nutný a zdůvodnělý poža-
davek zřízení českých vysokých škol na Moravě.
Kroměříž
český vysoký škola na Morava
27
article
Netrvalo dlouho a požadavek ten přijat byl nejen
i ostatním studentstvem českým, nýbrž vším českým
lidem za nejnalehavější požadavek a potřebu ná-
roduí. A tak od let 90. datuje se spousla petic,
schůzí, memorand, pamétních spisů, jimiž český li
vládu upomínal o konání její povinnosti vůči kultur-
ním potřebám českého lidu. Ale marně. Došlo po-
zději k významné schůzi v Řemeslnicko živnostenslé
besedě na Malém náměstí v únoru 1838, kde hlavně
vytkl se nedostatek slovanských a zvláště českých
vysokých škol. Tam také vznikla myšlenka zřízení
universitní a technické komise pro zřízení českých
vysokých škol. Komise byly zvoleny a jimi zavedena
nepřetržitá akce pro zřízení druhých českých vyso-
kých škol. A tak vešla v život »Technická komise«,
jejímž účelem jest šířiti myšlenku pro zřízení če-
ských vysokých škol na Moravě a domáhati se tohoto
kulturního požadavku všemi zákonnými prostředky.
Původně měli členové technické komise stále na
mysli zřízení druhé české techniky, jako měli čle-
nové universitní komise v první řadě požadavek
druhé universily. Když pak nejvyšším rozhodnutím
ze dne 19. září 1899 zřízena byla češká vysoká
škola techniclá v Brně, měla se jmenovaná komise
rozejíti anebo měla splynouti s komisí universitní.
Brno
ský vysoký škola na Morava
28
article
Poněvadž pak uznávala se její prospěšná akce o
všech interesovaných činitelů, zůstala komise v té
formě, v jaké byla dřiv, a pokračovala v pořádání
celé řady manifestnčních schůzí lidu ve prospěch
druhé české university a doplnění brněnské techniky,
které vedle hlavního účelu měly ještě dobrou ten-
denci popularisování věd technických. Leč všeobecně
se konstatuje, že technická komise je zdržována ve
své činnosti tím, že nedostává se jí takové ochoty
pánů přednášejících, aby často schůze odkládati
odříci nemusila. Jinak však vystupuje komise techni-
cká vždy samostatně ve prospěch druhých českých
vysokých škol a příjala ještě do svého programu
rozšiřovati porozumění o důležitosti vzdělávací v če-
ském lidu. Posílá do obrožených míst, hlavně ve
Slezsku, knihy, časopisy a noviny. Vydala na svěj
náklad 4000 letáků a 2000 brožur. Jest členem
»Matice osvěty lidové« v Těsíně. V létech 1899a
1900 zorganisovsla společně s universitní komisl
petiční akci pro druhé české vysoké školy a zaslala
společně asi 5000 petic kubu českých poslanců.
V akci této dosud neustává a pilnou činnost zaha-
juje. Loni pak použila pobytu mínistrů v Praze, aby
se informovala, pokud možná, jak daleko pokročilo
zřízení druhých českých vysokých škol. Vyslala
k audienci dva členy. Ministr vyučování Hartel řekl
deputaci, že s vládní strany se pracuje od tří let,
že vláda vyhledává a připravuje učítelské síly na
středních školách stipendiemi. Jakmile prý politické
poměry dovolí, vláda přikročí ke zřízení druhé uni-
versity na Moravě. Ministr Rezek rovněž sdělil de-
putaci, že záležitost pokračuje. Oba ministii vyslovii
potěšení nad tím, že akademická mládež právě věc
se ujímá. Technická komise pochopila výpovědi mi-
nistrů jako poubou přípověď, a poněvadž váechny
Hartel
Slezsko
Praha
Morava
Matica