ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 57e5bdc0-75a5-11dc-9fbf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 50, person 140, org 13, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIIL.
2 masthead
mál
3 masthead
lssle
4 masthead
V Praze, v neděli 12. července 1903.
Praha
5 masthead
šnžom 1set nl. nne
6 masthead
Číslo 190.
7 masthead
V arobném prodeji:
8 article
Na raunt a odpol. Htst, přodrlácí se v Prano v aduzinistraei na pilreo nivt lets. . . . 6 K aek s droli K no 1 na vere na čtot Lta . . . . 7 k ok ve Slialkécho na něeše . . . . . . 2 K 30 Toštoni . . . oo s drojíi sásilio na vř tE2
9 title
Dnsšní čislo pro Prahu le a 18 stranácb.
Praha le
10 article Zástupci všeho Slovanstva v Praze.
Zástupci všeho Slovanstva v Praze. Veliký, v pravdě slavnostní den vítá dnes královská Praha. Slovanská Praha, ří- káme si s chloubou ve chvílích ideálního vzplanutí, kdy rádi zapomínáme aspoň na několik hodin na trudné denní svoje zápasy politické o národní bytí, zápasy, které vy- žadují neustálého napjetí vůle a pohotovosti všech složek národních sil. Slovanská Praha — vyslovují také vždycky s milým uznáním všichni naši bratří slovanští od Baltu až k Adrii, kteří spatřují v hlavě českého krá lovství důležitou a tolik exponovanou, avšak už nerozbornou výspu Slovanstva na západě, pevně stojící proti dravému příboji germán- skému. Dnešním dnem ožívá Slovanská Praha radostným ruchem, neboť s lovo tělem učiněno jestl Vítá zase jednou ve svých staroslavných zdech zástupce všech větví slovanských, kteří přicházejí do ní jako hosté nejmilejší a nej- vzácnější. A více než hosté: přicházejí bratří slovanští, aby se blíže poznali, těsněji semkli a poradili se o společných svých zájmech hospodářských a kuiturních. Opojné heslo novoslovanství, které se v posledních měsících tak vítězně a sympa- ticky ozvalo v předních řadách kulturních činitelů všeho Slovanstva, bylo přijato leckde se skepsí anebo aspoň s reservou, vyplýva- jící z odůvodněného kriticismu, vyplynulého z tolikerého zklamání a z obav, které se rodí jenom tam, kde právě vřelá srdce se chvějí starostí, aby cit nepředbihal chladnou úvahu rozumovou.
Adrie Praha Balt
11 article
Ale radostná a vším světem slovanským — v tuto chvíli můžeme s oprávněním říci vším světem slovanským — vítaná okolnost připojuje se k heslu, které se naplňuje prak- tickým obsahem: od heselpřistupuje se k činům, a s touto devisou sjíždějí se dnes do královské, české Prahy povolaní. důvěrou svých národů pověření zástupcové všech kmenů slovanských, aby se poprvé zas po řadě dlouhých let radili o přesně vytčených praktickýeh cilech pro svoji bu- doucnost, pro svůj společný postup hospo- dářský a kulturní, pro svoje lepší příští! Ozvalo se mezi námi nedávno zvučné, radostné a nadějíplné slovo o novém jaře Slovanstva! Vyplynulo z poměrů, které se pro ně vytvářily tak příznivě, jak si jen dobrý genius Slovanstva mohl přáti. Logika dějin je jasná a přímočará. A není také nie nového v dějinách lidstva, že jeho obro- zení vykonávala docela nov raca. Je-li v přítomně době taková raga, jsou to jenom Slované. Krásně, výrazně a velmi správně, právě proto, že tak střízlivě, napsal to před ně- kolika lely již osvicený anglický publicista G. Wasliburn: »Slované mohou býti pova- žováni za novou racu proto, že jejich vývo byl v dějinách opožděn, že jejich práce v bi- storii světové byla zdržena nepříznivými okolnostmi. Raga slovanská může býti pova- žována za novou a protože jest mimo to i velmi četnou, může se považovati za po- volanou obroditi v budoucností Slovanstvo.« Slovanstvo schází se dnes v osobác svých nejpřednějších zástupců v české Praze nikoli pro vývoj politický. Nenese nepřátel- ství národům evropským, nese jim míra snahy nejideálnější, nejlidštější. Nechce boje, nechce nadpráví, nechce nespravedlnosti. Není schopno takových vlastností, není žá- doueno nedosažitelných cílů. Schází se ke lavo
Slovan G Wasliburn Praha
12 article
společné práci osvětové pro dobro všech pro lepší svoje. Heslo »volnosti, rovnosti a bratrství«, s nímž Evropa století devatenáctého učinila veliký obrodný krok v historii všelidské. vnáší i do století dvacátého, hlásajíc je s ob noveným důrazem pro sebe především, ale zároveň i všem ostatním národům evrop- ským. Lidské právo národů slovanských musí zvítěziti, poněvadž je to právo mravní. ethickě. Zvítězí také, jakmile si uvědomíme, že jsme dosti silni, abychom si je sami vy bojovali. Logika světových událostí politických způsobila, že toto uvědomění přišlo v pravou chvíli, vyrostlo utěšeně a rozkvetlo. Společ- ným cílům našim stojí arci v cestě hory překážek. Odvěká nesvornost slovanská vrh svoje stíny i na novou radostnou, společnou akci slovanskou. Ale ve chvíli, kdy se všichni scházíme na společné neutrální půdě pražské, jíž tak eklatantním způsobem pro- jevili svoji důvěru a příchylnost delegáti všech kmenů slovanských, v počtu tak im- posantním se dostavující v náš střed, možno snad vysloviti radostnou naději, že tí m sa- mým již učiněn první úspěšn krok krozplašení těchto hrozi vých stínů.
Evropa
13 article
Nechtějme housti svornostářskou písničku jejíž melodie právem tak často už byla dis- kreditována u nás, sloužíc štítem bezradné chabosti a prostřednosti. Tentokrát cíle naše jsou příliš jasné, čisté a ideální, společná cesta naše k nim příliš určitě vytčena. Nejenom slovanská Praha, celý národ český dnešního dne s pocity největší radosti uvítá drahé bratry slovanské v našem středu Myšlenka slovanská srostla tak pevně a ne rozlučně s nejvyššími našimi ideály politi- ckými a národními, že její nositelé jsou nej- bližší českému srdci. Bohdá, vzácní naši hostě ucítí hodně z blízka, že česká srdce bijí jim radostně vstříc, že český národ s nejvroucnějším zá jmem bude sledovati průběh jejich porad. Přejeme jim jenom, aby české poho stinství přijali tak prostým a otevřeným srdcem, jak je jim podáváno. Pak budou se mezi námi cítit doma, pak si také jistě po rozumíme všichni na vzájem Pražská slovanská konfe- rence.
Praha
14 article
Od památné slavnosti Palackého r. 189e neminulo téměř roku, aby Praha nebyla svěd- kyní nějakého sjezdu nebo slavnosti rázu více nebo méně všeslovanského. Dnes bude to však po šedesáti letech, od slovanského sjezdu r. 1848 zas poprvě, co se v Praze shromažďují političtí zástupcové všech slovanských ná- rodů, aby rokovali o společných zájmech všeho Slovanstva. Jest to z velké části zásluha mladé ruské ústavy, že i největší slovanský národ může býti na všeslovanské konferenci zastoupen svými politickými delegáty a jen zaveden ústavy v Rusku možno děkovati, že přími zá- stupcové dvou nejvělších slovanských národů. Rusů a Poláků, mohou spolu rokovati o po- třebách, tužbách a stescích svého lidu. Mladost ruské ústavy působí též, že mezi slovanskými delegáty, jež bude naše Praha hostiti tento týden, nacházejí se jmena po většíně nová. jmena osob, před rokem, dvěma lety téměř ne- známých, nyní však už dobře doporučených tou politiekou prací, kterou vykonali ve svém par lamentě. V delegaci ruské setkáváme se přede- vším s předsedou petrohradského »klubu poli- tiků« M. V. Krasovským, jenž jako vo- lený zástupce poltavského zemstva jest členem hosudarstv. sovětu a dobře jest i u nás znám jako předseda petrohradských slovanských porad
Palacký Rus Polák M V Krasovský Praha Rusko
15 article
z měsíce, května. S ním přijíždí druhý člen hosud. sovětu, prof. Maxim M. Kovalevský, zvolený za zástupce ruských universit. Z po- slanců hosudarstv. dumy přijíždí člen strany ústavně demokratické V. A. Maklakov, zvo- lený za poslance v Moskvě a vedle Milju kova přední vůdce strany kadetské. Ze řad okťabristů delegován místo zesnulého V. M. Petrovo- Solovova M. I. Iskrický, poslanec gub. čer- nigovské; stranu pokojné obnovy zastupuje N. N. Lvov, poslanec saratovské gubernie liberální křídlo pravice hr. V A. Bobrinský z tulské gubernie, jenž už na poradách petro- hradských projevil zdravý smysl pro smír polsko- ruský, a L. S Gižický, posl. kijevské gu bernie. Město Petrohrad bude zastoupeno členem městské rady, generálem V. M. Volodimi- rovem, jenž svými ceslami do Prahy, do Vídně, Krakova a Varšavy první urovnal cestu nynějším slovanským poradám. Za Moskvu při bude proslulý nakladatel a vydavatel »Rusk Slova« Sitin. Za ruské ústavy peněžní při jiždí prof. 1. D. Bajdak; za publicisty ruské známý propagator smíru rusko-polského a častý i milý host naší Prahy V. P. Svatkovský (Nestor), slavista, profesor varšavské university I. P. Filevíč, jenž se mnoho zabýval ze jmena poměry Rusů přikarpatských, a G.v Komarov, tajemník p. Chomjakova, před sedy ruské dumy. Mimo ně přijiždějí tajemnik pelrohradského slovanského dobročinného spolk V. M. Korablev a tajemník »klubu poli- tiků« S. M. Demenťjev.
profesor M Kovalevský Maklakov V M Petrův A Bobrinský Gižický Volodimirov Rusk D Bajdak Svatkovský Rus Komarov Chomjakov Korablev S M Demenťjev Moskva Lvov Petrohrad Praha Vídeň Krakov Varšava Sitiny městský rada varšavský univerzita I . P . Filevíč Solovův M . I . Iskrický
16 article
Delegace polská je také téměř naskrze politická. Poláky z jižního Ruska zastupuje br Jan Olizar, člen hosudarštv. sovětu, zvolený gubernií volyňskou; = Poláky ze severozápadního Ruska Jos. Montwill, zvolený ve Vilně. Po slanecké polské kolo petrohradské bude zastu povati předseda Roman Dmowski, jemuž ná leží zásluha, že v posledních týdnech způsobi ve smýšlení ruských a z části i rakouských Poláků obrat, příznivý sblížení rusko-polskému. S ním přijíždějí členové polské strany národně- demokratické dr. Jan Harusewicz, poslanee lomžinský, publicista Zikm. Balicki a Jan Stecki, velkostatkář z Lublína. Stranu po- krokovou zastupují Bolesl. Lypacewi cz a Henr, Konic, oba advokáti z Varšavy; stranu realistů hr. Henr. Potocki, velkostatkář ve Varšavě a Lud. Straszewiez, redakto »Kur. Polsk.«. K nim se druží zástupei Poláko haličských Michal Chyliňski, dobře známý se sjezdů slovanských novinářů, vydavatol » Nové Reformy«, dr. Adam Doboszyňski, dr Stanislav Grabski, prof. dublanské zemědělské akademie a prof. lvovské university, dvorní rada Lud, Rydygier. Na místě sympatického demokrata, býv. říšského poslance dra. Greka jenž měl na konferenci zastupovati polskou stranu lidovou, delegován prof. Maryán Z dz ie chowski, známý propagator slovanského sbli žení na půdě »západní kultury«. V uveřejněném již seznamu delegátů s rb- ských a bulharských nacházíme ně která jména, která nenacházíme v časopisech srbských a bulharských a proto nevíme, je-l seznam pražský správný. Opravený seznam po dáme proto přišté.
Polák Olizar Dmowski doktor Harusewicz Zikm Balický Stecký Potocki Chyliňski Doboszyňski Grabski profesor Maryán Rusko Vilno Lublín Konice Varšava Lud Kurier
17 article
Jména zástupců slovinských, chor vatských a haličsko-ruských jsou dobře známa všem čtenářům, sledujícím pol tické události v Rakousku a Uhersku a prot netřeba jich nositele teprve doporučovati pozor nosti obecenstva. so Příjezd prvních hostí- Hybernská ulice od nádraží spol. rak. -uh státní dráhy až k Přikopu tone v záplavě pra- porů barev království českého a markrabství moravského. Taková dekorace ulice pořádá se jen při zeela mimořádných příležitostech a př nejvznešenějších návštěvách. Zjevno z tobo,
Rakousko Uhersko
18 article
s jakou pozornosti královská Praha vítá do svého středu zástupce slovanských národů. Pra- pory barev národních jest opatřen také Přikop jakož i ty ulice, kudy slovanští delegáti z ná- draží budou se ublrati do svých pražskýeh přibytků. Prví hosté slovanští přibyli do Prahy Fran- tiškovou drahou včera o 123. hod. odpolední. Přijezd jejich očekávali na peroně zástupeové vitacího výboru pp. dr. Vrat. Černý (rovněž jako zástupce městské rady pražské), posl. dr. K. Baxa, Eitel šl. z Hvozdomilu, rada zem. výboru Franta, prof. dr. Chodounský a dr. M Rostohar za Slovinský spolek v Praze, starosta České obce sokolské dr. J. Scheiner a presi diální úřadníci adjunkt p. Groh a kancelista Smetana. Vídeňským rychlíkem přibyli Slo vi n pánově Ivan Hribar, říšský poslanec a sta- rosta Lublaně, Andrej Gabršček, Chorvaté spisovatel Ljuba Babič Gjalski a dr. Tresič-Pavičič a Rusín posl. dr. H li- bovický. Se svolením p. vrch. insp. Gubra bylo uvítání hostů vykonáno v čekárně prvé třídy. Zde jménem městské rady pražské a jménem obyvatelstva českého celé Prahy hosty přivítal p. ob. st. dr. V. Černý a přál jim, aby pobyt jejich v Praze byl nejpříjemnější. Pan poslanec Ivan Hribar pravil: Pri- cházíme do Prahy za velmi vážným posláním doufám, že výsledky rokování budou mít pro veškeré Slovanstvo veliký význam. Co se bude jednati, bude ve spojení s Prahou a výsledky zajisté přispějí k rozmnožení slávy a lesku slovanské Prahyl Pan Babič Gjalski jménem Chorvaio srdečně děkoval za přijetí a pozdravil zástupee Prahy. Pravil, že Chorvaté jsou hrdi na rozkvět Prahy i celého národa českého, jichž dalšímu rozmachu přál všeho zdaru. Hosté byli potom v kočárech odvezeni od hotelů.
Fran page doktor Černá K Baxa Eitel Franta profesor Chodounská M Rostohar J Scheiner Groh Smetan Hribar Gabršček Chorvat Babič Gjalský Tresič Pavičič Rusín posl Gubr V Černá Babič Gjalský Chorvaio Praha Hvozdomil Lublaň Pri H li
19 article
Z Bulharů zavítali pp. Bobčev. profeson universitní, a Alexandr Ludskanov, býv ministr obchodu. Dnes odpoledne o 123. hod. přijedou na nádraží státní dráhy delegát ruští, jichž spolu se zástupei žurnalistiky bude více než 20; lze očekávati, že obyvatel- stvo pražské delegály největšího slovan ského národa nadšeně a s pravou slovanskou poho stinností přijme a uvítá; hosté odjedou z ná- draží přímo do hotelu »u černého koně«. Rychlíkem vídeňským dnes o 3. hod. odpol přibudou též zbývající delegáti chorvatští a bul harští, dále Slovinci a veškeří delegáti srbšti, kteří taktéž na nádraží budou uvitacím výborem očekávání. Příjezd polských delegátů. Včera o 4410. hod. v noci přijeli do Prahy rychlíkém spol. rak.uh. státní dráhy polští de legáti, jimž jel vstříc p. F. Hovorka. K uvítání na nádraží dostavili se v zastoupení obce pražské pp. dr. Vr. Černý a Breznovský, dále pp. posl Jos. Anýž, dr. Kramář, Gračev, dr. Eilel z Hvozdomilů, dr. Klumpar, mag. rada Borůvka, sekr. Kredba, dr. Sum, mag. adj. Groh, ředilel Procházka, prof. Táborský. Volodimirov, proí- dr. Chodounský, ob. st. Mattuš, polští studenti, předseda Ogniska Polského p. Arezyňski. Rychlikem přijeli: Zikmund Balicki, publi- cista z Varšavy, Michal Chyliski, žurnalista, předseda Úste. svazu slovanských žurhalist z Krakova, Roman Dmovski, poslanec dumy předseda polského klubu poslaneckého z Var šavy, dr. Adam Dobszyňski, býv. říš. poslanee advokát z Krakova, dr. Stan. Grabski, profeso roln. akad. a docent lvov. university ze Lvova dr. M. Zdziechowski, univ. prof., předseda slov klubu v Krakově, Swierzynski, dr. Grek Michal
Bulhar Ludskanov Rychlík Slovinec jít legát F Hovorka page doktor Anýž Kramář Gračev Eilet Hvozdomil Klumpar Borůvka Kredba Sum Groh Procházka profesor Táborský Chodounská Mattuš Balický Chyliski Dmovski Dobszyňski Stan Grabski M Zdziechowski Grek Michal Praha Varšava Krakov Swierzynski Úste . svaz
21 article
vansí čisle o sobě . . . za 8n odpslední . . . . . . . za 2 Ve Hlislkách na vonkově ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolodní . . . . . . . . 4 k Inseráty platí se hotové napřel. Předplacení a lnrerty přijíná sdnini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nachárejí se též redskce. Uskárna a szpedice „ Národnich Listů“ Eukopisy se nevracejl.
22 article
Jindřich Konie, poslanec bývalé dumy, ad- vokát z Varšavy, Váelav Lypacewicz, advo- kát z Varšavy, Jan Stecki, poslanec dřívější dumy, veikostatkář z Lublína, království polské, Ludvík Straszewiez, žurnalista z Var- šavy. Dále žurnalisté polšt!: dr. Ka- zimir Jarecki, chef tisk. bureau ze Lvova, Ba- ranowski red. »Kur. Litev.«, Rygier, red. » Now. Gazety«, Vincent Kasakiewicz, red. »Slowa«, Ant. Sadzewicz, red. »Glasu Warsz.«, Maryan Leyda, red. »Kur. Pozn.«, Kempner Stanislav, red. »Nové Gaz« a Jozef Hlasko z Vilna. Hosty jménem král. hlavn. města Prahy uvítali srdečně p. dr. Vr. Černý a dr. K ra- mář jménem komitétu. Poděkoval p. M. Chy- liňski a přál konferencím radostný průběh. Potom byli hosté odvezeni do hotelu. Čeští delegáti na slov. příp. sjezdu 1908r Dr. Karel Kramář, říš. a zem. poslanec, dr. Karel Groš, starosta král, hl. města Prahy, dv. r. dr. Jaromir Čelakovský, předseda Nár. rady, říš. a zem. posl., dr. Hynek Bulin, ríš. poslanec, dr. Vratislav Černý, obecní starši král. hlav. města Prahy, Josef Dürich, říš, poslanec, dr. Jaroslav Hlava, univ. pro- fesor, Věnceslav Hrubý, vrch. soud. rada, Antonin Kalina, říš. poslanec, Václav J. Klofáč, říš. poslanec, Josef Kuffne r, spi- sovatel a red. »N. L.«, zástupce žurnalistiky, dr. Karel Mattuš, člen panské sněmovny, dr. Jiří Polívka, univ. profesor, dr. Jaroslav Preis, řed. Živnostenské banky, Karel. baron Rolsberg, říš. poslanec, náhradník, dr. Josek Scheiner, starosta České obce sokolské, Karel Stan. Sokol, radaktor, náhradník, Jan Š rá- mek, řiš. poslanec, Tomáš Šillinger, řiš. poslanec, náhradník, Ant. Zázvorka, říšský poslanec. O shodě rusko-polské.
Jindřich Konie Stecký Straszewiez Ka Jarecki Rygier Now Kasakiewicz Slowa Antonín Warsz Kempner Hlasko doktor Černá M Cha Kramář Groš Jaromir Čelakovský Hynek bulina Dürich Hlava Hrubá Kalina J Klofáč Kuffne Mattuš Polívka Preis Karel Rolsberg Josek Scheiner Karel Stan Sokol Šillinger Zázvorka Varšava Lublín Vara Lvov Litva Nová Gaza Vilno Praha Váelav Lypacewicz Maryany Leyda národní panská sněmovna živnostenský banka
23 article
K sjezdu slovanskému v Praze zaslal nám z Paříže hrabě A. Wodzinski obšírný přípis, v němž způsobem velmi zajímavým vykládá náz ry svoje na kýženou shodu rusko-polskou. Milerádi dali bychom ideálním názorům jeho místa v celém znění, kdybychom nebyli tísnění aktuální látkou, právě téhož sjezdu se dolýka- jící. Ale nemůžeme si odepříti, abychom z in- teresantních vývodů těch raději dnes již hlavní myšlenky citovali. Hrabě Wodzinski, horlivý pu- blicista francouzský, ale Polák rodem i mysll, působí už po dvacet let v tísku francouzském pro úplnou dohodu rusko-polskou. Dlouho, píše nám nyní, byl hlas jeho hlasem volajícího na poušti. Dues ale ozývá se mu ozvěna. Zapuměš- mež na přikoří a bratrsky se spojme! Dnes touha po míru projsvuje se jako evoluce ne- zbytně se vnucující všem myslím. Dohoda polsko-ruská stala se otázkou svě- tovou, nezbytnou pro historický úko! Slovan- stva, pro velikost Ruska, pro obrození Polsky. Shoda ta činí alianci franko ruskou nerozburnou a připoutá k ní ještě pevněji Anglii a Italii i ochromí tím pikle německé. Nebezpečí pangermánské je st hrozivější a větší nežli žluté ne bezpečí, kterým zdají se býti ně- kteří slepei hypnotisováni. Německ zmocňuje se tiše nesmirných držav slovanských svým neúnavným »Drangem nach Osten«. Hrabě Wodzinski vykládá pak známá čtenářům našim fakta o pronikání Ruska i Turecka německou kolonisací. Vilém II. jest duší i vzpruhou »Drangu« toho. Po vroucí přilelkyní Slovanstva madame Juliette Adamové hr. Wodzinski vy- kládá o ústupeích hospodářských, politických, tě- zářských, obchodních i přístavních, jichž dosáhlo Německo na Turecku v Bagdadu, v Adoně Haidoru, Cařihradu atd. Všude Slované na sve cestě nalézají Německo. Nepřítel stojí před bra- nami. Nejúčinnější zbraň proti Němeů m jest
A Wodzinski Wodzinski Polák Osten Vilém Adamová Slovan Praha Paříž Rusko Polsko Anglie Turecko Německo Bagdád Cařihrad Slovan Adona Haidor
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 11. července. 6 — (Kronika.) Jedenáct set spolupra- covníků vykázal hotový Ottův slovník naučný Čivrt století práce stálo těch dvacet sedm svazko o tisici průměrem stranách — vlasíně o dvou- tisíci, protože dvojnásobných a velkého fo mátu! — a nejhustšího tisku! Obrovské dílo Opravdový pomník dobové snahy národní ! Be odporu nejobsáhlejší naše dílo plsemnické. — A komu náleží přední zásluha skutku Otázka přednosti! Komu přednost.? Prvn starost, setkají li se dvě osoby. Snad ani starost nevyslovena, snad i ji dokonce zapřeno, ale otázka dolehá! Třeba mlčky měří se účastníci navzájem, ale přemitají v duchu: komu před- nost? Kterému stavu, kterému povolání, kterému oboru práce, které schopnosti, síle, které — osobě? Takoví jsme. Heslem jsme prohlásili rovnost, ale takovou, aby jeden mohl vynikat nad druhého, aby byl prohlášen lepším, před- nějším. Vždycky jeden lepší než druhý! A ten jeden, rozumí se, aby vždycky byl, kdo právě myslí a mluví, vždycky — já! V tom je vý- hoda rovnosti, každý má volnost, na sebe aspoň a ve myslit! nb — Komu přednost? Nikomu ! Každý měj svoji část zásluhy. Byli spolupracovníci velcía malí, byli redaktoři, ilustrátoři, byli odbornici stylisátoři, byli rytci, sazeči, knib vazači, bylo úřadníci a pomocníci, byl nakladatel ! Každý svou pílí, svým věděním a uměním prospěl ! Spoječné dífo, společná zásluha! Každý k svému A přece! Jsou díla téžká, jsou léhká, jsou složitá a prostá, práce čelné a pobočné! I zá sluha dle toho vypadne ! Komu — přednost ?.
Ottův Praha naučný Čivrt
25 article
Událost oslavena banketem, jak dle dobrých zvyků se patří. Přípitky pronášeny, druh druhu pronesl zdravici, ocenil jeho práci a zásluhu, její význam a váhu. Na oko všecko spokojeno se rozešlo. Ale otázka zůstala nerozřešena. le Komu — přednost? — Jaké pak rozpaky! Případ není nijal zamotán! Spolupracovníků bylo množství, ale jediný byl — nakladalel ! Iniciátor, dokona- vatel, vršitel! Jemu hlavní zásluha ! . . . — Oho! Třeba rozeznávat ! Jsou druhy práce! Práce ducha a práce hmoty ! Dilo je pi- semnické, tedy práce duchů. Nakladatel je — obchodník ! svltsval «— A podnikavost obchodní? Odvaha, schop nost počinu, schopnost vyzvednout myšlenkua dovést ji k eíli, přes odpor překážek a hrozby okolnosti? Sila, která dovede čelit nebezpečí, vy trvat a za pojatou myšlenku něco nasadit, čas. práci, pohodlí, zdraví, snad i — existenci ? Ne- jsou to všecko schopnosti — ducha ? a Jak vidět, otázka — stavovská !. Řekněm třídní! Zcela moderní! Všudy se vtírá, všude ni kloplineš! v sld b oq *.o onda švodl Nová doba přinesla nové neslo. nbe — Pro vlast a národ ne umírat, ale — ovshu olzd ontáb pracovat ! . . . Starořímský patriotism prohlásil vrcholem občanské cnosti, umřit pro vlast! Středověk rytířstvo přejalo ušlechtilou tradici: uč se obě- tovat život pro vyšší ideu ! Vojenská výchova vliv romantismu pomohly dochovati tradie živou na naše časy. Až sklonek stoleti přinesl reakci názoru. — Pracovat lépe, než umírat! Reakce zcela zdravá! Všecka enost ochabne, zvolna poušti barvu časem. Také elihodná zásada starého patriotismu strašně zdegenerovala. Lichý romantism se přičinil. Přisla éra svobodného slov
Lichá Dila
26 article
zazněly plsně volnosti, řečníci se rozešli po zá stupech, všecko se svatě vyzývalo a zavazovalo pro ideály života »obětovati život«, V povídkác a básních vlasteneckých, ve slavnostních pro slovech a novinářských článcích tolikrát se na bojováno »až do těch hrdel a statků«, tolikrál slovem nadarmo brána hotovost »umřiti pro vlast a národ«, až staré hrdinské beslo zne- náhla docela sešuntělo, stalo se hluchou, pro- tivně otřepanou frází. Musela se dostavit reakce. A dostavila se. A nechuť ke strojové stránce moderního militarismu pomáhala tlačit. Nové heslo rychle nabylo ohlasu. voskol — Lépe je pracovat! ... 1 asd Však hesla mají své osudy! Jak ochotn a rychle dav se zaujme. třpytem nového hesla, tak je ve svém jádru — setrvačný, Přese všecky převraly názorů zachoval si dav svůj re spekt pro stav i povinnost vojenskou a jeví svou zvláštni náchylnost k odznaku hrdinství, k úboru »dvojího sukna« ! A dav je pánem doby. Všeck se uchází o jeho přízeň, nadbíhá jeho slabůstkám i náklonnostem.
27 article
Tak i řevnivost jiných stavů podepřela heslo. — Cože? Kterému stavu přednost? Po- vinností vojáka, že je umirat? . . . Lépe pracuí pro vlast, než umícej ! . .. Má ovšem i historie práce svá velká jménn reků a hrdin, kteří za ideu duvedli nasadi život! Vedle hrdin válečných právem věnčeny vinkem slávy i hlavy myslitelů a pracovníků. Ale otázka přednosti stavu a povolání, je-li tín vyřízena? Řevnivost stavovská nedá spáti. Ce chvili slyšíte rozbírat otázku: komů přednost? vojáku nebo učitoli, knězi nebo spisovateli vědcí nebo umělci, dělníku nebo podnikateli Kdo má větší zásluhu o kulturu? Dělba po- vinností, dělba stavů! Jednomu náleží věnovní svou práci, druhému obětovat život. Ale řevni- vůstky ztrpčují chvíle lidem i stavům. Spolec nost velmi rychle pochyti persifláži jistých sla bůstek stavovských, provází chechtem karikatur z kasárnického života, šušká si vtipky a anekdotky hvizdá si kuplet jenerála Bumabum a jiných šavličkových hrdin z operety. V zásadě přec není pochybnosti! Dávn zobecenělo slovo pěvce: losdgz mož
28 article
Často tichá pastuchova chýžka oho mho více Prlrz něhož válčil Žižka A hesla se rodí a rojí vzduchem jak hmyz.d — Pracovat je všechno! A obětovat život. není-li vlastně veliká — hloupost ?. . . Ale život má svou říznou melhodu opra vovat názory, pokud příliš vybočily. Nadejde téžká chvíle, chvíle hrůzy a děsů, kdy plameny šlehají, země se třese a rozpoutani živlové maj slovo. Všecko oněmělo, ztratilo hlavu, čeká jen ztrnule zkázu, kterou nejbližší okamžik přinese. A najednou vystoupí někdo, kdo dovede čelit hrůze, pohledět nebezpečí ve tvář, zachovat klid. ovládnout živly, zjednat pořádek a vrátit kul- tuře — možnost životal A hned je jasnol Není pravé hodnoty kulturní mimo tu nej- vzácnější schopnost! Schopnost v zájmu vyšší idey podřídit zájem vlastníh A vrchní všech zájmů : sám žitil 9 a vanápm o* * e V kulturné práci všech oborů jako v kle- notníctví hemží se třpytných padělků vedle kamů a kovů plné ceny. Barva, třpyt, plamen — na oko všecko by hrálo. Však teprv zkoušk rozhodne! vatmbee sed soliemijna Všecky obory duchovné činnosti, i nejvyšš a nejpyšnější mají svou mechaniku. Jsou řeme- slníci v každém stavu a povolání, sobci a spe- kulanti v každé kulturné oficině. A všecky nnl obory, i nejskromnější, znají své výkony tvůrčí svoji třídu urozenosti. Jsou hrdinové tiché práce jako jsou skety v povolání válečné fanfárya nabroušeného meče. Co je opravdu cenného na zevním třpytu kulturní práce stavovské, teprv zkouška rozhodne. A zkouška platí hodnotě — mravní!
Žižek
29 article
— Komu přednost? Spisovateli či nakla- dateli, vojáku či knězi, zástupci vědy nebo děl- níku z továrny ? .. Na stupnici kulturných zásluh kolik tu platí slavovská čest a otázka třídná? Byli na- kladatelé řemeslníci, kteři vždy vtipně a hladeo dovedli jíti za svým ziskem a dodělali se skvě- lých úspěchů osobních a společenských! A byli hrdinové duševní práce, kteří s bídou vydělávali na chléb, aby mohli tvořit díla nesmrtelná. Ale dovedete si představit podnikatele, prostého ob- chodníka, jak podstoupil těžký zápas s okol- nostmi, dovedl čelit nebezpečí a nasadit exi- stenci, aby dopomohl k životu myšlence vyšší, která mu vyplnila srdce i hlavu! A zase pra- covníka »vyšších oborů«, muže vědy a umění, politika a literáta, který nesen gloriolou stavua oboru, přece nedovedl víc, než rozebrát mecha- nism nějakých vědomosti a zručností svého — povolání! Komu přednost? Není kulturné zásluhy bez idealismu, bez schopnostl oběti, bez skutečné hodnoty- mravní. Je ty tiché, tenké vzpruhy velkých po- činů těžko rozeznávat! Je tak těžko, za svitu elektrických žárovek rozeznat ve výkladě mezi třpytem klenotů lichých a pravých ! Proto za slavnostních projevů, kdy při pěnivém poháru se podnášejí vzájemná uznání zásluh, zůstává tolik nedopovězeno a ponecháno tolik, o čem rozhodne teprv vybavený z mlhovmn osobních zájmů — soud budoucnosti l avlenavola
30 article
nanla tleg non o a npi